DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemprogressive. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemprogressive. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 10. června 2024

Recenze/review - HEMOTOXIN - When Time Becomes Loss (2024)


HEMOTOXIN - When Time Becomes Loss
CD 2024, Pulverised Records

for english please scroll down

Byla mlha a chlad mi pronikal pomalu do kostí. Šel jsem pomalu a dával pozor, abych neupadl. Klečel uprostřed cesty a měl hlavu skloněnou. Nejdřív jsem si myslel, že je mrtvý, ale začal odříkávat jakési tajemné modlitby. Mluvil neznámou řečí. Oči měl obrácené dovnitř hlavy a vše působilo hrozně podivně. Když jsem na něj promluvil, otočil se mým směrem a z úst mu začala téct krev. Příroda kolem ztichla a já dostal strach. Byl v jiné dimenzi, byl ve světě, ze kterého se neodchází. 

Poslouchal jsem  zrovna novou desku progresivních thrash death metalistů HEMOTOXINPittsburg. Hudba se mi dostávala pomalu do podvědomí, drásala moje vnitřnosti, kolovala mi v žilách. Stala se mojí součástí, až jsem najednou dostal velkou chuť se s vámi rozdělit o pár dojmů. Pro její pochopení musíte mít fantazii a touhu objevovat nové cesty. Myslím si, že mé další setkání s touhle smečkou se opět povedlo (recenze na předchozí desky si můžete přečíst dole pod článkem). 

 

Jsou zkrátka nahrávky, které raději poslouchám, vracím se k nim, pokaždé objevuji něco nového, než abych o nich psal. Myslím si totiž, že má slova nestačí. Pánové totiž napsali složité, komplikované skladby, plné různých stylových odboček. Zároveň se ale album velmi dobře poslouchá. Pokud bych měl novinku nějak popsat neznalému, asi bych volil volné přirovnání třeba k DEATH, CYNIC, CONTROL DENIED, VEKTOR, VOIVOD, REVOCATION, ale i třeba MORBID ANGEL. Berte ale moje slova s nadhledem. HEMOTOXIN jsou osobití a originální hlavně ve svém přístupu. Umí skvěle hrát, ale také složit motivy, které hoří jasným plamenem. "When Time Becomes Loss" má samozřejmě velmi dobrý zvuk (Andrew Lee - producer, recording, mixing, Justin Weis - mastering) i povedený obal (Mark Cooper). Vy se tak můžete plně soustředit na jednotlivé nápady. Líbí se mi lehkost, vzdušnost, která se prolíná celým albem jako jedovatý had. Je to jízda na horské dráze. Zažívám pocity euforie, což je pro mě jasným znamením, že se pánové přesně trefili do mého vkusu. Je ale také pravdou, že jsem se musel do novinky prokousávat postupně. Potřeboval jsem klid a nejlépe chladný les brzy ráno. Nejdřív jsem si myslel, že jsem mrtvý, ale začal jsem odříkávat jakési tajemné modlitby. Mluvil jsem neznámou řečí. Oči jsem měl obrácené dovnitř hlavy a vše působilo hrozně podivně. Cítil jsem černou energii z vesmíru, vnímal jsem, že existuje ještě jeden svět, za zrcadlem. Tak to vidíte, jaké představy ve mě dokáží HEMOTOXIN probudit. Patří jim za to velký dík. Letošní album se opravdu povedlo. Všem vám je doporučuji. Podívejte, padá hvězda. Nebo to jsou vetřelci? Poslouchejte pozorně. Progresivní thrash death metal, který vás vezme na výlet do temného časoprostoru! 


Asphyx says:

It was foggy and the cold was slowly penetrating my bones. I walked slowly, taking care not to fall. He was kneeling in the middle of the road, his head bowed. At first I thought he was dead, but he began to say some mysterious prayers. He spoke in an unknown language. His eyes were turned inside his head, and everything looked very strange. When I spoke to him, he turned in my direction and blood began to flow from his mouth. Nature around me became silent and I became afraid. He was in another dimension, he was in a world you don't leave. 

I was listening to the new album by progressive thrash death metallers HEMOTOXIN from Pittsburgh. The music was slowly getting into my subconscious, tearing my insides, circulating in my veins. It became a part of me, until I suddenly had a great desire to share some impressions with you. To understand it, you must have imagination and the desire to discover new ways. I think that my next encounter with this pack was again a success (you can read reviews of previous albums below the article). 


In short, there are recordings that I prefer to listen to, to go back to, to discover something new every time, rather than to write about them. Because I don't think my words are enough. The gentlemen have written complex, complicated songs, full of various stylistic digressions. But at the same time the album is very easy to listen to. If I had to describe the new album to an ignorant person, I would probably choose a loose comparison to DEATH, CYNIC, CONTROL DENIED, VEKTOR, VOIVOD, REVOCATION, but also MORBID ANGEL. But take my words with a grain of salt. HEMOTOXIN are distinctive and original especially in their approach. They know how to play well, but also how to compose themes that burn with a bright flame. "When Time Becomes Loss" has of course a very good sound (Andrew Lee - producer, recording, mixing, Justin Weis - mastering) and a hilarious cover (Mark Cooper). So you can fully concentrate on the individual ideas. I like the lightness, the airiness that runs through the whole album like a poisonous snake. It's a roller coaster ride. I experience feelings of euphoria, which is a clear sign for me that the gentlemen have hit my taste exactly. But it's also true that I had to bite into the novelty gradually. I needed peace and preferably a cool forest early in the morning. At first I thought I was dead, but I started saying some kind of mysterious prayer. I spoke in an unknown language. My eyes were turned inside my head and everything seemed very strange. I felt black energy from outer space, I felt that there was another world beyond the mirror. So you can see what imagery HEMOTOXIN can awaken in me. For that I owe them a big thank you. This year's album was really good. I recommend it to all of you. Look, a star is falling. Or is that aliens? Listen carefully. Progressive thrash death metal that will take you on a trip to dark space-time!



about HEMOTOXIN on DEADLY STORM ZINE:



TRACKLIST
1. Morbid Reflections
2. Call From The Abyss
3. Malediction
4. Abstract Commands
5. Conscious Descent
6. Reborn In Tragedy
7. When Time Becomes Loss

sobota 11. května 2024

Recenze/review - RED ROT - Borders Of Mania (2024)


RED ROT - Borders Of Mania
CD 2024, Hammerheart Records

for english please scroll down

Nejdříve na něm nebylo nic vidět. Stále se usmíval a všichni jej měli rádi. Začalo to děsivými sny, ve kterých se mu do vnitřností zakouslo něco zlého a ošklivého. Budil se uprostřed noci, mlátil hlavou o zeď. Bylo pro něj čím dál těžší se přetvařovat. Bál se světla, lekal se stínů. Líbil se mu pohled na krev, na utrpení. Vyhledával jenom děsivé filmy a po nějakém čase nevěděl, co je pravda a co lež. Teď tu sedí, uprostřed chladné a temné místnosti. Zavřený ve své cele se usmívá. Už dávno ví, že peklo opravdu existuje.

