DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 6. září 2016

Recenze/review - SODOM - Decision Day (2016)


SODOM - Decision Day
CD 2016, Steamhammer

 K SODOM mám tak osobní vztah, že se mi na jejich nová alba píšou slova šíleně těžce. Obzvlášť, když nebudou oslavná. Kapela, která kdysi utvářela německý thrash, je pro mě srdcovkou a tak nějak podvědomě pořád očekávám album ve stylu "Agent Orange" (1989), "Better of Dead" (1990) nebo mé oblíbené "M - 16"  (2001). Nic takového samozřejmě už nepřijde a i na koncertech budou vždycky víc fungovat osvědčené fláky před novinkovými věcmi. Má to tak nastavené každá legenda a SODOM nejsou výjimkou. Kdo tuhle trojici muzikantů znáte, víte že už někdy v roce 2010 se na albu "In War and Pieces" začala přiklánět přeci jen k větší melodičnosti (to jsem jim to ještě zobal jako otrávené zrní). Zkrátka a dobře, časy, kdy se koketovalo s blackem a deathem jsou nenávratně pryč.


"Decision Day" je šíleně dlouhou deskou. 55 minut je na thrash metal hrozně moc. A je také albem, které jsem vstřebával jako skelnou vatu. Takový ten naléhavý feeling, určitá temnota v některých skladbách, tam pořád ještě občas je, ale novinka je také plná úplně zbytečných výplní. Tam, kde by měly (a všichni to očekáváme) přitlačit SODOM na pilu a prohodit vás výlohou v masně, najednou zvolní a šoupnou tam bezradný riff. Sóla, která vám mají zkroutit palce u nohou a vyvolat ve vás hrůzu, jsou jen jemným pohlazením. Hlavně ale chybí tlak, síla, energie, věci, které jsou pro dobrý thrash rozhodující. 

SODOM se vydali cestou, která už není pro mě. Oceňuji snahu o změnu, líbí se mi i obal (zato zvuk je mdlý a nevýrazný, jak u nějakých začátečníků), ale i přes moji mnohdy až nostalgickou snahu se mi do téhle desky proniknout nepodařilo. Mě "Decision Day" přijde jako takové album zahrané na jistotu, pro label, aby se neřeklo. Pár pěkných melodií, ale jinak nic. Bohužel. Ale to logo, to mají samozřejmě pořád nejlepší, to je bez debat.


sumarizace:

"Decision Day" je dalším albem SODOM v řadě a opět je krásným úkazem toho, jak se to nemá dělat. Nevýrazné riffy, slabý vokál, příliš dlouhé skladby. Chybí mi údernost, energie, síla, Mám raději pořádný, poctivý a plesnivý thrash metal, než tuctové, tisíckrát slyšené motivy. Přijdu si jako na hostině, kde jsem nucený jíst samé pokrmy bez koření, bez přísad. Ne, já nechci průměrné jídlo bez chuti, mám raději krvavý steak. Pár dobrých nápadů tohle album mezi mé oblíbence neposune. Já vlastně ani nevím, co bych měl napsat dalšího. Kdybych měl říct číslo, dal bych tak šedesát procent. Musel bych ale zavřít obě oči a zakrýt si uši. SODOM nahráli další obyčejné album, nic víc, nic méně.


Asphyx says:


"Decision Day" is the next album of SODOM in a row and it’s again a wonderful sign how it shouldn’t be done. Bland riffs, weak vocal, too long songs. I miss the punch, energy, power. I prefer good, honest and moldy thrash metal more than dozen, for thousand times heard themes. I'm coming like on a feastnqk where I had to eat the same food without spices, without additives. No, I don’t want to eat tasteless food, I prefer rare steak. A few good ideas can’t move this album amoung my favourite bands. I don‘t even know what I could write more. If I had to say a number, I'd give about sixty percent. But I would have to close both eyes and cover my ears. SODOM recorded the next ordinary album, nothing more, nothing less.



Tracklist:
01. In Retribution
02. Rolling Thunder
03. Decision Day
04. Caligula
05. Who Is God?
06. Strange Lost World
07. Vaginal Born Evil
08. Belligerence
09. Blood Lions
10. Sacred Warpath
11. Refused To Die


Line Up:
Tom Angelripper - Bass, Vocals (Onkel Tom Angelripper, ex-Dezperadoz, ex-Die Knappen, ex-Bassinvaders)
Bernemann - Guitars (ex-Crows)
Makka - Drums (Everflow, ex-Despair, ex-Voodoocult, ex-Rotting Christ (live), ex-Rumble Militia (live), ex-Flaming Anger)

https://www.facebook.com/sodomized
http://sodomized.info/
http://www.spv.de/

pondělí 5. září 2016

Recenze/review - MORTIFILIA - ... When I Killed The God (2016)


MORTIFILIA - ... When I Killed The God
CD/LP 2016, Magick Disk Musick

 Na polozmrzlých stráních podhůří Šumavy se povalují krystalku ledu. Stoupám pomalu do kopce a do chřípí mě udeří vůně čerstvé půdy. Jaro ještě nemá velkou sílu a k večeru bývá zima, ale já už dávno vím, že dny se začnou prodlužovat. Jen nesmíte poslouchat nové album sušických bardů MORTIFILIA - "... When I Killed The God". Melodický death metal obsažený na této desce totiž dokáže přivolat zimu zpět. Je nasáklá hlubokými lesy, horskými potoky s ledovou vodou i stráněmi strmými tak, jako svěže vystavěné hradby studených melodií kytar. Nečekejte nic převratného, ale pokud hledáte solidní a poctivé řemeslo, budete spokojeni jako já. Již minulé album "Fate" (2012) napovídalo příklon k větší vzdušnosti, lehkosti, i zemité progresi. Letos je tento směr rozvíjen, košatě a bez zábran. A hlavně, na novince skladby neskutečně pálí, jsou zapamatovatelné a velmi dobře se poslouchají. Jakoby nápady opravdu vytryskly odněkud z temných nekonečných hvozdů Šumavy.  



MORTIFILII lze pořád přirovnat k melodicky znějícím death metalovým skupinám devadesátých let (UNLEASHED, EDGE OF SANITY, DARKANE, AT THE GATES, DARK TRANQUILLITY). Nutno ale také rovnou poznamenat, že se kapela vymanila ze zavedených klišé a má dnes svůj vlastní ksicht jako málokdo. Album je dokonalým kouskem metalové radosti i co se týká provedení. Obal i booklet dělají z nahrávky překrásný sběratelský artefakt. Černobílá kresba je sice jednoduchá, ale je v ní obsaženo vše potřebné. Upřený pohled tří lebek a jednoho "třetího oka" dává jasně na srozuměnou, co se bude na desce dít. Nápady jsou přívětivě srozumitelné, ihned vstřebatelné a mají přesný směr a účel. Zmrazí vás, zakonzervují na věky věků a vy se stanete součástí vší té pomalu tající nádhery. Osobně považuji letošní počin za to nejlepší, co MORTIFILIA stvořila. Už hodně dlouho se mi nestalo, abych si přinesl CD domů, zapnul přehrávač a poslouchal jej neustále dokola - a hlavně - pro radost!


Hudba by měla být o přenosu emocí mezi muzikanty a posluchačem. Povedlo se! Mé žíly jsou plné krystalků ledu. Z novinky "... When I Killed The God" cítím pozůstatky smutku odcházející noci. Připadám si jako malý kluk, který sleduje svého dědu, jak zručně vyřezává ze dřeva kus věčnosti. MORTIFILIA přistupuje k metalu ještě hezky postaru, s odhodláním v srdcích. Dlouhá léta dřiny jsou po zásluze korunována letošní deskou. Kapele se (jako jakýsi bonus) dokonce povedlo přenést na nosič svoji pověstnou koncertní energii. Pomalu šlapu do kopce, vrchol je ještě daleko. Studí mě v žaludku. Kosti jsou zkřehlé a do uší pronikají ostré hroty nového alba  "... When I Killed The God". Vnímám, že se prodlužují stíny. Melodické death metalové album, které dokáže přivolat zimu! Excelentní ledová záležitost!

sumarizace:

Z novinky "... When I Killed The God" cítím pozůstatky smutku odcházející noci. Nápady jsou jasně srozumitelné, ihned vstřebatelné a mají přesný směr a účel. Zmrazí vás, zakonzervují na věky věků a vy se stanete součástí vší té pomalu tající nádhery. Osobně považuji letošní počin za to nejlepší, co MORTIFILIA stvořila. Už hodně dlouho se mi nestalo, abych si přinesl CD domů, zapnul přehrávač a poslouchal jej neustále dokola - a hlavně - pro radost! Hudba by měla být o přenosu emocí mezi muzikanty a posluchačem. Povedlo se! Mé žíly jsou plné krystalků ledu. Pomalu stoupám do kopce, vrchol je ještě daleko. Studí mě v žaludku. Kosti jsou zkřehlé a do uší pronikají ostré hroty nového alba  "... When I Killed The God". Vnímám, že se prodlužují stíny. Melodické death metalové album, které dokáže přivolat zimu! Excelentní ledová záležitost!

Asphyx says:


From the new album “…When I Killed The God” I feel remains of sadness leaving during the night. The ideas are clearly understandable, you can imbibe them immediately and they have a precise direction and purpose. It freezes you, conserve you for ages and you will become a part of all this slowly melting beauty. Personally, I think this year´s album was the best what MORTIFILIA could have created. I can´t even remember when was the last time you took a CD home, turned on my player and listened to the album over and over again – and – just for fun! Music is supposed to be about emotions transmission between musicians and listener. They did it! My veins are full of ice crystals. I slowly climb uphill, the peak is far away. My stomach is cold. My bones are aching and there are sharp spikes of the new album “…When I Killed The God” in my ears. I can feel shadows changing. A melodic death metal album which can summon the winter! An xcellent ice matter!

Tracklist:
1. N.D.E. (Intro)
2. How Many Days Are Left
3. Day When I Killed The God
4. Silent Scream In The Dark
5. World In Blood
6. Kill The King
7. The Last Stand
8. Against All
9. We Have It In Us
10. Voices In My House
11. Greetings From The Other Side
12. Set Me Free

band:
František Knetl - kytara, zpěv Petr Turek - kytara Standa Makrlík - basa Pavel Vrba - bicí



Recenze/review - VULVODYNIA - Psychosadistic Design (2016)


VULVODYNIA - Psychosadistic Design
digital 2016, Lacerated Enemy Records

 Brutal, death, death core, slam, slam a slam. Tyhle všechny části usekaných a zahnívajících těl najdete na novince jihoafrických maniaků VULVODYNIA. Je to kruté, absolutně odlidštěné album, které je určeno převážně pro fanoušky žánru. Ze skladeb není cítit žádné slitování, krev stříká všude kolem a pod pódiem se houpou a našlapují roztodivné postavy v kruhu. Svým způsobem moderní extrémní záležitost, dalo by se také říct. Nečitelné logo, kývavý rytmus, změny tempa, sázka na hutný a plný sound. Hlas vytažený do extrému a všude přítomná smrt. Občas se sklouzává k monotónnosti a spoustu posluchačů to odežene, ale musím říct, že VULVODYNIA jsou schopni překročit právě ten stylový rámec, který jinak většinu krvelačných hudebních milovníků odradí. Je to surový, syrový nářez, ale hraný zajímavě a vcelku "pestře". 



Vždycky když poslouchám podobná alba, mám pocit, jakoby mě někdo za války nahnal do vesnice někde v džungli, která je odsouzena k vyhlazení. Na kůlech jsou nabodnuty hlavy a lidské svědomí si dalo zase na nějaký čas oraz. Cítím tady inspiraci PATHOLOGY, ABOMINATE PUTRIDITY, DYING FETUS, starými KATALEPSY, DEVOURMENT, GUTTURAL SLUG a spoustou dalších. VULVODYNIA jsou ale mezí tím vších brutálním hudebním hnusem přeci jen něčím výjimeční, jiní a odlišní. Možná to způsobuje parádní zvuk nebo odlišné nápady, ale je to rozhodně kapela, které si všimnete. Je ale také fakt, že zrovna tyhle zahnívající kousky masa ocení hlavně slam brutal death metaloví gurmáni. Pokud jimi jste, tak si nechte rozhodně chutnat. Masakr!


Sumarizace:

VULVODYNIA jsou další kapelou v řadě, hrající extrémní brutal death metal, grind, slam. Jejich tvorba je určena pro všechny extrémní nadšence, pro milovníky mokvajícího masa i zabíjení hudbou. Novinka je hodně šílená, má silný zvuk a spoustu nápadů. Bohužel je také poměrně nezáživná. Pro poslech musíte být opravdu jen fanoušek stylu. Jinak budete šokováni, rozsekáni a zakopáni za nejbližším stromem. Chybí mi větší pestrost. Její nedostatek je ale nahrazen energií a šílenstvím. Album je hodně ostré, nekompromisní a rozseká vás na malé kousky. Budete mít co dělat, abyste se z toho vzpamatovali. Jihoafrický brutální masakr, který vás přenese na samotná jatka!


Asphyx says:
VULVODYNIA is the next band in line which plays extreme brutal death metal, grind and slam. Their music is for every extreme fans, for those who love weeping meat or killing with music. This new album is very crazy, it has strong sound and a lot of ideas. Unfortunately, it is a little bit boring. If you want to listen to it you should be a real fan of this kind of music. Otherwise you will be shocked, chopped and buried behind the closest tree. For me there is not enough colorfulness. It´s defects are replaced by energy and craziness. The album is very sharp, uncompromised and it will chop you on small pieces. You will have to do a lot to make yourself to get over it. The South African brutal massacre which will bring you on slaughter house itself.

band:
Duncan Bentley ♫ Vox and Lyrics | Luke Haarhoff ♫ Guitars (Songwriter) | Byron Dunwoody ♫ Guitars, Producing, Mixing and Mastering, Bass and Drum Programming (Songwriter) | Thomas Hughes ♫ Live Drums | Chase Drewett Live Bass | Kris Xenopoulos ♫ Guitar, Bass (Songwriter + Guitar Solo Duties) 

Tracklist:
01. Psychosadistic Design
02. Drowned In Vomit
03. King Emesis [Feat. Alex Terrible of Slaughter To Prevail]
04. Castration Mutilation [Feat. Som Pluijmers of Your Chance To Die, Ex- Cerebral Bore]
05. Flesh Tailor
06. Unparalleled Insubordination [Feat. Don Campan of Waking The Cadaver]
07. Grotesque Schizophrenia [Feat. Martin Funderud of Kraanium]
08. Lord Of Plagues
09. Depraved Paraphilia [Feat. Adam Warren of Oceano & Chrissy Jones of Clawhammer]
10. Forced Fecal Ingestion
11. Umthakathi [Feat. Chris Buttersworth of Crepitation]
12. Bestial Insemination
13. Wall of Corpses
Bonus Hidden Track: 14. Triple O.G. Slamdown [Feat. Luke Griffin of Human Error, Acrania & Jason Evans of Ingested]
14 tracks of ultra brutal slamming death metal from SOUTH AFRCIA!

neděle 4. září 2016

Recenze/review - INFECTED FLESH - Glorify Bestial Quartering (2016)


INFECTED FLESH - Glorify Bestial Quartering
CD 2016, Sevared Records

 Uřízl jsem si ruku motorovou pilou, opálil si pahýl ohněm. Samo hanobení začíná být čím dál tím větším problémem. Každý chce být plastově dokonalý a prefabrikovaný a když to nejde přirozenou cestou, tak nastupují na pořad dne krvavé techniky. "Skalpel, prosím": ozve se chirurgickým sálem a zakuklený doktor s výrazem sochaře začne tvořit. Občas uřízne něco, co nemá, sem tam mu pacient zemře. Co na tom, lidí je stejně moc, pomyslí si úchylná sestra a přidá volume na CD přehrávači. Přáním celé skupiny šílených operatérů byla novinka španělských brutálních death metalistů INFECTED FLESH s názvem "Glorify Bestial Quartering", která se k dnešní krvavé práci perfektně hodí. Vítejte v továrně na morbidní sny!


INFECTED FLESH jsou kapelou Rogera B. (Christ Denied) a Seth Van de Looa (SEVERE TORTURE), doplněná o basu (v podání Chuckyho) a Erika Raye, bývalého bubeníka AVULSED. Jak již zmiňovaná jména napovídají, hudba zde určitě nebude nic pro slečinky chodící na komerční metalové koncerty. Tohle je krev, špína, přehnaná brutalita v textech, ošklivost, temnota a zaschlá krev. Pánové hrají death metal v jeho klasičtější podobě. Sází se spíš na hnusotu a syrovost, než na techniku. Je to tak dobře, skladby vám pročistí jak sluchovody, tak celý žilní systém. Otevřete staré lékařské knihy a budete mít sto chutí vyzkoušet nějaké dávnou překonané postupy. Zabrání vám v tom jen výchova a taky neodbytný pocit, že se "to prostě nedělá". Bohužel, jsou mezi námi jedinci, kteří si servítky neberou. Buďme rádi, že INFECTED FLESH o všem jenom hrají a zpívají, protože jinak  by večer ve zprávách bylo o nějakou tu tunu naporcovaných těl víc. Takhle si alespoň můžeme poslechnout další extrém, který pánům zkrátka a jednoduše věřím. Dobrá řeznická práce!


sumarizace:

INFECTED FLESH nám letos předkládají pořádně hnilobný náklad syrového masa. Brutální death metal v jeho klasické podobě zde zní velmi chytlavě a napínavě. Tradiční riffy, surový zvuk, houpavý rytmus dělají z nahrávky pořádně krvavou hostinu. Vítejte na zakázaných jatkách. Mistři řezníci zvládají svoje řemeslo nadmíru dobře. Nečekejte nic převratného, ale dobrou práci, kterou pánové opravdu umí odvést. Po stěnách stéká krev, někdo zase přinesl motorovou pilu a všichni amatérští patologové se usmívají. Dneska mají svůj velký den. Hudba je vhodná pro pitevní sály, pro operace bez narkózy i pro všechny ty, kdo se rádi bojí u hororů. Skladby doslova mokvají, cáká z nich hnis a morbiditě se meze nekladou. Osobně jsem si tenhle syrový death metal užil dosytosti. Pokud máte rádi tradiční hodnoty ve smrtícím kovu, buďte vítáni. Dobrá a pořádně krvavá deska, která se opravdu povedla!

Asphyx says:

INFECTED FLESH gives us a very purid load of a raw meat this year. The brutal death metal in its own classic form which sounds very catchy and dramatic. Traditional riffs, raw sound, swing rhythm makes those records very bloody dinner. Welcome to forbidden slaughterhouse. The mister butchers know very well how to do their job. Do not expect anything special or unusual, however this is a very good piece of work. There is a blood running down the walls, someone brought a chainsaw again and all of the amateur pathologists are smiling. Today is their big day. This music is great for a dissecting room, for operation without an anesthesia, for everyone who likes to be scared while watching horrors. These songs are weeping, there is a lot of septic and there are no boundaries in case of morbidity. I really enjoyed this raw death metal. If you like the traditional merits in death metal, you are welcome. Good and very bloody album which is very good! 

Tracklist:
01. Phalloidic Spore Implants
02. Critical Utterances Of Those Sentenced
03. Unearthed In The Permafrost
04. Bonedust Dissemination
05. Glorify Bestial Quartering
06. Stratum Perditionis
07. Hotspots Of Conspicuous Vacuity
08. Tattered
09. Puritanical Slanderous Reprisal
10. Ideographies Of Unheard Transplants

Band:
Roger B.- Vocals, Guitars and Bass Erik Raya - Drums

https://www.facebook.com/fleshinfected
https://www.reverbnation.com/infectedflesh
http://store.sevared.com/

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE: Příběh padesátý sedmý - Nášivka Vader


Příběh padesátý sedmý - Nášivka Vader
Těšil jsem se moc! Měli jsme sraz s Kačenkou na panelech s tím, že se pak půjdeme projít, budeme tokat do skonání světa a nakonec se podíváme do jedné nové hospody, kterou otevřeli kousek od jejich domu na Starém městě v Boleslavi. Když jsem svoji malou černou vílu viděl přicházet po rozžhaveném asfaltu, málem se mi zastavilo srdce. Dlouhé, hnědé vlasy až po zadek, chůze kočky, která si je jistá svojí krásou a zadek, pro který by spousta chlapů zabíjela. "Ahoj, ty koukáš jak vyvoraná myš!": usměje se na mě, dá mi obrovskou pusu a obejmeme se. Za mnou sedí Prcalík, směje se a dodá: "No ještě vám zbejvá proplíst si jazyky a krky a budete úplný labutě". Mávneme nad tím rukou a přitulíme se ještě víc. 

Po pár větách jsme netrpěliví, chceme být jen spolu. Beru Kačku za ruku a v dubovém háji je příjemný stín. Koukáme dolů na řeku, máme tělo na tělo, džínová bunda mé dívky je příjemně rozepnutá. Strávíme tam celé odpoledne. Pak ještě na chvilku na panely a už si to valíme směr město. Potkávám mámu, která po mě chce doma něco udělat. Kačenka jde tedy napřed a já si říkám, jaké mám velké štěstí, protože jsem se v té rychlosti nestihl převléknout do thrashového. Manšestráky a stará košile mámě nevadí. Uff. Opravím kapající kohoutek a po lehké svačině zdrhám dolů do sklepa. Tam za regálem, ukryta v krabici je moje džínová vesta. Na zádech velká nášivka Sodom, koupená za půlku výplaty z brigády v Polsku. Obléknu se, natáhnu i rozdrbané džíny a čínské černé kecky, sehnané až v Bratislavě (nikde jinde velikost 47 neměli). 

Jdu radši zadem, máma má vy zvyku mávat z okna a na Staré město běžím jako indián. Sto metrů chůze, sto běh. Rozrážím udýchaně dveře do hospody a přede mnou se objeví scenérie, která mi málem vyrazí dech. Na barové stoličce tam sedí Kačenka a pokouší se bránit asi sto kilovému hovadu s holou hlavou. "Tak nedělej dámu, kurvičko!": slintá ji do ucha a mě se zatmí před očima. Mých šedesát kilo na 185 centimetrů se napne jako struna a zařvu: "Ty hajzle!". Pak skočím a stylem lva se na to monstrum hnusný vrhnu. Mé šance, i přesto že mám už poměrně vysoký pásek v karate, jsou poměrně malé. Po pár prvních ranách a mém zdánlivém vítězství se síly obrátí a já jsem mlácen asi pět minut pěstmi, jsou mi trhány chuchvalce vlasů a pak se ozve zvuk, u kterého mi zatrne - nášivka Sodom se odchlípne a koutkem nateklého oka vidím, jak padá vejpůl na zem. 

Po chvilce tmy, po jednom půllitru vody do obličejem od výčepáka, se probouzím a Kačenka mě zvedá na nohy. "Dělej, von šel na záchod a říkal že se vrátí a pak tě dodělá": šeptá mi jakoby z dálky do ucha a já se mátožně postavím. Vypotácíme se ven, já podpírán a pomalu napuchající. Mizíme v uličkách, ale nikdo nás nepronásleduje. Jsem jako raněné zvíře, bolí mě obličej, žaludek a moje hrdost je někde na bodu mrazu. "Seš můj hrdina, víš to?": šeptá mi džínová víla do ucha a já se pomalinku dostávám do normálu. Jdeme do hospody U Dubu, kde sedáme do rohu, já piju na bolest a můj monokl začíná připomínat obrovský modrozelenočervený pomeranč. "Aaaa, tady se nám někdo porval...tak co, koukám, že si asi nevyhrál, co?": ozve se s nádechem škodolibosti za mnou a po ohlédnutí spatřím Prcalíka a celou naši partu.

"No, nevyhrál, ale nejvíc mě sere, že mi ten debil skinheadská zničil nášivku Sodom": smutně promluvím a je mi skoro do breku. Kačka mě tiskne k sobě, hladí po stehně, líbá na tvář (a já dělám že jakože nic) a já se po jejím proslovu o mém hrdinství cítím jako Vinetou, který právě zachránil celou vesnici krásných žen. Večer se ve sklepě převlékám s obtížemi, všechno mě bolí a neustále přemýšlím, jak vysvětlím svá zranění doma. Nakonec volím pravdu a máma jen pokývne hlavou a podá mi led. Usínám s obtížemi, pořád mě tlačí žaludek, ale druhý den už je to o hodně lepší. Tedy až na oko a nášivku. 

Máme zase sraz na panelech, hned po obědě, až obstarám u prababičky pole a odvezu asi 1580 koleček hlíny. Sedíme spolu úplně nahoře, slunce do nás pálí a přede mnou je rozložena džínová bunda. Škody jsou obrovské. Jenže Jana a Kačenka jsou švadlenky s darem od Boha a já mám najednou vše zalátované, zašité a vypadá to líp než dřív. "Ty vole, tak ta je hodně drsná, to vypadá, jako by tě napadl medvěd a tys to přežil. Tomuhle říkám pravá thrashová bunda!": chválí Prcalík i Kytka a já souhlasně kývu hlavou. "Jen by to chtělo nějakou nášivku na záda": prohodím smutně a ten večer uspořádáme pohřeb za Sodom. Zapálí se oheň, dokola se hraje jen kazeta Agent Orange a  jsou pronášena slova pomsty. Házím někdy kolem půlnoci nášivku do plamenů a pak jdu s Kačenkou domů. Má rodiče na chalupě, tak je nám spolu moc krásně až do rána.

Šetřím po brigádách peníze na novou nášivku dlouhé čtyři měsíce. Piju dokonce méně piva, protože si přijdu s tou holou džínovou bundou jako nahý. Jsem vedle Kačenky, kterou zdobí na zádech nápis Saxon, takový nevýrazný, skoro se až stydím. Tokáme spolu po večerech, jezdíme s mojí džínovou kráskou na chalupu a uplyne tak babí léto i kousek podzimu. Je tady listopad, je hnusně a já mám narozeniny. Popíjíme zase U Dubu, já zvu všechny na ferneta a jsem v takové té povznesené, alkoholem poznamenané náladě. "Tak můj milý hrdino...": začne narozeninový proslov Kačenka, která na okamžik před chvíli zmizela, aby mi přinesla překvapení: "protože jsi pro mě vším a zachránil si moji čest a protože tě miluju jako nikdo na světě, tak tady jsme se s ostatníma složili a koupili ti novou nášivku, plachtu na záda!": pokračuje a já rozbaluji překrásný motiv Morbid Reich od Vader. 

Chvíli koktám, jsem dojatý jako nikdy a pak všechny postupně objímám. Jsem nejšťastnější kluk pod sluncem a objednávám další rundu panáků. Můj pohled je skelný, holky nejkrásnější na světě a pivo teče proudem. V naší partě známý můj postupný příklon k death metalu byl korunován té hnusně sychravé listopadové noci nášivkou, kterou jsem měl na zádech potom dlouhá léta. Pocházela dokonce z Německa, kde ji Prcalíkův otec někde sehnal přes známé. Mí kamarádi za ní utratili šílené peníze (tenkrát pro nás bylo osm stovek hrozně moc). Další den byla obřadně našita na má záda a já si konečně na naší šmajchlovací procházce po Radouči nepřipadal s Kačenkou jako nahý. Stal jsem se tím, kdo byl nadále označován jako death metalák - alias Smrťák. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 3. září 2016

Recenze/review - OCCULT BURIAL - Hideous Obscure (2016)


OCCULT BURIAL - Hideous Obscure 
CD 2016, Invictus Productions

 Vidím poslední zbytky světla. Propadám se pomalu do hlubiny, stahován podivnými silami. Popadám dech a když to nejde, tak sleduji nekonečné bublinky krve, které mi jdou z uší a úst. Utopení, probleskne mi hlavou a mozek začíná stagnovat. Následuje ticho, dlouhé, šplouchající ticho. Potom prořízne temnotu první black thrashový riff kanadských OCCULT BURIAL. Zpěvák zaskřehotá a já si uvědomím, že jsem sice před chvílí vypustil svoji černou duši do věčnosti, ale zase jsem nalezl další kapelu, která mě provede podsvětím jistě a energicky. Topím se a zalykám špínou, hltám nefiltrovanou imaginární krev. Peklo!

"Hideous Obscure" je první dlouhohrající deskou kapely a je náležitě neučesaná, ošklivá, těkající a zlá jako samo zlo. Takhle nějak si představuji dobře zahraný black/thrash! Spolu se skupinou vzpomínáme na smečky jako jsou AURA NOIR, DESASTER, NIFELHEIM, SODOM, DARKTHRONE. OCCULT BURIAL působí jako velvyslanci samotného rohatého na této zemi. Klasické pózy i provedení se dají "odpustit". Vždyť bez toho by nebyly ohně v undergroundu. Rvu si novinku stále do hlavy, přidávám hlasitost a podupávám si nohou. Dostávám obrovskou chuť na pivo a nějaký menší výlet na hřbitov. Řeže, pálí, bolí, seká jako ohnivý ďáblův meč. Taková je předkládaná hudba a já kvituji s povděkem, že ještě existují kapely, které podobný starodávný black thrash hrají. Nechte si chutnat a pamatujte, že peklo stejně všechno spasí! Hail OCCULT BURIAL!


sumarizace:

Vítejte v pekle! OCCULT BURIAL letos vydali album, které obrátí kříže vzhůru nohama u vás v kostele. Nahrávka je plná nihilismu, války s nebem, ale hlavně perfektních černých thrashových melodií. Nenašel jsem jediné slabé místo, jediný kousek hudby, která by mě nebavila. Naopak, jsem totálně smeten z povrchu zemského neskutečnou energií, sírou a temnou náladou. Na novince nalezneme atmosféru, známou snad jen z vařícího kotle. Syrové, ostré, maniakální, magické! Takové je nové album těchto pekelníků. Svět je dávno odsouzen k zániku, ale než k tomu dojde, tak si to tady ještě pořádně užijeme, co říkáte?! OCCULT BURIAL zhudebnili tmu a zapálili onen svět! Vynikající black thrashová nahrávka, která vás spálí na popel!

Asphyx says:

Welcome to the Hell! OCCULT BURIAL released this year an album that will turn the crosses upside down in your church. The recording is full of nihilism, war with heaven, but mostly of perfect black thrash tunes. I couldn't find any weak point, the only piece of music that I'm not interested in. The other way around, I was totally wiped off the face of the earth with the incredible energy, sulfur and dark mood. On the new album we can find the atmosphere, known perhaps only from  the boiling boiler. Raw, sharp, manic, magic! This is the new album of these devils. The world has been doomed for a long time, but before it will happen, we can enjoy it, what do you think?! OCCULT BURIAL set to music the darkness and lit the other side! Excellent black thrash record that will burn to ashes!

Tracklist:
1. Intro (Instrumental)
2. Blasted Death
3. Black Adoration
4. Jackal Head
5. Ancient Returns
6. A Witch Shall Be Born (Daughter Of Darkness)
7. Hades Son
8. Hideous Obscure
9. Occult Burial

Recenze/review - HELLSODOMY - Chaostorm (2016)


HELLSODOMY - Chaostorm 
CD 2015, Go Fuck Yourself Productions

 Po světě chodí čím dál tím víc kapel, které se vrací někam k počátku všech death/thrashových věků. Zdá se, že mnozí lidé jsou již přežráni dokonalých desek s vyčištěným zvukem, v programech upravených fotek i komerčního vystupování skupin. Osobně jsem tomu rád, i když na druhou stranu, je o hodně těžší oddělit zrno od plev. Jeden lidský život na to asi nestačí a tak jsem pokaždé rád, když mi na poště přistane balík od undergroundových vydavatelství. CD tureckých death/thrasherů HELLSODOMY mi přišlo někdy na počátku léta a abych pravdu řekl, prvních pár poslechů mě poměrně odradilo. Klasika, sice dobře zahraná, ale pořád jen klasika. Nic navíc, žádný přesah, tlak, ani bolest. Jednoduše a prostě, takové obyčejné album.



Pokračoval jsem postupně pomalým dávkováním a ke kýženému přenosu nedošlo. V podzemí je zkrátka podobných kapel obrovské množství a já pořád nemůžu přijít na to, čím chtějí HELLSODOMY zaujmout. Jsou odehrány všechny požadované postupy, jako vystřižené z osmdesátých a devadesátých let, zvuk je špinavý, nasazení velké. Chybí ale takový ten tlak, jiskra, kousek shnilého masa, který bude z jednotlivých skladeb cítit na sto honů. Album sice časem trošku vyrostlo, dostalo se až na samotný průměr, ale to je v dnešní době málo. Jsem rád, že jsem mohl dát o kapele vědět a v budoucnu si jejich nové desky určitě nenechám uniknout, ale nebudu očekávat nic převratného. Jak říkám, takové obyčejné death/thrashové album. 


sumarizace:

„Chaostorm“ je obyčejným death/thrash metalovým albem. Nápady jsou zde v jednotlivých skladbách stále stejné, nevýrazné a pořád se opakují. Nějak nevím, co si s nahrávkou počít. Vadí mi nevýrazný zvuk, divná produkce a průměrný zpěvák. Možná to bude znít ode mě troufale, ale já jsem si toho příliš dobrého pro sebe nenašel. Snažil jsem se, ale pokaždé jsem byl doslova umlácen nudou. Nevím, jakým směrem chce kapela kráčet v budoucnu, ale pokud bude jejich další album ve stejném stylu, asi nebudu mít ani chuť si ho pustit. Nemám nic dalšího, co bych dodal. Průměrné death/thrash metalové album, které ve mně nezanechalo vůbec nic. Škoda, snad příště.

Asphyx says:

„Chaostorm“ is an ordinary death/thrash metal album. The ideas are the same in the songs all over again and they are tame and repetitive. I do not know what to do with this record. I don´t like the undistinguished sound, weird production and an average singer. It may sounds boldly but there is nothing good for me. Although I tried, the album always smashed me with boredom. I don´t know which way will this band be going in the future. But if their next album is the same as this one I don´t want to listen to it. There is nothing more to say. An average death/thrash metal album which didn´t leave a thing in my head. Shame…maybe next time.


tracklist:
1 Sinister Force
2 Drop Dead Ritual
3 Keepers and Sinners of the Grave
4 Total Disgust
5 Antiscene 666
6 Mazochistic Molestation
7 Menstruation Blood on the Pentagram
8 Coven of Abomination

band:
Nekro Kasil: Guitars, Vocals TurboRodrigo: Guitars Necrolepsy: Bass, Back Vocals Eren Steyr-Aug: Drums

pátek 2. září 2016

Recenze/review - GATECREEPER - Sonoran Depravation (2016)


GATECREEPER - Sonoran Depravation
CD 2016, Relapse Records

Vyřítila se na mě bestie s pěnou u tlamy. Řvala, šílela a snažila se mi prokousnout hrdlo. Nohy zaryté do země, zapřená, jakoby pořád připravená ke skoku. Kolem se válejí mrtvoly se zohavenými obličeji. Jsem další na řadě, napadne mě a zdvihám pudově ruce před svoji tvář. Už cítím ten puch shnilého masa, vidím tesáky obalené krví i oči s popraskanými žilkami. Vztek, běs, strach. Všechno se to smísí ve mě a podvědomě očekávám svůj konec. Nastává během krátkého okamžiku. Ještě chvíli pozoruji, jak jsem trhán na kusy, ale to už necítím vůbec nic. Američtí death metalisté GATECREEPER mi připomínají stejnou krvelačnou bestii. Jsou nabiti energií, také se kolem nich vznášejí hejna much, čekajících na další mršinu. 


Bestie, která povstala poprvé v roce 2013 kouše a trhá maso od kosti ve stylu starých dobrých DISMEMBER, ENTOMBED, BOLT THROWER, GRAVE, ale i třeba takových BLACK BREATH. GATECREEPER ve své tvorbě kombinují špínu a chlad v přesně namíchaném poměru. Jedná se teprve o prvotinu kapely, ale už teď mohu směle prohlásit, že zrovna téhle smečce se povedlo oživit ducha opuštěných hrobů bezezbytku. Američané si na nic nehrají, spíše na vás nahrnou změť šílených riffů, dunivých bicích i morbidního vokálu. Líbí se mi zvuk, obal a vlastně vše, co GATECREEPER předvádějí. Tahle bestie kolem sebe kope, klape čelistmi a dokáže se zakousnout pěkně hluboko. Samozřejmě, jedná se o kombinaci již dříve mnohokrát slyšeného, ale ve velmi slušném balení. Myslím, že se nechám roztrhat stále častěji. Parádní "švédsky" plesnivé album!



sumarizace:

„Sonoran Depravation“ je silná deska, plná klasických švédských postupů. Znovu otevírá dávno zahojené rány, drtí vše živé a drásá až do krve. GATECREEPER vystoupili ze záhrobí, aby nám předvedli prvotřídní death metal čerpající z devadesátých let a přidali k tomu současný zvuk. Tančí se opět na otevřených hrobech, vzývají se temné síly a obětuje se těm největším death metalovým bohům. Album je drsné, kruté, narvané po okraj energií a ledem. Kolem praskají víka od rakví, za náhrobkem se na vás směje samotná smrt a láká vás k poslednímu tanci. Beru do ruky svůj oblíbený krumpáč, nasazuji sluchátka na uši a moc dobře vím, že dnešní den se mi bude pracovat o hodně lépe. Mám ve zmrzlé zemi vykopat nekonečnou řadu hlubokých hrobů. Žádné urny, žádný pohřeb žehem. Hezky poctivě, pomalu, s dlouhým pohřebním loučením, taková je letošní nahrávka. Tradiční, upřímná a řezající jako kousky ledu zaryté do čerstvého masa. Old school švédský death metal té nejvyšší kvality!


Asphyx says:

„Sonoran Depravation“ is a strong record, full of classic Swedish procedures. It opens wounds healed for a long time, crushes all living and scratches to the blood. GATECREEPER appeared from beyond to show us first-class death metal drawing from 90th and they added the current sound. We are dancing in open graves again, they are invoking the dark forces and sacrifice to the biggest death metal gods. The album is rough, cruel, crowded to the brim with energy and ice. The lid of the coffins are cracking, behind a tombstone the death is laughing and attracts you to the last dance. Traditional, honest album, cutting like pieces of ice dugging into fresh meat. Old school Swedish death metal of the highest quality!


Tracklist:
1. Craving Flesh
2. Sterilized
3. Desperation
4. Rotting As One
5. Stronghold
6. Patriarchal Grip
7. Lost Forever
8. Flamethrower
9. Grotesque Operations

Recenze/review - HELLBRINGER - Awakened From The Abyss (2016)


HELLBRINGER - Awakened From The Abyss 
CD 2016, High Roller Records

 Mám neodbytný pocit, že mě někdo sleduje. Jsem vyplašený z každého stínu, ožívá kdejaký odlesk zmatených zbytků světla. Rána jsou už obestřena tmou. Lampy z nějakého mě neznámého důvodu nesvítí a když jdu kolem malého hřbitova, slýchávám mezi skladbami nového alba "Awakened From The Abyss" australských HELLBRINGER šepot nemrtvých. Thrash metal! Starý, špinavý, zahraný s odhodláním mě nakopává a krásně jde do kroku. Je to plesnivina, seškrábnutá ze hřbitovní zdi. Je náhle dusno a blesky mají divně zbarvené konce svých paprsků do krve. Je to šleha, dusot kopyt stáda rohatých, maniakální a ortodoxní pocta starým časům. Ano, album lze šmahem odsoudit a přehlédnout několika slovy o další retro kapele. Spustil se déšť, otevírám branku a procházím se mezi náhrobky. Dnes do práce nejdu, mám totiž zcela jiné úmysly.



Tančím na hrobech thrash metalových předků, paříme spolu s kapelou a vzýváme smečky jako jsou SLAYER, SODOM, SLAUGHTER LORD, POSSESSED, DESTROYER 666, CELTIC FROST, NEKROMANTHEON, KREATOR. Máváme vlasy v nekonečném headbangingu, dusáme zkypřenou půdu pod nohama a Ježíš na kříži má ve tváři udivený výraz. Temnota zase jednou vyhrála nad světlem a zdá se, že díky téhle desce se povedlo prodloužit noc. Prší, blesky si dávají dostavení s hromy. Nikomu to ale nevadí, v tomhle mosh-pitu není místo pro slabé jedince. Nečekejte hudbu v současném hezkém balení a zvuku. Všechno je zde ošklivé, reálné, surové, jako rána pěstí do trouchnivějícího kostlivce. Zrovna tenhle musel ležet u ledu hodně dlouhou dobu. Jestli jste ještě nezapomněli, jak se má hrát thrash, tak  HELLBRINGER a jejich novinku "Awakened From The Abyss" vřele doporučuji. Takhle nějak by to mělo vypadat. 


sumarizace:

"Awakened From The Abyss" je krásně plesnivým old school thrash metalovým vzorkem. Album jsem si pustil poprvé a hned mě rozsekalo na malé kousky. Tady se hraje sice postaru, ale s neskutečnou energií a silou. CD je hodně návykovou záležitostí. Zažili jste někdy úraz elektrickým proudem? Že ne? Tak si pusťte novinku HELLBRINGER a budete překvapeni, kolik dobrých nápadů na albu je. Jednotlivé skladby jsou propracované, mají velký feeling a kopou jako splašený kůň. Tohle je kult pro všechny thrashové maniaky! HELLBRINGER nahráli album, které vás smete jako tsunami. Maniaci z Austrálie přednášejí ze starých thrashových knih a dělají to skvěle a s grácií! A ten hlas, to je motorová pila, přátelé! Absolutní old school thrashové inferno! Nahrávka, která řeže jako rezavý nůž! Skvěle!

Asphyx says:

"Awakened From The Abyss" is nice moldy old school thrash metal sample. When I was listening to the album for the first time, I was cut into small pieces right. Here is played in the old way, but with incredible energy and strength. The CD is very addictive stuff. Have you ever experienced an electric shock? Haven’t you? So listen to the news of HELLBRINGER, and you'll be surprised how many good ideas are there.  Individual tracks are sophisticated, have a great feeling and kick like a runaway horse. This is a cult for all thrash maniacs! HELLBRINGER recorded an album, which will  sweep you away like a tsunami. Maniacs from Australia  recite from old thrash books and do it well and with grace! And the voice,  this is  a chainsaw, men! Absolute old school thrash inferno! The recording that cuts like a rusty knife! Great! 


TRACKLIST
1. Fall Of The Cross  (4:40)
2. Coven Of Darkness  (6:00)
3. Realm Of The Heretic  (3:19)
4. Iron Gates  (4:20)
5. Spectre Of Rebirth  (6:10)
6. Awakened From The Abyss  (4:03)
7. Dark Overseer  (4:20)


LINE-UP
Luke Bennett - Bass/Lead Vocals
James Lewis - Guitar/Backing Vocals
Josh Bennett - Drums

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine