PALEGRAVE - Demo
demo 2025, vlastnáí vydání
for english please scroll down
Jdu pomalu. Mám čas. Už dávno vím, že na konci je vždycky smrt. Záleží vůbec, jak jsme žili? Platím převozníkovi a dívám se do krvavé mlhy. Představoval jsem si to jinak. Vznešenější, krásnější. V kostech cítím chlad a přemýšlím, jestli u mě dojde k osvícení. Poznám pravdu? A jak bude bolet? Otázek je mnoho, odpovědi nepřicházejí a tak poslouchám stále dokola novou demonahrávku od německé doom death metalové kapely PALEGRAVE.
Potkávám své vlastní démony, kteří konečně vystoupili ze stínu. Modlím se za všechny své hříchy a užívám si jednotlivé, velmi podmanivé, naléhavé motivy. Jedná se o velmi dobře zahraný stylový obřad, obohacený o spoustu progresivních a zajímavých prvků. Jako bych se díval na pomalu plynoucí řeku Styx, plnou zohavených mrtvol těch, kteří osvícení nedošli.
Temná, chladná a neklidná atmosféra nahrávky nejlépe vynikla v hluboké noci, když město dávno spalo a nemrtví se toulali ulicemi. Líbí se mi, že i přesto, že se jedná o demonahrávku, tak si dala kapela pozor na dobrý zvuk. Vše je krásně čitelné, prašivé, uvěřitelné. S obalem je to velmi podobné. Připomíná mi motivy ze starých kazet z devadesátých let minulého století. Hlavní a nejdůležitější je, ostatně jako vždy, nakonec hudba samotná. Pro mě osobně se jedná o silný a autentický zážitek. Možná sedím ve svém pokoji a postupně přidávám hlasitost, ale myšlenkami jsem ve starých hrobkách, na hřbitovech, které se právě probouzejí do ranního jitra. Prožil jsem několik nocí v márnici a mám pocit, že jsem konečně pochopil smrt. "Demo 2025" pro mě bylo morbidně smutnou kulisou, soundtrackem, hlubokým snem i noční můrou. A to i přesto, že se jedná zatím pouze o předkrm v podobě tří skladeb. Pokud máte podobné obřady rádi jako já, tak rozhodně ochutnejte, dostanete poctivou porci zahnívajících, majestátních melodií, které se vám dostanou postupně do žil. Alespoň u mě tomu tak bylo. Píšu to často, přesto to znovu zopakuji. Hudbu musíte vnímat srdcem a všemi póry těla. U PALEGRAVE došlo ke vzájemnému přenosu mezi mnou a kapelou. Nahrávka se stala i mojí součástí a pokaždé mě ochladila na bod mrazu. Když zapnu play, tak mám chuť se vydat na cestu. Jdu pomalu. Mám čas. Už dávno vím, že na konci je vždycky smrt. Záleží vůbec, jak jsme žili? Platím převozníkovi a dívám se do krvavé mlhy. Představoval jsem si to jinak. Vznešenější, krásnější. V kostech cítím chlad a přemýšlím, jestli u mě dojde k osvícení. Poznám pravdu? Tajemný, záhadný, mlhavý a syrový progresivní doom death metalový obřad! Pravda a bolest se ukrývají ve stínu!
Asphyx says:
I'm going slow. I've got time. I've known for a long time that there's always death at the end. Does it even matter how we lived? I pay the ferryman and look out into the bloody mist. I imagined it differently. More noble, more beautiful. I feel a chill in my bones, and I wonder if I'll be enlightened. Do I know the truth? And how will it hurt? The questions are many, the answers don't come and so I listen over and over again to the new demo from the German doom death metal band PALEGRAVE.
I meet my own demons, who have finally stepped out of the shadows. I pray for all my sins and enjoy the individual, very captivating, urgent motifs. This is a very well played stylistic ritual, enriched with a lot of progressive and interesting elements. It's like watching the slow flowing river Styx, full of the mutilated corpses of those who have not attained enlightenment.
The dark, cold and restless atmosphere of the recording was best seen in the dead of night, when the city was long asleep and the undead roamed the streets. I like the fact that despite the fact that this is a demo recording, the band made sure to have a good sound. Everything is beautifully clear, dusty, believable. The cover art is very similar. It reminds me of themes from old cassettes from the 1990s. The main and most important thing is, as always, the music itself. For me personally, it is a powerful and authentic experience. I may be sitting in my room, gradually turning up the volume, but my thoughts are in the old tombs, in the cemeteries, just waking up to the morning. I've spent a few nights in the morgue and I feel like I finally understand death. "Demo 2025" was a morbidly sad backdrop, soundtrack, deep dream and nightmare for me. This is despite the fact that it's only a three-song appetizer so far. If you like similar ceremonies like I do, then definitely give it a taste, you'll get a fair portion of rotting, majestic melodies that will get into your veins gradually. At least it did for me. I write this often, yet I'll say it again. You have to feel the music with your heart and all the pores of your body. With PALEGRAVE there was a mutual transmission between me and the band. The recording became a part of me as well and chilled me to the bone every time. When I put it on play, I feel like going on a journey. I'm going slow. I have time. I've known for a long time that there's always death at the end. Does it even matter how we lived? I pay the ferryman and look out into the bloody fog. I imagined it differently. More noble, more beautiful. I feel a chill in my bones, and I wonder if I'll be enlightened. Do I know the truth? A dark, mysterious, hazy and raw progressive doom death metal ritual! Truth and pain hide in the shadows!
PALEGRAVE - “Demo 2025“
I. Unseen By Light, Unblessed By Faith
II. Nor The Silence Whispers
III. Inwards, Into The Hollowed Halls
band:
R: Vocals
S: Guitars
D: Session drums
Produced by PALEGRAVE
Mastered by Patrick W. Engel at TEMPLE OF DISHARMONY in March 2025.
Artwork by Belial NecroArts.