O kapele RED ROT jsem toho příliš nevěděl. Musím ale napsat, že moje první setkání bylo spíše obřadem, než jen obyčejným poslechem. Seděl jsem ve svém pokoji a mraky nad městem byly nízko. Blížila se bouře. Zazněl první riff, první mocný motiv a venku zahřmělo. 


Tahle kapela je složená ze samých zkušených muzikantů. Ti se již podruhé sešli, aby nahráli album, které je po okraj narvané tmou, chladem, smutkem, melancholií, paranoiou, i prvky doomu, deathu a thrashe. Vše je zamíchané v jedovatém koktejlu, který když vypijete, tak budete mít šílené představy i noční můry. RED ROT jsou naléhaví, drásaví, syroví. Jejich hudba má v sobě všechny prvky, atributy i náležitosti k tomu, abych ji poslouchal ve studeném větru, v mocném dešti i ve chvílích, kdy mám pocit, že se celý svět zastavil. Je to hudba, u které musíte přemýšlet a vyžaduje od posluchače soustředění i pořádnou porci fantazie. Musíte jí dát čas, aby postupně uzrála, aby se vám dostala do krve i do hlavy. Naleznete zde surovost MORBID ANGEL, smutek PARADISE LOST, ozvěny z vesmíru jako od VOIVOD i třaskavou směs CONVERGE. Pánové rádi a často překračují běžné hranice. A dělají to velmi elegantně. A hlavně, mě baví jejich novou desku "Borders Of Mania" poslouchat. Je zkrátka jiná, progresivní, experimentální. Zároveň, a to je pro mě velmi důležité, pokaždé v ní najdu něco nového. Co se týká zvuku, obalu, celkové produkce, tak vše je v nejlepším pořádku. Můžete si tak naplno vychutnat jednotlivé ozvěny. Někdy přemýšlím o lidské mysli, o její složitosti, o jejích temných zákoutích. Kde se v nás bere nenávist a zlo? Nejdříve na něm nebylo nic vidět. Stále se usmíval a všichni jej měli rádi. Začalo to děsivými sny, ve kterých se mu do vnitřností zakouslo něco zlého a ošklivého. Budil se uprostřed noci, mlátil hlavou o zeď. Bylo pro něj čím dál těžší se přetvařovat. Bál se světla, lekal se stínů. Intenzivní, maniakální, surový extrémní metal, který se vám dostane hluboko do podvědomí!


Asphyx says:

At first, there was nothing visible on him. He was always smiling and everybody liked him. It started with terrifying dreams in which something evil and ugly bit into his insides. Waking up in the middle of the night, banging his head against the wall. It was getting harder and harder for him to disguise himself. He was afraid of the light, afraid of the shadows. He liked the sight of blood, of suffering. He sought out only scary movies, and after a while he didn't know what was true and what was false. Now he sits here, in the middle of a cold and dark room. Locked in his cell, he smiles. He's known for a long time that hell really exists.

I didn't know much about the band RED ROT. But I must write that my first encounter was more of a ceremony than a simple listening session. I was sitting in my room and the clouds were low over the city. A storm was coming. There was the first riff, the first powerful motif, and it thundered outside. 


This band is made up of all experienced musicians. They have come together for the second time to record an album that is filled to the brim with darkness, coldness, sadness, melancholy, paranoia, and elements of doom, death and thrash. It's all stirred up in a toxic cocktail that, when you drink it, will give you crazy fantasies and nightmares. RED ROT are urgent, gut-wrenching, raw. Their music has all the elements, attributes and essentials to make me listen to it in the cold wind, in the mighty rain and in moments when I feel like the whole world has stopped. It's music you have to think to and it requires concentration and a good dose of imagination from the listener. You have to give it time to mature, to get into your blood and into your head. Here you will find the rawness of MORBID ANGEL, the sadness of PARADISE LOST, echoes from outer space like VOIVOD and the shattering blend of CONVERGE. The gentlemen are happy to and often do transcend normal boundaries. And they do it very elegantly. And most of all, I enjoy listening to their new album "Borders Of Mania". It's simply different, progressive, experimental. At the same time, and this is very important for me, I find something new in it every time. As far as the sound, the cover, the overall production is concerned, everything is in the best order. You can fully enjoy the individual echoes. Sometimes I think about the human mind, its complexity, its dark corners. Where does hatred and evil come from? At first, there was nothing to see in him. He was always smiling and everyone liked him. It started with terrifying dreams in which something evil and ugly bit into his insides. Waking up in the middle of the night, banging his head against the wall. It was getting harder and harder for him to disguise himself. He was afraid of the light, afraid of the shadows. Intense, manic, raw extreme metal that gets deep into your subconscious!



TRACKLIST
01. Compulsive Delusion
02. Agony Untold
03. False Memory
04. Homo Sapiens Imago Dei
05. Messianic Alteration
06. Inner Voice
07. Overlord
08. Not in Control
09. Cranioscopy
10. Endless Ravine
11. Vindication
12. Self Harm Scars
13. Misericordie
14. Sun
15. Affliction and Relief

LINE-UP
Luciano Lorusso George - Vocals
Davide Tiso - Guitars & synthesizers
Chris Alfano - Bass
Ron Bertrand - Drums


neděle 3. března 2024

News! - Mean Messiah vydávají nové album.


Mean Messiah vydávají nové album

29.února vychází u nakladatelství Black Barn Music už třetí deska prog-industrialistů Mean Messiah s názvem IN INFINITE ILLUSION. Album již vzniklo kompletně v novém složení kapely, kde se vedle frontmana Dana Frimla objevil bubeník Miloš Meier (Dymytry, Drumming Syndrome) a baskytaristka Lenka Čechová.

Deska obsahuje 8 skladeb o celkové stopáži 39:23 a všechny byly nahrány na podzim 2023 ve studiu The Barn, kde byly následně mixovány a masterovány pod taktovkou Dana Frimla. Autorem grafiky je také Dan a obal je přesně v duchu názvu alba - In Infinite Illusion! 🤘🔥 CD totiž vychází jako jewel case a přední i zadní artwork jsou vytištěny na průhledném plastu, po složení leporela vytvoří vrstvená grafika nový obrazec. Do leporela je navíc vložen dvanáctistránkový papírový booklet s texty a fotografiemi🤘📸


IN INFINITE ILLUSION tracklist:
1. In Infinite Illusion (5:21)
2. I See Black (4:48)
3. Fire (4:49)
4. Clouds (5:06)
5. Crash Test (4:23)
6. Right Now (4:49)
7. Midnight (4:44)
8. Ashes (5:07)




---------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 25. února 2024

Recenze/review - MADDER MORTEM - Old Eyes, New Heart (2024)


MADDER MORTEM - Old Eyes, New Heart
CD 2024, Dark Essence Records

for english please scroll down

Někdy se dostanu do stavu, kdy chci být sám. To potom sedím v koutě a prosévám mezi prsty prach. Přemýšlím o světě, pokouším se zastavit čas. Čtu knížky, ve kterých je pravda i bolest. Není to smutek, ani deprese. Spíše mi všechno kolem připadá rychlé, šílené a podivné. Nebo jsem jiný já? Občas je dobré se zastavit a srovnat si myšlenky v hlavě. V těchto případech je pro mě velmi důležitá hudba. Už zase se těším, až přijdu domů z lesa a začnu si číst. Hrají mi tu nové MADDER MORTEM a na mé tváři se začíná objevovat úsměv.

Napsat dobrou skladbu je umění. Norové mají obrovský talent na to vytvořit absolutně podmanivou atmosféru. Stačilo několik prvních tónů a byl jsem ihned chycen. Čekal jsem přesto několik týdnů, jestli ze mě nadšení nevyprchá. Nestalo se tak, naopak, letošní album mě stále přitahovalo a rád se k němu vracím. Má v sobě totiž něco, co nikdo jiný neumí. Zvláštní náladu, magnetismus, sílu chcete-li. Je tak příjemné být sám ve společnosti téhle nahrávky. 


Je úžasné, jak jsou i po více než 25 letech MADDER MORTEM stále svěží, neotřelí, jak je baví hrát. Všechna ta energie, nasbíraná snad v norské přírodě (nemůžu si pomoc, ale já ji tu opravdu cítím), všechna ta hravost, radost z hudby samotné. K tomu si připočtěte velký talent a charismatický hlas Agnete M. Kirkevaag. Tohle všechno je dohromady doslova návykové. Kapela staví na své historii, základem je stále tradiční doom metal, ale své myšlenky nadále rozvíjí. A to takovým způsobem, že budete chtít vylézt na nejbližší horu, dívat se do hlubiny. Je to touha létat, vznášet se, dívat se na řeku, která před vámi plyne jako věčnost. Těch emocí, různých zákoutí. Od temnoty až k radosti. Norové jsou hlavně uvěřitelní. Nemají problém s tím vložit progresivní motiv, zakouřené blues, severský vítr. A všechno dohromady to funguje. Pamatuji si, že někdy kolem roku 2000 jsem kamarádovi říkal, že tahle kapela je úkaz, k dokonalosti vybroušený drahokam. Letos svůj status opět potvrdili. Nedávno jsem v jedné hospodě potkal chlápka, který byl opilý. Měl vedle sebe urnu s popelem. Nevím proč, ale pokaždé si na něj vzpomenu, když poslouchám "Old Eyes, New Heart". Mám pocit, jakoby v pozadí stále tepalo srdce. Dívám se do tmy, naslouchám temnotě. Našlapuji opatrně, když se toulám přírodou. Vracím se zmrzlý a znovu otevírám knihu. Čtu si a hudba, hrající v pozadí, není nikdy kulisou. Naopak, vystoupí do popředí, strhne mě, rozdrásá moji duši i fantazii. Ne, přiznávám, má slova rozhodně nestačí. Nechme raději hovořit melodie. Jsou velmi silné, magické, je v nich obsažena věčnost. Někdy se dostanu do stavu, kdy chci být sám. To potom sedím v koutě a prosévám mezi prsty prach. Přemýšlím o světě, pokouším se zastavit čas. Album plné snění, naděje i smutku. Dokonalý obraz nás samých! Budete rozdrásáni! Křišťálově krásná hudba plná odkazů na naše vlastní kořeny i vznešenost! 


Asphyx says:

Sometimes I get to the point where I want to be alone. Then I sit in a corner and sift the dust between my fingers. Thinking about the world, trying to stop time. I read books with truth and pain in them. It's not sadness or depression. Rather, everything around me seems fast, crazy and strange. Or am I different? Sometimes it's good to stop and sort out the thoughts in my head. In these cases, music is very important to me. I'm looking forward to coming home from the woods and reading again. The new MADDER MORTEM is playing and a smile is starting to appear on my face.

There is an art to writing a good song. The Norwegians have a great talent for creating an absolutely captivating atmosphere. All it took was the first few notes and I was immediately hooked. Still, I waited a few weeks to see if the enthusiasm would wear off. It didn't happen, on the contrary, this year's album still drew me in and I love coming back to it. It has something that nobody else can do. A special mood, magnetism, power if you like. It's so nice to be alone in the company of this record.


It's amazing how after more than 25 years MADDER MORTEM are still fresh, fresh and fun to play. All that energy, gathered perhaps in the Norwegian nature (I can't help but feel it here), all that playfulness, the joy of music itself. Add to that the great talent and charismatic voice of Agnete M. Kirkevaag. All of this together is literally addictive. The band builds on their history, the foundation is still traditional doom metal, but they continue to develop their ideas. And it does so in such a way that you'll want to climb the nearest mountain, to look into the depths. It's a desire to fly, to float, to look at the river that flows before you like eternity. The emotions, the different corners. From darkness to joy. The Norwegians are mostly believable. They have no problem putting in a progressive motif, smoky blues, Nordic wind. And it all works together. I remember telling a friend sometime around 2000 that this band is a phenomenon, a gem cut to perfection. This year, they've reaffirmed their status. I met a guy in a pub the other day who was drunk. He had an urn with ashes next to it. I don't know why, but I always think of him when I listen to "Old Eyes, New Heart". I feel like my heart is still beating in the background. I look into the darkness, I listen to the darkness. I tread carefully as I wander through nature. I return, frozen, and reopen the book. I read and the music playing in the background is never a backdrop. On the contrary, it rises to the fore, sweeps me away, tears at my soul and my imagination. No, I admit, my words are not enough. Let the melodies do the talking. They are very powerful, magical, they contain eternity. Sometimes I get to the point where I want to be alone. Then I sit in a corner and sift the dust between my fingers. Thinking about the world, trying to stop time. An album full of dreams, hope and sadness. A perfect picture of ourselves! You'll be torn apart! Crystal beautiful music full of references to our own roots and grandeur!



tracklist:
1. Coming from the Dark
2. On Guard
3. Master Tongue
4. The Head That Wears the Crown
5. Cold Hard Rain
6. Unity
7. Towers
8. Here and Now
9. Things I´ll Never Do
10. Long Road

Line up:
Agnete M. Kirkevaag: Vocals
BP M. Kirkevaag: Guitar, vocals
Anders Langberg: Guitar
Tormod L. Moseng: Bass
Mads Solås: Drums



úterý 20. února 2024

Recenze/review - DYSSEBEIA - Garden of Stillborn Idols (2023)


DYSSEBEIA - Garden of Stillborn Idols
CD 2023, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Představte si starý dům, temný a opuštěný, do kterého když vstoupíte, tak budete mít divný pocit. Začně vás mrazit v zádech a stíny se promění v přízraky. Podají vám ruku a pozvou vás dolů, do sklepa. Půjdete s nimi, jako omámení. Budete podvědomě vědět, že děláte správnou věc. Zastavíte se před rezavými dveřmi a v hlavě vám bude létat spousta otázek. Vezmete za kliku, ozve se děsivé skřípání a potom vás zahalí tma. Našlapujete opatrně a pod nohama křupají staré kosti. Slunce na konci tunelu. Jiný svět, dimenze, místo, na kterém se hraje jenom dobrá a zajímavá hudba.

Takové myšlenky mě napadaly, když jsem slyšel poprvé novou debutovou desku švýcarských maniaků DYSSEBEIA. Ti hrají death metal ušpiněný blackem, se spoustou progresivních pasáží. Hudbu téhle smečky nelze jen tak jednoznačně zařadit a je to dobře. Tady se hraje pro všechny fanoušky s dobrou fantazií a otevřenou myslí. 


Nevím, jestli se vám to někdy také stává, ale já mívám často zvláštní sny. Hraje mi v nich muzika, kterou mám rád. Pokaždé, když potkám nějakou novou kapelu, kterou si postupně oblíbím, dostane se mi i do spánku. Bývá to pro mě důkazem, že se deska povedla. Musím cítit ze skladeb sílu, energii, musím si podupávat do rytmu a kývat spojeně hlavou. A to se mi u "Garden of Stillborn Idols" stalo vlastně pokaždé, když jsem si album pustil ve svém přehrávači. Nahrávka je velmi dobře zvukově ošetřená a motiv na obalu je bezesporu zajímavý. Povedla se ale hlavně hudba, jednotlivé motivy, nápady, deska je jako nějaký monolit, který na vás spadne a rozmáčkne vás. Jasně, člověk musí mít mysl otevřenou a alespoň nějakou dávku fantazie, ale potom, když se vše usadí, dostane se vám určitě pod kůži. Mám to takhle rád. Jen si tak sednout, poslouchat, nechat na sebe muziku působit a když se mi líbí, tak o ní sepsat pár slov. DYSSEBEIA jsou přesně tím druhem skupiny, která osloví všechny, kteří rádi přemýšlejí, objevují nové věci. Když totiž budete poslouchat pozorně a v klidu, tak i po delší době budete objevovat nová a nová zákoutí. Švýcaři jsou navíc muzikanti, kteří hrají i v dalších skvělých smečkách (STORTREGN, HYPOCRAS), takže lze novinku klidně označit vysokou známkou kvality. Za sebe vám to mohu podepsat vlastní krví. Až se zastavíte před rezavými dveřmi a v hlavě vám bude létat spousta otázek. Vezmete za kliku, ozve se děsivé skřípání a potom vás zahalí tma. Budete našlapovat opatrně a pod nohama vám budou křupat staré kosti. Slunce na konci tunelu. Jiná dimenze, místo, na kterém se hraje jenom dobrá a zajímavá hudba. Progresivní death metal protkaný zajímavými a mocnými melodiemi! Symfonie z jiného světa!

Pro fanoušky: Eternal Storm, Be'lakor, Majesties, Stortregn, At The Gates, Dark Tranquillity, Eucharist, In Mourning


Asphyx says:

Imagine an old house, dark and deserted, that when you enter, you get a strange feeling. You'll get chills and the shadows will turn into ghosts. They'll shake your hand and invite you down to the basement. You'll go with them, as if in a daze. You'll subconsciously know you're doing the right thing. You'll stop in front of the rusty door, and you'll have a lot of questions in your head. You take the handle, there's an eerie creak, and then darkness envelops you. You tread carefully, and old bones crunch underfoot. The sun at the end of the tunnel. Another world, another dimension, a place where only good and interesting music is played.

These were the thoughts that came to mind when I first heard the new debut album from Swiss maniacs DYSSEBEIA. They play death metal stained with black, with a lot of progressive passages. The music of this pack can't be classified in any clear way and that's a good thing. This is a band for all fans with a good imagination and an open mind.


I don't know if this happens to you too, but I often have strange dreams. I have them with music I like. Every time I meet a new band that I gradually grow to like, I get to sleep too. It's usually proof to me that the record has done well. I have to feel the power and energy from the songs, I have to be tapping to the beat and nodding my head in unison. And that's pretty much what happened with "Garden of Stillborn Idols" every time I put the album in my player. The recording is very well sonically treated and the motif on the cover is undoubtedly interesting. But it's mostly the music, the individual motifs, the ideas, the record is like some kind of monolith that falls on you and crushes you. Sure, you have to keep an open mind and at least some amount of imagination, but then when everything settles down, it gets under your skin for sure. I like it that way. Just sit back, listen, let the music affect me, and if I like it, write a few words about it. DYSSEBEIA are exactly the kind of band that appeals to everyone who likes to think, to discover new things. Because if you listen attentively and calmly, even after a long time you will discover new and new corners. Moreover, the Swiss are musicians who also play in other great packs (STORTREGN, HYPOCRAS), so the novelty can be safely marked with a high mark of quality. For myself, I can sign it with my own blood. When you stop in front of the rusty door, there will be a lot of questions flying around in your head. You take the handle, there's an eerie creak and then darkness envelops you. You'll tread carefully, and old bones will crunch under your feet. The sun at the end of the tunnel. Another dimension, a place where only good and interesting music is played. Progressive death metal with interesting and powerful melodies! A symphony from another world!

For fans of: Eternal Storm, Be'lakor, Majesties, Stortregn, At The Gates, Dark Tranquillity, Eucharist, In Mourning



Track listing -
1. Mors Tua, Vita Mea 06:02
2. Retribution 04:25
3. Moon Bearer 04:08
4. Sacrificed On The Threshold 05:51
5. Hatch 06:04
6. Black Swarm 06:16
7. Funeral Ink 04:54
8. Apophenia 05:42

Line up -
Vocals - Alexandre Sotirov
Guitars - Merlin Bogado
Bass - Duran Bathija
Drums - Sam Jakubec

Artwork, layout and booklet - Bryan Teach

pondělí 19. února 2024

Recenze/review - DIABYS - Portals of Annihilation (2023)


DIABYS - Portals of Annihilation
CD 2023, vlastní vydání

for english please scroll down

Někdy si připadám jako svůj vlastní stín. Dívám se na sebe, jak ráno vstávám, jak jdu do práce, jak odpočívám, jak vykonávám nekonečnou řadu úkonů. Jaký je ale smysl toho všeho? Kam směřuji? Asi jako každý se věkem měním, získávám zkušenosti. V hudbě to platí o to víc. Dříve bych kapely jako DIABYS jen tak přešel bez povšimnutí. Jenže mě na ně upozornil jeden kamarád z druhé strany zeměkoule. Prý je to pro něj album minulého roku. Netušil jsem, neznal jsem. Přesvědčila mě až jména v bookletu a první poslech.

Zpěvák Max Phelps je sám o sobě zárukou kvality. Potvrdil to v DEFEATED SANITY, CYNIC a samozřejmě DEATH DTA. Ten se spojil s neméně zkušenými muzikanty a poměrně nenápadně nahráli desku, která rozhodně stojí za pozornost. Vše potom složil Michael Dorosz. Jedná se o propracovaný, velmi pestrý a dobře složený death metal se spoustou technických a progresivních prvků. A to vše s rodokmenem DEATH. 


Při poslechu debutového alba "Portals of Annihilation" najednou nejsem svým vlastním stínem, ale mám syrový pocit, že opravdu žiju. Hudba je to velmi naléhavá, neklidná, s takovým tím tajemným odérem, jestli mi rozumíte. O mastering se postaral Johannes Grossman a nutno rovnou dodat, že odvedl perfektní práci. Zvuk je čitelný a živelný zároveň. Masivní a surový. Mám to takhle rád. Jsem stará škola a líbí se mi, že tahle smečka sice staví na tradičních, klasických základech, ale ty postupně rozvíjí, doplňuje a zároveň si zachovává svůj vlastní ksicht. Na poslech jsem se vždy musel pozorně soustředit. Nikdy jsem nemohl desku poslouchat jen jako kulisu. Vždy mě nakonec pohltila a nenechala ani chvilku v klidu. Představoval jsem si nějakou pradávnou příšeru, bestii, která spala dlouhé roky v jeskyni. Za zvuků této nahrávky se probudila a přišla nás roztrhat na kusy. Možná není ani z tohoto světa. Skladby v sobě mají velký drive a sílu, takovou tu nahrubo nasekanou energii, která se dle mého nedá naučit. Musíte ji mít v sobě, musíte věřit tomu, co hrajete. A tohle všechno DIABYS umí na sto procent. Sypu si popel na hlavu, že jsem se ke skupině dostal až teď, album totiž vyšlo již v dubnu minulého roku. Myslím si, že to ale nakonec vůbec nevadí. Důležité je, že mě baví "Portals of Annihilation" poslouchat, že se k němu rád vracím. Tohle je záležitost pro všechny hudební gurmány. Doporučuji podávat v noci, chladu a nejlépe několik metrů pod zemí. Nezbývá mi nic jiného, než vám desku doporučit. Tohle album vám rozdrásá obličej do krve, zničí vás a vy za to budete moc rádi. Progresivní, technický death metal, který ctí pradávné kořeny a stane se vaším vlastním stínem!


Asphyx says:

Sometimes I feel like my own shadow. I look at myself as I get up in the morning, as I go to work, as I rest, as I perform an endless series of tasks. But what's the point of it all? Where am I going? I guess like everyone, I'm changing with age, gaining experience. In music, this is even more true. In the past, bands like DIABYS would just pass by unnoticed. But a friend of mine from the other side of the world pointed them out to me. He said it was the album of the year for him. I had no idea, I didn't know. I was only convinced by the names in the booklet and the first listen.

Singer Max Phelps is a guarantee of quality in his own right. He confirmed it in DEFEATED SANITY, CYNIC and of course DEATH DTA. He teamed up with equally experienced musicians and rather unobtrusively they recorded that is definitely worth your attention. Everything was then composed by Michael Dorosz. It is a sophisticated, very varied and well composed death metal with a lot of technical and progressive elements. And all this with the DEATH pedigree.


Listening to the debut album "Portals of Annihilation" I'm suddenly not my own shadow, but I have the raw feeling that I'm really alive. The music is very urgent, restless, with that mysterious air, if you know what I mean. The mastering was done by Johannes Grossman and I have to say that he did a perfect job. The sound is clear and lively at the same time. Massive and raw. I like it that way. I'm old school and I like the fact that this pack builds on traditional, classic foundations, but gradually develops them, adds to them and at the same time keeps its own face. I've always had to listen intently to listen. I could never listen to a record just as a backdrop. It always absorbed me in the end and didn't let me rest for a moment. I imagined some ancient monster, a beast that slept for years in a cave. It woke up to the sound of this recording and came to tear us apart. He may not even be of this world. The songs have a great drive and power in them, a kind of rough-hewn energy that I don't think can be taught. You have to have it in you, you have to believe in what you're playing. And that's what DIABYS can do 100%. I'm kicking myself that I've only just joined the band, because the album was released last April. But I think it doesn't matter in the end. The important thing is that I enjoy listening to "Portals of Annihilation" and I like coming back to it. This is a matter for all music gourmets. I recommend serving it at night, cold and preferably several feet underground. I have no choice but to recommend the album to you. This album will rip your face to shreds, it will destroy you and you will be so glad you did. Progressive, technical death metal that honors its ancient roots and becomes your own shadow!



Tracklist:
01. Deadly Sight 
02. Perennial War 
03. Infernal Instruments Of War 
04. Spiritual Laceration 
05. Portals Of Annihilation 
06. Scavengers 
07. Down The Boundless Hole 
08. Bodies As Stones 
09. A Lead Weighted Grudge 
10. Shapeshifter

band:
Michael Dorosz - Musical Concept and Guitars
Max Phelps - Vocals and Lyrics
Dominic Forest Lapointe - Bass
Robin Stone - Drums
Johannes Grossman - Mastering
Mathieu Marcotte - Artwork
Simon Girard - Artwork Layout


středa 1. listopadu 2023

News! - Mean Messiah vydávají singl Fire!

Mean Messiah vydávají singl Fire

1. listopadu vyšel zbrusu nový singl prog-industrialistů Mean Messiah s názvem Fire. Skladba je předzvěstí třetího alba, jehož vydání je naplánované na 29. února 2024, a které ponese název In Infinite Illusion. Singl je prvním počinem kapely v novém složení, kde se vedle frontmana Dana Frimla objevil bubeník Miloš Meier (Dymytry, Drumming Syndrome) a baskytaristka Lenka Čechová.




---------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 10. října 2023

Recenze/review - WELLS VALLEY - Achamoth (2023)


WELLS VALLEY - Achamoth
CD 2023, Lavadome Productions

for english please scroll down

Někdy se probudím a mám neodbytný pocit, že mi něco chybí. Chodím ulicemi a stále se ohlížím. Jsem závislý na hudbě. Poslouchám jí skoro pořád. Zdají se mi o ní sny. Jsem tulákem, který stále rád ochutnává. Vrátím se domů a sednu si do křesla. Jsem smutný, už dlouho jsem neslyšel něco neotřelého, zajímavého, experimentálního. Otevřu počítač, zadám do emailového vyhledávače slovo avantgardní a potom mi spadne brada. Poslouchám novou desku portugalských post metalistů WELLS VALLEY a najednou mám pocit, že jsem konečně našel cíl.

Nikdy jsem nedokázal psát o muzice jen tak, pokaždé se držím emocí a nálad, které na mě z nahrávek působí. "Achamoth" je albem, které je neklidné, temné, podivné, neotřelé a zajímavé. Od začátku jsem si připadal jako starý archeolog, který objeví nový nález. Odkrýval jsem jednotlivé vrstvy a pokaždé byl překvapen. Z každého motivu, pasáže, ale hlavně z nálady a atmosféry. Společná setkání byla vždy velmi spirituálním zážitkem. 


Jedná se o velmi zajímavou směs, umíchanou z jazzových, black metalových, doomových ingrediencí. Pokud ji ochutnáte, možná budete zpočátku trošku nesví, nesoustředění. V podobných případech pomáhá album na chvilku odložit a vrátit se po nějakém čase. Tohle přesně jsem udělal a při druhém pokusu se mi novinka "Achamoth" dostala přímo do krve. Připadal jsem si, že mi do žil pronikají černé, chladné, ostré krystaly. Měl jsem pocit, že slyším šepot nemrtvých z jiné, šílené dimenze. Nerad podobné nahrávky k někomu přirovnávám, připadá mi to troufalé a nic moc to nevypovídá, ale pro představu. Pokud máte rádi smečky jako AD NAUSEUM, PORTAL, DEATHSPELL OMEGA, ale i progresivněji laděný doom metal, mohli by vás oslovit i WELLS VALLEY. Doporučuji klid, zhasnutá světla a pochmurnou náladu. Dostanete nejen skvělou hudbu, ale i jiný, zcela odlišný zážitek. Budete se toulat vesmírem, nahlížet do jiných dimenzí, budete přemýšlet nad samou existencí. Mám rád kapely, které pokládají otázky a dělají to elegantně a s nadhledem. Připadám si vždy rozdrásaný do krve, dost často se mi stává, že album dohraje a já jen tak sedím, přemýšlím a nechávám vše ještě dlouho doznít. Tohle je deska pro hudební gurmány, pro fajnšmekry, kteří rádi přemýšlejí a mají pestrou fantazii. Opakující se dlouhé motivy, skoro padesát minut různých motivů, riffů, úderů bicích. Vše zabalené v černé krvavé mlze. Za mě osobně nelze jinak, než doporučit. Špinavá, temná, post metalová řeka beznaděje! Síla se ukrývá pod povrchem!


Asphyx says:

Sometimes I wake up and I have a nagging feeling that something is missing. I walk the streets and I keep looking back. I'm addicted to music. I listen to it almost all the time. I dream about it. I'm a vagabond who always likes to taste. I go home and sit in my chair. I'm sad, I haven't heard something new, interesting, experimental in a long time. I open my computer, type the word avant-garde into the email search engine and then my chin drops. I listen to the new album by Portuguese post metallers WELLS VALLEY and suddenly I feel like I've finally found my destination.

I've never been able to write about music in a casual way, I always stick to the emotions and moods that the records have on me. "Achamoth" is an album that is restless, dark, strange, novel and interesting. From the beginning I felt like an old archaeologist discovering a new find. I uncovered the layers and was surprised every time. From every motif, passage, but mostly from the mood and atmosphere. Meeting together was always a very spiritual experience.


It is a very interesting mix of jazz, black metal, doom ingredients. If you taste it, you might be a bit uncomfortable at first, unfocused. In such cases it helps to put the album down for a while and come back after some time. This is exactly what I did, and on the second try, the new "Achamoth" got right into my blood. I felt like black, cold, sharp crystals were penetrating my veins. I felt like I was hearing the whispers of the undead from another, insane dimension. I don't like to compare recordings like this to anyone, it seems presumptuous and doesn't say much, but to give you an idea. If you like bands like AD NAUSEUM, PORTAL, DEATHSPELL OMEGA, but also more progressive doom metal, WELLS VALLEY might appeal to you. I recommend calm, lights out and a somber mood. You not only get great music, but a different, completely different experience. You'll wander through space, peer into other dimensions, contemplate existence itself. I like bands that ask questions and do it elegantly and with insight. I always feel torn to the core, quite often the album finishes and I just sit back, think and let it all fade away for a long time. This is an album for music gourmets, for connoisseurs who like to think and have a varied imagination. Repeating long motifs, almost fifty minutes of different motifs, riffs, drum beats. All wrapped in a black bloody fog. For me personally, I cannot but recommend it. A dirty, dark, post metal river of despair! The power lies beneath the surface!



Tracklist:
01. Princeps
02. Host's Scintilation
03. Law Of Tutelary Spirits
04. Intercession And Invocation
05. Vessel Possessor
06. Indwelling In Matter

Composed and Produced by Wells Valley

Guitar and Vocals: Filipe Correia
Drums: Mau
Bass, Backing Vocals and Piano: André Hencleeday

All Lyrics by Filipe Correia
Artwork by André Hencleeday
Recorded, Mixed and Mastered by Mau at SinWav Audio



úterý 29. srpna 2023

Recenze/review - CRYOPHILIC - Damned and Decayed (2023)


CRYOPHILIC - Damned and Decayed
CD 2023, CDN Records

for english please scroll down

Dokážete ovládat svůj vztek? Myslíte si že ano, jenže pokud nastane situace, kdy se z vás bude muset stát bestie, tak možná budete překvapeni. Někde uvnitř nás je ukryto zvíře. Občas vyplavou na povrch temné myšlenky. Jako utopenec. Mám rád kapely, které umí hrát technicky a progresivně a zároveň si zachovávají divokost. Kupříkladu kanadští CRYOPHILIC, s těmi jste se mohli již jednou na našich stránkách setkat. Bylo to v roce 2018, když kapela vydala album "Barbarity". Byl jsem tenkrát nadšený (odkaz na recenzi je dole pod článkem).

Letos pánové pokračují ve své morbidní práci. Opět máme co do činění s prvotřídním progresivním death metalem, který nepostrádá brutalitu, temnotu, chlad. Připadám si jako v nějakém starém poctivém sci-fi, ve kterém se pobudí stroje a pomalu ovládnou svět. CRYOPHILIC jsou také takovým perfektně seřízeným strojem na zabíjení. Stačí zapnout play a vyrvou vám všechny vnitřnosti z těla.


Je to propracovaný, perfektně zahraný masakr se spoustou zajímavých pasáží a momentů. Doporučuji poslouchat pozorně a opakovaně. Teprve až po nějakém čase vyniknou jednotlivé nuance. Pokud máte rádi kapely typu OBSCURA, SUFFOCATION, NILE, CRYPTOPSY, DEEDS OF FLESH, PYREXIA a další smečky, které umí člověka roztrhat na kusy, budete spokojeni jako já. Skladby jsou napsány s jediným účelem - totálně vás zničit, vystřelit vám mozek z hlavy. Jsem už starý pes a jako takový si moc pečlivě vybírám, jaké desky se mi líbí. Kapely si to u mě musí "odpracovat", musí mít dobrý zvuk, produkci, obal, takové ty formální věci, bez kterých to nejde a zároveň musí být něčím zajímavé. Musí se mi dostat do hlavy. Kanaďanům se to povedlo i letos. Pánové sice nepřínášejí nic nového, ale to ani není účelem. Líbí se mi drive a síla, temná nakumulovaná energie a vztek, o kterém jsem psal v úvodu dnešní recenze. Každý den ráno chodím do práce kolem staré opuštěné tovární haly. Poslouchám "Damned and Decayed" a představuji si, že se stroje právě probudily. Do práce už nedojdu. Hudba a ostré čepele mě rozsekají na malé kousky. Stejně jako tohle album. Mohu vám jej jenom doporučit. Dokážete ovládat svůj vztek? Myslíte si že ano, jenže pokud nastane situace, kdy se z vás bude muset stát bestie, tak možná budete překvapeni. Někde uvnitř nás je ukryto zvíře. Občas vyplavou na povrch temné myšlenky. Jako utopenec. Progresivní death metalová jízda přímo do pekla! Masakr!


Asphyx says:

Can you control your anger? You think you can, but if a situation arises where you have to become a beast, you might be surprised. There's a beast hidden somewhere inside us. Sometimes dark thoughts come to the surface. Like a drowning man. I like bands that can play technically and progressively while still retaining their ferocity. For example, Canadian CRYOPHILIC, you may have already met them once on our pages. It was in 2018, when the band released the album "Barbarity". I was thrilled then (the link to the review is below the article).

This year, the gentlemen continue their morbid work. Once again we are dealing with top-notch progressive death metal that does not lack brutality, darkness, coldness. I feel like I'm in some old honest sci-fi, where machines wake up and slowly take over the world. CRYOPHILIC are also such a perfectly aligned killing machine. Just turn on the play and they'll rip all the guts out of your body.


It's a sophisticated, perfectly acted massacre with lots of interesting passages and moments. I recommend listening carefully and repeatedly. It is only after some time that the individual nuances become apparent. If you like bands like OBSCURA, SUFFOCATION, NILE, CRYPTOPSY, DEEDS OF FLESH, PYREXIA and other packs that can tear a man apart, you will be as satisfied as I am. The songs are written with one purpose - to totally destroy you, to blow your brains out. I'm an old dog and as such I choose very carefully what records I like. Bands have to "work for it" with me, they have to have a good sound, production, cover art, those formal things that you can't do without, and at the same time they have to be interesting in some way. They have to get into my head. The Canadians did it this year. Gentlemen do not bring anything new, but that is not the purpose. I like the drive and power, the dark accumulated energy and rage I wrote about in the introduction of today's review. Every morning I walk to work past an old abandoned factory hall. I listen to "Damned and Decayed" and imagine that the machines have just woken up. I'm not going to make it to work anymore. The music and the sharp blades will cut me to pieces. Just like this album. I can only recommend it to you. Can you control your anger? You think you can, but if the situation arises where you have to become a beast, you might be surprised. There's a beast hidden somewhere inside us. Sometimes dark thoughts come to the surface. Like a drowning man. A progressive death metal ride straight to hell! Massacre!


Recenze/review - CRYOPHILIC - Barbarity (2018):


Tracklist:
01. Damned And Decayed 
02. Majesty 
03. Scum 
04. Into The Storm 
05. Cursed 
06. The Wretched 
07. Beware 
08. Unleashed



pátek 25. srpna 2023

Recenze/review - HORRENDOUS - Ontological Mysterium (2023)


HORRENDOUS - Ontological Mysterium
CD 2023, Season of Mist

for english please scroll down

Vždycky mám radost, když potkám kapelu, která nejen, že perfektně zvládá své řemeslo, ale zároveň má talent. O amerických HORRENDOUS jsem u nás na stránkách psal již několikrát. A stále mě dokáží překvapit. Perfektně napsané skladby, které jsou pestré i ostré zároveň, velká spousta emocí, různých odboček a pasáží, které se mi doslova zaryjí do mozku. Úplně cítím, jak se mi hudba dostává pomalu do žil.

Je to celé o fantazii a schopnosti přenést emoce. U novinky "Ontological Mysterium" vám bude chvílemi smutno, jindy se zase na vaší tváři objeví úsměv. Tajemno a chlad se střídají s divokou energií. HORRENDOUS jsou i letos jako přírodní živel. Nadále na sobě pracují a zároveň si zachovávají takovou tu pověstnou jiskru, která se podle mého nedá naučit. Musíte ji mít v sobě. 


Kapela je progresivní takovým tím příjemným způsobem. Na albu budete stále objevovat něco nového, další a další zákoutí. Budete si podupávat nohou a i když se budou zdát skladby zpočátku složité a nepřehledné, tak po nějakém čase dozrají jako dobré víno. Tahle smečka bývá často přirovnávána k DEATH, ATHEIST, CYNIC, VOIVOD a spoustě dalších, ale to není zase tolik důležité. Hlavní je, že zde cítím obrovský hráčský potenciál, skladatelské schopnosti a obrovské srdce. Album má krásně čitelný, masivní a syrový zvuk (Damian Herring). Už dlouho jsem neslyšel takhle dobře nazvučené jednotlivé nástroje. O obalu od Briana Smitha netřeba diskutovat. K hudbě se velmi dobře hodí a perfektně ji doplňuje. Ano, jak jsem již psal v úvodu, po řemeslné stránce je vše vynikající. Až budete novinku "Ontological Mysterium" poslouchat, nezapomeňte prosím na texty, mají v sobě spoustu myšlenek a rozhodně stojí za bližší prostudování. Já vím, zdaleka ještě není konec roku, ale už teď lze novou desku zařadit mezi to nejlepší, co bylo letos vydáno. Když totiž album poslouchám, dávno nejsem na tomto světě. Létám v jiných dimenzích, hlavou mi zběsile kmitají různé představy. Myslím si, že došlo ke vzájemnému přenosu mezi mnou a kapelou. Tenhle pocit je pro mě hrozně důležitý. Vznáším se, padám do hlubiny, shořel jsem na popel a znovu povstal, jako bájný Fénix. Chci být sám, ve studené kobce. Jen já a tahle nahrávka, která má v sobě vše potřebné. Radost, vztek, smutek i vznešenost. Jsem při poslechu velmi pokorný a klaním se až k zemi. Vynikající záležitost pro všechny s otevřenou myslí. Dokonale vybroušený progresivní death metalový drahokam!


Asphyx says:

I'm always happy when I meet a band that not only knows their craft perfectly, but also has talent. I have written about American HORRENDOUS on our website several times. And they still manage to surprise me. Perfectly written songs that are colorful and sharp at the same time, a great deal of emotions, various digressions and passages that literally get stuck in my brain. I can feel the music slowly getting into my veins.

It's all about imagination and the ability to convey emotions. The new "Ontological Mysterium" will make you feel sad at times, at other times it will put a smile on your face. Mystery and coldness alternate with wild energy. HORRENDOUS is like a natural element this year. They continue to work on themselves while retaining that proverbial sparkle that I don't think can be taught. You have to have it in you.


The band is progressive in a nice way. You will keep discovering something new on the album, more and more corners. You'll be tapping your foot and even if the songs seem complicated and confusing at first, after some time they will age like a fine wine. This pack is often compared to DEATH, ATHEIST, CYNIC, VOIVOD and many others, but that's not so important. The main thing is that I can feel a huge playing potential, songwriting skills and a huge heart here. The album has a beautifully clear, massive and raw sound (Damian Herring). I haven't heard individual instruments so well voiced in a long time. The cover artwork by Brian Smith needs no discussion. It fits the music very well and complements it perfectly. Yes, as I wrote in the introduction, craftsmanship-wise everything is excellent. When you listen to the new "Ontological Mysterium", please don't forget the lyrics, they have a lot of ideas and are definitely worth a closer look. I know, it's far from the end of the year, but already the new album can be ranked among the best released this year. After all, when I listen to the album, I am not in this world for a long time. I'm flying in other dimensions, my head is filled with different ideas. I think there was a mutual transmission between me and the band. This feeling is very important to me. I float, I fall into the depths, I burn to ashes and rise again, like the mythical phoenix. I want to be alone, in a cold dungeon. Just me and this record, which has everything I need in it. Joy, anger, sadness and nobility. I'm very humble and I bow down to the ground. Excellent stuff for anyone with an open mind. A perfectly polished progressive death metal gem!



about HORRENDOUS on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
01. The Blaze 
02. Chrysopoeia (The Archaeology Of Dawn) 
03. Neon Leviathan 
04. Aurora Neoterica 
05. Preterition Hymn 
06. Cult Of Shaad'oah 
07. Exeg(En)Esis 
08. Ontological Mysterium 
09. The Death Knell Ringeth

Recording line-up:
Matthew Knox
Jamie Knox
Damian Herring
Alex Kulick



TWITTER