DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 26. února 2022

Rozhovor - GODLESS TRUTH - Všechny skladby spojuje myšlenka hluboké nenávisti, bolesti, filozofie života a smrti, strachu a opovržení.


Rozhovor s technickou death metalovou kapelou GODLESS TRUTH.

Odpovídali Švany, Bizzaro, Adam, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Ave GODLESS TRUTH! Zdravím do Olomouce. Slušelo by se vás na úvod přivítat zpět. Od roku 2004 jste sice vydali nějaká splitka, EP a singl, ale s dlouhohrajícím albem se vracíte až letos. Osvěž nám prosím vzpomínky, proč vám to vlastně trvalo tak dlouho? A proč jste utlumili svoji činnost?

Švany: Zdar Kubo, zdravíme všechny fanoušky a čtenáře Deadly Storm Zinu.

Hele jednoduše. Vnitřní rozpory v kapele, osobní i hudební, způsobily, že už jsme spolu nemohli tvořit ani fungovat. Pauza byla více než nutná. Vůbec jsme netušili, kam to povede a na jak dlouho to bude.


GODLESS TRUTH jsou dnes už úplně jiná kapela. Jediným původním členem je Petr (Švany). Změnil se nějak způsob, jakým přistupujete ke skládání? Já třeba z vaší letošní novinky starého ducha cítím, ale je to už taková doba, že si to mnoho lidí ani nebude pamatovat. Přesto si dovolím, připadáte mi odlehčenější, svěžejší, melodičtější? Byl to účel?

Švany: Nic se nezměnilo. Jde spíš o chuť tvořit hudbu s lidma v kapele, se kterýma si rozumíš. Psali jsme ty songy tak, jak jsme to cítili. Šlo to vlastně docela rychle samo.

Ten náš návrat se nastartoval mým působením v kapele Dissolution a náhodným setkáním s Petrem Mikešem (bubeník GT). Domluvili jsme se na společné zkoušce, abychom zjistili, jestli bude fungovat ta tzv. chemie mezi náma. A sedlo to jak prdel na hrnec. Přibrali jsme Kubu (Jakub Grunt), kterej byl posledním basákem GT. Problém byl s obsazením druhé kytary. Vyzkoušeli jsme asi 3 kytaristy, ale nakonec jsem sáhl po talentovaném mladíkovi z Dissolution, Ondrovi (Onřej Černobila). Po nabídce bývalému zpěvákovi, který účast v GT odmítl, jsem požádal dlouholetého kamaráda Adama, zpěváka ze spřízněných Hazydecay, jestli by nenazpíval singl. Dal tomu název „Fortune Time“. Dopadlo to skvěle a podle našich představ. Tudíž jsem mu nabídl stálou pozici frontmana GT, a on přijal.

A právě proto, že jsme parta jiných muzikantů s podobným cítěním, a přitom stále pod mým vedením, tak je to pořád GT, a řekl bych, že za ta léta nabytých zkušeností je to pro nás takový návrat ke kořenům s čerstvýma nápadama.


Začínali jste a pamatujete dobu, kdy se hrálo jinak. Nebyl internet, sociální sítě, metal byl víc v kurzu. Můžeme nostalgicky vzpomínat, ale nepopřeme, že se vše hodně změnilo. Přistupovali jste ke skládání, tvorbě nové desky jinak? Máme nové technologie, studia jsou jinak vybavená apod. Jak tyhle změny vnímáš ty jako muzikant?

Švany: Máš pravdu, dřív se všechno řešilo poštou či pevnou linkou. Domlouvání koncertů, kontakt s kapelama, promotérama, zinama apod. bylo zdlouhavější. V tomhle je to dnes lepší, svižnější. A týká se to i právě studiového nahrávání. Vybavení je na vyšší úrovni. Možností je velké množství. Bicí nahraješ v jednom studiu, vokály doma, kytary každej jinde a jindy. Máš i stále možnost do nahrávky zasahovat až do poslední chvíle. Dřív jsme trávili všichni společně ve studiu třeba 7-10 dnů a muselo se stihnout vše, včetně mixu a masteringu. V současné době si tu nahrávku vezmeš na digitálu domů a pošleš ji do zahraničí na mix přes internet.


Pojďme k nové desce. Mě osobně se hodně líbí. Oceňuji, že jste sice techničtí a progresivní, ale zachovali jste si i živočišnost, jestli mi rozumíš. Mě třeba takový ten současný trend některých kapel hrát co nejrychleji, co nejkomplikovaněji někdy děsí. Stojím pod pódiem a nerozumím tomu, co hrají. Nudí mě, nemá to drive, koule. Mívají i plastovou produkci. Vy jste se všem těmto nešvarům vyhnuli. Hodně bych to přikládal parádnímu zvuku, pod kterým je podepsán Joe Haley z Psycroptic. Proč právě on? A s jakými požadavky jste se na něj obrátili?

Švany: To jsme rádi, že se ti album líbí. Deska je i podle nás přístupnější pro víc posluchačů, nebylo třeba lítat po pražcích, nešlo o výkon. Ale jak už jsem podotknul, šlo to z nás takhle samo.

Po poslechu alba „As The Kingdom Drowns“ od Psycroptic jsme se shodli, že produkce od jejich kytaristy Joe Haleyho (Crawlspace Productions) by mohla hodit zvuk GT správným směrem, takovým, jakým chceme s „novýma“ GT jít. Když nám Joey poslal první představu, začala obousměrná pravidelná komunikace a po pár (no možná více) úpravách je výsledek slyšet na albu.

Mám rád kapely, které nepodceňují nic, které chtějí dát fanouškům komplexní dílo. Obal od Nauseaimage (MMiller) je jedním slovem mocný! Proč právě on a co má motiv přesně znázorňovat?

Švany: Popravdě řečeno, původní obal měl být jiný. Ale Kunal (šéf Transcending Obscurity Records - vydavatel alba) nás přesvědčil o potřebě mít cover jiný. Dostali jsme na výběr z pár výtvarných umělců, a zalíbila se nám práce Marcose Millera (Nauseaimage). Zpěvák Adam pro něj vyzdvihl hlavní motivy v textech, na kterých se mělo téma obalu zakládat, a šli jsme do toho. Výsledek vidíte sami, a když si přečtete texty skladeb, všechno v tom obraze je.

Bizzaro: Já bych ještě dodal, že původní obal od Dahlien určitě ještě využijeme, však jej také používáme jako koncertní banner, a že ten výsledný od Marcose Millera nevznikl hned na první dobrou, neb první skicy a návrhy zobrazovaly ty naše myšlenky trošku jinak, než jsme chtěli. Ale když přišel s finální podobou lidstvo zotročujícího boha/entity, jak vidíte na desce, museli jsme si, abychom to rozdýchali, sednout.


Ve většině kapel, i když to nebývá pravidlem, píše texty zpěvák. Jak jste na tom vy? Psal je Adam? A o čem jsou? Kde pro ně bral inspiraci?

Adam: Ty jo, jsem moc rád, že se na to ptáš. Občas mám dojem, že texty v tomhle hudebním stylu jsou poněkud bokem. Ano, texty jsem napsal já. Při takové tvorbě, jakou dělá GT, bych si ani nedovedl představit, že bych měl interpretovat texty někoho jiného. V mé hlavě je mnoho emocí k vyjádření, fakt hodně myšlenek na to, abych je vyřval. A texty písní jsou způsob, jak se jich rád zbavuji.

Když jsem psal „Fortune Time“ jako singl, nevěděl jsem ještě, že v tom budu pokračovat, a už vůbec ne kam bych chtěl směřovat další texty. Nepsali jsme totiž písně, abychom vytvořili koncepční album, ale nakonec všechny skladby spojuje myšlenka hluboké nenávisti, bolesti, filozofie života a smrti, strachu a opovržení. Inspiroval mě sám život, o to není nikdy nouze. No a když jsem to pak viděl dohromady, tak mi došlo, že jsem si právě pro sebe napsal takovou knihu mytologie nenávisti.

Naposledy jsem vás viděl v roce 2019 v Praze, když jste předskakovali MONSTROSITY. Přiznávám, jsem k podobným návratům, jako je ten váš, trošku skeptický, ale doslova jste mi vytřeli zrak. To byl masakr! Rád bych na vás zašel znovu, ale co jsem koukal, tak GODLESS TRUTH moc nikde nehrají?

Bizzaro: Začíná se tu té chvály nějak kumulovat :) I já jsem rád, že tě deska baví a že i živě tě GT sesmahli. Jo, tahle sestava dost odráží to, jak kapela funguje uvnitř. I nás ten koncert s Monstrosity bavil, a vlastně to nebyl ani první společný, jen škoda těch pro turné „dokoupených“ předkapel, ten balíček nedával smysl.

Dnešní Godless Truth už nehrají jak bývávalo. Důvodů je víc, pokud teda nebudeme brát teď dvouleté období covidu. Třeba ten, že jsme starší a nemusíme už hrát co víkend kdekoli, někteří z nás už jsou fotři, takže jinak zhodnocujeme čas, pak sídlíme asi ve třech městech (Olomouc, Ostrava, Znojmo - mně nepočítej, já už na podiu s kapelou nesedím, hehe) a taky znova budujeme kontakty, o které jsme přišli. Zásadní je ale hlavně to přehodnocení priorit, takže si ty akce víc vybíráme třeba podle line-upu nebo místa, aby to pro nás dávalo větší smysl.


Proč? My chceme turné! Já vím, že už to nebude jako za starých časů s PSYCROPTIC, ale přesto, nechystáte se zase trošku víc kopnout do vrtule?

Bizzaro: Ale to zas jo, už jen proto, že konečně vyjde deska, na kterou jsme se v covidu fakt načekali a chtěli bychom ji víc prezentovat. Nějaké menší tourko bychom dát dohromady chtěli a dokonce se už plánovalo, ale pro covid se to vše třikrát zastavilo, takže nyní stojíme zas před ničím. Navíc teď kapely budou jezdit jak šílené, takže bude těžší to dát dohromady, tak se soustředíme víc na propagaci alba a další tvorbu. Ale v plánu vyjet určitě máme, tak snad bude zas příležitost ti vytřít zrak :))

GODLESS TRUTH patří ke kapelám s bohatou historií. Jak jsem ale již zmiňoval, doba je jinde. Kam až chcete kapelu směřovat? Jakou máte metu, cíl, ke kterému se chcete vydat? Některé „staré party“ už jen sem tam vydají desku, občas někde vystoupí? Jiné do toho jdou naplno se vším, co k tomu patří. Co vy?

Švany: Cíl? Bavit se tou hudbou především. Není si co dokazovat. Chceme hrát a hrajeme, protože nás to baví. Samozřejmě, chceme koncertovat a vydávat desky. Dokud udržíme nástroje a v kapele budem schopní si spolu pokecat a zapařit, tak to dělat budem dál.


Na nové desce „Godless Truth“ máte spoustu zajímavých hostů. Kteří to jsou a proč právě oni?

Švany: Všichni jsou to naši přátelé či lidé, které máme rádi a obdivujeme jejich umění.

Joe Haley (Psycroptic) předvádí skvělou práci na sólové kytaře v „The Eyechain“ a Rafael Trujillo (Obsidious, ex-Obscura) si to zas užívá v „The Decision“. Poprvé jsme na naší desce použili klavír, důležitou roli zahrály ruce a nápady skvělého pianisty a skladatele Petera Gábora - „RIP Cage“. A konečně na vokálech máme dva mágy - Petr Angelo Čuka (Emmett Brown, ex-Dissolution) dobarvuje ve „“Fortune Time“ a Matt Delirious (ex-Soul Decoder & Liquid Space 9, nyní Silent Generation) ve „Wake Up to Obey”.

Asi to máme stejně. Milujeme death metal. Jak si se k tomuhle stylu vůbec dostal, proč právě smrtící kov a co tě na něm fascinuje, zajímá, co ti dává? Klidně pro nás zavzpomínej na svoje začátky, na první kroky s GODLESS TRUTH.

Švany: Já začal s poslechem Europe :) Než jsem se dostal k DM, uběhlo pár let. V 16 jsem začal poslouchat Death, Carcass atd. Hned to byla láska na první poslech :) Je tam všechno. Brutalita, melodie, rychlost, nálady a i chytré texty.

Kytaru jsem si koupil v 15, ale to jsem zkoušel hrát motivy, které se mi líbily, a písně od Megadeth, Judas Priest a Kreator. To, že budu dělat tvrdší hudbu, přišlo pak samo s tím hraním a cvičením.


Nezbytná otázka na konec. Co chystáte s kapelou v nejbližších měsících? Na co se mohou fanoušci těšit? Případně, chceš jim něco vzkázat? Máš prostor.

Bizzaro: Odpověď je s novou deskou nasnadě. Hlavně propagovat desku, komunikovat s fanoušky a pak samozřejmě položit i základ pro to zmíněné tour. Venku máme i nějaký merch (teď nově kšiltovky a čepice), snad se podaří i nějaké koncerty.

V devadesátých letech jsem vás měl hodně rád a platí to dodnes. Děkuji moc za rozhovor i za novou desku! Je parádní! Jdu si ji zase pustit. Přeji vám spoustu dobrých nápadů, oddaných fanoušků a ať se vám daří i v soukromí! Doufám, že se potkáme brzy někde na koncertě!

Švany: My taky děkujem. Díky, že chodíte na koncerty. Užijte si naši desku.


about GODLESS TRUTH on DEADLY STORM ZINE:



Official Bandcamp
Transcending Obscurity Site
Transcending Obscurity Facebook
Transcending Obscurity Instagram
Godless Truth Facebook
Official YouTube Channel
Label US Indiemerch Store
Label Europe Store


---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 25. února 2022

Recenze/review - THE LAST OF LUCY - Moksha (2022)


THE LAST OF LUCY - Moksha
CD 2022, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Dnes to mají vnímaví a klidní lidé hodně těžké. Ze všech stran na ně útočí neskutečné množství falešných informací. Přežijí jen silní a nebo ti, kteří mají srdce z kamene a sází jen na materiální věci. Chladný kalkul podporuje napojení na všemocnou síť. Jako bychom už byli dávno ovládáni něčím hodně temným z vesmíru. Bez slitování, bez úsměvu. Bez emocí. Existuje jen prázdnota.

Katastrofických scénářů jsem poslední dobou četl možná až příliš. A vždy jsem si u nich vzpomněl na novou desku amerických technických death metalistů THE LAST OF LUCY. Působí na mě hodně podobně. 

 

Rozkročena nad hořícím světem černých myšlenek se nechala inspirovat smečkami typu THE FACELESS, ARCHSPIRE, GOROD, ARKAIK a jim podobným. Někomu se možná bude zdát nové album ukřičené, ale je to hlavně kvůli tlaku. Umně jsou samozřejmě vkládány klidnější pasáže, s až spirituálními náladami. Američané hrají pro všechny hledače, přemýšlivce, pro všechny ty, kterým v hlavě neustále hlodá stín pochybnosti a nechávají své myšlenky v klidu plynout. Progresivita, technika, bolest a strach, to jsou věci, které mají na "Moksha" hlavní roli. Hodně komplikované kompozice, plné různých odboček, ocelových zákoutí i momentů, které se vám zaryjí hluboko do mozku a přenesou vás do dosud neprobádaných dimenzí. Je to extrém, který asi nebude vyhovovat každému. Pokud rádi a často hledíte ke hvězdám a obdivujete smečky jdoucí za hranu, budete určitě spokojeni. Na mě je album možná až moc odlidštěné a studené, ale to je jen a jen můj problém. Musím uznat, že to klukům neskutečně sype, umí perfektně hrát a s ničím se moc nepářou. Občas zamíří až do míst, ve kterých se ztrácím a jsou na mě až moc nepřístupní. Ale tak to má být. Schválně, zkuste je a posuďte sami. Progresivní, technický death metal, který vám vybuchne v rukou!


sumarizace:

"Moksha" mi připomíná tlakový hrnec, až po okraj naplněný extrémními nápady. Nechybí ani melodie a odlehčené pasáže. Po nějaké době nádoba praskne a nám bude umožněno se setkat s gejzírem riffů, různých zvuků, valících se pasáží i komplikovaných momentů. Album je tak určeno všem příznivcům progresivity, hudební nekorektnosti a šílenství. THE LAST OF LUCY jsou nejvíc extrémní právě v tom, že se vymykají všem obvyklým představám o hudbě. Pánové před námi roztáčí pestrý kolotoč neotřelých, barevných melodií. Nenechte se ale mýlit, nahrávka je zároveň velmi ostrá, kořeněná. Připomíná pozření té nejchladnější chilli papriky. Vítejte v továrně na radost i bolest! Extrémní záležitost pro labužníky! Vřele doporučuji všem, kdo se rádi nechávají unášet na vlnách šílených a krutých představ! Progresivní, technický death metal, který vám vybuchne v rukou!

pro fanoušky: THE FACELESS, ARCHSPIRE, GOROD, ARKAIK


Asphyx says:

"Moksha" reminds me a autoclave full of extreme ideas. It is not lack of melodies and light passages. After some time the autoclave is going to crush and we will be able to see a torrent of sounds, rolling passages and complicated moments. So, this album is for fans of progressivity, incorrect music and madness. THE LAST OF LUCY are extreme because they are beside every ordinary ideas of music. These guys are able to roll a colorful whirligig of unordinary, colorful melodies. However, this record is very shape at the same time and spicy. It reminds me eating the hottest chili pepper in the world. Welcome to factory of happiness and hurt! I highly recommend it to everyone who likes to be carried away by the waves of crazy and cruel ideas! Progressive, technical death metal that will explode in your hands!

for fans: THE FACELESS, ARCHSPIRE, GOROD, ARKAIK



Track Listing -
1.Moksha
2.Agni
3.Aforethought
4.Ego Death
5.Ritual Of The Abraxas
6.Parasomnia
7.Temple Of Rati
8.Ganga's Cenote
9.Covenant
10.The Demiurge

Line up -
Josh De La Sol - Vocals
Brandon Ian Millan - Drums
Gad Gidon - Lead Guitar & Bass
Christian Mansfield - Rhythm Guitar

Artwork by Par Olofsson (Aborted, Cutterred Flesh)

KNIŽNÍ TIPY - Na kometě - Jules Verne (1877)


Na kometě - Jules Verne
(1877) 1999, Albatros (ČR)

"Já už nevím, co s tím naším klukem mám dělat. Zakážu mu jít ven, protože provedl ve škole nějakou neplechu, ale on vypadá, jako by mu to vůbec nevadilo. Zaleze si do rohu a čte si. Říkám mu, jdi taky někdy ven. Čímž si zase protiřečím...": zaslechl jsem úryvek rozhovoru mého otce se sousedem. Měl pravdu. A to ještě nevěděl, že jsem mu sebral nějaké baterie, abych měl na večer do baterky pod peřinu. Hned vedle řady KOD byl Jules Verne jedním z mých největších klučičích hrdinů. Miloval jsem různé cestopisy, napínavé objevitelské knížky o mořeplavcích, o indiánech, dobývání pólů. Po knize o Amundsenovi jsem si napouštěl vanu ledovou vodou a trávil v ní dlouhé minuty. Dokud mi nenaskákaly na prstech varhánky. Chodíval jsem ze školy i v zimě jen v tričku a měl obrovské štěstí, že mě nikdo z rodičů neviděl. Mí hrdinové cestovali, objevovali, zažívali různá dobrodružství.

Na nebe jsem se od té doby díval úplně jinak. V dědově knihovně na chalupě jsem si knížku Na kometě vzal sám od sebe. Už jsem měl dovoleno. Sice jenom dvě dolní patra, ale jednou, když se nikdo nedíval, tak jsem si půjčil i příběh o Mata Hari, což byla slavná vyzvědačka. Nějak jsem netušil, proč mi bylo zrovna tohle zakázáno. Četl jsem opravdu pečlivě, ale jediné, na co jsem narazil, tak byl nějaký svlékací výslech nebo co. To se mám jako zbláznit? Kvůli holce. Kroutil jsem nechápavě hlavou. Ještě jsem netušil, jaké je to krásné být se ženou. Mým světem byla literatura. Od Julese Verna jsem četl snad vše, co jsem kde našel. Na kometě u sebe ale řadím mezi špičku.

Příběh ztroskotanců asi nemusím nikomu přibližovat, je notoricky známý. Mě ale na autorovi vždy fascinovala jeho fantazie, jeho vize. Mnohé z nich si můžeme dnes dosytosti využívat, některé jsme použili už i k zabíjení. Byl to velký muž, s krásným jazykem. Málokdo umí psát zajímavě, přehledně a napínavě o říši fantazie jako právě Verne. Pro kluka byla odvaha hlavních hrdinů vzorem do budoucna. Možná jeden z velký rozdílů mezi naší a současnou generací. My odkládali knížky a chodili z kina s pocitem, že chceme něco dokázat, objevit, zachránit nevinné, chovat se jako chlap, hrdina. Dnes je to jiné, pokud nemáte superschopnosti a neumíte svařovat ve vesmíru, tak si ani neškrtnete. Nebo je to vlastně stejné? Nevím. Nechám to na jiných. Já zažil Verneovky, které jsme si s kámošem půjčovali mezi sebou a on mě děsně štval, protože četl hrozně pomalu.

Být odvážný, mluvit pravdu, vyznávat čest. Možná jsou to pro někoho prázdná slova, ale nás podobné knížky vychovávaly. Padouši si zasloužili trest a ti, kteří něco dokázali, uměli a stála za nimi poctivá práce, jako za expedicí, zachraňující naši matičku Zemi, čekala po právu sláva a ovace. Zaslouženě. Na kometě jsem hltal i po letech. "Hele a nepojedeme konečně na ten nákup? Rodina bude brzy hladovět!": dělá si ze mě manželka legraci a já jen kývnu. Počkám před supermarketem. A čtu si. Kolem jde malej kluk, tak velký jako já kdysi a má v ruce nejnovější Iphone. Usměju se na něj a ukážu mu knížku. Odpovědí je mi prst zvaný fuck off. Inu, jsem jiná škola. Připadá mi to ale vtipný, nemyslete si.

No a co, že jsou v knížce matematické výpočty a astronomie. Taky to není příběh pro nějaké břídily. Musíte u něj přemýšlet. Namáhat mozek. Já vím, ono to bolí. Taky je fakt, že dnes už jsou některé Julesovy teorie lehce úsměvné, někdo by řekl překonané, ale přátelé, vždyť o tohle zde vůbec nejde. Máme přeci fantazii, sny a představy. Třeba pro mě bylo i po mnoha letech velmi osvěžující si knížku přečíst. On je totiž autor hlavně hrozně dobrý vypravěč. Ještě jednu kapitolu prosím! Nemohl jsem se odtrhnout a dokonce bych řekl, že některé pasáže jsem pochopil ještě lépe, než jako malý smrádě, protože dnes už mám něco za sebou a ve spoustě oborů se přeci jen lépe orientuji. 

Pro mě bude Jules Verne navždy jedním z velikánů. Skvělý spisovatel, ale také člověk, jehož fantazie předběhla dobu o spoustu let dopředu. Mimochodem, ilustrace i překlady byly u Verneovek vždy vynikající! I když nemám pražádný výtvarný talent, co já se jich do sešitů namaloval! Možná kdysi odstartovala kniha Na kometě mé další směřování ke sci-fi. Krásnou dobu dětství a puberty budu mít s tímto autorem navěky spojenou. 

A víte o tom, že pokaždé, když je někde uveřejněna zpráva o průletu komety kolem naší Země, tak si na tuhle knížku vzpomenu? Hned bych letěl, co by mi síly stačily. Co může být lepšího, než zachránit svět? Myslím, že pořád kolem žije spousta lidí, kteří to vidí podobně a není jim lhostejný osud nás všech. Budiž pochváleni! 

Doporučuji jasnou noční oblohu nad hlavou. Stačí i obyčejný dalekohled. Začít můžete třeba Měsícem. A k tomu si dejte Na kometě. Přeji příjemný let! Opatrujte se a děkuji jako vždy za přízeň!

------------------------------------------------------------------------------------------

Fantastický román Julese Vernea o osudech několika statečných vesmírných trosečníků, letících na kometě, jež po srážce se Zemí strhla část jejího povrchu i s obyvateli. Důmyslem a odvahou čelí muži nebezpečí a posléze se dočkají šťastného návratu na Zem. Vyprávění vedle dobrodružného děje podává základní znalosti o naší sluneční soustavě.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 24. února 2022

Recenze/review - KADAVEREICH - Radiance of Doom (2021)


KADAVEREICH - Radiance of Doom
CD 2021, Godz Ov War Productions

for english please scroll down

Představte si, že vás někdo uprostřed krásného dne unese a zavře na několik let do kobky. Bez světla, zmučeného, bez naděje. Vaše tělo i duše projde proměnou, na povrch vylezou ty nejtemnější pudy a stane se z vás bestie zavřená v kleci. Stačí tak málo, abychom odhodili masky. Někde tady, v podzemí, hned vedle špinavé stoky, muselo vznikat i nové EP ruských maniaků KADAVEREICH.

Neexistuje nic jiného, než zlo. Absolutní nihilismus. Odvrácená stránka lidské mysli. A hnusný, ošklivý death metal. Přesně takový, jako jej hrají Rusové. Mokvající, krvavý, zastřený do špinavých pavučin. Vítejte v reálném pekle!

 

Na stěnách jsou přikovány obrovské háky, na kterých visí zubožená těla hříšníků. Vše smrdí sírou, stejně jako skladby, které se na "Radiance of Doom" nacházejí. Ne, tahle deska není rozhodně pro každého. Ocení ji nejvíce všichni prokletí i fanoušci totální, nepropustné tmy. Nebudu vám naschvál tvorbu Rusů k nikomu přirovnávat. Názor si udělejte sami, nejlépe v tichém pokoji, který je čerstvě vymalován krví. Napadá mě při poslechu spousta přirovnání, což je jasným znamením, že se jedná o dobrou hudbu. Alespoň pro mě, protože bez rozjitřené fantazie by se dostavila nuda a pak bych o nahrávce nepsal vůbec nic. Koneckonců, stejně nejvíc u kapel oceňuji energii, kterou mi dokáží předat a emoce, které zažívám. KADAVEREICH si se mnou hrají jako šelma se svojí obětí. Zcela jsem jejich novému EP podlehl. Opravdu si připadám jako chycený do sítě a zavřený ve starých katakombách. Smrt je většinou hnusná, krutá, nezvratná. Co po ní následuje nevím, ale pánové nám dávají hodně zřetelnou nápovědu. Onen svět vás při "Radiance of Doom" zhltne jako chřtán nějaké bájné příšery. Schválně, zkuste přidat hlasitost a přeneste se do jiné dimenze. Tahle deska žhne a chladí zároveň. Jako kované železo, které ponoříte do ledové vody. Death metal, který nezná slitování! Inferno!


Asphyx says:

Imagine being kidnapped in the middle of a beautiful day and locked in a dungeon for several years. No light, no torment, no hope. Your body and soul will be transformed, your darkest instincts will come to the surface and you will become a caged beast. It takes so little to throw off the masks. Somewhere here, underground, next to the dirty sewer, the new EP of Russian maniacs KADAVEREICH must have been created.

There is nothing but evil. Absolute nihilism. The flip side of the human mind. And nasty, nasty death metal. Just like the Russians play it. Wet, bloody, covered in dirty cobwebs. Welcome to the real hell!


Huge hooks are nailed to the walls, on which hang the mangled bodies of sinners. Everything stinks of sulfur, just like the songs on "Radiance of Doom". No, this record is definitely not for everyone. It will be most appreciated by all the damned and fans of total, impenetrable darkness. I won't compare the Russians' work to anyone on purpose. Make up your own mind, preferably in a quiet room that is freshly painted with blood. Many comparisons come to mind as I listen, which is a sure sign that this is good music. At least for me, because without a rampant imagination, boredom would set in and then I wouldn't write anything about the recording. After all, what I appreciate most about bands anyway is the energy they can convey and the emotions I experience. KADAVEREICH play with me like a beast with its prey. I completely succumbed to their new EP. I really feel like I'm caught in a net and locked in the old catacombs. Death is usually ugly, cruel, irreversible. What comes after it I don't know, but the gentlemen give us a very clear hint. The other world swallows you up like the throat of some mythical monster in "Radiance of Doom". Try turning up the volume and transport yourself to another dimension. This record glows and chills at the same time. Like wrought iron that you dip in ice water. Death metal that knows no mercy! Inferno!


Tracklist:
01. Invincible Sun Devourer
02. Caldarium Of Boiling Blood
03. CCCIII
04. Dismal Radiance Of Doom

band:
Morkbeast - Screams & Chants
Panzer - Guitar
Bonecrushing Apocalypse - Guitar
Daemorph - Bass
Kist - Drums

středa 23. února 2022

Recenze/review - SAXON - Carpe Diem (2022)


SAXON - Carpe Diem
CD 2022, Silver Lining Music

for english please scroll down

Možná v tom je kousek nostalgie, ale přesto si poslední dobou často říkám, kam se vytratilo dobré řemeslo? Nemyslím tím jen muziku, ale všeobecně. Spousta kapel, které jsem míval hrozně rád, zestárla a jejich nové desky mě už moc nezajímají. A pak tu máme SAXON. Ryzí heavy metal. Opravdovost, velké srdce. Na novou desku "Carpe Diem" jsem se opravdu těšil. A opět a znovu sedím, přidávám neustále hlasitost a užívám si hudbu po okraj narvanou skvělými skladbami.

Přemýšlím o tom, kde se v kapele pořád bere takové množství energie, nadšení, schopnosti zalézt do studia, nahrát neskutečně kompaktní a soudržné album, nakopat nám zadky a odejít středem? Vzájemná chemie mezi mnou a SAXON stále funguje a bylo tomu tak odnepaměti. 

Napsat dobrou skladbu je umění a dost často se na to zapomíná. Novinka se ale nejen velmi příjemně poslouchá, ale má v sobě i přesně namíchaný koktejl z patosu (se kterým Britové umí nakládat jako nikdo jiný), spoustu ostrých riffů, motivů, které si po několika posleších pamatuji a nemůžu je vyhnat z hlavy. Vše pak korunuje dle mého jeden z nejlepších hlasů v metalu vůbec - Biff Byford osobně. Nevím, jak to mistr dělá, ale zraje jako nejkvalitnější víno. Já už vlastně tenhle styl skoro vůbec neposlouchám, většina novinek mi přijde nudná, ale tady musím udělat velkou výjimku. Podle mého se zde hraje přesně heavy metal v jeho základní podobě. Tak to má vypadat, přátelé! SAXON se vrací do dob "Crusader" a vůbec mi novinka svoji atmosférou připomíná spíše starší desky. Je to vlastně takový průřez tím, co umí kapela nejlépe - ano, opět heavy metal, jakkoliv to může znít pateticky. Zase si po dlouhé době s nějakou kapelou povídám, podupávám si nohou, vnímám každý tón. Zvuk od Andyho Sneapa bych si dovedl představit syrovější, živočišnější a obal je takový nijaký, ale to jsou jen drobnosti, které kapela s klidem a nadhledem vyváží svojí elegancí. Na "Carpe Diem" je vlastně nejlepší to, že je to obyčejná deska. Cítím z ní jakousi samozřejmost, přirozenost, skvělé řemeslo, zkrátka věci, na které se dnes skoro zapomíná. A teď už prosím ticho, dost bylo slov, nechme mluvit hudbu. Kovové srdce bije stále velkou heavy metalovou silou! Vynikající album!


Asphyx says:

Maybe there is a bit of nostalgia in it, but still, lately I often wonder where has good craftsmanship gone? I don't just mean music, but generally. A lot of bands I used to love have gotten old and their new records don't interest me much anymore. And then there's SAXON. Pure heavy metal. Genuineness, big heart. I was really looking forward to the new album "Carpe Diem". And again I sit, turning up the volume and enjoying music packed to the brim with great songs.

I wonder where does the band still get the energy, the enthusiasm, the ability to crawl into the studio, record an incredibly compact and cohesive album, kick our asses and walk away? The mutual chemistry between me and SAXON still works and has always done so.


Writing a good song is an art and it is often forgotten. But the new album is not only very pleasant to listen to, but also has a precisely mixed cocktail of pathos (which the Brits know how to handle like nobody else), a lot of sharp riffs, motifs that I remember after a few listens and can't get them out of my head. Everything is crowned by one of the best voices in metal ever - Biff Byford himself. I don't know how the master does it, but he ages like the finest wine. I don't really listen to this style anymore, I find most of the new stuff boring, but here I have to make a big exception. In my opinion, this is exactly heavy metal in its basic form. That's how it should be, my friends! SAXON is going back to the days of "Crusader" and in general the new stuff reminds me of older albums. It's actually a cross-section of what the band does best - yes, heavy metal again, as pathetic as it may sound. After a long time I'm talking to a band again, tapping my foot, feeling every note. I would imagine Andy Sneap's sound to be more raw, more animalistic and the cover artwork is so bland, but these are just small things that the band balances with their elegance with calm and detachment. In fact, the best thing about "Carpe Diem" is that it's an ordinary record. It feels like a kind of commonplace, naturalness, great signature, in short, things that are almost forgotten nowadays. Now please be quiet, enough with the words, let the music do the talking. The metal heart is still beating with great heavy metal power! Excellent album!


Tracklist:
1. Carpe Diem (Seize the Day)
2. Age of Steam
3. The Pilgrimage
4. Dambusters
5. Remember the Fallen
6. Super Nova
7. Lady In Gray
8. All for One
9. Black is the Night
10. Living On the Limit

band:
Paul Quinn - Guitars
Biff Byford - Vocals, Lyrics
Nigel Glockler - Drums
Nibbs Carter - Bass
Doug Scarratt - Guitars



úterý 22. února 2022

Recenze/review - AS THE WORLD DIES - Agonist (2022)


AS THE WORLD DIES - Agonist
CD 2022, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Když vyjede do boje starý rezavý tank, tak si všichni říkají, že přežije v současné době jen pár chvil. Technologie jsou dávno někde jinde. Jenže je zde pověstné jenže. Zkušenosti z boje, nasazení, odhodlání a duch temnoty se nedají ničím nahradit. Prošli si ohněm bitev a viděli tisíce mrtvých. Moc dobře vědí jaká je atmosféra války a moc dobře také vědí, jak se hraje death metal. AS THE WORLD DIES jsou zcela novou kapelou, sestavenou z čety zkušených vojáků temnoty.

Kolem cesty jsou na kůlech nabodnuty lebky tvých kamarádů. Pod nohama ti křupou kosti a krev je každodenním společníkem. Vytvořit hudbou tmu, znázornit stíny, je těžké již ze své podstaty. Z novinky "Agonist" cítím velkou sílu. Energii načerpanou ze starých katakomb.


Na pevných surových základech smrtícího kovu jsou vystavěny košaté kompozice. Album není jen vzpomínkou na staré dobré časy se skvělých mrazivým zvukem, ale také osvěžujícím vichrem v podobě atmosférických ploch. Vše sedí na svých místech. Riffy se mi zadírají postupně pod kůži, vokál bolí a pálí a smrt je hodně blízko. Dobře postaráno bylo i o obal a celkovou produkci. Pro mě, jako pro starého fanouška záhrobí, je hrozně příjemné zahynout pod pásy tohoto rezavého tanku. Máte rádi kapely jako BOLT THROWER, GRAVE, MASSACRE, BENEDICTION. MEMORIAM? Pak neváhejte ani chvilku. Tahle deska vás rozseká, přikove na zeď řetězy ukovanými z té nejkvalitnější death metalové oceli. AS THE WORLD DIES jsou jako přízraky, které se každou noc vrací válečným veteránům. Procházíš se po mnoha letech na místech, kde probíhaly v devadesátých letech ty nejkrvavější bitvy a vzpomínáš. Do země, do kamenů jsou otištěny bolestivé zážitky. Pořád cítíš v ústech pachuť devadesátých let minulého století, kdy se bojovalo v podobném stylu. Byli jsme kdysi nakaženi, prokleti a uhranuti. Jsem tomu rád, jinak bych si nahrávku tolik nevychutnal. Má v sobě esenci toho nejlepšího, co mám na tomhle stylu tolik rád. Rezavý, chladný death metal, který vás rozdrtí na prach! Smrt! 


Asphyx says:

When a rusty old tank goes into battle, everyone tells themselves that he will only survive for a few moments at that point. That technology is long gone. But there is the proverbial "but". There is no substitute for combat experience, determination, and a dark spirit. They've been through the fires of battle and seen thousands die. They know too well what the atmosphere of war is like and they know too well how to play death metal. AS THE WORLD DIES is a brand new band made up of a bunch of experienced soldiers of darkness.

The skulls of your friends are impaled on stakes around the road. Bones crunch under your feet and blood is your daily companion. Creating darkness through music, embodying shadows, is inherently difficult. I feel a great power from the new "Agonist". Energy drawn from the old catacombs.


On the solid raw foundations of the deadly metal are built flamboyant compositions. The album is not only a throwback to the good old days with great freezing sounds, but also a refreshing breeze in the form of atmospheric surfaces. Everything fits into place. The riffs get under my skin gradually, the vocals hurt and burn and death is very close. The artwork and overall production has been well taken care of as well. For me, as an old fan of the afterlife, it's awfully nice to die under the belts of this rusty tank. You like bands like BOLT THROWER, GRAVE, MASSACRE, BENEDICTION. MEMORIAM? Then don't hesitate a moment. This record will shred you, nail you to the wall with chains forged from the finest death metal steel. AS THE WORLD DIES are like ghosts that return to war veterans every night. You walk around after many years in the places where the bloodiest battles took place in the nineties and you remember. Painful experiences are imprinted in the earth, in the stones. You can still taste in your mouth the aftertaste of the 1990s, when similar battles were fought. We were once infected, cursed and bewitched. I'm glad, otherwise I wouldn't have enjoyed the record so much. It has the essence of the best of what I love so much about this style. Rusty, cold death metal that will crush you to dust! Death!


Track Listing -
1.Annulment
2.Desolate
3.Dawn Of Terror
4.Red Death
5.The Tempest
6.Day Of Reckoning
7.Save The Earth
8.Until You've Bled
9.Thin Out The Herd
10.As The World Dies

Live line up:
Jay Price - Vocals
Ash Cotterill - Guitars and Backing Vocals
Bill Richmond - Bass
Chris McGrath - Drums
Scott Fairfax - Guitars


Album Cover Artwork by Varises Otak

As The World Dies Bandcamp
Transcending Obscurity Site
Transcending Obscurity Group
Transcending Obscurity Facebook
Transcending Obscurity Instagram
As The World Dies Facebook
Official YouTube Channel
Label US Indiemerch Store
Label Europe Store

pondělí 21. února 2022

Interview - SARCASM - Music means everything to me.

Interview with Swedish death metal band - SARCASM.

This interview is made by Heval Bozarslan, thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

SARCASM - Stellar Stream Obscured (2022):

Ave SARCASM! Before we begin the interview, let me say : „ thank you“. You know, I'm an old metal dog and I listen to music not only with my ears but also with my heart, and your new "Stellar Stream Obscured" literally charmed me. It was as if I were looking into the darkness far to the north. It's a very chilling and special album. How was this album created? What is SARCASM's recipe for so many emotions, moods?

Thank you very much. Yeah, it’s a special album, it has this apocalyptic atmosphere surrounding it, I think it’s the most epic and complete album we’ve done so far. The creation of it was actually much easier than some people think. We didn’t even thought of making a concept album before I heard all the songs. When I got all the songs from Peter, I listened to them a zillion times like I always do before I even have any ideas for the lyrics, but this time the songs were just perfect for a concept album, it just made sense, the mood, the variety, the choirs and eerie keyboards etc. I just divided all the 8 songs into two “chapters”, with 4 songs each, and came up with a story. Actually, a part of the story I had in mind years back, but I built upon it, and added sci-fi elements and a twist to it. Hard to believe perhaps, but this album is the easiest we’ve ever made, both the composition and the lyrics took perhaps one year to complete. We recorded and mixed it the spring of 2021 and it went very fast, compared to our past albums. The recipe is very easy, to create music from the heart without rules and boundaries, we’re fans of extreme metal, both slow or fast metal, and you can hear it clearly, to say “Let’s make 8 songs that are really fast” is not what this band would agree upon. Before making an album, the only thing that is said is “Let’s make another album that is just as dynamic as the one before”. We don’t discuss further than that.


To be honest, even though I'm a big fan of the classic Swedish death metal scene, I just like you that you're completely different. The basis of your music is also death metal, but you can also hear a good portion of black and this year even doom metal. At least that's how I hear it. It seems to me that you let the cold and darkness stand out even more on "Stellar Stream Obscured". I love the sound of the new record! I found out that Christian Wallgren was signed under the album. Tell him I praise him! Where and how did you record?

Ok, I’ll send your praises to Christian, although he didn’t record or mix it, he mastered the album. Alvaro did all the mixing together with the band. We recorded it in the same studio as our two previous albums, at HSH in Uppsala, the studio is run by our drummer Alvaro and our friend Philip, they both do all the recordings and mixings. Yes the album is varied in a healthy way, we’re fans of extreme metal in general, so we try to blend to create dynamic albums, variety has always been the most important thing for SARCASM. If we want to add a doom song on an album, we just do it without giving a rip what anyone else thinks. As long as it’s heavy as shit, interesting and memorable then it’s good for us. I have noticed some reactions toward our new doom song “Ancient Visitors”, some people seem surprised that we’ve included a doom song on this album. But we have doom songs on every album we’ve recorded, so I don’t understand why it’s a surpise, it’s nothing new to us. Although “Ancient Visitors” is a bit slower than those previous ones.

You are also loyal when it comes to cover and graphics. I really like Rául González's work. What was the assignment for the new album? Last time it was a frozen gate and this year a pile of the dead with one figure who probably won. How does the motif relate to music and lyrics? What is it really supposed to represent?

The concept of the album is basically the annihilation of our planet, although there’s more going on as the album evolves. I wanted something that represents that atmosphere on the cover, you know, lots of death and decay. I showed Raul the original artwork for one of our old demotapes, the one with the pile of bodies, and told him to do an new version of it, with even more corpses and decay, and also add our mascot “Sarcor” on top of the pile, so he did and we liked it a lot. It’a also very old-school looking. The pose of “Sarcor” symbolises a victorious conquest that is revealed at the end of the album, that’s why the gasmask is off his face.


I've always liked that you don't neglect lyrics. I don't have the original CD with me, but I'm already looking forward to "read it". Most death metal bands have such ordinary, classic lyrics. About what are those at "Stellar Stream Obscured"?

Thanks, that’s nice to hear. The lyrics are extremely important to this band. There is always a theme on each album we do. This new album is the first one with a cenceptual story telling unlike previous albums. And unlike previous albums this new one has nothing to do with my personal thoughts and views. Both previous albums were very metaphysical and philosophical in nature, expressed through channels of the non-physical part of me. I wanted to do something different this time and tell a simple sci-fi/post-apocalyptic story since I’m a big fan of the genre. The album has actually two stories, but both interweave at the end of the album, and you can see the whole picture and know why the first chapter ends so abrubtly. It’s a dark tragic tale about us as species, and how far we can go to survive. If you want a happy ending, don’t read the lyrics, go watch a hollywood movie or something. Yeah, I try to avoid all the clichés of death metal when I write lyrics for this band, we try to stay away from all that gore and horror stuff that has been done a million times anyway. Even if this story is very dark, I try to make it interesting and with a twist, without putting together tons of cool words from the dictionary of death metal.


As I wrote, you are an original band. The guitar signature is unmistakable and the pieces are composed with ease and elegance. Am I right? Was the process of creating new material easy? Will you please tell us something about the process of creating a new songs? How do SARCASM compose?

As I said earlier, it was easy. It’s Peter only who writes the music, everything comes from him, he’s extremely talented, one of a kind and one of best actually, and yes, he has his own signature. His solos are not only excellent, they’re also memorable. The process is very simple, he composes the songs, the riffs just comes to him while he’s working or doing other stuff, he memorizes everything till he gets home to record the stuff. It’s incredible. I have to write my shit immediately, otherwise I forget my stuff like minutes after. Peter has been very inspired the past seven years or so, he lets the gates of creativity always stay open. So this band don’t rehearse or jam or collect riffs from the others, or we don’t go back and re-arrange songs or discuss them, when they are written, they are written, it’s just as easy as that. Then, Peter records them and sends them to me. Then it’s up to me where and how I should put the vocals, I listen to them many times like I said until I hear everything with vocal patterns in my head. Then I just write the lyrics. When the lyrics are written, I listen to the songs many times with vocals in mind to make sure all the words and screams are where they should be. We don’t rehearse during this process and I don’t come up with new stuff or change stuff in the studio. Everything is ready and complete before I record the vocals, even the smallest scream are carefully detailed and planned, just like our guitar solos. Actually, the band has never rehearsed once before recording of an album. The other guys, like me, practice the songs at home until it’s time to go in and record them. I’m very lucky to have all these talanted people around me. And this is the third time we work like this. Rehearsing is unnecessary.

You are a band that dates back to the 1990s. It's been a long time and a lot of things have changed. SARCASM also suspended its activities for a long time (1994 - 2015). Wasn't there time or money? Or musicians? What happened?

We split up completely, it had nothing to do with time or money. We just got tired of the band, and went separate ways. We were also very unfocused as a band and very young, drunk and stupid most of the times and didn’t think forward like many other bands. We neglected a lot of things. And I was tired of the whole underground scene of that time. I didn’t play in bands for many years. But we recorded an album right before we broke up, the “Burial Dimensions” album, we didn’t even care to seriously send the album to labels, it was recorded and then nothing happened, it remained unheard, unseen and unknown for 17 years, gathering dust in my drawer. In 2011, it was finally released, and since then been released several times. But I don’t regret anything, I did a lot of other things that I needed to complete during those years. It was a good thing actually that the band broke up back then, the 2015 reformation wouldn’t have been that strong otherwise. I remember in 2007 we talked about getting back together again, but I said no way. The time wasn’t right.


When you returned in 2015, I was very happy. You know, I immediately went to the basement and spent almost the whole weekend there to find an old tape "A Touch of the Burning Red Sunset." No original, just an ordinary copy, but it was of great value to me at the time. How do you remember the old days? You were young, you had more time, sometimes I wonder if it was not better without the Internet and various new technologies. Although, life is maybe easier now, more comfortable? How do you see it and what has changed for you as a musician?

The old days were fun most of the times, partying and rehearsing a lot, especially 92-93 when the band was extremely creative, it was wild and crazy times, a lot of youthful hunger and anger. But I prefer this new age and its “new” technologies, everything goes faster and you reach people much faster. I don’t have to wait a month for a mail to reach me, and thousand times easier to promote my bands. I’m not the nostalgia guy who praises old days all the time, that’s stupid and pointless and waste of time, but mostly probably because I’ve experienced the old times. It’s done, and you can’t turn back! No matter how nostalgic you try to be in your words and feelings. The present now will also be the past in the future, so just focus here and now and feel the well-being of the now instead of the past which is just a memory. But sure, metal music was better in the past in my opinion, it was new and exciting, there were fewer bands and they all progressed rapidly, and most bands had their own sound and identity. But there are many good bands today also, you just have to find them in this huge metal jungle of today. Internet changed everything, some changes were very good and some really bad. But the good things always win.


When I interviewed Heval from DEATHSWARM, he wrote a beautiful sentence at the time, "Extreme metal generally means freedom and self-confidence to me, both musically and in a way of life." I thought about it a lot and found that I was just the same. I always take the band as a whole. How band works at concerts, in interviews, I have to trust their music. SARCASM really gives the impression that your music goes straight from the heart. No poses, just "pure art". Do you think that this can be learned? What does music actually mean to you?

I believe I wrote “For me, extreme metal in general means freedom and self-empowerment“. But yes, it is pure art and no posers are allowed haha.. You just have to be true to yourself, and don’t follow any rules or listen to anyone else. Just follow your heart and everything will manifest in the truest form. Music means everything to me. I can’t live without it, I’m addicted. The first thing I do when I get up every morning is putting a record on, before I even have my first coffee. Silence is not allowed in my home, I listen to music like 12 hours a day. When I don’t listen to music, I watch movies or I’m at sleep. But I sleep very little, it’s just a waste of time, why sleep when you can listen to more music or watch more movies or be more alive. Sleep is death every night, and I hate it!

Now, thanks to the pandemic is a strange situation, but when everything calms down, I would love to see you at the concert. Are you planning a tour of the old continent? Do you play a lot and do you like it? And how do you perceive a live presentation of your music?

No we haven’t planned any tours. No one knows how this year will turn out, but the plan is to record the next album the end of this year. We actually haven’t had many gigs after the re-formation, but sure, when we play those songs in front of people, it feels great, if everything works properly with the sound and stuff. We play songs from every album, songs that work really well in a live situation, like Through Tears Of Gold, From The Crimson Fog etc. From the new album we’d perhaps play 3 or 4 songs I think. Apocalyptic Serenity will work really well live I think.


Returning to the DEATHSWARM interview, Heval also wrote that you have cold weather and expensive beer in Sweden. You should come to visit us in Pilsen, we have Pilsner Urquell here, I live not far from the brewery:). I wonder if you have a regular beer meetings with SARCASM too? Are you a group of friends who will go for a few pints after the rehearsal? Seems to me you are a band when chemistry between members work well. Or am I wrong?

We drink beer every weekend here, that’s a ritual you just can’t break, that’s what unite us. The chemicals make the chemistry work I guess lol. Yeah, we go out to pubs sometimes or hang around at friends and band members places. Metal from the speakers and alcohol in the bottles, that’s what I have been doing almost every weekend for the past 35 years. Live fast die old! Yeah I know you have great beer in your country, I’ve been there, and it’s cheap too. It’s expensive in Sweden, but we have lots of beer from all around the world in our liquor stores. I’ll give you a call when I’m there next time so we can visit the brewery.


A classic question at the end. What are SARCASM planning in the upcoming months? Would you like to say something to the fans?

We will prepare for the next album these coming months. All the music is already written but I’ll be writing some lyrics and make sure all the songs work in my head. We have written 13 new songs, 8 of them will be on the next record. It’s going to be our strongest album with lots of variety, speed and heaviness. To our fans, yeah, hope you enjoy the new album as much as we do. And if you do, make sure to buy a copy.
Also expect another album next year.

You don't even know what this interview means to me. I really appreciate it. Both bands - SARCASM and DEATHSWARM are very frequent guests in my player. Thank you both for the answers and especially for your music. May you prosper as musicians and also in your personal lives! SARCASM rules!

Thank you very much man! It’s nice to know that we have fans like you, it means a lot to us too. We all co-create, us and our fans, this energy stream is always flowing in both directions.

about SARCASM on DEADLY STORM ZINE:



---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - SARCASM - Hudba pro mě znamená všechno.

Rozhovor se švédskou death metalovou skupinou SARCASM.

Odpovídal zpěvák Heval Bozarslan, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

SARCASM - Stellar Stream Obscured (2022):

Ave SARCASM! Než začneme rozhovor, dovol mi, abych vám poděkoval. Víš, jsem starý metalový pes a poslouchám hudbu nejen ušima, ale i srdcem a vaše novinka „Stellar Stream Obscured“ mě doslova uhranula. Jako bych se díval do tmy někde daleko na severu. Je to hodně mrazivé a zvláštní album. Jak vznikalo? Jaký mají SARCASM recept na tolik emocí, nálad?

Děkuji mnohokrát. Ano, je to zvláštní album, má kolem sebe apokalyptickou atmosféru, myslím, že je to nejepičtější a nejucelenější album, jaké jsme zatím udělali. Jeho tvorba byla ve skutečnosti mnohem jednodušší, než si někteří lidé myslí. Než jsem slyšel všechny skladby, ani nás nenapadlo, že bychom mohli udělat koncepční album. Když jsem od Petera dostal všechny skladby, poslechl jsem si je milionkrát, jako to dělám vždycky, než mě vůbec napadne nějaký text, ale tentokrát byly skladby pro koncepční album jako stvořené, prostě to dávalo smysl, ta nálada, rozmanitost, sbory, klávesy atd. Prostě jsem všech osm skladeb rozdělil do dvou "kapitol" po čtyřech skladbách a vymyslel příběh. Vlastně část příběhu jsem měl v hlavě už před lety, ale navázal jsem na něj a přidal k němu sci-fi prvky a zvraty. Možná je to těžko uvěřitelné, ale tohle album je nejjednodušší, jaké jsme kdy udělali, složení i texty nám zabraly snad rok. Nahrávali a mixovali jsme ho na jaře 2021 a ve srovnání s našimi minulými alby to šlo velmi rychle. Recept je velmi jednoduchý, tvořit hudbu od srdce, bez pravidel a hranic, jsme fanoušci extrémního metalu, ať už pomalého nebo rychlého a je to jasně slyšet, říct si "uděláme osm skladeb, které budou hodně rychlé", na to by tahle kapela nepřistoupila. Před natáčením alba se říká jediné: "Pojďme udělat další album, které bude stejně dynamické jako to předchozí". Dál už se o tom nebavíme.


Abych pravdu řekl, tak i když jsem velký fanoušek klasické švédské death metalové scény, tak na vás se mi právě líbí, že se zcela odlišujete. Základem vaší hudby je sice také smrtící kov, ale lze zaslechnout i pořádnou porci blacku a letos i doom metalu. Alespoň tak to slyším já. Připadá mi, že jste na „Stellar Stream Obscured“ nechali ještě víc vyniknout chlad a temnotu. Miluju zvuk nové desky! Dohledal jsem si, že je pod albem podepsán Christian Wallgren. Vyřiď mu, že skládám poklonu. Kde a jak jste nahrávali?

Dobře, pošlu tvou chválu Christianovi, ačkoli to nenahrával ani nemixoval, album jen masteroval. Alvaro dělal veškerou mixáž společně s kapelou. Nahrávali jsme ho ve stejném studiu jako naše dvě předchozí alba, v HSH v Uppsale, studio vede náš bubeník Alvaro a náš kamarád Philip, oba dělají všechny nahrávky a mix. Ano, album je zdravě pestré, jsme fanoušci extrémního metalu obecně, takže se snažíme mixovat tak, abychom vytvořili dynamická alba, pestrost byla pro SARCASM vždycky nejdůležitější. Když chceme na album přidat doomovou skladbu, prostě to uděláme, aniž bychom se starali o to, co si myslí ostatní. Dokud je to heavy jak sviňa, zajímavé a zapamatovatelné, tak je to pro nás dobré. Všiml jsem si některých reakcí na naši novou doomovou skladbu "Ancient Visitors", někteří lidé se zdají být překvapeni, že jsme na album zařadili doomovou skladbu. Ale my máme doomové skladby na každém albu, které jsme nahráli, takže nechápu, proč je to překvapení, není to pro nás nic nového. I když "Ancient Visitors" je o něco pomalejší než ty předchozí.

Věrní jste i, co se týká obalu a grafiky. Práci Ráula Gonzáleze mám moc rád. Jaké bylo zadání pro nové album? Minule to byla zamrzlá brána a letos hromada mrtvých s jednou postavou, která pravděpodobně zvítězila. Jak motiv souvisí s hudbou a texty? Co má doopravdy znázorňovat?

Konceptem alba je v podstatě zkáza naší planety, i když v průběhu alba se toho děje víc. Chtěl jsem, aby na obalu bylo něco, co tu atmosféru vystihne, víte, spousta smrti a rozkladu. Ukázal jsem Raulovi původní obal jedné z našich starých demodesek, ten s hromadou mrtvol, a řekl jsem mu, ať udělá jeho novou verzi, s ještě větším množstvím mrtvol a rozkladu, a taky ať přidá našeho maskota "Sarcor" na vrchol té hromady, tak to udělal a moc se nám to líbilo. Vypadá to také velmi staromódně. Póza "Sarcora" symbolizuje vítězné dobývání, které se odhalí na konci alba, proto má plynovou masku z obličeje.


Mně se na vás vždy líbilo, že nezanedbáváte i texty. Nemám sice u sebe originální nosič, ale už teď se těším, až si „počtu“. Většina death metalových kapel má texty takové obyčejné, klasické. O čem jsou ty na „Stellar Stream Obscured“?

Díky, to rád slyším. Texty jsou pro kapelu nesmírně důležité. Na každém našem albu je vždy nějaké téma. Tohle nové album je na rozdíl od těch předchozích první s censuálním vyprávěním příběhu. A na rozdíl od předchozích alb nemá tohle nové nic společného s mými osobními myšlenkami a názory. Obě předchozí alba měla velmi metafyzický a filozofický charakter, vyjadřovala se kanály nefyzické části mého já. Tentokrát jsem chtěl udělat něco jiného a vyprávět jednoduchý sci-fi/postapokalyptický příběh, protože jsem velkým fanouškem tohoto žánru. Album má vlastně dva příběhy, ale oba se na konci alba prolínají a vy můžete vidět celý obraz a vědět, proč první kapitola končí tak náhle. Je to temný tragický příběh o nás jako druhu a o tom, kam až jsme schopni zajít, abychom přežili. Pokud chcete šťastný konec, nečtěte text a běžte se podívat na hollywoodský film nebo něco podobného. Ano, když píšu texty pro tuhle kapelu, snažím se vyhnout všem deathmetalovým klišé, snažíme se držet dál od všech těch gore a hororových věcí, které už byly stejně milionkrát zpracované. I když je ten příběh hodně temný, snažím se ho udělat zajímavý a s nějakým zvratem, aniž bych dával dohromady tuny cool slov ze slovníku death metalu.


Jak už jsem psal, jste originální kapelou. Kytarový rukopis je nezaměnitelný a skladby jsou složeny s lehkostí a elegancí. Mám pravdu? Skládá se vám nový materiál dobře? Prozradíš nám prosím samotný proces vzniku nové skladby? Jak tvoří SARCASM?

Jak jsem již řekl, bylo to snadné. Hudbu píše pouze Peter, všechno pochází od něj, je nesmírně talentovaný, vlastně jeden z nejlepších a ano, má svůj vlastní rukopis. Jeho sóla jsou nejen vynikající, ale také zapamatovatelná. Proces je velmi jednoduchý, skládá skladby, riffy ho prostě napadají, když pracuje nebo dělá jiné věci, všechno si pamatuje, dokud nepřijde domů a nenahraje to. Je to neuvěřitelné. Já si musím zapsat svoje věci okamžitě, jinak je zapomenu tak po pár minutách. Peter je posledních asi sedm let velmi inspirativní, nechává brány kreativity stále otevřené. Takže tahle kapela nezkouší, nejamuje, nesbírá riffy od ostatních, ani se ke skladbám nevracíme a nepředěláváme je nebo o nich nediskutujeme, když jsou napsané, tak jsou napsané, je to prostě takhle jednoduché. Pak je Peter nahraje a pošle mi je. Pak už je na mně, kam a jak mám dát vokály, poslouchám je mnohokrát, jak už jsem řekl, dokud v hlavě neslyším všechno i s vokálními vzorci. Pak už jen píšu texty. Když jsou texty napsané, poslouchám skladby mnohokrát s vokály v hlavě, abych se ujistil, že všechna slova a výkřiky jsou tam, kde mají být. Během tohoto procesu nezkoušíme a já nevymýšlím nové věci ani je ve studiu neměním. Všechno je připravené a hotové, než začnu nahrávat vokály, i ten nejmenší výkřik je pečlivě propracovaný a naplánovaný, stejně jako naše kytarová sóla. Kapela vlastně před nahráváním alba ani jednou nezkoušela. Ostatní kluci, stejně jako já, cvičí skladby doma, dokud nenastane čas jít je nahrát. Mám velké štěstí, že mám kolem sebe všechny tyhle talentované lidi. A takhle pracujeme už potřetí. Zkoušení je zbytečné.

Jste kapelou, která svůj vznik datuje do devadesátých let minulého století. To už je hodně dlouhá doba a spousta věcí se změnila. SARCASM také přerušili na dlouhou dobu svoji činnost (1994 – 2015). Nebyl čas nebo peníze? Nebo muzikanti? Co bylo příčinou?

Úplně jsme se rozpadli, nemělo to nic společného s časem ani s penězi. Prostě nás kapela přestala bavit a šli jsme každý svou cestou. Taky jsme byli jako kapela hodně nesoustředění, většinou jsme byli hodně mladí, opilí a hloupí a nemysleli jsme dopředu jako spousta jiných kapel. Spoustu věcí jsme zanedbávali. A já byl unavený z celé tehdejší undergroundové scény. Mnoho let jsem v kapelách nehrál. Ale těsně předtím, než jsme se rozpadli, jsme nahráli album "Burial Dimensions", ani jsme se nestarali o to, abychom ho vážně poslali vydavatelstvím, bylo nahrané a pak se nic nedělo, zůstalo neslyšené, neviděné a neznámé sedmnáct let a prášilo se na něj v mém šuplíku. V roce 2011 konečně vyšlo a od té doby bylo vydáno několikrát. Ale ničeho nelituji, během těch let jsem udělal spoustu jiných věcí, které jsem potřeboval dokončit. Vlastně bylo dobře, že se kapela tehdy rozpadla, reformace v roce 2015 by jinak nebyla tak silná. Vzpomínám si, že v roce 2007 jsme se bavili o tom, že bychom se zase dali dohromady, ale já jsem řekl, že v žádném případě. Nebyl na to ten správný čas.


Když jste se v roce 2015 vrátili, měl jsem hroznou radost. Znáš to, ihned jsem šel do sklepa a strávil tam skoro celý víkend, abych našel starou kazetu s „A Touch of the Burning Red Sunset“. Žádný originál, jen obyčejná kopie, ale tenkrát pro mě měla obrovskou hodnotu. Jak na staré časy vzpomínáš ty? Byli jste mladí, člověk měl více času, někdy si říkám, jestli nebylo bez internetu a různých nových technologií lépe. I když, život je možná teď lehčí, pohodlnější? Jak to vidíš ty a co se pro tebe změnilo jako pro muzikanta?

Staré časy byly většinou zábavné, hodně se pařilo a zkoušelo, zejména v letech 92-93, kdy byla kapela extrémně kreativní, byly to divoké a bláznivé časy, hodně mladického hladu a vzteku. Ale mám radši tuhle novou dobu a její "nové" technologie, všechno jde rychleji a k lidem se dostanete mnohem rychleji. Nemusím čekat měsíc, než mi přijde zásilka a tisíckrát snadněji se propagují kapely. Nejsem nostalgik, který pořád vychvaluje staré časy, to je hloupé a zbytečné a ztráta času, ale hlavně asi proto, že jsem ty staré časy zažil. Je to pryč a už to nejde vrátit! Bez ohledu na to, jak moc se snažíte být nostalgičtí ve svých slovech a pocitech. Přítomnost teď bude v budoucnu také minulostí, takže se soustřeďte jen tady a teď a vnímejte pohodu přítomnosti místo minulosti, která je jen vzpomínkou. Ale jistě, metalová hudba byla podle mého názoru v minulosti lepší, byla nová a vzrušující, bylo méně kapel a všechny se rychle vyvíjely a většina kapel měla svůj vlastní zvuk a identitu. Ale i dnes existuje spousta dobrých kapel, jen je musíte v té obrovské metalové džungli dneška najít. Internet všechno změnil, některé změny byly velmi dobré a některé opravdu špatné. Ale dobré věci vždycky zvítězí.


Když jsem dělal s Hevalem rozhovor s kapelou DEATHSWARM, napsal tenkrát krásnou větu „Extrémní metal pro mě obecně znamená svobodu a sebevědomí, a to jak po hudební stránce, tak ve způsobu života.“ Hodně jsem o tom přemýšlel a zjistil jsem, že jsem na tom úplně stejně. Já třeba beru vždy kapelu jako celek. Jak působí na koncertech, v rozhovorech, musím jí hudbu věřit. SARCASM opravdu působí dojmem, že jde vaše hudba přímo ze srdce. Žádné pózy, jen „čisté umění“. Myslíš, že se tohle dá naučit? Co pro tebe vlastně hudba znamená?

Myslím, že jsem napsal: "Extrémní metal pro mě obecně znamená svobodu a sebeprosazení".  Ale jo, je to čisté umění a žádná póza není povolena, haha. Prostě musíš být věrný sám sobě a neřídit se žádnými pravidly ani neposlouchat nikoho jiného. Stačí následovat své srdce a vše se projeví v té nejpravdivější podobě. Hudba pro mě znamená všechno. Nemůžu bez ní žít, jsem na ní závislý. První věc, kterou udělám, když každé ráno vstanu, je, že si pustím desku, než si dám první kávu. Ticho u mě doma není dovoleno, hudbu poslouchám asi dvanáct hodin denně. Když neposlouchám hudbu, dívám se na filmy nebo spím. Ale spím velmi málo, je to jen ztráta času, proč spát, když můžete poslouchat víc hudby nebo se dívat na víc filmů nebo žít. Spánek je smrt každou noc a já ho nenávidím!

Teď je díky pandemii covid divná situace, ale až se vše uklidní, hrozně rád bych vás viděl na koncertě. Jak jsou na tom SARCASM? Nechystáte třeba nějaké turné po starém kontinentě? Hrajete hodně a rádi? A jak vnímáš živou prezentaci vaší hudby?

Ne, žádné turné neplánujeme. Nikdo neví, jak tento rok dopadne, ale plán je nahrát další album koncem tohoto roku. Vlastně jsme po reformaci moc koncertů neměli, ale jasně, když ty skladby hrajeme před lidmi, je to skvělý pocit, pokud všechno funguje správně se zvukem a tak. Hrajeme skladby z každého alba, skladby, které na živo fungují opravdu dobře, jako “Through Tears Of Gold”, “From The Crimson Fog” atd. Myslím, že z nového alba bychom zahráli možná tři nebo čtyři skladby. “Apocalyptic Serenity” bude podle mě naživo fungovat opravdu dobře.


Zase se vrátím k rozhovoru s DEATHSWARM, Heval psal, že máte ve Švédsku chladné počasí a drahé pivo. Měli byste přijet k nám do Plzně, máme tu Pilsner Urquell, bydlím kousek od pivovaru:). Zajímalo by mě, jestli chodíte se SARCASM taky na pivo? Jste partou přátel, kteří po zkoušce zajdou na pár půllitrů? Já si nemůžu pomoct, ale působíte na mě jako skupina, ve které musí fungovat vzájemná chemie. Nebo se pletu?

Pivo tu pijeme každý víkend, to je rituál, který prostě nejde porušit, to nás spojuje. Myslím, že Chemikálie tvoří chemii, lol. Jo, občas chodíme do hospody nebo se poflakujeme u kamarádů a členů kapely. Metal z repráků a lahváče, to dělám už 35 let skoro každý víkend. “Live fast die old”! Jo, vím, že u vás máte skvělé pivo, byl jsem tam a je taky levné. Ve Švédsku je drahé, ale v našich obchodech s alkoholem máme spoustu piv z celého světa. Až tam budu příště, zavolám ti, aby jsme se zašli podívat do pivovaru.


Klasická otázka na závěr. Co chystají SARCASM v nejbližších měsících? Chceš něco vzkázat fanouškům?

V následujících měsících budeme připravovat další album. Všechna hudba už je napsaná, ale budu psát texty a ujišťovat se, že všechny skladby fungují v mé hlavě. Napsali jsme třináct nových skladeb, osm z nich bude na příští desce. Bude to naše nejsilnější album se spoustou rozmanitosti, rychlosti a těžkotonážnosti. Našim fanouškům: Doufám, že se vám nové album bude líbit stejně jako nám. A pokud ano, určitě si ho kupte.

Příští rok také očekávejte další album.

Ani nevíš, co pro mě tenhle rozhovor znamená. Moc si jej vážím. Obě smečky - SARCASM i DEATHSWARM jsou velmi častými hosty v mém přehrávači. Děkuji jak za odpovědi, tak hlavně za vaši hudbu. Ať se vám daří jako muzikantům i ve vašich osobních životech! SARCASM rules!

Děkuji moc, člověče! Je hezké vědět, že máme fanoušky jako jsi ty, i pro nás to hodně znamená. Všichni spoluvytváříme, my i naši fanoušci, tento proud energie vždy proudí oběma směry.

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine