DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 9. srpna 2023

Recenze/review - ALL CONSUMED - Hallowed Violence (2023)


ALL CONSUMED - Hallowed Violence
CD 2023, vlastní vydání

for english please scroll down

Nakonec nás zničila touha po moci. Každý  každému dokazoval, že je lepší, úspěšnější. Vždycky jsem si myslel, že zemřeme na nějakou chorobu nebo na nás zaútočí mimozemšťané, ale mýlil jsem se. Spojeni v jedné síti jsme se začali navzájem nenávidět. Chtěli jsme vidět krev, utrpení a násilí. Bojovali jsme mezi sebou a nakonec to dopadlo jako vždycky. Přežili ti silnější, šílenější. Svět je teď chladné, temné místo, po kterém se potulují šelmy místo lidí.

Myslím si, že když nastane apokalypsa, tak se poslouchači vrátí k tomu, co měli kdysi nejraději. Starý, prašivý death metal, u kterého se můžete kývat do rytmu, když si kopete vlastní hrob. Někteří z nás jsou již dávno zombie a proto si myslím, že nahrávky jako "Hallowed Violence" přesně vystihují to, co se v současné době kolem nás odehrává. Tahle deska se mi zadřela hluboko pod kůží a každý den ráno, když jsem vstával a poslouchal ji, tak jsem se pro jistotu podíval z okna, jestli už opravdu není konec světa. 


ALL CONSUMED jsou z Velké Británie a již jsem o nich u nás na stránkách jednou psal. Minulé album "Rise of the Godless" (recenze je odkazována dole pod článkem) se mi opravdu líbilo a letos pánové pokračují stejným způsobem. Dostanete spoustu zajímavých momentů, skladby, při kterých si budete podupávat nohou, mávat hlavou a těšit se na každý další poslech. Pokud jste fanoušci třeba takových JUNGLE ROT, případně CASKET, neváhejte ani chvilku. Hraje se zde pro vás, i pro všechny nemrtvé. Novinka má dobrý zvuk, obal, produkci, je velmi příjemné si ji dávat do hlavy ráno i v noci. Nejvíc se mi ale osvědčilo, když jsem přidal volume v autě. Základem je syrový smrtící kov z devadesátých let minulého století. Přidávány jsou potom vlastní nápady a invence. "Hallowed Violence" bych si hrozně rád užil v nějakém malém klubu, kde k sobě mají všichni blízko. Pozvali bychom Smrt i Satana. Nabídli bychom jim pivo a určitě by byli spokojeni. Ulicemi se toulají postavy, které nedělají nic jiného, než že koukají do obrazovek. Nevidí, neslyší, nevnímají. Říkám to pořád, apokalypsa už dávno začala. Tahle deska k ní může být soundtrackem. Až jednou nastane úplná tma, určitě mi má slova potvrdíte. Nebude lepší, když si vezmu do rukou lopatu a začnu rovnou kopat? Mám své místo, daleko od lidí, hluboko v lesích. Album si beru určitě s sebou, abych měl v záhrobí co poslouchat. Absolutně zničující death metalový buldozer, který vás rozdrtí na prach!


Asphyx says:

In the end, the lust for power destroyed us. Everyone was proving to everyone that they were better, more successful. I always thought we'd die of some disease or be attacked by aliens, but I was wrong. United in one network, we began to hate each other. We wanted to see blood, suffering and violence. We fought amongst ourselves, and in the end, it ended up like it always does. The stronger, crazier ones survived. The world is now a cold, dark place where beasts roam instead of men.

I think when the apocalypse comes, listeners will go back to what they once loved most. Old, dusty death metal that you can sway to the beat while digging your own grave. Some of us have been zombies for a long time now, and that's why I think records like "Hallowed Violence" accurately describe what's currently going on around us. This record dug deep under my skin and every morning when I got up and listened to it, I would look out the window just in case the world really was ending.


ALL CONSUMED are from Great Britain and I have already written about them once on our website. I really liked the last album "Rise of the Godless" (review linked below the article) and this year the gentlemen continue in the same way. You'll get plenty of interesting moments, songs that will have you tapping your foot, bobbing your head and looking forward to each new listen. If you are a fan of JUNGLE ROT or CASKET, don't hesitate a moment. It is played here for you, and for all the undead. The novelty has a good sound, cover, production, it is very pleasant to put it in your head in the morning and at night. But it worked best for me when I turned up the volume in the car. The base is raw death metal from the 90s. Then my own ideas and inventiveness are added. I would love to enjoy "Hallowed Violence" in a small club where everyone is close to each other. We'd invite Death and Satan. We'd offer them a beer and I'm sure they'd be happy. Characters wandering the streets doing nothing but staring at screens. They don't see, they don't hear, they don't perceive. I keep saying it, the apocalypse has already begun. This record could be the soundtrack. When the darkness comes, I'm sure you'll confirm my words. Wouldn't it be better if I picked up a shovel and started digging? I have my place, away from people, deep in the woods. I'll be sure to take the album with me so I'll have something to listen to in the grave. Absolutely devastating death metal bulldozer that will crush you to dust!


Recenze/review - ALL CONSUMED - Rise of the Godless (2021):
https://www.deadlystormzine.com/2021/07/recenzereview-all-consumed-rise-of.html

Tracklist:
01. Penitence 
02. Upon The Altar 
03. Hallowed Violence 
04. Sacrifice 
05. Slaughtered By Greed 
06. Sins Of The Father 
07. Unjustified Warfare 
08. Desecration 
09. Tormented 
10. Embrace Your Demise

band:
Dave Kenyon - Drums
Darren Mcgillivray - Rhythm Guitar & Backing Vocals
Peck - Lead Guitar
Michael Skeech - Vocals & Bass


úterý 8. srpna 2023

Recenze/review - THE CRAWLING - All of This for Nothing (2023)


THE CRAWLING - All of This for Nothing
CD 2023, GrindScene Records

for english please scroll down

Poslední roky, když mám v létě volno, tak se ochladí o několik stupňů a prší. Nevadí mi to, rád se toulám v lesích, rád chodím v dešti. Nasávám pach rozkládajícího se listí, sleduji stopy lovců i jejich obětí. Promoklý na kost se schovávám před světlem. Od první chvíle, když se narodíme, tak čekáme na smrt. Někdy nás přepadne smutek, protože jednou zemřeme a zůstane po nás jenom mlhavý otisk. Právě v těchto chvílích, v momentech, kdy mám splín, poslouchám nahrávky jako je "All of This for Nothing". Mají v sobě velmi podobné nálady, jakýsi těžko uchopitelný smutek.

THE CRAWLING jsou hrdou, vznešenou kapelou ze severu Irska. Novinku poslouchám stále dokola a venku nepřestává pršet. Sleduji přes okno kapky, dopadající na cestu a představuji si přízraky, které mě přijdou navštívit. Děje se to tak pokaždé, když je v mém přehrávači kvalitní doom death metal. Irové jej umí na výbornou, to vám je doufám jasné. 


Zkuste někdy navštívit hřbitov, když je ošklivé počasí. Jen vy, nemrtví a hudba, která v těchto místech krásně vynikne. Pánové patří do stejných katakomb jako kapely typu NOVEMBER´S DOOM, MY DYING BRIDE, DRACONIAN, KATATONIA, OFFICIUM TRISTE, EVOKEN, SENTENCED, ale i BOLT THROWER, ENTOMBED. Ponuré, šedivé melodie se plazí pomalu kupředu, jako jedovatý had, který vás uhrane. V rychlejších pasážích jsou lámány kosti. Skladby jsou napsány s velkým citem a elegancí. Pokud máte rádi smutný a chladný zvuk, pokud se rádi díváte na obrazy, u kterých mrazí (autorem je Travis Smith), budete se u téhle desky houpat spokojeně do rytmu jako já. Podepisuji vlastní krví, že tenhle styl se nedá naučit, musíte jej mít v sobě, hluboko v srdci. Musíte jím být nasáklí, jako zkaženou krví. Hudba je vždy o emocích, o náladě a THE CRAWLING vás vezmou na dlouhý výlet do říše stínů. "All of This for Nothing" je albem, které má v sobě něco magického. Chodil jsem ulicemi, když pršelo a těšil se, až bude úplná tma. Někteří z nás jsou jen prázdné schránky bez duše, čekající na smrt. Stejně jako asi každý, bývám někdy smutný. Těším se na dobrou knihu, až bude venku pršet a na samotu. Právě v těchto chvílích vyniklo album nejvíce. Stalo se pro mě velmi osobním. Při každém setkání se zastavil čas a já se ocitl mimo náš svět. Díval jsem se na lidi, jdoucí rychle za svým cílem, usmíval jsem se a stále přidával hlasitost. Poslední roky, když mám v létě volno, tak se ochladí o několik stupňů a prší. Nevadí mi to, rád se toulám v lesích, rád chodím v dešti. Nasávám pach rozkládajícího se listí, sleduji stopy lovců i jejich obětí. Promoklý na kost se schovávám před světlem. THE CRAWLING mi byli vždy skvělými průvodci záhrobím! Sychravý, pochmurný doom death metal, u kterého vám zmrzne krev v žilách!


Asphyx says:

For the last few years, when I have the summer off, it cools down a few degrees and rains. I don't mind, I like to wander in the woods, I like to walk in the rain. I take in the smell of decomposing leaves, follow the tracks of hunters and their victims. Soaked to the bone, I hide from the light. From the first moment we are born, we wait for death. Sometimes sadness overwhelms us, because one day we will die and only a vague imprint will remain. It's in those moments, in those moments when I'm full, that I listen to records like "All of This for Nothing". They have a very similar mood, a kind of hard-to-grasp sadness.

THE CRAWLING are a proud, noble band from the north of Ireland. I've been listening to the new album over and over and it won't stop raining outside. I watch the drops falling on the road through the window and imagine the ghosts that will come to visit me. It happens every time there is good quality doom death metal in my player. The Irish are good at it, I hope you know that.


Try visiting a cemetery sometime when the weather is nasty. It's just you, the undead and the music, which stands out beautifully in these places. Gentlemen belong to the same catacombs as bands like NOVEMBER'S DOOM, MY DYING BRIDE, DRACONIAN, KATATONIA, OFFICIUM TRISTE, EVOKEN, SENTENCED, but also BOLT THROWER, ENTOMBED. The gloomy, grey melodies crawl slowly forward, like a poisonous snake that will bite you. Bones are broken in the faster passages. The songs are written with great feeling and elegance. If you like a sad and cold sound, if you like to look at images that give you chills (the author is Travis Smith), you'll find yourself swaying contentedly to the beat with this record, as I did. I sign with my own blood that this style can't be taught, you have to have it in you, deep in your heart. You have to be soaked in it, like tainted blood. Music is always about emotion, about mood, and THE CRAWLING take you on a long trip into the shadow realm. "All of This for Nothing" is an album that has something magical about it. I walked the streets when it was raining and looked forward to complete darkness. Some of us are just empty shells without souls, waiting to die. Like everyone, I'm sad sometimes. I look forward to a good book when it's raining outside and being alone. It's in these moments that the album stands out the most. It became very personal for me. Every time we met, time stood still and I found myself out of our world. I watched people walking fast towards their destination, smiling and turning up the volume. For the last few years, when I have the summer off, it cools down a few degrees and rains. I don't mind it, I like to wander in the woods, I like to walk in the rain. I take in the smell of decomposing leaves, follow the tracks of hunters and their victims. Soaked to the bone, I hide from the light. THE CRAWLING have always been my great guides to the beyond! Cold, gloomy doom death metal that freezes your blood in your veins!



Recenze/review - THE CRAWLING - Anatomy Of Loss (2017):


tracklist:
1. March of the Worm
2. Another Vulture
3. Thy Nazerene
4. Bound To the Negative
5. Leaving The Skin
6. A Light We Cannot See
7. Sparrow

Line-up:
Stuart Rainey - Bass/Vocals
Gary Beattie - Drums
Andy Clarke - Guitar/Vocals

pondělí 7. srpna 2023

Recenze/review - LUNA IN SANGUINEM - Flu World Order (2023)


LUNA IN SANGUINEM - Flu World Order
CD 2023, vlastní vydání

for english please scroll down

Už je to nějaký čas, co mě znovu navštívila v noci succubus. Od té doby mě bolí vnitřnosti a odpadává mi maso od kostí. Vyhledávám stín a děsím se světla. Mívám teď noční můry i během dne. Pokaždé mají stejný děj. Probudí mě krásná mladá žena s tváří od krve a zavede mě na staré pohřebiště. V rohu, daleko od ostatních, je dávno opuštěná kobka s názvem LUNA IN SANGUINEM. Vstupujeme dovnitř a stále znovu opakujeme exhumaci poctivého, prašivého death metalu a thrashe.

Pradávný rituál, připomínající šílený hororový film, se tentokrát jmenuje "Flu World Order". Do špinavé hry vás uvede apokalyptický motiv na obalu. Nastal čas znovu obětovat a provést tajemný rituál smrti. Tahle smečka moc dobře ví, jak otevírat plesnivé hroby. Dole pod článkem naleznete odkaz na recenzi jejich předchozího EP "Global Bloodbath" (2020) i rozhovor. Obojí má slova potvrzuje a podepisuje zkaženou krví. 


Je mi už dávno jedno, co se hraje v médiích, je mi už dávno jedno, co poslouchají ostatní. Jsem starý pes, který má rád opuštěné katakomby, prašivý thrash a death metal. Jiný už nebudu a ani nechci být. U "Flu World Order" se kývám spokojeně do rytmu. Pánové jsou zkušení hrobníci, kteří perfektně rozumí svému řemeslu. Novinka je morbidním otiskem dávných časů a doslova povinností pro všechny, kterým koluje v žilách stejná krev jako mě. Jak je všem známo, kapela je složena ze samých hudebních osobností s pestrou historií. Ti se sešli, aby nám znovu dokázali, že metal je hlavně o emocích, o temnotě, o popraskaných kostech, o prostřelených lebkách. Musí smrdět sírou a musí obsahovat velké množství chladu, vzteku a čerstvě otevřených hrobů. Poslouchat LUNA IN SANGUINEM je pro mě napínavé, zajímavé, rád se k albu vracím. Líbí se mi zvuk (Recorded and Engineered by Shawn M. Johnson at Pressure wave Studio Braidwood, Illinois, Remix & Master by Scott Creekmore at Mercenary Digital Studio Zion, Illinois), který je zničující a masivní. Po formální stránce byla odvedena vynikající práce. To by ale nestačilo. Základem jsou ostré riffy, připomínající rezavé hřeby, které vám jednou zatlučou do rakve. Songy jsou napsány velmi elegantně, způsobem, jakým to umí jen mistři ve svém oboru. Zároveň v sobě deska obsahuje takový ten zákeřný a divoký odér, známý z dobrých hororových filmů i podařených pitev. Nové album lze doporučit fanouškům OBITUARY, ASPHYX, AUTOPSY, SLAYER, UNLEASHED. Už teď se těším, až bude černá noc a znovu mě navštíví succubus. Morbidní, krvavá death thrash metalová noční můra! Exhumace starého plesnivého hrobu!


Asphyx says:

It's been a while since I've been visited again by a succubus in the night. Ever since then, my insides have been aching and the flesh has been falling off my bones. I seek the shadows and dread the light. I have nightmares during the day now. They always have the same plot. A beautiful young woman with a face covered in blood wakes me up and takes me to an old burial ground. In a corner, far from the others, is a long-abandoned dungeon called LUNA IN SANGUINEM. We step inside and repeat over and over again the exhumation of honest, dusty death metal and thrash.

The ancient ritual, reminiscent of a mad horror movie, is this time called "Flu World Order". The apocalyptic motif on the cover introduces you to the dirty game. It's time to sacrifice again and perform a mysterious death ritual. This pack knows how to open moldy graves. Down below the article you will find a link to a review of their previous EP "Global Bloodbath" (2020) as well as an interview. Both confirm my words and sign with tainted blood.


I don't care what is played in the media anymore, I don't care what others listen to anymore. I'm an old dog who likes abandoned catacombs, dusty thrash and death metal. I won't be any different and I don't want to be any different. I'm swaying to the beat to "Flu World Order". The gentlemen are experienced gravediggers who understand their craft perfectly. The new album is a morbid imprint of the old days and literally a must for all those who have the same blood in their veins as I do. As everyone knows, the band is composed of all musical personalities with a colorful history. They have come together to prove to us once again that metal is all about emotions, about darkness, about cracked bones, about shot skulls. It must smell of sulphur and contain a lot of cold, anger and freshly opened graves. Listening to LUNA IN SANGUINEM is thrilling, interesting, and I love coming back to the album. I like the sound (Recorded and Engineered by Shawn M. Johnson at Pressure wave Studio Braidwood, Illinois, Remix & Master by Scott Creekmore at Mercenary Digital Studio Zion, Illinois), which is devastating and massive. Formally, an excellent job has been done. But that wouldn't be enough. The core of the album is the sharp riffs, reminiscent of rusty spikes that once hammered into your coffin. The songs are written very elegantly, in a way that only masters in their field can do. At the same time, the record has that insidious and savage odor, known from good horror movies and successful dissections. The new album can be recommended to fans of OBITUARY, ASPHYX, AUTOPSY, SLAYER, UNLEASHED. I'm already looking forward to the black night and being visited by succubus again. Morbid, bloody death thrash metal nightmare! Exhumation of an old moldy grave!



about LUNA IN SANGUINEM on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
01. Flesh And The Digital (05:01)
02. Feed The Dead (07:11)
03. Path Of The Skinwalker (06:53)
04. Let Us In (04:44)
05. Succubus Sorrorrity (05:22)
06. Doomsday Network (06:52)
07. Flu World Order (10:06)

band:
4 Musicians with a resume worthy of calling this a Super Group Death Thrash Line up. Luna In Sanguinem formed in 2018 with founding members Patt Maxwell (MINERS) Behind the drums and Michael Eisenhauer on Guitar ( Evil Incarnate). It wasn’t long until Rod Valdez Joined on Bass( Ex-Dementox) Micheal Handling Vocals til better came along. Enter Luna's current Vocalist Skip Mcgullam (Ex-Num Skull}

neděle 6. srpna 2023

Recenze/review - DEMONIAC - Nube negra (2023)


DEMONIAC - Nube negra
CD 2023, Edged Circle Productions, Black Legion Records

for english please scroll down

Když rozříznete ránu rezavým nožem, zanítí se znovu. Dost často přemýšlím, proč mě vlastně tolik baví poslouchat black a thrash metal. Fascinuje mě na něm pradávná, surová síla. Tlak a energie. Mám to zakódované někde v hlavě, ve svých genech. Je to jako prokletí. Každý den ráno, když vstanu, tak potřebuji další dávku. Musím vzít do ruky nůž, nařezat na malé kousky tmu a sníst ji spolu se zkaženou krví. A taky si pustit nějaké dobré album. DEMONIAC jsou z Chile a jejich letošní zásek je jejich třetím dlouhohrajícím albem.

Venku byla ještě tma a já nemohl spát. Démoni mě neustále zvali k tanci a já se nechal jako vždy přemluvit. Pustil jsem si "Nube negra" a ihned od začátku jsem si začal užívat neskutečně uvěřitelnou a šílenou atmosféru. Chodil jsem po pokoji a neustále dokola jsem si říkal - ano, to je přesně ono! Taková hudba koluje i v mých žilách. 


Základy, na kterých tahle smečka stavěla, lze vystopovat až do osmdesátých let minulého století. Pokud máte rádi VENOM, norskou i švédskou black metalovou školu, německý thrash metal i americké thrashové mágy, potom jste zde správně. DEMONIAC navíc přidávají velkou porci vlastní invence a nápadů. Rozhodně se nejedná o dnes tolik častou kopii starých kapel. Naopak, pánové se volně inspirovali, ale mají vlastní zvuk (Fabián Valdés - mixing, Claudio Salinas - mastering), který doslova zabíjí i celkový výraz. Osobně se mi líbí různé vyhrávky, zvolnění tempa, změny tempa. Na hraný styl jsou Chilané skoro až progresivní. Rychlost, vztek, agrese, jsou zde kombinovány s chladem a temnotou. Doporučuji podávat na víku od rakve. Texty jsou španělsky, přesto mám pocit, že jim rozumím. Kolem skladeb se vznáší taková zvláštní aura, odér, chcete-li. Podobný pocit jsem měl vždy na pohřbech, na místech, kde se stalo něco zlého. Věříte na posmrtný život? Nebo si myslíte, že se rozpadneme v prach? Sám v tom nemám jasno. Co ale vím naprosto přesně je, že tuhle desku budu poslouchat stále dokola ještě hodně dlouho. Má v sobě totiž obrovské množství černé energie, síly, načerpané na starých pohřebištích. Zároveň jsou songy velmi dobře složeny. Když rozříznete ránu rezavým nožem, zanítí se znovu. Dost často přemýšlím, proč mě vlastně tolik baví poslouchat black a thrash metal. Fascinuje mě na něm pradávná, surová síla. Tlak a energie. Mám to zakódované někde v hlavě, ve svých genech. Je to jako prokletí. Tak se mi nedivte, že tohle album považuji za vynikající! Absolutně zničující, black thrash metalový útok z onoho světa! Pradávný rituál smrti!


Asphyx says:

If you cut a wound with a rusty knife, it will re-infect. I often wonder why I enjoy listening to black and thrash metal so much. I'm fascinated by the ancient, raw power of it. The pressure and the energy. It's encoded somewhere in my head, in my genes. It's like a curse. Every morning when I get up, I need another dose. I have to take a knife, cut the darkness into small pieces and eat it along with the tainted blood. And put on a good album. DEMONIAC are from Chile and this year's hit is their third full-length album.

It was still dark outside and I couldn't sleep. The demons kept inviting me to dance and as always I let them talk me into it. I put on "Nube negra" and immediately from the beginning I started enjoying the incredibly believable and crazy atmosphere. I walked around the room and kept saying to myself - yes, this is it! That's the kind of music that runs through my veins.


The foundations on which this pack built can be traced back to the 1980s. If you like VENOM, the Norwegian and Swedish black metal school, German thrash metal and American thrash magicians, then you are right here. DEMONIAC also add a big portion of their own inventiveness and ideas. This is definitely not a copy of the old bands so common nowadays. On the contrary, the gentlemen are freely inspired, but they have their own sound (Fabián Valdés - mixing, Claudio Salinas - mastering), which literally kills the overall expression as well. Personally, I like the different passages, the slowing down of the tempo, the changes of pace. For the style played, the Chileans are almost too progressive. Speed, anger, aggression, are combined here with coldness and darkness. I recommend serving on a coffin lid. The lyrics are in Spanish, yet I feel like I understand them. There is a strange aura, an odor if you will, that hovers around the songs. I've always had a similar feeling at funerals, places where something bad has happened. Do you believe in an afterlife? Or do you think we'll crumble into dust? I'm not sure myself. What I do know is that I'm going to be listening to this record over and over again for a long time. It's got a huge amount of black energy in it, a power drawn from old burial grounds. At the same time, the songs are very well composed. When you cut a wound with a rusty knife, it gets infected again. I often wonder why I enjoy listening to black and thrash metal so much. I'm fascinated by the ancient, raw power of it. The pressure and the energy. It's encoded somewhere in my head, in my genes. It's like a curse. So don't be surprised that I think this album is excellent! An absolutely devastating, otherworldly black thrash metal assault! An ancient death ritual!


tracklist:
1. Nube Negra
2. Marchageddon
3. Ácaro
4. La Caída
5. Synthèse d'accords
6. Granada
7. Veneno
8. El Final

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh čtyř stý šestnáctý - Co nás čeká a nemine


Příběh čtyř stý šestnáctý - Co nás čeká a nemine

Ležíme v posteli a dávno už je světlo. Dnes do školy nepůjdeme. Divočili jsme skoro do rána. Ve vzájemné symbióze, napojeni na sobě, jako muž a žena. Nemuseli jsme nic říkat. Slova byla stejně zbytečná. Uvařím kafe a připravím něco malého k snídani. Stále nikdo nic neříká. Oblékneme se a jdeme ven. Potichu, mám pocit, že mi čte myšlenky. Zamilovaní tohle vědí. Dívá se na mě takovým tím pohledem, které umí jenom spokojené ženy. Je v něm vášeň, ale i laskavost. Jsi moje šelma, promluvím jako první. Usměje se a zavěsí se do mě. Vystoupíme z tramvaje, kousek od borské věznice. Už je jaro, sluníčko svítí a usedneme na první lavičku. Hele, už si někdy přemýšlela o tom, co budeme jednou dělat? Čím bys chtěla být? Ví to přesně a já jí to hrozně závidím. Od malička jí šly jazyky a miluje děti. Učitelka není povolání, to ví každý, kdo ji dělá poctivě. Je to poslání, stejně jako třeba zdravotní sestra.

Zasní se. Chtěla bych děti. Dvě, je mi jedno jaké, ale aby si spolu hrály. Jsem jedináček a ségra nebo brácha mi chyběli. Kývám spokojeně hlavou. Je sice další z dívek v mém životě, která se mnou chce mít děti, ale dřív jsem si nebyl úplně jistý. Byl jsem mladej a necítil jsem se. Nebo možná ano, ale kdo ví, jak by to dopadlo. Teď se ale cítím být dospělý a schopný převzít zodpovědnost. Co v životě chci, jsem pochopil až v Plzni, když jsem se oprostil od Boleslavi, od bolestivých i krásných vzpomínek. Možná by to byla dobrá diplomová práce pro nějakého psychologa. Hele, já ale strojaře dělat nebudu (nakonec ho dělám celý život), mě to nebaví. Nuda. Celý život studuju technické obory a jsem zcela z jiného těsta, to asi víš. Nojo, ale živit se nějak musím. Tehdy mám ale ještě spoustu jiných plánů. Miluju zvířata, to víš, až dodělám strojárnu, mohl bych si třeba jen dálkově, udělat nějakou humanitární školu. Škoda, že v knihovnách a archívech neberou dobré platy. Hned bych do toho šel. Obejme mě a řekne mi, že je jí vlastně jedno, co budu dělat. Chce jen, abych byl s ní, živil se poctivě a měl ji rád. Tam, v borském parku, hned vedle vězení, jsem jí to slíbil. A myslel jsem to smrtelně vážně. 

Jaro vytáhne ven maminky s malými dětmi. Pár jich přijde až k nám a něco žvatlají. Blondýnka si s nimi začne povídat, hrát si. Je to děsně přirozené. Nad hlavou se jí sklánějí staré stromy a kývají souhlasně hlavou. Vybral jsem si správně. Probleskne mi hlavou a zasním se. Vidím nás za pár let, jak se procházíme po stejném parku. Máme úplně jiné starosti, než dnes. Je to jako nějaké vidění, předtucha. Prý jsem vypadal děsivě. Protočily se mi oči v sloup a zbledl jsem. Několikrát se mi změnila tvář. Od úsměvu, skoro až k pláči. Dostal jsem pár lehkých facek, abych se probral. Zasnil jsem se tak, že jsem měl něco jako vidění. Nikdy jindy jsem to nemíval, ale tentokrát to bylo až šílené. Například jsem nás viděl, jak se šouráme stejným parkem a vezeme v kočárku vnoučata. Bože, uff. Byla to fantazie nebo jen vyfabulované představy? Podvědomé přání. Nevím. Jistý jsem si jen s jedním. Splnilo se skoro všechno. Hele, zajdeme raději na pivo, musím si vydechnout. Připadám si, jako bych složil náklaďák uhlí.

Odvyprávím ji všechno a chvilku mlčí. Jsme realisti, má milá ještě víc než já. Nevěřím ani na duchy, ale tentokrát si o tom vyprávíme. Popíjíme pivo a jsme jako dva tkalci, kteří spřádají budoucnost. Všechno vypadá tak hezky, když to předestřete na stůl. Ale ono se to musí odžít, vydržet spoustu překážek. Taky ty starý kurvy bůh s osudem, vám hází občas klacky pod nohy. To víte, že nás čekaly i problémy a chmury. Ale musím říct už dopředu jediné. Vždy stála při mém boku, mohl jsem se o ní opřít. A to jsem byl třeba i na civilce, kde jsem zažil dost děsivé věci. Ale nepředbíhejme. Zatím mi je dvacet, mojí milé devatenáct a máme ve všem jasno. Obejmu ji a zakousneme se do sebe. Chtěl bych ji tady a teď, ale nejde to, mnozí by mohli být pohoršeni. Už takhle na nás koukají. Jak může mít taková krásná holka takovýho váguse? Vidím jim jejich otázku na očích. Mám to tak celý život, jak nenosím patku, ani momentálně děsně moderní tričko s límečkem nebo košili a jsem v metalovém, tak se s tím setkávám pořád. Ale je mi to jedno. Jestli mi totiž něco dala naše milá sametem oplyšovaná revoluce a život mezi dělníky a na sídlišti, tak je to přístup - nikdy nikoho nehodnoť podle toho, jak vypadá. Řídím se tím celý život a hodně krát se mi to vyplatilo. 

Ještě je vidět, když vylezeme ven. Procházíme se a pomalu se smráká. V čerstvě opravených uličkách Plzně je krásně. Nakukujeme do výloh, usmíváme se  na další dvojice, protože ony také vědí. Jsou v tom hormony, mládí i jaro. Ve františkánské ulici uvidíme na zdi plakát. Zastavím se a nemusím zase nic říkat. Jasně že jdeme. Tehdejší Plzeň skýtala spoustu podobných zážitků. Nikam jsme nespěchali. Svět byl náš, to je jasný. Kolikrát jsme ani nevěděli, co bude hrát. Třeba teď tam měl být nějaký místní heavík. O to ale nešlo, hlavní bylo vyrazit, užívat si. Připadali jsme si jako houby, které jsou nasáklé informacemi. Toulali jsme se po divadlech, kinech a sálech, kde se tančilo. Zajímavé, že nás nebavilo nikdy takovéto rádoby umění, ale zase ani zábava pro davy. Sedneme si nejdříve na bar, ale je tu dost lidí, tak se přesuneme ke kulatému stolku. Blondýnka srká bavoráka a já jsem zděšený z ceny piva. Celých dvacet korun. Uff.

Přepočítávám drobáky v kapse, abych nemusel chodit vybírat do bankomatu a nakonec stejně jdu, protože nás večer děsně baví. Když hrajou svoje věci, tak nic moc, ale pak kapele dojde, že to nebude pravé ořechové a začnou hrát převzatý. To je jiné kafe. Jsou to dobří muzikanti, ale špatní skladatelé. Jejich song mi utkví v hlavě jen jediný. Co nás čeká a co nemine. Jak vtipné a vhodné k dnešnímu dni, co? Zavěsíme se do sebe a protože je to ploužák, tak jsme v jednom kole. Ona miluje tanec, já už méně, ale když jí objímám, tak cítím rytmus. Zase jsme jedním tělem a duší. Jsme vyčerpaní. Utahaní, byl to náročný den, ale nedáváme na sobě nic znát. Vyhodí nás ven a my znovu projdeme půlku staré Plzně. Vyprávíme si příběhy o starých časech a mě je vám tak děsně dobře, že nechci aby to skončilo. Máš ještě na něco chuť? Přikývne a tak zapadneme do nějakýho klubu, který má v názvu slovo krokodýl. Usedneme na gauč a já chodím pro pivo a nějaký míchaniny. Skoro nikdo tu není, tak jsme ihned jeden v druhém, zakousnutí jak nějaký hmyz. Kdopak to tady je? Ozve se ode dveří. Michal a Blanka.

Viděli jsme vás z okna i v borském parku. Ale byli jste tak zahleděni do sebe, že jsme nechtěli rušit. Je to týden po pohřbu Michalova táty a můj kamarád má v sobě pořád ještě smutek, ale i přesto se usmívá. Obejmeme se, tenkrát to ještě něco znamenalo, kluci se objímali jen velmi vzácně, ono tedy i holky, ale o tom to není. Posedíme, pokecáme a opět je tu otázka, co nás čeká a co nemine. Michal mi prozradí, že vlastně studoval strojárnu jen díky otci a že teď už bude raději tím, čím chtěl vždycky být, učitelem. Hergot, všude samej učitelskej. Měl bych být taky, čemuž se všichni smějou, protože já přece nemám s lidmi trpělivost a taky bych byl na ně moc hodnej. Jsem naoko uraženej, ale nemyslím to vážně. Co já vím, co budu dělat. Nepředstavuju si sice, že skončím na celý život v továrnách, ale to teď neřeším. Plány máme velké. Byt nebo dům, kupu dětí. Vlastně hrozně nezajímavé a obyčejné věci. Jenže, řekněte mi, kdo to má? Mluvíme o klidu, o lásce, o tom, jak bychom chtěli, aby jsme se jednou procházeli v parku i jako staří.

Prokecáme se až do rána a protože to na člověka přichází hlad, zajdeme do bufáče. Holky si dají mléčné koktejly a my utopence. Sedíme u stolu, utahaní jako koně, ale usmíváme se. Vždycky je hrozně příjemné si pokecat s rozumnými lidmi, kteří mají co říct. Dojíme a spokojení vyrazíme na kolej. Jak bylo včera hezky, tak teď je v ulicích mlha a smog. Málem zabloudíme. Rozloučíme se na chodbě a zalezeme do svých pokojů. Ve sprše si zpíváme a když zalezeme do postele, naschvál přemáhám spánek, abych slyšel ještě chvilku, jak dýchá a jak máme sladěný rytmus srdce. Netuším, co nás čeká a co nás nemine. Jsem si jistý jenom s tím, že to chci prožívat s ní. 


Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 5. srpna 2023

Recenze/review - SACRENOIR - Comme des Revenants Parmi les Ruines (2023)


SACRENOIR - Comme des Revenants Parmi les Ruines
CD 2023, Sepulchral Productions

for english please scroll down

Probudí tě uprostřed noci a řeknou ti, aby si šel. Tvé vnitřní hlasy. Venku je o čtyřicet let méně. Cestoval si časem, stal se démonem. Je to jako prokletí, musíš to udělat. Vydáš se na starý hřbitov. Prší a do kostí se ti vkrádá chlad. Vezmeš do rukou lopatu a exhumuješ další hrob. Jsi si absolutně jistý, protože ti tahle hudba koluje v žilách celý tvůj život. Moc dobře víš, o čem je dobrý black metal. Otevřeš prašivou rakev a uvnitř leží nové album kanadských tmářů SACRENOIR. 

První, co tě doslova uhodí do obličeje, tak je zvuk. Je prašivý a chladný. Evokuje v tobě vzpomínky na dobu, kdy si byl mladý a snídal si každý den syrové maso. Pod touhle smečkou jsou podepsáni zkušení členové kanadského podzemí - Mr. Monarque (DRAVE, MONRARQUE, SANCTUAIRE) a Mr. ATHROS (FORTERESSE, NORDMEN, STARLIGHT RITUAL). Nemusíte mít strach, o kvalitu je opravdu postaráno. U téhle desky umrznete v temnotě!


Hudba je zde určena pro fanoušky DARKTHRONE, BATHORY, GORGOROTH, DARK FUNERAL. Ale nejen pro ně. Myslím si, že novou desku "Comme des Revenants Parmi les Ruines" ocení v podstatě všichni, kteří rádi tráví svůj čas v temnotě, mají rádi dlouhé stíny a preferují chlad. Mě osobně se na kapele nejvíc líbí to, že jsou uvěřitelní. Nepřinášejí sice nic nového, ale ze skladeb cítím takový ten klasický vztek a nenávist, které k tomuhle patří od jeho počátků. Jako bych se procházel někde v lesích kolem Montrealu nebo Quebecu. Je už dávno tma a já zase jednou nevím, co je pravda a co zlý sen. Okolo cesty leží mrtvá těla s vyceněnými zuby. Už dávno nemám strach, naučil jsem se žít bez světla. Songy v sobě mají drive a sílu, takovou tu pradávnou energii, která se dle mého nedá naučit. Musíte ji mít v sobě. Nedivil bych se, kdyby se album nahrávalo několik metrů pod zemí, v nějaké staré, dávno opuštěné kobce. Do stěn je otištěn nářek nemrtvých. Jsem starý pes, který si v hudbě hodně vybírá. Snažím se podporovat pouze smečky, které se mi líbí a o kterých si myslím, že mají potenciál. A SACRENOIR mě velmi elegantně pohřbili zaživa. Byla ještě tma, když jsem se vydal na cestu poprvé. Mlha nad hřbitovem mě ujistila, že jsem zde správně. Pozdravím nemrtvé a přidám hlasitost. Někde uvnitř, za vším tím chladem a nahrubo nasekanou tmou, je černý plamen. Hoří jasně a zřetelně. Jako tahle hudba. Zhasněte všechna světla! Mrazivý, temný, špinavý black metal s pradávnou patinou!


Asphyx says:

They wake you up in the middle of the night and tell you to go. Your inner voices. Forty years less outside. You traveled through time, became a demon. It's like a curse, you have to do it. You'll go to the old cemetery. It's raining and the cold is creeping into your bones. You pick up a shovel and exhume another grave. You're absolutely sure, because this music has been in your veins all your life. You know what good black metal is all about. You open the dingy coffin and inside lies the new album from Canadian darkies SACRENOIR.

The first thing that literally hits you in the face is the sound. It's dusty and cold. It evokes memories of when you were young and ate raw meat every day. This pack is signed by experienced members of the Canadian underground - Mr. Monarque (DRAVE, MONRARQUE, SANCTUAIRE) and Mr. ATHROS (FORTERESSE, NORDMEN, STARLIGHT RITUAL). Don't worry, the quality is really taken care of. You will freeze to death in the dark with this record!


The music here is for fans of DARKTHRONE, BATHORY, GORGOROTH, DARK FUNERAL. But not only for them. I think that the new album "Comme des Revenants Parmi les Ruines" will be appreciated by basically everyone who likes to spend their time in the dark, likes long shadows and prefers the cold. What I personally like most about the band is that they are believable. They don't bring anything new to the table, but I can feel the kind of classic anger and hatred from the songs that has been a part of this since its inception. It's like I'm walking in the woods somewhere around Montreal or Quebec. It's long since dark and once again I don't know what's true and what's a bad dream. There are dead bodies lying around the road, teeth bared. I'm not afraid anymore, I've learned to live without light. The songs have drive and power, that ancient energy that I don't think can be taught. You have to have it in you. I wouldn't be surprised if the album was recorded several meters underground, in some old, long abandoned dungeon. The walls are imprinted with the cries of the undead. I'm an old dog who picks and chooses in music. I try to only support bands that I like and think have potential. And SACRENOIR very elegantly buried me alive. It was still dark when I first hit the road. The fog over the cemetery assured me that I was right here. I salute the undead and turn up the volume. Somewhere inside, beyond all the cold and coarsely chopped darkness, is a black flame. It burns bright and clear. Like this music. Turn off all the lights! Freezing, dark, dirty black metal with an ancient patina!


tracklist:
1. Mille Nuits ont Passé
2. Portail Vampirique
3. Étouffés par les Flammes
4. The Blade of Satan
5. Épuration
6. Le Puits du Diable
7. Aux Portes de L'enfer
8. Vers d'autres Mondes
9. Parmi les Ruines


pátek 4. srpna 2023

Recenze/review - DARKENED - Lord of Sickness and Bile (2023)


DARKENED - Lord of Sickness and Bile
EP 2023, Edged Circle Productions

for english please scroll down

Nejhorší bývá vždy zklamání. O někom si myslíte, jak je usměvavý a příjemný a potom ho potkáte v temné uličce uprostřed noci. Má v ruce nůž a když spadnete na zem, tak se kolem vás objeví rudá  kaluž krve. Umíráte s údivem na tváři a vaše duše je zmrzlá jako led. Podobné pocity mívám i u některé hudby. Jakoby mi pronikla do žil, omotala mě pavučinami, chytila do svých spárů. DARKENED tohle všechno umí. A ještě přidávají něco navíc. Je to jako se dívat do sněhová vánice. Skladby v sobě mají pradávnou sílu severu.

Letošní EP "Lord of Sickness and Bile" je volným pokračováním věcí minulých. Dole pod článkem jsou odkazy na recenze předešlých nahrávek. Když si je přečtete, tak pochopíte, proč mám tuhle kapelu tolik rád. Umí totiž napsat skvělé, chladné melodie, které se vám doslova zadřou pod kůži. Už dlouho se mi nestalo, abych poslouchal "jenom" dva songy takhle dlouho stále dokola. Jenže nemám jinou možnost, jsem dávno prokletý.


Stylově se pánové stále pohybují mezi stejnými mantinely jako kapely typu BOLT THROWER, MEMORIAM, HAIL OF BULLETS, DISMEMBER, GRAVE, UNLEASHED, SLUGATHOR. A dělají to velmi inteligentně a elegantně. Vždycky jsem měl rád silné melodie a i tentokrát je moje touha ukojena. Určitě to také znáte. Člověk sedí u přehrávače a nemůže se odtrhnout. Ne, už dávno nejsem ve svém pokoji, ale někde daleko v lesích a zbývá mi už jen několik metrů na starý opuštěný hřbitov. Ano, tahle deska nejvíc vynikne v noci, mrazu a mimo tenhle svět. Existuje i druhá strana, za oponou. Zavřete za sebou rezavé dveře a sestupte do podzemí. Dostanete prvotřídní porci melodického death metalu se zničujícím účinkem. Poklekněte, otevřete rakev a užijte si zvuk (Drums were recorded and engineered by Pontus Ekwall at Studio Cave, and Gord Olson handled the mixing & mastering). Charakteristickým poznávacím znamením kapely jsou i obaly od mistra ve svém oboru - Juanjo Castellana. Není žádným tajemstvím, že jeho práci velmi obdivuji. Letošní obal se mu opravdu povedl. Už dávno nejsem mezi vámi, obyčejnými smrtelníky. Muzika mě převezla přes řeku Styx. Tady poznáte ihned všechny lháře, každou přetvářku. Zde se hraje jenom skvělá muzika. "Lord of Sickness and Bile" posloucháme úplně všichni. Nemrtví, démoni i přízraky. Pokud jste sběratelé vinylů, neváhejte ani chvilku. Tohle jednou bude krásný sběratelský kousek. Nejhorší bývá vždy zklamání. O někom si myslíte, jak je usměvavý a příjemný a potom ho potkáte v temné uličce uprostřed noci. Má v ruce nůž a když spadnete na zem, tak se kolem vás objeví rudá  kaluž krve. Umíráte s údivem na tváři a vaše duše je zmrzlá jako led. Tentokrát jsem ale rád, že jsem zemřel a znovu se narodil. Tahle deska totiž hoří černým plamenem! Temný, podmanivý death metal, u kterého vám zmrzne krev v žilách!


Asphyx says:

The worst is always disappointment. You think of someone as smiling and pleasant and then you meet them in a dark alley in the middle of the night. He's got a knife in his hand and when you fall to the ground, there's a red pool of blood around you. You die with a look of astonishment on your face and your soul is frozen like ice. I get a similar feeling with some music. It's as if it's penetrated my veins, wrapped me in its web, caught me in its clutches. DARKENED can do all that. And they add something extra. It's like looking into a blizzard. The songs have the ancient power of the north in them.

This year's EP "Lord of Sickness and Bile" is a loose continuation of things past. Down below the article are links to reviews of previous releases. If you read them, you'll understand why I love this band so much. Because they can write great, chill tunes that literally get under your skin. It's been a long time since I've listened to "just" two songs over and over again. But I have no choice, I'm cursed.


Stylistically, the gentlemen still move between the same boundaries as bands like BOLT THROWER, MEMORIAM, HAIL OF BULLETS, DISMEMBER, GRAVE, UNLEASHED, SLUGATHOR. And they do it very intelligently and elegantly. I've always liked strong melodies and this time my craving is also satisfied. I'm sure you know it too. One sits at the player and can't tear oneself away. No, I'm not in my room anymore, but somewhere far away in the woods, with only a few meters to go to an old abandoned cemetery. Yes, this record stands out most at night, freezing and out of this world. There is another side, behind the curtain. Close the rusty door behind you and descend into the underground. You'll get a first-class serving of melodic death metal with devastating effect. Kneel down, open the coffin and enjoy the sound (Drums were recorded and engineered by Pontus Ekwall at Studio Cave, and Gord Olson handled the mixing & mastering). The band's trademark covers are also by a master in his field - Juanjo Castellano. It's no secret that I greatly admire his work. This year's cover was really good. I've been gone a long time from you mere mortals. The music took me across the river Styx. Here you'll know every liar, every pretence. Here, only great music is played. "Lord of Sickness and Bile" is what we all listen to. The undead, the demons and the ghosts. If you're a vinyl collector, don't hesitate a moment. This is gonna be a beautiful collector's item someday. The worst thing is always the disappointment. You think of someone as smiling and pleasant and then you meet them in a dark alley in the middle of the night. He's got a knife in his hand, and when you fall to the ground, there's a red pool of blood around you. You die with a look of astonishment on your face and your soul is frozen like ice. But this time I'm glad I died and was born again. This board is burning with black flame! Dark, haunting death metal that will freeze your blood!


about DARKENED on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - DARKENED - Mourn the Dying Light (2022)

KNIŽNÍ TIPY - Našeptávač - Donato Carrisi (2019)


Našeptávač - Donato Carrisi
2019, Vendeta

Možná je lepší, když lidem do hlavy nevidíme. Jinak bychom byli asi pořádně zděšeni. Možná jsem vyrůstal v určité bublině, ale stejně jako ostatní kolem mě, jsem měl nastavené hranice, které se nepřekračují. Ani ve snech. Neubližuje se dětem, starým lidem, ženám, vlastně nikomu. Jenže potom přijde manželka z práce, kde jako učitelka řešila věci, ze kterých se vám chce zvracet. Navenek usměvavé a bohaté rodiny lékařů i právníků, člověk by řekl, že tihle lidé budou mít rozum. Omyl! Týrání, obtěžování, hnus a špína. Jakoby měl každý temnou místnost v hlavě, kam ukládá své zvířecí pudy. A když je příležitost, vyplavou na povrch. Vezměte si třeba naivitu některých jedinců, kteří dávají na sociální sítě příspěvky, kterými si u vás postupně snižují kredit. Nikdy bych do některých neřekl, že se budou smát vojákovi, který přišel o nohu v boji. Nebo když zmizí dítě, když někoho znásilní. Je to děsná sranda. Možná jsme ale jenom zvířata, někteří trošku chytřejší a morálnější. Nevím.

Co ale vím je, že psychotrillery mám z téhle škatulky asi nejraději. Našeptávač je první kniha autora, kterou jsem četl. Znáte to, hledáte nějaké dobroty na dovolenou a najednou vám naskočí black friday. Listujete nabídkou a dohledáváte si informaci. Jako rád stále objevuji novou hudbu, tak podobně to mám s autory knih. Tohle navíc není žádná prvoplánová detektivka. Naopak. Dostanete příběh, který má mnoho vrstev. Bavilo mě rozplétat celou pavučinu případu. Sympatičtí mi byli i vyšetřovatelé. I když je fakt, že mrtvé dívky ve věku 8 - 13 let, není zrovna téma, které bych četl rád. Přesto mě knížka pohltila. Ano, píšu to pokaždé, protože mě zkrátka lepší slovo nenapadá. Já nesmím vnímat okolí. Když je kniha dobrá, tak je mi jedno, jestli jedu vlakem, někdo řve na hřišti u lavičky nebo se vedle v ulici snaží dělník prokopat sbíječkou na druhou stranu zeměkoule. Našeptávač mě smetl. Doslova. Říkal jsem si, jak je pěkně děj vystavěný, s různými odbočkami. Vše je napšáno s citem, i když krutě. Ale takový už svět bohužel je.

Nikdy jsem nepochopil, jak může někdo ubližovat slabým. A tady je to popsáno hodně reálně. Viděl jsem před sebou jednotlivé scény, jako bych snad ani nečetl knihu, ale sledoval nějaký temný film. Zajímavé, tohle se mi také stává pokaždé. Vytvořím si svůj vlastní obraz v hlavě a s každou kapitolou je jasnější a jasnější. Také si říkám, že na někoho bude případ až moc složitý, ale zase na druhou stranu, proč by se měl autor podbízet? Vždyť v realitě to bývá někdy ještě horší. Taky je fakt, že mám rád takové ty padlé hrdiny, které semlel život, ale oni stále, když je potřeba, tak stojí na správné straně barikády. Potřebujeme je! Příklady totiž táhnou. Jinak by z nás byla jen tlupa neandrtálců. Někdo musí nastavit mantinely a říct, že zlo je zlo. Morálka je dnes děsně zprofanované slovo. Jsem pro její reinkarnaci. Hajzl bude vždycky hajzl a je potřeba to říct nahlas. Odsoudit ho, chytit, aby nezabíjel, nemučil a netrápil všechny okolo sebe. Můžete si myslet, že píšu a mluvím jak nějakej starej skaut, ale proč ne? Co je na tom špatného? 

Je to vlastně zvláštní. Člověk má volno, dobře se vyspí, nají a má v lednici dost piva. Letní nálada je výborná a je jen s lidmi, které má rád. Debila na kilometry nevidět. A přesto si zalezu do rohu zahrady a čtu si temné příběhy o vraždách a lidském hnusu. Občas nad tím přemýšlím, proč nás to vlastně pořád přitahuje? Myslím si, že je to napětí. Mě třeba málokdy zaujme rádoby veselá knížka. Mám asi jiný druh humoru. Co byste taky chtěli od fanouška Červeného trpaslíka a starých sci-fi knížek. Pro mě dnes zkrátka takoví ti klasičtí autoři beletrie nepíší. Zkoušel jsem i něco lehčího, nějakou tu výpověď čtyřicátníků a padesátníků, ale připadalo mi, že se všichni chovají jak kreténi. Stejně jako filmy o ženách, co by ještě jako chtěly, ale protože měly rády jako mladý zmrdy, tak jsou teď v prdeli a byly by rády za toho hodnýho kluka, kterýmu kdysi říkaly, že budou jen kamarádi. Uff. Ale to už je jiné téma.

Bylo to napínavé a pořád jsem přemýšlel, kdo může být vrahem. Nebo jich je víc? Hrozné je, že pak jsem jednou ráno na chalupě vstal, dal si čaj a něco dobrého. Jako první kouknu na zprávy a v jedné civilizované zemi se podobný případ opravdu stal. Našeptávač je dobrá kniha pro všechny fanoušky detektivek a thrillerů. Je to další z velmi propracovaných výletů do pokřivené mysli šíleného vraha. Já jsem si knížku užil. Za pár krejcarů jsem dostal pořádnou porci dobré práce. Objevil jsem si pro sebe dalšího autora. Za mě rozhodně palec nahoru. Mějte se hezky a když uvidíte někde nějakou nepravost, tak se nebojte ozvat. Je to i na vás! Děkuji za pozornost. 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V lese je nalezeno pohřbených šest useknutých rukou. Jsou uspořádány do tajemného kruhu a zdá se, že patří chybějícím dívkám mezi 8 a 13 lety. Zbytky těl ale nikde nalezeny nebyly.

Případ dostal kriminolog Goran Gavila. Nerudný, vzpurný muž musí spolupracovat s mladou policistkou Milou Vasquezovou, která má pověst odborníka na pohřešované děti. Má totiž svou vlastní tragickou minulost, která ji zanechala poškozenou a neschopnou něco cítit.
Je to výbušný, ale podivným způsobem fungující vztah. A když v lese odhalí další tajemství, stále víc mají své životy navzájem v rukou.

Úchvatný literární thriller, který smetl Itálii. Našeptávač rozpoutal podobnou bouři jako romány Stiega Larssona. Tento román je výjimečný - provokuje, je inteligentní a nepoddajný.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 3. srpna 2023

Recenze/review - HALLUCINATE - From the Bowels of the Earth (2023)


HALLUCINATE - From the Bowels of the Earth
CD 2023, Caligari Records

for english please scroll down

Řekli mi, abych se napil. Nešlo odmítnout. Několik metrů pod zemí, v temné místnosti, ve které je na oltáři připravena oběť. Dochází u mě postupně ke změnám vědomí a nevím, co je pravda a co už lež. Mění se mi chutě, slyším ozvěny ze záhrobí. Padám po zádech do hlubin, rodím se a znovu a znovu umírám. Jsem oběť i vrah. Marně hledám záchytný bod, pálí mě mozek i vnitřnosti. Pomalu, ale jistě přecházím na druhou stranu. Oddychnu si, jsem konečně mrtvý. Jenže následuje ještě větší bolest. Na konci je jenom tma a nekonečné zatracení. Buďte opatrní.

Poslouchat debutové album německých HALLUCINATE, je jako se napít ze starého kalichu hořkosti. Pánové se pohybují na velmi tenké hranici mezi normálnosti a šílenstvím. A dělají to velmi elegantně a se zkušenostmi. Není divu, v kapele působí členové mých oblíbených GRAVEYARD GHOUL, KARLOFF. Tentokrát s hudbou, u které je sice základem death metal, ale naleznete v ní i odkazy na progmetalové záležitosti. Základem je ale stále temnota a šílenství!


My, staří death metalisté moc dobře víme, že v záhrobí existují síly, které jsou hodně nebezpečné. Poslouchat "From the Bowels of the Earth" je jako se dívat na sopku. Z hlubin země vyvěrá láva, která vše ničí. Tohle album se vám dostane do hlavy, ani nebudete vědět jak. Kombinace ostrých pasáží s těmi poklidnějšími (mimochodem hodně depresivními) vám způsobí v hlavě hodně divné stavy. Pokud bych měl hudbu k někomu přirovnat, mohl bych zmínit lehké ozvěny třeba takových MORBUS CHRON (bývalý člen Robert Andersson zde také hostuje za mikrofonem), CHAPEL OF DISEASE, HORRENDOUS, TRIBULATION, OBLITERATION, v některých momentech i DESULTORY. To ale není důležité. Kdo čtete mé články pravidelně, tak moc dobře víte, že je pro mě nejdůležitější celkový dojem, předané množství emocí. A musím znovu napsat, že jsou pro mě HALLUCINATE velmi příjemným překvapením. Hrají přesvědčivě, mají skvělý zvuk, zvláštní a odlišný obal. Doporučuji poslouchat v kamenné kobce. Pokud budete pozorní, myslím si, že se naladíte na stejnou krvavou vlnu. Budete se vznášet i padat do hlubin. S obličejem rozdrásaným do krve budete marně hledat svoje vlastní vědomí. Pánové vzali můj mozek do svých pařátů, vymačkali z něj veškeré myšlenky a během poslechu mě vždy dokonale ovládli. V některých momentech je nahrávka až bolestivá, hodně jiná a odlišná. A je to moc dobře! Řekli mi, abych se napil. Nešlo odmítnout. Několik metrů pod zemí, v temné místnosti, ve které je na oltáři připravena oběť. Dochází u mě postupně ke změnám vědomí a nevím, co je pravda a co už lež. Mění se mi chutě, slyším ozvěny ze záhrobí. Temný death metal s psychedelickým účinkem, který vám vytrhne srdce z těla! 


Asphyx says:

They told me to drink. I couldn't refuse. A few meters underground, in a dark room, where the sacrifice is prepared on the altar. I'm having a gradual change of consciousness and I don't know what's true and what's a lie. My tastes change, I hear echoes from beyond the grave. I fall on my back into the depths, I am born and die again and again. I am both victim and murderer. I search in vain for a clue, my brain and my guts burning. Slowly but surely, I'm crossing over to the other side. I breathe a sigh of relief, I'm finally dead. But more pain follows. In the end, there is only darkness and endless damnation. Be careful.

Listening to the debut album of Germany's HALLUCINATE is like drinking from an old cup of bitterness. The gentlemen walk a fine line between normality and madness. And they do it very elegantly and with experience. Not surprisingly, the band features members of my favorite GRAVEYARD GHOUL, KARLOFF. This time with music, which is based on death metal, but you can also find references to prog-metal stuff. But the base is still darkness and madness!


We, the old death metallers, know very well that there are forces in the afterlife that are very dangerous. Listening to "From the Bowels of the Earth" is like looking at a volcano. From the depths of the earth comes lava that destroys everything. This album will go to your head, you won't even know how. The combination of the edgy passages with the calmer ones (very depressing by the way) will make your head feel very strange. If I had to compare the music to someone, I could mention light echoes of such bands as MORBUS CHRON (former member Robert Andersson is also behind the microphone here), CHAPEL OF DISEASE, HORRENDOUS, TRIBULATION, OBLITERATION, in some moments even DESULTORY. But that's not important. If you read my articles regularly, you know very well that the most important thing for me is the overall impression, the amount of emotions conveyed. And I have to write again that HALLUCINATE is a very pleasant surprise for me. They play convincingly, have a great sound, a special and different packaging. I recommend listening in a stone dungeon. If you pay attention, I think you'll tune into the same bloody wave. You'll float and fall into the depths. With your face torn into blood, you will search in vain for your own consciousness. The gentlemen have taken my brain in their claws, squeezed all thoughts out of it, and have always controlled me perfectly while listening. In some moments the recording is almost painful, very different and different. And it's very good! They told me to take a drink. I couldn't refuse. A few meters underground, in a dark room, where the sacrifice is prepared on the altar. I'm having a gradual change of consciousness and I don't know what's true and what's a lie. My tastes change, I hear echoes from beyond the grave. Dark death metal with a psychedelic effect that will rip your heart out!


tracklist:
1. A Universe Obscure
2. Blackened Gills
3. Black Smokers
4. Mahavishnu's Dream
5. Paracletus
6. Tachycardia
7. AION
8. Crimson Rain
9. Dying Consciously (Bonus Track)


current HALLUCINATE lineup:
Persecutor - lead guitar, vocals, sitar
Horrified - drums and vocals
Madness - rhythm guitar



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine