DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 24. ledna 2023

Recenze/review - SACRILEGION - From Which Nightmares Crawl (2022)


SACRILEGION - From Which Nightmares Crawl
CD 2022, Chaos Records

for english please scroll down

Vystoupil ze stínu a měl ve tváři zlo. Démon z děsivých nočních snů. Ďábel temnoty. Má mnoho podob, stejně jako extrémní hudba. Vždy jsem vyhledával hlavně kapely, které nezapomínaly na chladné melodie, na atmosféru plnou vzteku, špíny, mrazu a beznaděje. SACRILEGION jsou ze Spojených států a na cestu plnou bolesti se vydali poprvé v roce 2018. Letos nám předkládají své první dlouhohrající album. Řeže mě ihned, od prvního okamžiku.

Pánové hrají postaru, se vztekem v riffech, se silou a nadšením, které k této hudbě patří, jako dřevěná rakev k mrtvému. Vítejte v dávno opuštěném chrámu, ve kterém se uctívají staré, lety ověřené postupy. Zvuk je morbidní a obal představuje ďábla v jeho šílené podobě. Pokud máte rádi smrtící kov, který žhne a pálí a zároveň u něj umrznete, tak neváhejte ani chvilku. 


Debutové album "From Which Nightmares Crawl" je určeno všem fanouškům třeba takových MORBID ANGEL, BOLT THROWER. Ve skladbách se potkává brutalita a syrovost s melodiemi. Songy zní velmi uvěřitelně, dobře se pamatují a je radost se k nim vracet. Kapela má svůj rukopis, vlastní výraz a to se v dnešní době počítá. Nahrávku řadím rozhodně k tomu nejlepšímu, co jsem měl možnost v roce 2022 slyšet. Procházím se tmou, nekonečnými chodbami podsvětí. Ze stěn okapává hnis a řev ze záhrobí je mým průvodcem. Světlo jsem již neviděl několik dní, poslouchám totiž SACRILEGION. Smečku, která je pro mě velkým překvapením. Nečekal jsem vůbec nic, myslel jsem si, že ji zařadím po bok stovky jiných retro skupin, ale není tomu tak. Pánové totiž umí napsat skvělé motivy. Jsou to muzikanti s darem od samotného Satana. Mám rád, když se mohu toulat opuštěným městem. Uprostřed noci, kdy jsou stíny dlouhé a lampy jenom poblikávají. Američané nahráli desku, která ve mě opravdu probouzí černé a šílené noční můry. Jsou jako sen, který se neustále vrací. Je plný zkažené krve, nářku a bolesti. Přesně v této podobě mám smrtící kov nejraději. Pokud to máte nastavené jako já, tak neváhejte ani chvilku. Dostanete pořádnou porci syrového, zkaženého masa. Podáváno bude na víku od rakve. Stačí jen ochutnat a přidat pořádně hlasitost. Nechte na sebe působit tuhle krutou muziku. Nejlépe potmě, o samotě nebo poblíž hřbitova. Hrobka s nápisem SACRILEGION vydala skvělé poselství. Budete navěky prokleti! Amen! Temné, mrazivé death metalové ozvěny z onoho světa!


Asphyx says:

He stepped out of the shadows and had an evil look on his face. A demon from a terrifying nightmare. The devil of darkness. It takes many forms, like extreme music. I've always looked for bands that don't forget the cold melodies, the atmosphere full of anger, dirt, coldness and hopelessness. SACRILEGION are from the United States and first embarked on a journey full of pain in 2018. This year they present us with their first full-length album. It cut me immediately, from the very first moment.

The gents play in an old-fashioned way, with rage in the riffs, with the power and enthusiasm that belongs to this music, like a wooden coffin to the dead. Welcome to a long-abandoned temple where old, time-honoured practices are worshipped. The sound is morbid and the cover represents the devil in his mad form. If you like deadly metal that glows and burns while you freeze to death, don't hesitate a moment.


The debut album "From Which Nightmares Crawl" is intended for all fans of such bands as MORBID ANGEL, BOLT THROWER. In the songs brutality and rawness meets melodies. The songs sound very believable, they are easy to remember and a pleasure to come back to. The band has its own signature, its own expression and that counts nowadays. I definitely rank the recording as one of the best I've had the opportunity to hear in 2022. I walk through the dark, endless corridors of the underworld. Pus dripping from the walls and the roar from beyond is my guide. I haven't seen a light for days, I'm listening to SACRILEGION. A pack that comes as a great surprise to me. I wasn't expecting anything, I thought I'd put it alongside hundreds of other retro bands, but it's not so. The gentlemen know how to write great themes. They are musicians with a gift from Satan himself. I love being able to wander through a deserted city. In the middle of the night, when the shadows are long and the lamps only flicker. The Americans have made a record that really brings out the black and crazy nightmares in me. They're like a dream that keeps coming back. It's full of bad blood, wailing and pain. That's the kind of death metal I like best. If you're set like me, don't hesitate a moment. You're gonna get a good helping of raw, rotten meat. Served on a coffin lid. All you have to do is taste it and turn up the volume. Let this cruel music affect you. Preferably in the dark, alone or near a cemetery. The tomb with the inscription SACRILEGION sends a great message. You will be damned forever! Amen! Dark, freezing death metal echoes from the other world!


Tracklist:
01. A Terrible Pilgrimage To Seek The Nighted Throne
02. Puritanical Dementia
03. Tainting The Sky With Red
04. From Which Nightmares Crawl
05. So Envenomed, Enshrined
06. Legacy Of The Impaler
07. Transfixed In Spiral Ambiguity
08. The Hollow Blue Eyes Of Yomi At Twilight
09. Creaking Shadows (That Which Dwell In Silence)
10. Ever-Consuming Arc (The Dirgelike Crawl Through Trembling Aeons)

SACRILEGION is:
Connor G. Carlson - Vocals, Guitar
Geronimo Santa Cruz - Guitar
Ashton J. Childs - Drums
Alex Seolas - Bass

pondělí 23. ledna 2023

Recenze/review - VAYRON - Demo 2022 (2022)


VAYRON - Demo 2022
Demo tape 2022, Visceral Circuitry Records

for english please scroll down

Mám rád, když mi u muziky praskají všechny kosti v těle. Líbí se mi, když se mi začne vařit krev v žilách. Jakoby mi někdo vystřelil mozek z hlavy, když poslouchám demonahrávku francouzských VAYRON. Poctivý smrtící kov, se spoustou melodií a takovou tou plesnivou patinou, kterou mám u tohoto stylu tolik rád. Pořád mě baví navštěvovat staré katakomby a objevovat nové kapely.

Nahrávka má velmi dobrý zvuk, líbí se mi i obal. Hlavní jsou ale nápady, kterých je ve skladbách velké množství. Žhnou a pálí a zároveň vás ochladí na bod mrazu. Otevírám dveře do dávno opuštěné kobky s nápisem VAYRON a poslouchám velmi pečlivě. Rakev je otevřena!


Pokud bychom hledali kapely, u kterých se Francouzi inspirovali, museli bychom zmínit smečky jako CANNIBAL CORPSE, PESTILENCE, DEICIDE, MASSACRE, MORBID ANGEL a spoustu dalších, které vládly světu v devadesátých letech. Pánové navíc přidávají velké množství vlastních nápadů. Drží se stylu, nevydávají se do neznámých cest, ale demo není jen dobrým řemeslem. V jednotlivých skladbách nalezneme spoustu zkažené krve. Připadám si, jako na návštěvě archívu, ve kterém leží starodávné spisy. Jedním z nich je i Kniha smrti, ze které VAYRON citují. A dělají to s elegancí zkušených muzikantů. Mezi prsty prosévám prach předků a chodbami se toulají přízraky. Kapela je jako démoni ze dávných časů, jako bestie, která se po letech probudila. Chtějí nás zabít svoji hudbou, pohřbít nás zaživa. Upálit všechny hříšníky! Jsem moc rád, že mi přišlo "Demo 2022" na recenzi. Muziku si neskutečně užívám a rád se k ní vracím. Troufám si tvrdit, že nás v budoucnu čekají skvělá alba. Chci dlouhohrající desku! Hned teď! Tohle je přesně underground podle mého gusta. Smrtící kov pro všechny milovníky shnilého masa, pro gurmány, co rádi tráví svůj čas v temnotě. Jako když navštívíte márnici a strávíte s mrtvými a touhle deskou celou noc. Také cítíte ten chlad a tmu? Absolutní inferno! Syrový death metal z opuštěných pohřebišť!


Asphyx says:

I love it when music makes every bone in my body crack. I like it when the blood starts boiling in my veins. It's like someone blew my brains out listening to a VAYRON demo. Honest killer metal, with lots of melody and that moldy patina I love so much about this style. I still enjoy visiting old catacombs and discovering new bands.

The record has a very good sound, I like the cover too. But the main thing is the ideas, of which there are a lot in the songs. They burn and scorch and at the same time cool you down. I open the door to the long abandoned dungeon with the VAYRON sign and listen very carefully. The coffin is open!


If we were looking for bands that the French were inspired by, we would have to mention bands like CANNIBAL CORPSE, PESTILENCE, DEICIDE, MASSACRE, MORBID ANGEL and many others that ruled the world in the 90s. In addition, the gentlemen add a large number of their own ideas. They stick to the style, they don't venture into unknown paths, but the demo is not just good craftsmanship. There's plenty of bad blood to be found in the individual tracks. I feel like I'm visiting an archive where ancient writings lie. One of them is the Book of Death, from which VAYRON quote. And they do it with the elegance of seasoned musicians. I sift the dust of ancestors between my fingers and ghosts wander the corridors. The band is like demons from long ago, like a beast that has awakened after all these years. They want to kill us with their music, bury us alive. Burn all the sinners! I'm so glad I received "Demo 2022" for review. I enjoy the music immensely and love coming back to it. I dare say we're in for some great albums in the future. I want a long-playing album! Right now! This is exactly my kind of underground. Death metal for all lovers of rotten meat, for gourmets who like to spend their time in the dark. It's like visiting a morgue and spending the whole night with the dead and this record. Do you feel the cold and the dark, too? Absolute inferno! Raw death metal from abandoned burial grounds!


Tracklist:
01. Fanatic
02. Drunk
03. Power
04. Dirty

band:
Artwork: Fedric vinciguerra
Prod: Nick Tarlton

Guitar1 SeB
Guitar2 Tintin
Bass/vocal :Pepone
Drum: Micka

Info - BACK TO THE SYMBOLIC 2023 - Tři Dvory u Kolína - 25. - 26. 8. 2023


CZ: Chvíli nám to sice trvalo, ale věříme, že se vyplatilo si počkat! Těší nás, že Vám můžeme představit finální line-up letošního ročníku festivalu BACK TO THE SYMBOLIC 2023 v čele se Švédskou death metalovou legendou Sorcery, působící na scéně již od roku 1986, která ještě NIKDY v Čechách nezahrála a my máme obrovskou radost, že jejich "poprvé" bude právě u nás ve Třech Dvorech spolu s VILE Schizophreniaband, Mercyless , Obscenity - Death Metal est. 1989, Symbtomy , Burial Remains , Consecration , CORTEGE , FAECES , Typhus, Sectesy , Elysium , F.O.B. , Hells Band , Solar System Band , Dysangelium , Surgery , Mivedantal , Slaves of Passion!
Vstupenky v předprodeji na www.symbolic.cz
--------
EN: It took us a while, but we believe it was worth the wait! We are pleased to present the final line-up of this year's BACK TO THE SYMBOLIC 2023 festival, headed by the Swedish death metal legend Sorcery, who have been on the scene since 1986 and have NEVER played in the Czech Republic before, and we are very happy that their "first time" will be with us in Tři Dvory alongside many great bands!

tickets here: www.symbolic.cz




------------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 22. ledna 2023

Recenze/review - PERCUSSOR - Ravenous Despondency (2022)


PERCUSSOR - Ravenous Despondency
CD 2022, Horror Pain Gore Death Productions

for english please scroll down

Na staré pohřebiště kousek za městem chodím hodně často. Je mi tu v temnotě velmi dobře. Poslouchám jen ošklivou a zlou muziku. Musí být nasáklá zkaženou krví a smrdět sírou. Většinou vyhledávám kapely, které mají kořeny v devadesátých letech minulého století. Usedám na mramorový hrob a užívám si chladné a podmanivé melodie. Tady, s novou deskou amerických PERCUSSOR je mi nejlépe.

Historie téhle smečky se začala psát v roce 1996. První album ale vzniklo až po devatenácti letech. A jedná se o šílenou smrtící lavinu opravdu prvotřídního staroškolského smrtícího kovu s thrash metalových feelingem. Démoni znovu tančí v kruhu a vyzývají temnotu, aby konečně zahalila svět do černého pláště nicoty.


Hudba PERCUSSOR je ze stejných hřbitovů, jako ta od POSSESSED, VITAL REMAINS, SOLSTICE, DECEASED, MALEVOLENT CREATION. Obsahuje v sobě stejné množství nadšení a odhodlání. Vnitřního pnutí a síly, které se dle mého nedá naučit. Muzikanti ji musí mít v sobě. Mám rád takové smečky, protože při jejich hudbě lezou zombie z děr a děsivé noční můry se stávají realitou. Parádní je i zvuk, prašivý a plesnivý, jako ruka shnilé mrtvoly. Obal se také povedl na výbornou. Myslím si, že srdce každého milovníka starých dobrých časů a poctivé muziky bude létat v záhrobí a radovat se. Mám to takhle nastavené a k novince "Ravenous Despondency" se hrozně rád vracím. Skladby jsou jako smršť, tsunami, po které zůstává jenom spálená země. Spousta rouhání, hororové, gore nálady. Vše sedí na svých místech a riffy řežou jako čerstvě nabroušený skalpel. Hnis stéká po zdi a z katakomb se ozývají ozvěny ze záhrobí. Mrazí mě v zádech a krve by se ve mě nedořezal. Album na mě působí, jako by leželo dlouhé roky v dřevěné rakvi, pokryté pavučinami. Letos bylo exhumováno a hozeno mezi nás, obyčejné smrtelníky. Existuje jenom absolutní tma, zlo a přízraky. Doporučuji všem démonům, i milovníkům nahrubo nasekaného zla. V ulicích se válí mlha a já musím jít. Pohřebiště za městem čeká. Poslouchat budu "Ravenous Despondency", to je doufám všem jasné. Jedná se totiž o vynikající desku po všech stránkách. Oheň hoří jasným plamenem! Pravý death metal ze starých pohřebišť!


Asphyx says:

I go to the old burial ground just outside of town a lot. I'm very comfortable here in the dark. All I listen to is ugly, evil music. It must be soaked in rotten blood and smell of sulphur. I usually seek out bands that have their roots in the '90s. I sit on a marble grave and enjoy the cool and captivating melodies. Here, with the new American PERCUSSOR album, I feel best.

The history of this band began in 1996. But the first album wasn't released until nineteen years later. And it is a crazy death avalanche of really first class old school death metal with a thrash metal feel. The demons dance in circles once again, challenging the darkness to finally envelop the world in a black cloak of nothingness.


PERCUSSOR's music is from the same graveyards as that of POSSESSED, VITAL REMAINS, SOLSTICE, DECEASED, MALEVOLENT CREATION. It contains the same amount of passion and determination. An inner drive and strength that I don't think can be taught. Musicians have to have it in them. I love these bands because when they play their music, zombies come out of holes and terrifying nightmares become reality. The sound is great too, dusty and moldy, like the hand of a rotting corpse. The cover art is also excellent. I think the heart of any lover of the good old days and honest music will fly in the beyond and rejoice. I have it set up that way and I love coming back to the new release "Ravenous Despondency". The songs are like a whirlwind, a tsunami that leaves only scorched earth. Lots of blasphemy, horror, gore mood. Everything fits into place and the riffs cut like a freshly sharpened scalpel. Pus oozes down the walls and echoes from the catacombs echo from beyond the grave. I get chills down my spine. The album strikes me as having lain for years in a wooden coffin, covered in cobwebs. This year it was exhumed and thrown among us mere mortals. There is only absolute darkness, evil and ghosts. I recommend it to all demons and lovers of rough-hewn evil. The fog rolls in the streets and I must go. The burial ground outside the city awaits. I'll be listening to "Ravenous Despondency", I hope that's clear to everyone. This is an excellent record all round. The fire is burning bright! True death metal from the old burial ground!


Tracklist:
01. Systematic Savagery
02. Ulterior Treachery
03. Narcissistic, Self Absorbed Disgrace
04. Moldering Existence
05. Self Exile
06. Perpetual Disdain
07. Ravenous Despondency
08. Degradation
09. Bottom Feeder



PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh tří stý osmdesátý sedmý - Metal a běžky


Příběh tří stý osmdesátý sedmý - Metal a běžky

Mrznul jsem, ale dělal jsem, že je mi krásně. Vlastně bylo. Daleko od civilizace, na jizerských hřebenech. Pes poštěkával a z čiré radosti skákal do sněhu. Občas jsem si udělal srandu a nechal na blondýnku padnout sníh ze zatěžkaných větví. Smála se, i když měla vodu za krkem. Už jsme venku několik hodin. Sluníčko svítí a jarní prázdniny teprve začínají. Mám prožít jeden z nejlepších týdnů svého života. Jenom já, ona, pes a metal. A samozřejmě běžky, bez kterých si nedovedu zimu představit. Nikde nikdo, máme volno úplně v jiném termínu, než ostatní. Vezmeme to přes Černou studnici, kde ještě ve staré hospodě dáme dvě piva a grog. A pořád vtipkujeme, protože se máme, jsme spolu. Pes se mezi nás pořád vtírá, připadá mi, že trošku žárlí. 

Na Muchov dojedeme k večeru. Naskytne se nám krásný výhled do kraje. Dáváme si pusy na kamenech, běžky jsme nechali dole. Pes štěká jako o závod. Malej knírač v plné síle a se spoustou energie, která je doslova nakažlivá. Zpátky se změní trošku sněhové podmínky. Místo prašanu se brodíme těžkou hmotou. Do rána bude led, řeknu a dělám, že jsem děsně zkušený místní občan, horal a vůbec trošku machruju. Moje předpověď mi nakonec vůbec nevyjde. Na chalupě dáme rum a pouštíme si desky. Moje sbírka už dosáhla velkých rozměrů. Mám tu i spoustu rockových pecek a tak si uděláme krásný večer. Neznám nic lepšího, než kožešinu na zemi, kousek od kamen. Jsme jak staří Římané. Užíváme si, jak už to mladí dělají. Pak si povídáme, dlouho do noci, ve tmě, v peřinách. Schouleni do sebe. Pes do postele nesmí, přesto tam za chvilku je. Vypadni do svého křesla. Nech ho, krásně hřeje v nohách.

Probudí mě studeným čumákem v obličeji. Chce ven. Vezmu si baterku a svítím do rohu, abych svoji milou neprobudil. Spí jako jezulátko nebo spíš sexy socha. Oddychuje klidně a usmívá se ze spaní. Několikrát zašeptá moje jméno a vypadá to, že znovu prožívá celý večer. Dělá mi to neskutečně dobře, ale musím ven. Chodba je kamenná a studená jako márnice. Venku už zase svítí lampa, v noci ji vypínají. Otevřu dveře a vyvalí se na mě hromada sněhu. Pes zaskučí a mě začnou zebat nohy. Panebože, jsme pod sněhem. Chudák, počůrá se v chodbě, ale nezazlívám mu to. Utřu jeho dílo a jdu si zase lehnout. Pomalu svítá, musím zatopit v kamnech. Nojo, ale dřevo je venku v přístěnku. Lopata a ranní rozcvička mi dá pěkně zabrat. Co tady vyvádíš, zeptá se, když jde na záchod. Musím zatopit. Pojď do postele. Tak jdu, ale pak se musím stejně vrátit, jen mi je ještě větší zima. Vyházím úzkou pěšinu a všimnu si havrana, který sedí na borovici. Začnu mu citovat Alana Edgara Poea a vydrží mi to až do snídaně. Máme jen tvrdý chleba, nějak jsme pro samou lásku zapomněli nakoupit.

Říká se, že třetí den je kritický a tak si odpustíme běžky a jdeme se jen projít. Nikde nikdo. Brodíme se hlubokým sněhem. Není vůbec protaženo, horská vesnice nikoho nezajímá, všichni makají v Jablonci. Nezajdeme na pivo? Tak jo. Psa musím přenášet. Pořád nám zapadá do sněhu. Na tlapkách i břichu se mu udělají hrudky, které roztají až dole ve vsi. Hospoda je prázdná, místní chodí až večer, i když dneska nevím, řekne nám výčepák a postaví před nás ledové pivo. Moje milá požádá raději o grog, ale já se dvou kousků nezaleknu. Povídáme si o muzice, o koncertech, sníme o velkých kapelách, které jsme ještě neviděli. Máme peněz tak akorát, žijeme si dobře, ale ne nad poměry. Jsme skromní, ale máme i na zábavu, nové desky, koncerty, i knížky. Ty miluju, jsme oba brýlatí knihomolové. Spojuje nás to. Hele a už si četla? Ne a ty? Oplácíme si, smějeme se, popichujeme. A já jsem hrozně šťastný, protože ji mám. 

Vždycky jsme to tak měli a už navěky budeme mít. Nadsázka, vtipné hlášky. I když je nám ouvej, jeden druhému pomůže nějakým komentářem. Osvědčí se nám to pak ve chvílích, kdy není nejlépe, když se stanou nehezké věci. To ale ještě nevíme, teprve začínáme. Polehounku, mile a svěže. Nevím jak to mají jiné dvojice, ale moje žena nejen že je děsně sexy, ale od začátku si všechno říkáme. Zároveň máme každý svoje soukromé území. Bavíme se i o dětech a jiných vážných záležitostech. Chci dva kluky, pořádný maníky, se kterými budu jezdit na běžky a budeme spolu chodit ven. No, já bych s dovolením taky jednu holčičku, vás je všude chlapů až běda. Pak si dáme rumíka, protože v hospodě je fakt hrozně zima. Zavěšeni do sebe, jdeme do kopců. Až k chalupě, která je zase pod sněhem. Pořád padá. Musím se dostat nějak ke dveřím, pro lopatu. Brodím se a zpátky vyhazuju cestu. Připadá mi, že bude hodně mrznout. Snad nám nevyhasly kamna. Hurá, hoří. Přiložím a pustím další desku.

Tenkrát ještě nebývala na chalupě televize, tak se trávil čas povídáním, čtením, poslechem a sušením kalhot. Taky milováním, ale to až bylo opravdu teplo. Pořád padá, ale nám je děsně fajn. Trošku paštiky, chleba, který sotva ukousneme, ale to nám vůbec nevadí. Chci být s tebou celý život, řekne mi a já jí na to odpovím, že to si tedy fandí, někdy bývám nevrlý. Zná mě a já ji, připadám si, že jsme spolu už tisíc let. Stačí zvednuté obočí, lehký úsměv a už vím, co si myslím. Někdy mi připadá, že si čteme myšlenky. Všechny mé předešlé dívky byly skvělé, nikdy jsme nechodil s žádnou, která by dělala scény a měla divný řeči, o slepicích nemluvím. Ale ona je blondýnka přeci jen v něčem jiná. Od začátku ví co chce, je klidná, silná. Navíc opravdu chytrá, tak se s ní mohu bavit úplně o všem. Na běžkách sice ještě pořád pořádně neumí, ale učí se. Mám já to ale štěstí. Zítra zase vyrážíme. Pojedeme na Jizerku. Pojď, půjdeme brzy spát. Mám nařízeného budíka.

Málem vlak nestihneme. Přes ty hromady sněhu se nemůžeme do Smržovky skoro dostat. Mrzne jako v pohádce. Psa zebou tlapky, a běhá stále dokola. Konečně přijedou, s omluvou, že na trati jsou popadané stromy. Nejdřív se na to chceme vybodnout a v Tanvaldu si říkáme, že bychom raději zase do hospody, ale nakonec jedeme. Vylezeme v Kořenově a nastoupíme do stopy. Dnes je zataženo a tak své milé vyprávím o Hančem a Vrbatovi. Věří mi, spoléhá se na mě a zabloudíme jenom jednou. Osamocené lesy a stráně, mráz a vítr. Radost z pohybu, grog v termosce, psí suchary, aby měl i náš malý kamarád radost. Nahoře je děsná vánice, mrznou nám zadky i předky. Musím dát psa na vodítko, aby nám neuletěl. Jsme rádi, když se dostaneme do údolí. Dostanu několik ledových pus. Myslela jsem si, že tam zůstaneme. Neboj, jsem starý horal. Nicméně, jeden člověk za několik dní na stejných místech opravdu umrzne. My jsme ale už zase ve vlaku a těšíme se do chalupy.

I když jsem naložil plná kamna uhlím, vyhasnou. Musíme začít znovu. Naložím nejdřív dřevem, sedneme si ve svetrech a čistém prádle hned vedle ohně. Jako za starých časů. Dáš si něco k jídlu? Přinese chleba, který je už spíš jako strouhanka. Ale nám chutná náramně. Nějak jsme v té době nepotřebovali moc jíst. Ale o hafana bylo postaráno krásně. Přibral za celý týden několik kilo. Má milá mu fakt dopřávala. Pustím vinyl s nějakou hodně starou kapelou a usneme jen tak v křeslech. Pak se přesuneme do postele a oběma se nám zdá, jak kloužeme po sněhu. Neklidné nohy má ale i pes, kterého musím ráno na vyvenčení budit. Zase sníh v chodbě, jsme tu odříznuti jako nějací průkopníci v Antarktidě. Naschvál vyhledám staré knížky o cestovatelích, co jsem čítával jako malý a předčítám. O Amundsenovi. Hele, vořechu, vidíš, tady jedly psi. Dívá se na mě, jakoby rozuměl. Natočí hlavu na stranu. Začnu si taky hrát na psa. Skočíme v nádherné rvačce na koberci. Moje dívka se směje, pak se přidá a je nám zase moc fajn. 

Další den musíme pro zásoby. V krámě ve vsi mají kvůli sněhu zavřeno, tak zajedeme na běžkách až do Jablonce. Dva batohy a pes. Cestou pivko, oběd a potkáme plakát, na kterém je nějaký koncert. Půjdeme? No, šel bych, ale co se psem. Nikam se nám nechce. Stejně žádnou kapelu neznáme. Tak si zase zalezeme do peřin a vyprávíme si. Momentálně jsme ve stavu, kdy chceme být jen spolu. Spát a vstávat, chodit na nekonečné procházky se psem. Zimní čistá, mrazivá příroda, spousta legrace. Čerstvý rum, který ona moc nemusí, tak si jej ředí čajem. Pár lahváčů, umíme si udělat dobře. Spousta desek, učíme se jeden od druhého. Jsem tak neskutečně šťastný, že se až zalykám. Udělám všechno, co jí na očích uvidím. Na tenhle týden nezapomenu do konce svých dní. Byl totiž výjimečný po všech stránkách. Pro někoho by to byla jen stará chalupa bez komfortu, ale pro nás byl i suchý záchod v pohodě. Ohlodali jsme všechno na kost, spojeni jeden v druhém, uprostřed jizerské krásy. Nechci, aby to někdy skončilo. Chci s ní být navěky. Říkám to psovi a on přikyvuje. Vždyť já taky, řekne mi blondýnka a já se těším na další den.


Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 21. ledna 2023

News! - HYPNOS - DEATHBIRTH PT.1 / BIRTH (official lyric video 2023)

Official lyric video from minialbum “Deathbirth”, to be released in April 2023 on Einheit Produktionen (MCD) and Nasphyr Records (12”MLP) Music & lyric by Bruno Recorded at Shaark studio, Bzenec / Czech Republic, in December 2022 Engineered by Pavel Hlavica and Petr Nejezchleba Mixed and mastered by Jindřich “Otyn” Tománek / Davos studio

Line-up: 

BRUNO - bass, voc

VLASA - guitars 

CANNI – guitars 

SATAROTH - drums 

Booking / band contact: info@hypnos-cz.com

Official websites:



------------------------------------------------------------------------------------------------------

Interview - MORBUS GRAVE - Darkness, blasphemy, death, suffering and devastating death metal!

Interview with death metal band from Italy - MORBUS GRAVE.

Answered vocalist Erman, thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx. 

Recenze/review - MORBUS GRAVE - Lurking into Absurdity (2022):

Ave MORBUS GRAVE! Greetings to Italy. I hope everything is fine with you. I was really looking forward to your new album „Lurking into Absurdity“, I have always had a lot of fun with previous records and I was happy to come back to them. How did the new piece come about and why did it actually take so long?

Hello Jakub first of all thank you for the interest about Morbus Grave . Well, during the pandemic disease we start to rehearse new material . At that time we had the intention to do a new demo but we got a lot of new songs we decided to use them for the release of the album.

I must say that the news literally cut me open. It is dense, massive, dark and at the same time cold as a corpse's hand. That's exactly how I like it! Where did you record the album or who mixed it? How did you feel about going to the studio and how did you manage to get such killer material?

Thank you so much for the kind words …You hit the spot perfectly…Exactly we wanted it to sound cold and at the same time raw and direct.The album was recorded in Macabro Bunker Recordings , the recording studio about Maso our guitar player. He followed all the things about the recording process, the mixing and the mastering album the whole album itself. Well we worked a lot about on the tracks and probably the process to compose all the material take a long time …but anyway we are totally satisfied about how it came.


I always take the recordings as a whole and you underestimated not only the sound but also the cover. Who did the cover of "Lurking into Absurdity"? Did you have any requirements or did you choose from already prepared paintings? And how the cooperation went.

The cover, as the previous releases, was done by Thomas Westphal (Necromaniac Zine). We know him from a while, for this release we have never giving him any ideas but he always followed and listened to the band , the drawnings that he did were born listening to Morbus Grave and , they respect the concept of the band and the record for sure.

Texts are an integral part of the album. It states that you deal with death. So classic death metal themes. What are the lyrics to „Lurking into Absurdity“ about, who is their author? Where did you get your inspiration for?

Yep , lyrics are very important for us…What we want to represent since the beginning of MG is what means for us , Nightmares , Obsessions and Traumas…. in the same way we have always tried to deal with issues that could be defined as absurd ... with lurking into absurdity we want to tell the story of a person who lives in a parallel dimension wrapped in oblivion and doesn't know how to get out of it ... let's say that the sources of inspirations are many as could be the winnings on serial killers or as can be the obsessions of each of us ..


And what about concerts? What about them at the moment in Italy? Do the clubs work or do you still have any restrictions? A lot of bands were replacing them with live streams on social media, but I wasn't into that. I need a club, beer, girls!

Nowadays situation in Italy is not the best …We live in Milan and a lot of venues and clubs closed for the pandemic disease because they didn’t have money to survive …We played this year only three gigs …we prefer underground venues and for sure clubs dedicated to the underground …Probably the most important gig of this year was in Lonate Ceppino (Va) we opened for Cerebral Rot and Mortiferum …

We don’t like social media and live streams for sure these stuff ha nothing to do with us ….hell yeahhhhhh as you told before for sure we need girls and cold beers ehehehehehehehehe.

And what about the underground scene in your country in general? Does it live in Italy? Are you from Milano, it's a big city, do you meet somewhere for death metal? If I visited the city, where should I go to the concert? And what about the fans? Do bands support?

Underground scene here is good, there are a lot of bands and a lot of friends … perhaps the main problem is that going forward there are fewer and fewer clubs or the same bands always play. We as MG have never tried to throw ourselves in the middle maybe that's our problem .. but probably because we are still anchored with a 90s mentality .. which surely nowadays could be right but also wrong at the same time in as for making yourself known, the use of social media has become increasingly important.

If you come to Milan , you can go to Slaughter Club ( if there is a gig coming) or Black Inside ( that is outside Milan ) . About band support we have always had some great feedback which we have done recently..


Do you have any dreams with the band? In the underground you have a good name, but you want to move somewhere higher? I mean, are you attracted to a tour with a big name, to play at a big festival, to release another record at a well-known label? What dreams and vision do MORBUS GRAVE have?

We'd like to be able to play outside Italy, in some European festival ... despite the name being around a lot in the underground but we have never managed to have this opportunity ... So far we are quite satisfied with how Chaos Records has worked...The name MG has always been linked to the underground and we have never had high demands...in fact we arrived at the record after years...and this for us was a fundamental point of arrival...perhaps the nex step will be to paly in Europe….

What does death metal mean to you? Why did you choose this style? How did you get to it and what kind of musicians were your role models when you started? Do you perceive death metal "only" as music or is it also a lifestyle for you? You can look at this page philosophically.

Death Metal it has always meant something rough and at the same time devastating and direct. At the very beginning we started to listen to bands like Iron Maiden , Cinderella , Def Leppard and later thrash stuff like kreator, pestilence , possessed , celtic frost and so on …that changed our mind …Death Metal is for sure a way of life ..everyone of us has is own work but all if us is totally dedicated and devoted to death metal.


Do you have a band in your area that you would recommend to us? And what are people going to see when they are going to clubs in Italy?

There are a lot of bands that we can suggest you : NecroMorbid, Funest, The Rite, Extirpation but the list could be much longer.

Hoping that the people that came to our gigs will bring us girls, beers and weed as well…ahahahahahahaha

What can we look forward to from MORBUS GRAVE in the upcoming months? Aren't you going to release „ Lurking into Absurdity“ on vinyl also?

Chaos Records will release vinyl in 2023. We actually have a deal with Burning Coffin Records from Chile that will release south-american tape version for the album , and Unholy Domain from Italy will release European version too on tape.

At the moment we are working on new material…two songs have been already composed … maybe we'll work on a split or a mini but it's too early to talk about it ...


Thank you so much for the interview. I'm going to play the new „Lurking into Absurdity“ again. It's great! Good luck and I hope that we will meet somewhere at the concert and have a beer together!

Thanks to you and to Deadly Storm Zine .

Hoping to meet you soon and we will share for sure some beers

Support the underground and stay death

…in darkness….

Recenze/review - MORBUS GRAVE - Lurking into Absurdity (2022):

Rozhovor - MORBUS GRAVE - Temnota, blasfemie, smrt, utrpení a zničující death metal!

Rozhovor s death metalovou skupinou z Itálie - MORBUS GRAVE.

Odpovídal zpěvák Erman, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx. 

Recenze/review - MORBUS GRAVE - Lurking into Absurdity (2022):

Ave MORBUS GRAVE! Zdravím do Itálie. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Na vaši novinku „Lurking into Absurdity“ jsem se neskutečně těšil, předchozí nahrávky mě vždycky hrozně bavily a rád jsem se k nim vracel. Jak novinka vznikala a proč to vlastně trvalo tak dlouho?

Nazdar Jakube, v první řadě děkuji za zájem o MORBUS GRAVE. Během pandemie jsme začali zkoušet nový materiál. V té době jsme měli v úmyslu udělat nové demo, ale napsali jsme spoustu nových skladeb, které jsme se nakonec rozhodli použít pro vydání alba.

Musím říct, že u novinky mě doslova rozsekal zvuk. Je hutný, masivní, temný a zároveň studený jako ruka mrtvoly. Přesně takhle to mám rád! Kde jste desku nahrávali nebo kdo ji mixoval? S jakými pocity jste šli do studia a jak se vám povedlo docílit tak zabijácký materiál?

Děkujeme moc za slova chvály. Přesně jsi to vystihl. Chtěli jsme, aby to znělo chladně a zároveň syrově a bezprostředně. Album bylo nahráno v Macabro Bunker Recordings, nahrávacím studiu našeho kytaristy Masa. Sledoval všechny věci ohledně procesu nahrávání, mixu a masteringu alba samotného. No, hodně jsme na skladbách pracovali a pravděpodobně proces skládání veškerého materiálu trval dlouho, ale každopádně jsme naprosto spokojeni s tím, jak to dopadlo.


Vždy beru nahrávky jako celek a vy jste nepodcenili jenom zvuk, ale i obal. Kdo je autorem coveru ke „Lurking into Absurdity“? Měli jste nějaké požadavky nebo jste vybírali z již připravených obrazů? A jak probíhala spolupráce.

Obal, stejně jako u předchozích nahrávek, vytvořil Thomas Westphal (Necromaniac Zine). Známe se s ním už delší dobu, pro tuto nahrávku jsme mu nedávali žádné podněty, ale vždy kapelu sledoval a poslouchal. Kresby, které vytvořil, se zrodily při poslechu MORBUS GRAVE a určitě respektují koncept kapely a desky.

Nedílnou součástí desky jsou i texty. U vás je uváděno, že se v nich zaobíráte smrtí. Tedy klasická death metalová témata. O čem jsou texty na „Lurking into Absurdity“, kdo je jejich autorem? Kde jste pro ně brali inspiraci?

Ano, texty jsou pro nás velmi důležité. To, co chceme reprezentovat od počátku MG, to pro nás má význam. Noční můry, obsese a traumata.... stejným způsobem jsme se vždy snažili vypořádat s otázkami, které by se daly definovat jako absurdní. S odkazem na absurditu chceme vyprávět příběh člověka, který žije v paralelní dimenzi zabalené do zapomnění a neví, jak se z ní dostat. Řekněme, že zdrojů inspirace je mnoho, stejně jako by to mohly být trofeje sériových vrahů nebo obsese každého z nás.


A co koncerty? Jak je to s nimi momentálně v Itálii? Fungují kluby nebo máte ještě nějaké omezení? Spousta kapel je nahrazovalo živými streamy na sociálních sítích, ale mě tohle nikdo nebavilo. Já potřebuji klub, pivo, holky!

V současné době není situace v Itálii nejlepší. Žijeme v Miláně a spousta podniků a klubů zavřela kvůli pandemii, protože neměla peníze na přežití. Letos jsme odehráli jen tři koncerty. dáváme přednost undergroundovým podnikům a určitě klubům, které se undergroundu věnují. Asi nejdůležitější koncert tohoto roku byl v Lonate Ceppino (Va), kde jsme předskakovali Cerebral Rot a Mortiferum. Nemáme rádi sociální média a živé přenosy, tyhle věci s námi nemají nic společného ....sakra, jak si zmínil, určitě potřebujeme holky a studené pivo, hehehe.

A co undergroundová scéna u vás všeobecně? Žije to v Itálii? Jste z Milana, to je velké město, scházíte se třeba někde na death metal? Kdybych město navštívil, kam bych měl zajít na koncert? A co fanoušci? Podporují kapely?

Undergroundová scéna je tu dobrá, je tu spousta kapel a spousta přátel….hlavním problém možná je, že je stále méně klubů nebo hrají stále stejné kapely. My jako MG jsme se nikdy nesnažili vrhnout do středu, možná je to náš problém, ale asi proto, že jsme pořád ukotveni mentalitou 90. let, což by jistě v dnešní době mohlo být správné, ale zároveň i špatné v tom, že co se týče zviditelnění se, je používání sociálních sítí stále důležitější. Pokud přijedete do Milána, můžete zajít do klubu Slaughter (pokud se chystá nějaký koncert) nebo do Black Inside (to je mimo Miláno). Co se týče podpory kapel, vždy jsme měli skvělé ohlasy.


Máte s kapelou nějaké sny? V undergroundu máte dobré jméno, ale chcete se posunout někam výš? Myslím tím, láká vás třeba turné s nějakým velkým jménem, zahrát si na velkém festivalu, vydat další desku u známého labelu? Jaké sny a vizi mají MORBUS GRAVE?

Rádi bychom si zahráli mimo Itálii, na nějakém evropském festivalu... přestože se naše jméno hodně skloňuje v undergroundu, nikdy se nám to nepodařilo. Zatím jsme docela spokojení s tím, jak Chaos Records funguje... Jméno MG bylo vždycky spojeno s undergroundem a nikdy jsme neměli vysoké nároky... vlastně jsme k nahrávce dospěli až po letech... a to pro nás byl zásadní krok... možná dalším krokem bude hraní v Evropě.

Co pro tebe znamená death metal? Proč sis zvolil zrovna tento styl? Jak ses k němu dostal a jací muzikanti byli tvým vzorem, když si začínal? Vnímáš death metal „jen“ jako hudbu nebo je pro tebe i životním stylem? Klidně se můžeš na tuto stránku podívat i filozoficky.

Death metal vždy znamenal něco drsného a zároveň devastujícího a přímočarého. Na úplném začátku jsme začali poslouchat kapely jako Iron Maiden , Cinderella , Def Leppard a později thrashové věci jako Kreator, Pestilence, Possessed, Celtic Frost a tak dále, to nás ovlivnilo. Death Metal je určitě způsob života, každý z nás má svou vlastní tvorbu, ale všichni jsme naprosto oddaní death metalu.


Máte ve svém okolí nějakou kapelu, kterou bys nám doporučil. Na co se chodí v klubech v Itálii?

Je mnoho kapel, které ti můžu doporučit, třeba NecroMorbid, Funest, The Rite, Extirpation, ale seznam by mohl být mnohem delší. Doufáme, že lidi, kteří chodí na naše koncerty, nám přivedou i holky, pivo a trávu...hahaha

Na co se můžeme od MORBUS GRAVE těšit v nejbližších měsících? Nechystáte „Lurking into Absurdity“ i na vinylu?

Chaos Records vydá vinyl v roce 2023. Momentálně máme dohodu s Burning Coffin Records z Chile, kteří vydají jihoamerickou kazetovou verzi alba, a Unholy Domain z Itálie vydá evropskou verzi také na kazetách.

Momentálně pracujeme na novém materiálu, dvě skladby už máme složené, možná budeme pracovat na splitku nebo mini, ale je ještě brzy o tom mluvit.


Děkuji moc za rozhovor. Jdu si novinku „Lurking into Absurdity“ znovu pustit. Je totiž skvělá! Ať se vám daří a doufám, že se brzy potkáme někde na koncertě a dáme si spolu pivo!

Díky tobě i Deadly Storm Zinu. Doufám, že se brzy setkáme a určitě si dáme nějaké pivo.

pátek 20. ledna 2023

Recenze/review - !T.O.O.H.! - Premiant (2022)

!T.O.O.H.! - Premiant
EP 2022, Lavadome Productions

for english please scroll down

„Hudba je nejdokonalejší typ umění: neprozradí nikdy svoje tajemství“: napsal můj oblíbený spisovatel Oscar Wilde. Na citát jsem si vzpomněl, když jsem nějaký čas poslouchal nové EP "Premiant" od kapely !T.O.O.H.!. Muzika, texty, atmosféra, nálady, všechno se mi spojilo v jedno. Pro podobné okamžiky mě stále baví o nových deskách psát a podporovat je. Pokaždé si připadám jako objevitel nových světů. Nahlížím do autorovy fantazie a surfuji na zpěněných vlnách spolu s ním.

Určitě to znáte, vzájemné propojení. Když si řeknete, to je přesně ono! Začnete si podvědomě podupávat nohou, utkví vám v hlavě nejdříve úryvky textů a pak, po nějaké době se vyryjí do mozku celé rýmy, spolu s melodiemi a rytmem. No není to krása, říkáte všem okolo a když na vás udiveně civí, tak se raději stahujete do své ulity. Jen já a hudba. Neexistuje nic jiného. Žádný svět, žádné problémy, práce, nic - pouze bicí, vokál, riffy. 


Jako bych znovu létal vesmírem a nahlížel do jiných dimenzí. Jsem starým budhistickým mnichem, který ale moc dobře ví, co je pořádná pařba. "Premiant" je dalším zběsilým útokem na vaše podvědomí. To vyplave ve skladbách na povrch jako špína z odpadu. EP je opět velmi pestré, košaté, neučesané a zároveň drží pohromadě. Slova nestačí, lepší je si pomoci ukázkami. Neptejte se, zda je to normální, nechte na sebe songy jen tak působit. Smějte se, vztekejte, nadávejte, ale vězte, že přenesených emocí bude velká spousta. Jedná se sice jen o necelých 11 minut, ale přesto - rochnil jsem si jako růžové prasátko v bahýnku. Novinka mi moc chutná. Broukám si ji, chodím s ní po ulicích, i do postele, než jdu spát. Přetransformovala se i do mých snů. Je to tak! Gradace, legrace, zamyšlení, trepanace, smutek i technické finesy. Vše skvěle zahrané, jdoucí na hranu i kousek za ní. Možná se tentokrát neobjevují úplně nové sféry, vše mi přijde zemitější. Přesto je zajímavé nové rovnice řešit. Parádní zvuk plus spousta zajímavých nápadů, děleno progresí a násobeno velkým tlakem a šílenými texty - výsledek dvakrát podtrhnout! Tohle všechno připomíná větrný vír, ze kterého není úniku. Harmonie zloby, pánové opět dokázali rozvibrovat všechny mé kosti i zubní sklovinu. Prostě lovískuju! Epické, jak by řekla mladá generace. Avantgardní, death grindová mozaika!


Asphyx says:

"Music is the most perfect kind of art: it never tells its secrets": wrote my favourite writer Oscar Wilde. I remembered the quote when I was listening to the new EP "Premiant" by the band !.T.O.O.H.!. The music, the lyrics, the atmosphere, the moods, all came together for me. For moments like that I still enjoy writing about and promoting new albums. I feel like a discoverer of new worlds every time. I look into the author's imagination and surf the foamy waves with him.

I'm sure you know, the interconnectedness. If you say to yourself, that's exactly it! You start to unconsciously stomp your feet, first snippets of lyrics get stuck in your head and then, after a while, whole rhymes are etched into your brain, along with melodies and rhythm. Isn't it beautiful, you tell everyone around you, and when they stare at you in amazement, you prefer to retreat into your shell. Just me and the music. There's nothing else. No world, no problems, no work, nothing - just drums, vocals, riffs.


It's like flying through space again and looking into other dimensions. I'm an old Buddhist monk who knows what a good party is. "The Premiant" is another frantic assault on your subconscious. It comes out in the songs like dirt from the garbage. The EP is once again very colourful, vibrant, unpolished and holds together at the same time. Words aren't enough, better to help yourself with samples. Don't ask if this is normal, just let the songs work on you. Laugh, rage, swear, but know that the emotions transferred will be a great deal. It is only less than 11 minutes, but still - I was crawling around like a pink pig in a puddle. I really like the new stuff. I hum it, walk the streets with it, even go to bed with it before I go to sleep. It's transformed itself into my dreams. That's right! Graduation, fun, reflection, trepanation, sadness and technical finesse. All superbly played, going to the edge and just over it. Maybe this time there are not entirely new realms, everything seems more earthy to me. Still, new equations are interesting to solve. Awesome sound plus a lot of interesting ideas, divided by progression and multiplied by great pressure and crazy lyrics - the result underlined twice! This all feels like a wind vortex from which there is no escape. Harmonies of malevolence, the gentlemen once again managed to vibrate all my bones and tooth enamel. I just love it! Epic, as the younger generation would say. Avant-garde, death grind mosaic!


about !T.O.O.H.! on DEADLY STORM ZINE:







Track list:
1. Premiant
2. choco_afro
3. Na všech životech záleží
4. V lóži
Total time: 10:55

!T.O.O.H.! are:
Humanoid: Guitars, Bass, Vocals, VST Instruments
Schizoid: Drums, Backing Vocals

Premiant was recorded at Studio Šopa, Studio 53 and Studio 27 (2021)
Mixed and mastered by Staňa Valášek (2022)

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine