DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 20. ledna 2024

Rozhovor - SADISM - Temný, prašivý death metal, ze starých prokletých chilských pohřebišť!


Rozhovor s legendární death metalovou skupinou z Chile - SADISM.

Odpovídali JP, P, RR, děkujeme!

Recenze/review - SADISM - Obscurans (2023):

Ave SADISM! Zdravím do katakomb v Chile! Když jsem se připravoval na tenhle rozhovor, tak jsem si o víkendu našel všechna alba, která od vás mám. Zjistil jsem (a kamarád mi to potvrdil), že první, které se k nám dostalo, tak byla nahrávka „Tribulated Bells“ z roku 1992. Víš co je zajímavý? Já jsem v celé vaší diskografii nenašel jedinou slabou desku. Jak je to možný? Máte na to nějaký recept? Tolik let si držet tak vysoko laťku kvality.

JP: No, je to jednoduché, všechno to začíná přátelstvím, které máme s Ricardem už od mládí a samozřejmě naší závislostí na hudbě. Dokážete si to představit už více než tři desetiletí? A stále máme nadšení pro tvorbu alb a turné, a věříme, že se nám daří lépe v průběhu let, to nás udržuje aktivní a dnes jsme dosáhli našeho desátého alba OBSCURANS, nevíme, jestli jsme byli schopni v průběhu času udržet stabilní kompoziční linii, protože na této dlouhé cestě jsme se změnili ve všech ohledech. OBSCURANS velmi dobře definuje to, jak plyne čas a naše jasná představa o tom, co chceme a co nás baví dělat.


Každopádně, novinka „Obscurans“ je venku a ihned se zařadilo mezi má nejpřehrávanější alba. Člověk má při poslechu pocit, že se vrátil na časové ose do devadesátých let. Je vynikající! Jakým způsobem vznikalo? A jak vlastně tvoří SADISM nový materiál?

P: Určitě, tyto písně vznikly na základě mnoha nápadů a vzorců z naší minulosti. Soustředili jsme se na krátký časový úsek, který je skutečně poměrně intenzivní a plný soustředění. Dvanáct písní OBSCURANS jsme složili během tří měsíců, poté jsme další tři měsíce strávili v nahrávacím studiu.

Mně se na vašich albech vždycky hrozně líbil zvuk. „Obscurans“ není výjimkou. Kde jste album nahrávali, bylo to opět u JP Donoso and Israel Yévenes at Sadestudio, Santiago, Chile? Jak jste docílili tak prašivého a hutného zvuku? Na mě to působí, jakoby se nahrávalo ještě analogově nebo se pletu? Zajímavé je, že mi zvuk nahrávky přijde hodně podobný jako u předchozí desky „The Sadistic Key Elements“. Mluvíte hodně do toho, jak by měla deska znít nebo to necháváte na zvukových mistrech?

JP: Cítím se velmi polichocen tvou otázkou, moc ti děkuji, a ještě jednou, od roku 2002 na našem čtvrtém albu "SUMMON" jsem nahrával a dělal zvukovou produkci ve svém vlastním studiu "Sadestudio", a opravdu jsem byl velmi překvapen v OBSCURANS s obecnými komentáři o tom, cítím se opravdu spokojený s touto produkcí, když vidím, že temný a analogový zvuk je oceňován. Technicky je to album nahrané digitálně na pevném disku a softwarově, ale..., dbali jsme na použití analogového zvuku, lamp a mikrofonů, které udržuji po celou dobu střihu a mixu.


Jsem fanoušek ze staré školy a hodně si potrpím na obaly desek. Pod „Obscurans“ jsou podepsáni Patricio Saavedra and Ricardo Roberts. Ten motiv je pro mě tak skvělý, že jsem si jej dal na plochu na počítači. Prozradíš nám, jak motiv souvisí s hudbou na novém albu? Jak jste se dali dohromady a jak cover pro album vznikal?

RR: Musím upřesnit, že Patricio pouze vytváří a upravuje mé digitální kresby, není to snadná práce, nicméně musím zdůraznit, že autorství všech obalů a log kapely bylo vždy mým dílem. Nejprve se navrhnou modely a pak se konečná kresba dodá grafikovi (v tomto případě Patriciovi), tímto způsobem se dospěje k finálnímu produktu. V tomto procesu vidíme detaily, které nám designér navrhne, a přistoupíme k jejich úpravě. V Obscurans jsem chtěl reflektovat temnou stránku faktické moci církve a náboženství a myslím, že se mi to více než podařilo. Vznikl tak neuvěřitelný obal, který zahrnuje 12 písní na albu, jež hovoří o naprosto stejných tématech.

Na to, že jako kapela hrajete již od roku 1988, máte poměrně stabilní sestavu. To nebývá příliš časté. To jste neměli nikdy ponorkovou nemoc? Nikdy se třeba nezměnil váš názor, jak by měla vaše hudba znít? Znáš to, někdo má radši blondýny, jiný černovlásky. Pak stačí pár ostřejších slov. Někdo někde kdysi napsal, že kapela je jako rodina. Jak jsou na tom SADISM?

JP: Prošli jsme si mnoha situacemi za mnoho let, od roku 1988 jsme dva a to, co jsme od toho roku udělali, je identitou a základem hudby Sadism. Na druhou stranu změny v sestavě kapely se týkaly strun, kytar a baskytary. Ohledně zvuku a kompozice jsme se vždycky shodli, stejně tak na výtvarném pojetí a téměř neexistují názorové rozdíly, dobře víme, co máme dělat, a na to se soustředíme.


Dnešní doba je dobrá v tom, že máme internet. Tedy jak v čem, ale aspoň se můžu vzdáleně podívat na vaše koncerty. Sice to není ono, zvuk na youtube je pokaždé takový divný, ale podle všech dostupných informací - vy vystupujte hlavně jen na velkých festivalech? Napíšu to na rovinu, chtěl bych vás hrozně moc vidět naživo, ale není kde. Nechystáte se na turné? Dovedl bych si představit vás, MASTER a třeba můžete vzít ještě AUTOPSY. Splnil by se mi sen. Ne, teď vážně – co SADISM a koncerty? Co bys řekl na výlet do Evropy se zastávkou u nás v Čechách? Jestli se nepletu, tak jste nedávno u nás hráli na Obscene Extreme. Bohužel jsem nemohl.

JP: Už několik let jezdíme na turné a účastníme se festivalů, u vás jsme byli na OEF v roce 2015, v roce 2022 jsme byli na dalších vystoupeních v Mladé Boleslavi a Litoměřicích. No... To jste prošvihli !!!

Zrovna včera jsem se bavil s kamarádem v hospodě, jak se za poslední roky šíleně všechno změnilo. Každý má internet v kapse, mladí jsou již víc ovlivněni obrázky a videem, než hudbou a texty. Nikdo moc nečte, shodli jsme se na tom, že je spousta věcí víc povrchní. Možná je to v Americe jinak, ale u nás v Čechách se s tím setkávám každý den. V hudbě to není jiné. Jak vnímáš změny ve společnosti ty, jako muzikant? Máme spoustu nových technologií, nahrávací studia jsou lépe vybavená, nápady se dají posílat po internetu.

JP: Navzdory vzdálenosti je zde situace naprosto stejná jako ve všem, co jsi zmínil. Patřím jako hudebník k této scéně od konce 80. let, a tím chci říct, že vidím mnoho generací a pro svět je tu mnoho změn a chování. Také na sociálních sítích je tak patrné, že lidé nečtou a informace získávají rychleji pomocí obrázku, nemohu nezmínit, že se to děje hlavně u mladých lidí nebo teenagerů. Na druhou stranu, a to je moje vize společnosti, si myslím, že v mnoha zemích, a ještě více v Jižní Americe, má umění a kultura druhořadý význam, takže se zdá, že informace, které lidé konzumují prostřednictvím sociálních sítí, se zdají být dostatečné.


Jiný je svět, i co se týká labelů, vydavatelství. SADISM jsou kapelou, která je pro mě synonymem undergroundového death metalu. Máme bandcamp, youtube, labely mohou vaši hudbu šířit rychleji a dostane se k více lidem. Ale znáš to, vinyl je vinyl, kazeta a CD mají také svoje kouzlo. Museli jste změnit nějak přístup k vydávání vaší hudby? Nebo jedete pořád postaru a novinky vás nechávají chladnými?

JP: Určitě, nemohli bychom udělat album, kdybychom ho vydávali pouze digitálně a v aplikacích. Velmi dobře chápu, že v dnešním světě je to nejpopulárnější věc, a doufáme, že to bude i velmi dobrý doplněk k hlavnímu produktu, kterým je pro nás vinyl, cédéčko a kazeta. Osobně jako hudební fanoušek vzhledem ke svému životnímu stylu a aktivitám nepoužívám chytrý telefon k poslechu hudby a nemám nic proti těm, kteří tak činí. Také se snažím mít na chytrém telefonu co nejméně aktivit, i když kvůli své práci musím být připojen neustále. Je pro mě těžké pochopit, co závislost na telefonu ve společnosti způsobuje, ale dnes se tak chová většina lidí a my to musíme kvůli duševnímu zdraví akceptovat.

Kapelu jste založili v roce 1988. Všichni jste ale kdysi stáli jste u začátku něčeho nového. Starou smrtící školu mám moc rád. Líbí se mi, že je taková špinavá, syrová. Jaká byla vlastně devadesátá léta a vaše začátky? Zavzpomínej pro nás prosím. Na které kapely jsi třeba rád chodil? Kdo byl tvým vzorem? Klidně můžeš přidat i nějakou veselou historku, určitě jich máš spoustu.

JP: V našich začátcích jsme zněli špinavě a syrově ne proto, že bychom se o to snažili, ale protože jsme měli omezené hudební znalosti, nejisté technické podmínky a málo peněz na produkci, a proto je pro nás velmi zvláštní vidět současné lidi, kteří se o takový zvuk snaží. Na našem albu číslo 9 "The Sadistic Key Elements - 2021" jsme chtěli vzdát hold kapelám, které jsme poslouchali v polovině a na konci 80. let a které nás přiměly k založení naší kapely, myslím, že nejdůležitější příběh o tom je, že v naší zemi a vládě, kterou jsme měli v 80. letech, neexistovala žádná turné a koncerty zahraničních kapel, dokonce ani pro začátky kapel v Chile a také pro naši historii, mnohokrát jsme skončili bezdůvodně zadrženi policií, na koncerty vstupovali jen Oni a přiváželi náhodné lidi. Takže mezinárodní kapely jsme znali jen z jejich alb a tehdejších fanzinů, to byl náš informační prostředek.


Tuhle otázku dávám každé kapele a tvůj názor mě zajímavá opravdu hodně. Co pro tebe vlastně znamená death metal? Jak bys jej definoval? Na deskách SADISM je hodně slyšet, že do své hudby dáváte všechno, že je zahraná srdcem. Jako fanoušek to tak vnímám. Death metal tedy pro tebe znamená…?

RR: "Death metal" pro mě znamená důležitou součást mého života, je to součást mého životního stylu, který se nezměnil od doby, kdy jsem ho začal poslouchat, portál, který mě poučil a otevřel mi obrovské kultovní aspekty, jako je literatura, umění, spiritualita a láska k životu jako takovému, a které společně za ta léta rozšířily mé kulturní dědictví. Na druhou stranu to byl styl, který mi umožnil být kritičtější a fandit jiným stylům. Člověk však nestráví celý den jen jeho poslechem, protože kouzlo tvorby hudby spočívá v tom, že si můžete užívat i jiné styly, které obohacují vaši tvůrčí schopnost dělat práci, kterou rozvíjíme se SADISMEM.

Na závěr jeden klasický, ale důležitý dotaz. Co chystají SADISM v nejbližší době? Můžeme se těšit na nějakou novou desku z vaší kuchyně? Případně, a pevně v to věřím, uvidíme vás konečně někde na klubovém turné v Evropě?

RR: Samozřejmě... V tuto chvíli koncertujeme v naší zemi, před pár dny jsme zahájili OBSCURANS a byla to neuvěřitelná show se spoustou příznivců, přátel a rodiny. Zároveň už se plánuje evropské turné na rok 2024, možná na druhou polovinu roku, ale ještě jsme to nijak neřešili. Co se týče toho, že pokud chceme dál dělat dobrá alba...? Samozřejmě... je před námi dlouhá cesta... milujeme to, co děláme, určitě přijdou nová díla, reedice starých alb u našeho nového labelu a v krátkém a středním časovém horizontu i nová tvorba. Sadismus non stop, příteli..!

Děkuji moc za rozhovor. Moc si ho vážím. Jsem starý fanoušek DISMA a vlastně si mi splnil jeden z mých snů. Přeji vám spoustu vyprodaných koncertů, ať vám fanoušci utrhají ruce s merchandise a budu se těšit další vaši hudbu. Snad vás uvidím i naživo. Ať se vám daří i v osobních životech. SADISM RULES!

RR: Především vám děkuji za vaši stálou podporu a přání všeho nejlepšího pro vás i pro Deadly Storm 'zine. Na dálku tě objímám a bude mi potěšením se s tebou někdy setkat. S pozdravem a velkými pozdravy pro všechny Sadismaniaky..

pátek 19. ledna 2024

Recenze/review - NECROTUM - Defleshed Exhumation (2024)


NECROTUM - Defleshed Exhumation
CD 2024, Memento Mori

for english please scroll down

Když jsem ponořil ruce do shnilých vnitřností poprvé, měl jsem pocit, že se mi zastavilo srdce. Dnes mi to už nevadí. Opakování je matka moudrosti, to je staré pravidlo, které stále platí. Vždycky se je snažím uklidnit. Vytáhnu je z klece a mluvím na mě příjemným hlasem. Usmívám se. Potom je svážu a rozřežu na malé kousky. Pořád nechápu, proč tolik křičí? Můžete mi to někdo vysvětlit? Vždyť přeci není nic krásnějšího, než když jim uniká z očí pomalu život. Vlastně jim pomáhám? Nebo ne?

Podobnou výpověď od šíleného maniaka jsem nedávno četl ve zprávách. Vzpomněl jsem si na ní, když jsem poslouchal novou desku rumunských maniaků NECROTUM. Death metalové kapely, která hraje nekompromisně, ostře a pokud s jejich hudbou strávíte delší čas, tak vás rozseká na malé kousky. 


Morbidní, ostré kompozice, spousta tlaku a špíny. Čerstvě otevřené hroby, do kterých jsou pohřbívány zohavené mrtvoly. Pro fanoušky třeba takových CANNIBAL CORPSE, MORTICIAN, MONSTROSITY, BRUTALITY, BROKEN HOPE, GRAVE, INCANTATION a dalších prokletých skupin, radost poslouchat. Ano, nová deska "Defleshed Exhumation" se opět povedla. Pánové sice čerpají ze starých death metalových spisů, ale jejich práce není jenom obyčejným řemeslem. Naopak, je cítit i slyšet, že pánové opět zavítali na stará jatka, do patologických sálů a dávno opuštěných nemocnic, aby se tam inspirovali pro pořádnou gore jízdu. Riffy řežou jako čerstvě nabroušené nože, vokál připomíná bestii a bicí vám rozdrtí všechny kosti v těle. Nic pro slabé povahy, ale tuhle hudbu musí mít rád každý mladý i starý patolog. Pod to bych se vám podepsal vlastní krví. Samozřejmostí je surový zvuk, záhadný a děsivý obal. Mě se ale osobně nejvíc líbí nápady, kterých je na albu velká spousta. Mám pocit, že se dívám do tmy a čekám, kdy na mě znovu tahle šelma zaútočí. Pokaždé mi prokousne hrdlo a udělá to s elegancí a zkušenostmi starých mistrů. Vždy, když potkám podobné kapely, zavřu se do své rakve a nechám na sebe jejich hudbu působit. Tentokrát jsem si připadal jako bych byl právě vytažený z klece a připoután na pitevní stůl. Řez bude veden od krku dolů. Hezky do kříže, aby mohly být vyndány všechny vnitřnosti. A prosím pěkně, všechno bez anestezie. Nové album nelze jinak, než doporučit všem maniakům! Surová, morbidní, smradlavá a mokvající death metalová pitva!  Smrt si vás všechny najde!


Asphyx says:

The first time I plunged my hands into the rotten entrails, I felt like my heart stopped. I don't mind it anymore. Repetition is the mother of wisdom, that's an old rule that still holds true. I always try to calm them down. I take them out of the cage and speak to me in a pleasant voice. I smile. Then I tie them up and cut them into little pieces. I still don't understand why they scream so much. Can someone explain? After all, there's nothing more beautiful than when life slowly escapes from their eyes. Am I actually helping them? I'm helping them, aren't I?

I read a similar statement from a crazy maniac on the news the other day. I remembered it when I was listening to the new album by Romanian maniacs NECROTUM. A death metal band that plays uncompromising, edgy and if you spend a long time with their music, it will cut you into small pieces.


Morbid, sharp compositions, lots of pressure and dirt. Freshly opened graves in which mutilated corpses are buried. For fans of such bands as CANNIBAL CORPSE, MORTICIAN, MONSTROSITY, BRUTALITY, BROKEN HOPE, GRAVE, INCANTATION and other cursed bands, a joy to listen to. Yes, the new album "Defleshed Exhumation" is a success again. The gentlemen may draw from old death metal writings, but their work is not just ordinary craft. On the contrary, you can feel and hear that the gentlemen have once again visited old slaughterhouses, pathology halls and long-abandoned hospitals to inspire a proper gore ride. The riffs cut like freshly sharpened knives, the vocals resemble a beast and the drums will crush every bone in your body. Nothing for the faint hearted, but this music is a must have for every pathologist young and old. I'd sign my own blood to that. Of course there is the raw sound, the mysterious and eerie cover. But what I personally like the most are the ideas, of which there are plenty on the album. I feel like I'm looking into the darkness and waiting for this beast to attack me again. Each time it bites my throat and does it with the elegance and experience of the old masters. Every time I meet bands like this, I close my coffin and let their music affect me. This time I felt like I had just been taken out of the cage and strapped to the autopsy table. The incision would be made from the neck down. Nice and square so that all the guts can be removed. And please, no anesthesia. I can't recommend the new album to all maniacs! A raw, morbid, stinking and pissing death metal autopsy! Death will find you all!


Tracklist:
01. Warped In Entrails 
02. Noxious Breeze 
03. Incomprehensible Forms 
04. Dissolved In The Flesh Pits 
05. Mouldered Orb 
06. Shattered Flow Of Time 
07. Psychotic Apparitions 
08. Ghastly Metropolis 
09. As I Behold I Despise (Demigod Cover)

band:
Garlonta Filip: Main Vocals, High Vocals, Rhythm Guitar, Bass
Brezean Robert: Lead Guitar, Backing Vocals
Tampu Alex: Drums



A few questions - interview with death metal band from United Kingdom - VOID BELOW.


Recenze/review - VOID BELOW - World Undone (2023):

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

We are Void Below, a Lovecraftian death/doom metal band from Whitehaven, N/W Cumbria (U.K)

We are a four piece band consisting of:
James Maxwell - Guitar/Vox.
Kyle Jenkins - Guitar.
Looke Norman - Bass.
Brad Messenger - Drums.

The band formed in late 2019 but things were initially interrupted by the COVID-19 pandemic. Following the lockdowns, we got back to rehearsals again and started work on our debut E.P “Void Below” which was released in mid 2022.

After our first wave of live shows following the EP release, we got right into writing the second. We felt like we had a lot of lost time to make up for.

“World Undone” was recorded in mid 2023 and released in the November of that year.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We recorded World Undone at Soundwave studios with Dave Roberts, who Recorded, Mixed and Mastered the whole thing.

Dave recorded our first EP, he knew exactly what we wanted from the sound and production and captured it so well. we were really happy with how things went, so it felt natural to go back to him for the second release.

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

There are no physical copies of our music available at the minute, however it is something that we are planning for the future.

Currently the new EP is available on all major streaming platforms and from our Bandcamp page, where the files can be purchased directly from us.

All of our music can also be found on our YouTube channel, including the video for our latest single, “Pillars Ov Pestilence”.


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

James Maxwell writes the lyrics for all the songs.

“I tend to get a feel of a song then decide what I want to call it and this just tends to pop in my head then ill expand the idea with lyrics based on the title this can end up being in depth about an emotion or a story to tell.

I'll write some lyrics and go over the song then as a group we sometimes might pick certain phrases that may repeat or be added to section to give the song that extra punch vocally. The lyrics are themed on the Lovecraftian Mythos”.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

James came up with the lovecraftian theme and the logo.

The logo/font is very simplistic and all imaginary is presented in black and white. The subjects, story’s and their representing imagery are therefore kept at the forefront.

The artwork is created and sourced by the band. Every aspect of our work requires representing imagery to build the theme, feel and story of our music. hiring artists therefore wouldn’t be practical for us, also we have the ability to make everything as personal as we need it.

We consider social media very important, and our content is an extension of the above, though it’s great being able to interact closely with our fans and we try to be as active as possible online.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takes care about you?

We released the EP independently.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Morbid Angel, Death & Incantation would be the main three. Although the members of the band all have varying tastes and bring different elements to the music, these influences are all presented in the death/doom style and heavily influenced by the above bands.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Yes we did send the EP to a few record labels, we had positive feedback. Hopefully something can happen on that front in the future.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

We have actually played less than 10

Live shows. our focus over the last 9 months has been on the new E.P, so in 2024 we hope to announce a lot more live shows and focus more on that side of the band.

We have played some local shows as well as others in Scotland and wider Cumbria including all day events and small festivals. we enjoy playing any kind of gig, we get to see how our songs are received by people haven’t seen us before or by people who have came to see us for the first time, though we have some loyal fans who travel to see us regularly and we appreciate it all massively. We always get good reactions/reviews and comments, so we are looking forward to 2024.


What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

We are gigging this year, and that will be the focus, but also working quietly on a release later in the year. After that however, the next step for us would be to start writing and putting together an album, we already have so many ideas floating around.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?


Thanks for the interview.


KNIŽNÍ TIPY - Divadlo Járy Cimrmana - Ladislav Smoljak , Zdeněk Svěrák (1987)


Divadlo Járy Cimrmana - Ladislav Smoljak , Zdeněk Svěrák
1987, Melantrich

Byl jsem zase na cestách. To se vždycky přepnu do úplně jiného stavu. Poslouchám muziku do sluchátek a koukám se z vlaku, jak kolem ubíhá krajina. Vrátil jsem se zase po nějaké době domů, do Mladé Boleslavi. Procházím se ulicemi, vzpomínám, kde jsem jako mladý řádil. První parta, první holka, první polibek. Toulám se ulicemi a připadám si děsně starý. Jakoby kolem mě život proběhl a ani se neohlédl. Mrzne a měl bych někam zajít na pivo, ale nechce se mi. Místo toho se projdu po Radouči a dívám se na Michalovickou putnu a Jizeru. Moc lidí tu už neznám, nejezdím sem často, raději vyrážím na sever, na chalupu do Jizerek. Včera jsem dočetl jednu knihu a najednou jsem v divném mezistavu, že nemám nic do vlaku. Jedu brzy ráno, směr Turnov, pak na Tanvald a když vystoupím, udeří mě do očí další vzpomínky. Jseš jak starej jezevec, řekne mi manželka do telefonu a má pravdu. Jenže já si nemůžu pomoc. Zkontroluju chalupu, uklidím polámané větve. Je tu děsná zima a fouká. Ani nezatopím a vylezu nahoru na půdu. Nic si nevyberu. Je mi z toho nějak smutno. Není nic horšího, než když nemáte co číst.

Klepu kosu na zastávce a pan řidič je nevrlý. Asi ho serou lidi. Trošku ho chápu, ale zase na druhou stranu, tak jdi dělat něco jiného, ty vole. Mám v Jablonci skoro hodinu čas. Pak pojedu rovnou do Prahy. Vylezu po schodech nad autobusák a zahnu doprava. Hele, antikvariát. Ihned vlezu dovnitř a málem pak nestihnu spoj. Tolik skvostů a dobrot. Je velká škoda, že se tímhle moc nevydělá, nemůžu si dovolit dělat práci, která neuživí rodinu. Ale bavilo by mě to. Vykupovat knížky, licitovat o ceně, pak je zatřídit, přehrabovat se v nich, pročítat je. Nechávat si ty nejlepší kousky, prodávat a bavit se se zákazníky. Sním a z mých představ mě probere až jedna slečna. Vezmete si tu knihu? Kývnu jako v mátohách, zaplatím pakatel a ani nevím, co mi zabalila do papíru. Občas mívám divné stavy, kdy jsem raději někde v oblacích, mimo tenhle svět. Koupil jsem si dnešní recenzovanou knihu. Starý ohmataný výtisk. Pro mě momentálně artefakt, kus i mé historie. Dětství s kazeťákem, mládí, kdy jsem konečně do divadla Járy Cimrmana zavítal, filmy, které miluju. Zkrátka a dobře, je to pro mě povinnost. Nakupoval jsem reflexivně, impulsivně. 

A dobře jsem udělal. Slečna s iphone a neskutečně dlouhými nehty sice vedle mě v autobuse ohrnovala nos. Protože knížka přeci jen trošku zaváněla zatuchlinou. Taky jsem šedivý a mám nadváhu. Rozhodně se nemůžu rovnat klučíkům, co je lajkovala celou cestu do Prahy. Já na to šel jinak. Listoval jsem, hladil stránky, byl jsem jak nějakej fetišista. Kdo byl asi původní majitel? Který zvrhlík může dát takovouhle knihu do antíku? No vlastně, ještě že tak, jinak bych se už někde za Jabloncem neusmíval jako Buddha. Ano, byla to blaženost, byla to láska a dobrota. K tomu ten laskavý humor, někdy břitký a ostrý, ale vždy myšlený v dobrém. Žádné zlomyslnosti, padání na hubu a dnešní tolik rádoby nekorektní prdel. U Járy Cimrmana jsem se nikdy nepopadal za břicho. Spíše jsem se pokaždé nechal vcucnout do dávné doby, mezi parní stroje, balóny, expedice. Do doby, o které mi vyprávěly babičky a dědové, protože jim o ní povídali jejich rodiče. Vystoupím na Černém mostě a v metru vypadám jak nějakej hipster. Jedna paní v obrovských brýlích se na mě usměje. Potom ukáže na knihu a dá mi palcem pomyslný like. Hned je mi veselo na duši.

Spousta hlášek zlidověla, těch osm her, které zde naleznete, jsou pro každého fanouška povinnost. Známe je všichni nazpaměť a když potkáte podobně prokleté, tak lze diskutovat celý večer, různě navazovat. Prý existují i lidé, kteří nemají humor Cimrmanů rádi. Možná o tom jenom nevědí. Nebo je to póza. Znáte to, dnes musíte zaujmout za každou cenu. A nebo jsou prostě z jiného těsta, než já. Jejich věc. Čekám na hlaváku v Praze a nemám si samozřejmě kam sednout. Tak si čtu ve stoje. To nemám moc rád, ale nemůžu si pomoc. Stojím vedle krásného a mocného obchodu Luxor, se spoustou skla a těmi nejaktuálnějšími bestsellery. Vše je takové krásné a připadám si jako chudý příbuzný, když žmoulám v ruce tenhle starý výtisky. Ohnuté oslí rohy proti lesklým kuchařkám a životopisům osmnáctiletých modelek. V dnešní době bych asi neobstál, ale je mi to tak nějak jedno. Jsem ve svém a Cimrmanově světě. 

Hodil by se nějaký pompézní závěr, něco v tom smyslu, že mě oslovila krásná dívka v kupé na Plzeň. A až domů jsme spolu rozmlouvali o knihách. Nic takového se nestalo. Jel jsem s umaštěným padesátníkem, který měl otevřený tablet a diskutoval na serveru Novinek. Vždycky jsem si říkal, kde se tihle lidé berou. Teď už to vím. Prskal u toho a nadával. A tak jsem knížku ani nedočetl. Pozoroval jsem ho jako vědec pokusné zvíře. Vše jsem dohnal až doma, po večeři a dobré kávě. Je to skvělá kniha. Jestli na ní někde narazíte, jděte do ní. Dobrého humoru je jako šafránu. Díky moc, že ještě čtete! Mějte se co nejlépe. 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kniha obsahuje úvodní přednášky a texty celkem osmi her, jež byly uvedeny na scéně Divadla Járy Cimrmana v prvním desetiletí jeho existence: Akt, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Hospoda Na mýtince, Vražda v salonním coupé, Němý Bobeš, Cimrman v říši hudby, Dlouhý, široký a krátkozraký, Posel z Liptákova a doslov Vladimíra Justa „Smysluplná hra s nesmyslem“.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 18. ledna 2024

Recenze/review - MASTER - Saints Dispelled (2024)


MASTER - Saints Dispelled
CD 2024, Hammerheart Records

for english please scroll down

Syrové maso, ohlodané až na kost. Pravé, krvavé kořeny. Vztek a zuřivost, které vzešly z temných lidských myšlenek. Prašivina, hniloba a spousta nahrubo nasekané energie. Tohle všechno naleznete na nové desce legendárních death metalistů MASTER. Paul Speckmann táhne tuhle káru plnou polámaných a rozdrcených kostí od roku 1985. Už jenom když se podíváte na diskografii kapely, naleznete spoustu zásadních stylových alb, bez kterých by smrtící kov vypadl možná úplně jinak. V novodobé historii jsou ale tihle maniaci stále silní. Možná již nepřekvapují ničím novým, ale hrobnické řemeslo zvládají stále na výbornou.

Důkazem budiž i novinka "Saints Dispelled", která v sobě stále obsahuje spoustu zajímavých momentů. Základem jsou stále tradiční, klasické postupy made in MASTER, přidávány jsou potom kousky z metalové a rockové historie. Z některých songů je cítit lehká inspirace třeba takovými MOTORHEAD nebo BLACK SABBATH. 


Zkrátka a dobře, jako starý fanoušek kapely jsem si našel to své. MASTER nikdy nepřekročí neviditelnou čáru kvality. Je na ně spolehnutí, jsou pro mě pevným a záchytným bodem v dnešním divném světě. Letos se opravdu povedl obal. Autorem je Richard Schouten z Holandska (jinak také kytarista Acrostichon). Zaručen je jako vždy perfektní zvuk, který je namíchán přesně tím způsobem, jakým to mám rád - vše je náležitě špinavé a živočišné, ale zároveň čitelné. Hlavní pro mě potom je, že Paulovi a jeho věrným nové skladby věřím. Jsou surové, ohlodané na kost. Nikde nic nepřebývá, ani nechybí. Každý, kdo má tuhle smečku rád, bude určitě spokojen. Oceňuji i snahu o lehký vývoj v rámci vlastního stylu. Vždycky, když se vracím ze svých čím dál tím častějších výletů do lesů a dávno opuštěných pohřebišť, nechce se mi vracet do současného pokřiveného světa. Raději se zavírám znovu a znovu do své kobky a poslouchám stále dokola nové album "Saints Dispelled". Je v něm totiž úplně všechno, co si můžu jako starý metalový pes přát. Spousta tlaku, polámaných kostí, rebelie, ostrých melodií, i drtivých bicích, charakteristického Paulova vokálu, který časem zraje jako dobrá whiskey. Určitě znáte ten pocit, když si přinesete domů nějakou novou desku, sednete si a po několika přehráních přesně víte, že je to ono! To se mi letos stalo s tímto albem a můžu vám to podepsat vlastní krví. Syrové maso, ohlodané až na kost. Pravé, krvavé kořeny. Vztek a zuřivost, které vzešly z temných lidských myšlenek. Prašivina, hniloba a spousta nahrubo nasekané energie. Old school death metal ve své krystalické podobě! 


Asphyx says:

Raw meat, gnawed to the bone. Real, bloody roots. The rage and fury that comes from dark human thoughts. Dust, rot and a lot of roughly chopped energy. All this can be found on the new album of legendary death metallers MASTER. Paul Speckmann has been pulling this cart full of broken and crushed bones since 1985. Just looking at the band's discography, you'll find a lot of essential styles that death metal might have looked very different without. In modern history, though, these maniacs are still going strong. They may not surprise with anything new anymore, but they still master the gravedigger's craft to perfection.

The proof is the new release "Saints Dispelled", which still contains many interesting moments. The basis is still the traditional, classic Made in MASTER methods, then bits of metal and rock history are added. From some of the songs you can feel a slight inspiration from such as MOTORHEAD or BLACK SABBATH.


Long story short, as an old fan of the band, I found my thing. MASTER never crosses the invisible line of quality. They can be counted on, they are a solid and clue point for me in today's weird world. The cover artwork this year was really good. The author is Richard Schouten from Holland (otherwise also guitarist of Acrostichon). As always, it's guaranteed to have a perfect sound, mixed exactly the way I like it - everything is properly dirty and animalistic, but at the same time legible. The main thing for me then is that I trust Paul and his faithful new songs. They're raw, gnawed to the bone. Nothing is missing or missing anywhere. Anyone who likes this pack will be pleased. I also appreciate the effort to evolve slightly within their own style. Every time I return from my increasingly frequent trips to the woods and long-abandoned burial grounds, I don't want to return to the current warped world. I prefer to shut myself in my dungeon and listen to the new album "Saints Dispelled" over and over again. It has everything I could want as an old metal dog. Lots of pressure, broken bones, rebellion, sharp melodies, and crushing drums, Paul's characteristic vocals that mature over time like good whiskey. I'm sure you know the feeling when you bring home a new record, sit down and after a few plays you know exactly what it is! That's what happened to me this year with this album and I can sign it for you in my own blood. Raw meat, gnawed to the bone. Real, bloody roots. The rage and fury that comes from dark human thoughts. Dust, rot and a lot of roughly chopped energy. Old school death metal in its crystalline form!





TRACKLIST
01. Destruction in June
02. Walk in the Footsteps of Doom
03. Saints Dispelled
04. Minds Under Pressure
05. Find Your Life
06. Marred and Diseased
07. The Wiseman
08. The Wizard of Evil
09. Nomads (CD Bonustrack)
10. Alienation of Insanity (CD Bonustrack)

LINE-UP
Paul Speckmann - Vocals / Bass
Aleš Nejezchleba - Guitars
Peter Bajci - Drums


středa 17. ledna 2024

Recenze/review - CRUCIFER - Hell Is for the Hopeful (2024)


CRUCIFER - Hell Is for the Hopeful
CD 2024, Pathologically Explicit Recordings

for english please scroll down

Scházíme se pravidelně, každý pátek v noci. Uctíváme tenhle kult již více než třicet let. Obětovali jsme svůj čas i svědomí, abychom se zahalili do kápí a ve starém opuštěném kostele pořádali pradávné metalové rituály. Vždy někdo přinese něco zajímavého, nového, neotřelého. Stále nás fascinuje temnota, rychlost a polámané kosti. Je to jako závislost. Dáváme si do uší i do žil jedovaté koktejly ze smrtícího kovu a thrashe. Dnes bych měl pro vás jednu starou legendu, která kdysi v letech 1992 - 1993 byla povinností pro každého opravdového fanouška, pro každého, kdo byl proklet. CRUCIFER.

Poslední EP, které jsem v devadesátých letech zaregistroval, tak byla nahrávka "Separation". Kapela potom dlouhých třicet let hibernovala (pokud tedy nepočítám dvě vydané kompilace). Letos se vrátila a nám nezbývalo nic jiného, než jejich nové desce "Hell Is for the Hopeful" zasvětit několik černých večerů. Tohle je totiž hudba, která otevírá staré rakve!


Jsme již staří psi a spousta z nás není několik let na tomto světě. Všechno se točí úplně jinak, než když jsme byli mladí. To nám ale nebrání v tom, abychom si vychutnali poctivou a ryzí muziku. Zahranou od srdce. Díváme se do tmy a čekáme, až se objeví přízraky. Tentokrát mají oheň v očích a ihned do nás zaseknou svoje drápy. Krve by se ve mě nedořezal. Kapele se povedlo album, u kterého praskají kosti. Líbí se mi ostrý a živočišný zvuk. Co se týká obalu, tak jsem také velmi spokojen. Dostal jsem pořádně natlakovanou desku, plnou vzteku, šílenství. Je v ní spousta energie a síly. Základem je thrash metal a tradiční death metal. Pokud uznáváte kapely jako POSSESSED, DECEASED, MALEVOLENT CREATION, SOLSTICE, OBITUARY, DEATH, ale třeba i první počiny SEPULTURY, jste zde správně. Novinka je ostrá jako břitva, jako nůž, který vám kapela zabodne do vnitřností. Jak jsem již zmiňoval, jsem starý pes a mí kolegové, se kterými tvořím smečku, jsou na tom stejně jako já. Všichni jsme se shodli na tom, že se nová deska nebývale povedla. Není jen nostalgickou vzpomínkou, ale obstojí i v dnešním divném světě. Je v ní totiž vše potřebné pro naše pravidelné seance. Sedíme jako za starých časů u reproduktorů a spokojeně kýváme hlavou. Dáme si nějaké pivo a vůbec nám nevadí, že jsme zavřeni v hlubokém podzemí. Tihle démoni sem patří a vždycky budou. Pevně věřím, že  nebudeme čekat na nové album dalších třicet let. Tortura těla, tortura mysli! Thrash death metalový útok na vaše podvědomí! CRUCIFER vás roztrhají na kusy!


Asphyx says:

We meet regularly, every Friday night. We've been worshipping this cult for over thirty years. We've sacrificed our time and conscience to cloak ourselves in hoods and hold ancient metal rituals in an old abandoned church. Someone always brings something interesting, new, novel. We're still fascinated by darkness, speed and broken bones. It's like an addiction. We're injecting our ears and veins with poisonous cocktails of deadly metal and thrash. Today, I have an old legend for you, one that was once a must for every true fan back in 1992-1993, for anyone who was cursed. CRUCIFER.

The last EP I registered in the 90's was "Separation". The band then hibernated for thirty long years (unless you count the two compilations released). This year they returned and we had no choice but to dedicate a few black nights to their new record "Hell Is for the Hopeful". This is the music that opens old coffins!


We are already old dogs and many of us have not been in this world for several years. Everything is very different than when we were young. But that doesn't stop us from enjoying honest and pure music. Played from the heart. We look into the darkness and wait for the ghosts to appear. This time, they have fire in their eyes and they'll immediately sink their claws into us. He wouldn't cut the blood in me. The band has made an album that cracks bones. I like the crisp, animalistic sound. As for the cover art, I'm also very pleased. I got a properly pressurized record, full of rage, madness. There's a lot of energy and power in it. The base is thrash metal and traditional death metal. If you appreciate bands like POSSESSED, DECEASED, MALEVOLENT CREATION, SOLSTICE, OBITUARY, DEATH, but even the first releases of SEPULTURA, you are right here. The novelty is razor sharp, like a knife that the band will stab into your guts. As I've mentioned before, I'm an old dog, and my bandmates, with whom I form a pack, are in the same boat as I am. We all agreed that the new record was a great success. It's not just a nostalgic memory, but it will stand up in today's weird world. It's got everything we need for our regular sessions. We sit at the speakers like in the old days and nod our heads in satisfaction. We're having a beer and we don't mind being locked deep underground. These demons belong here and always will. I firmly believe we won't be waiting another thirty years for a new album. Torture of the body, torture of the mind! A thrash death metal assault on your subconscious! CRUCIFER will tear you apart!


Tracklist:
01. Soul Within 
02. Green With Envy 
03. Deity In Black 
04. Arbeit Macht Frei 
05. Vainglory 
06. Pearls Before Swine 
07. Sickly Divine 
08. Laughing As I Suffer 
09. Beneficence In Grace 
10. Vamachara 
11. Bury The Breathless 
12. Airlane

band:
Jeff Riddle on vocals and drums, Brian Ronquest on guitars, and Stevie Snyder on bass



úterý 16. ledna 2024

Recenze/review - VOID BELOW - World Undone (2023)


VOID BELOW - World Undone
EP 2023, vlastní vydání

for english please scroll down

Zasvětil tomu celý život. Spoustu let hledal vchod do pekla, až nakonec zjistil, že ďábel existuje v každém z nás. Nikdy se nevzdal, studoval staré spisy, pátral v archívech, četl knihy pana H.P. Lovercrafta. Nakazil se zlem, špínou a jeho obličej vykazoval jasné známky postupného rozkladu. Teď stojí ve starém močálu, kolem plují nafouklá těla utopenců a nasává morbidní atmosféru. Přemýšlí o smrti, o konci všeho. Nebo začátku? Potom zazní první tón. Nové EP britských maniaků VOID BELOW je velmi návykovou záležitostí.

Alespoň tedy pro mě, starého metalového psa. Stále vyhledávám muziku, o které si myslím, že je dobrá. Která mě dokáže přikovat na zeď, která ve mě umí probudit pestrou paletu temných nálad. Novinka "World Undone" je skvělou nahrávkou, plnou zajímavých momentů. 


Stylově lze tuhle smečku připodobnit ke kapelám jako MORBID ANGEL, FUNEBRARUM, BLOOD INCANTATION, GORGUST, DEMILICH, VASTUM. To ale není zase tolik důležité. Hlavní je, že mě baví nové EP poslouchat. Samozřejmostí je velmi dobrý zvuk, zajímavý obal i produkce, kterou si užívám. Nejdůležitější ale je, že kapela dokáže napsat skladby, které se vám zadřou hluboko do mozku i pod kůži. Je to opravdu pestrá záležitost. Základem je klasický, tradiční kov smrti, přidávány jsou potom velmi vkusně a elegantně progresivní a technické pasáže. Zároveň si pánové zachovávají divokost, neurvalost a sílu. Ano, je to právě energie, nakumulovaný vztek, které vás rozdrtí. Doporučuji poslouchat velmi pozorně. Troufám si tvrdit, že vše vynikne až po několika společných setkáních. Tahle deska chce čas a klid. Pro mě osobně je potom loňský počin velkým, příjemným překvapením. Někdy si připadám jako starý nomád, který je neustále na cestách. Vyhledávám nahrávky, které žhnou a pálí, které jsou ukovány z té nejkvalitnější oceli. "World Undone" lze doporučit všem, kteří rádi u hudby také přemýšlejí, kteří mají otevřenou mysl a bohatou fantazii. Zasvětil jsem tomu celý život. Spoustu let jsem hledal vchod do pekla, až jsem nakonec zjistil, že ďábel existuje v každém z nás. Nikdy jsem se nevzdal, studoval jsem staré spisy, pátral v archívech, četl knihy pana H.P. Lovercrafta. Nakazil jsem se zlem, špínou a můj obličej vykazuje jasné známky postupného rozkladu. Teď stojím ve starém močálu, kolem plují nafouklá těla utopenců a nasávám morbidní atmosféru. Přemýšlím o smrti, o konci všeho. Mýtický cthulhu death metal ze starých močálů! Definice zla, špíny a inferna!


Asphyx says:

He's devoted his whole life to it. For many years he searched for the entrance to hell, until he finally discovered that the devil exists in all of us. He never gave up, studying old writings, searching archives, reading the books of Mr. H.P. Lovercraft. He became infected with evil, filth, and his face showed clear signs of gradual decay. Now he stands in an old swamp, the bloated bodies of drowned men floating around, soaking up the morbid atmosphere. He thinks of death, the end of everything. Or the beginning? Then the first note sounds. The new EP from British maniacs VOID BELOW is a highly addictive affair.

At least for me, an old metal dog. I still seek out music that I think is good. That can drive me up the wall, that can awaken a variety of dark moods in me. The new "World Undone" is a great record, full of interesting moments.


Stylistically this pack can be compared to bands like MORBID ANGEL, FUNEBRARUM, BLOOD INCANTATION, GORGUST, DEMILICH, VASTUM. But that's not so important. The main thing is that I enjoy listening to the new EP. Of course I enjoy the sound, the interesting cover and the production. But the most important thing is that the band can write songs that dig deep into your brain and under your skin. It's a really varied affair. The foundation is classic, traditional death metal, then very tastefully and elegantly progressive and technical passages are added. At the same time, the gentlemen retain their ferocity, rawness and power. Yes, it is the energy, the accumulated rage that will crush you. I recommend listening very carefully. I dare to say that everything will become clear after a few meetings together. This record needs time and peace. For me personally, then, last year's release is a big, pleasant surprise. Sometimes I feel like an old nomad who is always on the move. I seek out records that burn and blaze, that are forged from the finest steel. "World Undone" can be recommended to anyone who also likes to think with music, who has an open mind and a rich imagination. I have devoted my whole life to it. For many years I searched for the entrance to hell, until I finally discovered that the devil exists in all of us. I never gave up, I studied old writings, searched the archives, read Mr. H.P. Lovercraft's books. I have become infected with evil, with filth, and my face shows clear signs of gradual decay. Now I'm standing in an old swamp, the bloated bodies of drowned men floating around, soaking up the morbid atmosphere. I think about death, the end of everything. Mythical cthulhu death metal from the old swamps! The definition of evil, filth and inferno!


Tracklist:
01. Eldritch Incarnate 
02. Pillars Ov Pestilence 
03. Beyond The Black Mire 
04. World Undone

band:
James Maxwell: Guitars & Vocals
Kyle Jenkins-Young: Guitars
Looke Norman: Bass
Brad Messenger: Drums


Recenze/review - LIPID - The Perfect Killing Machine (2023)


LIPID - The Perfect Killing Machine
CD 2023, Great Dane Records

for english please scroll down

Ležím na operačním sále a čekám. Nejhorší je, že mě vnitřnosti bolely již dlouhé roky. Pan doktor se usmívá s zdravotní sestře to hrozně sluší. Říznou do mě a najednou je kolem spousta zkažené krve. Zmítám se v křečích. Nepoužívají anestezii, to prý prokletí nemohou. Vše proběhne dobře, i když to hodně bolí. Ptám se na příčinu mých problémů a stále usmívající se lékař mi nakonec diagnózu prozradí. Posloucháte thrash metal již příliš dlouho. Kývnu na souhlas, nasadím si sluchátka a do nich si narvu pod tlakem novou desku dánských LIPID

Tahle smečka datuje svůj vznik do roku 1995 a je to hodně znát. Od prvních tónů zjišťuji, že zde máme co do činění s poctivými řemeslníky, kteří ale přinášejí i něco navíc. Ostré melodie, šílené rytmy i vokál, připomínající Kerbera, strážce podsvětí. Kývám se spokojeně do rytmu. Moc dobře totiž vím, že tahle hudba koluje i v mých žilách. 


Nevím, jak to máte nastavené vy, ale já když poslouchám nějakou desku, která se mi líbí, tak jde vše ostatní stranou. Najednou mě nic nebolí, usmívám se a jsem mimo tenhle zkažený svět. LIPID umí napsat velmi dobré melodie, na kterých je také vše postaveno. Základní riffy jsou dále rozvíjeny, kapela si hraje s dynamikou, s náladami, jako šelma se svojí kořistí. Thrash metal má být naštvaný, rebelský a musí smrdět živočišností. Dánové tohle všechno umí a přidávají ještě něco navíc. Novinka je jako kopanec přímo do ksichtu, jako setkání v ringu, ze kterého odejdete rozsekáni na kusy. Jestli máte rádi staré EXODUS, ale třeba i THE HAUNTED, HATESPHERE, MUNICIPAL WASTE, jděte určitě i do téhle nahrávky. Pánové jsou zkušení muzikanti, kteří vám garantují dobrý zvuk i produkci, ale hlavně velkou spoustu nápadů, u kterých se rozhodně nudit nebudete. Pokud jste jako já, staří thrashoví psi, určitě budete skákat po pokoji, jako v dobách svého mládí. Soukromý mosh-pit bude doslova nakažlivý. Vždycky, když o podobných kapelách píšu, říkám si, jaká je škoda, že nejsou z nějakého města poblíž. Rád bych totiž zašel na koncert, vymlátil si hlavu v první řadě a skočil si možná i z pódia. Miluji totiž malé zaplivané kluby, kde má kapela blízko k fanouškům. A myslím si, že v nich vynikne síla téhle smečky nejvíce. Ležím na operačním sále a čekám. Nejhorší je, že mě vnitřnosti bolely již dlouhé roky. Pan doktor se usmívá s zdravotní sestře to hrozně sluší. Říznou do mě a najednou je kolem spousta zkažené krve. Zmítám se v křečích. Usmívám se také, posloucháme totiž všichni "The Perfect Killing Machine". Divoká thrash metalová jízda přímo do pekla!


Asphyx says:

I'm lying in the O.R. waiting. The worst thing is that my insides have been hurting for years. The doctor is smiling and the nurse is smiling. They cut into me and suddenly there's a lot of bad blood around. I'm convulsing. They don't use anesthesia, they say they can't do that. Everything goes well, even though it hurts a lot. I ask about the cause of my problems and the ever-smiling doctor finally gives me the diagnosis. You've been listening to thrash metal for too long. I nod in agreement, put on my headphones and shove the new Danish LIPID album into them under pressure. 

This pack dates back to 1995 and it shows. From the first notes I find out that we are dealing with honest craftsmen, but they bring something extra. Sharp melodies, crazy rhythms and vocals reminiscent of Kerber, the guardian of the underworld. I sway to the beat. Because I know very well that this music runs through my veins.


I don't know how you have it set up, but I listen to a record I like and everything else goes by the wayside. Suddenly I'm not in pain, I'm smiling, and I'm out of this rotten world. LIPID can write very good melodies, which is also what everything is built on. The basic riffs are further developed, the band plays with dynamics, with moods, like a beast with its prey. Thrash metal is supposed to be angry, rebellious and it has to reek of animalism. The Danes do all this and add something extra. The new stuff is like a kick right in the face, like a meeting in the ring that you'll walk away from chopped to pieces. If you like the old EXODUS, but also THE HAUNTED, HATESPHERE, MUNICIPAL WASTE, go for this record for sure. The gentlemen are experienced musicians who guarantee you a good sound and production, but most importantly a great deal of ideas that you definitely won't get bored with. If you're like me, an old thrash dog, you'll definitely be jumping around the room like you did in the days of your youth. A private mosh-pit will literally be contagious. Whenever I write about bands like this, I always think what a shame they're not from a city near me. Because I'd love to go to a show, beat my head off in the front row, and maybe jump off the stage. I love small, seedy clubs where the band is close to the fans. And I think that's where the power of the pack shines through the most. I'm lying in the operating room waiting. The worst thing is, my insides have been hurting for years. The doctor's smiling and the nurse's smiling. They cut into me and suddenly there's a lot of bad blood around. I'm convulsing. I'm smiling too, because we're all listening to "The Perfect Killing Machine". A wild thrash metal ride straight to hell!


Tracklist:
01. Dead For The Rest Of Your Life
02. The Perfect Killing Machine
03. Before The Storm
04. The Ominous Sympony
05. Wreck Of The Past
06. Imagination Of The Fake
07. Fragments Of Eternity

LINE UP:
- Soren Hartlev PEDERSEN Guitar & Vocals
- Anders Moller PEDERSEN Lead Guitar
- Martin Hartlev PEDERSEN Drums
- John Frederik SMEDEMARK Bass



TWITTER