DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemoldschool death metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemoldschool death metal. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 8. prosince 2025

Recenze/review - HOUSE BY THE CEMETARY - Disturbing The Cenotaph (2025)


HOUSE BY THE CEMETARY - Disturbing The Cenotaph
CD 2025, Pulverised Records

for english please scroll down

Ztracen v temnotě. Už nemáš nic. Byt, rodinu, práci. Umíráš na ulici a každý den se modlíš k bohu, abys přežil. Pomoc nepřichází. Pomalu se propadáš dolů, do špinavé stoky. Kolem se smějí krysy. Nikoho už dávno nezajímáš. Jsi sám. V životě i ve smrti. Nové příběhy, kterém nám vyprávějí HOUSE BY THE CEMETERY jsou přesně těmi, které mám v death metalu rád. Děsivé, hororové, návykové a podmanivé. Není divu, zasvěceným jistě nemusím vysvětlovat, že tahle smečka je složena ze samých zkušených muzikantů, kteří moc dobře vědí co a jak chtějí hrát.

Myslím si, že stačí jen napsat jména - Mike Hrubovcak (MONSTROSITY, VILE), Rogga Johansson (PAGANIZER, RIBSPREADER a asi stovka dalších), Thomas Ohlsson (THE PROJECT HATE). Ano, tohle je ryzí, opravdový, syrový a prašivý death metal, precizně zahraný a složený. Hudba, po které zůstává hluboká krvavá stopa. 


Zrovna minulý víkend jsem neměl náladu na současný divný svět. A tak jsem se zavřel do svého pokoje, vytáhl jsem několik starých hororů na VHS a pokoušel se zprovoznit přehrávač. Měl jsem velkou radost, když se mi to povedlo. Italského režiséra Fulciho považuji za kultovního. Myslím si, že jeho filmy jsou povinností pro každého opravdového fanouška death metalu. Z nového alba "Disturbing The Cenotaph" mám úplně stejný pocit. Vše je zde ohlodáno na kost, zahráno od srdce. Skladby v sobě mají náležitě morbidní a syrovou náladu a vy si tak můžete vychutnat další z příběhů plných utrpení, bolesti, šílených vrahů, jedovatých krys. Zkrátka a dobře, tohle je album, které jsem si ihned zařadil do své soukromé sbírky a rád se k němu vracím. Novinka má také velmi dobrý zvuk (Håkan Stuvemark from WOMBBATH) a opravdu povedený motiv na obalu (Felipe Mor - CONSUMPTION, ACHERON, WOMBBATH). Dostanete komplexní dílo, které není ale jenom velmi dobře odvedeným řemeslem. Naopak, novinka se pro mě stala nahrávkou, která se dostala i do mých snů. Budil jsem se uprostřed noci a nevěděl jsem, co je noční můra a co už krutá realita. Rozdíly se setřely zkaženou krví. Smrt byla, je a bude při poslechu velmi blízko. Sleduji dráhu téhle smečky už od jejich počátků (odkazy na recenze najdete dole pod článkem) a letošní počin považuji za jejich nejlepší. Takhle to slyším já, starý pes. Ztracen v temnotě. Ztratil si všechno. Byt, rodinu, práci. Umíráš na ulici a každý den se modlíš k bohu, abys přežil. Pomoc nepřichází. Pomalu se propadáš dolů, do špinavé stoky. Kolem se smějí krysy. Nikoho už dávno nezajímáš. Jsi sám. V životě i ve smrti. Chladný a temný death metal, u kterého se noční můra stává reálným hororem! Smrt číhá ve stínu! 

Asphyx says:

Lost in darkness. You have nothing left. No home, no family, no job. You are dying on the street and every day you pray to God to survive. Help does not come. You slowly sink down into a dirty sewer. Rats laugh around you. No one cares about you anymore. You are alone. In life and in death. The new stories told to us by HOUSE BY THE CEMETERY are exactly the kind I like in death metal. Terrifying, horrifying, addictive, and captivating. It's no surprise, and I'm sure I don't need to explain to those in the know that this band is made up of experienced musicians who know exactly what they want to play and how.

I think it's enough to just write their names - Mike Hrubovcak (MONSTROSITY, VILE), Rogga Johansson (PAGANIZER, RIBSPREADER and about a hundred others), Thomas Ohlsson (THE PROJECT HATE). Yes, this is pure, real, raw and mangy death metal, precisely played and composed. Music that leaves a deep bloody mark.


Just last weekend, I wasn't in the mood for the strange world we live in today. So I locked myself in my room, pulled out some old horror movies on VHS, and tried to get the player working. I was very happy when I succeeded. I consider Italian director Fulci to be a cult figure. I think his films are a must for every true death metal fan. I have exactly the same feeling about the new album "Disturbing The Cenotaph". Everything here is stripped down to the bone and played from the heart. The songs have a suitably morbid and raw mood, allowing you to enjoy another story full of suffering, pain, crazy murderers, and poisonous rats. In short, this is an album that I immediately added to my private collection and enjoy returning to. The new release also has very good sound (Håkan Stuvemark from WOMBBATH) and a really cool cover design (Felipe Mor - CONSUMPTION, ACHERON, WOMBBATH). You get a complex work that is not just very well-crafted. On the contrary, this new release became a recording that even entered my dreams. I woke up in the middle of the night and didn't know what was a nightmare and what was cruel reality. The differences were blurred by spoiled blood. Death was, is, and will be very close when listening. I have been following this band since their beginnings (links to reviews can be found below the article), and I consider this year's work to be their best. That's how I hear it, an old dog. Lost in the darkness. You've lost everything. Your apartment, your family, your job. You're dying on the street, praying to God every day to survive. Help doesn't come. You slowly sink down into a dirty sewer. Rats laugh around you. No one cares about you anymore. You are alone. In life and in death. Cold and dark death metal that turns nightmares into real horror! Death lurks in the shadows!


about HOUSE BY THE CEMETARY on DEADLY STORM ZINE:




TRACKLIST
1. New York Ripper
2. Coffin Colony
3. Island Of The Dead
4. Depraved Unspeakable Acts
5. Massive Cadaver Resurrection
6. Undead Apocalypse
7. Phantom Intrusions
8. Burial Disturbance
9. Lunatic Butcher

LINE-UP
Mike Hrubovcak - Vocals
Rogga Johansson - Guitars / Bass
Thomas Ohlsson - Drums


pondělí 1. prosince 2025

Recenze/review - DEPRAVITY - Bestial Possession (2025)


DEPRAVITY - Bestial Possession
CD 2025, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Hluboko v podzemí, v jedné staré jeskyni, spí příšera z dávných časů. Nikdo si již nepamatuje, kdy poprvé zabíjela, ale jisté je, že potřebuje pořád a stále čerstvé maso. Vstupuji dovnitř a mrazí mě v zádech. Slyším tichý šepot těch, kteří byli roztrháni na kusy. Po zemi se povalují zbytky tkání a kostí, které mi křupají pod nohama. Nějak takhle si představuji vstup do pekla, napadne mě ještě, když se za mnou mihne temný stín. Padám k zemi s prokousnutým hrdlem. Atmosféra místa je velmi podobná té, kterou můžete potkat i na novém albu australských démonů DEPRAVITY. 

Již potřetí potvrzuji, že kapela hraje přesně druh death metalu, který koluje i v mých žilách. Surový, prašivý, postavený na pevných tradičních základech. Propracovaný, s technickými a modernějšími prvky, přesto živelný a živočišný. Pánové volně navazují na předchozí nahrávky (recenze a rozhovor jsou odkazovány pod dnešním článkem) a opět dokazují, že mají velký talent pro poslední věci člověka a hlavně morbidní, reálnou, krutou a divokou hudbu. Bestie se znovu probudila a touží po čerstvém mase!


Skladby na mě působí jako ostré, čerstvě nabroušené hroty, které mi kapela během poslechu postupně zatlouká do hlavy. Není to ale jenom přesnost, preciznost a velmi dobré hráčské umění, které mě baví, ale také takový ten smradlavý odér, který jsme vždy měli všichni tolik rádi u kapel jako MORBID ANGEL, IMMOLATION, MONSTROSITY, NILE, SUFFOCATION, SPAWN OF POSSESSION, HOUR OF PENANCE, ABYSMAL TORMENT, DRAWN AND QUARTERED, BRUTALITY, GORGUTS. Navíc, novinka se velmi dobře poslouchá, jednotlivé motivy si dobře pamatuji a opravdu rád se k reproduktorům vracím. Pokaždé objevím něco nového, další riff, motiv, kreaci. "Bestial Possession" má také skvělý obal. Podepsán je pod ním mistr Paolo Girardi, který ostatně jako vždy, odvedl vynikající práci. Ono vůbec, vše sedí perfektně na svých místech. Brutalita se zde potkává s naprostou tmou a chladem. Kývám se spokojeně do rytmu, bouchám pěstí do stolu a pokaždé, když si mám vybrat nějakou muziku, kterou budu poslouchat celý den v práci, volím jednoznačně DEPRAVITY. Tahle smečka se postupně vyvíjí a dělá to s citem a velkou porcí nadšení a odhodlání. Z jejich skladeb je cítit taková ta opravdovost, upřímnost, autenticita, o kterých stále píšu a jsou pro mě velmi důležitou věcí. Časem zjistíte že temnota se neukrývá v jeskyních, ale spíše v myšlenkách některých lidí. Australané tohle všechno vytáhli na povrch, přikovali na zeď a rozdrtili na prach. Za mě osobně jsem očekával dobré album, přesto jsem nadšený a nemohu jinak, než vám nahrávku doporučit. Má v sobě totiž vše, co má skvělá extrémní hudba mít. Hluboko v podzemí, v jedné staré jeskyni, spí příšera z dávných časů. Nikdo si již nepamatuje, kdy poprvé zabíjela, ale jisté je, že potřebuje pořád a stále čerstvé maso. Vstupuji dovnitř a mrazí mě v zádech. Slyším tichý šepot těch, kteří byli roztrháni na kusy. Po zemi se povalují zbytky tkání a kostí, které mi křupají pod nohama. Nějak takhle si představuji vstup do pekla. Surový, morbidní death metal, který vás přikove na zeď! Album, na kterém se potkává chlad s temnotou i brutalita s technikou! Absolutní masakr! 

Asphyx says:

Deep underground, in an old cave, sleeps a monster from ancient times. No one remembers when it first killed, but one thing is certain: it needs fresh meat all the time. I step inside and feel a chill down my spine. I hear the quiet whispers of those who were torn to pieces. Remains of flesh and bones lie scattered on the ground, crunching under my feet. This is how I imagine the entrance to hell, I think to myself as a dark shadow flashes behind me. I fall to the ground with my throat torn out. The atmosphere of the place is very similar to that which you can encounter on the new album by Australian demons DEPRAVITY. 

For the third time, I confirm that the band plays exactly the kind of death metal that runs through my veins. Raw, mangy, built on solid traditional foundations. Sophisticated, with technical and more modern elements, yet lively and animalistic. The gentlemen freely follow up on their previous recordings (reviews and interviews are linked below today's article) and once again prove that they have a great talent for the last things of man and, above all, morbid, real, cruel, and wild music. The beast has awakened again and craves fresh meat!


The songs strike me as sharp, freshly sharpened spikes that the band gradually hammers into my head as I listen. But it's not just the precision, accuracy, and excellent playing that I enjoy, but also that stinking odor that we've always loved so much in bands like MORBID ANGEL, IMMOLATION, MONSTROSITY, NILE, SUFFOCATION, SPAWN OF POSSESSION, HOUR OF PENANCE, ABYSMAL TORMENT, DRAWN AND QUARTERED, BRUTALITY, and GORGUTS. What's more, the new album is very easy to listen to, I remember the individual motifs well, and I really enjoy returning to the speakers. Every time I discover something new, another riff, motif, or creation. "Bestial Possession" also has great cover art. It is signed by master Paolo Girardi, who, as always, has done an excellent job. In fact, everything fits perfectly in its place. Brutality meets utter darkness and coldness here. I nod contentedly to the rhythm, bang my fist on the table, and every time I have to choose music to listen to all day at work, I definitely choose DEPRAVITY. This band is gradually evolving, and they are doing so with sensitivity and a great deal of enthusiasm and determination. Their songs exude the kind of sincerity, honesty, and authenticity that I always write about and that are very important to me. Over time, you will discover that darkness does not lurk in caves, but rather in the minds of some people. The Australians have brought all this to the surface, nailed it to the wall, and crushed it to dust. Personally, I was expecting a good album, but I am thrilled and can't help but recommend this recording to you. It has everything that great extreme music should have. Deep underground, in an old cave, sleeps a monster from ancient times. No one remembers when it first killed, but one thing is certain: it needs fresh meat all the time. I step inside and feel a chill down my spine. I hear the quiet whispers of those who have been torn to pieces. Remnants of tissue and bones lie scattered on the ground, crunching under my feet. This is how I imagine entering hell. Raw, morbid death metal that pins you to the wall! An album where cold meets darkness and brutality meets technique! An absolute massacre!



about DEPRAVITY on DEADLY STORM ZINE:






Track listing -
1. Engulfed in Agony
2. Eunuch Maker
3. Call to the Fallen
4. Awful Mangulation
5. Rot in the Pit
6. Aligned With Satan
7. Blinding Oblivion
8. Legacy
9. Catastrophic Contagion

Line up -
Louis Rando (Impiety, The Furor) - Drums
Lynton Cessford (Iniquitous Monolith) - Guitar
Jamie Kay (ex-The Ritual Aura) - Vocals
Ainsley Watkins (ex-Scourge) - Bass
Jarrod Curley (Pathogen) - Guitar

Artwork by Paolo Girardi (Cryptopsy, Skaphos)


úterý 25. listopadu 2025

Report, photos, video - APOKALYPTIC RAIDS, WHIPSTRIKER - club Modrá Vopice, Praha - 24. 11. 2025

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


"Jseš beránek v rouše vlčím": řekla mi nedávno na jednom festivalu dívka s očima barvy chrpy. Vyprávěla mi o sobě, jak se dostala k metalu, jak ji její bejvalej nosil samej black metal a ono ji to začalo tak nějak přirozeně bavit. Klidně mohla být mojí dcerou. Ne, nebalil jsem jí, i když jí to moc slušelo. Spíše mě zajímalo, jakým způsobem vnímá muziku. Nakonec jsme se shodli, že nás na metalu fascinuje určité tajemno, energie, temnota, síla v něm obsažené. Připadal jsem si vedle ní jako starý archivář. Hele a na APOKALYPTIC RAIDS jedeš, zeptal jsem se opatrně. A ona že ne, že jezdí sama a i když by chtěla, tak to nakonec kvůli práci nevyšlo. Škoda, mohli jsme mít taky jednou na našich nekonečných výletech za muzikou společnost. Viva la Brasilia, zní mi hlavou, když stojím a čekám na Michala v Plzni. Zima mi zalézá až do morku kostí. Vstával jsem prosím pěkně ve 3:50, napadl sníh, dva centimetry. Nejel autobus a trolejbus se nerozjel ze zastávky. Dneska to bude náročné. Celé ráno v práci, mezi chladnými stroji. Metal tu neposlouchá skoro nikdo. Musíme makat, to víte, na Onlyfans jsme už moc staří. 

Nalezu do auta a spadne ze mě klasický stres všedního dne. Jsem sice ještě trošku ozářený z obrazovek, ale když vyjedeme z Plzně, tak je mi děsně fajn. Povídáme, vzpomínáme, smějeme se těm naším vtípkům. Vše je, jak má být. Bavíme se o metalu, jak taky jinak. Pro mě jsou právě tohle chvíle, kdy se přepínám do módu normálnosti. Škoda děvče, že tu nejsi s námi. Jsme fakt vysmátí beránci. V křiváku a s triky plnými lebek. Přesto bychom mouše neublížili. Pokud by nás tedy nenasrala. 

Pomalu se dojedeme do Modré Vopice. Už jsem v Praze dlouho nebyl. Spousta akcí je v místech, ze kterých se zkrátka nedostanu domů. Ale zde je vše při starém. Mám tuhle dřevěnou boudu, ať si každý říká co chce, prostě rád. Voní to tu nejen zatuchlinou, ale taky jsou ve stěnách nasáklé stovky koncertů i mých vzpomínek. Kupuji si pivo, pokračujeme v krasojízdě. Velevážené obecenstvo jest složeno spíše ze starších ročníků. Znovu si na tebe vzpomenu, moje milá, byla bys tu jako růže mezi trním. Obě brazilské smečky jsem již jednou viděl (report i rozhovor jsou odkazovány dole pod článkem). Mám zkrátka pro jihoamerické uchopení a způsob prezentace extrémních stylů slabost. Vše je ohlodáno na kost, jak se o tom máme za chvilku přesvědčit. Zaujímám pozici lovce beze zbraní a šteluji foťák na tmu. 


WHIPSTRIKER - v recenzi na letošní album jsem psal o vojácích temnoty, kteří povstali, aby se přišli pomstít. A přesně tak jsem se cítil i při vystoupení této smečky. Bylo to opět něco šíleného. Chvílemi jsem si připadal, jako by mi měl každou chvíli mozek vyskočit z hlavy. Z pódia se k nám hrnula lavina z kostí, ostrých heavy speed metalových riffů, divokého vokálu a zabijáckých bicích. Stačilo několik prvních tónů a byl jsem ztracen. Moje ocelové srdce bylo kdysi ukováno ze stejných surovin. Nikde nic nechybělo, ani nepřebývalo. Vše bylo ohlodáno zcela na kost. Bylo to jako se vrátit po časové ose zpět procházet se o půlnoci po chladném hřbitově. Na kterém jsou pochováni vojáci temnoty! Vynikající koncert pro všechny ztracené duše!






In my review of this year's album, I wrote about soldiers of darkness who rose up to take revenge. And that's exactly how I felt during this band's performance. It was something crazy again. At times, I felt like my brain was going to pop out of my head at any moment. An avalanche of bones, sharp heavy speed metal riffs, wild vocals and killer drums rushed towards us from the stage. The first few notes were enough and I was lost. My steel heart was once forged from the same raw materials. Nothing was missing or left over anywhere. Everything was completely gnawed to the bone. It was like going back in time and walking through a cold cemetery at midnight. Where the soldiers of darkness are buried! An excellent concert for all lost souls!


APOKALYPTIC RAIDS - přesně takhle si představuji hudbu, která se hraje v samotném pekle. Ostrá, divoká, nespoutaná, temná a šílená. Jako život samotný. Satan se usmívá a je tu s námi. Vidím ho, jak stojí ve stínu. Má žhavé oči a kývá spokojeně hlavou. Black metal, speed metal, thrash metal, všechno zahrané s nadšením, odhodláním a touhou ničit hudbou. Jako bychom se náhle ocitli ve staré hrobce a exhumovali staré metalové postupy. Kapela působila jako smečka démonů. Chvílemi jsem měl pocit, že z kytar odkapává krev, hnis a špína. Chyběli snad už jen krkavci a nemrtví. Tohle byla dokonalá esence toho, co mám na metalu rád. Klasika ve své křišťálově podobě, velmi dobře zahraná. Tolik tlaku jsem už hodně dlouho nezažil. Kříže byly otočeny směrem dolů a svěcená voda smrděla sírou. Old school metal až za hrob! 

 





This is exactly how I imagine music played in hell itself. Sharp, wild, unbridled, dark and crazy. Like life itself. Satan smiles and is here with us. I see him standing in the shadows. His eyes are burning and he nods his head contentedly. Black metal, speed metal, thrash metal, all played with enthusiasm, determination and a desire to destroy with music. It was as if we had suddenly found ourselves in an old tomb and were exhuming old metal techniques. The band sounded like a pack of demons. At times I felt like blood, pus and dirt were dripping from the guitars. The only thing missing were ravens and the undead. This was the perfect essence of what I like about metal. Classic in its crystal form, very well played. I haven't experienced so much pressure in a long time. The crosses were turned downwards and the holy water smelled of sulphur. Old school metal from beyond the grave!

Návštěvnost čítala odhadem nějakých 40 lidí a zvuk byl v pořádku. Pivo teklo proudem a chutnalo mi. Takže jako vždy cajk.

Mě se nikam nechce. A vůbec. Možná je lepší, že si nakonec nejela. Možná bych se prsil a dělal ramena, jak to mi pánové občas děláme a skončili bychom někde v non-stopu, kde bych měl nekonečně dlouhé řeči. Nebo bych naopak poslouchal s očima zahalenýma do alkoholové mlhy. Nicméně, představy nedošly naplnění. Místo toho jsem si dal ještě jedno a nasedl k Michalovi do auta. Pomalu vyjedeme z Prahy na dálnici. Kolikrát jsme se již takhle vraceli? Snažím se měnit melodii hlasu, aby mi kolega neusnul za volantem. Předjíždíme nekonečnou řadu kamiónů. Pořád jsem hrozně nabuzený z muziky. Doslova ze mě odkapává adrenalin. Být mladší, tak kalím ještě několik dní v kuse. Joj, kdeže ty loňské sněhy jsou. Hergot, to byl ale poctivej old school metal! Tohle jsem poslouchal, když jsem byl mladý. Jsem pořád rád někdy ortodoxní, s chutí se vracím ke svým krvavým kořenům. Bylo to vynikající. Moc fajn. Muzika, lidi, prostředí, atmosféra. Jsem moc rád, že jsem stále beránkem v rouše vlčím. Uvidíme se na SINISTER a GRACELESS. Už mám vstupenku.  

Michal mi zastaví před domem. Pokouším se trefit do zámku. Už fakt moc nevidím. Povede se a opatrně se svléknu. Abych neprobudil oddychující rodinu. Po sprše se jdu zavodnit. Dole u popelnic vidím potkana. Dnes jsem se zase utvrdil v tom, že téhle muzice už budu věrný navěky, amen! Dobrou noc. Zítra (nebo vlastně už dnes) udělám fotky, natáhnu video a všechno sepíšu. Děkuji vám za pozornost. Mějte se co nejlépe. Váš beránek:))).

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


about WHIPSTRIKER on DEADLY STORM ZINE:






about APOKALYPTIC RAIDS on DEADLY STORM ZINE:





---------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 23. listopadu 2025

Photos - APOKALYPTIC RAIDS, WHIPSTRIKER - club Modrá Vopice, Praha - 24. 11. 2025

PHOTOS

author of photos Michal Radoš
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky

Report, photos, video - APOKALYPTIC RAIDS, WHIPSTRIKER - club Modrá Vopice, Praha - 24. 11. 2025: https://www.deadlystormzine.com/2025/11/report-photos-video-apokalyptic-raids.html

















































Report, photos, video - APOKALYPTIC RAIDS, WHIPSTRIKER - club Modrá Vopice, Praha - 24. 11. 2025: https://www.deadlystormzine.com/2025/11/report-photos-video-apokalyptic-raids.html

about WHIPSTRIKER on DEADLY STORM ZINE:






about APOKALYPTIC RAIDS on DEADLY STORM ZINE:





---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine