DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 11. ledna 2024

Recenze/review - INFAMOVS - Stench of the Unholy Graves (2023)


INFAMOVS - Stench of the Unholy Graves
CD 2023, Empyrean Collapse

for english please scroll down

Sedím tu již pěkně dlouho. A stále čekám. Na starém hřbitově, poblíž dávno opuštěné kobky. Nikdo tu není, jenom já a dávné přízraky. Ozvěny ze záhrobí zazní ihned, jakmile si pustím nové album death metalových maniaků INFAMOVS z Chile. Netrvá to dlouho a rezavá brána se otevře a já můžu vstoupit dovnitř. Leží tu kdysi zohavená těla prokletých. Cítím mráz v kostech a krve by se ve mě nedořezal. Myslím si, že nové album "Stench of the Unholy Graves" je velmi dobrou volbou k dnešní exhumaci.

Rozpadají se mi v rukách staré kosti, prosévám mezi prsty prach a vzpomínám na devadesátá léta minulého století. Jsem archivářem, věrným fanouškem opravdové smrti i pohřbů do země. Nové album se opravdu povedlo. To vám podepisuji vlastní krví. 


Démoni tančí na hrobech a uznale kývají hlavou. Není divu, hraje se zde hlavně pro ně, i pro všechny fanoušky třeba takových MORBID ANGEL, IMMOLATION, INCANTATION, DIABOLIC, CENTURIAN. Stačilo otevřít víko od první rakve a nechat si prokousnout hrdlo ostrými riffy. Zasypán v hluboké zemi škrábu na dřevěné víko. Nikdo mě neslyší, pomalu se udusím. Ano, během poslechu mám neodbytný pocit, že mi někdo stojí těžkou botou na prsou. Hudba se musí vnímat srdcem, musím jí věřit a moje fantazie musí pracovat na sto procent. U "Stench of the Unholy Graves" tohle všechno zažívám. Je to jako výlet bez konce, na staré pohřebiště, kde se kdysi pořádaly tajemné rituály. Líbí se mi, že kapela přesně ví, co a jak chce hrát. Svoji morbidní práci zvládají na výbornou. Zvuk, obal, celková produkce, tohle vše je v absolutním pořádku. Vy si tak můžete naplno vychutnat pořádnou porci syrového, již notně zapáchajícího masa. Chilané hrají krutě a ošklivě. Věřím jim každý tón, každý motiv. Mám pocit, že se mi jednotlivé pasáže zadírají hluboko do mozku. Hniju zaživa, pomalu se rozpadám a přecházím na druhou stranu, na onen svět. Byl jsem kdysi dávno, jako mladý proklet a dodnes jsem fanouškem tradičního, klasického kovu smrti. Pokud jste na tom jako já, neváhejte ani chvilku. Tahle deska vás totiž spálí na popel. Stane se postupně vaší součástí. Sedím tu již pěkně dlouho. A stále čekám. Na starém hřbitově, poblíž dávno opuštěné kobky. Nikdo tu není, jenom já a dávné přízraky. Ozvěny ze záhrobí zazní ihned, jakmile si pustím nové album death metalových maniaků INFAMOVS z Chile. Hniloba, špína a krutá smrt! Morbidní album, u kterého se rozpadnete v prach!


Asphyx says:

I've been sitting here a long time. And I'm still waiting. In an old cemetery, near a long-abandoned dungeon. There's no one here but me and the ghosts of old. The echoes from the beyond will be heard as soon as I put on the new album of death metal maniacs INFAMOVS from Chile. It doesn't take long before the rusty gate opens and I can enter. Here lie the once mutilated bodies of the damned. I can feel the chill in my bones and the blood wouldn't cut it. I think the new album "Stench of the Unholy Graves" is a very good choice for today's exhumation.

Old bones crumble in my hands, sifting dust between my fingers and reminiscing about the 1990s. I'm an archivist, a staunch fan of real death and in-ground burials. The new album is really good. I'm signing this for you in my own blood.


Demons dance on graves and nod their heads in approval. No wonder, it's mainly for them, and for all the fans of such bands as MORBID ANGEL, IMMOLATION, INCANTATION, DIABOLIC, CENTURIAN. Just open the lid of the first coffin and let the sharp riffs bite your throat. Buried in the deep earth I scratch at the wooden lid. No one can hear me, I'm slowly suffocating. Yes, while I'm listening I have the insistent feeling that someone is standing with a heavy boot on my chest. I have to feel the music with my heart, I have to believe in it, and my imagination has to work 100%. With "Stench of the Unholy Graves" I experience all of that. It's like a trip without end, to an old burial ground where mysterious rituals were once held. I like that the band knows exactly what they want to play and how they want to play it. They do their morbid job perfectly. The sound, the cover, the overall production, all of this is absolutely fine. So you can fully enjoy a good portion of raw, already slightly smelly meat. The Chileans play cruel and nasty. I trust every note, every motive. I feel like each passage is digging deep into my brain. I'm rotting alive, slowly disintegrating and crossing over to the other side, to the other world. I was cursed once upon a time, as a youth, and to this day I am still a fan of traditional, classic death metal. If you're like me, don't hesitate a moment. This record will burn you to the ground. It will gradually become a part of you. I've been sitting here a long time. And I'm still waiting. In an old cemetery, near a long-abandoned dungeon. There's no one here but me and the ghosts of old. The echoes from beyond the grave will be heard as soon as I put on the new album of death metal maniacs INFAMOVS from Chile. Rot, filth and cruel death! A morbid album that will make you crumble into dust!



Recenze/review - INFAMOVS - Under the Seals of Death (2017):


Tracklist:
01. Holy Celestial Slut 
02. Leviathan, Lord Of The Maze 
03. Tearing The Scales Of The Ouroboros 
04. The Smoke Emanating From The Bones 
05. Valley Of Putrefaction 
06. The Void 
07. Abhorrence Of Your Pseudo-God

Recenze/review - HELLFIRE - Thirty Five Stairs (2023)


HELLFIRE - Thirty Five Stairs
CD 2023, vlastní vydání

for english please scroll down

Někdy bývám překvapen, jakou podobu na sebe Satan vezme. Milý a usměvavý soused, kolega z práce nebo jinak velmi klidný kněz. Pokaždé jej potkám, když se stane něco zlého. Stojí ve stínu a šeptá slova o prokletí. Jeho přítomnost je cítit i na starých pohřebištích, u oltářů, na kterých byly kdysi prováděny krvavé oběti. Toulám se podsvětím již velmi dlouhou dobu a potkáváme se často. Já, démoni i samotný ďábel. A pokaždé nám k tomu hraje podobná hudba, jakou tvoří ukrajinští tmáři HELLFIRE. 

S touhle smečkou jste se na našich stránkách mohli setkat již několikrát. Máme i rozhovor. Vše je odkazováno dole pod článkem. Album "Thirty Five Stairs" je temným a chladným pokračováním minulých nahrávek. Pekelný oheň byl opět zapálen a moje kosti žhnou a pálí. Přesně takhle zní pravé ozvěny ze záhrobí. 


Mrazivý, pochmurný zvuk, tolik známý u švédských a norských black metalistů, děsivý obal, spousta morbidních a zahnívajících nápadů. To jsou letošní HELLFIRE. Povstali z popela, aby nám opět vyprávěli magické příběhy z onoho světa. Troufám si tvrdit, že až se jednou vrátí všichni nemrtví a přijdou se pomstít, bude k  tomu jako soundtrack hrát i album "Thirty Five Stairs". Jedná se samozřejmě o nejhlubší underground, o hudbu, která byla nahrávána v plesnivých kobkách prokletých mnichů. Ze skladeb cítím zlo, špínu a nenávist. Ukrajinci hrají tradičně, klasicky. A své kruté řemeslo zvládají na výbornou. Pro fanoušky třeba takových BELPHEGOR, AZAZEL, ale i třeba ANGELCORPSE, IMPIETY, je novinka doslova povinností. Hroby jsou zde exhumovány s elegancí starých mistrů hrobníků. Osobně se mi potom nejvíc líbí zádušní atmosféra celé nahrávky. K desce jsem se rád vracel, nejvíce ve chvílích, kdy se setmělo a černé mraky byly nízko. Neznám nic lepšího, než se probudit uprostřed noci a nechat noční můry, aby mě za zvuků tohoto alba zavedly do starých katakomb. Sejdeme se pokaždé ve stejné kobce. Já, démoni a někdy přijde i Satan. Pokaždé má jinou tvář, ale vždycky se usmívá. Není divu, hraje se zde hlavně pro něj, i pro všechny prokleté. Nelze jinak, než vám letošní počin těchto maniaků doporučit. Okultní, temná black death metalová válka! Armagedon!


Asphyx says:

Sometimes I am surprised what form Satan takes. A nice and smiling neighbour, a work colleague or an otherwise very calm priest. I always meet him when something bad happens. He stands in the shadows and whispers words of damnation. His presence is felt even in old burial grounds, at altars where blood sacrifices were once made. I have been wandering the underworld for a very long time and we meet often. Me, the demons and the devil himself. And every time we are accompanied by similar music, such as the Ukrainian darkies HELLFIRE. 

You may have met this pack several times on our website. We also have an interview. Everything is linked below the article. The album "Thirty Five Stairs" is a dark and cold continuation of the previous releases. The fires of hell have been reignited and my bones are glowing and burning. This is what true echoes from beyond the grave sound like.


Freezing, gloomy sound, so well known in Swedish and Norwegian black metal, scary cover, lots of morbid and rotting ideas. This is this year's HELLFIRE. They have risen from the ashes to once again tell us magical tales from the otherworld. I dare say that when all the undead come back for revenge one day, the album "Thirty Five Stairs" will play as a soundtrack. This is, of course, the deepest of the underground, music that was recorded in the musty dungeons of cursed monks. I can smell evil, filth and hatred from the tracks. The Ukrainians play traditional, classical music. And they master their cruel craft to perfection. For fans of such bands as BELPHEGOR, AZAZEL, but also ANGELCORPSE, IMPIETY, the news is literally a must. The graves here are exhumed with the elegance of old master gravediggers. Personally, then, what I like best is the ghostly atmosphere of the whole non-game. I loved returning to the board, most of all when it was dark and the black clouds were low. I know nothing better than waking up in the middle of the night and letting the nightmares take me to the old catacombs to the sounds of this album. We meet in the same dungeon every time. Me, the demons, and sometimes Satan. He has a different face each time, but he's always smiling. No wonder, it's mostly for him, and for all the damned. I can't help but recommend this year's work of these maniacs. An occult, dark black death metal war! Armageddon!


about HELLFIRE on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
01. Intro 
02. Thirty Five Stairs 
03. Demise Of God 
04. Foundation Of Devil 
05. Immolation 
06. Bridge Of The Dead 
07. Follow The Goat 
08. Adrenochrome 09. Outro

band:
KARAGH- guitars,bass,vocal
TANK-drums,bass,back vocal

středa 10. ledna 2024

Interview - CEMETERY URN - An urn filled to the brim with evil, filth, darkness and absolute death metal!


Interview with death metal band from Australia - CEMETERY URN.

Answered Andrew Gillon (Bass, Guitars, Songwriting), thank you!

Recenze/review - CEMETERY URN - Suffer the Fallen (2023):

Ave CEMETERY URN! Greetings to the underworld. I'm listening to your new album "Suffer the Fallen" and I have to say that it literally has a magical effect on me. It acts like some evil, ugly and dark mantra. How did the album come about and how do you feel about it? Have you ever played any songs live? What did the fans say about them and what is your feedback?

The songs were forged over a long period of time which involved changing a few band members, changing studio and multiple attempts at recording the material. The final production is a perfect representation of what i wanted. A couple of the older songs have been played live over the time but not fully writen versions. Most of the maniacs at our shows are so hammered i don’t think they even knew we were playing new songs!!! But there was some headbanging going on that night so the maniacs were definately getting into it!!!


Apart from CEMETERY URN, you also play in other bands (ABOMINATOR, ESKHATON, etc.). Who actually composes the music for CEMETERY URN? Is that Andrew? Is the approach and way of creating new songs for CEMETERY URN and other bands different?

I’m a founder of the band Abominator and am still active in that. I don’t play in any other bands. Our new drummer Brandon plays in Eskhaton. Chris Volcano, drummer from Abominator/Starfallen/Igvivamous is back working with us on vocals at the moment. I write all the music for Cemetery Urn. On this album, eventhough i had the beats planned out, i passed the finished songs onto Brandon, who worked with Volcano to finish the drum arrangement. So the difference on this album is that we had 2 drummers going over the final drum arrangements.

I really enjoy the sound of "Suffer the Fallen"! So much darkness, so much dirt, evil and cold! You recorded with Adam Calaitzis from Toyland Studio. That's new, previous albums were sound master someone else. Why the change? And how did the recording itself go? Did you talk a lot to the sound?

My last producer was loosing the essence of Cemetery Urn. I had an exact idea of what the production should sound like and Adam totally nailed it. Adams work flow is very fast and well suited to the extremities of our music. For the guitars It’s an old school recording approach. No amp isolation, you record right in front of the speaker box. So you get all the noise and feedback. The most important time for me is setting the guitar tone. After the guitars are set and tracked i’ll always be there but only contibute when called upon. I’m happy to leave it to the professionals.


The author of the cover is Mark Riddick. How did you cooperate and what is your motive? Mark is a great artist who can accurately express darkness. How did you choose the packaging and how did you get together?

Marks art style perfectly conveys the essence of Cemetery Urn. I made contact with Mark after the third self titled album for supplemental art pieces, as i already had the front cover piece. Now Mark Riddick is my primary artist. But it’s not the end of the story....It takes a talented graphic designer to put all this art together and thats where Hells Headbangers graphic design dept takes over.

Your band's description at the Encyclopedia Metallum says your lyrics are about Death, Blasphemy, Destruction. Where do you get inspiration for them? And who is the author?

The primary Author of the lyrics on SUFFER THE FALLEN was our guiarist Dan. Volcano is normally an amazingly prolific lyric writer, but only contributed 3 songs. I would add to that inspiration list... Murder, depraivity conspiracy and also some more obscure ideas that you wouldn’t know even if you read it. As an example on our previous album theres a song called TENDRILS OF DEFILEMENT which was writen about chemtrails. We have a song called THE SICKENING SECT on our third album written about the Westboro Baptist Church. So we mix it up. Dans always contributed to the lyrics, but really stepped up this time around.


In recent years, Australia has been full of great death metal bands. When I recently interviewed WEREWOLVES, ESKHATON, I wrote them that Australia is the promised land. I don't mean the area, but rather the number of great groups. How do you explain that? What is the your underground, what labels, fan support?

I’ve always thought that there great and crap bands in every scene, and there are a few good bands here, but they get drowned out the sheer amount of average and outright shit bands. Over a longer period of time there has been a great Metal tradition forged over here by some inspired induviduals/musicians. Some of these bands such as Corpse Molestation and Sadisik Execution could only have been created by the unique characters who can only be found in the Australian Metal scene. If the younger generation of musicians are introduced to the correct releases, metalcore and sludge will be long forgotten. One of the best new labels in Australia is United Force Productions, which is run by D. Bloodstorm the Vocalist from Bestial Warlust!!!


How are CEMETERY URN doing with concerts? I know that everything is mainly concentrated in big cities on the coast, but are you and the band planning any tours to introduce the new album? How are the shows going for you and what about the fans?

We’re starting back live in Feruary 2024. We don’t wan’t to play all the time with low quality bands. We want all the bands to be totally killer!!! It’s hard to co-ordinate as everyone is in a different cycle, writing or recording and so on. So we’re not going to be playing very often. I’m working on a tour next year for Europe so we’ll see how that goes. EU Van tours are not easy to arrange as a 5 piece.


I listen to "Suffer the Fallen" over and over again, and I feel like I'm locked somewhere deep underground. In an old moldy dungeon. The record is gloomy, it has a lot of black and doom moods. Do you have to be in a similar mood to play songs? Music is about passing on emotions. When you try together, for example, how do you get into similar states?

When we have a full band at full volume the song’s convey some very dark and cavernous fellings. The multilayer effect of dark harmonies with a touch of doom and blasts gives a lot of depth and contrast to the songwriting that paints a very dark soundscape. I play the music very often as it’s impossible to play extreme guitar without putting in the hours. So i don’t need to be in mood for practice, i just need to find some motivation!!! As a band you definatly hear and feel the difference when your nailing it.


I've always been fascinated by darkness and coldness on death metal. Cruelty. What does this style mean to you? Why did you choose death metal? How would you define him and how do you perceive him as a musician?

This style is open to whatever i feel like doing at the time i’m writing. I was trained by a jazz guitarist at a young age so i’m deeply aware of music theory and i’m able to apply any techniques i like in this style. I would say Death Metal has the biggest scope of writing possibilities of any Metal genre. I got into metal after i’d already been learning guitar for a while, which is probobly the opposite experience of many other players. So i’ve been a metal player for many years and it’s really just a natural metal progression to want to take the intrument to its extremes of darkness and intensity. Metal guitar is the most extreme form of guitar at any point in time, and Death Metal is the pinnacle of that.


A necessary question at the end. What are CEMETERY URN planning in the coming months? What can fans look forward to?

Look out for us playing live in support of the new album SUFFER THE FALLEN. Check out Hells Headbangers for the CD’s, Tapes, shirts and LP’s early in 2024. Australian maniacs can go to United Force Productions and Hells Headbangers for worldwide. Also i’ve been working on the web site which is online!!! www.cemeteryurn.com

Thank you very much for the interview. I'm going to play "Suffer the Fallen" again. It's dry and cold outside. Ideal weather for listening to CEMETERY URN! I wish the album the biggest sales and sold out concerts. I'll look forward to seeing you live. Good luck to you in private!

Cheers mate!!!

Metal on!!!

Recenze/review - CEMETERY URN - Suffer the Fallen (2023):

Recenze/review - CEMETERY URN - Cemetery Urn (2017):

Rozhovor - CEMETERY URN - Urna po okraj narvaná zlem, špínou, tmou a absolutním death metalem!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Austrálie - CEMETERY URN.

Odpovídal Andrew Gillon (basa, kytara), děkujeme!

Recenze/review - CEMETERY URN - Suffer the Fallen (2023):

Ave CEMETERY URN! Zdravím do podsvětí. Poslouchám vaši novou desku „Suffer the Fallen“ a musím říct, že na mě má doslova magický účinek. Působí jako nějaká zlá, ošklivá a temná mantra. Jak album vznikalo a jaké z něj máš pocity? Už jste hráli nějaké songy naživo? Co na ně říkali fanoušci a jakou máte zpětnou vazbu?

Písně vznikaly dlouhou dobu, během níž se vystřídalo několik členů kapely, změnilo se studio a materiál se několikrát nahrával. Konečná produkce je dokonalým obrazem toho, co jsem chtěl. Několik starších písní bylo v průběhu času zahráno naživo, ale nešlo o plně rozepsané verze. Většina maniaků na našich koncertech je tak nabušená, že si myslím, že ani nevěděli, že hrajeme nové písně!!! Ale ten večer tam byl nějaký headbanging, takže maniaci se do toho určitě pustili!!!


Mimo CEMETERY URN hrajete každý i v jiných kapelách (ABOMINATOR, ESKHATON, atd.). Kdo vlastně skládá hudbu pro CEMETERY URN? Je to Andrew? Liší se nějak přístup a způsob vzniku nových skladeb pro CEMETERY URN a ostatní kapely?

Jsem zakladatelem kapely Abominator a stále v ní působím. V jiných kapelách nehraji. Náš nový bubeník Brandon hraje v Eskhaton. Chris Volcano, bubeník z Abominator/Starfallen/Igvivamous, s námi momentálně opět spolupracuje na vokálech. Veškerou hudbu pro Cemetery Urn píšu já. Na tomhle albu, i když jsem měl naplánované beaty, jsem předal hotové skladby Brandonovi, který s Volcanem dokončil aranžmá bicích. Takže rozdíl na tomto albu je v tom, že jsme měli dva bubeníky, kteří procházeli finální aranže bicích.

Neskutečně si užívám zvuk „Suffer the Fallen“! Tolik temnoty, tolik špíny, zla a chladu! Nahrávali jste u Adama Calaitzis z Toyland Studia. To je novinka, předešlá alba byl mistrem zvuku někdo jiný. Proč ta změna? A jak probíhalo samotné nahrávání? Mluvili jste hodně do zvuku?

Můj poslední producent ztrácel podstatu CEMETERY URN. Měl jsem přesnou představu, jak by měla produkce znít, a Adam ji naprosto splnil. Adamův pracovní postup je velmi rychlý a dobře se hodí k extrémům naší hudby. U kytar je to přístup k nahrávání ze staré školy. Žádná izolace zesilovačů, nahrává se přímo před reproboxem. Takže tam máš veškerý šum a zpětnou vazbu. Nejdůležitějším momentem je pro mě nastavení tónu kytary. Poté, co jsou kytary nastaveny a nahrány, jsem vždycky u toho, ale přispívám jen na požádání. Rád to přenechám profesionálům.


Autorem obalu je Mark Riddick. Jak se vám spolupracovalo a co má vlastně motiv znázorňovat? Mark je skvělý umělec, který dokáže přesně vyjádřit temnotu. Jak jste obal vybírali a jak jste se dali dohromady?

Markův výtvarný styl dokonale vystihuje podstatu CEMETERY URN. Marka jsem kontaktoval po vydání třetího autorského alba a požádal jsem ho o doplňující výtvarné práce, protože jsem již měl k dispozici přední obal. Nyní je Mark Riddick mým hlavním výtvarníkem. Tím to ale nekončí....K tomu, aby se všechny tyhle výtvarné práce daly dohromady, je potřeba talentovaný grafik, a právě toho se ujímá oddělení grafického designu Hells Headbangers.

V popisu vaší kapely na Encyclopedia Metallum se píše, že vaše texty jsou o smrti, rouhání a zkáze. Kde pro ně berete inspiraci? A kdo je autorem?

Hlavním autorem textu písně SUFFER THE FALLEN byl náš guiarist Dan. Volcano je obvykle úžasně plodný textař, ale přispěl pouze třemi písněmi. Já bych k tomu seznamu inspirace přidal ještě... Vraždy, konspirace, deprivace a také některé obskurnější myšlenky, které byste nepoznali, ani kdybyste si je přečetli. Jako příklad na našem předchozím albu je píseň TENDRILS OF DEFILEMENT, která byla napsaná o chemtrails. Na našem třetím albu máme píseň THE SICKENING SECT, která je napsaná o Westboro Baptist Church. Takže to mícháme. Dan se vždycky podílel na textech, ale tentokrát se opravdu snažil.


Poslední roky je Austrálie plná skvělých death metalových kapel. Když jsem dělal nedávno rozhovor s WEREWOLVES, ESKHATON, psal jsem jim, že Austrálie je zemí zaslíbenou. Nemyslím tím rozlohou, ale spíše počtem skvělých skupin. Čím si to vysvětluješ? Jaký je váš underground, co labely, podpora fanoušků?

Vždycky jsem si myslel, že na každé scéně jsou skvělé a blbé kapely, a tady je pár dobrých kapel, ale přehluší je obrovské množství průměrných a vyloženě sračkových kapel. Za delší dobu se tu vytvořila skvělá metalová tradice, kterou vytvořilo několik inspirativních lidí/hudebníků. Některé z těchto kapel, jako například Corpse Molestation nebo Sadisik Execution, mohly být vytvořeny pouze jedinečnými osobnostmi, které lze nalézt pouze na australské metalové scéně. Pokud se mladá generace hudebníků seznámí se správnými nahrávkami, metalcore a sludge budou dávno zapomenuty. Jedním z nejlepších nových australských labelů je United Force Productions, který vede D. Bloodstorm zpěvák z Bestial Warlust!!!!


Jak jsou na tom CEMETERY URN s koncerty? Vím, že se vše soustředí hlavně do velkých měst na pobřeží, ale nechystáte s kapelou nějaké turné, kde byste nám nové album představili? Jak u vás probíhají koncerty co fanoušci?

V roce 2024 začínáme opět hrát živě. Nechceme pořád hrát s nekvalitními kapelami. Chceme, aby všechny kapely byly naprosto zabijácké!!! Je těžké to koordinovat, protože každý je v jiném cyklu, píše nebo nahrává a tak dále. Takže nebudeme hrát moc často. Pracuji na turné pro Evropu na příští rok, tak uvidíme, jak to půjde. Turné po EU není snadné zorganizovat jako pětičlenná kapela.


Poslouchám „Suffer the Fallen“ stále dokola a připadám si, jako bych byl zavřený někde hluboko pod zemí. Ve staré plesnivé kobce. Deska je pochmurná, má v sobě spoustu black i doomových nálad. Musíte být pro hraní skladeb v podobné náladě? Hudba je o předávání emocí. Když třeba zkoušíte dohromady, jak se do podobných stavů dostáváte?

Když dáme kapelu na plnou hlasitost, skladby jsou velmi temné a jeskynní. Mnohovrstevnatý efekt temných harmonií s nádechem doomu a výbuchů dává písním velkou hloubku a kontrast, který vykresluje velmi temnou zvukovou krajinu. Hudbu hraji velmi často, protože je nemožné hrát extrémní kytaru bez toho, abych tomu věnoval hodiny. Takže nepotřebuju mít náladu na cvičení, jen musím najít nějakou motivaci!!! Jako kapela rozhodně slyšíš a cítíš rozdíl, když to přibíjíš.


Mě na death metalu vždy fascinovala temnota a chlad. Surovost. Co znamená tento styl pro tebe? Proč sis vybral právě death metal? Jak bys jej definoval a jak jej vnímáš ty, jako muzikant?

Tento styl je otevřený všemu, na co mám zrovna chuť. V mládí mě vyučoval jazzový kytarista, takže mám hluboké povědomí o hudební teorii a jsem schopen v tomto stylu použít jakékoli techniky, které se mi líbí. Řekl bych, že death metal má ze všech metalových žánrů největší možnosti psaní. K metalu jsem se dostal až poté, co jsem se už nějakou dobu učil hrát na kytaru, což je asi opačná zkušenost než u mnoha jiných hráčů. Takže jsem metalistou už mnoho let a je vlastně jen přirozeným metalovým vývojem chtít dovést instrument do extrémů jeho temnoty a intenzity. Metalová kytara je nejextrémnější formou kytary v každém okamžiku a death metal je jejím vrcholem.


Nezbytná otázka na konec. Co chystají CEMETERY URN v nejbližších měsících? Na co se mohou fanoušci těšit?

Těšte se na naše živé hraní na podporu nového alba SUFFER THE FALLEN. Začátkem roku 2024 se podívejte na Hells Headbangers na CD, kazety, trička a LP. Australští maniaci si mohou zajít na United Force Productions a Hells Headbangers pro celosvětové. Také jsem pracoval na webových stránkách, které jsou online!!! www.cemeteryurn.com.

Děkuji moc za rozhovor. Jdu si „Suffer the Fallen“ znovu pustit. Venku je sychravo a zima. Ideální počasí pro poslech CEMETERY URN! Přeji albu co největší prodeje a vyprodané koncerty. Budu se těšit, až vás uvidím někde naživo. Ať se vám daří i v soukromí!

Na zdraví, kámo!!!

Metal on!!!

Recenze/review - CEMETERY URN - Suffer the Fallen (2023):

Recenze/review - CEMETERY URN - Cemetery Urn (2017):

úterý 9. ledna 2024

Recenze/review - PANZERCHRIST - All Witches Shall Burn (2024)


PANZERCHRIST - All Witches Shall Burn
EP 2024, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Míval jsem děsivé představy. Stávalo se mi čím dál tím častěji, že jsem se z nočních můr neprobudil. Chodil jsem po světě, bílý jako stěna. Můj obličej vypadal jako od popela. Bál jsem se světla a moje krev byla zkažená a černá. Třásl jsem se chladem, i když bylo teplo. Lidé se mě stranili a myslím si, že měli i strach. Občas jsem na ně mluvil cizí, zvířecí řečí. Všichni si nakonec oddychli, když jsem přešel na druhou stranu. Do země nekonečných stínů. Mezi přízraky. Mě se také ulevilo, hraje se zde totiž jenom muzika, která je mému srdci vlastní.

Dánští death black metaloví tmáři PANZERCHRIST přicházejí po loňském skvělém albu "Last of a Kind" (odkaz na recenzi naleznete dole pod článkem) s novým EP "All Witches Shall Burn", které je opět po okraj narvané temnotou, zlem a nekonečným utrpením. Zapalte tedy znovu ohně, pohodlně se usaďte a nechte se unášet na krvavých vlnách řeky Styx.


Čtveřice skvěle napsaných songů, s podmanivě černou atmosférou, vás navěky prokleje. Jedná se o hudbu, kterou uctívám již od svého mládí a pečlivě sleduji cestu téhle smečky. Líbí se mi, že si umí vždy perfektně hrát s morbidními náladami. Jakoby kolem mě ve staré kobce praskaly plesnivé kosti. Ze songů je cítit chlad a absolutní tma. To zase tolik kapel neumí. PANZERCHRIST lze vzdáleně přirovnat k tomu, co hrají třeba takoví DARK FUNERAL, NECROPHOBIC. Kombinace mrazivých black metalových pasáží s hrubým a syrovým smrtícím kovem. To vše zabaleno v plesnivých pavučinách a podáváno na víku od rakve. Skvělý zvuk, děsivý obal, produkce, celkové provedení, to vše je samozřejmě na té nejlepší úrovni. Na tuhle smečku je vždy spolehnutí. K EP "All Witches Shall Burn" jsem se nejraději vracel, když už byla venku tma a foukal ledový vítr. Musel jsem vždy vyrazit ven, nasadit na hlavu sluchátka a zmizet z civilizace. Novinka má v sobě velkou pradávnou sílu, posbíranou snad na prokletých pohřebištích, v dávno opuštěných katakombách i daleko za řekou Styx. Jdu temným lesem a mám pocit, že mě sledují oči šelem. Budu další na řadě? Prokousnou mi hrdlo? Přidávám neustále hlasitost a nová deska je pro mě obřadem, hnilobným odkazem i morbidní představou. Stává se mi čím dál tím častěji, že se z nočních můr neprobudím. Chodím po světě, bílý jako stěna. Můj obličej vypadá jako od popela. Bojím se světla a moje krev je zkažená a černá. Už to nebude dlouho trvat a přejdu na druhou stranu. Těším se. Budou tam totiž hrát PANZERCHRIST. Black death metalová, mrazivá a temná vichřice z onoho světa!


Asphyx says:

I used to have scary fantasies. It was happening more and more often that I didn't wake up from nightmares. I walked around the world, white as a wall. My face looked like ashes. I was afraid of the light and my blood was corrupt and black. I shivered with cold, even though it was warm. People shunned me and I think they were afraid. Sometimes I spoke to them in a strange, animal language. They all finally breathed a sigh of relief when I crossed over to the other side. The land of endless shadows. Among the ghosts. I'm relieved too, because the only music played here is the music that's in my heart.

After last year's great album "Last of a Kind" (link to the review can be found at the bottom of the article), Danish death black metal darkies PANZERCHRIST come with a new EP "All Witches Shall Burn", which is again packed to the brim with darkness, evil and endless suffering. So light the fires again, sit back, and let the bloody waves of the River Styx carry you away.


Four well-written songs, with a hauntingly black atmosphere, will forever curse you. This is music I have worshipped since my youth and have followed the journey of this pack closely. I love that they can always play perfectly with morbid moods. It's like moldy bones cracking around me in an old dungeon. The songs are cold and absolutely dark. Not so many bands can do that. PANZERCHRIST can be remotely compared to the likes of DARK FUNERAL, NECROPHOBIC. A combination of chilling black metal passages with rough and raw death metal. All wrapped in moldy cobwebs and served on a coffin lid. The great sound, the eerie packaging, the production, the overall execution, it's all of course at its best. You can always count on this pack. My favorite time to revisit the "All Witches Shall Burn" EP was when it was dark outside and the icy wind was blowing. I always had to go out, put on my headphones and disappear from civilization. The novelty has a great ancient power to it, gathered perhaps in cursed burial grounds, long-abandoned catacombs and far beyond the River Styx. I walk through the dark woods and I feel the eyes of the beasts watching me. Will I be next? Will they bite my throat? I keep turning up the volume and the new record is a rite of passage, a rotten legacy and a morbid fantasy. It's becoming more and more common for me not to wake up from nightmares. I walk the world, white as a wall. My face looks like ashes. I'm afraid of the light and my blood is corrupt and black. It won't be long now before I cross over to the other side. I'm looking forward to it. Because PANZERCHRIST will be playing there. Black death metal, chilling and dark storm from the other world!



Recenze/review - PANZERCHRIST - Last Of A Kind (2023):


tracklist:
1. Sabbath Of The Rat
2. A Stone For The Graveless
3. Satan Is Among Us
4. She's A Witch

Recenze/review - OCULTAN - Trevas (2023)


OCULTAN - Trevas
CD 2023, Black Metal Store

for english please scroll down

Někdy jenom tak sedím a dívám se do tmy. Nemůžu spát. Probudím se z děsivých snů a mám zlou předtuchu. Mrazí mě v zádech a když pro mě konečně přijdou démoni, nic nenamítám. Vydáme se na cestu a do chodidel mě řežou ostré střepy i kameny. Nikdy jsem se necítil tak sám, jako v téhle noční můře. Potkávám nemrtvé, ukládám své tělo do hrobu. Moc dobře totiž vím, že u pravého, ryzího black metalu hodně záleží na atmosféře. Musí být naléhavá, krvavá, zlověstná a děsivá. Brazilští OCULTAN jsou legendou ze starých časů, z devadesátých let minulého století, která přesně splňuje definici ďábelského kovu smrti. 

Mám pocit, jakoby mě během poslechu nového alba "Trevas" kapela zahalila do chladného pláště utkaného z pavučin. Nemůžu se nadechnout, topím se ve vlastních myšlenkách, nahlížím na onen svět. Procházím se mezi náhrobky a moc dobře vím, že v rohu je hrobka s nápisem OCULTAN. Když do ní vstoupíte, tak poznáte, jak zní pravé peklo. 

Je to starodávný obřad, rituál pro vyvolávání morbidních myšlenek. Kapela opět povstala z popela, aby nás pozvala na černou zádušní mši. Mrazivé riffy, chorobný vokál, všude přítomná hniloba a smrt. Staří fanoušci moc dobře vědí, že tahle smečka patří do stejných katakomb jako kapely typu BESSAT, MARDUK, DISSECTION, MYSTIFIER, BEHEXEN, DARK FUNERAL. Od počátku věků, od roku 1994 máme co do činění s opravdovými vyslanci pekla. I letos hrají OCULTAN velmi uvěřitelně, syrově. Ne, tohle není jen obyčejné album, ale opravdová seance, které se zúčastní všichni démoni, prokletí i duše bloudící navěky mezi naším a oním světem. Zvukově je nahrávka velmi povedená, připadá mi, že ze skladeb doslova odkapává zkažená krev. Líbí se mi i obal. Postava na něm mi připomíná ty, kteří mě navštěvují ve snech. Opravdu, když novinku poslouchám, pokaždé sestoupím do hlubokého podzemí. Ohně již dávno hoří a z kobek je slyšet nářek mučených. Zlo nelze jen tak vymýtit, ani zničit. Připadám si, jako by mě kapela ukřižovala hlavou dolů. Rány v rukou a nohou mi dávno zhnisaly. Přesto se budu rád a často k nové desce vracet. Je totiž krví, která koluje i v mých žilách. Někdy jenom tak sedím a dívám se do tmy. Nemůžu spát. Probudím se z děsivých snů a mám zlou předtuchu. Mrazí mě v zádech a když pro mě konečně přijdou démoni, nic nenamítám. Vydáme se na cestu a do chodidel mě řežou ostré střepy i kameny. Nikdy jsem se necítil tak sám, jako v téhle noční můře. Potkávám nemrtvé, ukládám své tělo do hrobu. Surový, chladný a temný black metal, starodávný obřad pro vyvolávání temných sil! Černý plamen!


Asphyx says:

Sometimes I just sit and stare into the darkness. I can't sleep. I wake up from scary dreams and have bad premonitions. I get chills, and when the demons finally come for me, I don't object. We set off on our journey and sharp shards and stones cut into my feet. I've never felt so alone as I do in this nightmare. I meet the undead, I lay my body in the grave. I know that in true, pure black metal, atmosphere matters a lot. It's got to be urgent, bloody, sinister and terrifying. Brazil's OCULTAN are a legend from the old days, from the 1990s, who exactly meet the definition of evil death metal. 

I feel as if the band has enveloped me in a cold cloak woven of cobwebs while listening to their new album "Trevas". I can't breathe, I'm drowning in my own thoughts, I'm looking at the other world. I walk among the tombstones and I know very well that in the corner there is a tomb with the inscription OCULTAN. When you enter it, you'll know what true hell sounds like.

It's an ancient rite, a ritual for inducing morbid thoughts. The band has risen again from the ashes to invite us to a black memorial service. The chilling riffs, the sick vocals, the omnipresent rot and death. Old fans know very well that this pack belongs to the same catacombs as bands like BESSAT, MARDUK, DISSECTION, MYSTIFIER, BEHEXEN, DARK FUNERAL. Since the beginning of time, since 1994, we have been dealing with the true ambassadors of hell. This year, OCULTAN are playing very believable, raw. No, this is not just an ordinary album, but a real seance, in which all the demons, curses and souls wandering forever between our world and the other world will take part. Sonically, the record is very well done, it seems to me that the songs are literally dripping with bad blood. I also like the cover art. The figure on it reminds me of those who visit me in my dreams. Really, when I listen to the news, I descend into the deep underground every time. The fires have been burning for a long time, and the cries of the tortured can be heard from the dungeons. Evil cannot be eradicated or destroyed. I feel as if the band has crucified me upside down. The wounds in my hands and feet have long since festered. Still, I'll be returning to the new record often and gladly. It's the blood that runs through my veins. Sometimes I just sit and stare into the darkness. I can't sleep. I wake up from scary dreams and have bad premonitions. I get chills and when the demons finally come for me, I don't object. We set off on our journey and sharp shards and stones cut into my feet. I've never felt so alone as I do in this nightmare. I meet the undead, I lay my body in the grave. Raw, cold and dark black metal, an ancient ritual for summoning dark forces! Black flame!


Tracklist:
01. Primordial Chaos
02. Trevas
03. King of Winds
04. Tears of Fire
05. Ceifador
06. Evolution
07. Memories from the Past
08. Lembranças Do Mal , a Crucificação
09. Outro - End Times


pondělí 8. ledna 2024

Recenze/review - TORTURED CORPSE - Burial Mounds (2024)


TORTURED CORPSE - Burial Mounds
EP 2024, vlastní vydání

for english please scroll down

Je hluboká tma a nejsou vidět ani hvězdy. Říkali mi, abych nechodil ven, jenže já musím. Jakmile se setmí, nemám klid. Začnou mě bolet vnitřnosti a pálit stigmata na rukou. Zabouchnu za sebou dveře a zmizím v ulicích. Moje kroky vždy směřují na starý, zdánlivě opuštěný hřbitov. Pokaždé se nejdříve rozhlédnu a pomodlím k peklu. Nejdříve zahlédnu jen několik divných stínů. Potom se ozvou z márnice podivné zvuky a nářek nemrtvých. Pomalu přejdu na druhou stranu, na onen svět. Každou noc navštívíme jinou hrobku. Dnes má nad vchodem nápis TORTURED CORPSE a smrdí zatuchlinou a rozkládajícím se masem. 

Tuhle smečku prokletých maniaků sleduji od jejich začátků. Odkazy na recenze i rozhovor naleznete dole pod článkem. Každé setkání je pro mě divokou a děsivou noční můrou. Nové EP "Burial Mounds" je morbidní ozvěnou ze záhrobí. Death metalem, který vás pohřbí zaživa. 


Peklo má mnoho podob a to, které nám ukazují TORTURED CORPSE, je velmi kruté, temné a smrdí sírou. Stejně jako jejich hudba. Vše se odehrává ve stylu třeba takových CANNIBAL CORPSE, ROTTREVORE, NUNSLAUGHTER, IMPETIGO, REPULSION, CARCASS, AUTOPSY. Je to starodávný masakr v márnici, který je velmi dobře složený, má parádní plesnivý zvuk a takovou tu patinu, kterou naleznete na starých pohřebištích. Poslouchat tuhle desku je jako když odkryjete prašivou rakev, ve které byly dlouhé roky uloženy choroby, které když vás nakazí, tak zemřete v šílených křečích. Rozpadnete se v prach a vaše vnitřnosti budou spáleny na popel. Líbí se mi přístup, jakým Poláci ke své morbidní práci přistupují. Jsou uvěřitelní, reální, suroví. Společně strávené chvíle u přehrávačů mi opravdu připomínají moje pravidelné návštěvy opuštěných pohřebišť. Tančíme do rytmu s těmi nejkrásnějšími zombie, užíváme si hororovou náladu EP  "Burial Mounds". Už jste  někdy podali ruku mrtvole? Ani nemusíte, stačí když si tohle album poslechnete. Jsem starý pes, který poslouchá smrtící kov přes třicet let. Troufám si tvrdit, že novinka je určena pro mě i pro všechny prokleté. Smrt má mnoho podob a tu kterou nám tihle tmáři předkládají, je velmi krutá, hnusná a mokvající. Jedná se samozřejmě o hluboký underground. Novinka musela být nahrávána v temných katakombách. Nejdříve v nich zahlédnu jen několik divných stínů. Potom se ozvou z márnice podivné zvuky a nářek nemrtvých. Zahnívající, mokvající, shnilá death metalová exhumace prašivých rakví!


Asphyx says:

It's deep dark and you can't even see the stars. They told me not to go out, but I have to. Once it gets dark, I can't rest. My insides start to ache and the stigmata on my hands start to burn. I slam the door behind me and disappear into the streets. My footsteps always head for the old, seemingly abandoned cemetery. Each time, I look around first and pray to hell. At first I only see a few strange shadows. Then there are strange noises from the morgue and the cries of the undead. Slowly, I cross over to the other side, to the other world. Each night we visit a different tomb. Tonight it has a sign over the entrance that reads TORTURED CORPSE and smells of stale, decaying flesh. 

I've been following this pack of damned maniacs since they started. Links to reviews and interviews can be found at the bottom of the article. Every encounter is a wild and terrifying nightmare for me. The new EP "Burial Mounds" is a morbid echo from beyond the grave. Death metal that will bury you alive.


Hell has many forms and the one shown by TORTURED CORPSE is very cruel, dark and smells of brimstone. Just like their music. Everything is in the style of CANNIBAL CORPSE, ROTTREVORE, NUNSLAUGHTER, IMPETIGO, REPULSION, CARCASS, AUTOPSY. It's an ancient morgue massacre that is very well composed, has a great moldy sound and that patina you find in old burial grounds. Listening to this record is like uncovering a dingy coffin that has held diseases for years that if they infect you, you'll die in mad convulsions. You will crumble into dust and your insides will be burned to ashes. I like the way the Poles approach their morbid work. They're believable, real, raw. Spending time together at the players really reminds me of my regular visits to abandoned burial grounds. We dance to the beat with the most beautiful zombies, enjoying the horror mood of the EP "Burial Mounds". Have you ever shaken hands with the dead? You don't have to, just listen to this album. I'm an old dog who's been listening to death metal for over thirty years. I dare say this new release is for me and all the damned. Death comes in many forms and the one these darkies present to us is very cruel, ugly and swamping. It is, of course, deeply underground. The novelty must have been recorded in the dark catacombs. At first, I only see a few strange shadows in them. Then there are strange noises from the morgue and the cries of the undead. A rotting, sweltering, putrid death metal exhumation of mangy coffins!


about TORTURED CORPSE on DEADLY STORM ZINE:






Tracklist:
01. Lord Of The Worms 
02. Burial Mounds 
03. Hellbound 
04. Boneyard (Impetigo Cover)

Recenze/review - WHITE DEATH - Iconoclast (2023)


WHITE DEATH - Iconoclast
CD 2023, Werewolf Records

for english please scroll down

Bylo zase jednou na čase vyhlásit nebi válku. Příliš mnoho falešných úsměvů, příliš mnoho odpuštění i pro ty, co si to nezaslouží. Zrovna jsem se vrátil z dlouhého výletu. Šel jsem i kolem starého kostela. Právě končila mše svatá a lidé vycházeli ven s divným výrazem na tváři. Klaněli se dávno padlým modlám, věřili v milost Boží a pak přišli domů a prováděli zlé a ošklivé věci. Pokrytci, je potřeba spálit jejich názory pekelným ohněm. Klidně můžete použít nové album finských black metalistů WHITE DEATH. Ti letos přichází se svým druhým dlouhohrajícím albem. Opět se jedná o mrazivý, temný kov jak vystřižený z devadesátých let minulého století.

Zvuk, obal, celková atmosféra, vše je podřízeno jedinému. Absolutnímu rouhání a blasfemii. Možná byste byli překvapeni, co se děje v hlubokých sklepeních klášterů. Padlí kněží zde pořádají starodávné černé rituály a poslouchají u toho nahrávky, jako je "Iconoclast".

Jedná se o klasický finský black metal, který je ovlivněný kapelami jako SATANIC WARMASTER, MARDUK, BEHEXEN, SARGEIST. To ale není vůbec důležité. Hlavní je atmosféra, temné a naléhavé nálady. Album si vás zcela podmaní, stačí si jej několikrát poslechnout po sobě. Musíte ale zhasnout všechna světla a obrátit kříže směrem dolů. Potom vynikne síla této desky ještě více. WHITE DEATH jsou nekompromisní, neznají slitování. Riffy jsou ostré jako břitva, bicí vám vystřelí mozek z hlavy a melodie se vám zadřou hluboko pod kůži. Poslouchat "Iconoclast" je jako sedět ve starých plesnivých katakombách a číst si v knize mrtvých. Po stěnách teče zkažená krev a v kostech se vám usadil mráz. Mám rád black metal v tomto stylu, protože je uvěřitelný, zahraný opravdově a reálně. Slyším z něj bestialitu, zkaženou duši i maniakální myšlenky. Nic pro slabé povahy. Až se setmí, tak také přijďte. Stačí, když přinesete kus syrového masa. Vaše kroky budou směřovat na hřbitov. Vstup do podzemí je v kobce s nápisem WHITE DEATH. Sejdete po schodech dolů a půjdete kolem márnice. Pozdravíte nemrtvé a otevřete starou rezavou bránu. Ano, jste tu správně. V prašivé kobce, ze které byla tato deska exhumována. Přidejte pořádně hlasitost a obřad může začít. Už dávno vím, že nebe tuhle válku dávno prohrálo. Během poslechu této desky to alespoň tak vypadá. Agresivní, blasfemický, zvrácený black metalový výlet do prašivých hrobek!


Asphyx says:

It was once again time to declare war on heaven. Too many false smiles, too much forgiveness even for those who don't deserve it. I just got back from a long trip. I walked past the old church, too. Mass was just ending and people were coming out with strange looks on their faces. They were bowing down to long fallen idols, believing in the grace of God, and then they came home and did evil and ugly things. Hypocrites, we need to burn their views with hellfire. Feel free to use the new album by Finnish black metallers WHITE DEATH. They come this year with their second full-length album. Once again, it's chilling, dark metal straight out of the 1990s.

The sound, the cover, the overall atmosphere, everything is subordinated to one thing. Absolute blasphemy and blasphemy. You might be surprised what goes on in the deep dungeons of monasteries. Fallen priests holding ancient black rituals and listening to records like "Iconoclast".


This is classic Finnish black metal influenced by bands like SATANIC WARMASTER, MARDUK, BEHEXEN, SARGEIST. But that's not important at all. The main thing is the atmosphere, dark and urgent moods. The album will completely conquer you, just listen to it several times in a row. But you have to turn off all the lights and turn the crosses downwards. Then the power of this album will stand out even more. WHITE DEATH are uncompromising, they know no mercy. The riffs are razor sharp, the drums will blow your brains out and the melodies will dig deep under your skin. Listening to "Iconoclast" is like sitting in the moldy old catacombs and reading the Book of the Dead. Corrupted blood runs down the walls and a chill settles in your bones. I like black metal in this style because it's believable, played real and real. I hear bestiality, corrupted soul and maniacal thoughts. Nothing for the weak of character. When it gets dark, come too. Just bring a piece of raw meat. Your steps will lead to the cemetery. The entrance to the underground is in a dungeon marked WHITE DEATH. You'll go down the stairs and past the morgue. Say hello to the undead and open the old rusty gate. Yes, you're in the right place. The dank dungeon from which this slab was exhumed. Turn up the volume and the ceremony can begin. I've known for a long time that heaven lost this war. Listening to this record, at least it seems that way. An aggressive, blasphemous, twisted black metal trip to the dusty tombs!



tracklist:
1. Born from the Unholy Fire (Part II) 04:24
2. Iconoclast 06:18
3. Aal Apam Li Aamnuk 05:13
4. Strife for Blood 04:11
5. Life in Death 04:43
6. To Die a Thousand Times 03:50
7. Summum Bestiae 04:45
8. Phosphorus 05:18
9. Concerto of Sodomy 05:03
10. Celestial 04:27
11. Deathstruction



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine