DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

neděle 16. srpna 2020

Recenze/review - ATRÆ BILIS - Divinihility (2020)


ATRÆ BILIS - Divinihility
CD 2020, Transcending Obscurity Records

 for english please scroll down
Hlava upnutá do svěráku. Postupné utahování čelistí. Tenhle šílenec je jinak zručný řemeslník. Technicky zdatný, milující dobrý zvuk i hudbu. Ale také bolest, vesmír a dokonalou smrt. Přidával postupně volume, tancoval do rytmu nové desky kanadských progresivně technických death metalistů ATRÆ BILIS, pálil mě rozžhaveným železem, poléval ledovou vodou a když už jsem konečně odešel z tohoto světa, tak jsem si vzal s sebou i kus nadšení pro novou desku "Divinihility".
Jedná se přesně o ten druh hudby, která vás několik prvních poslechů bude odrazovat, dráždit a možná i znechucovat. Zároveň jí ale budete přitahováni. ATRÆ BILIS totiž nejen, že jsou velmi dobrými muzikanty, ale ještě navíc nezapomínají do dobré songy, které když vám po nějaké době proniknou do krve, tak vám tak zůstanou na věky.
"Divinihility" je deskou, která je volně inspirována vlivy třeba takových GORGUTS, ATHEIST, SUFFOCATION, DEPRAVITY, MORBID ANGEL, DYING FETUS, ULCERATE. Je to neskutečný nářez, který je ale předkládán vkusně, s podporou dobrého zvuku i nápadů. Stačí si jen sednout a pustit nahlas. Budete se vznášet někde v krutém a chladném vesmíru. Potápět se do hlubin temných oceánů. Nebo alespoň takto vznešeně a přitažlivě novinku vnímám já. Mám rád nahrávky, které mě nenechávají v klidu, zadírají se do mě, pálí a žhnou, jsou proměnlivé, zajímavé a dokáží mě přišpendlit na zeď. Brutální a promyšlená, taková je hudba těchto šílenců. Nejsou stylotvorní, ale aspoň se o to snaží. Nad velmi dobrým řemeslem se vznáší naléhavost, progrese, takový ten smradlavý odér, který by mohli ocenit fanoušci podobných záležitostí. Nejvíc mi deska sedne v pomalejších chvilkách, to tepe přesně v rytmu pomalu umírajícího srdce. Jsem moc rád, že jsem ATRÆ BILIS potkal, že mi dali hlavu do svěráku, postupně utahovali ocelové čelisti a přidávali na tlaku. Brutální, propracovaný death metal, který vás rozdrtí na prach! 




sumarizace:


Dnes už to mohu říci rovnou a natvrdo. Kanaďané ATRÆ BILIS vydali žhnoucí album, které pálí jako láva vylitá přímo do obličeje. Klasické postupy, postupné rozvíjení předchozích motivů a hlavně zapamatovatelné riffy a melodie, které se mi zaryly postupně pod kůži.

Na "Divinihility" mě doslova fascinuje schopnost kapely napsat zajímavý a neotřelý motiv. Skladby každým dalším poslechem neskutečně rostou, mění se jako hladina temné řeky. Jednou bublají, stylem proříznuté tepny, jindy pálí, mrazí, ale pokaždé ostře řežou. Nápady jsou inteligentní, zvuk i obal neskutečně propracované. To ale není všechno, ATRÆ BILIS navíc přidali obrovské množství třaskaviny v podobě skvělých nápadů. Kapela působí jako politá mrtvou vodou. Čekání se vyplatilo a máme najednou co do činění se znovu probuzeným monstrem, které kolem sebe šíří jen krutou bolest a smrt. Jejich přístup k hudbě je sice starý a klasický, ale také nebývale svěží a vzdušný. Jakoby nám vyprávěli příběhy plné násilí a temnoty. Čekal jsem slušné řemeslo a nakonec jsem dostal pro moji maličkost v podstatě dokonalé death metalové dílo, které mě totálně strhlo do podzemí. Smrt se dá popsat mnoha způsoby. Ten který zvolili ATRÆ BILIS, je jedním slovem mocný!




Asphyx says:


Today I can tell it straightforward and strictly. Canadians ATRÆ BILIS have released a glowing album, which burns like the lava spilt straight to the face. Classical procedures, gradual development of previous motifs and especially memorable riffs and melodies, which have step by step burrowed under my skin.


At the "Divinihility" I am fascinated by the band’s ability to write the interesting and unconventional motifs. The songs grow up with every further listening; they change like a surface of a dark river. One time they are bubbled as the broken vein; otherwise, they burn or freeze, but every time they are sharply cutting. The ideas are intelligent, sound and cover art are incredibly elaborated. But this is not everything. ATRÆ BILIS comes across as sloppy by death water. Waiting was profitable, and now we are meeting with the new awake monster, who spreads the cruel pain and death around. Their approach to the music is old and classic, but on the other and remarkably fresh and airy. As if they talk to us the stories full of violence and darkness. I expected the true craft, and finally, I got the perfect death metal record, which totally caught and took me into the underworld. Many approaches can describe the Death. ATRÆ BILIS have selected a manner which is by one word said, powerful! 




Track listing -
1. Gnode
2. Sulphur Curtain
3. Phantom Veins Trumpet
4. Ectopian
5. Upon the Shoulders of Havayoth
6. A Ceremony of Sectioning

Line up -
Brendan Campbell - Bass
Jordan Berglund - Vocals
Luka Govednik - Drums
David Stepanavicius - Guitars

Artwork by Adam Burke (Imperialist, Temple of Void)

Official Video - Ectopian
Official Bandcamp
Transcending Obscurity Official Site
Transcending Obscurity YouTube Channel
Transcending Obscurity Facebook
Atræ Bilis Facebook
Transcending Obscurity US Store
Transcending Obscurity Europe Store

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh dvoustý padesátý devátý - Miláčci


Příběh dvoustý padesátý devátý - Miláčci

Býval jsem hodně veselej kluk. Ráno jsem vstával s vtipem na rtu. Na Kačenku jsem sice pořád občas vzpomínal, řekněme, že tak jednou za měsíc mě popadly chmury, kdy jsem chtěl být sám, ale jinak hlavně, aby byla prdel. I kdyby mě věšeli. Jenže včera to nešlo. Přijdu si takhle před týdnem do práce a už u skříněk musím každýmu sdělit několik vtipů, co jsem slyšel včera v hospodě. Nikdo se nezasměje. Měl jsem pod sebou dvacet chlápků a většinou s nima byla sranda. Brali mě. Na pohodu. Jenže umřel Franta. Ty vole, fakt? Co se stalo? Krvácení do břicha. To je v hajzlu, takhle mladej kluk. Byl jsem v šoku a o svačině jsem si všechny svolal. Ihned jsme udělali sbírku pro jeho manželku a dva malý kluky, co po něm zbyli.

Franta se mnou chodil na cigáro a teď tu najednou nebyl. Poslouchal Ramones, pořád o nich mluvil a chodil za jednou slečnou do skladu. Kurevník jeden. Taky ho jednou na soustruhu chytlo vřeteno a skalpovalo ho. Než mu narostly znovu vlasy, tak se mu říkalo Fantomas. Byl takovou tou milou a rovnou postavou, se kterou tak nějak automaticky počítáte, máte ji rádi a její sílu si uvědomíte až v momentě, když odejde. Včera jsme byli na pohřbu a já pak celou noc strávil s jeho ženou. Seděli jsme v kuchyni, pili rum a já o něm mluvil jen v dobrém. O nevěrách, o různých neplechách, které prováděl, jsem samozřejmě neřekl ani slovo. O mrtvých jen dobře. Vůbec jsme nespali. A Andrea byla naštvaná, žárlila.

Abych si ji usmířil, tak jsem přistoupil na to, že s ní půjdu tancovat. Ty vole já, kterýho to vůbec nebavilo. Pár jejích kamarádek z práce mě chtělo konečně vidět. Řekl jsem ale, že chci, aby s náma šla Jana s Prcalinkou a teploušci. Nakonec se přidal i Venca. Vyjeli jsme už odpoledne do Benátek nad Jizerou. Zapadli do hospody U Samce nebo jak se to jmenovalo a ládovali do sebe jeden žejdlík za druhým. Měli jsme s sebou kazeťák a dělali rotyku. Lidi se ohlíželi, my byli naschvál hodně nahlas. Mladý holky na nás koukaly jako na bohy a starý báby nás chtěly propálit pohledem. Kam ta dnešní mládež spěje. Do prdele milá paní. Jak jste si nás vychovali, takový nás máte. Hrál jsem si na hroznýho démona a nadsamce. 

Den se chýlil k večeru a naše skelný pohledy byly připraveny na dlouhou noc. Nahoře u zámku, hned vedle bordelu, který byl po revoluci v každým slušným městečku, byl taneční parket. Nějakej DJ zrovna rozjížděl taneční hity z osmdesátých let, takový ty písničky, který všude hrajou dokola už 30 let a kvůli kterejm dodnes nesnáším rádia. To je Itálie vole, pronesl vedle nás nějakej nagelovanej klučina v košilce a začal kroutit bokama, jakoby přirážel. Měli jsme z jeho kreací hroznou prdel a začali ho napodobovat. Andrea se za nás styděla a když nás představovala kolegyním, tak jsem každou ohnul přes koleno do luku a dal jí velkýho hubana. No prdel největší, velký vedro a kolem samý prdelky. Škoda, že nehrajou něco pořádnýho. Byl jsem pořád trošku smutnej, Franta byl fakt dobrej kluk a je ho velká škoda a tak jsem se snažil všechno rozmělnit v rumu.

Pijeme, paříme, pijeme, paříme. Jde se na ploužáky, konečně jsem pánem parketu. Střídám holky, pokecáme, vykrůcám. Šeptám jim do ucha vtípky, ony se řehotají, říkají, nech toho, ty si blbeeej, Smrťáku, kdy tě tyhle krávoviny přejdou, ale smějou se a já lituju že s náma není Franta Fantomas, s ním byla taky sranda. Smrt je někdy fakt hnusná a zbytečná, to debilní pravidlo, že hodný lidi umírají a svině zůstávají, se zase jednou potvrdilo. Uvědomuju si, že i já jsem smrtelnej. Všechno se to ve mě mele, jsem navenek s hubou namoženou od smíchu, ale uvnitř mě to hlodá. Co ti je, přijde ke mě Andrea, už má taky dobrou hladinku. Kolegyně o nás říkají, jaký jsme super, prej jsme roztomilý a je s náma prdel. Pořád lepší, než ti jejich ňoumové, který si celý odpoledne leštili gel na hlavách.

Půlnoční překvapení mi vytře zrak. Normálně stojím nejdřív jak zkoprnělej. Nic takovýho jsem v životě neviděl ani neslyšel. Na pódium naběhne nějakej maník ve zlatým sáčku, začne dělat vrrrrrr a říká nám miláčkové. Kolem sebe má několik samic, trubky a bubeníky. Bonga. Samba, rumba může začít. Ať se práší za kočárem. Té pozitivní energie je tolik, že během první písničky začnou tančit úplně všichni. Diskofilové, metalisti, dámičky i fotříci, který dosud jen seděli a chlemtali pivka. Je to jako obrovskej rockovej koncert, akorát se hraje úplně jiná muzika. Podobný chvění, energie stříká na všechny strany. Ano, právě jsem zažíval první koncert Dana Nekonečného a jeho Šumu Svistu. Byli jak zjevení. Následovaly ohně, rachejtle, další songy. Byli jsme na průvodu v Brazílii a bylo to neskutečně sexy.

Když dohráli, tak chtěli lidi znova. A oni už neměli víc skladeb, tak je dali znovu. Dvakrát. pak už byl poslední ohňostroj a konec. Ještě chvilku se všude vznášel pot smíchanej s nadšením a mě došlo, jak je ta naše metalová muzika vlastně smutná. Samý hrobečky, smrt a zpuchřelý kosti. Nějak toho na mě bylo moc. Ono je něco jinýho dělat paroháče a pózy a něco jinýho je, když smrt potkáte doopravdy. Zrovna jsem potřeboval něco víc pozitivního. Šum Svistu takový byl. Veselý, vtipný, nabitý energií. Fascinoval mě hlavně jejich frontman. Stala se z toho láska na celý život. Protože nám ujel poslední autobus do Boleslavi. Protože jsem chodil na bar pro panáky a Dan tam seděl. A byl úplně stejnej jako na pódiu. Koupil jsem si od něj kazetu. 

Přehrávali jsme ji celou cestu domů. Šli jsme pěšky, kazeťák na plný koule. Přes les, pole, utahaný jak starý děvky. Pořád jsme tančili. Nešlo být v klidu. Rytmus byl v nás. My starý metly, punkáči a rockeři jsme jeli sambu, rumbu, holky kroutily prdelkama, teploušci taky. Všichni jsme byli miláčkové. Mělo to neopakovatelnou atmosféru, která nám vydržela až mezi první boleslavské domy. Pak na nás vyjel nějakej tatík. Ať prej držíme hubu, že tady spí slušný lidi. Hovno slušný lidi, kurvy to jsou, pronesl Tomáš a mejdan pokračoval až do zemdlení všech účastníků u nás doma. Poslouchal jsem normálně hlavně death, thrash, rock, ale Šum Svistu jsem si kupoval každou novou desku. Protože mi pomohl překonat smutek po kámošovi. Protože mi pokaždé dokázal vyloudit úsměv na tváři. A to není zrovna málo, to vám povím. Koneckonců, tančit se dá v každém věku. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 15. srpna 2020

Recenze/review - KATALEPSY - Terra Mortuus Est (2020)


KATALEPSY - Terra Mortuus Est
CD 2020, Unique Leader Records

 for english please scroll down
Každé nové setkání s ruskou kapelou KATALEPSY ve mě evokuje utkání v kleci. Jejich hudba je natolik extrémní a přitažlivá, že mě pokaždé doslova pohltí. A to jak z desek, tak i při živém vystoupení. Líbí se mi, že dokáží za každých okolností předat obrovské množství energie. I novinka "Terra Mortuus Est" je přesně tím typem desky, která vám zpřeráží všechny kosti v těle. 

 Souboj riffů, devastujících bicích, chorobného vokálu - tohle všechno dohromady tvoří doslova smrtící koktejl. KATALEPSY mi připadají letos propracovanější, temnější, chladnější. Death metal, okořeněný slammem, groovovými pasážemi i spoustou technických prvků. Stačí se napít a zahynete v nekonečných křečích. 

Na "Terra Mortuus Est" útočí Rusové bez varování, nekompromisně a cílí rovnou na solar plexus. Skladby jsou opět velmi dobře složené a pánové dál vybrušují svůj vlastní styl. Časté změny tempa, krutost a síla. Připadá mi, jakoby nám kapela opět dokazovala, že nenávist  existuje. Při poslechu nahlížím najednou na svět přes pokřivené zrcadlo. Nesmím ale zapomenout ani na skvělý obal (W. Smerdulak) a zvuk. Tohle všechno jsou věci, které KATALEPSY nikdy nepodceňovali a dávají si na nich záležet. Pro mě osobně je ale nejdůležitější celkový dojem, atmosféra, do krve zahalené nálady, které se vznáší celou nahrávkou jako nějaký temný stín. Album mě bolí, drásá do krve, jsem nucen se k němu neustále vracet. Těch důkazů, proč je to skvělá nahrávka, je spousta. Netřeba ale nic dokazovat, stačí jen poslouchat. Sleduji kapelu od jejich počátků a jejich cesta i směr, kterými se vydali se mi hodně líbí. Novinka "Terra Mortuus Est" je toho jasným důkazem. Mám pocit, že nás někdo spolu zavřel do klece a řekl - bojuj. Hádejte, kdo vyhraje? Opět vynikající zásek pro všechny fanoušky extrémního metalu!

Asphyx says:

Every new meeting with the Russian band KATALEPSY evokes a cage match in me. Their music is so extreme and attractive that it always literally engulfs me. Both - from the records and during the live performance. I like that they can transfer a huge amount of energy under any circumstances. Even the new "Terra Mortuus Est" is exactly the type of album that will pierce all the bones in your body.

A duel of riffs, devastating drums, sick vocals - all this together makes a literally deadly cocktail. KATALEPSY seem to me more elaborate, darker, colder this year. Death metal, spiced with slam, groove passages and lots of technical elements. Just drink and you will die in endless convulsions.



The Russians attack "Terra Mortuus Est" without warning, uncompromisingly, and aim directly at the solar plexus. The songs are again very well composed and the gentlemen continue to hone their own style. Frequent changes in pace, cruelty and strength. It seems to me that the band is proving to us again that hatred exists. As I listen, I suddenly look at the world through a distorted mirror. But I must not forget the great cover (W. Smerdulak) and sound. These are all things that KATALEPSY have never underestimated and care about. For me personally, however, the most important thing is the overall impression, the atmosphere, the mood shrouded in blood, which floats throughout the recording like a dark shadow. The album hurts, scares me, I'm forced to keep coming back to it. There is a lot of evidence as to why this is a great record. But there is no need to prove anything, just listen. I have been following the band since their beginnings and I really like their journey and the direction they have set out. The new "Terra Mortuus Est" is clear proof of this. I have a feeling that someone locked us in a cage together and said - fight. Guess who will win? Again an excellent matter for all fans of extreme metal!

about KATALEPSY on DEADLY STORM ZINE:




Photos - KATALEPSY, MASTIC SCUM, FLESHLESS, CONGENITAL ANOMALIES - club Modrá Vopice, Prague - 23. 10. 2016


tracklist:
1. Closer Than Flesh
2. Night Of Eden
3. Those Who Rot the Souls
4. The God of Grave
5. Terra Mortuus Est
6. Kings Of The Underground
7. Deep Down Madness
8. No Rest No Peace
9. From the Dark Past (They Come)
10. Neonomicon III
11. Land Of Million Crosses

band:
Igor - vocals
Anton - guitar
Dmitry - guitar
Anatoly - bass
Andrei - drums

 https://uniqueleaderrecords.bandcamp.com/album/terra-mortuus-est

https://www.facebook.com/Katalepsymoscow
https://www.instagram.com/katalepsy_russia/
https://open.spotify.com/artist/5YhUdrpk2poH0o5B8DOa8w?si=YFJegcU8SOGgulHwaNBFTA
https://vk.com/club922724
https://www.youtube.com/user/KATALEPSYRUSSIA
https://uniqueleader.com/

pátek 14. srpna 2020

Recenze/review - DESOLATOR - Sermon of Apathy (2020)


DESOLATOR - Sermon of Apathy
CD 2020, Black Lion Records

 for english please scroll down

Beru do rukou sekyru a pokouším se rozsekat staré dřevěné dveře do hrobky. Nad vchodem je nápis DESOLATOR a nachází se na pohřebišti ve Švédsku. Potřebuji další dávku death metalu do žil! Předchozí počiny byly totiž opravdu velmi povedené. Má prosba je vyslyšena, dostávám se dovnitř a mohu si naplno užít jejich letošní novinku "Sermon of Apathy". Je opět vynikající - syrová, plná tlaku a  energie, ale i chladných melodií.
Poslouchám album stále dokola a mám pocit, jako bych vzal do ruky brokovnici s upilovanou hlavní a šel spolu s kapelou střílet zombie do podzemních chodeb. Celou dobu se pohybujeme někde mezi klasickým, pravověrným death metalem a jeho melodičtější odnoží. Nahrávka je tak v rámci stylu pestrá a opravdu dobře se poslouchá. 



"Sermon of Apathy" je takovým velmi zdařilým mixem švédské a americké death metalové školy. Celou dobu se pohybujeme mezi starými hroby, ale nezapomíná se ani na temnotu a chlad. Užívám si skvělý zvuk i obal, je slyšet i vidět, že skupina nenechala nic náhodě. Riffy působí jako seknutí nožem do živého masa. Svět náhle zčernal a mraky jsou nízko. V předtuše další bouře přidávám volume doprava. Skladby jsou propracované, postupně gradují, zadírají se mi hluboko pod kůži. Jsem přenesen na onen svět se samozřejmostí, jako to uměli a často ještě umí staří zkušení mistři. Líbí se mi atmosféra celé desky, která je pochmurná, připomíná opravdu návštěvu starého opuštěného hřbitova. Jsem moc rád, že jsem se do téhle hrobky znovu dostal, jinak bych byl ochuzen o další skvělý zážitek. "Sermon of Apathy" lze doporučit všem, kteří mají rádi poctivý, ryzí, klasický death metal. DESOLATOR totiž moc dobře ví, o čem je reálná smrt. Pohřbí vás zaživa! Excelentní záležitost pro všechny pravověrné!



Asphyx says:

I take an axe in my hand and try to chop the old wooden door to the tomb. Above the entrance is the inscription DESOLATOR and is located in a cemetery in Sweden. I need another dose of death metal into my veins! The previous deeds were really very successful. My request is heard, I get inside and I can fully enjoy their new album "Sermon of Apathy". It is excellent again - raw, full of pressure and energy, but also cold melodies.

I listen to the album over and over and I feel like I picked up a shotgun with a sawed-off barrel and went with the band to shoot zombies in the underground corridors. All the time we move somewhere between classic, orthodox death metal and its more melodic offshoot. The recording is so varied in style and it nice to listen it.


"Sermon of Apathy" is such a very successful mix of Swedish and American death metal school. We move among the old graves all the time, but we do not forget the darkness and cold. I enjoy the great sound and cover, you can hear and see that the band left nothing to chance. Riffs act like chopping a knife into live meat. The world has suddenly turned black and the clouds are low. In anticipation of another storm, I add volume to the right. The songs are elaborate, they gradually graduate, they get deep under my skin. I am transferred to the other world of course, they did it to me as experienced old masters. I like the atmosphere of the whole plaque, which is gloomy, really reminiscent of a visit to an old abandoned cemetery. I am very glad that I got to this tomb again, otherwise I would be deprived of another great experience. "Sermon of Apathy" can be recommended to anyone who likes honest, pure, classic death metal. DESOLATOR knows very well what real death is all about. They will bury you alive! Excellent matter for all orthodox!



about DESOLATOR on DEADLY STORM ZINE:



tracklist:
1. Portal Tomb
2. Adversarial Doctrine
3. Creatures of Habit
4. Methods of Self-deception
5. The Human Condition
6. Vaticide
7. The Great Law of the Dead

band:
Stefan Nordström - Guitars and Vocals
Joakim Rudemyr - Guitars and Vocals
Jonas Bergkvist - Bass and Vocals
Victor Parri - Drums

čtvrtek 13. srpna 2020

Recenze/review - ETERNAL ROT - Putridarium (2020)

ETERNAL ROT - Putridarium
CD 2020, Godz ov War Productions

 for english please scroll down
Nejsem příznivcem spalování mrtvol. Mám raději pohřby do země, hezky postaru, tak jak se to dělávalo v dobách, kdy si ještě lidé vážili smrti. Vždyť co může být krásnějšího, než pomalu se rozkládající tělo. Je to podobné jako s muzikou. Ta mě také musí něčím zaujmout, musí v ní být obsažena temná jiskra. Polsko britskou skupinu ETERNAL ROT sleduji již od jejich počátků. Vydávají totiž desky, které jsou takovým soukromým death doomovým pohřbem do země. 

Představte si zmrzlou hlínu a zástup pozůstalých. Všechno se zdá být v pořádku, jen se vzduchem vznáší cosi podivného. Přidávám hlasitost na svém přehrávači a uvědomuji si, že z rakve se ozývá divný šramot. Vypadá to, že vstup do země stínů se opět vydařil. Stačí pár skladeb a již moc dobře vím, že pohřbení za živa má rozhodně něco do sebe. 


Morbidní, shnilé songy, dlouhé táhlé melodie. Inspirace třeba takovými ANATOMIA, DISMA, WINTER, COFFINS, AUTOPSY, HELLHAMMER, HOODED MENACE, UNDERGANG, DECOMPOSED, WINTER, ale i nějaké ty sludgeové pasáže. Tohle všechno dohromady je uvařeno ve vroucím kotli plným starých kostí. "Putridarium" je albem, které smrdí prašivinou. Kapele se povedlo zhmotnit atmosféru starých katakomb, znovu otevřených hrobů. Stačí se poddat. Je sice pravdou, že musím mít na podobné záležitosti náladu a nejlépe se mi nahrávka poslouchá brzy ráno, když ještě noc nedala sbohem, ale věřte tomu, že pokud se vám skladby jednou zadřou pod kůži, tak tam zůstanou navěky, amen. ETERNAL ROT jsou opět staří, prašiví, zvrácení, temní a chladní (se skvělým zvukem i obalem). Nevím, jestli jste se někdy procházeli v dlouhých chodbách podzemí, ale tahle hudba sem patří odnepaměti. Staré kosti pokryté staletými pavučinami. Ozvěny z onoho světa, zvrácená krása mrtvých těl. Nechte si chutnat. Obřad může opět začít. Vítejte v nekonečné temnotě! 



Asphyx says:

I'm not a fan of cremation. I prefer funerals into the ground, well taken care of, as was done at a time when people still valued death. After all, what could be more beautiful than a slowly decaying body. It's similar to music. It must also fascinate me with something, it must contain a dark spark. I have been following the British band ETERNAL ROT since their beginnings. They release records that are such a private death doom funeral into the ground.

Imagine frozen clay and a crowd of survivors. Everything seems to be fine, only something strange is floating in the air. I turn up the volume on my player and realize that there is a strange rumble from the coffin. It seems that entering the land of shadows has succeeded again. Just a few songs and I already know very well that burial alive definitely has something in it.



Morbid, rotten songs, long melodies. Inspiration such as ANATOMY, DISMA, WINTER, COFFINS, AUTOPSY, HELLHAMMER, HOODED MENACE, UNDERGANG, DECOMPOSED, WINTER, but also some of the sludge passages. All this together is cooked in a boiling cauldron full of old bones. "Putridarium" is an album that stinks of dust. The band managed to materialize the atmosphere of old catacombs, reopened graves. Just give up. It's true that I have to be in the mood for such matters, and the best way to listen to the recording is early in the morning, when the night hasn't said goodbye, but believe me, once the songs get stuck under your skin, they'll stay there forever, amen. ETERNAL ROT are again old, dusty, perverted, dark and cold (with great sound and cover). I don't know if you've ever walked in the long corridors of the underground, but this music has belonged here since time immemorial. Old bones covered with centuries-old cobwebs. Echoes from the other world, the perverted beauty of dead bodies. Bon appetite. The ceremony can begin again. Welcome to endless darkness!



about ETERNAL ROT on DEADLY STORM ZINE:



Tracklist:
01. Downward Among the Departed (09:10)
02. Serenity Through Maniacal Flagellation with Decomposing Limbs (07:59)
03. Endless Stream of Coffins (05:33)
04. Descent into Torment (07:58)

https://www.facebook.com/EternalRot
https://eternalrot.bandcamp.com/
http://godzovwar.com/

středa 12. srpna 2020

Recenze/review - UERBEROS - Stand over Your Grave (2020)


UERBEROS - Stand over Your Grave
CD 2020, Godz ov War Productions

 for english please scroll down
Každý týden chodil do kostela, spořádaný a hodný pán. Skláněl hlavu a odpouštěl. Poslední dobou ale nějak nemohl věřit slovům, která slyší na mších. Jakoby měl kněz rozeklaný jazyk a z jeho úst vycházela jen samá jedovatá slova. Kolem se měnil svět a připadal si zahlcený bolestí. Nedostal nikdy rozhřešení, pod přívětivou maskou služebníka božího se ukrývalo čiré zlo. Z obrácených křížů odkapávala najednou zkažená krev. Víra je někdy hodně slepá a svět temný a zákeřný. Vysvobozením bývá často až smrt.

Polští death metaloví kacíři UERBEROS mě oslovili již svoji prvotinou "Tormented by Faith" (rok 2017, recenze dole pod článkem), na které pánové uchopili smrtící kov přesně tím způsobem, jak to mám rád. Krutě, propracovaně, brutálně, syrově a surově. Jejich tvorbu jsem si ověřil i naživo (report také dole pod článkem), kdy mě doslova rozsekali. Na novou desku jsem se tedy velmi těšil. A jsem znovu nadšen. Řeže totiž ostře a nekompromisně. 

Na "Stand over Your Grave" opět pánové propašovali do death metalu podobnou temnotu, jako to umí kapely typu HOUR OF PENANCE, DESECRAVITY, ABORTED, MORBID ANGEL, IMMOLATION, DEICIDE, SINISTER. UERBEROS na to jdou letos zase o nějaký řád propracovaněji. Připadají mi chladnější, průraznější, drsnější. Deska působí jako srážka s náklaďákem plným kostí. Obličej od krve, chaos a zmatek a někde vzadu se směje kněz, který nám všem dal požehnání. Skladby v sobě mají velkou sílu, jsou absolutně zdrcující, připadám si, jako bych spadl do mlýnu na maso. Po této desce nezůstává nic, jen spálená země. Spolu s kapelou jsme zapálili onen svět! Death metal je zde určen pro všechny prokleté, pro posluchače, kteří dokáží ocenit černou energii a tlak. Navíc se album opravdu velmi dobře vstřebává. Má v sobě feeling a drive. Smrt a peklo jsou hodně blízko! Nasávám zkažený vzduch, který se vznáší všude kolem. Užívám si totálně zničující atmosféru. Proplétám se mokvajícími náladami. Rouhám se! Takhle zní pravé peklo! UERBEROS mě opět přesvědčili na svoji stranu a roztrhali na kusy!



Asphyx says:

He went to church every week, an orderly and good gentleman. He bowed his head and forgave. Lately, however, he somehow couldn't believe the words he heard at Mass. It was as if the priest had a forked tongue, and only poisonous words came out of his mouth. The world was changing around, and he felt overwhelmed with pain. He never received absolution, pure evil hid under the friendly mask of a servant of God. Spoiled blood dripped from the inverted crosses. Faith is sometimes very blind and the world is dark and insidious. Liberation is often death.

Polish death metal heretics UERBEROS have already addressed me with their debut "Tormented by Faith" (2017, review below the article), on which the gentlemen grabbed the death metal exactly the way I like it. Cruel, elaborate, brutal, raw and cruel. I also verified their work live (report also below the article), when they literally cut me. So I was really looking forward to the new record. And I'm excited again. It cuts sharply and uncompromisingly.


On "Stand over Your Grave", the gentlemen once again smuggled a darkness into death metal, as bands such as HOUR OF PENANCE, DESECRAVITY, ABORTED, MORBID ANGEL, IMMOLATION, DEICIDE, SINISTER can. UERBEROS are again an order of magnitude more elaborate this year. They seem colder, more penetrating, rougher. The plate acts as a collision with a truck full of bones. Face from blood, chaos and confusion, and somewhere in the back the priest who gave us all a blessing laughs. The songs have a lot of strength in them, they are absolutely overwhelming, I feel like I fell into a meat mill. There is nothing left on this album, only scorched earth. Together with the band, we set the world on fire! Death metal is intended for all the cursed, for listeners who can appreciate black energy and pressure. In addition, the album is really well absorbed. It has a feeling and a drive. Death and hell are very close! I suck in the spoiled air that floats all around. I enjoy the totally devastating atmosphere. I'm intertwined with soaking moods. I'm blaspheming! This is real hell! UERBEROS convinced me to their side again and tore me to the pieces!


about UERBEROS on DEADLY STORM ZINE:






Tracklist:
01. Levitation (04:02)
02. Ruthless Execution (04:09)
03. Beautiful Crimson of Your Blood (04:55)
04. Human Carcass (04:36)
05. Flaming Darkness (04:28)
06. Stand over Your Grave (03:49)
07. Putrescine (04:07)
08. To Make You Suffer! (04:55)
09. Emperor (04:05)

band:
Vocals: Bartłomiej Kaniewski
Guitars: Bartosz Kaczorowski
Guitars:Piotr Chodorowski
Bass: Dariusz Kaczorowski
Drums: Kamil Ścibik

https://uerberos.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/uerberosband/
https://soundcloud.com/user-596744423
https://www.youtube.com/channel/UCEtlfS56mf5yUm_QuRbWKlA
http://godzovwar.com/

úterý 11. srpna 2020

Recenze/review - GRACE DISGRACED - Immortech (2020)


GRACE DISGRACED - Immortech
CD 2020, Metalism Records

 for english please scroll down
Kdysi dávno, někdy tak před třiceti lety, jsem rád trávil dlouhé hodiny četbou sci-fi literatury. Představoval jsem si, jaký bude dnešní svět krásný. Jak budeme využívat moderní technologie. Jak lidstvo spolu se mnou dospěje a vydá se dobrou cestou. Spousta věcí se splnila, ale také přišlo mnoho nového nebezpečí. Svět se spojil v jednu velkou síť, která si začíná žít vlastním životem. Každý se vyjadřuje ke všemu, umělá inteligence začíná být chytřejší, než část populace. Jako bychom byli najednou chovnou stanicí, kterou ovládají vetřelci z vesmíru.

A tak často utíkám k hudbě, vyhledávám si kapely a desky, které se mi líbí a s pohledem na oblohu doufám, že ještě není vše ztraceno. Ruské death metalisty GRACE DISGRACED sleduji od jejich počátků. Líbí se mi, jakým směrem se vydali. Na pevných old schoolových základech stavějí postupně košatou progresivní konstrukci, která každým dalším albem roste, vyvíjí se, mění a stává se stále zajímavější. I novinka "Immortech" je deskou pro lidi, kteří mají velkou fantazii. 



Z "Immortech" opět cítím charisma celé kapely. Zřetelné, jasné a pronikavé motivy jsou složeny a nahrány s jasným cílem rozsekat nás na malé kousky. Kytaristé se vydávají na dlouhé, pestré, hravé a proměnlivé výlety do vesmíru, bicí drtí a všemu vévodí ostrý hlas úžasné dámy Poliny Berezko. GRACE DISGRACED dokáží být temní, vznešení i zničující. Proměn je spousta, v určitých momentech připomínají staré DEATH, ale jejich myšlenky dále rozvíjejí. Jako celek na mě deska působí velmi zajímavě, opravdu si ji užívám. Zvuk, obal, celková produkce, vše je v nejlepším pořádku. Marně jsem hledal nějaké slabé místo. "Immortech" je jako kus pečlivě vybroušeného skla, které posíláme k nebi jako poselství dalším generacím. Nebo vetřelcům, kteří si možná rozmyslí, že náš druh bez milosti zničí. Inteligentní, promyšlené texty jsou jen bonusem navíc. Rusové letos vydali technické, progresivní a zároveň velmi dobře poslouchatelné dílo. Je příjemné opět po letech usednout do křesla s dobrou sci-fi knihou a nechat se unášet na vlnách jejich melodií. Pořád přemýšlím, jestli je někde ve vesmíru život? "Immortech" nepřináší na tuto otázku odpověď, ale rozhodně napovídají. Peklo je v každém z nás, pamatujte na to! Skvělá záležitost!


Asphyx says:

Once upon a time, sometime thirty years ago, I enjoyed spending long hours by reading sci-fi literature. I imagined how beautiful today's world will be. How we will use modern technology. How humanity will come wup and take a good path. Many things have come true, but there have also been many new dangers. The world has merged into one big network which is beginning to live its own life. Everyone comment everything, artificial intelligence is becoming smarter than part of the population. As if we were suddenly a kennel controlled by space invaders.

So I often run to music, looking for bands and records that I like and looking at the sky, I hope that not everything is lost yet. I have been following the Russian death metallers GRACE DISGRACED since their beginnings. I like the direction they went. On a solid old school foundation, they gradually build a bushy progressive construction, which grows, develops, changes and becomes more and more interesting with each new album. Even the new "Immortech" is an album for people who have a great imagination.

From "Immortech" I feel the charisma of the whole band again. Clear and penetrating motifs are composed and recorded with the clear aim of chopping us into small pieces. Guitarists embark on long, colourful, playful and changeable trips into space, drums crushing and everything is dominated by the sharp voice of the amazing lady Polina Berezko. GRACE DISGRACED can be dark, noble and destructive. There are many changes, at certain moments reminiscent of the old DEATH, but their ideas continue to develop. As a whole, the record looks very interesting to me, I really enjoy it. Sound, cover, overall production, everything is fine. I searched for a weak spot, but vain. "Immortech" is like a piece of carefully cut glass, which we send to heaven as a message to future generations. Or intruders who may think that they will destroy our species without mercy. Intelligent, thoughtful lyrics are just an added bonus. This year, the Russians published a technical, progressive and at the same time very audible work. It's nice to sit in a chair with a good sci-fi book again after years and let yourself be carried away by the waves of their melodies. I keep wondering if there is life somewhere in the universe? "Immortech" does not answer this question, but they certainly suggest. Hell is in each of us, remember that! Great deal!

about GRACE DISGRACED on DEADLY STORM ZINE / o GRACE DISGRACED na DEADLY STORM ZINE:


Rozhovor - GRACE DISGRACED - Nové album „Lasting Afterdeaths“ má 7 příběhů, které nám vypráví o smrti a jejích následcích.

pondělí 10. srpna 2020

Recenze/review - CONQUEST ICON - Empire of the Worm (2020)



CONQUEST ICON - Empire of the Worm
CD 2020, Godz ov War Productions

 for english please scroll down

 Možná jsem sem dnes neměl chodit, možná opravdu ne. Jenže mě probudily mé noční můry, mí démoni, kteří mě pozvali na noční obřad na nedalekém hřbitově. Z černé mlhy se začaly ozývat mocné zvuky záhrobí. Hroby se otvíraly a nemrtví mi šli po krku. Nebe mělo barvu krve a smrt byla tak blízko. Vstupuji do chrámu bolesti, zdravím své death metalové předky. Napjatá atmosféra by se dala krájet. Ostrým nožem nebo poctivou, brutální hudbou. Někde tam vzadu, pod křížem, který visí směrem dolů, je rakev s nápisem CONQUEST ICON.

 A v ní i druhé dlouhohrající album kapely, které nese název "Empire of the Worm". Zapínám play a z reproduktorů se na mě vyhrne smršť ryzího, uvěřitelného death metalu, který je mocný, temný, chladný a ostrý, jako čerstvě nabroušené skalpely. Smrt, která je nasáklá černotou!



CONQUEST ICON velice šikovně balancují mezi death metalem a blackem. Skladby jsou velmi dobře napsány, album vás nenechá ani na chvilku vydechnout. Pestrý koktejl ze špíny, drásavých riffů, mocného vokálu, drtivých bicích. To vše zabalené v nekonečné tmě. Opatřeno skvělým průrazným a čitelným zvukem, s obalem, za který by se nemuseli stydět padlí kněží. Tohle všechno dohromady mě doslova přikovalo ke zdi. Kapela je ovlivněna americkým stylem death metalu, ale vše je podáváno originálně, přesně tak, jak to umí jen polské smečky. Navíc cítím z desky touhu rozervat nás na kusy, roztrhat, vypálit nám cejch na naše nebohá těla. Album má neskutečný drive a feeling a na dlouhou dobu se stalo mým průvodcem při záhrobních rituálech. Nezapomíná se ani na pomalejší, morbidnější chvilky, podávané s vkusem a samozřejmostí. V CONQUEST ICON se sešli muzikanti, kteří moc dobře ví, o čem je smrt. Umí navodit atmosféru, vtáhnout nás do děje. Já při poslechu opravdu potkávám své vlastní noční můry, své démony, kteří se mnou chtějí za zvuků "Empire of the Worm" tančit na hrobech. Morbidní, surový a temný death metal, který vás uhrane a prokleje. Až na věky amen!



Asphyx says:

Maybe I shouldn't have come here today, maybe not really. But I was awakened by my nightmares, my demons, who invited me to a night ceremony in a nearby cemetery. The mighty sounds of the grave began to come from the black mist. The graves opened and the undead went down my throat. The sky was the colour of blood and death was so close. I enter the temple of pain, greeting my death metal ancestors. The tense atmosphere could be cut by a sharp knife or honest, brutal music. Somewhere in the back, under the cross, which hangs downwards, there is a casket with the inscription CONQUEST ICON.

And in casket is the second full-length album which is called "Empire of the Worm". I turn on the play and a whirlwind of pure, believable death metal, which is powerful, dark, cold and sharp, like freshly sharpened scalpels, rolls out of the speakers. Death soaked in blackness!



CONQUEST ICON balances death metal and black very cleverly. The songs are very well written, the album will not let you breathe for a moment. A colourful cocktail of dirt, tantalizing riffs, powerful vocals, crushing drums. All wrapped in endless darkness. Equipped with a great piercing and legible sound, with a cover that fallen priests should not be ashamed of. All this together literally nailed me to the wall. The band is influenced by the American style of death metal, but everything is served in an original way, exactly as only Polish bands can. In addition, I feel the desire from the album to tear us to pieces, to burn our mark on our poor bodies. The album has an incredible drive and feeling and for a long time it became my guide to grave rituals. Not to forget the slower, more morbid moments, served with taste and naturalness. CONQUEST ICON brought together musicians who know very well what death is all about. It can create an atmosphere, draw us into the action. When I listen, I really meet my own nightmares, my demons who want to dance with me on graves to the sounds of "Empire of the Worm". Morbid, raw and dark death metal that will enchant and curse you. Forever amen!


Tracklist:
01. Vermin
02. Sacrifical Circle
03. Deathlike Shadows Rising
04. Unholy Death Metal
05. Empire of the Worm
06. Toward Darkness
07. Behold the Flames of Hell
08. Pilgrim of Doom
09. Crown the Beast
10. Here and Beyond

band:
Andy Blakk - guitar, vocals
Blast! - bass
Ronve - vocals
Major - guitar
Imp - drums

News! - PERVERSITY - A debut album titled In the Garment of Lust will be re-released in August 28th 2020!

neděle 9. srpna 2020

Recenze/review - PUTRID - Antichrist Above (2020)



PUTRID - Antichrist Above
CD 2020, Godz ov War Productions

 for english please scroll down

 Kreslíme krví pentagramy na bílou nevinnou zeď. Rituál smrti, nic nám není svaté. Rouhání a modlitby, u kterých se obracejí kříže směrem dolů. Potemnělá kobka, ve které se jedna seance pokazila. Nejdřív to byla jen přitažlivá hra, ale pak se povedlo chtěné. Naše duše byly proklety a překročili jsme rubikon. Už ani nevím, kdo tu knihu objevil. Možná dívka, která před chvílí zemřela. Teď už je to jedno. Brány pekelné byly otevřeny a vy si můžete plnými doušky vychutnat novou desku démonů PUTRID z Peru. 

 Základem je smradlavý death metal, přidány jsou black metalové a thrashové elementy. Takhle nějak se hrálo na počátku. Když se ještě metal nerozděloval na různé odnože. Hlavní bylo peklo a nenávist. A taky touha hudbou zničit všechno kolem. 




Album "Antichrist Above" je další variací na pekelný oheň, ovlivněný kapelami jako SARCÓFAGO, IMMORTAL, MARDUK, MORBID ANGEL, IMPIETY, HEADHUNTER D. C. a spoustou dalších neurvalců, kteří se zrodili v temnotě. PUTRID jsou ortodoxní a nekompromisní jak ve svých skladbách, tak i textech. Neexistuje nic než zlo. Blasfemie lidské mysli. Výplach mozku, po kterém konečně naleznete jedinou pravou víru v Satana. Typická jihoamerická syrovost a surovost. Peruánci se s tím vůbec nepářou a spoustu lidí tím možná odradí. Alespoň se oddělí zrno od plev a zůstanou jen věrní. Ti, kteří ví, o čem kdysi metal býval. Mě na desce baví takový ten pocit spálené země, doslova cítím oheň, který mi olizuje celé tělo. Obřad byl vykonán, vše se zdá být v pořádku, nikdo nezůstal živý. PUTRID jsou živelní, živočišní, jdou na samou podstatu základů extrémních stylů. Dokáží být žhaví i chladní, temní i pulsující. Démoničtí. Obracím oči v sloup, modlím se a křižuji v obráceném gardu. Peklo nás nakonec stejně všechny pohltí. Je totiž součástí každého z nás. Inferno!




sumarizace:

Antihumánní, absolutně rouhavý black thrash death metal z rukou těch nejpovolanějších. Takové je nové album šílených maniaků PUTRID. Kapely, která je totálním ztělesněním hudebního zla. Mocné kytarové nástupy, vokál vytažený odněkud z toho nejzatuchlejšího hrobu, smrad rozkládajících těl a všude přítomná smrt. Vítejte v krvavé lázni!

"Antichrist Above" je mokvajícím dílem ve stylu SARCÓFAGO, IMMORTAL, MARDUK, MORBID ANGEL, IMPIETY, HEADHUNTER D. C.. Je dokonalým ztělesněním zla, opravdovou okultní seancí pro vyvolání Satana. Pentagram je nakreslen a po stěnách ztéká shnilá krev. Fascinuje mě špinavý zvuk, tajemná a temná nálada i neodbytný pocit, že mi jde někdo po krku. Cítím strach během celého poslechu. PUTRID jsou mocní, v záhrobí se pohybují s grácií a elegancí padlých andělů. Kostely opět hoří nesvatým ohněm! Blasfemie zase jednou zvítězila. Peruánci jsou ortodoxní, opravdoví, uvěřitelní a neskutečným způsobem návykoví. Kdysi jsem byl proklet a nemohu jinak, než album posvětit vlastní krví. Mou mrtvolu už dávno ohlodal čas, ale "Antichrist Above" budu poslouchat stále dál. Spálená bible, obrácené kříže, znesvěcený oltář, nejdůležitější je ale hudba, která je vynikající. Absolutní černo černý kult, který je cítit sírou a smrtí!




Asphyx says:

Anti-human, absolutely blasphemous black thrash death metal from the hands of the most competent. That is a new album of mad maniacs PUTRID. The band, which is a bloody personification of musical evil. Powerful guitar beginnings, the vocal taken off from somewhere of the most frowsty tomb, smell of decomposing bodies, and omnipresent Death. Welcome to the bloody bath!

"Antichrist Above" is a moist work in the style of the bands like SARCÓFAGO, IMMORTAL, MARDUK, MORBID ANGEL, IMPIETY, HEADHUNTER D. C.. It is a perfect incarnation of evil, a true occult seance for invoking of Satan. The pentagram is drawn, and the rotten blood flows down the walls. I am fascinated by the dirty sound, the mysterious and dark mood, and the persistent feeling that someone is going on my throat. During the whole listening, I feel the fear. PUTRID are powerful; they are moving in the graves with the grace and elegance of the fallen angels. The churches are burning again with the unholy fire! Blasphemy prevailed once again. Peruans are an orthodox, real, believable and addictive in an inexpressible manner. Once I was cursed, and I cannot do anything, only to bless this album by my own blood. My corpse was a long time ago fretted by the time, but "Antichrist Above" I will still keep listening. Burned bible, inverted crosses, desecrated altar, but the most important is music that is excellent. An absolute black cult that smells by the sulfur and death!

tracklist:
1. Warfare in Golgotha
2. Antichrist Above
3. Cursed from the Chalice
4. The Victory of the Trident
5. The Corpse of the Messiah
6. The Great Serpent Await Us
7. Three Nails of Hate
8. Pig of Liars
9. Rotting Kingdom
10. Morbid Prayers of Death

band:+ Evil Avatar: Guitars/ vox +Sacrificier: Bass + Drum Major of War: Drums

https://godzovwarproductions.bandcamp.com/album/antichrist-above
http://godzovwar.com/
https://www.facebook.com/putridattacks
https://soundcloud.com/putridattacks
https://www.youtube.com/putridvideos

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine