DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemspeed metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemspeed metal. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 12. března 2026

Recenze/review - LEAD INJECTOR - Witching Attack (2026)


LEAD INJECTOR - Witching Attack
CD 2026, High Roller Records

for english please scroll down

Včera jsme s partou popíjeli mezi panelovými domy u nás na sídlišti. Kdosi přinesl novou kazetu jedné kapely. Kýval jsem spokojeně hlavou, když ji někdo vložil do přehrávače a začal pařit jako o závod. Mlátili jsme hlavami do betonových zdí, pořádali soukromé mosh-pity mezi továrními zdmi průmyslového města. Holky byly krásný a pivo teklo proudem. Oblečen v džínové vestě, která byla poseta nášivkami našich hrdinů, jsem byl jeden z mnoha. Potom jsem se z toho krásného snu, který se opravdu kdysi reálně stával se železnou pravidelností, probudil a byl jsem zase ten starej fotr, co pořád píše o muzice, kterou má rád.

Němečtí LEAD INJECTIOR mě vrátili po časové ose zpět, někam na konec osmdesátých let minulého století, když jsem s thrash metalem začal koketovat. Byla to pro mě doba mládí, síly, divokých večírků, lásek a spousty kamarádství. Tenkrát jsme žili za železnou oponou a socialismus nás dusil všude, ve škole, v práci. Možná i díky tomu jsem se stal pravověrným, metalistou tělem i duší. Nové album téhle smečky ve mě probudilo spoustu vzpomínek. 


Jasně, nejsem hloupý a moc dobře vím, že se podobných kapel poslední roky všude vyrojilo jako krys v kanálech, ale aspoň si můžete vybírat. Pro mě osobně platí několik pravidel, která ctím od mládí. Kapela musí odvést dobrou práci, co se týká formálních věcí, jako je zvuk a motiv na obalu. Jinak to nejde, nebudu přeci poslouchat něco, co mi trhá uši. LEAD INJECTOR si dali na všechno moc velký pozor a odvedli skvělou práci. Přesto, to by bylo málo, co myslíte? Skladby v sobě musí mít drive, sílu, takovou tu prašivou energii, tlak a hlavně dobré nápady, které se dobře poslouchají. Zde pánové z mých oblíbených Drážďan opět bodují. Dokonce bych řekl, že díky tomu, že jsou v kapele mladí muzikanti, že se jim povedlo nakopat zadky o hodně slavnějším smečkám, které jsou již mnohdy jen stínem starých časů. Pokud máte rádi skupiny typu ONLSLAUGHT, EXHUMER, EXCITER, EXORCIST, RIGOR MORTIS, ale i třeba i staré dobré VENOM nebo moje oblíbené a kultovní DARKNESS, potom vám doporučuji prázdný pokoj, volume pořádně doprava, lahev oblíbené značky piva a myslím, že budete zasaženi do živého stejně jako já. Moc dobře vím, že pánové nevymýšlejí nic nového, ani převratného, ale novinka pro mě není jen obyčejným řemeslem. Naopak, hudba zde hoří zevnitř, má v sobě potřebný heavy efekt a navíc se album opravdu velmi dobře poslouchá. Najednou je mi jedno, že jsem solidní pán v letech, rvu si "Witching Attack" pod tlakem do hlavy a znovu přísahám na metal jako takový. Až půjdu s těmi, co přežili tenhle divný svět, zase jednou na pivo, tak jim tuhle desku doporučím. Hraje se tu totiž od srdce, brácho, tohle musíš slyšet. Surový, nahrubo nasekaný black thrash metal s krvavou aurou, který řeže do živého! 


Asphyx says:

Yesterday, my friends and I were drinking between the apartment buildings in our housing estate. Someone brought a new cassette tape by a band. I nodded my head contentedly when someone put it in the player and started partying like crazy. We banged our heads against the concrete walls and organized private mosh pits between the factory walls of the industrial city. The girls were beautiful and the beer flowed freely. Dressed in a denim vest covered with patches of our heroes, I was one of many. Then I woke up from that beautiful dream, which used to happen with iron regularity, and I was back to being the old dad who keeps writing about the music he loves.

The German band LEAD INJECTIOR took me back in time, somewhere to the end of the 1980s, when I first started flirting with thrash metal. For me, it was a time of youth, strength, wild parties, love, and lots of friendship. Back then, we lived behind the Iron Curtain, and socialism suffocated us everywhere, at school, at work. Perhaps that's why I became a true metalhead, body and soul. The new album by this band brought back a lot of memories. 


Sure, I'm not stupid, and I know very well that bands like this have been popping up everywhere like rats in the sewers in recent years, but at least you have a choice. For me personally, there are a few rules that I've followed since my youth. The band has to do a good job in terms of formalities, such as sound and cover art. Otherwise, it's not possible; I'm not going to listen to something that hurts my ears. LEAD INJECTOR paid close attention to everything and did a great job. Still, that wouldn't be enough, would it? The songs must have drive, power, that raw energy, pressure, and, above all, good ideas that are easy to listen to. Here, the gentlemen from my favorite Dresden once again score points. I would even say that thanks to the fact that there are young musicians in the band, they managed to kick the asses of much more famous bands, which are often just a shadow of their former selves. If you like bands such as ONLSLAUGHT, EXHUMER, EXCITER, EXORCIST, RIGOR MORTIS, but also the good old VENOM or my favorite and cult DARKNESS, then I recommend an empty room, volume turned all the way up, a bottle of your favorite beer, and I think you'll be as blown away as I am. I know very well that these gentlemen aren't coming up with anything new or revolutionary, but for me, this new release isn't just ordinary craftsmanship. On the contrary, the music burns from within, has the necessary heavy effect, and on top of that, the album is really very enjoyable to listen to. Suddenly, I don't care that I'm a solid gentleman of a certain age, I'm blasting "Witching Attack" into my head and swearing by metal as such once again. When I go for a beer with those who have survived this strange world, I will recommend this album to them. It's played from the heart, bro, you have to hear this. Raw, roughly chopped black thrash metal with a bloody aura that cuts to the quick!


TRACKLIST
01. Siege Upon Heaven
02. Sacrifice This Bitch
03. Evil Executioner
04. Witching Attack
05. Chains
06. Angel Destructor
07. Pest Thrash
08. M.C.C.I.
09. Infinite Force
10. Nuclear Antichrist

LINE-UP
Jason – Guitar
Leo – Bass, Vocals
Justus – Drums

neděle 18. ledna 2026

Recenze/review - BURNING DEATH - Burning Death (2025)


BURNING DEATH - Burning Death
CD 2025, Caligari Records

for english please scroll down

Jedinou jistotou je smrt. Jednou, až nastane čas, tak shoříš v plamenech, jako všichni ostatní. Zatím chodíš po světě, jako tělo bez duše. S mrtvolným pohledem, se zkaženou krví v žilách. Jsi prokletý. Říkají o tobě, že jsi divný, že se nehodíš do současné podivné doby. Jsi rád sám, ve své studené cele a neustále dokola posloucháš staré kazety. Chodíš na koncerty, dupeš okovanou botou do rytmu. Jsi ryzí, opravdový, autentický. Jako metal samotný. Jako kapela BURNING DEATH z  Tennessee. Zrovna včera si se vrátil domů z práce, zabouchl za sebou dveře a celý den už nedělal nic jiného, než pil pivo a poslouchal stále dokola jejich stejnojmenné debutové album.

Hej brácho, na podobné muzice jsem kdysi dávno vyrůstal a navěky zůstala usazená v mé zkažené duši. Pokud to máš podobně a rád posloucháš speed metal, thrash metal a black, potom neváhej ani chvilku. Otevři si taky pivo, sedni si do svého oblíbeného křesla a zapomeň aspoň na třicet minut na šílenství současného světa. Doporučuji volume úplně doprava!


Po těle mi naskočila husí kůže, ale uvnitř se mi vaří mozek ve vlastní šťávě. Užívám si syrový, ostrý a špinavý zvuk, který je jako vystřižený z těch nejlepších nahrávek konce osmdesátých a počátku devadesátých let. Pokud máte stále ve své sbírce klasická díla SLAYER, NIFELHEIM, AURA NOIR, DESASTER, NOCTURNAL, DESTROYER 666, potom neváhejte ani chvilku. Tohle album je smrští, divokou vichřicí, po které zůstávají v márnici jenom zpřelámané kosti. Hele, na rovinu. Mě taky štvou některé současné kapely, které působí jako umělý produkt vytvořený umělou inteligencí. BURNING DEATH jsou jejich pravým opakem. Jsou divocí, nespoutaní, řežou přímo do živého. Zůstává po nich dlouhá a hluboká krvavá stopa. Chtěl bych je vidět na koncertě, v malém zaplivaném klubu někde na periferii průmyslového města. Stál bych v první řadě, prováděl nekonečný headbanging a určitě bych si skočil z pódia. Tohle je přesně ta na kost ohlodaná muzika, která koluje i v mých žilách. V některých vypjatých momentech jsem měl pocit, že budu mít zástavu srdce. Netuším, ani po více než 35 letech poslechu metalu, kdy a jak dochází ke vzájemnému přenosu špinavé energie mezi mnou a kapelou, ale tentokrát vám klidně podepíšu vlastní krví, že k němu došlo. Myslím si, že nemusím ani nic dalšího dodávat. Pokud stále uctíváte jediný opravdový kov smrti, jste zde správně. Na kost ohlodaný thrash metal, u kterého shoříte na popel! Kříže byly obráceny směrem dolů!


Asphyx says:

The only certainty is death. One day, when the time comes, you will burn in flames like everyone else. Until then, you walk the earth like a body without a soul. With a dead stare, with rotten blood in your veins. You are cursed. They say you're strange, that you don't fit into these strange times. You like to be alone in your cold cell, listening to old cassettes over and over again. You go to concerts, stomping your iron-shod boots to the rhythm. You are pure, real, authentic. Like metal itself. Like the band BURNING DEATH from Tennessee. Just yesterday, you came home from work, slammed the door behind you, and did nothing else all day but drink beer and listen to their eponymous debut album over and over again.

Hey bro, I grew up on music like this a long time ago, and it has remained forever embedded in my corrupted soul. If you feel the same way and like listening to speed metal, thrash metal, and black metal, then don't hesitate for a moment. Open a beer, sit down in your favorite chair, and forget about the madness of the modern world for at least thirty minutes. I recommend turning the volume all the way up!


