DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 21. června 2025

Interview - EXECUTION - Terrifying, dark, and cold echoes from the house of madness! A thrash black death metal opus with a mysterious aura!


Interview with black thrash death metal band from France - EXECUTION.

Answered Bruno (vocals), thank you!


Ave EXECUTION! First of all, I have to pay tribute to your latest album „Camisole“. I haven't heard such a powerful and crazy album in a long time. I have it at home, in my car, and at work, in various formats, and I listen to it whenever I need some new energy. How satisfied are you with the album now that some time has passed, and what has the reaction been like from fans?

Bruno: Thank you and your support. I can't really answer your question right now. The album is out on Great Dane Records but not yet distributed by Season of Mist, the official release date for them is June 13th. We'll have a release party on June 14th and see how the public reacts. Yes, we understand that there are things that could have been better.


In my opinion, the new album is perfect in every way. The sound, the ideas, the cover are all great. How does EXECUTION compose and how did the new album come about? It seems to me that you have a different lineup of musicians on every album. Who has the final say in the band and is the one who says, "This song is good, so let's keep it"?

For this album, we decided to put as much as possible around the album. The cover too. We did a lot of test recording. Some tracks are old but reworked with the whole band. It's a story, a concept. So the music follows the lyrics, to give an emotion. We work together with the ideas of the lyrics for the atmosphere.

"Camisole" has a harsh, brutal sound. Raw and rough. At the same time, it's piercing and cold. Where did you record the album? And who is responsible for the mastering? I really like that the sound is organic, so real. You avoided the "artificiality" and "over-the-topness" that some bands unfortunately tend to have nowadays.

We talked and we didn't want to sound like everyone else today. Too modern, clean, and fluid, no. We wanted that raw, old-school feel. But not too old either. A lot of albums sound the same today. We have a keyboard that brings melody, and the vocals are aggressive. We have the underground spirit.


It's clear that in death/black/thrash metal, lyrics often take a back seat. How do you perceive the content of the lyrics and how are they created in EXECUTION? What are they about on the new album and what influenced them?

This story is the sequel to our album ETERNAL DREAMS. The same character is interned in an asylum. His reality is alternate. The first track, BLACK TOMB, is his vision: he sees the hospital as a tomb. He crosses the doors of the asylum. If you want BLACK TOMB would be a dark hospital. After the rest of the album he is in an isolation room and undergoes analysis and care. But there are two realities, the one everyone sees and his own. He creates his story, his fears, and he sinks lower and lower each time.

If I'm not mistaken, EXECUTION dates back to 1989. How do you perceive that time? Together with other bands, you were at the birth of something new that had never been here before. Your history is full of interesting albums that rightfully belong in every fan's golden collection. I just wonder why there aren't more recordings? Three full-length albums in 36 years isn't exactly a lot. How do you explain that and what is the reason for it?

Yes, you're right, EXECUTION is an old band, November 1989. It's a long story, I'll keep it short. I'm the only survivor of the first lineup. After that, Abigail, our guitarist, arrived 9 months after the band's creation, but we can say he was there from the beginning, right? At the beginning, we did it quickly; two demos and a vinyl album in 1992. Too quickly. I think we were still looking for the band's identity. And it's since 1995 that we found our personality. We took Sophie with us on keyboards and vocals. We released ETERNAL DREAMS in 1999. A complex album. We had a lot of changes of drummers and secondary guitarists. It was hell for us. We played shows and prepared an album, but each time a member left the band or was fired . It was the era of studios, real studios? No Cubase or Pro Tools. We had to spend as little time as possible in the studio. Time cost money. It must be said that we have two entire albums that are not recorded. But we made backups, a 9-track album "DYING ALONE" with Abigail. We keep the idea of ​​doing it one day with retouches from the current band. Another album without a name, 8 tracks, with complicated and sometimes long titles. Today, we could do it with this line-up, more professional than before. And that's our next project, 4 of these tracks with 4 new titles.


I love your country, culture, monuments, and beautiful girls. In recent years, however, France has also been a veritable treasure trove of good metal music. You approach music a little differently than others. I like SVART CROWN, DEATHSPELL OMEGA, but also veterans MERCYLESS, MORTUARY, newcomers RITUALIZATION, SKELETHAL... there are so many great bands – how is that possible? Is it the wine? :) Do you have any other tips for us? Do you see any differences between concerts elsewhere in Europe and in your country?

I don't know if it's the wine. It's just that there are a lot more bands in France in recent years. And more professional bands than before. It's much easier to learn music today with the internet, tutorials... In the 90s, you had to work on your guitar or drum lessons alone in your little room, waiting to see your guitar teacher again the following week (lol), an eternity... But personally, I find that there are still amateur bands everywhere in Europe, and that there are still some today.

Death/thrash/black metal isn't exactly a style that's in the spotlight of fans' interest. That makes support all the more important. From the old days, I remember that you supported your favorite band by buying CDs, T-shirts, and going to concerts. But times have changed. The world is ruled by the internet and music downloads. How do you, as a band, perceive these changes? Have you had to adjust the way you operate? What about your fans, are they different too?

Yes, everything has changed, but the Death Metal scene still has fans who like to have CDs, vinyls, t-shirts, etc. I prefer to buy real CDs and vinyls, it's better than a link. But that's my opinion. We still have long-time fans and new ones.

What does music mean to you? What is it like to play extreme metal from a musician's perspective? What do you like about it and what don't you like? You can also look at this question from a philosophical point of view. Is thrash/black death metal more of a hobby or a lifestyle for you?

It's my life, my lifestyle since I was 13, when I discovered AD/DC with Highway to Hell. I immediately loved the music and the world of hard rock. The cover was fantastic for a 13-year-old kid. and then I discovered a lot of bands. and the evolution towards heavy, speed, thrash, and death. a bit like many of us. the world of IRON MAIDEN with magnificent covers. and I loved the evolution of Metal, ANVIL "metal on metal", RAVEN, VENOM, BATHORY, METALLICA, SLAYER, EXODUS, and then DEATH, POSSESSED and MORBID ANGEL.I formed my first band at 16, playing guitar with friends, "ENFER" (hell). But those were the rehearsals in my bedroom. Then I formed BAD DEVILS, still on guitar. But we had a singer who didn't want to sing, a real problem. He pretended to be a singer, a fan of MÔTLEY CRUE, POISON... but without the voice, lol. So, I have guitar and vocals...When I formed EXECUTION, I decided to only do the vocals.


It's been 36 years since EXECUTION was founded. You are a household name on the scene, you have loyal fans, you perform at concerts. Is there anything else you want to achieve as a band? What are your goals for the future?

We're going to play shows to promote the album "CAMISOLE" and write songs. We won't be here forever. 36 years is already a long time.

During EXECUTION, we participated in side projects. I was the vocalist for the black metal band BEAUTY OF DESOLATION; we released two CDs, "World Agony" and "Cold Emotions," and Abigail was the frontman of SEAEARTH and one album, "Sea of Lava."

And what are your plans for the coming months? What can fans look forward to? If you have a message for them, for labels, for promoters, here's the space...

Come to our concerts and talk with us. We love to meet people. All underground.

Thank you very much for the interview, for your great music, and I wish EXECUTION sold-out concerts and crazy fans who will tear your hands off with merchandise. I also wish you much success and happiness in your personal lives.

Thank you very much for this interview.

Rozhovor - EXECUTION - Děsivé, temné a chladné ozvěny z domu šílenství! Thrash black death metalový opus s tajemnou aurou!


Rozhovor s black thrash death metalovou skupinou z Francie - EXECUTION.

Odpovídal Bruno (zpěv), děkujeme!

Recenze/review - EXECUTION - Camisole (2025):

Ave EXECUTION! Hned na úvod musím vyseknout poklonu před vaším posledním albem „Camisole“. Už dlouho jsem neslyšel tak natlakovanou a šílenou desku. Mám ji doma, v autě i v práci, v různých formátech a poslouchám ho pokaždé, když potřebuji novou energii. Jak jste s albem spokojeni s odstupem vy a jaké jsou reakce od fanoušků?

Bruno: Děkuji za vaši podporu. Momentálně nemohu na vaši otázku odpovědět. Album vychází u Great Dane Records, ale zatím není distribuováno Season of Mist. Oficiální datum vydání je 13. června. 14. června uspořádáme release party a uvidíme, jak na něj veřejnost zareaguje. Ano, chápeme, že některé věci mohly být lepší.


Podle mě je novinka dokonalým albem vlastně po všech stránkách. Skvělý je zvuk, nápady, cover. Jakým způsobem EXECUTION skládají a jak konkrétně vznikalo nové album? Přijde mi, že snad u každé desky máte jinou sestavu muzikantů. Kdo má hlavní slovo v kapele a je tím, kdo řekne – tahle je ta skladba dobrá, tak ji necháme?

Pro toto album jsme se rozhodli dát do něj co nejvíce. I obal. Udělali jsme spoustu zkušebních nahrávek. Některé skladby jsou staré, ale přepracované s celou kapelou. Je to příběh, koncept. Hudba tak následuje texty, aby vyvolala emoce. Spolupracujeme s nápady textů, abychom vytvořili atmosféru.

„Camisole“ má drsný brutální zvuk. Syrový a surový. Zároveň průrazný a chladný. Kde jste album nahrávali? A kdo je podepsán pod masteringem? Mně se hrozně líbí, že je zvuk organický, takový reálný, vyhnuli jste se „umělosti“ a „přeřvanosti“, jak to bohužel mají některé kapely dnes ve zvyku.

Povídali jsme si a nechtěli jsme znít jako všichni ostatní dneska. Příliš moderně, čistě a plynule, ne. Chtěli jsme ten syrový, oldschoolový feeling. Ale taky ne příliš starý. Hodně alb dneska zní stejně. Máme klávesy, které přinášejí melodii, a vokály jsou agresivní. Máme undergroundového ducha.


Je jasné, že u death/black/thrash metalu bývají často texty na druhé koleji. Jak vnímáš obsah textů ty a jakým způsobem vznikají u EXECUTION? O čem jsou na nové desce a čím byly ovlivněny?

Tento příběh je pokračováním našeho alba ETERNAL DREAMS. Stejná postava je internována v ústavu. Jeho realita je alternativní. První skladba, BLACK TOMB, je jeho vize: vidí nemocnici jako hrobku. Prochází dveřmi ústavu. Pokud chcete, BLACK TOMB by byla temná nemocnice. Po zbytku alba se nachází v izolační místnosti a podstupuje analýzu a péči. Existují však dvě reality, ta, kterou vidí všichni, a ta jeho vlastní. Vytváří svůj příběh, své obavy a pokaždé klesá níže a níže.

Jestli se nepletu, EXECUTION datují svůj vznik do roku 1989. Jak tu dobu vnímáš ty? Stáli jste spolu s ostatními kapelami u zrodu něčeho nového, co zde ještě nebylo. Vaše historie je plná zajímavých alb, které patří právem do zlaté sbírky každého fanouška. Jen si říkám, proč těch nahrávek není víc? Tři dlouhohrající desky za 36 let není zrovna moc. Čím si to vysvětluješ a co je toho příčinou?

Ano, máš pravdu, EXECUTION je stará kapela, založená v listopadu 1989. Je to dlouhý příběh, takže to zkrátím. Jsem jediný přeživší z původní sestavy. Poté, devět měsíců po založení kapely, přibyl náš kytarista Abigail, ale dá se říct, že byl u toho od začátku, že? Na začátku jsme to udělali rychle; dvě dema a vinylové album v roce 1992. Příliš rychle. Myslím, že jsme stále hledali identitu kapely. A teprve v roce 1995 jsme našli svou osobnost. Přibrali jsme Sophie na klávesy a zpěv. V roce 1999 jsme vydali ETERNAL DREAMS. Komplexní album. Měli jsme spoustu změn bubeníků a druhých kytaristů. Bylo to pro nás peklo. Hráli jsme koncerty a připravovali album, ale pokaždé někdo odešel z kapely nebo byl vyhozen. Byla to éra studií, skutečných studií? Žádný Cubase nebo Pro Tools. Museli jsme strávit co nejméně času ve studiu. Čas stál peníze. Je třeba říci, že máme dvě celá alba, která nejsou nahraná. Ale udělali jsme zálohy, 9skladbové album „DYING ALONE“ s Abigail. Stále máme v plánu ho jednoho dne vydat s úpravami od současné kapely. Další album bez názvu, 8 skladeb, se složitými a někdy dlouhými názvy. Dnes bychom to mohli udělat s touto sestavou, která je profesionálnější než dříve. A to je náš další projekt, 4 z těchto skladeb se 4 novými názvy.


Miluji vaši zemi, kulturu, památky, i krásné dívky. Poslední roky je ale Francie také doslova studnicí dobré metalové muziky. Jdete na hudbu trošku jiným způsobem, než ostatní. Mám rád SVART CROWN, DEATHSPELL OMEGA, ale i veterány MERCYLESS, MORTUARY, nováčky RITUALIZATION, SKELETHAL…těch skvělých kapel je spousta – jak je to možné? Je to vínem?:). Máš pro nás nějaké další tipy? Vidíš třeba nějaké rozdíly mezi koncerty jinde v Evropě a u vás?

Nevím, jestli je to vínem. Jenomže v posledních letech je ve Francii mnohem víc kapel. A více profesionálních kapel než dříve. Dnes je mnohem snazší naučit se hrát na hudební nástroj díky internetu, tutoriálům... V 90. letech jste museli cvičit na kytaru nebo bicí sami ve svém pokoji a čekat, až se příští týden znovu setkáte se svým učitelem kytary (lol), což byla věčnost... Ale osobně si myslím, že v Evropě jsou stále všude amatérské kapely a že některé existují dodnes.

Death/thrash/black metal není zrovna styl, který by byl na výsluní zájmu fanoušků. O to víc záleží na podpoře. Ze starých časů mám zafixováno, že oblíbená skupina se podporuje koupí CD, trika, zajde se na koncert. Jenže doba se změnila. Světu vládne internet, stahování hudby. Jak vnímáte tyto změny vy, jako kapela? Museli jste nějak upravit své fungování? Co fanoušci, jsou také jiní?

Ano, všechno se změnilo, ale death metalová scéna má stále fanoušky, kteří mají rádi CD, vinyly, trička atd. Já raději kupuji skutečná CD a vinyly, je to lepší než odkaz. Ale to je jen můj názor. Stále máme dlouholeté fanoušky i nové.

Co pro tebe znamená muzika? Jaké to je z pohledu muzikanta hrát extrémní metal? Co se ti ta tom líbí a co nemáš rád? Můžeš na tuhle otázku podívat i z filozofického hlediska. Je pro tebe thrash/black death metal, spíše koníčkem nebo životním stylem?

Je to můj život, můj životní styl od 13 let, kdy jsem objevil AD/DC s albem Highway to Hell. Okamžitě jsem si zamiloval hudbu a svět hard rocku. Obal alba byl pro 13letého kluka fantastický. Pak jsem objevil spoustu kapel a vývoj směrem k heavy, speed, thrash a death metalu. Trochu jako mnoho z nás. Svět IRON MAIDEN s nádhernými obaly. Miloval jsem vývoj metalu, ANVIL „metal on metal“, RAVEN, VENOM, BATHORY, METALLICA, SLAYER, EXODUS a pak DEATH, POSSESSED a MORBID ANGEL. V 16 letech jsem založil svou první kapelu, hrál jsem na kytaru s přáteli, „ENFER“ (peklo). Ale to byly jen zkoušky v mém pokoji. Pak jsem založil BAD DEVILS, stále jako kytarista. Ale měli jsme zpěváka, který nechtěl zpívat, což byl opravdový problém. Předstíral, že je zpěvák, fanoušek MÔTLEY CRUE, POISON... ale bez hlasu, lol. Takže jsem měl kytaru a zpěv... Když jsem založil EXECUTION, rozhodl jsem se věnovat pouze zpěvu.


Od založení EXECUTION uběhlo 36 let. Jste pojem na scéně, máte věrné fanoušky, vystupujete na koncertech. Je ještě něco, čeho chcete jako kapela dosáhnout? Jaké máte cíle do budoucna?

Budeme hrát koncerty na podporu alba „CAMISOLE“ a psát nové písničky. Nebudeme tu věčně. 36 let je už dlouhá doba.

Během EXECUTION jsme se účastnili i vedlejších projektů. Já jsem byl zpěvákem black metalové kapely BEAUTY OF DESOLATION; vydali jsme dvě CD, „World Agony“ a „Cold Emotions“, a Abigail byl frontmanem SEAEARTH a jednoho alba, „Sea of Lava“.

A co chystáte v nejbližších měsících? Na co se mohou fanoušci těšit? Pokud máš pro ně, pro labely, pro promotéry nějaký vzkaz, tak zde je prostor…

Přijďte na naše koncerty a popovídejte si s námi. Rádi poznáváme nové lidi. Navždy v undergroundu.

Děkuji moc za rozhovor, za vaši skvělou muziku a přeji EXECUTION, abyste měli samé vyprodané koncerty a šílené fanoušky, kteří vám utrhají ruce s merchandise. Přeji vám také hodně úspěchů a pohody i v osobních životech.

Moc děkuji za tento rozhovor.

pátek 20. června 2025

Recenze/review - SHROUDED IN DARKNESS - 11:11 (2025)


SHROUDED IN DARKNESS - 11:11
CD 2025, Downfall Records, Black Vulture Records

for english please scroll down

Kolena rozedřená do krve. Ruce sepnuté k nebi. Strach v duši, pokora a bolest. Je tu chladno a pochmurno. Ve starém kostele, do kterého už nikdo nechodí. Všichni ztratili víru v Boha i v sebe sama. Zavřeni ve svých myslích, napojeni na obrazovky, jsou ovládáni již zcela jinou entitou. Marně se modlím za jejich duše, marně volám do oblak. Rozhřešení nikdy nepřijde. Jenom strach, nenávist a člověk se stane vlkem.

U švédských doom death metalistů SHROUDED IN DARKNESS mě vždy napadá velká spousta podivných myšlenek. Tahle smečka dokáže rozjitřit moji mysl, donutit mě k zamyšlení. Jejich hudba je opět naléhavá, smutná a záhadná. Jako prázdný kostel, do kterého už dávno nikdo nechodí. Pokud máte chuť, přečtěte si rozhovor, který jsme s kapelou před lety udělali (je odkazován dole pod dnešním článkem, stejně jako recenze na minulé album). Zahaleni do krvavé mlhy se ploužíme dnešním světem. Bez víry, bez naděje. 


Švédi ve svých textech nahlížejí do nitra lidské duše. Témata jsou velmi propracovaná, stejně jako hudba, která vás strhne do hlubiny. Atmosféra skladeb je zádumčivá, smutná, naléhavá. Jednotlivé motivy se dostaly postupně do mého podvědomí a těšil jsem se každý den, až si konečně sednu ve svém pokoji, zhasnu všechna světla a nechám se unášet na zpěněných vlnách řeky beznaděje. Jakoby se kolem mě plazili během poslechu jedovatí hadi. Postupně mě uhranou, získají si mě na svoji stranu, aby mě nakonec uštkli a v žilách mi začal kolovat prudký jed. S hudbou na albu "11:11" je to velmi podobné. Donutila mě se zastavit v dnešním podivném a divokém světě, přemýšlet, zpomalit veškeré životní funkce. Byl jsem jenom já, starý kostel v mých představách a tahle nahrávka. Ve stínech se ukrývaly přízraky, bez tváří, bez svědomí. Někdy mívám divoké emotivní sny, ze kterých se nechci probudit. Raději bych jen tak ležel, poslouchal, než se vracel do reality. Novinka je pro mě opět velmi silným zážitkem. Doom metal je velmi náročná disciplína. SHROUDED IN DARKNESS opět dokazují, že jsou mistři ve svém oboru. Pokud svůj čas rádi trávíte ve společnosti třeba takových PARADISE LOST, ANATHEMA, MY DYING BRIDE, jste tu správně. Tahle smečka navíc přináší velkou spoustu vlastních nápadů. Má svůj výraz, ksicht  chcete-li. Vždycky jsem měl nějak podvědomě rád staré chrámy, opuštěné hřbitovy, pohřebiště, katakomby. Je na nich něco záhadného, přitažlivého, tajemného. Stejně jako na hudbě těchto tmářů. Kolena rozedřená do krve. Ruce sepnuté k nebi. Strach v duši, pokora a bolest. Je tu chladno a pochmurno. Ve starém kostele, do kterého už nikdo nechodí. Všichni ztratili víru v Boha i v sebe sama. Temná, tajemná, mrazivá doom death metalová modlitba za všechny prokleté! Smutek se zde potkává s krvavou mlhou!


Asphyx says:

Knees scraped raw. Hands clasped toward the sky. Fear in their souls, humility and pain. It is cold and cloudy here. In an old church that no one visits anymore. Everyone has lost faith in God and in themselves. Locked in their minds, connected to screens, they are controlled by a completely different entity. I pray in vain for their souls, I call in vain to the clouds. Absolution will never come. Only fear, hatred, and man becomes a wolf.

Swedish doom death metal band SHROUDED IN DARKNESS always brings a lot of strange thoughts to my mind. This pack can stir my mind, force me to think. Their music is once again urgent, sad, and mysterious. Like an empty church that no one has attended in a long time. If you feel like it, read the interview we did with the band years ago (it's linked below today's article, as is the review of their previous album). Shrouded in a bloody fog, we trudge through today's world. Without faith, without hope.


In their lyrics, the Swedes look into the depths of the human soul. The themes are very sophisticated, as is the music, which draws you into its depths. The atmosphere of the songs is melancholic, sad, urgent. The individual motifs gradually entered my subconscious, and every day I looked forward to finally sitting down in my room, turning off all the lights, and letting myself be carried away on the foamy waves of the river of despair. It was as if poisonous snakes were crawling around me as I listened. They gradually bewitched me, won me over to their side, only to bite me in the end and let the fierce poison flow through my veins. The music on the album "11:11" is very similar. It forced me to stop in today's strange and wild world, to think, to slow down all my life functions. It was just me, an old church in my imagination, and this recording. Ghosts hid in the shadows, faceless, without conscience. Sometimes I have wild, emotional dreams that I don't want to wake up from. I'd rather just lie there and listen than return to reality. The new album is once again a very powerful experience for me. Doom metal is a very demanding discipline. SHROUDED IN DARKNESS prove once again that they are masters of their craft. If you like to spend your time in the company of bands such as PARADISE LOST, ANATHEMA, MY DYING BRIDE, you've come to the right place. What's more, this pack brings a lot of their own ideas to the table. They have their own expression, their own face, if you will. I've always had a subconscious fondness for old temples, abandoned cemeteries, burial grounds, and catacombs. There is something mysterious, attractive, and enigmatic about them. Just like the music of these dark masters. Knees scraped raw. Hands clasped toward the sky. Fear in the soul, humility, and pain. It is cold and gloomy here. In an old church that no one visits anymore. Everyone has lost faith in God and in themselves. A dark, mysterious, frosty doom death metal prayer for all the damned! Sadness meets bloody fog here!


about SHROUDED IN DARKNESS on DEADLY STORM ZINE:





Tracklist:
1. 11:11 (Introduction) 
2. No Escape 
3. Cruel Winds 
4. Dreams 
5. My Every Step 
6. The Lurking Devil
7. 11:11 

Info - OBSCENE EXTREME FESTIVAL 2025


Už máš svůj lupen?

Vstupenky najdeš tady: https://tickets.obsceneextreme.cz. A na stejném odkaze si můžeš rezervovat místo ve vip kempu a místo na parkovišti nebo lockerbox. POZOR: Počet míst je omezený!!! Jednodenní vstupenky nebudou k dispozici.



OEF TEENAGER PASS: OEF teenager pass je vstupenka, kterou dostane každý návštěvník od 14-tého roku narození do dne, kdy je dotyčnému 19 let, za zvýhodněnou cenu 777 Kč. Teenager pass budeme prodávat jen na místě oproti předložení dokladu (pas nebo občanský průkaz). Věříme, že potěšíme nejen teenagerovskou mládež, ale i jejich rodiče. Mládí vpřed na OEF!!!!

KINDER GRINDER: Vezměte své ratolesti s sebou, ať si také užijí festivalový nášup!!! Děti do 14 let mají vstup zdarma a dětský koutek, který na OEF máme je také free. Vaše děti na nové kamarády a zážitky, které si z Obscene Extreme odvezou jen tak nezapomenou!

DOMÁCÍ MAZLÍČCI: Nechte prosím své zvířecí miláčky doma, na festu je příliš mnoho lidí, hluku atd. a také pro bezpečnost všech maniaků je třeba udělat maximum, a proto máme přísný zákaz vpouštět do areálu zvířata!!! Určitě se najde někdo, kdo se vám o ně těch pár dní postará.

SPOLUJÍZDA: Zkuste přidat příspěvek do této skupiny nebo na událost. Třeba najdete někoho, kdo jede stejným směrem. FB skupina pro spolujízdu: https://www.facebook.com/groups/ridesharetoobsceneextremeandback.



Uvidíme se na Bojišti!!!



---------------------------------------------------------------------------------------------------

KNIŽNÍ TIPY - Odejít na jih - Robert R. McCammon (2024)


Odejít na jih - Robert R. McCammon
2024, Fobos

Nevím jak to máte nastavené v hlavě vy, ale já když už mám všeho dost, tak se uzavírám do své ulity. Mám rád sport a tak plavu, jezdím na kole a nebo se toulám v lesích. Snažím se odstřihnout od všemožných jedovatých sítí, které nás všechny ovládají, ať chceme a nebo ne. Seděl jsem zrovna v práci a vyplňoval nějaké tabulky. Nudná, opakující se činnost. Najednou jsem zjistil, že se vůbec nedokážu soustředit. Muzika na uších, i když mám skvělá sluchátka, tak stejně některé kolegy nedovedou odhlučnit. Chtěl bych pryč, odlétnout, někam do lesa. Přidám hlasitost na mp3 přehrávači a raději si jdu vyřídit soukromou poštu. A hele nějaká výprodej u Knihy Dobrovský, vykoukne na mě email. Většina jsou nějaký nesmysly, tedy pro mě. Ale Robert R. McCammon za 99,- kč? To by byl hřích si nekoupit. Kolega donadává na manželku a začne hýkat. Říká vlastní vtipy, který nejsou k smíchu. Tak se jim směje sám. Hodně nahlas.

Raději ho nekomentuji, protože by se chytil a bavil se se mnou. Raději vložím knížku do imaginárního košíku. Zítra, než pojedu zase na sever, tak si ji vyzvednu v boxu Zásilkovny. I stane se. Ještě netuším, že budu ve vlaku stát, i když mám místenku, protože mi místo zasedne rozklepaná stařenka a je mi jí líto. Ve stoje mi moc číst nejde. Nahoru na Jablonec jedu autobusem, tam zase vedle mě sedí nějaká paní kolem čtyřiceti, která se mě pořád na něco ptá. Je docela hezká, ale děsně otravná. A kam že jedu a jestli se mi líbí a co dělám večer. Nakonec, když vystoupíme, tak se omluvím, že jsem gay. Smutně odejde, já nasednu do auta k mámě a když se mě zeptá, jaká byla cesta, tak řeknu, že dobrá. Nahoře na chalupě mě čeká stříhání plotu, sestavení nového lehátka. Do toho leje i bouří. Jenže znáte to, zase tolik často se sem nedostanu, tak musím makat, co to jde. S rozlámaným tělem si konečně zalezu do pokoje a otevřu knížku. Je to hodně silný příběh. O bývalém vojákovi, který se snaží přežít. Jako já, říkám si často, když roztřesenými rukami obracím stránky. Zase jsem to s prací nějak přehnal. 

V téhle knížce je všechno. Bolest, utrpení, děsivé vzpomínky, strach i naděje. A samozřejmě láska. Volám druhý den domů, jsme zrovna každý někde jinde. Jsem jak kvočna, která se uklidní, až když ví, že je vše v pořádku. Jsem starej fotr, řeknu si, když mi ti mí dva puberťáci znuděně potvrdí, že je vše ok. Manželka je také u rodičů a mě čeká vyklízení půdy. Tahám celý den železo. Rezavé nářadí, trámy,  hranoly, je toho na tři vozejky. Musím to potom odvézt do kopců do sběrného dvora. Možná si udělám kýlu a budu mít klid, nadávám, když už nemůžu. Na jednoho je toho moc, ale bratr je línej a stařenku to tahat nenechám. Nevím, jak to máte vy, ale já když čtu nějakou knihu, tak když někoho potkám, tak mu přiřazuji tváře z příběhu. Maníka v laclových montérkách jsem si zařadil ihned. Nadává jako špaček a pořád plive kolem sebe. Vrátím se na chalupu a konečně přestane pršet. Co takhle siesta po obědě? Máma usne a tak mám pár hodin na čtení. Děj ubíhá rychle, pořád se něco děje. Venku se strhne znovu bouřka, jsem zoufalý muž v zoufalé krajině. Jako Dan Lambert. 

Pálí mě záda, klouby, marně hledám aspoň kousek místa v těle, které mě nebolí. Dělám si poznámky do telefonu, postřehy, a čtu si dál. Je večer a zítra mě čeká zase cesta domů. Mívám to tahle, nějak nechápu, proč se tomu říká rekreační chalupa. Jenom tu makám. Nevadí mi to, ale aspoň nějaká procházka v kopcích (bez vozíku naloženého tunami rezavého šrotu), by bodla. Tak snad příště, loučím se na autobusáku v Jablonci. Ze čtení mě vytrhne skupina mladých Polek, co se mnou jedou na taneční soutěž do Prahy. Tolik krásy, joj. Pokazí to akorát jeden dědek, co se jich ptá, jestli jsou Rusky. Je to klasický dezolát. Jejich vedoucí k němu přijde a dá mu facku. Tak přestane. Zaleze do sedadla a drží hubu. Musím se usmívat pod fousy. Takhle se na ně musí. Neměl být sprostý a debil. Já jsem ale zase s Danem na jeho cestě na jih. Prožívám s ním všechny jeho eskapády a dost často se zamýšlím, jak bych se zachoval v jeho situaci já. 

O knížce se píše, že je to mistrovské dílo. Je, myslím si to také. Kam by se ubíral váš život, kdybyste ve strachu a vzteku někoho zabili? Ve válce? Nenechte se ale mýlit, kniha není jen smutná a pochmurná. Je v ní i vtip, lehkost a hravost. Také hledáte svoji léčitelku? Ano, další z děl autora, se kterými jsem měl tu čest, tentokrát je to opět zásah přímo do srdce. Dnešní tip si určitě užijete. Pokud máte bohatou fantazii, což určitě máte, protože jinak byste nečetli, tak si tenhle majstrštyk vychutnáte. Mějte se co nejlépe a ať vaše kroky provází síla. Děkuji za pozornost. 

------------------------------------------------------------------------------------------------------
Panovalo pekelné léto a vzduch páchl po hořících dětech… Touto „jednou z nejchytlavějších prvních vět v současné literatuře“ (dle deníku The Atlanta Journal-Constitution) Robert McCammon otevírá mistrovské vizionářské dílo o přežití, spáse a ohromujících proměnách, jaké dovede způsobit láska.

Odejít na jih popisuje cestu zoufalého muže zoufalou krajinou, „v gotickém pikareskním románu, který kombinuje drsnou zápletku a černý humor…“ (The Wall Street Journal)

Dan Lambert, muž zavalený vzpomínkami a otrávený Agentem Orange, v jediném okamžiku strachu a vzteku zabije člověka – a to mu navždy změní život. Začne ho stíhat zároveň policie a lovci lidí a Dan prchá na jih směrem do slepých ramen v Louisianě. V bažinaté krajině potká Arden Hallidayovou, mladou ženu obtěžkanou nepřehlédnutelným břemenem z minulosti, která hledá legendární zázračnou léčitelku zvanou Zářivá dívka.

Dan a Arden, svázaní loajalitou silnější než láska, se vydávají na cestu nepolevujícího napětí a znepokojivých objevů a svět jim jen málokdy ukazuje laskavou tvář… Po temných a pokroucených pěšinách putují až do záhadných hloubek lidského srdce.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 19. června 2025

Recenze/review - UNBIRTH - Asomatous Bersmirchment (2025)


UNBIRTH - Asomatous Bersmirchment
CD 2025, New Standard Elite

for english please scroll down

Jsou nahrávky na kterých si zkrátka všechno sedne perfektně dohromady. A to i přesto, že v brutálních, technickém death metalu si hodně vybírám. Mám rád, když není hudba jen dokonalým strojovým přepisem, musím cítit, že jsou za ní lidé a ne počítače. UNBIRTH jsem si pustil jednoho chladného podvečera, zrovna potom, co jsem viděl ve zprávách zase nějaký hnus a špínu. Potřeboval jsem si vyčistit hlavu. Zapnul jsem play a málem mi slezla kůže z obličeje.

Je to zkrátka masakr, inteligentně složený, s parádním zvukem (Claudio Mulas - recording, mastering, mixing) i zajímavým obalem (Giannis Nakos). Pokud jste fanoušek této kruté odrůdy smrtícího kovu nebo třeba jen jdete kolem, určitě ochutnejte. Je to smršť, je to tsunami, je to ošklivý výlet do podvědomí zkažené lidské mysli. Tenhle masakr doporučuje deset z deseti řezníků i patologů. 


Pod tvorbou kapely jsou podepsáni zkušení matadoři, kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. Nekompromisní, krutou a divokou muziku, která vám vyrve všechny vnitřnosti z těla. Poslouchám extrémní metal od jeho úplných začátků a i když moc dobře vím, že dnes už asi nebude vymyšleno nic nového (co by mě bavilo), tak musím říct, že "Asomatous Bersmirchment" má v sobě všechny potřebné ingredience k tomu, aby mě přikovali pokaždé na zeď. Případně mi ve zběsilých rytmech vyvrhli všechny vnitřnosti z těla. Jednotlivé skladby řežou tou správnou stranou nože. Hudební agrese se zde potkává s technikou ve velmi vyváženém poměru. Výsledkem je nahrávka, která nejen že je skvěle napsaná a složená, ale zároveň v sobě obsahuje velké množství temné energie. Ten tlak je opravdu tak velký, že je slabší povahy neustojí. Kdysi dávno jsem sám sobě přísahal, že přesně takovéto smečky budu podporovat. Schválně, ochutnejte, nechte na sebe muziku jen tak působit. Také cítíte, vnímáte ten tlak? Tu obrovskou sílu? Potom jste zde správně. Pokud bych potom měl k někomu tvorbu těchto tmářů přirovnat, volil bych jména jako PSYCROPTIC, SUFFOCATION, DISAVOWED, HOUR OF PENANCE, DEEDS OF FLESH, ABYSMAL TORMENT, SEVERE TORTURE, DEMIURGON, DECAPITATED. Samozřejmě, pánové jsou natolik schopní a dobří muzikanti, že dokázali do své tvorby vložit velké množství vlastních nápadů, výrazu i zajímavých momentů. Nezbývá mi nic jiného, než otočit volume doprava a modlit se, aby mi pánové nevystřelili mozek z hlavy. Je to vynikající album po všech stránkách. To vám klidně podepíšu vlastní krví. Absolutní technický brutální death metalový masakr lidské mysli! Temnota, chlad a polámané kosti! Tahle nahrávka vás rozemele na prach! 


Asphyx says:

There are recordings where everything just fits together perfectly. And that's despite the fact that I'm very selective when it comes to brutal, technical death metal. I like it when music isn't just a perfect machine transcription; I need to feel that there are people behind it, not computers. I played UNBIRTH one cold evening, right after I saw some more filth and nastiness on the news. I needed to clear my head. I pressed play and my skin almost crawled off my face.

It's simply a massacre, intelligently composed, with great sound (Claudio Mulas - recording, mastering, mixing) and interesting cover art (Giannis Nakos). If you're a fan of this cruel variety of deadly metal, or even if you're just passing by, be sure to give it a try. It's a whirlwind, it's a tsunami, it's an ugly trip into the subconscious of a corrupt human mind. This massacre is recommended by ten out of ten butchers and pathologists. 


The band's work is the brainchild of experienced veterans who know exactly what they want to play and how they want to play it. Uncompromising, brutal, and wild music that will rip your guts out. I've been listening to extreme metal since its very beginnings, and even though I know very well that nothing new (that I would enjoy) is likely to be invented today, I have to say that "Asomatous Bersmirchment" has all the necessary ingredients to nail me to the wall every time. Or rather, rip all my insides out with their frenzied rhythms. The individual songs cut with the right side of the knife. Musical aggression meets technique in a very balanced ratio here. The result is a recording that is not only brilliantly written and composed, but also contains a great deal of dark energy. The pressure is so great that the faint of heart will not be able to withstand it. A long time ago, I swore to myself that I would support bands like this. Go ahead, give it a try, just let the music wash over you. Can you feel it too? Can you feel the pressure? The enormous power? Then you're in the right place. If I had to compare the work of these dark artists to someone else, I would choose names like PSYCROPTIC, SUFFOCATION, DISAVOWED, HOUR OF PENANCE, DEEDS OF FLESH, ABYSMAL TORMENT, SEVERE TORTURE, DEMIURGON, DECAPITATED. Of course, these gentlemen are such skilled and talented musicians that they have managed to incorporate a large number of their own ideas, expressions, and interesting moments into their work. All I can do is turn up the volume and pray that these gentlemen don't blow my brains out. It's an excellent album in every way. I'll gladly sign that with my own blood. An absolute technical brutal death metal massacre of the human mind! Darkness, coldness, and broken bones! This recording will grind you to dust! 


Tracklist:
1. Intro 
2. Unresilient Congeries of Affliction 
3. Granfalloon 
4. Malignant Pregnancies 
5. Heimarmeneic Debacle 
6. Pantagruelian Overlap 
7. Ingeminate Acridity 
8. Insufflating Lambdacism 
9. Solemn Amphibology 

band:
Davide Farabegoli - Drums 
Emanuele Ottani - Guitars 
Alberto Baroni - Guitars 
Michele Sassano - Vocals 
Luca Marmi - Bass

Recenze/review - CROMLECH - Of Owls and Eels (2025)


CROMLECH - Of Owls and Eels
CD 2025, Darkness Shall Rise

for english please scroll down

Probudím se to tmy. Do absolutní tmy. Slyším jenom dech bestie. Bojím se vlastních démonů. Co je pravda, co sen a co jenom halucinace? Přemýšlím o tom, když sedím v dřevěné lavici a ptám se Boha na otázky života a smrti. Nikdy mi neodpověděl. Raději zůstávám ve tmě a poslouchám black metal. CROMLECH jsou kapelou, jejíž historie sahá až do roku 1994. Jedná se o dílo, pod kterým je podepsán maniak Impurus, kterého můžete znát z kapel jako Dies Ater, Cryogenic a Albez Duz.

Letos přichází se svým druhým dlouhohrajícím albem, které je po okraj narvané špínou, strachem, chladem i dlouhými stíny bez tváře. Základem je klasický black metal staré školy, nad kterým jsou pečlivě vystavění konstrukce, plné mrazivých a děsivých nálad. Rovnou napíšu, že se mi líbí reálný, opravdový, uvěřitelný a autentický Impurusovův přístup. Tohle album rozdrásá vaši tvář do krve. 


Jako bych byl po celý poslech zahalen do těžké, husté mlhy. Děsivé vize se zde potkávají s až doomovou atmosférou. Platí zde více než kde jinde, že je lepší nahrávku poslouchat, nechat se jí unášet, než psát nějaká slova. Sedím na vratké loďce, potácím se mezi naším a oním světem. v Mé hlavě se prolíná svět fantazie, snů, nočních můr s neméně krutou realitou. Na stromě naproti našemu domu usedl krkavec. Drží v zobáku oko a naklání hlavu na stranu. Láká mě, abych šel za ním. Přidávám postupně hlasitost, kývám se spokojeně do rytmu, jsem nemrtvý, jsem svým vlastním duchem, stínem věčnosti. Mrazí mě až v morku kostí, přesto se nechávám každý den, když se setmí, zlákat k dalšímu poslechu. Jedná se o velmi propracovanou nahrávku, která si ale zachovala takovou tu přirozenou živočišnost, jestli mi rozumíte. CROMLECH jsou letos ve vynikající formě a závidím fanouškům, kteří se zúčastní koncertu A Night of the Ancient Spells DARKNESS SHALL RISE v listopadu spolu s GEHENNA a PENTHOS. Naživo musí tahle hudba získat další rozměr. Je v ní totiž velká neklidná síla, takový ten poctivý pradávný základ, přístup, získaný snad v tom nejhlubším podzemí. "Of Owls and Eels" je přesně tím druhem alba, které si vás získá postupně, dostane se do vaší krve, do podvědomí. Probudím se to tmy. Do absolutní tmy. Slyším jenom dech bestie. Bojím se vlastních démonů. Co je pravda, co sen a co jenom halucinace? Přemýšlím o tom, když sedím v dřevěné lavici a ptám se Boha na otázky života a smrti. Nikdy mi neodpověděl. Raději zůstávám ve tmě a poslouchám tuhle nahrávku. Mrazivý, temný a chladný black metal, plný děsivých stínů! Co je sen a co krutá realita?


Asphyx says:

I wake up in darkness. In absolute darkness. All I can hear is the beast's breathing. I am afraid of my own demons. What is truth, what is dream, and what is mere hallucination? I ponder this as I sit on a wooden bench and ask God questions about life and death. He never answered me. I prefer to stay in the dark and listen to black metal. CROMLECH is a band whose history dates back to 1994. It is the work of the maniac Impurus, whom you may know from bands such as Dies Ater, Cryogenic, and Albez Duz.

This year, they are releasing their second full-length album, which is filled to the brim with filth, fear, coldness, and long, faceless shadows. The foundation is classic old-school black metal, carefully constructed with chilling and terrifying moods. I'll say right away that I like Impurus's realistic, genuine, believable, and authentic approach. This album will tear your face to shreds. 


It's as if I were shrouded in a heavy, thick fog throughout the entire listening experience. Terrifying visions meet an almost doom-like atmosphere here. More than anywhere else, it's better to listen to the recording and let yourself be carried away by it than to write any words. I sit in a rickety boat, teetering between our world and the other world. In my head, the world of fantasy, dreams, and nightmares blends with the no less cruel reality. A raven has settled on the tree opposite our house. It holds an eye in its beak and tilts its head to one side. It beckons me to follow it. I gradually turn up the volume, swaying contentedly to the rhythm. I am undead, I am my own spirit, the shadow of eternity. I feel a chill to the bone, yet every day when darkness falls, I allow myself to be tempted to listen again. It is a very sophisticated recording, but it has retained a natural animalistic quality, if you know what I mean. CROMLECH are in excellent form this year, and I envy the fans who will attend the A Night of the Ancient Spells DARKNESS SHALL RISE concert in November with GEHENNA and PENTHOS. Live, this music must take on another dimension. There is a great restless power in it, a kind of honest ancient foundation, an approach gained perhaps in the deepest underground. "Of Owls and Eels" is exactly the kind of album that will gradually win you over, get into your blood, into your subconscious. I wake up in the dark. In absolute darkness. All I can hear is the beast's breath. I am afraid of my own demons. What is truth, what is dream, and what is mere hallucination? I think about this as I sit on a wooden bench and ask God questions about life and death. He never answered me. I prefer to stay in the dark and listen to this recording. Frosty, dark, and cold black metal, full of terrifying shadows! What is a dream and what is cruel reality?



tracklist:
1. Old Incineration Hymn
2. Past Forever
3. Owls In The Fog
4. Ice Curse
5. Eels (Part I)
6. The Quiet Witness
7. Mordlust

band:
Impurus - everything



středa 18. června 2025

Recenze/review - PUTRESCENT - Darkness Embraced (2025)


PUTRESCENT - Darkness Embraced
CD 2025, Rotted Life Records

for english please scroll down

Identifikace nešla provést ani podle zubních záznamů. Oběť násilného činu byla zohavena k nepoznání. Další z čerstvě exhumovaných hrobů, na krásné zahradě, u člověka, kterého měli všichni rádi. Takový dobrý soused, říkali o něm. Měl ale svá temná, děsivá tajemství. Od mládí čekal vždy na to, až se setmí. Potom se vydával na lov. My tu teď stojíme, odkrýváme další hrob a cítíme všechnu tu bolest a strach, které se vznášejí kolem jako temné svědectví. Mám tu doma na recenzi debutové album maniaků PUTRESCENT a když jsem si jej poprvé pustil, ihned jsem si na tenhle hrůzný zážitek vzpomněl.

Jejich death metal je totiž opravdu určen pro všechny hrobníky, divoké maniaky, kteří uznávají v hudbě hlavně hnilobu, špínu a krutost. Smrt má mnoho podob, a tu kterou nám přinášejí tito šílení Američané, je krutá, hnusná a divoká. Jako ruce, které ponoříte do shnilých vnitřností. Vítejte v záhrobí!


V kapele působí členové INSINERATEHYMN, můžete se tedy spolehnout na poctivě odvedené řemeslo a morbidní práci. Dostanete nahrubo nasekanou tmu smíchanou se zkaženou krví a absolutním zlem. Jakoby pánové vytáhli na povrch ty nejhnusnější a nejtemnější myšlenky. Nahráno se skvělým zvukem (recorded with Erol Ulug, mixing and mastering and recorded at Bird Cage studios with Allen Falcon), opatřeno zajímavým obalem. Stylově lze hudbu těchto tmářů připodobnit ke kapelám jako DISMA, INCANTATION, SHED THE SKIN, FUNEBRARUM, IMMOLATION, DRAWN AND QUARTERED. Samozřejmě, tahle smečka přidává spoustu svých vlastních, do černých odstínů zahalených, nápadů a mrazivých stínů. Kývám se spokojeně do rytmu a odkrývám další starý hrob. Pokaždé, když se setkám s nějakou novou kapelou, tak se těším, co najdu v plesnivé rakvi. A zde je to prvotřídní, skvěle zahraný a složený materiál, který udělá dobře na zkažené duši každému prokletému. PUTRESCENT jsou dalším jménem na scéně, které budu pečlivě sledovat. Cítím zde totiž velký potenciál. Nové album to jasně a zřetelně dokazuje. Nezbývá, než počkat, až se setmí a nechat si v márnici vyprávět příběhy plné nenávisti, smrti a toho, co bude následovat po ní. Američané mi umožnili nahlédnout na druhou stranu, do samotného pekla. Poslouchejte hodně nahlas, ve tmě a chladu. Identifikace nešla provést ani podle zubních záznamů. Oběť násilného činu byla zohavena k nepoznání. Další z čerstvě exhumovaných hrobů, na krásné zahradě, u člověka, kterého měli všichni rádi. Takový dobrý soused, říkali o něm. Měl ale svá temná, děsivá tajemství. Hnilobný, mokvající, syrový death metal, který je nasáklý krutostí a zkaženou krví! Exhumace starého prokletého hrobu! 

Asphyx says:

Identification was not possible even from dental records. The victim of the violent crime had been mutilated beyond recognition. Another of the freshly exhumed graves, in a beautiful garden, belonging to a man whom everyone loved. Such a good neighbor, they said of him. But he had his dark, terrifying secrets. From his youth, he always waited for nightfall. Then he would go hunting. We are standing here now, uncovering another grave, and we can feel all the pain and fear that hangs around like a dark testimony. I have the debut album of the maniacs PUTRESCENT here at home for review, and when I played it for the first time, I immediately remembered this horrific experience.

Their death metal is truly intended for all gravediggers, wild maniacs who appreciate mainly decay, filth, and cruelty in music. Death has many forms, and the one brought to us by these crazy Americans is cruel, disgusting, and wild. Like hands that you dip into rotten entrails. Welcome to the afterlife!


The band features members of INSINERATEHYMN, so you can count on honest craftsmanship and morbid work. You get roughly chopped darkness mixed with rotten blood and absolute evil. It's as if the gentlemen brought the most disgusting and darkest thoughts to the surface. Recorded with great sound (recorded with Erol Ulug, mixing and mastering and recorded at Bird Cage studios with Allen Falcon), it comes with interesting cover art. Stylistically, the music of these darklings can be compared to bands such as DISMA, INCANTATION, SHED THE SKIN, FUNEBRARUM, IMMOLATION, and DRAWN AND QUARTERED. Of course, this pack adds a lot of their own ideas and chilling shadows, shrouded in black hues. I nod contentedly to the rhythm and uncover another old grave. Every time I encounter a new band, I look forward to what I will find in the moldy coffin. And here it is, first-class, brilliantly played and composed material that will do wonders for the rotten soul of every damned soul. PUTRESCENT is another name on the scene that I will be watching closely. I sense great potential here. The new album clearly and distinctly proves it. All that remains is to wait until dark and let the morgue tell stories full of hatred, death, and what will follow it. The Americans have allowed me to see the other side, into hell itself. Listen to it loud, in the dark and cold. Identification was not possible even by dental records. The victim of the violent crime was mutilated beyond recognition. Another of the freshly exhumed graves, in a beautiful garden, belonging to a man whom everyone loved. Such a good neighbor, they said about him. But he had his dark, terrifying secrets. Rotten, oozing, raw death metal, soaked in cruelty and corrupted blood! The exhumation of an old cursed grave!

tracklist:
01. Infinite Darkness 
02. Darkness Embraced 
03. Putrid Piles Of Human Flesh 
04. Sepulchral Desecration 
05. Spectral Sanctum 
06. Obscure Putrescent Growls Of Death 
07. Black Ceremony 
08. Inhuman Infestation

Recenze/review - AFFLICTION VECTOR - Contra Hominem (2025)


AFFLICTION VECTOR - Contra Hominem
CD 2025, Iron Bonehead Productions

for english please scroll down

Zbytky krve na kameni. Uprostřed lesů, v temnotě. Lovci a jejich oběti, bestie ze starých časů, které se vrátily na zem, aby se pomstily za světlo. Tajemné symboly, jako vzpomínka na dobu, kdy se obětovalo démonům. Mám rád hudbu, která je špinavá, kolem které se vznáší černá aura. AFFLICTION VECTOR z Itálie jsou novou smečkou, která uctívá dlouhé stíny. Jedná se o dvojici muzikantů (Stefano S. - Drums, Ans - Vocals, Guitars, Bass), kteří vás pozvou na dlouhou cestu bez konce. Směřuje rovnou do záhrobí, do starých opuštěných jeskyní, ve kterých přebývají nemrtví.

Tahle smečka vám půjde rovnou po krku. Svět v jejich podání je velmi nihilistický, zahalený do krvavé mlhy i černých mraků. Nevím, jestli jste někdy zažili vichřici v katakombách, ale pokud ne, tak stačí zapnout play na vašem přehrávači. Z reproduktorů se na vás vyhrne hnis, zlo i nahrubo nasekaná tma. 


Pro mě osobně je nové album velmi návykové. Má takovou zvláštní, temnou, magickou, neklidnou a zároveň přitažlivou atmosféru. Jako bych navštívil znesvěcený kostel a zúčastnil se černé mše. Oltář je připraven. Poslouchat tuhle nahrávku, je jako trávit čas v absolutní tmě. Někde hluboko v lesích, kde se scházeli prokletí, aby se ujistili ve své zvrácené víře. Zvuk i obal považuji za velmi povedené. Soustřeďme se ale na hudbu samotnou, o tu jde vždy především. Jsem spokojen. Při každém společném obřadu mám pocit, že na mě sáhla samotná smrt. Mrazí mě v zádech, moje nebohé tělo je pevně spoutané pavučinami. Zemřel jsem? Přešel jsem na druhou stranu? Ležím tu v otevřené rakvi a čekám na první riff. Jakmile prořízne těžký, smradlavý vzduch kolem, tak vstaneme z hrobů. Jsme jako stíny, jako duše, které nenajdou nikdy klid. Máte rádi kapely jako TEITANBLOOD, POSSESSION a VENEFIXION? Potom jste zde správně. Nejvíc se mi osvědčil poslech v době, když se setmělo a u v ulicích se začaly toulat stíny. Nebo v hodině mezi člověkem a vlkem. "Contra Hominem" je přesně tím druhem hudby, která se vám dostane do krve, do podvědomí. Usadí se vám ve vnitřnostech, začne tam pomalu hnít, aby vás nakonec roztrhala na kusy. AFFLICTION VECTOR jsou jako jezdci apokalypsy, kteří se vrátili, aby vás spálili ledovým ohněm. Zbytky krve na kameni. Uprostřed lesů, v temnotě. Lovci a jejich oběti, bestie ze starých časů, které se vrátily na zem, aby se pomstily za světlo. Tajemné symboly, jako vzpomínka na dobu, kdy se obětovalo démonům. Chladný a temný black death metal s krvavě mlhavou atmosférou! Krypta byla otevřena a vydala děsivé svědectví! 


Asphyx says:

Bloodstains on stone. In the middle of the woods, in the darkness. Hunters and their prey, beasts from ancient times that have returned to earth to take revenge for the light. Mysterious symbols, like a reminder of a time when sacrifices were made to demons. I like music that is dirty, with a black aura surrounding it. AFFLICTION VECTOR from Italy are a new pack that worships long shadows. They are a duo of musicians (Stefano S. - Drums, Ans - Vocals, Guitars, Bass) who invite you on a long journey with no end. It leads straight to the underworld, to old abandoned caves inhabited by the undead.

This pack will go straight for your throat. The world they present is very nihilistic, shrouded in bloody fog and black clouds. I don't know if you've ever experienced a storm in the catacombs, but if not, just press play on your player. Pus, evil, and roughly chopped darkness will pour out of your speakers.


For me personally, the new album is very addictive. It has a strange, dark, magical, restless, and at the same time attractive atmosphere. It's like visiting a desecrated church and attending a black mass. The altar is ready. Listening to this recording is like spending time in absolute darkness. Somewhere deep in the woods, where the damned gathered to confirm their perverted faith. I consider both the sound and the cover to be very well done. But let's focus on the music itself, which is always the most important thing. I am satisfied. During each joint ceremony, I feel as if death itself has touched me. I feel a chill down my spine, my poor body is tightly bound by cobwebs. Have I died? Have I crossed over to the other side? I lie here in an open coffin, waiting for the first riff. As soon as it cuts through the heavy, stinking air around us, we will rise from our graves. We are like shadows, like souls that will never find peace. Do you like bands like TEITANBLOOD, POSSESSION, and VENEFIXION? Then you've come to the right place. I found it most enjoyable to listen to when it got dark and shadows began to roam the streets. Or in the hour between man and wolf. "Contra Hominem" is exactly the kind of music that gets into your blood, into your subconscious. It settles in your guts, slowly begins to rot there, and eventually tears you to pieces. AFFLICTION VECTOR are like the horsemen of the apocalypse, who have returned to burn you with icy fire. Remnants of blood on stone. In the middle of the woods, in the darkness. Hunters and their prey, beasts from ancient times, who have returned to earth to take revenge for the light. Mysterious symbols, like a reminder of a time when sacrifices were made to demons. Cold and dark black death metal with a bloody, foggy atmosphere! The crypt has been opened and has revealed a terrifying testimony!


tracklist:
01. Antiuomo
02. Lethal
03. Cavern's Murmur
04. Ephemeral Lifeless
05. Abyss Rises
06. Nero Gorgo
07. Animalis Irae
08. To Lucifer

band:
Stefano S. - Drums
Ans - Vocals, Guitars, Bass


TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine