DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 20. ledna 2024

Interview - SADISM - Dark, dusty death metal, from the old cursed Chilean burial grounds!


Interview with legendary death metal band from Chile - SADISM.

Answered JP, P, RR, thank you!

Recenze/review - SADISM - Obscurans (2023):

Ave SADISM! Greetings to the Chilean catacombs! When I was preparing for this interview, I found all the albums I have from you over the weekend. I found out that the first demo that came to us was record „ Tribulated Bells“ from 1992. Do you know what is interesting? I haven't found a weak record in your entire discography. How is it possible? Do you have a recipe for that? So many years to keep the bar of quality so high?

JP: Well it's simple, it all starts with the friendship that we have with Ricardo since we were very young, and of course our music addiction, Can you imagine this for more than 3 decades?, and we still have the enthusiasm for making albums and tours, and we believe that we do better through the years, this keeps us active and today we are reaching our tenth album OBSCURANS, we don't know if over time we have been able to keep a stable a composition line ‘cause in this long path we have changed in all aspects. OBSCURANS defines it very well the time goes by and our clear idea ​​what we want and like to do.


Anyway, the „Obscurans“ is out and immediately become my most played albums. While listening, one feels that it has returned on the timeline back to the 1990s. It's excellent! How was it created? And how does SADISM create new material?

P: Definitely, these songs were created incorporating many ideas and formulas from our past. We focus on a short period of time that is quite intense of total concentration and dedication indeed. We composed the 12 songs of OBSCURANS during 3 months, after that another 3 months into recording studio

I always liked the sound of your albums. “Obscurans” is no exception. Where did you record the album, it was again at JP Donoso and Israel Yévenes at Sadestudio, Santiago, Chile? How did you get such a dense sound? Seems to me as if it was recorded in analogue way or am I wrong? The sound of the record seems to me similar like the sound of previous album „The Sadistic Key Elements“. Do you talk a lot about how the record should sound or do you leave it to the sound masters?

JP: I feel very flattered by your question, thank you so much, and once again since 2002 on our 4th album “SUMMON”, I have recorded and done the sound production in my own studio “Sadestudio”, and I have really seen very surprised in OBSCURANS with the general comments about it, I feel really satisfied with this production when I see that the dark and analog sound is appreciated. Technically this album is digitally recorded on a hard drive and software, but…, we took care of using analog sound, tubes and microphones, which I maintain throughout the editing and mixing process.


I'm an old-school fan and I'm a big fan of record covers. The man behind "Obscurans" are Patricio Saavedra and Ricardo Roberts. The theme is so cool to me that I put it on my desktop on my computer. Can you tell us how the motif relates to the music on the new album? How did you guys get together and how did the cover for the album come about?

RR: Well, I must clarify that Patricio only makes and modifies my digital drawings, it is not an easy job, however I must emphasize that the authorship of all the cover graphics and logos from the band have always been my creation. First, the models are designed and then the final drawing is delivered to a graphic designer (Patricio in this case) in this way the final product is reached. In this process we see details that the designer proposes to us and we proceed to make the arrangements. In Obscurans I wanted to reflect the dark side of the factual power of the church and religion and I think it was more than achieved. In this way an incredible mantle was created that includes the 12 songs on the album that talk about exactly the same topics.

You have played since 1988 and you have a relatively stable line-up. This is not very common. Have you never had a submarine disease? Did you had different opinions, how should your music sound? You know, someone prefers blondes, another brunette. Then a few sharper words are enough. Someone once wrote that the band is like a family. What about SADISM?

JP: We have been through many situations in so many years, and there are two of us since 1988, what we have done since that year is the identity and basis of Sadism's music. On the other hand, the lineup changes in the band have been in the strings, guitars and bass. About sound and composition, we have always agreed, also for art concepts and there are almost no differences of opinion, we know very well what we should do and we concentrate on that.


Today is good in having the Internet. At least I can remotely look at your concerts. Although it is not perfect, because the sound on you-tube is always weird, but according to all available information - you perform mainly at big festivals? I'll write it straight, I'd really like to see you live, but there's no opportunity. Aren't you going on tour? I could imagine you, MASTER and maybe you can take AUTOPSY then my dream would come true. Well, seriously - what about SADISM and concerts? What would you say on a trip to Europe with a stop in our country? If I'm not mistaken, you guys played Obscene Extreme recently. I'm afraid I couldn't make it.

JP: We have been touring for some years and also participating in festivals, in your country we were at OEF in 2015, also in 2022 we were at other shows in places like Mladá Boleslav and Litoměřice. Well…You missed out !!

Just yesterday, I had a conversation with a friend in the pub about how everything has gone crazy over the past years. Everyone has the internet in the pocket, young people are more influenced by pictures and videos than by music and lyrics. Nobody reads much, we agreed that a lot of things are more superficial. Maybe it is different in America, but in the Czech Republic I see it every day. Music is not different. How do you perceive changes in society as a musician? We have a lot of new technologies, recording studios are better equipped, ideas can be sent over the Internet.

JP: Despite the distance, the situation here is exactly the same as everything you have mentioned. I have belonged as a musician to this scene since the late of 80’s, and with this I mean that I see many generations and there are many changes and behaviors for the world. Also, on social networks it is so evident that people don’t read and they get information faster with an image, I can’t fail to mention that it happens mostly with youngers or teenagers. On the other hand, and my vision of society, in many countries and even more so in South America, I think that art and culture have a secondary importance, so it seems that the information that people consume through social networks seems to be enough.


Another is the world, also in terms of labels, publishing. SADISM is a band which for me is synonymous for underground death metal. We have bandcamp, youtube, labels can spread your music faster and reach more people. But you know, vinyl is vinyl, cassette tape and CD also has its magic. Did you had to change your approach to publishing your music? Or do you still drive old school way and the no novelties don‘ t bother you?

JP: Definitely, we would not be able to make an album if it were only published digitally and in apps. I understand very well that in today's world it is the most popular thing and we hope that it will also be a very good complement to the main product, which for us is vinyl, the cd and tape. Personally, as a music fan, due to my lifestyle and activities I don’t use a smartphone to listen to music and I have nothing against those who do. I also do my best to have as little activity as possible on a smartphone, although for my job I do have to be connected all the time. It is difficult for me to understand what dependence on the telephone causes in society, but today the majority of people behave that way and we have to accept it for mental health.

You founded the band in 1988. Všichni jste ale kdysi stáli jste u začátku něčeho nového. I old deadly school. I like it because it sounds dirty, raw. What was actually the 1990s and your beginnings? Please remember for us. Which bands do you like to go to see? Who were your idols? Feel free to add some cheerful story, surely you have a lot of them.

JP: In our beginnings we sounded dirty and raw not because we sought it, it was because we had limited musical knowledge, precarious technical conditions and little money for a production, which is why for us it is very strange to see current people who seek to sound that way. In our album number 9 “The Sadistic Key Elements - 2021” we wanted to pay tribute to the bands that we listened to in the mid and late 80’s, and they prompted us to create our band, I think the most important story about it is that in our country and the Government that we had in the 80’s, there were no tours and shows by international bands, even for the beginnings of the bands in Chile and also our history, many times we ended up detained by the police for no reason, they only entered the shows and They brought random people. So, we only knew international bands through their albums and fanzines of that time, that was our means of information.


I ask this question to every band and your opinion really interesting me a lot. What does death metal really mean to you? How would you define it? You can hear a lot on the SADISM records that you put everything in your music that it is played by the heart. I see it as a fan. So what death metal means to you…?

RR: “Death Metal” for me means an important part of my life, it is part of my lifestyle which has not changed since I started listening to it, a portal that has instructed me and has opened up enormous cult aspects such as literature, art, spirituality and the love for life itself and that together have increased my cultural heritage during all these years. On the other hand, it has been the style that has allowed me to be more critical and a fan of other styles. However, you don't just spend the whole day listening to it since the magic of creating music is being able to enjoy other styles that enrich your creative capacity to do the work we develop with SADISM.

Finally, a classic but important question. What are SADISM preparing in the near future? Can we look forward to a new album? Alternatively, and I firmly believe in this, will we finally see you somewhere on a club tour in Europe?

RR: Of course… At this moment we are giving shows in our country, a few days ago we launched OBSCURANS and it was an incredible show, with many followers, friends and family. At the same time, an European tour is already being planned for 2024, perhaps the second half of the year, but we haven't settled it up anything yet. Regarding the fact that if we want to continue making good albums...?, of course…there is a long way to go...we love that we do, new works will definitely come, reissues of old albums by our new label and new works in the short and medium period of time. Sadism non stop my friend..!

Thank you very much for the interview. I really appreciate it. I'm an old SADISM fan and actually one of my dream come true. I wish you a lot of sold out concerts, so that the fans will tear your hands off with merchandise and I will enjoy more of your music. Hopefully I'll see you live. Good luck in your personal lives. SADISM RULES!

RR: First of all, thank you for your constant support and good wishes, all the best for you and for Deadly Storm 'zine. A hug from a distance and it will be a pleasure to meet you sometime. Best regards & big Hails for all Sadismaniacs..

Rozhovor - SADISM - Temný, prašivý death metal, ze starých prokletých chilských pohřebišť!


Rozhovor s legendární death metalovou skupinou z Chile - SADISM.

Odpovídali JP, P, RR, děkujeme!

Recenze/review - SADISM - Obscurans (2023):

Ave SADISM! Zdravím do katakomb v Chile! Když jsem se připravoval na tenhle rozhovor, tak jsem si o víkendu našel všechna alba, která od vás mám. Zjistil jsem (a kamarád mi to potvrdil), že první, které se k nám dostalo, tak byla nahrávka „Tribulated Bells“ z roku 1992. Víš co je zajímavý? Já jsem v celé vaší diskografii nenašel jedinou slabou desku. Jak je to možný? Máte na to nějaký recept? Tolik let si držet tak vysoko laťku kvality.

JP: No, je to jednoduché, všechno to začíná přátelstvím, které máme s Ricardem už od mládí a samozřejmě naší závislostí na hudbě. Dokážete si to představit už více než tři desetiletí? A stále máme nadšení pro tvorbu alb a turné, a věříme, že se nám daří lépe v průběhu let, to nás udržuje aktivní a dnes jsme dosáhli našeho desátého alba OBSCURANS, nevíme, jestli jsme byli schopni v průběhu času udržet stabilní kompoziční linii, protože na této dlouhé cestě jsme se změnili ve všech ohledech. OBSCURANS velmi dobře definuje to, jak plyne čas a naše jasná představa o tom, co chceme a co nás baví dělat.


Každopádně, novinka „Obscurans“ je venku a ihned se zařadilo mezi má nejpřehrávanější alba. Člověk má při poslechu pocit, že se vrátil na časové ose do devadesátých let. Je vynikající! Jakým způsobem vznikalo? A jak vlastně tvoří SADISM nový materiál?

P: Určitě, tyto písně vznikly na základě mnoha nápadů a vzorců z naší minulosti. Soustředili jsme se na krátký časový úsek, který je skutečně poměrně intenzivní a plný soustředění. Dvanáct písní OBSCURANS jsme složili během tří měsíců, poté jsme další tři měsíce strávili v nahrávacím studiu.

Mně se na vašich albech vždycky hrozně líbil zvuk. „Obscurans“ není výjimkou. Kde jste album nahrávali, bylo to opět u JP Donoso and Israel Yévenes at Sadestudio, Santiago, Chile? Jak jste docílili tak prašivého a hutného zvuku? Na mě to působí, jakoby se nahrávalo ještě analogově nebo se pletu? Zajímavé je, že mi zvuk nahrávky přijde hodně podobný jako u předchozí desky „The Sadistic Key Elements“. Mluvíte hodně do toho, jak by měla deska znít nebo to necháváte na zvukových mistrech?

JP: Cítím se velmi polichocen tvou otázkou, moc ti děkuji, a ještě jednou, od roku 2002 na našem čtvrtém albu "SUMMON" jsem nahrával a dělal zvukovou produkci ve svém vlastním studiu "Sadestudio", a opravdu jsem byl velmi překvapen v OBSCURANS s obecnými komentáři o tom, cítím se opravdu spokojený s touto produkcí, když vidím, že temný a analogový zvuk je oceňován. Technicky je to album nahrané digitálně na pevném disku a softwarově, ale..., dbali jsme na použití analogového zvuku, lamp a mikrofonů, které udržuji po celou dobu střihu a mixu.


Jsem fanoušek ze staré školy a hodně si potrpím na obaly desek. Pod „Obscurans“ jsou podepsáni Patricio Saavedra and Ricardo Roberts. Ten motiv je pro mě tak skvělý, že jsem si jej dal na plochu na počítači. Prozradíš nám, jak motiv souvisí s hudbou na novém albu? Jak jste se dali dohromady a jak cover pro album vznikal?

RR: Musím upřesnit, že Patricio pouze vytváří a upravuje mé digitální kresby, není to snadná práce, nicméně musím zdůraznit, že autorství všech obalů a log kapely bylo vždy mým dílem. Nejprve se navrhnou modely a pak se konečná kresba dodá grafikovi (v tomto případě Patriciovi), tímto způsobem se dospěje k finálnímu produktu. V tomto procesu vidíme detaily, které nám designér navrhne, a přistoupíme k jejich úpravě. V Obscurans jsem chtěl reflektovat temnou stránku faktické moci církve a náboženství a myslím, že se mi to více než podařilo. Vznikl tak neuvěřitelný obal, který zahrnuje 12 písní na albu, jež hovoří o naprosto stejných tématech.

Na to, že jako kapela hrajete již od roku 1988, máte poměrně stabilní sestavu. To nebývá příliš časté. To jste neměli nikdy ponorkovou nemoc? Nikdy se třeba nezměnil váš názor, jak by měla vaše hudba znít? Znáš to, někdo má radši blondýny, jiný černovlásky. Pak stačí pár ostřejších slov. Někdo někde kdysi napsal, že kapela je jako rodina. Jak jsou na tom SADISM?

JP: Prošli jsme si mnoha situacemi za mnoho let, od roku 1988 jsme dva a to, co jsme od toho roku udělali, je identitou a základem hudby Sadism. Na druhou stranu změny v sestavě kapely se týkaly strun, kytar a baskytary. Ohledně zvuku a kompozice jsme se vždycky shodli, stejně tak na výtvarném pojetí a téměř neexistují názorové rozdíly, dobře víme, co máme dělat, a na to se soustředíme.


Dnešní doba je dobrá v tom, že máme internet. Tedy jak v čem, ale aspoň se můžu vzdáleně podívat na vaše koncerty. Sice to není ono, zvuk na youtube je pokaždé takový divný, ale podle všech dostupných informací - vy vystupujte hlavně jen na velkých festivalech? Napíšu to na rovinu, chtěl bych vás hrozně moc vidět naživo, ale není kde. Nechystáte se na turné? Dovedl bych si představit vás, MASTER a třeba můžete vzít ještě AUTOPSY. Splnil by se mi sen. Ne, teď vážně – co SADISM a koncerty? Co bys řekl na výlet do Evropy se zastávkou u nás v Čechách? Jestli se nepletu, tak jste nedávno u nás hráli na Obscene Extreme. Bohužel jsem nemohl.

JP: Už několik let jezdíme na turné a účastníme se festivalů, u vás jsme byli na OEF v roce 2015, v roce 2022 jsme byli na dalších vystoupeních v Mladé Boleslavi a Litoměřicích. No... To jste prošvihli !!!

Zrovna včera jsem se bavil s kamarádem v hospodě, jak se za poslední roky šíleně všechno změnilo. Každý má internet v kapse, mladí jsou již víc ovlivněni obrázky a videem, než hudbou a texty. Nikdo moc nečte, shodli jsme se na tom, že je spousta věcí víc povrchní. Možná je to v Americe jinak, ale u nás v Čechách se s tím setkávám každý den. V hudbě to není jiné. Jak vnímáš změny ve společnosti ty, jako muzikant? Máme spoustu nových technologií, nahrávací studia jsou lépe vybavená, nápady se dají posílat po internetu.

JP: Navzdory vzdálenosti je zde situace naprosto stejná jako ve všem, co jsi zmínil. Patřím jako hudebník k této scéně od konce 80. let, a tím chci říct, že vidím mnoho generací a pro svět je tu mnoho změn a chování. Také na sociálních sítích je tak patrné, že lidé nečtou a informace získávají rychleji pomocí obrázku, nemohu nezmínit, že se to děje hlavně u mladých lidí nebo teenagerů. Na druhou stranu, a to je moje vize společnosti, si myslím, že v mnoha zemích, a ještě více v Jižní Americe, má umění a kultura druhořadý význam, takže se zdá, že informace, které lidé konzumují prostřednictvím sociálních sítí, se zdají být dostatečné.


Jiný je svět, i co se týká labelů, vydavatelství. SADISM jsou kapelou, která je pro mě synonymem undergroundového death metalu. Máme bandcamp, youtube, labely mohou vaši hudbu šířit rychleji a dostane se k více lidem. Ale znáš to, vinyl je vinyl, kazeta a CD mají také svoje kouzlo. Museli jste změnit nějak přístup k vydávání vaší hudby? Nebo jedete pořád postaru a novinky vás nechávají chladnými?

JP: Určitě, nemohli bychom udělat album, kdybychom ho vydávali pouze digitálně a v aplikacích. Velmi dobře chápu, že v dnešním světě je to nejpopulárnější věc, a doufáme, že to bude i velmi dobrý doplněk k hlavnímu produktu, kterým je pro nás vinyl, cédéčko a kazeta. Osobně jako hudební fanoušek vzhledem ke svému životnímu stylu a aktivitám nepoužívám chytrý telefon k poslechu hudby a nemám nic proti těm, kteří tak činí. Také se snažím mít na chytrém telefonu co nejméně aktivit, i když kvůli své práci musím být připojen neustále. Je pro mě těžké pochopit, co závislost na telefonu ve společnosti způsobuje, ale dnes se tak chová většina lidí a my to musíme kvůli duševnímu zdraví akceptovat.

Kapelu jste založili v roce 1988. Všichni jste ale kdysi stáli jste u začátku něčeho nového. Starou smrtící školu mám moc rád. Líbí se mi, že je taková špinavá, syrová. Jaká byla vlastně devadesátá léta a vaše začátky? Zavzpomínej pro nás prosím. Na které kapely jsi třeba rád chodil? Kdo byl tvým vzorem? Klidně můžeš přidat i nějakou veselou historku, určitě jich máš spoustu.

JP: V našich začátcích jsme zněli špinavě a syrově ne proto, že bychom se o to snažili, ale protože jsme měli omezené hudební znalosti, nejisté technické podmínky a málo peněz na produkci, a proto je pro nás velmi zvláštní vidět současné lidi, kteří se o takový zvuk snaží. Na našem albu číslo 9 "The Sadistic Key Elements - 2021" jsme chtěli vzdát hold kapelám, které jsme poslouchali v polovině a na konci 80. let a které nás přiměly k založení naší kapely, myslím, že nejdůležitější příběh o tom je, že v naší zemi a vládě, kterou jsme měli v 80. letech, neexistovala žádná turné a koncerty zahraničních kapel, dokonce ani pro začátky kapel v Chile a také pro naši historii, mnohokrát jsme skončili bezdůvodně zadrženi policií, na koncerty vstupovali jen Oni a přiváželi náhodné lidi. Takže mezinárodní kapely jsme znali jen z jejich alb a tehdejších fanzinů, to byl náš informační prostředek.


Tuhle otázku dávám každé kapele a tvůj názor mě zajímavá opravdu hodně. Co pro tebe vlastně znamená death metal? Jak bys jej definoval? Na deskách SADISM je hodně slyšet, že do své hudby dáváte všechno, že je zahraná srdcem. Jako fanoušek to tak vnímám. Death metal tedy pro tebe znamená…?

RR: "Death metal" pro mě znamená důležitou součást mého života, je to součást mého životního stylu, který se nezměnil od doby, kdy jsem ho začal poslouchat, portál, který mě poučil a otevřel mi obrovské kultovní aspekty, jako je literatura, umění, spiritualita a láska k životu jako takovému, a které společně za ta léta rozšířily mé kulturní dědictví. Na druhou stranu to byl styl, který mi umožnil být kritičtější a fandit jiným stylům. Člověk však nestráví celý den jen jeho poslechem, protože kouzlo tvorby hudby spočívá v tom, že si můžete užívat i jiné styly, které obohacují vaši tvůrčí schopnost dělat práci, kterou rozvíjíme se SADISMEM.

Na závěr jeden klasický, ale důležitý dotaz. Co chystají SADISM v nejbližší době? Můžeme se těšit na nějakou novou desku z vaší kuchyně? Případně, a pevně v to věřím, uvidíme vás konečně někde na klubovém turné v Evropě?

RR: Samozřejmě... V tuto chvíli koncertujeme v naší zemi, před pár dny jsme zahájili OBSCURANS a byla to neuvěřitelná show se spoustou příznivců, přátel a rodiny. Zároveň už se plánuje evropské turné na rok 2024, možná na druhou polovinu roku, ale ještě jsme to nijak neřešili. Co se týče toho, že pokud chceme dál dělat dobrá alba...? Samozřejmě... je před námi dlouhá cesta... milujeme to, co děláme, určitě přijdou nová díla, reedice starých alb u našeho nového labelu a v krátkém a středním časovém horizontu i nová tvorba. Sadismus non stop, příteli..!

Děkuji moc za rozhovor. Moc si ho vážím. Jsem starý fanoušek DISMA a vlastně si mi splnil jeden z mých snů. Přeji vám spoustu vyprodaných koncertů, ať vám fanoušci utrhají ruce s merchandise a budu se těšit další vaši hudbu. Snad vás uvidím i naživo. Ať se vám daří i v osobních životech. SADISM RULES!

RR: Především vám děkuji za vaši stálou podporu a přání všeho nejlepšího pro vás i pro Deadly Storm 'zine. Na dálku tě objímám a bude mi potěšením se s tebou někdy setkat. S pozdravem a velkými pozdravy pro všechny Sadismaniaky..

pátek 19. ledna 2024

Recenze/review - NECROTUM - Defleshed Exhumation (2024)


NECROTUM - Defleshed Exhumation
CD 2024, Memento Mori

for english please scroll down

Když jsem ponořil ruce do shnilých vnitřností poprvé, měl jsem pocit, že se mi zastavilo srdce. Dnes mi to už nevadí. Opakování je matka moudrosti, to je staré pravidlo, které stále platí. Vždycky se je snažím uklidnit. Vytáhnu je z klece a mluvím na mě příjemným hlasem. Usmívám se. Potom je svážu a rozřežu na malé kousky. Pořád nechápu, proč tolik křičí? Můžete mi to někdo vysvětlit? Vždyť přeci není nic krásnějšího, než když jim uniká z očí pomalu život. Vlastně jim pomáhám? Nebo ne?

Podobnou výpověď od šíleného maniaka jsem nedávno četl ve zprávách. Vzpomněl jsem si na ní, když jsem poslouchal novou desku rumunských maniaků NECROTUM. Death metalové kapely, která hraje nekompromisně, ostře a pokud s jejich hudbou strávíte delší čas, tak vás rozseká na malé kousky. 


Morbidní, ostré kompozice, spousta tlaku a špíny. Čerstvě otevřené hroby, do kterých jsou pohřbívány zohavené mrtvoly. Pro fanoušky třeba takových CANNIBAL CORPSE, MORTICIAN, MONSTROSITY, BRUTALITY, BROKEN HOPE, GRAVE, INCANTATION a dalších prokletých skupin, radost poslouchat. Ano, nová deska "Defleshed Exhumation" se opět povedla. Pánové sice čerpají ze starých death metalových spisů, ale jejich práce není jenom obyčejným řemeslem. Naopak, je cítit i slyšet, že pánové opět zavítali na stará jatka, do patologických sálů a dávno opuštěných nemocnic, aby se tam inspirovali pro pořádnou gore jízdu. Riffy řežou jako čerstvě nabroušené nože, vokál připomíná bestii a bicí vám rozdrtí všechny kosti v těle. Nic pro slabé povahy, ale tuhle hudbu musí mít rád každý mladý i starý patolog. Pod to bych se vám podepsal vlastní krví. Samozřejmostí je surový zvuk, záhadný a děsivý obal. Mě se ale osobně nejvíc líbí nápady, kterých je na albu velká spousta. Mám pocit, že se dívám do tmy a čekám, kdy na mě znovu tahle šelma zaútočí. Pokaždé mi prokousne hrdlo a udělá to s elegancí a zkušenostmi starých mistrů. Vždy, když potkám podobné kapely, zavřu se do své rakve a nechám na sebe jejich hudbu působit. Tentokrát jsem si připadal jako bych byl právě vytažený z klece a připoután na pitevní stůl. Řez bude veden od krku dolů. Hezky do kříže, aby mohly být vyndány všechny vnitřnosti. A prosím pěkně, všechno bez anestezie. Nové album nelze jinak, než doporučit všem maniakům! Surová, morbidní, smradlavá a mokvající death metalová pitva!  Smrt si vás všechny najde!


Asphyx says:

The first time I plunged my hands into the rotten entrails, I felt like my heart stopped. I don't mind it anymore. Repetition is the mother of wisdom, that's an old rule that still holds true. I always try to calm them down. I take them out of the cage and speak to me in a pleasant voice. I smile. Then I tie them up and cut them into little pieces. I still don't understand why they scream so much. Can someone explain? After all, there's nothing more beautiful than when life slowly escapes from their eyes. Am I actually helping them? I'm helping them, aren't I?

I read a similar statement from a crazy maniac on the news the other day. I remembered it when I was listening to the new album by Romanian maniacs NECROTUM. A death metal band that plays uncompromising, edgy and if you spend a long time with their music, it will cut you into small pieces.


Morbid, sharp compositions, lots of pressure and dirt. Freshly opened graves in which mutilated corpses are buried. For fans of such bands as CANNIBAL CORPSE, MORTICIAN, MONSTROSITY, BRUTALITY, BROKEN HOPE, GRAVE, INCANTATION and other cursed bands, a joy to listen to. Yes, the new album "Defleshed Exhumation" is a success again. The gentlemen may draw from old death metal writings, but their work is not just ordinary craft. On the contrary, you can feel and hear that the gentlemen have once again visited old slaughterhouses, pathology halls and long-abandoned hospitals to inspire a proper gore ride. The riffs cut like freshly sharpened knives, the vocals resemble a beast and the drums will crush every bone in your body. Nothing for the faint hearted, but this music is a must have for every pathologist young and old. I'd sign my own blood to that. Of course there is the raw sound, the mysterious and eerie cover. But what I personally like the most are the ideas, of which there are plenty on the album. I feel like I'm looking into the darkness and waiting for this beast to attack me again. Each time it bites my throat and does it with the elegance and experience of the old masters. Every time I meet bands like this, I close my coffin and let their music affect me. This time I felt like I had just been taken out of the cage and strapped to the autopsy table. The incision would be made from the neck down. Nice and square so that all the guts can be removed. And please, no anesthesia. I can't recommend the new album to all maniacs! A raw, morbid, stinking and pissing death metal autopsy! Death will find you all!


Tracklist:
01. Warped In Entrails 
02. Noxious Breeze 
03. Incomprehensible Forms 
04. Dissolved In The Flesh Pits 
05. Mouldered Orb 
06. Shattered Flow Of Time 
07. Psychotic Apparitions 
08. Ghastly Metropolis 
09. As I Behold I Despise (Demigod Cover)

band:
Garlonta Filip: Main Vocals, High Vocals, Rhythm Guitar, Bass
Brezean Robert: Lead Guitar, Backing Vocals
Tampu Alex: Drums

A few questions - interview with death metal band from United Kingdom - VOID BELOW.


Recenze/review - VOID BELOW - World Undone (2023):

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

We are Void Below, a Lovecraftian death/doom metal band from Whitehaven, N/W Cumbria (U.K)

We are a four piece band consisting of:
James Maxwell - Guitar/Vox.
Kyle Jenkins - Guitar.
Looke Norman - Bass.
Brad Messenger - Drums.

The band formed in late 2019 but things were initially interrupted by the COVID-19 pandemic. Following the lockdowns, we got back to rehearsals again and started work on our debut E.P “Void Below” which was released in mid 2022.

After our first wave of live shows following the EP release, we got right into writing the second. We felt like we had a lot of lost time to make up for.

“World Undone” was recorded in mid 2023 and released in the November of that year.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We recorded World Undone at Soundwave studios with Dave Roberts, who Recorded, Mixed and Mastered the whole thing.

Dave recorded our first EP, he knew exactly what we wanted from the sound and production and captured it so well. we were really happy with how things went, so it felt natural to go back to him for the second release.

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

There are no physical copies of our music available at the minute, however it is something that we are planning for the future.

Currently the new EP is available on all major streaming platforms and from our Bandcamp page, where the files can be purchased directly from us.

All of our music can also be found on our YouTube channel, including the video for our latest single, “Pillars Ov Pestilence”.


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

James Maxwell writes the lyrics for all the songs.

“I tend to get a feel of a song then decide what I want to call it and this just tends to pop in my head then ill expand the idea with lyrics based on the title this can end up being in depth about an emotion or a story to tell.

I'll write some lyrics and go over the song then as a group we sometimes might pick certain phrases that may repeat or be added to section to give the song that extra punch vocally. The lyrics are themed on the Lovecraftian Mythos”.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

James came up with the lovecraftian theme and the logo.

The logo/font is very simplistic and all imaginary is presented in black and white. The subjects, story’s and their representing imagery are therefore kept at the forefront.

The artwork is created and sourced by the band. Every aspect of our work requires representing imagery to build the theme, feel and story of our music. hiring artists therefore wouldn’t be practical for us, also we have the ability to make everything as personal as we need it.

We consider social media very important, and our content is an extension of the above, though it’s great being able to interact closely with our fans and we try to be as active as possible online.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takes care about you?

We released the EP independently.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Morbid Angel, Death & Incantation would be the main three. Although the members of the band all have varying tastes and bring different elements to the music, these influences are all presented in the death/doom style and heavily influenced by the above bands.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Yes we did send the EP to a few record labels, we had positive feedback. Hopefully something can happen on that front in the future.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

We have actually played less than 10

Live shows. our focus over the last 9 months has been on the new E.P, so in 2024 we hope to announce a lot more live shows and focus more on that side of the band.

We have played some local shows as well as others in Scotland and wider Cumbria including all day events and small festivals. we enjoy playing any kind of gig, we get to see how our songs are received by people haven’t seen us before or by people who have came to see us for the first time, though we have some loyal fans who travel to see us regularly and we appreciate it all massively. We always get good reactions/reviews and comments, so we are looking forward to 2024.


What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

We are gigging this year, and that will be the focus, but also working quietly on a release later in the year. After that however, the next step for us would be to start writing and putting together an album, we already have so many ideas floating around.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?


Thanks for the interview.


KNIŽNÍ TIPY - Divadlo Járy Cimrmana - Ladislav Smoljak , Zdeněk Svěrák (1987)


Divadlo Járy Cimrmana - Ladislav Smoljak , Zdeněk Svěrák
1987, Melantrich

Byl jsem zase na cestách. To se vždycky přepnu do úplně jiného stavu. Poslouchám muziku do sluchátek a koukám se z vlaku, jak kolem ubíhá krajina. Vrátil jsem se zase po nějaké době domů, do Mladé Boleslavi. Procházím se ulicemi, vzpomínám, kde jsem jako mladý řádil. První parta, první holka, první polibek. Toulám se ulicemi a připadám si děsně starý. Jakoby kolem mě život proběhl a ani se neohlédl. Mrzne a měl bych někam zajít na pivo, ale nechce se mi. Místo toho se projdu po Radouči a dívám se na Michalovickou putnu a Jizeru. Moc lidí tu už neznám, nejezdím sem často, raději vyrážím na sever, na chalupu do Jizerek. Včera jsem dočetl jednu knihu a najednou jsem v divném mezistavu, že nemám nic do vlaku. Jedu brzy ráno, směr Turnov, pak na Tanvald a když vystoupím, udeří mě do očí další vzpomínky. Jseš jak starej jezevec, řekne mi manželka do telefonu a má pravdu. Jenže já si nemůžu pomoc. Zkontroluju chalupu, uklidím polámané větve. Je tu děsná zima a fouká. Ani nezatopím a vylezu nahoru na půdu. Nic si nevyberu. Je mi z toho nějak smutno. Není nic horšího, než když nemáte co číst.

Klepu kosu na zastávce a pan řidič je nevrlý. Asi ho serou lidi. Trošku ho chápu, ale zase na druhou stranu, tak jdi dělat něco jiného, ty vole. Mám v Jablonci skoro hodinu čas. Pak pojedu rovnou do Prahy. Vylezu po schodech nad autobusák a zahnu doprava. Hele, antikvariát. Ihned vlezu dovnitř a málem pak nestihnu spoj. Tolik skvostů a dobrot. Je velká škoda, že se tímhle moc nevydělá, nemůžu si dovolit dělat práci, která neuživí rodinu. Ale bavilo by mě to. Vykupovat knížky, licitovat o ceně, pak je zatřídit, přehrabovat se v nich, pročítat je. Nechávat si ty nejlepší kousky, prodávat a bavit se se zákazníky. Sním a z mých představ mě probere až jedna slečna. Vezmete si tu knihu? Kývnu jako v mátohách, zaplatím pakatel a ani nevím, co mi zabalila do papíru. Občas mívám divné stavy, kdy jsem raději někde v oblacích, mimo tenhle svět. Koupil jsem si dnešní recenzovanou knihu. Starý ohmataný výtisk. Pro mě momentálně artefakt, kus i mé historie. Dětství s kazeťákem, mládí, kdy jsem konečně do divadla Járy Cimrmana zavítal, filmy, které miluju. Zkrátka a dobře, je to pro mě povinnost. Nakupoval jsem reflexivně, impulsivně. 

A dobře jsem udělal. Slečna s iphone a neskutečně dlouhými nehty sice vedle mě v autobuse ohrnovala nos. Protože knížka přeci jen trošku zaváněla zatuchlinou. Taky jsem šedivý a mám nadváhu. Rozhodně se nemůžu rovnat klučíkům, co je lajkovala celou cestu do Prahy. Já na to šel jinak. Listoval jsem, hladil stránky, byl jsem jak nějakej fetišista. Kdo byl asi původní majitel? Který zvrhlík může dát takovouhle knihu do antíku? No vlastně, ještě že tak, jinak bych se už někde za Jabloncem neusmíval jako Buddha. Ano, byla to blaženost, byla to láska a dobrota. K tomu ten laskavý humor, někdy břitký a ostrý, ale vždy myšlený v dobrém. Žádné zlomyslnosti, padání na hubu a dnešní tolik rádoby nekorektní prdel. U Járy Cimrmana jsem se nikdy nepopadal za břicho. Spíše jsem se pokaždé nechal vcucnout do dávné doby, mezi parní stroje, balóny, expedice. Do doby, o které mi vyprávěly babičky a dědové, protože jim o ní povídali jejich rodiče. Vystoupím na Černém mostě a v metru vypadám jak nějakej hipster. Jedna paní v obrovských brýlích se na mě usměje. Potom ukáže na knihu a dá mi palcem pomyslný like. Hned je mi veselo na duši.

Spousta hlášek zlidověla, těch osm her, které zde naleznete, jsou pro každého fanouška povinnost. Známe je všichni nazpaměť a když potkáte podobně prokleté, tak lze diskutovat celý večer, různě navazovat. Prý existují i lidé, kteří nemají humor Cimrmanů rádi. Možná o tom jenom nevědí. Nebo je to póza. Znáte to, dnes musíte zaujmout za každou cenu. A nebo jsou prostě z jiného těsta, než já. Jejich věc. Čekám na hlaváku v Praze a nemám si samozřejmě kam sednout. Tak si čtu ve stoje. To nemám moc rád, ale nemůžu si pomoc. Stojím vedle krásného a mocného obchodu Luxor, se spoustou skla a těmi nejaktuálnějšími bestsellery. Vše je takové krásné a připadám si jako chudý příbuzný, když žmoulám v ruce tenhle starý výtisky. Ohnuté oslí rohy proti lesklým kuchařkám a životopisům osmnáctiletých modelek. V dnešní době bych asi neobstál, ale je mi to tak nějak jedno. Jsem ve svém a Cimrmanově světě. 

Hodil by se nějaký pompézní závěr, něco v tom smyslu, že mě oslovila krásná dívka v kupé na Plzeň. A až domů jsme spolu rozmlouvali o knihách. Nic takového se nestalo. Jel jsem s umaštěným padesátníkem, který měl otevřený tablet a diskutoval na serveru Novinek. Vždycky jsem si říkal, kde se tihle lidé berou. Teď už to vím. Prskal u toho a nadával. A tak jsem knížku ani nedočetl. Pozoroval jsem ho jako vědec pokusné zvíře. Vše jsem dohnal až doma, po večeři a dobré kávě. Je to skvělá kniha. Jestli na ní někde narazíte, jděte do ní. Dobrého humoru je jako šafránu. Díky moc, že ještě čtete! Mějte se co nejlépe. 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kniha obsahuje úvodní přednášky a texty celkem osmi her, jež byly uvedeny na scéně Divadla Járy Cimrmana v prvním desetiletí jeho existence: Akt, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Hospoda Na mýtince, Vražda v salonním coupé, Němý Bobeš, Cimrman v říši hudby, Dlouhý, široký a krátkozraký, Posel z Liptákova a doslov Vladimíra Justa „Smysluplná hra s nesmyslem“.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 18. ledna 2024

Recenze/review - MASTER - Saints Dispelled (2024)


MASTER - Saints Dispelled
CD 2024, Hammerheart Records

for english please scroll down

Syrové maso, ohlodané až na kost. Pravé, krvavé kořeny. Vztek a zuřivost, které vzešly z temných lidských myšlenek. Prašivina, hniloba a spousta nahrubo nasekané energie. Tohle všechno naleznete na nové desce legendárních death metalistů MASTER. Paul Speckmann táhne tuhle káru plnou polámaných a rozdrcených kostí od roku 1985. Už jenom když se podíváte na diskografii kapely, naleznete spoustu zásadních stylových alb, bez kterých by smrtící kov vypadl možná úplně jinak. V novodobé historii jsou ale tihle maniaci stále silní. Možná již nepřekvapují ničím novým, ale hrobnické řemeslo zvládají stále na výbornou.

Důkazem budiž i novinka "Saints Dispelled", která v sobě stále obsahuje spoustu zajímavých momentů. Základem jsou stále tradiční, klasické postupy made in MASTER, přidávány jsou potom kousky z metalové a rockové historie. Z některých songů je cítit lehká inspirace třeba takovými MOTORHEAD nebo BLACK SABBATH. 


Zkrátka a dobře, jako starý fanoušek kapely jsem si našel to své. MASTER nikdy nepřekročí neviditelnou čáru kvality. Je na ně spolehnutí, jsou pro mě pevným a záchytným bodem v dnešním divném světě. Letos se opravdu povedl obal. Autorem je Richard Schouten z Holandska (jinak také kytarista Acrostichon). Zaručen je jako vždy perfektní zvuk, který je namíchán přesně tím způsobem, jakým to mám rád - vše je náležitě špinavé a živočišné, ale zároveň čitelné. Hlavní pro mě potom je, že Paulovi a jeho věrným nové skladby věřím. Jsou surové, ohlodané na kost. Nikde nic nepřebývá, ani nechybí. Každý, kdo má tuhle smečku rád, bude určitě spokojen. Oceňuji i snahu o lehký vývoj v rámci vlastního stylu. Vždycky, když se vracím ze svých čím dál tím častějších výletů do lesů a dávno opuštěných pohřebišť, nechce se mi vracet do současného pokřiveného světa. Raději se zavírám znovu a znovu do své kobky a poslouchám stále dokola nové album "Saints Dispelled". Je v něm totiž úplně všechno, co si můžu jako starý metalový pes přát. Spousta tlaku, polámaných kostí, rebelie, ostrých melodií, i drtivých bicích, charakteristického Paulova vokálu, který časem zraje jako dobrá whiskey. Určitě znáte ten pocit, když si přinesete domů nějakou novou desku, sednete si a po několika přehráních přesně víte, že je to ono! To se mi letos stalo s tímto albem a můžu vám to podepsat vlastní krví. Syrové maso, ohlodané až na kost. Pravé, krvavé kořeny. Vztek a zuřivost, které vzešly z temných lidských myšlenek. Prašivina, hniloba a spousta nahrubo nasekané energie. Old school death metal ve své krystalické podobě! 

Asphyx says:

Raw meat, gnawed to the bone. Real, bloody roots. The rage and fury that comes from dark human thoughts. Dust, rot and a lot of roughly chopped energy. All this can be found on the new album of legendary death metallers MASTER. Paul Speckmann has been pulling this cart full of broken and crushed bones since 1985. Just looking at the band's discography, you'll find a lot of essential styles that death metal might have looked very different without. In modern history, though, these maniacs are still going strong. They may not surprise with anything new anymore, but they still master the gravedigger's craft to perfection.

The proof is the new release "Saints Dispelled", which still contains many interesting moments. The basis is still the traditional, classic Made in MASTER methods, then bits of metal and rock history are added. From some of the songs you can feel a slight inspiration from such as MOTORHEAD or BLACK SABBATH.


Long story short, as an old fan of the band, I found my thing. MASTER never crosses the invisible line of quality. They can be counted on, they are a solid and clue point for me in today's weird world. The cover artwork this year was really good. The author is Richard Schouten from Holland (otherwise also guitarist of Acrostichon). As always, it's guaranteed to have a perfect sound, mixed exactly the way I like it - everything is properly dirty and animalistic, but at the same time legible. The main thing for me then is that I trust Paul and his faithful new songs. They're raw, gnawed to the bone. Nothing is missing or missing anywhere. Anyone who likes this pack will be pleased. I also appreciate the effort to evolve slightly within their own style. Every time I return from my increasingly frequent trips to the woods and long-abandoned burial grounds, I don't want to return to the current warped world. I prefer to shut myself in my dungeon and listen to the new album "Saints Dispelled" over and over again. It has everything I could want as an old metal dog. Lots of pressure, broken bones, rebellion, sharp melodies, and crushing drums, Paul's characteristic vocals that mature over time like good whiskey. I'm sure you know the feeling when you bring home a new record, sit down and after a few plays you know exactly what it is! That's what happened to me this year with this album and I can sign it for you in my own blood. Raw meat, gnawed to the bone. Real, bloody roots. The rage and fury that comes from dark human thoughts. Dust, rot and a lot of roughly chopped energy. Old school death metal in its crystalline form!


about MASTER on DEADLY STORM ZINE/ o MASTER on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - MASTER - Vindictive Miscreant (2018)












TRACKLIST
01. Destruction in June
02. Walk in the Footsteps of Doom
03. Saints Dispelled
04. Minds Under Pressure
05. Find Your Life
06. Marred and Diseased
07. The Wiseman
08. The Wizard of Evil
09. Nomads (CD Bonustrack)
10. Alienation of Insanity (CD Bonustrack)

LINE-UP
Paul Speckmann - Vocals / Bass
Aleš Nejezchleba - Guitars
Peter Bajci - Drums


středa 17. ledna 2024

Recenze/review - CRUCIFER - Hell Is for the Hopeful (2024)


CRUCIFER - Hell Is for the Hopeful
CD 2024, Pathologically Explicit Recordings

for english please scroll down

Scházíme se pravidelně, každý pátek v noci. Uctíváme tenhle kult již více než třicet let. Obětovali jsme svůj čas i svědomí, abychom se zahalili do kápí a ve starém opuštěném kostele pořádali pradávné metalové rituály. Vždy někdo přinese něco zajímavého, nového, neotřelého. Stále nás fascinuje temnota, rychlost a polámané kosti. Je to jako závislost. Dáváme si do uší i do žil jedovaté koktejly ze smrtícího kovu a thrashe. Dnes bych měl pro vás jednu starou legendu, která kdysi v letech 1992 - 1993 byla povinností pro každého opravdového fanouška, pro každého, kdo byl proklet. CRUCIFER.

Poslední EP, které jsem v devadesátých letech zaregistroval, tak byla nahrávka "Separation". Kapela potom dlouhých třicet let hibernovala (pokud tedy nepočítám dvě vydané kompilace). Letos se vrátila a nám nezbývalo nic jiného, než jejich nové desce "Hell Is for the Hopeful" zasvětit několik černých večerů. Tohle je totiž hudba, která otevírá staré rakve!


Jsme již staří psi a spousta z nás není několik let na tomto světě. Všechno se točí úplně jinak, než když jsme byli mladí. To nám ale nebrání v tom, abychom si vychutnali poctivou a ryzí muziku. Zahranou od srdce. Díváme se do tmy a čekáme, až se objeví přízraky. Tentokrát mají oheň v očích a ihned do nás zaseknou svoje drápy. Krve by se ve mě nedořezal. Kapele se povedlo album, u kterého praskají kosti. Líbí se mi ostrý a živočišný zvuk. Co se týká obalu, tak jsem také velmi spokojen. Dostal jsem pořádně natlakovanou desku, plnou vzteku, šílenství. Je v ní spousta energie a síly. Základem je thrash metal a tradiční death metal. Pokud uznáváte kapely jako POSSESSED, DECEASED, MALEVOLENT CREATION, SOLSTICE, OBITUARY, DEATH, ale třeba i první počiny SEPULTURY, jste zde správně. Novinka je ostrá jako břitva, jako nůž, který vám kapela zabodne do vnitřností. Jak jsem již zmiňoval, jsem starý pes a mí kolegové, se kterými tvořím smečku, jsou na tom stejně jako já. Všichni jsme se shodli na tom, že se nová deska nebývale povedla. Není jen nostalgickou vzpomínkou, ale obstojí i v dnešním divném světě. Je v ní totiž vše potřebné pro naše pravidelné seance. Sedíme jako za starých časů u reproduktorů a spokojeně kýváme hlavou. Dáme si nějaké pivo a vůbec nám nevadí, že jsme zavřeni v hlubokém podzemí. Tihle démoni sem patří a vždycky budou. Pevně věřím, že  nebudeme čekat na nové album dalších třicet let. Tortura těla, tortura mysli! Thrash death metalový útok na vaše podvědomí! CRUCIFER vás roztrhají na kusy!


Asphyx says:

We meet regularly, every Friday night. We've been worshipping this cult for over thirty years. We've sacrificed our time and conscience to cloak ourselves in hoods and hold ancient metal rituals in an old abandoned church. Someone always brings something interesting, new, novel. We're still fascinated by darkness, speed and broken bones. It's like an addiction. We're injecting our ears and veins with poisonous cocktails of deadly metal and thrash. Today, I have an old legend for you, one that was once a must for every true fan back in 1992-1993, for anyone who was cursed. CRUCIFER.

The last EP I registered in the 90's was "Separation". The band then hibernated for thirty long years (unless you count the two compilations released). This year they returned and we had no choice but to dedicate a few black nights to their new record "Hell Is for the Hopeful". This is the music that opens old coffins!


We are already old dogs and many of us have not been in this world for several years. Everything is very different than when we were young. But that doesn't stop us from enjoying honest and pure music. Played from the heart. We look into the darkness and wait for the ghosts to appear. This time, they have fire in their eyes and they'll immediately sink their claws into us. He wouldn't cut the blood in me. The band has made an album that cracks bones. I like the crisp, animalistic sound. As for the cover art, I'm also very pleased. I got a properly pressurized record, full of rage, madness. There's a lot of energy and power in it. The base is thrash metal and traditional death metal. If you appreciate bands like POSSESSED, DECEASED, MALEVOLENT CREATION, SOLSTICE, OBITUARY, DEATH, but even the first releases of SEPULTURA, you are right here. The novelty is razor sharp, like a knife that the band will stab into your guts. As I've mentioned before, I'm an old dog, and my bandmates, with whom I form a pack, are in the same boat as I am. We all agreed that the new record was a great success. It's not just a nostalgic memory, but it will stand up in today's weird world. It's got everything we need for our regular sessions. We sit at the speakers like in the old days and nod our heads in satisfaction. We're having a beer and we don't mind being locked deep underground. These demons belong here and always will. I firmly believe we won't be waiting another thirty years for a new album. Torture of the body, torture of the mind! A thrash death metal assault on your subconscious! CRUCIFER will tear you apart!


Tracklist:
01. Soul Within 
02. Green With Envy 
03. Deity In Black 
04. Arbeit Macht Frei 
05. Vainglory 
06. Pearls Before Swine 
07. Sickly Divine 
08. Laughing As I Suffer 
09. Beneficence In Grace 
10. Vamachara 
11. Bury The Breathless 
12. Airlane

band:
Jeff Riddle on vocals and drums, Brian Ronquest on guitars, and Stevie Snyder on bass

úterý 16. ledna 2024

Recenze/review - VOID BELOW - World Undone (2023)


VOID BELOW - World Undone
EP 2023, vlastní vydání

for english please scroll down

Zasvětil tomu celý život. Spoustu let hledal vchod do pekla, až nakonec zjistil, že ďábel existuje v každém z nás. Nikdy se nevzdal, studoval staré spisy, pátral v archívech, četl knihy pana H.P. Lovercrafta. Nakazil se zlem, špínou a jeho obličej vykazoval jasné známky postupného rozkladu. Teď stojí ve starém močálu, kolem plují nafouklá těla utopenců a nasává morbidní atmosféru. Přemýšlí o smrti, o konci všeho. Nebo začátku? Potom zazní první tón. Nové EP britských maniaků VOID BELOW je velmi návykovou záležitostí.

Alespoň tedy pro mě, starého metalového psa. Stále vyhledávám muziku, o které si myslím, že je dobrá. Která mě dokáže přikovat na zeď, která ve mě umí probudit pestrou paletu temných nálad. Novinka "World Undone" je skvělou nahrávkou, plnou zajímavých momentů. 


Stylově lze tuhle smečku připodobnit ke kapelám jako MORBID ANGEL, FUNEBRARUM, BLOOD INCANTATION, GORGUST, DEMILICH, VASTUM. To ale není zase tolik důležité. Hlavní je, že mě baví nové EP poslouchat. Samozřejmostí je velmi dobrý zvuk, zajímavý obal i produkce, kterou si užívám. Nejdůležitější ale je, že kapela dokáže napsat skladby, které se vám zadřou hluboko do mozku i pod kůži. Je to opravdu pestrá záležitost. Základem je klasický, tradiční kov smrti, přidávány jsou potom velmi vkusně a elegantně progresivní a technické pasáže. Zároveň si pánové zachovávají divokost, neurvalost a sílu. Ano, je to právě energie, nakumulovaný vztek, které vás rozdrtí. Doporučuji poslouchat velmi pozorně. Troufám si tvrdit, že vše vynikne až po několika společných setkáních. Tahle deska chce čas a klid. Pro mě osobně je potom loňský počin velkým, příjemným překvapením. Někdy si připadám jako starý nomád, který je neustále na cestách. Vyhledávám nahrávky, které žhnou a pálí, které jsou ukovány z té nejkvalitnější oceli. "World Undone" lze doporučit všem, kteří rádi u hudby také přemýšlejí, kteří mají otevřenou mysl a bohatou fantazii. Zasvětil jsem tomu celý život. Spoustu let jsem hledal vchod do pekla, až jsem nakonec zjistil, že ďábel existuje v každém z nás. Nikdy jsem se nevzdal, studoval jsem staré spisy, pátral v archívech, četl knihy pana H.P. Lovercrafta. Nakazil jsem se zlem, špínou a můj obličej vykazuje jasné známky postupného rozkladu. Teď stojím ve starém močálu, kolem plují nafouklá těla utopenců a nasávám morbidní atmosféru. Přemýšlím o smrti, o konci všeho. Mýtický cthulhu death metal ze starých močálů! Definice zla, špíny a inferna!


Asphyx says:

He's devoted his whole life to it. For many years he searched for the entrance to hell, until he finally discovered that the devil exists in all of us. He never gave up, studying old writings, searching archives, reading the books of Mr. H.P. Lovercraft. He became infected with evil, filth, and his face showed clear signs of gradual decay. Now he stands in an old swamp, the bloated bodies of drowned men floating around, soaking up the morbid atmosphere. He thinks of death, the end of everything. Or the beginning? Then the first note sounds. The new EP from British maniacs VOID BELOW is a highly addictive affair.

At least for me, an old metal dog. I still seek out music that I think is good. That can drive me up the wall, that can awaken a variety of dark moods in me. The new "World Undone" is a great record, full of interesting moments.


Stylistically this pack can be compared to bands like MORBID ANGEL, FUNEBRARUM, BLOOD INCANTATION, GORGUST, DEMILICH, VASTUM. But that's not so important. The main thing is that I enjoy listening to the new EP. Of course I enjoy the sound, the interesting cover and the production. But the most important thing is that the band can write songs that dig deep into your brain and under your skin. It's a really varied affair. The foundation is classic, traditional death metal, then very tastefully and elegantly progressive and technical passages are added. At the same time, the gentlemen retain their ferocity, rawness and power. Yes, it is the energy, the accumulated rage that will crush you. I recommend listening very carefully. I dare to say that everything will become clear after a few meetings together. This record needs time and peace. For me personally, then, last year's release is a big, pleasant surprise. Sometimes I feel like an old nomad who is always on the move. I seek out records that burn and blaze, that are forged from the finest steel. "World Undone" can be recommended to anyone who also likes to think with music, who has an open mind and a rich imagination. I have devoted my whole life to it. For many years I searched for the entrance to hell, until I finally discovered that the devil exists in all of us. I never gave up, I studied old writings, searched the archives, read Mr. H.P. Lovercraft's books. I have become infected with evil, with filth, and my face shows clear signs of gradual decay. Now I'm standing in an old swamp, the bloated bodies of drowned men floating around, soaking up the morbid atmosphere. I think about death, the end of everything. Mythical cthulhu death metal from the old swamps! The definition of evil, filth and inferno!


Tracklist:
01. Eldritch Incarnate 
02. Pillars Ov Pestilence 
03. Beyond The Black Mire 
04. World Undone

band:
James Maxwell: Guitars & Vocals
Kyle Jenkins-Young: Guitars
Looke Norman: Bass
Brad Messenger: Drums

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine