DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 14. prosince 2018

Rozhovor - ESKHATON - Vždy budeme intenzivnější a šílenější, jsme posedlí duchem totální smrti a chaosem bez hranic.


Rozhovor s australskou death metalovou skupinou ESKHATON.

Odpovídal Mr. Invokocide.

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.


Ave ESKHATON! Zdravím na druhou stranu zeměkoule do Austrálie. Přiznám se, že o vaší kapele jsem slyšel poprvé až díky českému labelu Lavadome. Jak se to vůbec přihodilo, že jste se dali dohromady? Jestli tě mohu poprosit, představ ještě českým čtenářům vaši kapelu. 

Zdravíme z podzemí, ESKHATON je psychotický bestiální death metal absolutního chaosu a totální smrti. Lavadome s námi byl v kontaktu již od debutu “Nihilgoety”, je velkým podporovatelem kapely a sdílí s námi hodnoty šílenství temnoty a zběsilosti. 


Hrajete totálně nihilistický death metal. Jedná se přesně o ten druh inferna, který posluchačům pořádně pocuchá nervy i sluchovody. Jak jste se k tomuto stylu dostali? Prošli jste si jako muzikanti i jinými styly hudby? Hráli jste v jiných kapelách? Kdo vás vlastně ovlivnil v začátcích? 

Vždy budeme intenzivnější a šílenější, jsme posedlí duchem totální smrti a chaosem bez hranic, vždy jsme hráli divoce, zatímco démoni ohně byli osvobozeni. Máme mnoho raných vlivů - MORBID ANGEL, BESTIAL WARLUST / CORPSE MOLESTATION, SADISTIK EXEKUTION, IMPALED NAZARENE - Tol Crompt Norz Norz Norz, POSSESSED – „Seven Churches“, původní SEPULTURU a mnoho dalších.. 

Pojďme k vaší novince „Omegalitheos“. Jedná se o 52 minut totálního vyhlazení. Přiznám se, že jsem album na poprvé vůbec nedoposlouchal. Přišlo mi až příliš divoké a nevstřebatelné. Abych mohl sepsat recenzi, musel jsem se několikrát opakovaně vracet a opravdu soustředěně poslouchat. Je to hodně složitá a nepřístupná muzika. Jaké máte ohlasy od posluchačů, fanoušků? Ta délka alba je opravdu zabijácká! 

Na 'Omegalitheos' jsme dostali spoustu pozitivních reakcí. 


První, co mě doslova uhodilo do očí, je skvělý obal od Daemorpha (Andriy Tkalenko). Moc toho o něm nejde na internetu dohledat, kromě toho, že hraje na basu v ruských GROND. Představ nám ho prosím. Jak jste se vůbec dali dohromady, proč vás oslovila právě jeho práce? Vybírali jste z jeho již vytvořených prací nebo vám namaloval Daemorph obal přímo pro vás? Slyšel třeba pro inspiraci dopředu vaše album? 

Rozhodli jsme se, že pro obal desky využijeme dílo od Daemorpha, protože jeho práce je úžasná a ďábelská, procházeli jsme jeho dřívější práce a věděli jsme, že by mohl něco nakreslit, ano nakreslil toto dílo jako posedlý maník a použil digitální zpracování pro dodání barvy. Daemorphův obal odpovídá brutalitě "Omegalitheos" a jeho detaily jsou impozantní. Daemorph pro nás vytvořil přesně to, co jsme chtěli, dal jsem mu jen koncept s klíčovými detaily a hrubou verzi textů k albu. Již poslouchal naše předchozí nahrávky a přivítal změnu, kterou po něm vždy žádají brutal death metalové kapely, a tím vzniklo ještě temnější dílo. 


„Omegalitheos“ má velmi dobrý, hodně temný zvuk. Je pod ním podepsán Adam Calaitzis. Proč právě on? Jak se vám s Adamem nahrávalo? 

Doposud jsme všechno nahrávali s Adamem v Toylandu. S tímto albem jsme to udělali trochu jinak a nahráli jsme to v Analogu, což dalo Adamovi víc práce a pak vše bylo přeneseno do jeho počítače. Nahrávací proces je vždy experimentální, jinak by všechny nahrávky zněly stejně. Cílem bylo překonat naši předchozí práci. 

Jak dlouho jste připravovali skladby pro „Omegalitheos“? Mezi „Workship Death“ a posledním albem uběhly čtyři roky. To není zase tolik dlouho, ale říká se, že skupina by měla desky vydávat po dvou letech, protože pak „nesejde z očí“ (alespoň tak to tvrdí velké labely). Jakým způsobem vlastně jako kapela skládáte nový materiál? 

Skládat pro "Omegalitheos" jsme začali v roce 2013 a v hrubé podobě jsme to dokončili v roce 2015. Hammerkill opustil kapelu a Militiarkh se připojil na bicí. S úmyslem zvýšit intenzitu předchozího alba, okamžitě zapadl do role a album jsme dokončili, nahrávat jsme začali v procinci 2016. V době, kdy bylo všechno kompletní (spousta práce od tří různých umělců - Daemorph, Alex Tartsus a Nether Temple Design) byl skoro rok 2018 a některé záležitosti pak pozdrželi vydání do poloviny roku 2018. Buď se napíše riff, který se pak ukáže kapele nebo se riffy vymýšlejí na zkoušce. Většina rifů se napíše a pak předloží kapele a někdy jsou pak pozměněny kapelou a jejími návrhy. Všichni víme, co tvoříme, takže když jsou nápady, tak se obvykle použijí, když ne, tak se použijí pro jiný riff. 


Jak jsem již zmiňoval, nové album je totálním infernem, vypáleným na hudební nosič. Jedná se o opravdový extrém i na death metal. Co tak sleduji vaši scénu, nejste výjimkou. Namátkou třeba IGNIVOMOUS, PORTAL, IMPETOUS RITUAL. Všechny kapely z vaší země hrají na samé hraně „snesitelnosti“. Snažíte se styl posouvat do ještě větší temnoty a zla. V žádné jiné zemi snad není kumulace tolika šílených kapel. Čím si to vysvětluješ? Zajímalo by mě, jak funguje australský underground? Z jakých kořenů jste vyrostli? 

Australský underground má mnoho extrémních kapel, které jsou surové a nekompromisní a to je součástí Australského postoje k metalu, nezkrotný, intenzivní, extrémní a surový. Kundy chodí na koncerty, kundy tvoří kapely. Tak jak zmiňuješ, je tu velké množství šílených kapel, ale je tu také spousta sraček, mohlo by to tady být zaměřeno víc na šílené death metalové kapely, ale stále zde máme spoustu neumětelského metalu, jako kdekoli jinde na světě. Pouze ti s ohněm uvnitř tvoří psychotické šílenství, není to tak, že nějaká melodická metalová kapela z Austrálie udělá nebo dokonce chce udělat surové a temné album. Všechno pochází z vůle umělců. 


A co koncerty, festivaly? Máte v Austrálii vůbec nějaké? Teď nemyslím komerční akce, ale pořádný underground. 

Je tady několik malých undergroundových festivalů a mnoho lokálních akcí, kam se dá vyrazit. Také sem jezdí mezinárodní umělci, což je pro Australany velká věc, protože jsou to kapely, které nevidíte příliš často nebo už nikdy znova. 

Kolik tak přijde na vaše vystoupení lidí? Jak vnímají vaši hudbu? Nic proti vám, ale nějak si nedovedu představit dav fanynek, co vás nepustí z pódia. Na podobnou muziku chodí spíš gurmáni, kteří dokáží ocenit veškerou složitost, brutalitu a chaos. 

Děvky si to živě užívají tak dlouho, dokud třepou hlavama! Ženské to milujou, křičí tak hlasitě, že neslyšíte hudbu, jen řev a sténání, jak masturbují a pak nekontrolovaně pláčou, když odcházíme. 


Letos jste hráli u nás na BRUTAL ASSAULT festivalu. Jak jste si vystoupení užili? Byli jste poprvé v Evropě? Neláká vás třeba nějaké větší turné? 

BRUTAL ASSAULT byl nejlepší festival, na kterém jsme kdy hráli. Měli jsme pár drobných problémů, k nimž došlo v našem zvuku, ale kromě toho to všechno sedlo! Také jsme hráli na BRUTAL ASSAULT AFTER PARTY, kde to proběhlo bez problémů. Byla to naše první cesta do Evropy a vrátíme se znova v roce 2019. Máme v plánu větší turné. 

Co chystají ESKHATON v nejbližších měsících? Můžeme se na vás těšit na nějakém koncertě i u nás? 

V roce 2019 se vrátíme na několik dalších evropských koncertů, přičemž bude minimálně jeden v Čechách. V příštím měsíci budeme skládat materiál pro split album, které vyjde u Lavadome v roce 2019. No a jakmile dokončíme materiál pro splitko, budeme pokračovat v hraní a začneme psát pro nové album. 


Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů. 

Interview - ESKHATON - We will always become more intense more insane we are possessed by the spirit of total death.



Interview with death metal band ESKHATON from Australia.

Answered Mr. Invokocide.

Translated by Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - ESKHATON - Omegalitheos (2018)

Ave ESKHATON! Greetings on the other side of the globe to Australia. I admit that I heard about your band for the first time thanks to the Czech label Lavadome. How did it all happen that you got together? If I can ask you to present your band to Czech readers.

Hails from the underworld, ESKHATON is psychotic bestial Death Metal of absolute chaos and total fucking death. Lavadome has been in contact with us since the debut ‘Nihilgoety' and has been a big supporter of the band and shares with us the values of madness darkness and savagery.


You play totally nihilistic death metal. This is exactly the kind of inferno that listeners really mess up their nerve and auditory canal. How did you get to this style? Did you pass as musicians other styles of music? Did you play in other bands? Who actually influenced you at the beginning? 

We will always become more intense more insane we are possessed by the spirit of total death and chaos has no limits, we always played savage and the demons fire within is released. We have many early influences MORBID ANGEL, BESTIAL WARLUST / CORPSE MOLESTATION, SADISTIK EXEKUTION, IMPALED NAZARENE – Tol Crompt Norz Norz Norz, POSSESSED – Seven Churches, early SEPULTURA, and many more. 

Let's go to your novel "Omegalitheos". It is 52 minutes of total annihilation. I admit that I did not finish the album for the first listening. It seemed too wild and non-absorbable. To be able to write a review, I had to come back several times and really listen to it. It's a very complicated and inaccessible music. Do you have any feedback from listeners, fans? The length of the album is really killer! 

We have received a lot of positive feedback and greater reach with ‘Omegalitheos’.


The first thing that hit me literally is the great cover from Daemorph (Andriy Tkalenko). I cannot find much about him on the Internet except he plays bass in the Russian band GROND. Please introduce him to us. How did you get together, why did you choose his work? Did you choose from his already created works or did Daemorph paint the cover directly for you? Did he hear your album for inspiration? 

We chose to use Daemorph for the cover art because his work is amazing and evil, we looked through his previous works and knew he could draw, yes he did draw this artwork, like a maniac possessed and he used digital work for his colour work. Daemorph’s cover matches the brutality of ‘Omegalitheos' and his detail is impressive, Daemorph created for us exactly what we wanted, I gave him the concept for the cover with the key details needed and a rough version of the lyrics to the album. He had already listened to our previous work and welcomed the change of always being asked by Brutal Death Metal bands, and to get more darker work done.


"Omegalitheos" has a very good, very dark sound, Adam Calaitzis is signed under this album, why did you choose him? how was the recording process with Adam? 

We have recorded with Adam at Toyland for every release so far. We did things a bit different with this album and we recorded in Analog which gave Adam more to do and that was all transferred into his computer. The recording process is always experimental or every release will sound the same. We aim to ‘out heavy’ our previous work. 

How long have you been preparing songs for "Omegalitheos"? Between „Worship Death“ and the last album have gone four years. This is not so long, but it is said that the band should release the album after two years, because then it "is not out of the eye" (at least that's what the big labels say). How do you create a new material like a band? 

Writing tracks for ‘Omegalitheos’ began in 2013, and was mostly written by 2015 in a rough form. Hammerkill left the band and Militiarkh joined on drums with the intent to increase the intensity of previous work he immediately fit the role and we finished writing the album and began recording December 2016. By the time all artwork for the album was complete (there is a lot of artwork from 3 different artists, Daemorph, Alex Tartsus and Nether Temple Design) was just before 2018 and some promotion was then needed pushing the release to mid 2018. Either a riff is written and shown to the band or riffs are made at rehearsal, mainly riffs are written and shown to the band and sometimes then altered by the band with suggestions. We all know what we are creating so when ideas are made they are normally used, if not they are used for another riff.


As I mentioned, the new album is a total inferno burned onto a music medium. This is a real extreme for death metal. What I watch your scene is not an exception. For example IGNIVOMOUS, PORTAL, IMPETOUS RITUAL. All bands in your country play on the edge of "tolerability". You are trying to move the style into even greater darkness and evil. There is no accumulation of so many crazy bands in any other country. How do you explain that? I wonder how the Australian underground works? From what roots did you grow up? 

The Aussie underground has had many extreme heavy bands that are raw and uncompromising and that is part of an Aussie attitude in metal, savage heavy intense extreme and raw. Cunts go to shows, cunts form bands. There is a good amount of heavy crazy bands as you say here but there is a lot of pussy bands too, it might be more focussed here on the insane death bands but we still have wimp metal here like anywhere else in the world. Only those with the fire within will make psychotic madness, Its not like some melodic metal band from Australia will or even want to make a savage and dark album. It all comes from the artists will.


And what about concerts, festivals? Do you have anything in Australia at all? Now I do not mean a commercial event, but a good underground. 

There are a few underground small fests & many local shows to attend and also the international acts that come here is a big deal for Aussies as they are bands you can’t see very often or never again. 

How much people go to your shows? How do they perceive your music? Nothing against you, but somehow I cannot imagine a crowd of girls fans who will not let you go out of the stage. For that kind of music going more gourmands who can appreciate all the complexity, brutality and chaos. 

Cunts get into it live, as long as they bang their heads! The woman love it they scream so loud you can’t hear the music just screams and moaning as they masturbate and cry uncontrollably when we leave.


This year you played at the BRUTAL ASSAULT festival. How did you enjoy the performance? Have you been to Europe for the first time? What about some bigger tour? 

BRUTAL ASSAULT FEST was the best festival we have ever attended let alone played. We had a few minor issues that occurred with our sound but other than that it all killed! We also played the BRUTAL ASSAULT AFTER PARTY show which ran without issue. It was our first journey to Europe and we will return 2019. A bigger tour will eventually occur. 

What about plans of ESKHATON to the upcoming months? Can we look forward to seeing you at some concert in Czech Republic? 

We are returning for some more Europe shows, at least one in Czech 2019. In the next month’s we are writing new material for a split album to be released by Lavadome 2019. Once we have written the split material we will continue writing and begin the next album.


Thank you for the interview and wish you a good sales of your records, hundreds of crazy fans and tons of good ideas. 

Total fucking Death.


Recenze/review - ESKHATON - Omegalitheos (2018)

čtvrtek 13. prosince 2018

Recenze/review - INTERNAL BLEEDING - Corrupting Influence (2018)


INTERNAL BLEEDING - Corrupting Influence
CD 2018, Unique Leader Records

for english please scrool down

Šel jsem jednou kolem davu, který propadl šílenství. Násilí na obou stranách, krev ve tvářích a nenávist, která se vznášela ve vzduchu jako hlasitá výčitka. Jak se to stalo, že klidný dialog vystřídaly zbraně? Chvíli jsem se na souboj obou znepřátelených táborů díval a představoval si divoké šelmy. Dostal jsem pár ran, spadl jsem na zem a byl skoro ušlapán. Ani jsem nevěděl, proti komu kdo protestuje. Byl jsem jen chlápek, který se sluchátky na uších a s novou deskou INTERNAL BLEEDING procházel kolem.

INTERNAL BLEEDING jsou letos ve velmi dobré formě. Připomínají boxery před zápasem. Stačí úder gongu (zmáčknutí play na vašem přehrávači) a death metalový souboj začíná. Pánové nahráli desku, kterou jsem po nich chtěl. Ostrou, houpavou, drsnou a syrovou. S masivním zvukem, s obalem, kterého si ihned všimnete. 


Slamming brutal death metal není zrovna mým oblíbeným stylem, ale INTERNAL BLEEDING mě opět přesvědčili. Slammové prvky jsou totiž dávkovány s citem, doplněna je temnota a chlad. Album jako celek je pak pestrou paletou morbidních nálad, zničující atmosféry. Představte si špinavou ulici, páru nad kanály, ztracené postavy, kymácející se ve tmě. Hnus, zapomenutá periferie, kde se z frustrací rodí nenávist. Život nemá žádnou cenu a když máte peníze, tak si můžete koupit všechno. Deska je pro mě uvěřitelná, živelná, natlakovaná velmi dobrými nápady. INTERNAL BLEEDING nechtějí zbytečně otáčet znovu kola death metalových dějin, ale spíše vybrousili svůj styl k dokonalosti. Až ti bude jednou špatně, budeš na úplném dně a tvé myšlenky budou na bodu mrazu, mohu ti "Corrupting Influence" doporučit jako brutálně death metalovou terapii. Trepanace mozku, masakr a chlad, to je oč tu běží! Syrová odpověď na hnus současného světa! Excelentní krvavá záležitost!



Asphyx says:

I went once around the crowd that had fallen into madness. Violence on both sides, blood on faces, and hatred floating in the air like a loud reproach. How did it happen that the quiet dialogue was replaced by weapons? For a while I watched the battle of the two quarrels of camp and imagined the wild beasts. I got a couple of wounds, I fell to the ground and was almost trampled. I did not even know who to protest against who. I was just a guy who walked around with earphones playing a new INTERNAL BLEEDING album.

INTERNAL BLEEDING are in a very good condition this year. They remind the boxers before the fight. Just hit the gong (squeeze play on your player) and the death metal duel begins. The gentlemen recorded the album which I wanted from them to do. Sharp, swinging, rough and raw. With a massive sound and with a cover you'll immediately notice.


Slamming brutal death metal is not my favorite style, but INTERNAL BLEEDING convinced me again. The Slam elements are treated with feel, darkness and cold are added. The album as a whole is then a varied palette of morbid moods, a devastating atmosphere. Imagine a dirty street, a pair over the canals, lost characters, swaying in the dark. Nausea, a forgotten periphery, where frustration gives rise to hatred. Life has no value, and if you have money, you can buy everything. The album is incredible, natural, pressurized with very good ideas for me. INTERNAL BLEEDING do not want to turn the wheels of death metal unnecessarily, but rather to mold their style to perfection. Once you're wrong, you'll be at the bottom and your thoughts will be frost-free, I can recommend „Corrupting Influence“ as a brutal death metal therapy. Brain trepanation, massacr e and co ld, that's what's running here! A raw answer to the disgust of the world today! Excellent bloody affair!


about INFERNAL BLEEDING on DEADLY STORM ZINE:







Tracklist:
1. Compelled to Consume 04:01
2. Corrupting Influence 04:27
3. Fatal Dependency 03:29
4. Focus 03:00
5. Surrounded from the Inside 04:29
6. Unreality 04:44
7. Litany of Insincerity 03:42
8. Final Justice 04:06
9. The Supreme Sacrifice 04:26

band:
Kyle Eddy: Drums
Chris Pervelis: Lead Guitar
Chris McCarthy: Guitar & Vocals
Shaun Kennedy: Bass
Joe Marchese: Vocals
Bill Tolley (RIP): Spiritual Overseer, lord high master of groove and Jerky Supreme.


Info - DER WEG EINER FREIHEIT, CELESTE, THE DEVIL'S TRADE - 08/04/2019 – PRAHA – FUTURUM


DER WEG EINER FREIHEIT, CELESTE, THE DEVIL'S TRADE

08/04/2019 – PRAHA – FUTURUM 



Mrazivý emoční balvan se po roce vrací do Prahy 

Black metal jakoby zažíval obrození v podobě progresivních kapel, které se nebojí sáhnout do šuplíku s neotřelými nápady, pro daný žánr. Nejen DER WEG EINER FREIHEIT jsou tímto případem. Rozhodně nás ale o své výjimečnosti přijedou přesvědčit rok od své zastávky s PRIMORDIAL, kde přitom zastávali “pouze” pozici supportu. Jedno z nejskloňovanějších jmen na poli Evropského extrémního metalu nám předvede kusy jak ze starší tvorby, tak i nové. Zároveň sebou přiváží exkluzivní doprovod v podobě éterického nátlaku od francouzských CELESTE, kteří podobně vkusně implementují nezviklé prvky do black metalu – v tomto případě hardcore. Jako další se představí temnonoši AU-DESSUS a doom/folkoví THE DEVIL’S TRADE, které si můžeme pamatovat z Underdogs při jejich společném koncertě s kytaristou TRIBULATION, Jonathanem Hulténem. 

Nenechte si ujít toto inovátorské black metalové jarní osvěžení! 

DER WEG EINER FREIHEIT – Aufbruch 


CELESTE – Cette Chute Brutale 


THE DEVIL’S TRADE – All Good, All Fine 

středa 12. prosince 2018

Recenze/review - OBLITERATION - Cenotaph Obscure (2018)


OBLITERATION - Cenotaph Obscure
CD 2018, Indie Recordings

for english please scroll down

Probuzen (jak jinak) o půlnoci, vytažen z postele a uvržený do tmy. Mí vlastní démoni mě pozvali na výlet bez konce. Po stěnách stéká hnis a schody do podzemí jsou dlouhé. Do vnitřností se mi vkrádá strach. Někde tam vzadu je místnost, má vlastní třináctá komnata. Potkáváme prokleté nebožáky, pověšené na hácích podél zdi. Naříkají, ale nevnímám je. Dnes mám jediný cíl, podívat se na své mrtvé tělo. Můj sen se mi splní a uhranut sílou okamžiku hledám hudbu, která by celou situaci doplnila o další temný sen.

Volba je jasná, k posledním věcem člověka se nejlépe hodí nová deska norských OBLITERATION. Zapínám play na přehrávači a najednou cítím na prsou obrovskou tíhu. "Cenotaph Obscure" je hodně zlou, ošklivou a morbidní deskou. Není divu, nahrána byla v samotném záhrobí.



Společná setkání s "Cenotaph Obscure" pro mě byla zpočátku hodně náročná. Nemohl jsem se do nahrávky dostat. Jsem ale trpělivý posluchač a nakonec jsem byl odměněn až magickým zážitkem. Skladby jsou tajemné, zákeřné, se spoustou černé energie, s feelingem i drivem. Připomínají mokvající mrtvolu, nalezenou u cesty. Otevřené oči žalují, krev už dávno zaschla. Mrazivá smrt, samota a nekonečná tma. To je, oč tu běží. OBLITERATION na to jdou podobným způsobem jako kapely MORBUS CHRON, AUTOPSY, EXECRATION, REPTILIAN, HORRENDOUS. Norové sází hlavně na atmosféru a jejich sázka jim vychází na sto procent. Předaných emocí mezi mnou a kapelou je opravdu velké množství. Podle mého skromného úsudku se jedná o jedno z nejlepších stylových alb letošního roku. Protože je jiné, zajímavé, přitažlivé, jiskřivé, smrtící. Už teď se těším, až mě zase o půlnoci probudí mí vlastní démoni a spolu s kapelou mě vezmou na procházku do nikde nekončících močálů smrti. Hodně bolestivá a vynikající záležitost, která ve vás probudí ty nejhorší noční můry! 


Asphyx says:

Awakened (how else) at midnight, pulled out of the bed and thrown into the darkness. My own demons invited me for a trip without the end. Purulence flows down by the walls and stairs into the underground are very long. The fear is creeping into my guts. Somewhere in the back, there is a room, my own thirteenth chamber. We meet cursed poor wretches hanging on the hooks along the wall. They cry, but I do not perceive them. Today, I have only one goal, to look at my own dead body. My dream is fulfilled, and I am looking for the music which would add another dark dream to this situation.

The choice is clear; the new record of Norwegian OBLITERATION is the best suitable for the last things of a man. I am turning on "the play" on the player, and suddenly I feel a huge pressure on my chest. "Cenotaph Obscure" is a maleficent, ugly and morbid album. It is no wonder; because it was recorded in the other world.

Mutual meetings with the music of OBLITERATION during the listening of "Cenotaph Obscure" were initially very demanding for me. I couldn't get deeper into the record. But I am a patient listener, and finally, I was rewarded with a magical experience. Tracks are mysterious, malicious, with lots of black energy, with both, feeling and drive. They resemble the moist corpse found along the road. The open staring eyes, the blood has already got dry. Frosty death, loneliness, and endless darkness. This is exactly what is important. OBLITERATION plays in the same way as MORBUS CHRON, AUTOPSY, EXECRATION, REPTILIAN, HORRENDOUS. Mainly the atmosphere is very important for the Norwegians, and it represents the hundred percent success for them. There is a huge amount of interchanged emotions between the band and me. According to my humble judgment, this is one of the best albums of this year because it is different, interesting, attractive, brilliant, and deadly. Now, I am already looking forward on midnight, when my own demons wake me up again and together with the band, they will take me for a walk in the never-ending swamps of death. A very painful and excellent thing, which awakes in you the worst nightmares!


TRACKLIST
1. Cenotaph Obscure (5:44)
2. Tumulus of Ancient Bones (5:05)
3. Orb (1:45)
4. Eldritch Summoning (8:06)
5. Detestation Rite (6:37)
6. Onto Damnation (5:26)
7. Charnel Plains (7:02)

LINE-UP
S.S - Vocals
A.M.T - Guitars
D.T.W - Bass
R.K.V - Battery

úterý 11. prosince 2018

Recenze/review - CRUCIFIER - Thy Sulfur Throne on High (2018)


CRUCIFIER - Thy Sulfur Throne on High
CD 2018, Deathrune Records

for english please scroll down

Nakonec ses stal také jen potravou pro červy. Pomalu ohlodán na kost přemýšlíš, zda jsi nevěřil ve špatného Boha. Život v nihilismu, síra a vztek. Nenávist k Bohu, kterého nikdo nikdy neviděl. Nekonečné seance, za zvuků pravého antikřesťanského black death metalu. Umíral si v křečích, o samotě, ve stínu obrácených křížů. Smrt si nevybírá a ta tvoje byla hodně krutá a bolestivá. Teď už je vše v pořádku, konečně si nalezl peklo.

Antihumánní, absolutně rouhavý black death metal z rukou těch nejpovolanějších. Takové je nové album šílených maniaků CRUCIFIER. Kapely, která je totálním ztělesněním hudebního zla. Mocné kytarové nástupy, vokál vytažený odněkud z toho nejzatuchlejšího hrobu, smrad rozkládajících těl a všude přítomná smrt. Vítejte v krvavé lázni!

"Thy Sulfur Throne on High" je mokvajícím dílem ve stylu IMPRECATION, GOATLORD, ENGORGE, HEADHUNTER D. C., INCANTATION. Je dokonalým ztělesněním zla, opravdovou okultní seancí pro vyvolání Satana. Pentagram je nakreslen a po stěnách ztéká shnilá krev. Fascinuje mě špinavý zvuk, tajemná a temná nálada i neodbytný pocit, že mi jde někdo po krku. Cítím strach během celého poslechu. CRUCIFIER jsou mocní, v záhrobí se pohybují s grácií a elegancí padlých andělů. Kostely opět hoří nesvatým ohněm! Blasfemie zase jednou zvítězila. Američané jsou ortodoxní, opravdoví, uvěřitelní a neskutečným způsobem návykoví. Kdysi jsem byl proklet a nemohu jinak, než album posvětit vlastní krví. Mou mrtvolu už dávno ohlodal čas, ale "Thy Sulfur Throne on High" budu poslouchat stále dál. Spálená bible, obrácené kříže, znesvěcený oltář, nejdůležitější je ale hudba, která je vynikající. Absolutní černo černý kult, který je cítit sírou a smrtí!


Asphyx says:

Finally, you have also become only the worm's feed. While I was slowly fretted to the bones, I was thinking, whether you haven’t believed in the wrong god. Life in the nihilism, the sulfur, and the rage. The hate to the God, whose has no one ever seen. Infinite seance accompanied by the sounds of the true anti-Christian black death metal. You were dying in convulsions and alone, in the shadow of the inverted cross. Death doesn’t choose, and your one was very cruel and painful. Now, everything is all right, and you finally have found the hell. 

Anti-human, absolutely blasphemous black death metal from the hands of the most competent. That is a new album of mad maniacs CRUCIFIER. The band, which is a bloody personification of musical evil. Powerful guitar beginnings, the vocal taken off from somewhere of the most frowsty tomb, smell of decomposing bodies, and omnipresent Death. Welcome to the bloody bath!


"Thy Sulfur Throne on High" is a moist work in the style of the bands like IMPRECATION, GOATLORD, ENGORGE, HEADHUNTER D. C., INCANTATION. It is a perfect incarnation of evil, a true occult seance for invoking of Satan. The pentagram is drawn, and the rotten blood flows down the walls. I am fascinated by the dirty sound, the mysterious and dark mood, and the persistent feeling that someone is going on my throat. During the whole listening, I feel the fear. CRUCIFIER are powerful; they are moving in the graves with the grace and elegance of the fallen angels. The churches are burning again with the unholy fire! Blasphemy prevailed once again. Americans are an orthodox, real, believable and addictive in an inexpressible manner. Once I was cursed, and I cannot do anything, only to bless this album by my own blood. My corpse was a long time ago fretted by the time, but "Thy Sulfur Throne on High" I will still keep listening. Burned bible, inverted crosses, desecrated altar, but the most important is music that is excellent. An absolute black cult that smells by the sulfur and death!

Tracklist:
1. Ego Sum Papa (I Am the Pope) 06:41 
2. The Poisoner of Galilee 09:26 
3. Mammon the Ghast 05:10 
4. Toil & Trouble 04:16 
5. The Black Angel 06:06 
6. The Empty Chalice of the Semen of Saints 04:17 
7. Scourge of Worlds 03:32 
8. The Bestiarii Rosaries 07:47 
9. He, Whose Number Is Nine 05:18 
10. Ego Sum Papa (I Am the Pope) 06:41

band:
Cazz Grant "The Black Lourde of Crucifixion": Drums/Vocals/Guitar/Averse Theology
Rob Spisak: Lead guitar
Chris Kerns: Bass guitar
Spencer "Madman" Murphy: Lead guitar

pondělí 10. prosince 2018

Report, photos, video - BLOODBATH, KREATOR, HATEBREED, DIMMU BORGIR - Forum Karlín, Prague - 9. 12. 2018


VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

Author of photos and videos - Jakub Asphyx.


V neděli jsem si připadal jak vyslanec pekla. Viděli jste kultovku Hellraiser? Hlavní postava, která v knižní předloze není tolik výrazná - Pinhead, má v hlavě ostny a já asi vypadám před vánoci v práci hodně podobně, jen mám všechny hroty zaryté dovnitř do mozku. Znáte to, výroba, dodržování termínů, někdy kolem Silvestra skončí svět, pokud se všechno nestihne! Potřeboval jsem upustit ventil, aby mi nerupla žilka a netahal za chvíli nohu za sebou nebo neseděl pod práškama někde v domě šílenství. Lidem jebe před vánoci ještě víc než normálně!


Většina akcí, které během roku navštívím, se odehrává v zaplivaných pajzlech, s pár fanoušky pod pódiem. I mí kamarádi si ťukali na hlavu. Asphyx se zbláznil, on dal osm stovek za jednu kapelu, která hrála jako první a ještě jen 35 minut. A co mám jako dělat? Poslední dvě alba BLOODBATH s Nickem Holmesem se tak nějak samy propracovaly mezi jedny z nejposlouchanějších. Naživo jsem je hodně dlouho neviděl (v této sestavě ještě nikdy) a taky jsem potřeboval restartovat. Stát se na chvilku součástí metalového davu, nasát atmosféru, sledovat nadšení z muziky. 


Jedu vlakem, hezky postaru. S walkmanem SONY na uších, jen už to není kazeťák, ale mp3 přehrávač. Uzavřen ve své bublině nevnímám okolní svět. Snad jen krajinu, ubíhající kolem. Z hlaváku jdu pěšky, musím trošku rozhýbat své bolavé koleno. Jsem konečně na místě. Zajímavé je, že střízlivý pokaždé bloudím i s navigací v kapse - pod vlivem najdu pokaždé klub najisto. Chvílema jsem vypadal jak zmatená včela, co lítá po Vítkově v parku pořád dokola. Vesničan v hlavním městě.


Velké koncerty mají možná nevýhodu ve velkém počtu lidí, ale aspoň vám za zadkem nestojí nikdo děsně přechytralej, jako tomu bývá občas v undergroundu. Lidi se přišli spíš bavit, užít si hudbu a kamarády, než sežrat další Šalamounovo hovno a všem vykládat, kolik kdo zahrál za minutu riffů a kolikrát se spletl a jak není progresivní. Oboje má svoje a jak jsem starej a hlava dubová, tak si prostě chodím, kam chci. Vybírám si a neskutečně si užívám jen tu možnost, že to jde. Vyrazit si na kapely, který mám rád. 

Fórum Karlín je na metal možná "až moc hezký", vždyť já vyrůstal po kulturácích, hospodách a klubech. Vyslanec pekla, co se přišel mrknout do metalového kostela. Jsem najednou kolečkem v soukolí velkého byznysu. O prachy jde především a cítím to na každém kroku. Nakonec, proč vlastně ne, celá akce má něco do sebe. Aspoň je tu spousta lidí. Pivo nechci, jednak je drahý a nějak se mi ani nechce popíjet. To máte - prodírat se davem k výčepu, prodírat se davem na záchod a pak bych taky nemusel nic vidět. A stejně je hnusný jak někde v nádražce (co říkali kluci).


Nemám dávno iluze, i metalisti jsou jen lidé a vše není pouze růžové a nádherné. Spousta jich je ožralých, neumí se chovat, ale takhle to bývalo vždycky a občas dochází k vtipným situacím. Třeba když vidíte otrhaného thrashera, jak balí goticky oblečenou dívku (očividně fanynku Dimmu Borgir). Klučina je namol jak zákon káže a princezna chladná a šíííllleeeněěě tajemná. "Nejdi hoden": řekne mu jakože vznešeně a s hororovým výrazem a on ji pošle do prdele. Krása, krása, krása, musím se smát, miluju živá vystoupení, hrozně rád poslouchám podobné rozhovory. Jsou pro mě důkazem, že je tahle muzika pořád ještě živá. Je to jako všude, hodně (řekl bych pořád většina) skvělých lidí a pár debilů. Všichni ale přišli na metal a já koneckonců taky, tak dost vykecávání a pojďme na to. 

BLOODBATH - pro většinu návštěvníků byla tahle skupina asi opravdu jen předkapelou. Já byl ale ve svém živlu a pro mě byli hlavním tahákem. Chladný zvuk, spousta smrti, řeznické řemeslo zvládnuté na výbornou. Nebyl jsem na tomhle světě, koupal jsem se ve vaně plné krve. Nick zapadl do kapely jakoby tam byl odjakživa (vzájemná chemie funguje), naživo jsem si to jen potvrdil. Kosti popraskaly, mrtvá těla byla pochována do studených hrobů. Jako bych byl opravdu přímo ve starém zpracování filmu Hellraiser z roku 1987. Poctivě odvedená severská práce! Kult! Classic Swedish and cold gig, that reminds me to the northern storm! Killer bloody work! High quality and the sign: "Made in the grave!" Kult!


























setlist:
Fleischmann, Let the Stillborn Come to Me, So You Die, Bloodicide, Outnumbering the Day, Chainsaw Lullaby, Eaten


HATEBREED - nechtějte po mě nějaké soudy, metalcore je mému srdci blízký asi jako růžové slipy, ale musím uznat, že to kapela rozproudila pěkně. Aspoň si na nic nehrála, nasypala to do nás pod tlakem a odešla středem. Být fanouškem, byl bych asi spokojen. Takhle jsem jen stál, chvílemi nevěděl, co se děje, ale nakonec, proč vlastně ne. Podobnou hudbu jsem neslyšel už hodně dlouho, tak jsem se aspoň utvrdil v tom, že ji nebudu poslouchat dál. Ten tlak tam ale byl (i když někde v klubu to musí být ještě lepší) a bylo to velmi dobře zahrané. Energy, strength, pressure, very good performance!







DIMMU BORGIR - divadlo, kostýmky, bubáci, gotičky, krávovinky. Norský symfonický orchestr, pardon black metal. Žádný peklo, ale spousta čarodějů. Chvílemi jsme nechápal, občas se musel usmívat nad patosem a chvílemi jsem dostával strach, kdy přijde Harry Potter a švihne mě kouzelnou hůlkou přes půlky. Tahle kapela splňuje beze zbytku přesně to, co nemám na metalu rád. Nebudu vám to kazit, občas si taky rád dám popcorn a Piráty z Karibiku. Byl to profesionální tyjátr bez duše. Za mě fakt totální nuda. Patos, boredom, Norwegian Symphony Orchestra, pardon black metal. No hell, but a lot of sorcerers. Professional kitsch without a soul.















setlist (bez záruky):
The Unveiling, Interdimensional Summit, The Chosen Legacy, The Serpentine Offering, Gateways, Dimmu Borgir, Council of Wolves and Snakes, Puritania, Indoctrination, Progenies of the Great Apocalypse, Mourning Palace, Rite of Passage

KREATOR - na Mille Petrozzovi a jeho věrných jsem kdysi vyrůstal. Z německých thrashovek, které jinak dodnes zbožňuji, je mám ale asi nejméně rád. Nebo jinak, na některá alba nedám dopustit, jiná bych s chutí proklel. Každopádně, show to byla parádní. Oni to pánové moc dobře umí, mají zkušenosti. A to i přesto, že příklon k heavíku na posledním albu mi nic neříká. Na koncertě to bylo jiné - zdálo se mi lepší, atmosféra strhující, i když před lety na Metalfestu v Plzni se mi líbili asi o trošku víc. Co vlastně dodat víc? Snad jen, že starý páky pořád umí zahrát poctivej thrash. Za mě spokojenost a paroháč nahoru! This is how thrash metal should look! KREATOR are legend which screamed again. It is like a awaken monster which will chase you. Very goodl! Cult!



















setlist:
https://www.setlist.fm/search?query=kreator

Zvuk se mi líbil na první dvě kapely (i když Nick byl během prvních dvou skladeb trošku utopený). Od DIMMU BORGIR mi přišlo všechno hrozně nahlas (zvuková koule), ale možná to bylo i tím, že jsem se přesunul od zvukaře dozadu (lidi co byli na balkoně, tak si zase pochvalovali, jak vše znělo super - čert aby se v tom vyznal, co?). Stoupla si přede mě totiž jedna vysoká Ruska a i když bych se na její zadek dokázal dívat do skonání světa, porušila moji intimní zónu. A taky mě trošku štvala, jak furt mávala rukama a mobilem. 

Co se týká návštěvnosti, tak lidí bylo opravdu hodně. Ne úplně plno, ale hodně narváno. Jelo se dle plánu, takže k organizaci nemám žádných námitek (mimochodem, konečně klub v Praze, kde bylo větráno!). Pořád nedokážu pochopit les rukou s mobily nad hlavou, kdy se všichni snaží na nekvalitní čínské telefony zachytit rozmazané fotky a šumící video - jako jednu, dvě fotky na památku, ale půlku koncertu? Myslel jsem, že tohle už všechny přešlo, očividně ale ne. Aneb, jak sdílet a promrdat data, co nikoho nezajímají.


Samotnou kapitolou je rozdělení sálu na "pro stání u pódia" a ostatní. Zkrátka a jednoduše, další variace na to, jak z fanoušků vytřískat další peníze. Metalista, který chce dnes navštívit podobné akce, nemůže být zkrátka chuďas, o ceně triček (650,- Kč) nemluvě. Každého věc, jen na to nějak nejsem z toho našeho podzemí zvyklej a trošku jsem na to valil bulvy. 

Zpátky mě vezmou kluci z Domažlic, kterým patří velký dík nejen za odvoz, ale také za parádní pokec nejen o muzice. Děkuji i všem kamarádům, které jsem potkal a samozřejmě fanouškům blogu, bylo vás opravdu hodně. Moc si toho vážím, jste skvělí!

Vyplatilo se, ano, osm stovek vezmi čert, dlouhou cestu i skoro žádný spánek také, ranní vstávání a zombie den v práci jakbysmet. Stálo to za to. Cítím se opravdu jako Pinhead, hlava mi třeští, ale zažil jsem svoji oblíbenou kapelu BLOODBATH zase jednou naživo. Srdci, jak známo, neporučíš. Má pekelná mise se vydařila. Vyčistil jsem si hlavu, psychicky si odpočinul a hlavně - jsem spokojený. Přesto se ale rád vrátím s chutí zpět do metalového undergroundu. Je tam víc útulněji, příjemněji a celkově větší pohoda. Děkuji za pozornost!


about bands on DEADLY STORM ZINE/ o kapelách na DEADLY STORM ZINE:





VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

Author of photos and videos - Jakub Asphyx.

TWITTER