PHOTOS
author of photos Michal Radoš
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky
středa 1. srpna 2018
úterý 31. července 2018
Recenze/review - SEPULCHER - Panoptic Horror (2018)
SEPULCHER - Panoptic Horror
CD 2018, Edged Circle Productions
Vkrádá se často do mých snů. Zlá a ošklivá příšera s jedovatými chapadly. Běží za mnou, skrz šílený labyrint. Nesmím nikdy udělat chybu. Jinak mě zabije. Pokaždé, když se tak stane, tak mnou projede tupá bolest, která mě probudí. Lidský mozek zdá se být tak komplikovaný, že si ukládá veškeré myšlenky do svých databází, aby je jednou za čas vytáhl a pořádně mě vyděsil. Umírám proto tisíckrát, abych se znovu zrodil a pochopil věčnost a pomíjivost svých činů.
Poslouchám novou desku "Panoptic Horror" od norských death/thrasherů SEPULCHER. Nevím, jak to kapela udělala, ale mé staré noční můry se opět probouzejí. Jako bych se vrátil do devadesátých let, znovu držel v ruce kazetu s hudbou, která mi tenkrát změnila život. Ano, Norové jsou zaměřeni na metalový pravěk. A svoji práci zvládají na výbornou.
Vkrádá se často do mých snů. Zlá a ošklivá příšera s jedovatými chapadly. Běží za mnou, skrz šílený labyrint. Nesmím nikdy udělat chybu. Jinak mě zabije. Pokaždé, když se tak stane, tak mnou projede tupá bolest, která mě probudí. Lidský mozek zdá se být tak komplikovaný, že si ukládá veškeré myšlenky do svých databází, aby je jednou za čas vytáhl a pořádně mě vyděsil. Umírám proto tisíckrát, abych se znovu zrodil a pochopil věčnost a pomíjivost svých činů.
Poslouchám novou desku "Panoptic Horror" od norských death/thrasherů SEPULCHER. Nevím, jak to kapela udělala, ale mé staré noční můry se opět probouzejí. Jako bych se vrátil do devadesátých let, znovu držel v ruce kazetu s hudbou, která mi tenkrát změnila život. Ano, Norové jsou zaměřeni na metalový pravěk. A svoji práci zvládají na výbornou.
V promo materiálech se hovoří o lehké podobnosti a inspiraci kapelami jako OBLITERATION, TRIBULATION, MORBUS CHRON, CADAVER. Nelze jinak než souhlasit. Navíc bych možná ještě doplnil schopnost smečky vytvořit temné nálady, atmosféru totálního zmaru a beznaděje. SEPULCHER nejsou ani tak zajímaví tím, co hrají, ale spíš ve způsobu vyjadřování. Uchopili staré postupy, dali jim jiný otisk, přetvořili si vše k obrazu svému a výsledkem je album, které si opravdu užívám. Má v sobě totiž jakousi jiskru, chvění, spoustu zajímavých momentů. Možná mě zase dostihne má noční můra, jak to tak dnes slyším, tak určitě. Nevadí mi to, dokonce se na ní i těším. Pustím ji "Panoptic Horror" a uvidíme, jak bude spokojená. Protože já jsem a to hodně. Skvělá nahrávka!
sumarizace:
"Panoptic Horror" je death/thrash metalové album, které připomíná odříkávání staré modlitby. Norští SEPULCHER se v něm modlí ke starým opuštěným hřbitovům, k peklu, k samotné smrti. Hudba je zde velmi naléhavá, temná, doslova černě smutná. Pokud máte rádi okultní záležitosti, myslím, že budete spokojeni stejně jako já. Při poslechu této nahrávky je smrt tak blízko! CD je jako rituál, uspořádaný k černé mši. Také cítíte tu beznadějnou atmosféru, tu náladu plnou tmy a záhrobí? SEPULCHER jsou na posledním albu tajemní a magičtí, jako opuštěný kostel. Novinka se s klidem může přehrávat na pohřbech padlých mnichů. Magická death/thrash metalová záležitost. Excelentní okultní obřad!
Asphyx says:
"Panoptic Horror" is a death/thrash metal album that recalls chanting of old prayers. Norwegian SEPULCHER pray there to the old lonely cemeteries, to Hell, to Death itself. The music here is very urgent, dark, literally black sad. If you like the occult, I think you will be happy as me. When listening to this recording is the death so close! CD is like a ritual, organized to the Black Mass. Do you also feel the hopeless atmosphere, the mood full of darkness and the beyond? SEPULCHER are on their last album mysterious and magical, like a lonely church. The news can be calmly played at funerals of fallen monks. Magic death/thrash metal thing. Excellent occult ceremony!
pondělí 30. července 2018
Recenze/review - CRYPTICUS - The Nightcomers (2018)
CRYPTICUS - The Nightcomers
CD 2018, vlastní vydání
Někde tam ve stínu se ukrývá vrah. Sleduje tě jako kořist již dlouhou dobu, doma si vylepil celou stěnu z tvých fotek. Je tebou posedlý. Spřádá kruté myšlenky, zatím jen ve své hlavě, ale neboj, brzy přijdeš na řadu. Už má všechno připraveno - nože, pouta, skalpely, ostré trny, hřeby i provaz a roubík. Bude tě mučit, drásat tvé tělo i mysl. Budeš zohavená, zničená, ponížená. On je ten jediný, kdo tě má doopravdy rád.
Hnusota lidského počínání by někdy zasloužila rovnou vyhladit. Jenže zde je podávána jako hororový obraz, filmová smyčka plná nechutností a do brutality laděného death metalu. CRYPTICUS je smečka, složená ze dvou osobností undergroundu - Patricka Brussea Brynjara Helgetuna. Ti se opět po nějaké době sešli, aby dali průchod svým nechutným myšlenkám. Výsledkem je masakrující album s názvem "The Nightcomers". Povinnost pro všechny fanoušky béčkových hororů z osmdesátých let, okultismu a H.P. Lovercrafta.
Někde tam ve stínu se ukrývá vrah. Sleduje tě jako kořist již dlouhou dobu, doma si vylepil celou stěnu z tvých fotek. Je tebou posedlý. Spřádá kruté myšlenky, zatím jen ve své hlavě, ale neboj, brzy přijdeš na řadu. Už má všechno připraveno - nože, pouta, skalpely, ostré trny, hřeby i provaz a roubík. Bude tě mučit, drásat tvé tělo i mysl. Budeš zohavená, zničená, ponížená. On je ten jediný, kdo tě má doopravdy rád.
Hnusota lidského počínání by někdy zasloužila rovnou vyhladit. Jenže zde je podávána jako hororový obraz, filmová smyčka plná nechutností a do brutality laděného death metalu. CRYPTICUS je smečka, složená ze dvou osobností undergroundu - Patricka Brussea Brynjara Helgetuna. Ti se opět po nějaké době sešli, aby dali průchod svým nechutným myšlenkám. Výsledkem je masakrující album s názvem "The Nightcomers". Povinnost pro všechny fanoušky béčkových hororů z osmdesátých let, okultismu a H.P. Lovercrafta.
Témata textů a celé desky jsou tedy jasná, ale co hudba? Ta se pohybuje v rozpětí mezi švédským a floridským death metalem. Důraz je kladen na co nejvíc zničující účinek. Občas některé skladby vyznívají možná až moc monotónně, ale myslím, že zrovna tohle je věc, která fanouškům příliš vadit nebude. Je to prostě masakr od začátku do konce, s občasnými horrovými vsuvkami, temnějšími a chladnějšími pasážemi. Krev stříká po hektolitrech, hrdla jsou prořezávána jen krásným ženám a o příšery není nouze. Jakoby na povrch vylezly všechny černé myšlenky, byly napěchovány na hudební nosič a vypáleny na CD. Co na tom, že vám již při prvním poslechu prasknou ušní bubínky a dokud nenajdete žiletku pro své zápěstí, tak si nedáte pokoj? Vždyť o to tady jde především. Takže přátelé, pokud máte chuť na to, být první u ohledání své brutálně zavražděné mrtvoly, tak neváhejte. Solidně mokvající záležitost!
sumarizace:
CRYPTICUS se letošním albem znovu jasně zapsali mezi kapely, které umí velmi dobře navodit atmosféru starých časů. Old school death metal v kombinaci s hororovými filmy by mohl dělat dobře snad každému, kdo má rád plesnivinu, krutost a sílu v death metalu. Pánové sice nepřinášejí nic nového, ale novinka se velmi dobře poslouchá a já bych ji doporučil všem, kdo rádi tráví dlouhé hodiny procházkami po hřbitově. Mocný hlas, ostré riffy, nekompromisní tlak. To jsou CRYPTICUS. Během poslechu opravdu ožívají postavy z krvavých filmů. Vítejte v záhrobí! Velmi dobrá, krutá deska ze staré death metalové školy!
Asphyx says:
CRYPTICUS is the band which proved us that it knows how to set the old day’s mood this year again. Old school death metal in combination with horror movies could be the right thing for people who likes moldiness, cruelty and power in death metal. These guys don´t do anything special, however this new album is very nice to listen and I would recommend it to everyone who like to spend long hours walking around the graveyard. Powerful voice, sharp riffs and uncompromising pressure. That is CRYPTICUS. During the listening you can feel the horror movies characters becoming live. Welcome to the beyond! Very good and cruel album from death metal school!
Tracklist:
01. Specter Trap 02:12
02. Bisected by Midnight 04:10
03. The Nightcomers (ft. Master Butcher of NECROGOD) 01:54
04. Mycology Most Foul 03:53
05. Black Vitreous Humour 02:50
06. Putresco Ergo Sum 02:39
07. By Morbid Will + The Voice In the Trees 05:48
band:
Patrick Bruss - Guitar/Vocals/Bass
Brynjar Helgetun - Drums
neděle 29. července 2018
Recenze/review - THE BLACK SORCERY - ...And the Beast Spake Death from Above (2018)
THE BLACK SORCERY - ...And the Beast Spake Death from Above
CD 2018, Krucyator Productions
Vezmi dřevěný kříž, na delší straně udělej ostrou špičku a jdi probodnout toho, kdo tě obrátil na slepou víru. Jedině krev smyje všechny tvé hříchy. Kajícně vypij kalich hořkosti, poklekni a služ konečně obrácené straně. Totální devastace přichází. Chtěl si celý život poznat peklo, tak máš konečně možnost. Nalaď si v márnici na přijímači prvotinu kanadských black death metalistů THE BLACK SORCERY a uvidíš, jak ti pukne hlava strachem.
Funerálně bestiální sekání do živých těl. Tak by se dala popsat nová deska "...And the Beast Spake Death from Above" asi nejlépe. Žádné slitování, jde se až na hranu, surově a bez příkras. Tenhle flák zkaženýho masa vám rozhodně vonět nebude. Je to extrém nad extrémy, vyhlazovací záležitost, která bolí jako hroty hřebů pronikajících ti do měkkých tkání. Kanaďané na to jdou těžce, krutě, nesnesitelně. Nebojí se říznout do živého. Zemři také!
Vezmi dřevěný kříž, na delší straně udělej ostrou špičku a jdi probodnout toho, kdo tě obrátil na slepou víru. Jedině krev smyje všechny tvé hříchy. Kajícně vypij kalich hořkosti, poklekni a služ konečně obrácené straně. Totální devastace přichází. Chtěl si celý život poznat peklo, tak máš konečně možnost. Nalaď si v márnici na přijímači prvotinu kanadských black death metalistů THE BLACK SORCERY a uvidíš, jak ti pukne hlava strachem.
Funerálně bestiální sekání do živých těl. Tak by se dala popsat nová deska "...And the Beast Spake Death from Above" asi nejlépe. Žádné slitování, jde se až na hranu, surově a bez příkras. Tenhle flák zkaženýho masa vám rozhodně vonět nebude. Je to extrém nad extrémy, vyhlazovací záležitost, která bolí jako hroty hřebů pronikajících ti do měkkých tkání. Kanaďané na to jdou těžce, krutě, nesnesitelně. Nebojí se říznout do živého. Zemři také!
Až se otřepete z prvotního šoku, zjistíte určitou podobnost s kapelami jako BLACK WITCHERY, ARCHGOAT, BLASPHEMY, GOATCRAFT. Jedná se přesně o ten druh black death metalu, u kterého slabý jedinec spáchá sebevraždu a intelektuál bude nevěřícně kroutit hlavou. Kde se bere takové zlo a špína? Mezitím, co budete přemýšlet, tak vám THE BLACK SORCERY provedou řez napříč trupem, vyvrhnou vaše střeva, donutí je sníst a nakonec vám rozmlátí hlukem lebku. Tam někde v temnotách má ďábel svoji líheň. Podobné kapely jsou tam školeny, jak zabíjet hudbou. Nutno říct, že Kanaďanům se to povedlo na výbornou. Předpokládá se samozřejmě trpělivost, pozorný poslech a určitá odolnost. Pokud tohle všechno máte, tak vás určitě rádi s kapelou uvidíme na první okultní seanci, co se bude pořádat. Black death metal, u kterého se uškvaříte ve vlastních zlých myšlenkách! Skvěle!
sumarizace:
"...And the Beast Spake Death from Above" je albem, na kterém se potkává Satan s nenávistí. Nahrávka zní absolutně nihilisticky, riffy jsou ostré, až primitivní, zákeřné. THE BLACK SORCERY moc dobře ví, jak má znít poctivé peklo! Na novince jsou zohaveny svaté ostatky a vyhlášena válka celému světu. Hroby se otvírají a ven vylézají vzteklé bestie. Tahle hudba by se měla hrát o půlnoci na opuštěných hřbitovech. Zlo zase jednou zvítězilo a zničilo vše živé. Totální blasfemický black death metal! Ďábelské album!
Asphyx says:
"...And the Beast Spake Death from Above" is an album where Satan meets hate. The recording sounds absolutely nihilistic, riffs are sharp, even primitive, insidious. THE BLACK SORCERY knows well how honest the Hell should sound! On the new album there are holy relics disfiguring and there's the war on the whole world declaring. The tombs are opened and angry beast are coming out. This music should be played at midnight on abandoned cemeteries. The evil has once again triumphed and destroyed all living things. Total blasphemous black death metal! Devilish album!
ORDER:
https://bit.ly/2JokTRy (Bandcamp)
https://bit.ly/2H1n9zT (Webstore)
http://hyperurl.co/theblacksorcery (Digital)
TRACKLIST:
1.Ancient Dialects of Wind
2.Traitor Bomb Threat
3.Seizures
4.Frost Veined
5.Circling The Drain
6.Splintered Glass Arsenal
7.Incursion
8.Helgeist
CREDITS:
Lörd Matzigkeitus– Vocals
Parageist– Guitar/Bass
Orpheus– Guitar/Bass
Ghast– Guitar (Solos)
Manås Reaver– Drums
THE BLACK SORCERY:
KRUCYATOR PRODUCTIONS:
Website: http://krucyatorproductions.com
Store: http://krucyator.com
Bandcamp: https://krucyator.bandcamp.com
Soundcloud: https://soundcloud.com/krucyator
PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto padesátý pátý - Červencový koncertní speciál roku 1994 - volume III.
Splnil jsem, co jsem splnil. Nikdo jiný s náma stejně nechtěl vyrazit. Therapy? z naší party nikdo neposlouchal. A já chtěl Káče udělat radost. Vždyť už si toho se mnou zkusila dost. Všechny ty moje alkoholový výstupy, občasný rvačky i blbý kecy. Tak jsme se udělali pro sebe. Když si to vezmu kolem a kolem, tak to byl vlastně úplně první koncert, na který jsme jeli s Kačenkou sami. Jen my dva. Přemýšlím o tom, jaké to bude a vůbec mi to v práci neutíká. Čeká na mě před bránou. S taškou plnou jídla. Abychom prý vydrželi.
Jsme propletení v jeden celek. Klepou pod námi kolejové pražce. Mezi líbáním a muchlováním cucáme pivka. Vypráví mi o novém albu Troublegum a já jediný co vím a znám, tak je obal, na kterém je někdo, kdo má hlavu v odpadkovém koši. Jinak jedu na blind. Dělám si srandičky, že dneska přišli kdysi do Čech dva "zvěrozvěsti" Cyril a Metoděj a místo toho, abychom uctili jejich památku, tak jedeme do Prahy na koncert. Vidím na Kačence, jak je mi vděčná. Chápu to, znám ten pocit, když nějakou hudbu milujete, musíte mít všechny desky kapely a koncert je pro vás snem. Vždyť už dlouho jsem byl na světě mimo jiný proto, abych svý víle sny plnil.
Je na nás asi hezký pohled, všichni jsou okolo moc milí. Radí nám cestu, odvedou nás na tramvaj. Asi bych si na to zvykl, úplně něco jinýho, než když jedeme jako parta ožralejch smradlavejch výrostků. Cítíme se tak nějak hrozně dospěle. Ruka v ruce, krok sladěný ve stejném rytmu. Září jí oči, lesknou se touhou a těšením na koncert. Jsme před Tam Tamem. Před klubem postávají úplně jiní lidé, než býváme zvyklí. Takoví solidnější, zamyšlenější. Sice se tolik nesmějou, ale má to něco do sebe. Vlezeme dovnitř a jdeme si stoupnout do fronty na pivo. Napadá mě, jak je všechno takové spořádané, dokonce ani nikdo nenadává, že to slečně za výčepem dlouho trvá.
Stojíme nejdřív v koutě, zakousnuti do sebe, objímáme se, zajíždím své milé za džíny. Pružné tělo se kolem mě obepíná a já zapomínám na celý svět. Nikdo nás tu nezná, jsme jen my dva a za chvilku i hudba. Therapy? jsou zde. Dozvídám se, že zpěvák se jmenuje Andy a jak nevím o kapela vůbec nic, tak mi stačí, když promluví. Zvláštní hlas, zajímavej. Jdeme pod pódium. Pak mi přes páteř přejede mráz. Možná se mi zastaví i srdce. Zase ten krásně úžasnej a trošku bolestivej pocit. Z repráků duní první skladba a mám asi hubu dokořán, protože něco tak divokýho, divnýho a zároveň smutnýho a nádhernýho, jsem snad ještě neslyšel. Vidím před sebou periferii nějakýho severoirskýho města. Procházíme se spolu s kapelou a kolem všechno hoří. (pro zajímavost, Kačenka měla při koncertě podobný prožitek)
Nowhere. Hellbelly. Unbeliever. Ale i všechny ostatní skladby. Něco úžasnýho. Stojím jak zkamenělý a naslouchám s nábožnou úctou. Tohle je obrovská hudba. Dokonalá, nedivím se Káče, že je miluje. Držím ji za ruku a projíždějí skrz nás elektrické výboje. Ano, plakali jsme ke konci oba dva. Nechtěl jsem, aby mě má víla takhle viděla, tak pořád odkláním tvář, ale ubrečený jsou o hodně větší tvrďáci okolo, tak se najednou nestydím. Řvou snad všichni. Jeden flák střídá druhý a koncert se pomalu chýlí ke konci. Objímáme se ještě dlouho po tom, co už se dávno nehraje. Kupuju Káče triko i CD, co ještě nemá. Září štěstím a já taky, protože člověk má vždycky větší radost z úsměvů toho druhého.
Jdeme tichou Prahou. Světla svítí a máme čas. Necháme naschvál ujet vlak. Abychom si celou noc prodloužili. Nechceme, aby to někdy skončilo. Touláme se ulicemi, nasloucháme opilcům, proplétáme se mezi tisíci odlesků světel. Kouzelné město, okamžiky, které si vrýváme do hlavy, hýčkáme si každý okamžik. Proud slov směřuje k prožité kráse - koncertu, ale taky k bytu, který už by to chtělo, k budoucnosti. Lavička před nádražím, usíná mi na rameni. Ne, tohle nesmí nikdy skončit. Ani ve vlaku, ani u Káči doma, v objetí.
Ráno je spíš po poledni. Míchaná vajíčka a slanina, dneska vařím já. Připálím vždycky všechno, ale je to na krásu. Pro mě, ty nepotřebuješ, jsi dnes zase nádherná. Co si pustíme? Volba je jasná. Therapy?. Pojď ještě na chvilku ke mě. Nikdy se neopustíme, jo? Vyprávíme si o koncertě, pořád dokola. Snažíme se prožité uchovat, zakonzervovat. Přeruší nás až Jana, která zuřivě zvoní u dveří. Tak co vy hrdličky, jak bylo? Nadechneme se a vyprávíme. Záříme pak ještě několik dní.
Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):
sobota 28. července 2018
Recenze/review - IMMORTAL - Northern Chaos Gods (2018)
IMMORTAL - Northern Chaos Gods
CD 2018, Nuclear Blast
Přiznám se, že jsem moc návratu IMMORTAL nevěřil. Bez Abbatha a ještě po devíti letech? Pořád s pandami na obličeji? A s kvalitním norským black metalem? Nenechte se vysmát, říkával jsem svým kamarádům. Jenže když se mi dostalo do ruky nové album "Northern Chaos Gods" musel jsem se kapele v skrytu duše omluvit. Na téhle smečce se mi vždycky líbily neotřelé melodie, nálada jejich desek a schopnost přitáhnout k černému kovu i fanoušky (třeba mě) kteří se o něj jinak nijak zvlášť nezajímali.
Nutno rovnou napsat, že novinka se povedla. Neřadím ji sice k nejlepším od IMMORTAL, ale v diskografii se rozhodně neztratí. Nalezneme na ní totiž vše, co máme u těchto Norů rádi. Skřehot, úderné riffy, ale i melodie, které nezapřou typický Demonazův rukopis. Ty zasněžené pláně, hořící kostely a party výrostků potulujících se opuštěným městem skupina zkrátka nezapře. Je to jen a jen dobře. Neočekávám stylové kolotoče a když black metal, tak samozřejmě od IMMORTAL.
Přiznám se, že jsem moc návratu IMMORTAL nevěřil. Bez Abbatha a ještě po devíti letech? Pořád s pandami na obličeji? A s kvalitním norským black metalem? Nenechte se vysmát, říkával jsem svým kamarádům. Jenže když se mi dostalo do ruky nové album "Northern Chaos Gods" musel jsem se kapele v skrytu duše omluvit. Na téhle smečce se mi vždycky líbily neotřelé melodie, nálada jejich desek a schopnost přitáhnout k černému kovu i fanoušky (třeba mě) kteří se o něj jinak nijak zvlášť nezajímali.
Nutno rovnou napsat, že novinka se povedla. Neřadím ji sice k nejlepším od IMMORTAL, ale v diskografii se rozhodně neztratí. Nalezneme na ní totiž vše, co máme u těchto Norů rádi. Skřehot, úderné riffy, ale i melodie, které nezapřou typický Demonazův rukopis. Ty zasněžené pláně, hořící kostely a party výrostků potulujících se opuštěným městem skupina zkrátka nezapře. Je to jen a jen dobře. Neočekávám stylové kolotoče a když black metal, tak samozřejmě od IMMORTAL.
Abychom ale také vznesli nějakou tu kritiku. Některé skladby se mi až příliš slévají dohromady a v promo materiálech tolik zmiňovaný návrat ke kořenům také zase tolik neslyším. Možná, nebýt to IMMORTAL, tak si desky nikdo ani nevšimne. Jenže, je zde pořád to známé JENŽE. Oni to pánové pořád umí. Zaujmout, lehce "šokovat", předvést pořádnou show. Co na tom, že občas deska ztrácí sílu a některé pasáže by zasloužili zkrátit? Nevím sice, zda když před sebou uvidím hromadu CD této smečky, jestli sáhnu po novince nejčastěji, ale už dnes vím, že se poslouchá velmi (možná až moc) dobře. Jedná se zkrátka o solidní materiál, který neurazí. Sáhněme si ale do svědomí, chtěl někdo něco jiného? Klasický black metal made in IMMORTAL, se vším, co k tomu patří. A mimochodem, pandy jsou stejně chráněné. Takže je vše v nejlepším pořádku.
sumarizace:
Pokud se vám líbí kombinace black metalu, tmy, chladu, špíny a odhodlání zničit onen svět, tak rozhodně neváhejte. Tahle smečka má v sobě pořád obrovskou sílu. Songy obsahují až magickou, velmi přitažlivou atmosféru. Člověk si připadá, že stojí někde na vrcholu skály, rozhodnutý, že každou chvíli skočí dolů. Pod námi je jen tma, záhrobí a smrt. Slyším zde také absolutní odhodlání a patrné stopy zimomřivého šílenství. Black metal v podání těchto Norů je chladný, zákeřný, zlý ze své podstaty, ale také přemýšlivý, nutkající, neklidný a ošklivý. Připadám si jako oběšenec, houpající se v ledovém větru. Black metal, který ochladí vaše duše! Velmi dobře!
If you like the combination of black metal, darkness, coldness, dirt and the determination to destroy the world beyond, then do not hesitate. This band has an enormous power in them. Songs has magical and very attractive atmosphere. You will feel like standing somewhere on the top of a mountain, determined to jump down. Below us is darkness, death and the beyond world. I can also hear the absolute determination and obvious traces of cold-headed madness. Black metal played by those Norwegians is cold, insidious, and evil by its nature and it is also thoughtful, compulsive, restless and ugly. I feel like a hangman swinging in the icy wid. Black metal which will cool your souls! Very good!
Tracklist:
01. Northern Chaos Gods
02. Into Battle Ride
03. Gates to Blashyrkh
04. Grim and Dark
05. Called to Ice
06. Where Mountains Rise
07. Blacker of Worlds
08. Mighty Ravendark
band:
Demonaz
Horgh
Apollyon
pátek 27. července 2018
Recenze/review - MUTILATE - Tormentium (2018)
MUTILATE - Tormentium
CD 2018, Iron Bonehead
Zbylo tu jen nebohé tělo, ploužící se mrtvou krajinou. Té bolesti, nenávisti a kyselých dešťů bylo až příliš. Potácel si se nekonečnou šedí, se zcela zbytečnou nadějí v srdci. Nezbylo už nic. Jen smrt a temnota. Konečně nalézáš hřbitov s rodinou hrobkou umístěnou v zadním rohu, hned vedle márnice. Uléháš na mramorovou desku a konečně přichází vytoužený klid.
Prazáklady extrémního metalu je nutné ctít bezezbytku. Dnešní hudební výlet bude, co se týká času, hodně dlouhý. Z nové desky šílenců MUTILATE je totiž cítit na sto honů síra způsobem, jakým kdysi čpěla z takových veličin jako jsou DEATH STRIKE, POSSESSED, DEVASTATION, CIANIDE, AUTOPSY. Pro poslech je nutné se naladit na počátky death metalu jako takového a přemístit se někam na přelom osmdesátých a devadesátých let minulého století. "Tormentium" připomínají rezavý nůž, o kterém jste si již dlouho mysleli, že je ztracený. Ihned jej po znovu nalezení překvapeně vyzkoušíte, zda řeže a odpovědí je vám zkažená krev vytékající z rány.
Zbylo tu jen nebohé tělo, ploužící se mrtvou krajinou. Té bolesti, nenávisti a kyselých dešťů bylo až příliš. Potácel si se nekonečnou šedí, se zcela zbytečnou nadějí v srdci. Nezbylo už nic. Jen smrt a temnota. Konečně nalézáš hřbitov s rodinou hrobkou umístěnou v zadním rohu, hned vedle márnice. Uléháš na mramorovou desku a konečně přichází vytoužený klid.
Prazáklady extrémního metalu je nutné ctít bezezbytku. Dnešní hudební výlet bude, co se týká času, hodně dlouhý. Z nové desky šílenců MUTILATE je totiž cítit na sto honů síra způsobem, jakým kdysi čpěla z takových veličin jako jsou DEATH STRIKE, POSSESSED, DEVASTATION, CIANIDE, AUTOPSY. Pro poslech je nutné se naladit na počátky death metalu jako takového a přemístit se někam na přelom osmdesátých a devadesátých let minulého století. "Tormentium" připomínají rezavý nůž, o kterém jste si již dlouho mysleli, že je ztracený. Ihned jej po znovu nalezení překvapeně vyzkoušíte, zda řeže a odpovědí je vám zkažená krev vytékající z rány.
"Tormentium" je poctivou deskou, opravdovou. Ducha staré doby je z ní cítit doslova na každém kroku. Záležitost vyloženě pro pamětníky. Už jen ten prašivý zvuk, motivy plné beznaděje. Tohle všechno dává dohromady celek, u kterého si tak nějak automaticky začnete kopat vlastní hrob. Jasně, všechny skladby jakoby už člověk kdysi někde slyšel. Jenže já poslouchal poprvé album v noci, za pochmurného počasí a musím říct, že mě deska bavila o několik stovek procent víc, než to, co je nám dnes většinou předkládáno. Podobný archivní death metal, jak je již všeobecně známo, mi koluje v žilách odnepaměti a tak si jej budu rád a vždy dávkovat v různém množství. A když si ještě uvědomíte, že MUTILATE jej hrají fakt výborně, tak není moc co řešit. Staroba, hniloba, smrt! Kosti povalující se všude kolem. Několik metrů hlíny nade mnou je už dávno jen zničená země. Ještě, že zde je vše v pořádku. Poctivý smrtící masakr v márnici, u kterého nezůstane oko nejedné zombie suché! Prašivý death metal ze záhrobí! Velmi dobře!
sumarizace:
"Tormentium" je ostrou odpovědí na post apokalyptickou vizi všech nemrtvých. Spirála smrti se opět roztáčí, aby nás nakonec pohltila. Než se tak stane, tak si narvěte pod tlakem do hlavy pravý nefalšovaný death metal, který je špinavý jako ruka znásilněné zombie. Šílenství, rebelie, přímý útok na vaše nejskrytější pudy. To jsou MUTILATE. Letos ve vynikající formě, s neuvěřitelným citem pro smrtící riffy, zastřeně nepříjemný vokál a drtivost bicích. Půjčte mi někdo brokovnici, ať už můžu jít udělat do záhrobí pořádek! Hoďte všechno za hlavu a nechte se pokousat od smečky vzteklých psů! Obraťte kříže směrem dolů! Vyřežte všem na záda pentagram! Vynikající album, plné prašiviny, smrti a skvělého death metalu! Peklo!
Asphyx says:
"Tormentium" is a sharp answer to the post-apocalyptic vision of the all undead. The spiral of death is spinning again to swallow all of us in the end. Before that, put the real death metal into your head under pressure. This metal is dirty like a hand of raped zombie. Madness, rebellion, direct attack on your most hidden instincts. This is MUTILATE. This year they are in a great shape with an unbelievable feeling of deadly riffs, an inconspicuously unpleasant vocal and percussion of drums. Give me a shotgun so I can go to the beyond world and make everything better! Throw everything behind you and let a pack of angry dogs bite you! Turn the crosses upside down! Cut the pentagram on people´s back! Excellent album, full of ashes, death and great death metal! Hell!
Tracklist:
1. Tormentium
2. Hail To The Dead
3. Engulfed In Sludge
4. Calculated Extermination
5. Splattered Remains
6. Human Experimantation
7. Severed Limbs
8. Life In Pain
9. Sadistic Butchery
10. Execution
TRACK STREAM:
MORE INFO:
Rozhovor - DEATHSTORM - Všechna běžná náboženství jsou rakovinová a měla by se jít sakra vycpat!
Rozhovor s death metalovou kapelou z Polska - DEATHSTORM.
Odpovídal Kuba.
Přeložila Markéta, děkujeme!
Ave DEATHSTORM! Zdravím do Polska. Když jsme se viděli naposledy, bylo to v Pardubicích v zákulisí s kapelou DYSANGELIUM. Vy jste měli po vystoupení a dostal jsem od vás album „Nechesh“. Deska se mi neskutečně líbila a protáčel jsem ji v přehrávači opravdu hodně a často. Od té doby uběhlo dlouhých pět let. Co jste jako kapela od té doby dělali? Jsou u vás nějaké změny?
Kuba: Ahoj! Tu noc si pamatuji a také na náš rozhovor, který jsme spolu vedli hned potom, co jsme odehráli. Byl to dobrý koncert, dobrá atmosféra a dobrá reakce od českého publika.
Během těch 5 let se změnilo hodně věcí. Pracovali jsme na „The Unfathomable“, což by dlouhý a dost bolestivý proces vzhledem k mnoha překážkách, které nás na této cestě čekaly. Myslím, že tato noc byla první, kdy jsme hráli „Gateway“ z tohoto alba, takže jak sám vidíš, nahrát to na CD nám trvalo 5 let. Posledních 5 let také přineslo změny v sestavení kapely, protože Jędrek odešel a zbyli jsme tři. Ale myslím, že si teď všechno víc uvědomujeme, víc se soustředíme a jsme sebevědomější jako kapela. Také máme jasnější představu o tom, co jako kapela chceme, než na „Nechesh“.
Letos jste vydali stále čerstvou novinku „The Unfathomable“. Opět se jedná o temný, drsný a poctivý death metal. Přistupovali jste k nahrávání jinak než minule nebo jste zvolili ověřené postupy?
Kuba: K procesu nahrávání jsme přistupovali stejně, jako při nahrávání „Nechesh“ – dokonce jsme zvolili i stejné studio. Ale mix se dělal na jiném místě. Ten masivní a dusivý zvuk nového alba je zásluhou Jareka Musila, české producenta z Brna, který je opravdový profík. Zdá se, že ho podobný styl muziky moc nezajímá, ale instinktivně dostal hned ze začátku nápad na to, jak by měl zvuk znít. Když nám poslal první track, tak jsme byli naprosto ohromeni a nebýt jeho a jeho zvuku, tyhle písně by nebyly zdaleka tak devastující.
Nová deska mi přijde o nějaký řád komplikovanější, zpočátku možná méně přístupná, zároveň ale neskutečně temná a zlá. Byl to záměr? Jak vlastně album vznikalo a jakým způsobem jste skládali muziku?
Jo, je to rozhodně komplikovanější a pestřejší album, než „Nechesh“ a obsahuje spoustu nápadů, které bychom nebyli schopni ukázat na našem debutovém albu, nebo bychom alespoň byli ohledně toho hodně skeptičtí. Vem si, například, black metalový rif „Land of Severity“, nebo zvrácenou strukturu „Death Is Sacred“ a schizoidní konec písně, která se pomalu rozvíjí do tohoto plnohodnotného apokalyptického finále. Tohle album je plné těchto podělaných nápadů a proto jsme s ním tak spokojeni. Samozřejmě, že proces skládání tohoto alba nebyl 100% vědomý a některé písně vznikly během zkoušek, zatímco další písně jsme skládali měsíce, abychom je dostali do té verze, která je na albu. Ale ještě před skládáním jsme chtěli album hodit spíše do temnější a více depresivní nálady a víc ohromující, než na našem debutním albu.
Mám „The Unfathomable“ ve svém MP3 přehrávači a musím říct, že jsem jím doslova pohlcen. Nejsou to jen skvělé nápady, ale i zvuk, který je jedním slovem devastující. Sedím třeba v tramvaji a najednou se přistihnu, že si podupávám nohou. Mám sto chutí začít pařit. Nebýt už pán v letech, asi bych to i udělal. Kde jste desku nahrávali a kdo je podepsán pod masteringem?
Jak jsme již zmínil, Jarek Musil je zodpovědný za mixing a mastering. Bicí, kytary a basy jsme nahrávali v Metal Studio v Świebodzin s vedením Vojciech „Poland“ Cenajek. Vokály jsme dělali u nás „doma“ ve studiu v Wałowice, nedaleko Gubin. Vůbec mě nepřekvapuje, že díky albu máš chuť pařit – je to hodně optimistická hudba, která je pro ideální pro taneční parket. Jiné okolnosti, které by usnadnily poslech alba, jsou možná tak romantický západ slunce s partnerkou, sklenka vychlazeného vína, nebo sezení u Vánoční večeře s rodinou a dětmi, kdy všichni netrpělivě čekají na to, až uvidí poprvé Santu, atd. Jak vidíš, album je hodně univerzální.
Když jsme spolu dělali před lety rozhovor, tak jsi mi říkal, že texty tvoříte tři v kapele. Jsou ovlivněny odporem proti víře, anti křesťanstvím. Jaké jsou na novém albu a kdo je jejich autorem? U nás v Čechách jsme většinou ateisté, říká se, že poměrově snad skoro největší na světě, ale v Polsku to bude asi jiné. Jak ovlivňuje křesťanství a víra běžný život v Polsku? Odráží se to i do vašich textů nebo volíte spíše obecnější rovinu.
Všechna běžná náboženství jsou rakovinová a měla by se jít sakra vycpat, nic se ohledně našeho názoru, od našeho debutového alba, nezměnilo. Začnu se situací v Polsku. Bohužel, katolická církev značně vzrostla, co se týče důležitosti. A existuje pro to několik důvodů. Zaprvé, zvolili jsme si autoritativní vládu, která ovládá zemi v Orban stylu – porušování ústavy, snaha získat vliv nad soudním systémem, selhání na mezinárodní úrovni a podpora dětských násilníků z katolické církve. Díky imigrační krizi a krizi identity, která je spojena s multikulturalismem podporovaným Evropským parlamentem (což je zjevně neúspěšná myšlenka), katolická církev se staví, jako odpověď na tyto krize – víš jak to je, být křesťan je nevyhnutelná součást každého Poláka, míšení strachu, atd. Samozřejmě, že tito chamtiví bastardi získávají prospěch ze současné vlády, takže podporují rozpad polské demokracie a snaží se přijmout mladé, aby skočili na falešné a nacionalistické „vlastenectví“ pro blbce. I to, že na tohle myslím, mě strašně rozčiluje a zpočátku jsem chtěl sepsat jen jednu stranu pohledu na tuto otázku. Ale musíme se tady zamyslet.
Pokud jde o texty, tentokrát jsme za ně byl výhradně zodpovědný já. Myslím, že poselství textů na „Nechesh“ bylo jasnější a optimističtější – Lucifer stál u osvícenství a absolutní svobodou. Texty na „The Unfathomable“ se věnují spíše důsledkům této svobody. Texty jsou temnější a smrt je v každé písni. Je to jako destruktivní mystický zážitek ze smrti, nicota a chaos, které tě nechají zdrceného a bez cesty a směru. Největší literární inspirací byl tentokrát spisovatel a filozof 20. století Georges Bataille, hlavně jeho teoretické práce, jako Inner Experience, nebo Erotism. On ukazuje existenci jako faleš, semi-racionální řád s hrůznými silami chaosu, číhajícím pod ním. A smrt je pro něj jako agent, který změní všechny „racionální“ koncepty v prach a vede tak všechny individua do mlhy absurdity. Já mám na jeho práci rád tu bláznivou radost, kterou z těchto rozjímání čerpá, z bláznivosti, kterou mu tato rozjímání přinesla. Je to jako přijmout fakt, že smrt, rozpad a nicota jsou primárními silami, které formují vesmír. Také jsme se inspiroval některými částmi Qabalah, což pro mě byla veliká inspirace po několik let, také filozofie existencionalismu, což mi pomohlo k tomu, abych tuto myšlenku rozvinul. A, samozřejmě, Satan, který je stále silnou a důležitou metaforou pro zobrazení této dekonstrukce, absurdity a existenciální úzkosti, která se ukrývá pod realitou. Je to opravdu těžké vysvětlit, to se musí zažít a pochopit na úrovni individua – pokaždé, když to vysvětluji, tak si uvědomím, jak moc odpovídá tomuto albu jeho název.
Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni nejen polskou death metalovou školou, ale i americkou, případně starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímávalo by mě, které smečky měly/mají na DEATHSTORM největší vliv.
Je těžké zmínit jen jeden zdroj inspirace, protože posloucháme hudbu každý den a máme odlišný vkus. Mysth má radši modernější a čistší produkci a myslím, že má rád melodičtější věci. Osobně je pro mě těžké, poslouchat některé kapely, které má rád 😊. Co se týče mě a Górala, my uctíváme klasické kapely, jako je IMMOLATION, INCANTATION, MORBID ANGEL, staré DEICIDE, atd. ale také jsme velkými fanoušky relativně nových death metalových kapel, jako GRAVE MIASMA, ADVERSARIAL, TEITANBLOOD, PORTAL, DEAD CONGREGATION, CRUCIAMENTUM, a dalších. Určitě neposloucháme všechny ty technické, brutal death metal věci s vymazlenou produkcí, možná kromě DYING FETUS, ORIGIN a pár dalších. A také jsme velcí black metaloví fanoušci, jsme sakra blázni do drtivé válečné metalové muziky, jako ARCHGOAT, BESTIAL RAIDS, nebo REVENGE. Tato ortodoxní „náboženská“ scéna s FUNERAL MIST, KATHARSIS, OFERMOD, ANTATEUS, AOSOTH, DEATHSPELL OMEGA, atd., konzervativní, ošklivé sračky, jako CLANDESTINE BLAZE a kapely, které jsme vždy sledovali jako MARDUK, nebo ARKHON INFAUSTUS, což je pro nás jedna z nejďábelštějších kapel, kterou tato scéna kdy spatřila. Myslím, že na tomto albu je slyšet jejich vliv. Já také poslouchám hodně grindcore hudby, také novější kapely, jako THE KILL, DEATH TOLL 80K, nebo INSECT WARFARE plus kvanta ne metalových věcí, jako krautrock, americký rap, alternativní rock, nějaké ambient, prostě všechno.
Už jsem věkem přesáhl 40 let a poslední dobou často vzpomínám, jak jsme za socialismu pořádali s klukama výpravy pro kazety. Jezdili jsme do Jelenie Gory a byl to pro nás doslova metalový ráj. Nebýt trhů u vás, spoustu kapel bych asi vůbec neobjevil. Jak na tuhle dobu vzpomínáte vy a jaké byly vlastně vaše začátky? Myslím tím teď jako muzikantů, tak i fanoušků.
Góral by ti o tom řekl víc, protože já jsem moc mladý (28) na to, abych si tohle pamatoval. On se docela dost zapojoval do vyměňování kazet a dalších tehdy undergroundových aktivit. Začal jsem poslouchat heavy metal když mi bylo asi 8 a táta mi pořád pouštěl kazety Iron Maiden. Když mi bylo mezi 12 a 13 tak jsem se dostal do extrémnější muziky jako VADER, MORBID ANGEL, DEICIDE. Největší událostí v mém hudebním vkusu bylo objevení alba „De Mysteriis Dom Sathanas“ od MAYHEM – pořád poslouchám víc black než death metal. Pamatuju si, že jsem chodil po tržištích a sledoval všechny ty booklety od CDček a kazet, ale byl jsem moc mladý na to, abych se zaplétal do výměn kazet, atd.
Jak už jsem v úvodu vzpomínal, tenkrát v Pardubicích jsem si vás neskutečně užil. Nespal jsem celou noc, nazpátek jel spoustu kilometrů vlakem. Bylo to hodně náročné, ale za ten zážitek to stálo. Jestli se nepletu, tak v Čechách jste potom ještě několikrát vystupovali. Jak se díváš na českou metalovou scénu, jak se vám u nás líbí a co říkáš na české fanoušky? Můžeš pro čtenáře porovnat naší scénu s tou vaší polskou? Jsou mezi námi velké rozdíly třeba v podpoře kapel?
Děkujeme za tvoji oddanost. Abych byl upřímný, myslím, že jsme nehrály žádné koncerty právě od tohoto, ale na Českou republiku máme velmi hezké vzpomínky – jak na Pardubice, tak na Mladou Boleslav. S Českými lidmi jsem nebyl tolik v kontaktu, ale co mám na vaší zemi rád je, že většině z vás je náboženství u prdele. Zdá se, že u vás je sexualita menší tabu a taky si nejdete sednout za to, že kouříte trávu. Zdá se, že jste docela vášniví ohledně metalu a na našem koncertě byla spousta lidí, to je vždycky dobře. České kapely jsou u nás v Polsku velmi populární. Znám hodně maniaků MASTER´S HAMMER, KRABATHOR, nebo goregrindové scény.
A co vlastně vy a koncerty obecně? Jste kapelou, která jezdí po koncertech, co to jenom jde nebo si hodně vybíráte? Máte nějaký sen, třeba skupinu, se kterou byste chtěli vyrazit na turné nebo festival, město, kde byste chtěli vystupovat?
Rádi děláme živé koncerty, ačkoli jsem z koncertů vždycky nervózní, hlavně po dlouhé pauze. Většinou přijímáme všechny nabídky, pokud nekolidují s našimi profesionálními životy. Víš, nějak si musíme vydělávat a hrát v undergroundové kapele si na živobytí moc nevyděláme. Co se týče míst, rád bych navštívil exotická místa, nebo zavítal do Ameriky. A co se týče kapel, tak je jich hodně, se kterými bych si chtěl zahrát. IMMOLATION, MARDUK, možná NIDROSIAN black metal.
Jdu si vaši novou desku „The Unfathomable“ znovu pustit. Musím říct, že pro mě osobně se jedná v podstatě dokonalé death metové dílo. Totální inferno. Přeji vám, aby se nahrávce dařilo, aby se dostala k co největšímu počtu fanoušků. Zaslouží si to. Přeji vám vše nejlepší i v osobním životě. Ať se vám daří a poslední slova jsou tvoje. Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, labelům, promotérům, máš prostor. Děkuji za rozhovor a už teď se těším, až vás zase uvidím naživo!
Díky za tenhle rozhovor a taky za ta hezká slova, která si nám řekl. Taky Ti přejeme všechno nejlepší. Přijď se na nás podívat na další koncert, poslouchej naše alba, šiř nemoc a nič hovna.