Goosebumps appear on my body, but inside my brain is boiling in its own juice. I enjoy the raw, sharp, and dirty sound, which is like something cut out of the best recordings of the late eighties and early nineties. If you still have classic works by SLAYER, NIFELHEIM, AURA NOIR, DESASTER, NOCTURNAL, and DESTROYER 666 in your collection, then don't hesitate for a moment. This album is a whirlwind, a wild storm that leaves only broken bones in the morgue. Look, let's be honest. I'm also annoyed by some of today's bands that seem like artificial products created by artificial intelligence. BURNING DEATH are the complete opposite. They are wild, unrestrained, and cut straight to the quick. They leave behind a long and deep bloody trail. I'd like to see them in concert, in a small, dingy club somewhere on the outskirts of an industrial city. I'd stand in the front row, headbang endlessly, and definitely jump off the stage. This is exactly the kind of bone-gnawing music that runs through my veins. In some intense moments, I felt like I was going to have a heart attack. Even after more than 35 years of listening to metal, I still have no idea when and how the dirty energy between me and the band is transferred, but this time I can sign with my own blood that it happened. I don't think I need to add anything else. If you still worship the only true metal of death, you've come to the right place. Bone-gnawing thrash metal that will burn you to ashes! The crosses have been turned upside down!


tracklist:
1. Genocidal Litany 
2. Vengeance of the Inferno
3. Death Is Salvation 
4. Cold Bite of Steel 
5. Severed 
6. Lusting for Death 
7. Revel in Violence 
8. Final Sacrament 

band:
Ethan Rock : Guitars / Bass / Vocals
Jerry Garner : Guitars
Gore : Drums



A few questions - interview with thrash metal band from United States - BURNING DEATH.


A few questions - interview with thrash metal band from United States - BURNING DEATH.

Answered Ethan Rock (guitar/vocals), thank you!

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Hello! We are Burning Death from Nashville, Tennessee in the United States. We formed originally in the fall/winter of 2021 as a side project by Act of Impalement members Ethan Rock on guitar/vocals and Jerry Garner on guitar. Since have acquired Gore (2021) on drums/some vocals, and JW (2025) on bass. We play thrash metal in the vein of the old gods of early Slayer, the 80s German scene, various South American outfits, and Sabbat (Japan)

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

Same as the Act of Impalement recordings, in the same studio no less, the tracks are mostly live recordings with the odd correction here and there and overdubbed solos/vocals. Shibby, the producer and who mixed the album, I've worked with for over a decade so the process wasn't too stressful. Dead Air Studios mastered the album.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

Right now all that's out there are 300 CDs and of course digital. More formats may come later but we will see how things play out for now.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

All of the lyrics are written by me (Ethan). For the core of most of the lyrics I was inspired by historical or hypothetical scenarios (like nuclear war) of mass violence/death, a dose of nihilism, and the lyrics of the musical influences above. Not trying to be much of a philosopher for this release, mostly alcohol fueled madness and ecstatic anti-christian zeal.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

The logo design was brainstormed by Jerry and myself and actually drawn by Diablo Macabre who does art for the Hell's Heroes fest for a point of reference. The album art was based off of a horrible drawing I made and recreated by Nether Temple Design. No website so far but I do consider social networks important to a degree. I'm not particularly a fan of social networks but for general promoting it's pretty invaluable for its potential reach.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

We went with Caligari Records who also takes care of Act of Impalement. The owner and I have always had an easy time working together. He has good PR connections as well to spread the word. Honestly the release has done better than I expected with no prior releases so I'd say Caligari has done a great job!

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

I think the most obvious is Slayer especially Hell Awaits and before. Other than that Destruction, Sodom, Deathhammer, Nekromantheon, Sabbat, Sacrifice, Bathory, Force of Darkness, and the like. A lot of what got us into metal in the first place.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Caligari has sent it around to various labels and distros so far. Headsplit I believe, SA Records in Japan as well as another out there, and a distro in Germany (actually don't know which) as far as I know so far. Other than a significant portion being requested in Japan and Germany I don't know the response presently.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

We haven't played many actually, probably less than 10 though we do plan to play more. Festivals would be cool but generally I prefer club gigs. The gig we played last Friday (January 9th, 2026) was definitely my favorite so far with our brothers in arms Process of Suffocation (Memphis, Tennessee) and fellow local thrash Savage Attack.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

We have another gig later this month in a town about an hour and a half away but other than that writing new material and playing more gigs out of town like maybe New Orleans, Chicago, or perhaps out in Texas. Generally, the main goal is just create the most aggressive and evil (AS IT FUCKING SHOULD BE) thrash we possibly can.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

You can find us on Facebook (Burning Death) and Instagram (burningdeath666) or email at burningdeath616@gmail.com

Thanx for the interview.

Thank you! Cheers!

neděle 16. listopadu 2025

Report, photos, video - S.D.I., FLESHLESS - klub Parlament, Plzeň - 15. 11. 2025

 

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Jen tak si zajít na pivo, vyčistit si mozek od myšlenek běžného dne. To bylo mým cílem v sobotu odpoledne a večer. Byl jsem doma sám. Děti měly své aktivity a manželka jela za příbuznými. A jestli pak víte, co udělá chlápek v mém věku? Půjde za děvkama? Ožere se do němoty? Ale kdeže, čte si. To jsem dopadl, co? Jenže všichni stárneme a spousta mých kamarádů zlenivěla. Mladí chodí hromadně na něco úplně jiného než na metal a tak jsem byl zvědavý na návštěvnost. Pokaždé, když jdu do tohoto klubu, tak se pomalu vracím ve vzpomínkách do dob svých vysokoškolských studií, kdy jsem býval na koleji jedním z mála, kdo poslouchal metal. Bože, Satane, to je ale let. Nezbytností jsou menší rozplavby, tentokrát U Švejka u náměstí v Plzni. Těším se, už když jedu tramvají a pokec se jako vždy vydaří. 



Chodíval jsem tenkrát, na konci devadesátých let, také do klubu Parlament. Hrával se zde tvrdý rock a metal a mám s tímto místem spojeno spoustu akcí a zážitků. Je moc dobře, že se pokračuje alespoň ve sklepě. Pěkné to tu je, říkám si, když sestupuji po schodech dolů. Na boku mám stále nový foťák, se kterým se ještě učím. Minule jsem třeba na HYPNOS vyfotil málo fotek, protože jsem si blbec opilej nesundal krytku. Ale co, dneska stejně fotí každej druhej, minimálně na mobil. Ono vůbec došlo k devalvaci jak obrázků, tak psaného textu. Většině lidí stačí (a jiné to už nebude) status na jedné z mnoha sociálních sítí. Nicméně, já už to nějak doklepu postaru. Jdou na mě z té víkendové samoty, na kterou nejsem moc zvyklý, trošku chmury, ale to trvá jen chvilku. Je podzim, počasí jest sychravé, neveselé. Mě ale pořád hřeje srdce ukované ze surového železa. Když dneska někde pronesu metal, pyčo, tak se na mě všichni dívají úkosem. Pán v letech a takové řeči, řekla mi tuhle jedna paní v práci na obědě. 

Zde jsem ale mezi svými. Staré i nové tváře, uvidíme, jestli tu dnes bude někdo známý a když ne, tak metal a pivo vždycky spojovalo lidi. Pořád tomu, i když už asi trošku naivně, věřím. Klub jsem již chválil, ale musím znovu. Je vidět, že zde pracují srdcaři. Dám hodně na atmosféru, na pohodu, přišel jsem si odpočinout, poslechnout staré veterány a pročistit si hlavu. Znáte to, to je samá práce, rodina, stereotyp. Připíjím do tmy všem, kteří už nejsou mezi námi a čekám na první kapelu. 


FLESHLESS - nikdy mě nepřestane fascinovat ta proměna, kterou pánové vždycky projdou, když vylezou na pódium. V civilu byste je obejmuli a jsou samé úsměvy, ale jakmile hrábnou do strun, tak je to parta zabijáků. Hrálo se divoce, surově, brutálně. Kombinace death metalu a grindcore, jistota, za roky vybroušená prezentace, která ale zároveň působila přirozeně. Přiznávám, souhlasím se všemi body obhajoby, mám pro tuhle smečku slabost. Opět to bylo nahrubo nasekané, pitevně zvrácené, morbidně poetické a hlavně, totálně zničující. Dámy a pánové, byl jsem navýsost spokojen. Mozek mi sice málem vyskočil z hlavy a vnitřnosti  málem vytekly na podlahu, ale bylo to jako vždy totálně zabijácké! Amen!





I never cease to be fascinated by the transformation that these gentlemen always undergo when they climb onto the stage. In civilian life, you would hug them and they are all smiles, but as soon as they strum their strings, they become a bunch of killers. They played wildly, rawly, brutally. A combination of death metal and grindcore, confidence, a presentation honed over the years, but at the same time natural. I admit, I agree with all the points of defense, I have a soft spot for this pack. Once again, it was roughly chopped, autopsy-like, morbidly poetic, and above all, totally devastating. Ladies and gentlemen, I was extremely satisfied. My brain almost jumped out of my head and my insides almost spilled out onto the floor, but as always, it was totally killer! Amen!


S.D.I. - Reinhard Kruse by s klidem mohl i dnes vyhrát cenu jednoho z nejsympatičtějších a nejvysmátějších aktérů metalové scény. Kapela se před lety vrátila a bývá u nás v Čechách poměrně častým hostem. Nedivím se, pamatuji dobu, kdy jsme řvávali jejich skladby cestou z hospody. A nebývalo nás rozhodně málo. V Plzni pánové odvedli skvělou práci. Chtěná nostalgie po starých dobrých časech, kterých jsem byl součástí, samozřejmě zafungovala ve velké míře. Ale i tak, vystoupení mělo drive, potřebnou energii, takový ten fuck off efekt, který jsem měl na těchto šílencích vždycky tolik rád. Možná bych dokonce řekl, že na mě hudba fungovala v malém klubu více, než na velkém pódiu. Ostré riffy a notoricky známé melodie zněly jako božský (ďábelský) chór. Na téhle smečce jsem vyrostl a navždy bude patřit ke zlatému fondu mé diskografie. Připadal jsem si zase jednou jako by mi bylo šestnáct. Kurva brácho, bylo to opět skvělý, díky moc za to! 







Reinhard Kruse could easily win the award for one of the most likable and cheerful figures on the metal scene today. The band returned years ago and is a relatively frequent guest here in the Czech Republic. I'm not surprised, as I remember the days when we used to sing their songs on the way home from the pub. And there were definitely a lot of us. The guys did a great job in Pilsen. The desired nostalgia for the good old days, which I was a part of, obviously worked to a large extent. But even so, the performance had drive, the necessary energy, that fuck-off effect that I always loved so much about these madmen. I would even say that the music worked better for me in a small club than on a big stage. The sharp riffs and notorious melodies sounded like a divine (devilish) choir. I grew up on this pack and it will forever belong to the golden fund of my discography. Once again, I felt like I was sixteen. Fuck, bro, it was great again, thanks a lot for that! 

Organizace v pořádku, zvuk a pivo také. Klub byl zcela zaplněn. 

Původně jsem si chtěl jen tak vyrazit, popít si, odpočinout, vyčistit hlavu. Všechno se mi povedlo a ještě jsem si odnášel, jako bonus navíc, krásný hudební zážitek. Parádní a osvěžující bylo, že jsem nemusel nikam cestovat, táhnout se jak smrad před půl republiky. Tohle je pro mě underground, zde jsem cítil takovou tu pradávnou sílu a sounáležitost. Přemýšlím o tom, když jdu domů. Osprchuji se, natáhnu na záda a chvíli si přehrávám v hlavě všechno, co jsem zažil. Kdo nebyl, může jen litovat a kdo ano, tak určitě má slova potvrdí. Bylo to moc fajn, do svého imaginárního archívu jsem si uložil další sérii vzpomínek, které budu vytahovat opravdu rád. Moc vám děkuji za pozornost, za těch pár milých slov, co jste se mnou prohodili a budu se těšit příště. Megamosh!

about S.D.I. on DEADLY STORM ZINE:









Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


---------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 5. srpna 2025

Recenze/review - VERDALACK - Force From the Grave (2025)


VERDALACK - Force From the Grave
CD, LP, TAPE 2025, Hells Headbangers

for english please scroll down

Pokládám plechovku piva na svoji oblíbenou rakev. Už dlouho jsem neviděl světlo. Nechci ho vidět. Jsem prokletý skoro již 35 let. Jsem naplno oddaný stínům. Jsem jako pradávný nomád, který se toulá podsvětím a objevuje si pro sebe kapely a hudbu, která je zahrána od srdce, opravdově, reálně, autenticky. Když mi přišly na recenzi promo materiály od japonských VERDALACK, byl zrovna víkend. To mívám hodně nostalgickou náladu. Sedávám s dobrými knihami ve svém starém křesle a poslouchám nahrávky, které v sobě mají drive a sílu.

Kurva, to je dobrý, takhle se hrálo v době, když jsem k metalu teprve čuchal, říkám si pod své šedivé vousy a najednou si nemůžu číst. Kývám hlavou do rytmu, bouchám pěstí do stolu, skáču po pokoji, jako po úrazu elektrickým proudem. Hergot, tohle album má v sobě pořádnou porci energie, řvu do tmy. Pokud máte chuť, vydejte se s námi po časové ose zpět, do doby, kdy světu vládly kapely jako SATAN´S HOST, VENOM, HELSTAR a další maniaci, kteří moc dobře věděli, že rychlost vítězí. 


Nejdříve trošku té historie...Kořeny VERDALACK, pocházející z Tokia, sahají k předchozí kapele Assault Attack, v níž byli kytaristé Vortex a Vandal a zpěvák Villain. Jako Assault Attack hrálo trio thrash metal až do svého rozpadu v roce 2018. Pod vedením Vortexe se kapela v roce 2022 znovu rozpadla, změnila si název na VERDALACK a stylisticky se přeorientovala na speed metal. Od té doby pánové vydali jednu demonahrávku v roce 2022 a potom právě dnes zmiňované dlouhohrající album. Japonci jsou true a ortodoxní, hrají s velkým nasazením, s nadšením a elegancí starých mistrů. Opravdu si připadám, jako bych navštívil podzemí v Tokiu, pod špinavými ulicemi. Kousek od nás teče nechutná stoka plná hnisu a špatných vzpomínek. Kapela stojí rozkročena na betonovém podstavci a útočí na nás jako smečka rozzuřených prašivých psů. Věřím jim každý tón, každou notu, užívám si jednotlivé melodie, jedovatý vokál i divoké bicí. Stylově je zde vše jasně definováno a je to tak jenom dobře. Tohle je muzika, která patří samozřejmě na vinyl, na kazetu, na fyzický nosič. Musíte si v klidu všechno rozbalit, vložit do přehrávače. Jde tu o samotný proces, o až nábožnou úctu, kterou v sobě mají jak staré kapely, tak i jejich fanoušci. Jsem moc rád, že jsem na svých toulkách podsvětím tuhle smečku objevil. Poslouchám dnes již dávno něco jiného, ale kapela mě přesvědčila na svoji stranu. Vytáhla na povrch i moje krvavé kořeny. Pokud máte tenhle styl rádi, jsou pro vás VERDALACK jistou volbou. Pokládám plechovku piva na svoji oblíbenou rakev. Už dlouho jsem neviděl světlo. Nechci ho vidět. Jsem prokletý skoro již 35 let. Jsem naplno oddaný stínům. Jsem jako pradávný nomád, který se toulá podsvětím a objevuje si pro sebe kapely a hudbu, která je zahrána od srdce, opravdově, reálně, autenticky. Speed metalový útok z toho nejtemnějšího japonského podzemí! Album, které řeže přímo do živého tou správnou stranou nože! 

Asphyx says:

I'm putting a can of beer on my favorite coffin. I haven't seen the light in a long time. I don't want to see it. I've been cursed for almost 35 years. I'm fully committed to the shadows. I'm like an ancient nomad, wandering the underworld and discovering for myself bands and music that is played from the heart, real, authentic. When I received the promo materials from Japan's VERDALACK for review, it was just the weekend. I'm in a very nostalgic mood. I sit with good books in my old armchair and listen to recordings that have drive and power in them.

Fuck, that's good, that's how it was played when I was just smelling metal, I tell myself under my grey beard, and suddenly I can't read. I'm nodding my head to the beat, pounding my fist on the table, bouncing around the room like I've been electrocuted. Damn, this album has a hell of a lot of energy in it, I scream into the darkness. If you feel like it, take a trip back in time with us, to the days when the world was ruled by bands like SATAN'S HOST, VENOM, HELSTAR and other maniacs who knew very well that speed wins.


First a bit of history...VERDALACK's roots, hailing from Tokyo, go back to their previous band Assault Attack, which included guitarists Vortex and Vandal and vocalist Villain. As Assault Attack, the trio played thrash metal until their breakup in 2018. Under Vortex's leadership, the band broke up again in 2022, changed their name to VERDALACK, and stylistically shifted to speed metal. Since then, the gentlemen have released one demo in 2022 and then the aforementioned full-length album just released today. The Japanese are true and orthodox, playing with great commitment, with the passion and elegance of the old masters. I really feel like I'm visiting the underground in Tokyo, under the dirty streets. There's a disgusting sewer of pus and bad memories flowing not far from us. The band stands straddling a concrete pedestal, attacking us like a pack of angry mangy dogs. I believe every note, every note, I enjoy the individual melodies, the venomous vocals and the ferocious drums. Stylistically, everything here is clearly defined and that's just as well. This is music that obviously belongs on vinyl, on cassette, on physical media. You have to unpack everything, put it in the player. It's all about the process, the almost religious reverence that both the old bands and their fans have. I'm so glad I discovered this pack on my wanderings through the underworld. I've been listening to something else for a long time now, but the band has won me over to their side. It brought out my bloody roots. If you like this style, VERDALACK is a sure choice for you. I put a can of beer on my favorite coffin. I haven't seen the light in a long time. I don't want to see it. I've been cursed for almost 35 years. I'm fully committed to the shadows. I'm like an ancient nomad, wandering the underworld and discovering for myself bands and music that is played from the heart, real, authentic. A speed metal assault from the darkest Japanese underground! An album that cuts straight to the live with the right side of the knife!



tracklist:
1. Axehead
2. Heretic Flights
3. Desecrater
4. Blood Eagle
5. Final Assault
6. Force From The Grave
7. Into The Flames
8. Rites Of Hell



středa 2. července 2025

Recenze/review - PHANTOM - Tyrants Of Wrath (2025)


PHANTOM - Tyrants Of Wrath
CD 2025, High Roller Records

for english please scroll down

Vážení pozůstalí, sešli jsme se zde, abychom zavzpomínali na starý, prašivý thrash a speed metal. Na muziku, která vládla světu před mnoha lety a vrací se ve vlnách jako bouře. Tentokrát se vydáme do Mexika, do města Guadalajara. Tam, v roce 2021 vznikla kapela PHANTOM, která uctívá staré modly. Letos na nás zaútočila svým druhým, řadovým dlouhohrajícím albem, které je po okraj narvané tlakem, energií a divokými melodiemi.

Nezbývá, než znovu obléknout džínovou vestu. Sednout si k reproduktorům, otočit volume úplně doprava a nechat se unášet na krvavých vlnách hudby, která kdysi dávno utvářela i můj hudební pohled na svět. Plameny zase jednou hoří jasně. Rovnou na začátek vám prozradím, že "Tyrants Of Wrath" je zběsilou jízdou přímo do pekla. Pokud máte tuhle odrůdu metalu rádi, rozhodně neváhejte. 


Mexičané na to jdou ve stylu SLAYER, LIVING DEATH, MERCILESS, DARK ANGEL, RAZOR. A dělají to velmi uvěřitelně, s vlastními nápady a invencí. Pokaždé, když mi hrálo nové album do uší, začal jsem se nejdříve kývat do rytmu, abych nakonec skončil v nekonečném headbangingu. Všechno kolem může klidně hořet, mě je to dávno jedno. Mám svoji muziku, svůj vlastní svět. "Tyrants Of Wrath" jsem si pokaždé neskutečně užil. Jasně, nejedná se o nic nového, ani převratného, někdo by tuhle muziku označil za obyčejné retro, jenže tak tomu rozhodně není. Z téhle smečky totiž slyším nadšení, odhodlání, uvěřitelnost i autenticitu. Neznám nic lepšího, než se toulat prázdnými ulicemi našeho města a poslouchat tuhle desku. Užívám si všechnu tu starobu, nadšení, takovou tu nakumulovanou energii a tlak, které v sobě dobré nahrávky mívají. Je to jako v dobách mého mládí, dojdu až na sídliště. Sedí tam na betonovém soklu mí kamarádi. Co posloucháš? Vyměníme si kazety a zajdeme na pivo. Škoda, že je od nás Mexiko tak daleko, ihned bych zašel na koncert. Stál bych přímo pod pódiem a určitě bych skočil i do mosh-pitu. Možná bych si polámal všechny kosti a rozdrtil ksicht, ale nevadilo by mi to. Poslouchat tohle album je totiž jako srážka s náklaďákem naloženým prašivými kostmi. Atmosféra mě opravdu zcela pohltila a poslech si neskutečně užívám. To je pro mě vždy hlavní a zásadní. Dejte mi někdo pivo a zapněte znovu play! Vážení pozůstalí, sešli jsme se zde, abychom zavzpomínali... Thrash speed metal s podmanivě temnou atmosférou, který vás nasměřuje přímo do pekla! 

Asphyx says:

Dear mourners, we have gathered here to remember the old, mangy thrash and speed metal. The music that ruled the world many years ago and is now returning in waves like a storm. This time, we're heading to Mexico, to the city of Guadalajara. There, in 2021, the band PHANTOM was formed, worshipping the old idols. This year, they attacked us with their second full-length album, which is packed to the brim with pressure, energy, and wild melodies.

All that's left to do is put on a denim vest again. Sit down by the speakers, turn the volume all the way up, and let yourself be carried away by the bloody waves of music that once shaped my musical view of the world. The flames are burning brightly once again. I'll tell you right from the start that "Tyrants Of Wrath" is a frantic ride straight to hell. If you like this kind of metal, don't hesitate. 


The Mexicans do it in the style of SLAYER, LIVING DEATH, MERCILESS, DARK ANGEL, RAZOR. And they do it very believably, with their own ideas and inventiveness. Every time I listened to a new album, I started swaying to the rhythm at first, only to end up in endless headbanging. Everything around me can burn, I don't care anymore. I have my music, my own world. I enjoyed "Tyrants Of Wrath" immensely every time. Sure, it's nothing new or groundbreaking, some would call this music ordinary retro, but that's definitely not the case. From this pack, I hear enthusiasm, determination, credibility, and authenticity. I know of nothing better than wandering the empty streets of our city and listening to this album. I enjoy all the old age, enthusiasm, accumulated energy, and pressure that good recordings tend to have. It's like in my youth, when I would walk to the housing estate. My friends would be sitting there on a concrete pedestal. What are you listening to? We would swap cassettes and go for a beer. It's a shame that Mexico is so far away from us, I would go to a concert right away. I would stand right under the stage and definitely jump into the mosh pit. Maybe I'd break all my bones and smash my face, but I wouldn't mind. Listening to this album is like being hit by a truck loaded with rotten bones. The atmosphere really engrossed me and I'm enjoying listening to it immensely. That's always the most important thing for me. Someone give me a beer and press play again! Dear bereaved, we are gathered here to remember... Thrash speed metal with a captivatingly dark atmosphere that will send you straight to hell!


TRACKLIST
01. Poltergeist
02. The Tower of Seth
03. Violent Invasion
04. Thunderbeast
05. Nimbus
06. Dance of the Spiders
07. Tyrants of Wrath
08. Lost in the Sands
09. Nocturnal Opus 666
10. Nazghul
11. Dark Wings of Death


LINE-UP
J.C. García - Vocals, Guitars
Harel O. - Guitars
Raír Tavizón - Bass
J. P. Alatorre - Drums


pátek 14. března 2025

Report, pohotos, video - POWER FROM HELL, LUCIFERICON - club Modrá Vopice, Praha - 13. 3. 2025

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Už jsem to nějaký čas cítil v kostech. Měl bych poděkovat všem padlým bohům. Zapálit svíce za to, že vše dopadlo dobře. Moc o svých soukromých věcech nepíšu, ale věřte mi, že poslední půlrok byl završením tří let, které byly velmi náročné. Ne, ze mě si dělat srandu, že jsem šedivý, nemůžete. Snažil jsem se být silný, stát manželce po boku a všechno s ní vydržet. Povedlo se. Zázraky se dějí a moderní lékařská věda dokáže divy. Jsem moc rád, že jsem nezůstal na všechno sám. Já potřebuji pro psaní klid, zázemí, jistotu, svůj kout, kam se můžu vracet. Vím moc dobře, že píšu postaru, vyrůstal jsem v době, kdy se to tak dělalo. Nejsem jako fanoušci s placatými čepicemi, co nezažili tištěné časopisy. Možná působím už jako Metuzalix, jako fosílie, co se občas moc vykecává, nesleduje moderní trendy a je určitě zkostnatělý. Jiný nebudu, ale to vy už dávno víte...

Jsem jako starý dinosaurus, jako ten, který plánuje koncerty dlouho dopředu, protože se vždycky připije a druhý den má kocovinu, bolí ho celé tělo a nadává si, proč se už na to nevybodne. Nojo, ale když ono to nejde. Když nemůžu a nikam se dlouho nedostanu, začnou mi koncerty chybět. Hodně si vybírám a LUCIFERICON jsem ještě neviděl. POWER FROM HELL také ne a protože mám obě kapely moc rád, nahlásil jsem si v pátek volno, koupil si vstupenku i jízdenky na vlak a někdy kolem čtvrté odpoledne jsem již do sebe ládoval jedno pivo za druhým (tentokrát s Jardou na Čerňáku, kterému tímto děkuji za skvělou společnost, byla to paráda!). Jasně, už to není jako kdysi, když nás jezdívalo na metal třeba padesát, ale zvykl jsem si. A vlastně to i chápu. Každý máme spoustu povinností, všechno se zdražilo, už jsme víc unavení. Zatím to ale jde. Možná mi už je padesát, ale takhle před koncertem jsem pořád ten vtipný mladík s jiskrou v oku. Aspoň si to myslím. Moc nežeru sám sebe, nemám takovej ten současnej, do sebe zahleděnej, feeling ze sociálních sítí, ale pořád dobrý. 

A tak jsem se zase jednou snažil zastavit otáčení zeměkoule, zpomalit konec starých časů. Všechno se mění, ale jsou jistoty, kterých je možné se chytit. Mí kamarádi i kamarádky, kterým tímto moc děkuji. Mám tyhle rozplavby před koncerty moc rád, vždycky se ujistím, že nejsem na světě se svým pohledem na život sám, že jsou pořád někde dobré duše, které se umí usmívat. Díky vám jsem překonal spoustu překážek. Pokecáme, dopijeme a jdeme pomalu do klubu. Nebyl jsem tu již poměrně dlouho, ale vím, že bude vše v pořádku. A také je, přivítejte ztraceného syna domů. Pro mě je tahle dřevěná kůlna chrám se spoustou skvělých vzpomínek. Spoustu jsem si jich měl doplnit i tenhle večer. Mám náladu tak akorát, jsem blahosklonný a těším se na první rituál.


LUCIFERICON - jestli někdo umí svojí hudbou znázornit absolutní tmu, krvavou mlhu a pomalou smrt na oltáři, tak jsou to právě tihle Nizozemci. Ocitl jsem se mimo klub i naši dimenzi. Byl jsem na starém hřbitově, v hrobce padlého kněze. Zrovna jsme s kapelou exhumovali jeho rakev. Tohle byla přesná definice toho, co mám na death metalu tolik rád. Síla se zde potkávala s absolutní tmou, s takovým tím jedovatým zlem, které čeká ve stínu, aby vám prokouslo hrdlo. Pánové hráli velmi přesvědčivě a povedlo se jim mě vtáhnout do jejich nečisté hry. Pro mě osobně se jednalo o takový ten druh vystoupení, u kterého jsem se stal morbidním básníkem. Navíc jsem si splnil sen. Mám s kapelou i rozhovor a potvrdil jsem si tak i naživo, že tahle smečka, když se vydá na lov, tak po ní zůstává pěkně dlouhá krvavá stopa. Netuším, jestli jste si někdy četli ve starých okultních knihách, ale tenhle koncert měl v sobě úplně stejnou děsivou auru. Pod pódiem jsem byl já, doslova uhranutý, i zástup nemrtvých, kteří se kývali spokojeně do rytmu. Vynikající temný a zlovolný obřad!

 




If anyone can depict absolute darkness, bloody fog and slow death on the altar with their music, it is these Dutchmen. I found myself outside the club and our dimension. I was in an old cemetery, in the tomb of a fallen priest. We were just exhuming his coffin with the band. This was the very definition of what I love about death metal. Power meets absolute darkness, the kind of poisonous evil that waits in the shadows to bite your throat. The gentlemen played very convincingly and managed to draw me into their dirty game. For me personally, it was the kind of performance that made me a morbid poet. Moreover, I had fulfilled a dream. I got to interview the band as well, and it confirmed for me live that this pack, when they go hunting, leaves a pretty long trail of blood. I don't know if you've ever read about it in old occult books, but this show had the same eerie aura about it. There was me under the stage, literally mesmerized, and a crowd of undead swaying contentedly to the beat. A deliciously dark and sinister ceremony!

POWER FROM HELL - zákon akce a reakce funguje na sto procent. U těchto brazilských psů tomu tak alespoň bylo. Představte si hrobku, ve které dlouhé roky spí prokletí. Jednoho dne, léta páně 2025, ve čtvrtek 13. března, se rozhodli vrátit na svět, aby nás spálili na popel. Brazilcům se to povedlo na výbornou. Kombinace starosvětského blacku, thrashe, speedu, na mě fungovala od začátku do konce. Jestliže mi cestou na koncert hlavou vířila spousta vzpomínek, tak přibyly další. Tohle bylo jako se nechat zavřít spolu s VENOM, BULLDOZER, SODOM a VULCANO do starých plesnivých katakomb. Pánové mají metal v krvi a bylo to hodně znát. Vystoupení totiž působilo opravdově, upřímně, řezalo a bylo zahrané od srdce. Víka od rakví nadskakovala a kosti praskaly tlakem. Jednalo se o velmi přesvědčivý a skvěle zahraný výlet do časů, kdy se hudba posílala poštou na kazetách. Moc nevím, co dodat, zážitek to byl totiž nepřenositelný. Měl jsem pocit, že mě muzika řeže hluboko ve vnitřnostech i v hlavě. Absolutní black/thrash/speed metalové tsunami! 





The law of action and reaction works 100%. At least it was so with these Brazilian dogs. Imagine a tomb where a curse has been sleeping for years. One day, in the summer of our Lord 2025, on Thursday, March 13, they decided to return to the world to burn us to ashes. The Brazilians have succeeded admirably. The combination of old world black rock, thrash, speed, worked for me from start to finish. If I had a lot of memories swirling around in my head on the way to the concert, more were added. This was like being locked in the moldy old catacombs with VENOM, BULLDOZER, SODOM and VULCANO. The gentlemen have metal in their blood and it was very evident. The performance felt real, sincere, cutting and was played from the heart. The coffin lids were bouncing and the bones were cracking with pressure. It was a very convincing and well played trip back to the days when music was sent by post on cassette tapes. I don't really know what to add, for the experience was non-transferable. I felt like the music was cutting deep into my guts and head. An absolute black/thrash/speed metal tsunami! 

Zvuk byl v pořádku, organizace také a co se týká návštěvnosti, tak začínám mít pocit, že chodím už jen na koncerty, na které přijde něco kolem 30 - 40 lidí. No co, aspoň nebyly fronty na pivo. 

To už je konec? Ptám se a pomalu se vracím z temnoty na zem do reality. Dám si ještě pivo a potom nasadím automat. Musím se nějak dostat na tramvaj, sednout na vlak, usnout, probudit se v Plzni a také chytit noční MHD. I když jsem sportovec celý svůj život a má fyzička je považována lékaři za velmi dobrou, takhle po padesátce je to docela výzva. Držím tempo, přemlouvám hlavu, aby neusnula. Jsem robot, co spustil program se souřadnicemi směrem přímo domů, do postele. Jsem moc rád, že jsem se přemluvil, abych vyrazil. Mám spoustu nových zážitků, budoucích vzpomínek. A také pocit, že nepatřím do starého železa. Navíc jsem moc rád, že jsem poděkoval všem padlým bohům a zapálil svíce za život. Jdu spát. Už fakt nemůžu. Moc vám děkuji za dlouhodobou přízeň. Bez vaší podpory by to nešlo. Každý, kdo hraje na nějaký nástroj, maluje obrazy nebo píše, to musí pro někoho dělat. Já mám to štěstí, že mí čtenáři jsou nejen věrní, ale je na ně i spoleh (navíc je vás čím dál tím víc). Načerpal jsem spoustu energie a síly do dalších dní! Díky moc všem za to! 


about bands on DEADLY STORM ZINE:

POWER FROM HELL:



LUCIFERICON:





Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine