DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 1. srpna 2018

Photos - OBSCENE EXTREME 2018


PHOTOS
author of photos Michal Radoš
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky
























































































































































































































































































































































































































































































































































úterý 31. července 2018

Recenze/review - SEPULCHER - Panoptic Horror (2018)


SEPULCHER - Panoptic Horror
CD 2018, Edged Circle Productions

Vkrádá se často do mých snů. Zlá a ošklivá příšera s jedovatými chapadly. Běží za mnou, skrz šílený labyrint. Nesmím nikdy udělat chybu. Jinak mě zabije. Pokaždé, když se tak stane, tak mnou projede tupá bolest, která mě probudí. Lidský mozek zdá se být tak komplikovaný, že si ukládá veškeré myšlenky do svých databází, aby je jednou za čas vytáhl a pořádně mě vyděsil. Umírám proto tisíckrát, abych se znovu zrodil a pochopil věčnost a pomíjivost svých činů.

Poslouchám novou desku "Panoptic Horror" od norských death/thrasherů SEPULCHER. Nevím, jak to kapela udělala, ale mé staré noční můry se opět probouzejí. Jako bych se vrátil do devadesátých let, znovu držel v ruce kazetu s hudbou, která mi tenkrát změnila život. Ano, Norové jsou zaměřeni na metalový pravěk. A svoji práci zvládají na výbornou.



V promo materiálech se hovoří o lehké podobnosti a inspiraci kapelami jako OBLITERATION, TRIBULATION, MORBUS CHRON, CADAVER. Nelze jinak než souhlasit. Navíc bych možná ještě doplnil schopnost smečky vytvořit temné nálady, atmosféru totálního zmaru a beznaděje. SEPULCHER nejsou ani tak zajímaví tím, co hrají, ale spíš ve způsobu vyjadřování. Uchopili staré postupy, dali jim jiný otisk, přetvořili si vše k obrazu svému a výsledkem je album, které si opravdu užívám. Má v sobě totiž jakousi jiskru, chvění, spoustu zajímavých momentů. Možná mě zase dostihne má noční můra, jak to tak dnes slyším, tak určitě. Nevadí mi to, dokonce se na ní i těším. Pustím ji "Panoptic Horror" a uvidíme, jak bude spokojená. Protože já jsem a to hodně. Skvělá nahrávka!


sumarizace:

"Panoptic Horror" je death/thrash metalové album, které připomíná odříkávání staré modlitby. Norští SEPULCHER se v něm modlí ke starým opuštěným hřbitovům, k peklu, k samotné smrti. Hudba je zde velmi naléhavá, temná, doslova černě smutná. Pokud máte rádi okultní záležitosti, myslím, že budete spokojeni stejně jako já. Při poslechu této nahrávky je smrt tak blízko! CD je jako rituál, uspořádaný k černé mši. Také cítíte tu beznadějnou atmosféru, tu náladu plnou tmy a záhrobí? SEPULCHER jsou na posledním albu tajemní a magičtí, jako opuštěný kostel. Novinka se s klidem může přehrávat na pohřbech padlých mnichů. Magická death/thrash metalová záležitost. Excelentní okultní obřad!


Asphyx says:

"Panoptic Horror" is a death/thrash metal album that recalls chanting of old prayers. Norwegian SEPULCHER pray there to the old lonely cemeteries, to Hell, to Death itself. The music here is very urgent, dark, literally black sad. If you like the occult, I think you will be happy as me. When listening to this recording is the death so close! CD is like a ritual, organized to the Black Mass. Do you also feel the hopeless atmosphere, the mood full of darkness and the beyond? SEPULCHER are on their last album mysterious and magical, like a lonely church. The news can be calmly played at funerals of fallen monks. Magic death/thrash metal thing. Excellent occult ceremony!

pondělí 30. července 2018

Recenze/review - CRYPTICUS - The Nightcomers (2018)


CRYPTICUS - The Nightcomers
CD 2018, vlastní vydání

Někde tam ve stínu se ukrývá vrah. Sleduje tě jako kořist již dlouhou dobu, doma si vylepil celou stěnu z tvých fotek. Je tebou posedlý. Spřádá kruté myšlenky, zatím jen ve své hlavě, ale neboj, brzy přijdeš na řadu. Už má všechno připraveno - nože, pouta, skalpely, ostré trny, hřeby i provaz a roubík. Bude tě mučit, drásat tvé tělo i mysl. Budeš zohavená, zničená, ponížená. On je ten jediný, kdo tě má doopravdy rád.

Hnusota lidského počínání by někdy zasloužila rovnou vyhladit. Jenže zde je podávána jako hororový obraz, filmová smyčka plná nechutností a do brutality laděného death metalu. CRYPTICUS je smečka, složená ze dvou osobností undergroundu - Patricka Brussea Brynjara Helgetuna. Ti se opět po nějaké době sešli, aby dali průchod svým nechutným myšlenkám. Výsledkem je masakrující album s názvem "The Nightcomers". Povinnost pro všechny fanoušky béčkových hororů z osmdesátých let, okultismu a H.P. Lovercrafta.


Témata textů a celé desky jsou tedy jasná, ale co hudba? Ta se pohybuje v rozpětí mezi švédským a floridským death metalem. Důraz je kladen na co nejvíc zničující účinek. Občas některé skladby vyznívají možná až moc monotónně, ale myslím, že zrovna tohle je věc, která fanouškům příliš vadit nebude. Je to prostě masakr od začátku do konce, s občasnými horrovými vsuvkami, temnějšími a chladnějšími pasážemi. Krev stříká po hektolitrech, hrdla jsou prořezávána jen krásným ženám a o příšery není nouze. Jakoby na povrch vylezly všechny černé myšlenky, byly napěchovány na hudební nosič a vypáleny na CD. Co na tom, že vám již při prvním poslechu prasknou ušní bubínky a dokud nenajdete žiletku pro své zápěstí, tak si nedáte pokoj? Vždyť o to tady jde především. Takže přátelé, pokud máte chuť na to, být první u ohledání své brutálně zavražděné mrtvoly, tak neváhejte. Solidně mokvající záležitost!


sumarizace:

CRYPTICUS se letošním albem znovu jasně zapsali mezi kapely, které umí velmi dobře navodit atmosféru starých časů. Old school death metal v kombinaci s hororovými filmy by mohl dělat dobře snad každému, kdo má rád plesnivinu, krutost a sílu v death metalu. Pánové sice nepřinášejí nic nového, ale novinka se velmi dobře poslouchá a já bych ji doporučil všem, kdo rádi tráví dlouhé hodiny procházkami po hřbitově. Mocný hlas, ostré riffy, nekompromisní tlak. To jsou CRYPTICUS. Během poslechu opravdu ožívají postavy z krvavých filmů. Vítejte v záhrobí! Velmi dobrá, krutá deska ze staré death metalové školy! 

Asphyx says:


CRYPTICUS is the band which proved us that it knows how to set the old day’s mood this year again. Old school death metal in combination with horror movies could be the right thing for people who likes moldiness, cruelty and power in death metal. These guys don´t do anything special, however this new album is very nice to listen and I would recommend it to everyone who like to spend long hours walking around the graveyard.  Powerful voice, sharp riffs and uncompromising pressure. That is CRYPTICUS. During the listening you can feel the horror movies characters becoming live. Welcome to the beyond! Very good and cruel album from death metal school!


Tracklist:
01. Specter Trap 02:12 
02. Bisected by Midnight 04:10 
03. The Nightcomers (ft. Master Butcher of NECROGOD) 01:54 
04. Mycology Most Foul 03:53 
05. Black Vitreous Humour 02:50 
06. Putresco Ergo Sum 02:39 
07. By Morbid Will + The Voice In the Trees 05:48

band:
Patrick Bruss - Guitar/Vocals/Bass 
Brynjar Helgetun - Drums

neděle 29. července 2018

Recenze/review - THE BLACK SORCERY - ...And the Beast Spake Death from Above (2018)


THE BLACK SORCERY - ...And the Beast Spake Death from Above
CD 2018, Krucyator Productions

Vezmi dřevěný kříž, na delší straně udělej ostrou špičku a jdi probodnout toho, kdo tě obrátil na slepou víru. Jedině krev smyje všechny tvé hříchy. Kajícně vypij kalich hořkosti, poklekni a služ konečně obrácené straně. Totální devastace přichází. Chtěl si celý život poznat peklo, tak máš konečně možnost. Nalaď si v márnici na přijímači prvotinu kanadských black death metalistů THE BLACK SORCERY a uvidíš, jak ti pukne hlava strachem.

Funerálně bestiální sekání do živých těl. Tak by se dala popsat nová deska "...And the Beast Spake Death from Above" asi nejlépe. Žádné slitování, jde se až na hranu, surově a bez příkras. Tenhle flák zkaženýho masa vám rozhodně vonět nebude. Je to extrém nad extrémy, vyhlazovací záležitost, která bolí jako hroty hřebů pronikajících ti do měkkých tkání. Kanaďané na to jdou těžce, krutě, nesnesitelně. Nebojí se říznout do živého. Zemři také!


Až se otřepete z prvotního šoku, zjistíte určitou podobnost s kapelami jako BLACK WITCHERY, ARCHGOAT, BLASPHEMY, GOATCRAFT. Jedná se přesně o ten druh black death metalu, u kterého slabý jedinec spáchá sebevraždu a intelektuál bude nevěřícně kroutit hlavou. Kde se bere takové zlo a špína? Mezitím, co budete přemýšlet, tak vám THE BLACK SORCERY provedou řez napříč trupem, vyvrhnou vaše střeva, donutí je sníst a nakonec vám rozmlátí hlukem lebku. Tam někde v temnotách má ďábel svoji líheň. Podobné kapely jsou tam školeny, jak zabíjet hudbou. Nutno říct, že Kanaďanům se to povedlo na výbornou. Předpokládá se samozřejmě trpělivost, pozorný poslech a určitá odolnost. Pokud tohle všechno máte, tak vás určitě rádi s kapelou uvidíme na první okultní seanci, co se bude pořádat. Black death metal, u kterého se uškvaříte ve vlastních zlých myšlenkách! Skvěle!



sumarizace: 

"...And the Beast Spake Death from Above" je albem, na kterém se potkává Satan s nenávistí. Nahrávka zní absolutně nihilisticky, riffy jsou ostré, až primitivní, zákeřné. THE BLACK SORCERY moc dobře ví, jak má znít poctivé peklo! Na novince jsou zohaveny svaté ostatky a vyhlášena válka celému světu. Hroby se otvírají a ven vylézají vzteklé bestie. Tahle hudba by se měla hrát o půlnoci na opuštěných hřbitovech. Zlo zase jednou zvítězilo a zničilo vše živé. Totální blasfemický black death metal! Ďábelské album! 

Asphyx says: 

"...And the Beast Spake Death from Above" is an album where Satan meets hate. The recording sounds absolutely nihilistic, riffs are sharp, even primitive, insidious. THE BLACK SORCERY knows well how honest the Hell should sound! On the new album there are holy relics disfiguring and there's the war on the whole world declaring. The tombs are opened and angry beast are coming out. This music should be played at midnight on abandoned cemeteries. The evil has once again triumphed and destroyed all living things. Total blasphemous black death metal! Devilish album!




ORDER:

TRACKLIST:
1.Ancient Dialects of Wind
2.Traitor Bomb Threat
3.Seizures
4.Frost Veined
5.Circling The Drain
6.Splintered Glass Arsenal
7.Incursion
8.Helgeist

CREDITS:
Lörd Matzigkeitus– Vocals
Parageist– Guitar/Bass
Orpheus– Guitar/Bass
Ghast– Guitar (Solos)
Manås Reaver– Drums

THE BLACK SORCERY:

KRUCYATOR PRODUCTIONS:

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto padesátý pátý - Červencový koncertní speciál roku 1994 - volume III.


Příběh sto padesátý pátý - Červencový koncertní speciál roku 1994 - volume III.


Splnil jsem, co jsem splnil. Nikdo jiný s náma stejně nechtěl vyrazit. Therapy? z naší party nikdo neposlouchal. A já chtěl Káče udělat radost. Vždyť už si toho se mnou zkusila dost. Všechny ty moje alkoholový výstupy, občasný rvačky i blbý kecy. Tak jsme se udělali pro sebe. Když si to vezmu kolem a kolem, tak to byl vlastně úplně první koncert, na který jsme jeli s Kačenkou sami. Jen my dva. Přemýšlím o tom, jaké to bude a vůbec mi to v práci neutíká. Čeká na mě před bránou. S taškou plnou jídla. Abychom prý vydrželi. 


Jsme propletení v jeden celek. Klepou pod námi kolejové pražce. Mezi líbáním a muchlováním cucáme pivka. Vypráví mi o novém albu Troublegum a já jediný co vím a znám, tak je obal, na kterém je někdo, kdo má hlavu v odpadkovém koši. Jinak jedu na blind. Dělám si srandičky, že dneska přišli kdysi do Čech dva "zvěrozvěsti" Cyril a Metoděj a místo toho, abychom uctili jejich památku, tak jedeme do Prahy na koncert. Vidím na Kačence, jak je mi vděčná. Chápu to, znám ten pocit, když nějakou hudbu milujete, musíte mít všechny desky kapely a koncert je pro vás snem. Vždyť už dlouho jsem byl na světě mimo jiný proto, abych svý víle sny plnil.



Je na nás asi hezký pohled, všichni jsou okolo moc milí. Radí nám cestu, odvedou nás na tramvaj. Asi bych si na to zvykl, úplně něco jinýho, než když jedeme jako parta ožralejch smradlavejch výrostků. Cítíme se tak nějak hrozně dospěle. Ruka v ruce, krok sladěný ve stejném rytmu. Září jí oči, lesknou se touhou a těšením na koncert. Jsme před Tam Tamem. Před klubem postávají úplně jiní lidé, než býváme zvyklí. Takoví solidnější, zamyšlenější. Sice se tolik nesmějou, ale má to něco do sebe. Vlezeme dovnitř a jdeme si stoupnout do fronty na pivo. Napadá mě, jak je všechno takové spořádané, dokonce ani nikdo nenadává, že to slečně za výčepem dlouho trvá.


Stojíme nejdřív v koutě, zakousnuti do sebe, objímáme se, zajíždím své milé za džíny. Pružné tělo se kolem mě obepíná a já zapomínám na celý svět. Nikdo nás tu nezná, jsme jen my dva a za chvilku i hudba. Therapy? jsou zde. Dozvídám se, že zpěvák se jmenuje Andy a jak nevím o kapela vůbec nic, tak mi stačí, když promluví. Zvláštní hlas, zajímavej. Jdeme pod pódium. Pak mi přes páteř přejede mráz. Možná se mi zastaví i srdce. Zase ten krásně úžasnej a trošku bolestivej pocit. Z repráků duní první skladba a mám asi hubu dokořán, protože něco tak divokýho, divnýho a zároveň smutnýho a nádhernýho, jsem snad ještě neslyšel. Vidím před sebou periferii nějakýho severoirskýho města. Procházíme se spolu s kapelou a kolem všechno hoří. (pro zajímavost, Kačenka měla při koncertě podobný prožitek)

Nowhere. Hellbelly. Unbeliever. Ale i všechny ostatní skladby. Něco úžasnýho. Stojím jak zkamenělý a naslouchám s nábožnou úctou. Tohle je obrovská hudba. Dokonalá, nedivím se Káče, že je miluje. Držím ji za ruku a projíždějí skrz nás elektrické výboje. Ano, plakali jsme ke konci oba dva. Nechtěl jsem, aby mě má víla takhle viděla, tak pořád odkláním tvář, ale ubrečený jsou o hodně větší tvrďáci okolo, tak se najednou nestydím. Řvou snad všichni. Jeden flák střídá druhý a koncert se pomalu chýlí ke konci. Objímáme se ještě dlouho po tom, co už se dávno nehraje. Kupuju Káče triko i CD, co ještě nemá. Září štěstím a já taky, protože člověk má vždycky větší radost z úsměvů toho druhého. 

Jdeme tichou Prahou. Světla svítí a máme čas. Necháme naschvál ujet vlak. Abychom si celou noc prodloužili. Nechceme, aby to někdy skončilo. Touláme se ulicemi, nasloucháme opilcům, proplétáme se mezi tisíci odlesků světel. Kouzelné město, okamžiky, které si vrýváme do hlavy, hýčkáme si každý okamžik. Proud slov směřuje k prožité kráse - koncertu, ale taky k bytu, který už by to chtělo, k budoucnosti. Lavička před nádražím, usíná mi na rameni. Ne, tohle nesmí nikdy skončit. Ani ve vlaku, ani u Káči doma, v objetí.

Ráno je spíš po poledni. Míchaná vajíčka a slanina, dneska vařím já. Připálím vždycky všechno, ale je to na krásu. Pro mě, ty nepotřebuješ, jsi dnes zase nádherná. Co si pustíme? Volba je jasná. Therapy?. Pojď ještě na chvilku ke mě. Nikdy se neopustíme, jo? Vyprávíme si o koncertě, pořád dokola. Snažíme se prožité uchovat, zakonzervovat. Přeruší nás až Jana, která zuřivě zvoní u dveří. Tak co vy hrdličky, jak bylo? Nadechneme se a vyprávíme. Záříme pak ještě několik dní.  


Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 28. července 2018

Recenze/review - IMMORTAL - Northern Chaos Gods (2018)


IMMORTAL - Northern Chaos Gods
CD 2018, Nuclear Blast

Přiznám se, že jsem moc návratu IMMORTAL nevěřil. Bez Abbatha a ještě po devíti letech? Pořád s pandami na obličeji? A s kvalitním norským black metalem? Nenechte se vysmát, říkával jsem svým kamarádům. Jenže když se mi dostalo do ruky nové album "Northern Chaos Gods" musel jsem se kapele v skrytu duše omluvit. Na téhle smečce se mi vždycky líbily neotřelé melodie, nálada jejich desek a schopnost přitáhnout k černému kovu i fanoušky (třeba mě) kteří se o něj jinak nijak zvlášť nezajímali.

Nutno rovnou napsat, že novinka se povedla. Neřadím ji sice k nejlepším od IMMORTAL, ale v diskografii se rozhodně neztratí. Nalezneme na ní totiž vše, co máme u těchto Norů rádi. Skřehot, úderné riffy, ale i melodie, které nezapřou typický Demonazův rukopis. Ty zasněžené pláně, hořící kostely a party výrostků potulujících se opuštěným městem skupina zkrátka nezapře. Je to jen a jen dobře. Neočekávám stylové kolotoče a když black metal, tak samozřejmě od IMMORTAL.



Abychom ale také vznesli nějakou tu kritiku. Některé skladby se mi až příliš slévají dohromady a v promo materiálech tolik zmiňovaný návrat ke kořenům také zase tolik neslyším. Možná, nebýt to IMMORTAL, tak si desky nikdo ani nevšimne. Jenže, je zde pořád to známé JENŽE. Oni to pánové pořád umí. Zaujmout, lehce "šokovat", předvést pořádnou show. Co na tom, že občas deska ztrácí sílu a některé pasáže by zasloužili zkrátit? Nevím sice, zda když před sebou uvidím hromadu CD této smečky, jestli sáhnu po novince nejčastěji, ale už dnes vím, že se poslouchá velmi (možná až moc) dobře. Jedná se zkrátka o solidní materiál, který neurazí. Sáhněme si ale do svědomí, chtěl někdo něco jiného? Klasický black metal made in IMMORTAL, se vším, co k tomu patří. A mimochodem, pandy jsou stejně chráněné. Takže je vše v nejlepším pořádku. 



sumarizace:

Pokud se vám líbí kombinace black metalu, tmy, chladu, špíny a odhodlání zničit onen svět, tak rozhodně neváhejte. Tahle smečka má v sobě pořád obrovskou sílu. Songy obsahují až magickou, velmi přitažlivou atmosféru. Člověk si připadá, že stojí někde na vrcholu skály, rozhodnutý, že každou chvíli skočí dolů. Pod námi je jen tma, záhrobí a smrt. Slyším zde také absolutní odhodlání a patrné stopy zimomřivého šílenství. Black metal v podání těchto Norů je chladný, zákeřný, zlý ze své podstaty, ale také přemýšlivý, nutkající, neklidný a ošklivý. Připadám si jako oběšenec, houpající se v ledovém větru. Black metal, který ochladí vaše duše! Velmi dobře!


Asphyx says:

If you like the combination of black metal, darkness, coldness, dirt and the determination to destroy the world beyond, then do not hesitate. This band has an enormous power in them. Songs has magical and very attractive atmosphere. You will feel like standing somewhere on the top of a mountain, determined to jump down. Below us is darkness, death and the beyond world. I can also hear the absolute determination and obvious traces of cold-headed madness. Black metal played by those Norwegians is cold, insidious, and evil by its nature and it is also thoughtful, compulsive, restless and ugly. I feel like a hangman swinging in the icy wid. Black metal which will cool your souls! Very good!


Tracklist:
01. Northern Chaos Gods
02. Into Battle Ride
03. Gates to Blashyrkh
04. Grim and Dark
05. Called to Ice
06. Where Mountains Rise
07. Blacker of Worlds
08. Mighty Ravendark

band:
Demonaz
Horgh
Apollyon

pátek 27. července 2018

Recenze/review - MUTILATE - Tormentium (2018)


MUTILATE - Tormentium
CD 2018, Iron Bonehead

Zbylo tu jen nebohé tělo, ploužící se mrtvou krajinou. Té bolesti, nenávisti a kyselých dešťů bylo až příliš. Potácel si se nekonečnou šedí, se zcela zbytečnou nadějí v srdci. Nezbylo už nic. Jen smrt a temnota. Konečně nalézáš hřbitov s rodinou hrobkou umístěnou v zadním rohu, hned vedle márnice. Uléháš na mramorovou desku a konečně přichází vytoužený klid.

Prazáklady extrémního metalu je nutné ctít bezezbytku. Dnešní hudební výlet bude, co se týká času, hodně dlouhý. Z nové desky šílenců MUTILATE je totiž cítit na sto honů síra způsobem, jakým kdysi čpěla z takových veličin jako jsou DEATH STRIKE, POSSESSED, DEVASTATION, CIANIDE, AUTOPSY. Pro poslech je nutné se naladit na počátky death metalu jako takového a přemístit se někam na přelom osmdesátých a devadesátých let minulého století. "Tormentium" připomínají rezavý nůž, o kterém jste si již dlouho mysleli, že je ztracený. Ihned jej po znovu nalezení překvapeně vyzkoušíte, zda řeže a odpovědí je vám zkažená krev vytékající z rány.



"Tormentium" je poctivou deskou, opravdovou. Ducha staré doby je z ní cítit doslova na každém kroku. Záležitost vyloženě pro pamětníky. Už jen ten prašivý zvuk, motivy plné beznaděje. Tohle všechno dává dohromady celek, u kterého si tak nějak automaticky začnete kopat vlastní hrob. Jasně, všechny skladby jakoby už člověk kdysi někde slyšel. Jenže já poslouchal poprvé album v noci, za pochmurného počasí a musím říct, že mě deska bavila o několik stovek procent víc, než to, co je nám dnes většinou předkládáno. Podobný archivní death metal, jak je již všeobecně známo, mi koluje v žilách odnepaměti a tak si jej budu rád a vždy dávkovat v různém množství. A když si ještě uvědomíte, že MUTILATE jej hrají fakt výborně, tak není moc co řešit. Staroba, hniloba, smrt! Kosti povalující se všude kolem. Několik metrů hlíny nade mnou je už dávno jen zničená země. Ještě, že zde je vše v pořádku. Poctivý smrtící masakr v márnici, u kterého nezůstane oko nejedné zombie suché! Prašivý death metal ze záhrobí! Velmi dobře!



sumarizace:

"Tormentium" je ostrou odpovědí na post apokalyptickou vizi všech nemrtvých. Spirála smrti se opět roztáčí, aby nás nakonec pohltila. Než se tak stane, tak si narvěte pod tlakem do hlavy pravý nefalšovaný death metal, který je špinavý jako ruka znásilněné zombie. Šílenství, rebelie, přímý útok na vaše nejskrytější pudy. To jsou MUTILATE. Letos ve vynikající formě, s neuvěřitelným citem pro smrtící riffy, zastřeně nepříjemný vokál a drtivost bicích. Půjčte mi někdo brokovnici, ať už můžu jít udělat do záhrobí pořádek! Hoďte všechno za hlavu a nechte se pokousat od smečky vzteklých psů! Obraťte kříže směrem dolů! Vyřežte všem na záda pentagram! Vynikající album, plné prašiviny, smrti a skvělého death metalu! Peklo!


Asphyx says:


"Tormentium" is a sharp answer to the post-apocalyptic vision of the all undead. The spiral of death is spinning again to swallow all of us in the end. Before that, put the real death metal into your head under pressure. This metal is dirty like a hand of raped zombie. Madness, rebellion, direct attack on your most hidden instincts. This is MUTILATE. This year they are in a great shape with an unbelievable feeling of deadly riffs, an inconspicuously unpleasant vocal and percussion of drums. Give me a shotgun so I can go to the beyond world and make everything better! Throw everything behind you and let a pack of angry dogs bite you! Turn the crosses upside down! Cut the pentagram on people´s back! Excellent album, full of ashes, death and great death metal! Hell!

Tracklist:
1. Tormentium
2. Hail To The Dead
3. Engulfed In Sludge
4. Calculated Extermination 
5. Splattered Remains
6. Human Experimantation
7. Severed Limbs
8. Life In Pain
9. Sadistic Butchery
10. Execution

TRACK STREAM:

MORE INFO:

TWITTER