Další tělo, další kusy živých tkání. Otevírám kovové dveře, dívám se chvilku do ohně. Vhazuji dovnitř černé nemocniční pytle. Nebýt mě, tak jste zahlceni odpadky, přesto o mě nikdo neví. Několik pater podzemí, pálím vše živé i neživé spoustu let. Pouštím si k tomu brutální death metal a už dávno nedoufám ve světlo. Občas se mrtvoly do spalovny nevejdou. Potom přichází ke slovu sekera a indonéští FETAL BLEEDING.
Podobné kapely asi nikdy nevymyslí něco nového, objevného. Hledači novinek by se ani neměli zdržovat. Album je samozřejmě neskutečně syrové, občas monotónní, se surovým zvukem, devastujícími riffy a vokalistou, který řve jako raněná bestie. Pokud na nějakou tu krev nehledíte a potřebujete zrovna pořádně vyčistit hlavu, tak neváhejte. Vaše tělo je další v pořadí.
"The Quest of Immortality" je hrubozrnnou odpovědí na takové kapely jako ABORTED, DYING FETUS, DISGORGE, GUTTURAL SECRETE. Navíc zabalené v mokvajících obvazech. Jedná se o opravdový, nefalšovaný extrém. Nevydechnete si ani chvilku. Pořád budete porcovat další těla, nekonečná řezničina vás zcela vyčerpá. Vše je podřízené totálnímu masakru. Zvuk, obal, nápady. Viděl jsem jednou film, ve kterém hlavní hrdina palicí roztříštil hlavou svému protivníkovi takovým způsobem, že mu mozek vyletěl z hlavy a pleskl sebou o zeď. Podobné pocity mám i z FETAL BLEEDING. Vím, že takových skupin je spousta, všechny znějí stejně, ale u Indonésanů oceňuji hlavně nasazení a uvěřitelnost. Nic pro slabé povahy, milovníky komplikovaných riffů. Tady se jde na dřeň, bez vytáček. Album je jak nastartovaná motorová pila, spuštěná v davu lidí. Brutalita má zase jednou žně. Velmi dobře! Devastace!
sumarizace:
FETAL BLEEDING na svém prvním albu jasně dokazují, že jsou zkušenými brutálně death metalovými řemeslníky. Svoji práci zvládají na výbornou a k tomu navíc ještě přidávají radost ze hry samotné. Hodně se mi líbí syrový zvuk i nekompromisní, sypací pasáže. Vokalista do toho také dává vše a my tak máme před sebou kapelu, která moc dobře ví, co chce hrát. "The Quest of Immortality" je sice tradičním, ničím na první pohled překvapivým albem, ale je zahráno s obrovskou chutí a nadšením. Tradiční postupy, síla, energie a všude přítomný pach smrti. Tohle všechno z desky cítím. Podobných kapel je sice dnes obrovské množství, ale na rozdíl od jiných mě baví FETAL BLEEDING poslouchat. Přijdu si jako na návštěvě jatek. Na hácích visí čerstvé maso, řezníci napřahují svoje sekery. Každý úder je krutý, přesný a nekompromisní. Stejně jako hudba indonéských maniaků. Podobná CD v supermarketu nekoupíte, musíte do poctivého řeznictví. Brutální death metal, po kterém vám zůstanou pořádně hluboké jizvy! Perfektní morbidní práce!
Asphyx says:
FETAL BLEEDING prove that they are experienced brutal death metal workers with their new album. They know how to make their job well and they also add a joy of playing. I really like the raw sound and also uncompromising and pouring passages. The vocalist give us everything so we can see the band which knows what it wants to play. "The Quest of Immortality" is a traditional and not very surprising album at the first glance, however it is played with so much passion and joy. Traditional actions, power, energy and omnipresent scent of death. This is what I can feel from this album. There is a lot of bands with the similar elements however in contrast I really enjoy listening to FETAL BLEEDING. I feel like a guest in a slaughter house. There is a fresh meat hanging on hooks, butchers are reaching their axes. Every hit is cruel, precise and uncompromising. Same as the music by this Indonesian maniacs. This is not the CD you can buy in a supermarket you have to go to the butcher shop. Brutal death metal which makes a lot of deep scars on your body forever! Perfect morbid work!
Line-up:
Yogga Beges - Vocals
Lank - Guitar/Bass
Wawan - Drums
Also featuring guest appearances from Syn (Undead Daredevil), Panyawat (Intricated), Aditya (Gerogot, Raw, Brain Damage) and Ridho (Gubouckgor Rec, Infitar, Choria)
Rozhovor s death metalovou skupinou ELECTROCUTION z Itálie. Odpovídali ELECTROCUTION, děkujeme! Přeložila Petra, děkujeme! Recenze/review - ELECTROCUTION - Psychonolatry (2019):
Ave ELECTROCUTION! Právě poslouchám vaše nové album „Psychonolatry“ a říkám si, že se opravdu povedlo. V čem vidíš posun oproti předchozím deskám? Jak jste chtěli, aby album znělo a jak jste s výsledkem spokojeni? Alessio: Verím, že album „Psychonolatry“ v sebe kombinuje elementy zvuku predchádzajúcich albumov: doska „Inside the Unreal“ zosobňuje čisté zlo a skazu, kým na predchádzajúcom albume „Metaphysincarnation“ je začlenených viac „vycibrených“ elementov, viac melódií a harmónií, aby bol album pre poslucháčov zaujímavejší. Na súčasnej doske sme sa snažili zachovať oba tieto aspekty v rovnováhe. Mick: Ďakujeme ti za tvoju pochvalu. Ja myslím, že predchádzajúca doska „Metaphysincarnation“ je viac určená na počúvanie doma a nový album je viac na poriadne besnenie v mosh pite. Na „Meta“ sa mi vôbec nepáči môj vokál a naopak na „Psychonolatry“ som odviedol skvelú prácu čo sa tohto týka. S doskou som veľmi spokojný, pretože predstavuje skutočný death metalový atak, presne ako som si to predstavoval. Zvuk je presne taký aký mám rád, v rovnováhe medzi zúrivosťou, surovosťou, rýchlosťou a priamočiarosťou, melodickosťou a zmenami tempa.
Historie kapely se datuje až do roku 1990. Jak vůbec vznikl nápad, hrát death metal? Kdo byl vaším vzorem? Zavzpomínej pro nás prosím! Jaké to vlastně je, být v Itálii death metalovou kapelou?
Mick: V našom prípade sa cesta k Death metalu začala formovať z Thrash metalu. V začiatkoch sme boli veľmi ovplyvnení kapelami ako SLAYER, METALLICA a samozrejme trochu aj IRON MAIDEN (ako ste možno zaznamenali na našej druhej demo kazete “The Real Doom”). Ale od roku 1990 do roku 1992 (keď sme vydali náš prvý album) Olymp kapiel, ktoré sme uctievali sa postupne rozrástol s kapelami ako SEPULTURA, DEATH, PESTILENCE, ENTOMBED, DISMEMBER, DEICIDE, MALEVOLENT CREATION, SUFFOCATION a tak ďalej. Ale koniec koncov na albume “Inside the Unreal” môžete jasne rozoznať hlavné vplyvy kapiel SEPULTURA, SLAYER, DEICIDE.
Jakým způsobem vznikal nový materiál pro „Psychonolatry“? Jak vlastně tvoří/skládají ELECTROCUTION?
Mick: „Psychonolatry“ bol zrodený počas dvoch intenzívnych rokov tvrdej práce tvorenia a nahrávania v štúdiu. Hlavným skladateľom je Neil, ja som napísal všetky texty, ale spolu sme pracovali na kompletizácií každej skladby. Zvyčajne sme sa stretli v jeho nahrávacom štúdiu, kde sme pracovali na úsekoch, riffoch, ktoré zložil. Takže ako externý poslucháč som vedel lepšie posúdiť, čo zmeniť alebo presunúť do inej skladby, či úplne vylúčiť. On je ako sopka zabijáckych riffov a zvyčajne dokážete vytvoriť dve skladby z tej jednej, ktorú Neil napíše, hahaha. Jednoducho mu predostriem svoje myšlienky, názory a zvyčajne so mnou súhlasí.
V každom prípade spoločne nájdeme primárnu štruktúru skladby, do ktorej potom napasujeme jeden z mnohých textov, ktoré mám ešte v zásobe. Vyberiem vždy text s významom, ktorý najlepšie sadne vibráciám hudby, a potom prispôsobím slová do rytmu gitár. Ďalej sa pieseň vyvíja s príspevkom Vellaciferových bicích a Lehmannaovej basy, až do finálnej podoby, ktorú doladí už samotný Neil, no a nakoniec Alessio pridá sóla a všetko sa zosúladí. V každom prípade je ale tým posledným článkom Neil ako hlavný producent.
Alessio: Na album som napísal väčšinu sól a ešte riffy v skladbe "Warped". Trvalo nejaký čas, kým som úplne pochopili zvuk kapely, ale myslím, že sa to pod dohľadom Micka a Neila nakoniec podarilo. Do budúcna očakávam, že sa budem v oveľa väčšej miere podieľať na skladaní hudby.
V death metalu se občas zapomíná na texty. O čem jsou texty na novém albu a kdo je jejich autorem? Snažíte se jimi něco sdělit, předat nějaké poselství?
Mick: Ja som autorom všetkých textov a pre mňa sú texty naozaj dôležité. Starostlivo vyberám slová, rytmus a každú úroveň významu. Rád čítam knihy o filozofií, vede a mysli.
Som v neúnavnom hľadaní seba samého a svojho miesta na zemi. Jedného dňa som však pochopil, že tu na našej planéte neexistuje žiaden kút, kde by som mohol nájsť ideálne miesto sám pre seba. Som chorobný mizantrop. Tak som sa rozhodol písať texty o tom, ako vnímam ľudskú myseľ. „Psychonolatry“ je spojením slov „Psycho“ a „Iconolatry“ (uctievanie obrazu svätých). A to je aj hlavnou myšlienkou skrývajúcou sa za významom skladieb tohto albumu. Množstvo výjavov, obrazov, ktoré nás každodenne obklopujú je také veľké a mnohé z nich sú nepravdivé, chcú nás nimi obalamutiť, že už postupne strácame schopnosť rozoznať rozdiel medzi skutočným a falošným. Medzi realitou a predstavou. Medzi bdením a snívaním. Tento album je ohromujúcim pohľadom do dnešnej ľudskej psychiky.
Zdanlivo však existuje výnimka z celkovej nálady a tematiky tohto albumu: skladba „Bulåggna“ / „Bologna“. „Bologna“ je názov nášho mesta a v našom dialekte sa z neho stáva „Bulåggna“. Takýmto spôsobom vzdávame hold nášmu drahému mestu v dvoch verziách: v bolonskom dialekte aj v angličtine. Vykreslil som mesto ako dámu zradenú jej vlastnými obyvateľmi. Bola znásilnená politikmi, ktorí využili toto dôležité politické miesto ako nevestinec na premastenie zhnitých a hrdzavých kolies moci. Správajú sa k nej ako k otrokovi alebo ako ku kusu mäsa, na ktorom môžu kanibalizovať, parazitovať, vysávať jej krv, kvapku po kvapke.
Kdo je autor obalu novinky „Psychonolatry“? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak jste vůbec motiv na obal vybírali?
Mick: Skvelý Gustavo Sazes! Je autorom posledného obalu MACHINE HEAD a napríklad obalov ďalších známych kapiel ako ARCH ENEMY, MORBID ANGEL, CYNIC, atď… A robil aj obal našej predchádzajúcej doske. Vopred som mu poslal text s výkladom obsahu každej skladby a on prišiel z danou grafickou ideou bez našich zásahov. Dostal úplnú slobodu. A nám sa obal veľmi páči!
Velký posun jste udělali s ELECTROCUTION opět ve zvuku. Tohle je přesně sound, který mi vyhovuje. Průrazný, čitelný, dynamický a zároveň neučesaný a špinavý. V téhle podobě vám to hrozně sedne. Kde jste nahrávali a kdo je podepsán pod výsledným mixem apod.?
Neil: Som rád, že sa ti páči náš zvuk. Nahrávanie, mixovanie aj mastering prebiehali v mojom štúdiu Evil Mass Studio! Osobne som sa postaral o celú produkciu albumu už vo fáze písania/skladania materiálu. V prvom rade som sa snažil byť fanúšikom, ďalej som sa usiloval zachytiť a zdokonaľovať zvuk každého elementu a snažiť sa byť čo najprecíznejší k hre každého z nás. Tiež som sa snažil pripraviť čo najlepší mix albumu, čo je pre mňa ako producenta a hudobníka jedným z najuspokojivejších cieľov mojej kariéry.
Mick: Neil je skvelý producent a zvukový inžinier. Podarilo sa mu nájsť zvuk, aký sa nám páči. Má nekonečnú trpezlivosť a čo sa týka zvuku aj pevné základy, ktoré mu umožnili nájsť rovnováhu všetkého. Presne, ako si to vystihol v otázke.
Lehmann: Neil do nového albumu vložil svoju dušu, srdce a veľa času. Je to jeho prvá kompletná robota, kde sa zapojil po všetkých stránkach, od písania skladieb až po nahrávanie a mastering. Bola to náročná skúška, ale v živote si musíte určovať vysoké ciele, aby ste zlepšovali svoje zručnosti, a povedal by som, že môj dvadsaťročný hudobný spoločník v plnej miere uspel.
Vím o vás, že jste původně hráli spíše klasičtější, tradiční death metal. Časem jste se ale přirozeným vývojem dostali až k technickému death metalu. Jak jste k tomuto rozhodnutí dospěli? Znamená pro vás technika ve smrtícím kovu více možností, větší pestrost, lépe jím vyjadřujete své pocity?
Mick: Písanie skladieb je pre nás primárne inštinktívne. Takže nevyhľadávame cielene niečo technické alebo naopak. Osobne si nemyslím, že hráme príliš technicky. Možno len nepatrne. Myslím si, že sme sa vyvinuli prirodzene, pretože muzika, ktorú tvoríme nasleduje štýl, ktorý aj sami počúvame. Navyše si myslím, že trocha techniky vám môže len pomôcť vyjadriť lepšie vaše pocity. Keď máte k dispozícií viac farieb a techník, ich využitím dokážete namaľovať oveľa širšiu paletu obrazov! Potenciálne by sme mohli zložiť a zrealizovať veľmi technický death metal, ale nemáme tento štýl až tak radi, pretože potrebujeme hrať (a samozrejme aj počúvať) muziku vďaka ktorej môžeme nechať voľne prúdiť von zúrivosř, inštinkty, hnev a nie hrať nejaké zložité harmónie, tony rôznych tónov, mať extrémne bicie, či neustále sa meniace tempo.
Když si projíždím vaši tvorbu, ušli jste opravdu dlouhou cestu. Je hodně znát, že na sobě jako kapela pracujete. Jak často vlastně ELECTROCUTION zkouší? Jste poctivou skupinou, která se pravidelně schází nebo jste spíš pankáči, kteří tomu nechávají volný průběh?
Mick: Čo je poctivá kapela? Hahaha! Človeče, my nie sme ani poctivou kapelou a ani punkáči, sme tretím druhom: „šialene leniví“, hahaha. Spolu cvičíme len veľmi zriedkavo. Viac si potom užívame zábavu spoločne na stejdži, hahaha.
Death metal není zrovna styl, který by byl na výsluní zájmu fanoušků. O to víc záleží na podpoře. Ze starých časů mám zafixováno, že oblíbená skupina se podporuje koupí CD, trika, zajde se na koncert. Jenže doba se změnila. Světu vládne internet, stahování hudby. Jak vnímáte tyto změny vy, jako kapela? Museli jste nějak upravit své fungování? Co fanoušci, jsou také jiní?
Mick: Ako všetci vieme, internet zabíja hudobný biznis. Kapely produkujú novú hudbu a robia turné len v tom prípade, ak za to niekto zaplatí. Ak chcú fanúšikovia počúvať novú muziku, musia kapely podporiť. Ako každá kapela aj my sme obetovali veľa čas, práce a peňazí aby sme sa posúvali smerom dopredu. To nie je žiadne tajomstvo. Myslím si, že rovnako ako to bolo vždy v histórii, musíme sa všetci vyvíjať. Myslím, že živé koncertovanie pomaly vymiera. Nemusíme už nikam chodiť aby sme videli koncert, či počúvali hudbu. Sme spolu na sieti, kde môžeme samostatne zdieľať naše reakcie na show. Skupiny, ktoré chcú žiť, musia zmeniť komunikačné prostriedky. Noví fanúšikovia chcú ísť kurva s dobou!
A co si myslíš o současném trendu jít s hudbou úplně na hranu? Co nejrychleji, co nejhlasitěji, co nejkomplikovaněji? Občas mám pocit, že už místo některých death metalistů hrají stroje. Osobně se mi z technického death metalu líbí velmi málo kapel. Jak jsi na tom ty?
Mick: Nemám rád všetky tieto nové umelé produkcie (nielen Tech Death). Páči sa mi veľa druhov Death Metalu (ako aj Tech Death), ale záleží na tom, ako je tá hudba zahratá.
Myslím si, že sa musíme snažiť pochopiť, že my (predchádzajúce generácie) sotva môžeme a dokážeme zmeny akceptovať. Pamätáš si na časy, keď si bol mladší? Staršie generácie si tiež držali odstup, nechápali a nemali radi Death Metal alebo extrémnu hudbu. V našom prípade je to rovnaké.
V době, kdy jste začínali, tak se hodně poslouchal thrash, ale i black metal, punk. Které kapely na vás měly největší vliv? Je nějaký muzikant, který byl tvým vzorem a díky kterému si se dal na muziku? Já když někomu dnes řeknu, že jsem ve svých začátcích poslouchal hodně RAMONES a mám je rád dodnes, tak mi to nikdo nevěří:)).
Mick: Metal som začal počúvať v roku 1996 prostredníctvom takých kapiel ako Iron Maiden a Metallica. Ani si neviem spomenúť koľkokrát som videl videokazetu „Live after Death“ snívajúc o tom, že raz budem ako oni.
Kamarád mi tady našeptává, abych se zeptal na nějaké veselé příběhy z historie ELECTROCUTION. Měl bys pro nás nějaké? Co třeba první undergroundové koncerty?
Neil: Pamätám si na jeden z našich nedávnych koncertov, hahaha. Hral som a pritom som headbangoval, ale v momente keď som očakával, že sa má zapojiť Mickov growl, žiadny spev ku mne nedorazil. Tak som prestal metať hlavou a poobzeral som sa. Mick zmizol. Ale keď som sa poobhliadol lepšie videl som ho pod pódiom v dave moshovať!
Mick: Hahaha. Áno! Na to si spomínam. Fanúšikovia boli takí skvelí, že som nemohol odolať stage divingu!!!
Na závěr mi to nedá a musím se zeptat. Nechystáte se s novým albem na turné po Evropě? Docela bych si u nás v České republice poslechl, jak zní deska „Psychonolatry“ naživo. Bude turné k novému albu?
Mick: Áno človeče! Pracujeme na tom aby sme zorganizovali nejaké koncerty naprieč Európou. Česká republika je samozrejme jednou z krajín, kde by sme si chceli zahrať.
Děkuji moc za rozhovor. Přeji vám jen samé vyprodané koncerty, spoustu nadšených fans. Ať se vám daří dobře i v osobním životě a budu se těšit brzy někde pod pódiem.
Díky chlape! Posielame veľký pozdrav tebe, celému Deadly Storm Zinu a všetkým čitateľom!!! Majte uši nastražené!!!
Interview with death metal band from Italy - ELECTROCUTION. Answered ELECTROCUTION, thank you! Translated by Petra, thank you! Recenze/review - ELECTROCUTION - Psychonolatry (2019):
Ave ELECTROCUTION! I'm just listening to your new album "Psychonolatry" and I think it is really great. In what do you see the progress in comparison to the previous album? Which kind of sound did you want achieve on the album and how are you satisfied with the result?
Alessio. I believe that Psychonolatry combines elements of the sound of the previous albums: Inside the Unreal is pure evil and devastation, while Metaphysincarnation incorporates more "refinements", that is more melody and harmony to make listening interesting. With this album we have tried to keep both these aspects.
Mick. Thank you for appreciating it. I think “Metaphysincarnation” is an album to listen, “Psychonolatry” is to live into the pit! I dislike so much my voice in “Meta”. On the contrary I did a good job on the latest album. I’m very satisfied with this one, because it is a very Death Metal assault as I wish from an album! The sound is what i like: the balance between violence, roughness, speed and clarity, melody, beat changing.
The band's history dates back to 1990. How was the idea to play death metal born? Who was your idol? Please remember for us! How is it to be a death metal band in Italy?
Mick. The way to Death Metal started from Thrash Metal for us. We was very influenced by Slayer, Metallica and, of course, a little bit of Iron Maiden (as you can notice into the second demo tape “The Real Doom”) when we started. But from 1990 to 1992 (when we recorded our first album) the Olympus of the bands we worshipped, gradually grew up with Sepultura, Death, Pestilence, Entombed, Dismember, Deicide, Malevolent Creation, Suffocation and so on. But, at the end, you can recognize clearly in “Inside the Unreal” the main influences from Sepultura, Salyer, Deicide.
How has the new material for "Psychonolatry" been created? How exactly ELECTROCUTION creates/composes music?
Mick: Psychonolaty is born during two intense years of hard work of songwriting and of recording studio. The main composer has been Neil and I wrote all the lyrics, but we worked together to complete every song. Usually I met him at his recording studio to work on the stuff he composed. So, like an external listener, I can find what is to change and what is to move to another song or drop out. He is a volcano of killer riffs and usually you can create two songs with one he composes, hahaha. So I tell him my thoughts and usually he is agree with me. In any case together we find the primal song structure on which I fit one of a lot of the lyrics I already have wrote. I choose the lyrics with the meaning that best fitting the music vibes, then I adapt the words to the song metre. After this, the song evolves with the arrangement work by Vellacifer for the drums and Lehmann for the bass, till the completion with the final arrangement by Neil himself and Alessio for solos and harmonizations. In any case, the final step is made by Neil, as main producer.
Alessio. I wrote the most part of the solos on the album and the riffs for the song "Warped". It took some time to fully understand the sound of the band, but I think I did it thanks to the supervision of Mick and Neil. In fact I expect to have a bigger part in the composition of the next stuff.
In death metal sometimes one forgets about lyrics. What are the lyrics on the new album about and who is their author? Do you try to communicate something through them, to deliver some message?
Mick. I’m the author of all the lyrics and, for me, lyrics are always important. I take care of words, metre and every level of meaning.
I like to read books on philosophy, science and mind. I’m in a relentless quest of myself and a place in the world. One day I understood that there’s no corner of this planet where I can find the perfect place for me. I’m a sick misanthropic. So I decided to put on the lyrics, how I see the human mind. “Psychonolatry” is the union of Psycho and Iconolatry. This is the main idea behind the meaning of the songs of this album. The images that hitting us everyday are so many and so false and cheat that we can’t understand no more the difference between the real and the fake. Between the real and the image. Between the waking and sleeping. This album is a mind-blowing descent into the today human psyche.
Seemingly there’s an exception about the mood of this album: “Bulåggna”/”Bologna”. “Bologna” is the name of our city and the name become “Bulåggna” in our dialect. So we wrote a tribute to our city in two versions: Bologna’s dialect and English. I portrayed the city like a lady betrayed by her own citizens. She has been raped by the politicians whose use this important political place as whorehouse to oil the rotten wheels of the power. They use the city as slave or as a piece of meat to cannibalize and from which to steal the blood, drop by drop.
Who is the author of the cover art for the news release "Psychonolatry"? I like his work very much. How did you choose the motif for cover?
Mick. The great Gustavo Sazes! He made the cover of the latest Machine Head and some others like Arch Enemy, Morbid Angel, Cynic, etc… And the cover of our previous album.
I sent him a long text about the meaning of every song and he found the graphic idea in freedom. We like it so much!
You made big progress in the sound of ELECTROCUTION again. This is exactly the sound that suits me. Distinctive, readable, dynamic and at the same time unclean and dirty. In this form, it absolutely fits you. Where did you recording and who is signed under the resulting mix, mastering, etc.?
Neil. Glad to know you like our sound. We recorded, mixed and mastered at Evil Mass Sudio. It’s my studio! I personally took care of the production of the record already in the writing phase. I tried to be a fan first of all, then I tried to represent and enhance the sound of each element, trying to be as accurate as possible to the playing of each of us. I also tried to give the right mix to an album that for me, as a producer and musician, is one of the most satisfying goals of my career.
Mick. Neil is a great producer and sound engineer. He found the sound we like. He have an infinite patience and a solid sound knowledge those allowed him to find the balance of everything. Exactly as you are saying.
Lehmann. Neil has putted soul, heart and time on this new album. This is his first complete work, in which he expresses himself on all sides, from songwriting to the master. It was a tough test, but in life you have to get involved to improve your skills, and I would say that my twenty-year music companion has fully succeeded.
I know about you that you were originally playing classical, traditional death metal. As time run you approached the more technical death metal by the natural development. How did you decide on this? Does the technical death metal mean for you more possibilities, a bigger diversity? Are you able to express your feelings better by technical death metal than by different genre?
Mick. The songwriting, for us, is primarily instinctive. So we aren’t looking for something technical or not. Personally I don’t think we play so technical. Just a little. I think we evolved naturally because the music we do follows the style we like to listen to. Moreover, I think that a little bit of technical helps you to express your feeling better. When you have more kind of colours and the technical to mix them you can make many more paintings! Potentially we could compose and execute a very Technical Death Metal, but we don’t like it so much, because we need to play (and listen of course) something by which we can let get out our stream of violence, instinct and anger; not: complex harmonies, tons of notes, extreme drumming and everchanging beats.
When I go through your discography, you have really gone a long way. It's possible to see that you're working hard as a band. How often are you meeting at the rehearsal room? Are you an honest band that regularly rehearses or you are more like “punkers” and you have rehearsals more in free regime?
Mick. What’s a honest band? Hahaha! Man, we’re not honest nor punkers, we’re the third kind: “fucking lazy”, hahaha. We do rehearsals together very rarely. We like more having fun on stage, hahaha.
Death metal isn’t a style, which would be very popular for many fans. And this is the reason, why the support is more important. I remember from the old times it was common to buy CD, t-shirt of the favorite bands and support them, to go to their concert. But the times have changed. The internet and downloading of the music are in charge now. How do you perceive these changes as a band? Did you somehow have to adapt your continuation? What about the fans, are they somehow different?
Mick. As we all know, Internet is killing the music business. The bands produce new music and do tours only if someone pay for it. If fans want to listen to new shit have to support that. As every band we spend time, work and money to go ahead. There’s no secret. I think that, as every time in the history, we all have to evolve. I think that the live gig is slowly dying. We don't need to go nowhere to see a show or to listen to music. We're into the net together and alone to share our reaction to the show. The bands those want to live need to change the media. New fans want this new fucking shit!
And what do you think about the current trend to go with music to the edge? I mean, as fast as possible, loudest, as complicated as possible? Sometimes I feel like there are playing some machines instead of the real musicians. Personally, I like only a few bands from the technical death metal genre. What do you think about it?
Mick. I don't like at all many of these new plastic productions (not only Tech Death). I like many kinds of Death Metal (Tech Death as well) but it depends on how it is be played.
I think we need to make an effort to understand that we (the previous generations) hardly can accept the changes. Do you remember when you were younger? The older generations didn't undertstand and didn't like Death Metal or extreme music.
At the time you have started to play, thrash metal was very popular, but also black metal or punk. Which bands had the biggest impact on you? Is there any musician who was your biggest idol and also who was the reason for you to start creating the music? When I tell someone today that I have been listening to a lot of RAMONES in my beginnings and I like them until today, nobody believes me :)).
Mick. I started to listen to Metal in 1996 with such bands as Iron Maiden and Metallica. I can't remember how many times I watched to the "Live After Death" video tape, dreaming to be like them.
One friend of mine here whispers me to ask about some funny stories from the history of ELECTROCUTION. Would you have any for us? How about the first underground concerts?
Neil. I remember one of the latest gig, hahaha. I was playing and doing headbanging but when I expected to ear the Mick's growl, nothing happens. So I stopped headbanging and looked around. Mick was disappeared. But looking better I saw him: he was doing crowd surfing!
Mick. Hahaha. Yes! I remember. The fans were so crazy that I couldn't resist to the stage diving!!!
In the end, I have to ask one thing. Aren't you going with a new album some European tour? I would quite like to hear how the album "Psychonolatry” sounds live, maybe somewhere in the Czech Republic. Are you planning some European tour with the new album?
Mick. Yes man! We're working to arrange some gigs around Europe. Czech Republic is for sure one of the countries we'd like to play.
Thank you very much for the interview. I wish you a lot of sold out concerts and excited fans. Additionally, I wish you also all the best in your personal life, and I will look forward to some of your show.
Thank you man! A big hail to you, to Deadly Storm Zine and to all the readers!!! Keep the horns up!!!
CD 2019, Dead Sheep Productions for english please scroll down Jsem jen tichý pozorovatel, který sleduje další exhumaci starého hrobu. Hromada hlíny, chlad a beznaděj. Kdo tě před smrtí tolik zohavil a proč? Ptáme se na otázky, na které dopředu známe odpověď. Prokletý, byl jsi prokletý a odsouzený k dlouhému umírání. Vymýtali z tebe ďábla, pálili tě rozžhaveným železem. Přesto jsi neodvolal. Moc dobře víš, že zlo existuje, mnohokrát ses ho vlastnoručně dotkl. Starý plesnivý death metal nesmí zemřít! Pojďte spolu se mnou a kapelou znovu vykopat další hrob. Vložil jsem CD do přehrávače a opravdu se ihned ocitl na dávno zapomenutém pohřebišti. Krkavci na stromech žalují, mrtvá těla ožívají. Můj pokoj je studený a prázdný, světlo jsem již několik dní neviděl. Stále dokola poslouchám "Don't Break the Circle" a modlím se ke stínům. Ano, tohle je reálný, prašivý death metal, který koluje i v mých žilách.
Album "Don't Break the Circle" je nasáklé hudbou OBITUARY, DEICIDE, MORBID ANGEL, ale i UNLEASHED, ENTOMBED, DISMEMBER. Jedná se pro mě osobně o dokonalou esenci toho, co mám na stylu zvaném smrtící kov tolik rád. Hniloba, špína, chlad, rouhání, smrt. Španělé na to jdou poctivě, s dobrým řemeslem a spoustou skvělých nápadů navíc. Mám rád mrazivá rána na hřbitově, s chutí znovu a znovu rozmlouvám s nemrtvými. Ctím klasické pohřbívání do hrobu, postupný rozklad těl. Jsem ze staré školy a jako takovému se mi tvorba BLOODY BROTHERHOOD opravdu líbí. Rakve opět praskají, zvuk je zabijácký, přesto rezavý, vokalista má v hrdle chorobu a riffy bolí jako jehly zabodnuté pod nehty. Smrt si nevybírá, na každého jednou dojde. Cítím z desky krvavé kořeny, základy stylu, který mám tolik rád. "Don't Break the Circle" mi vlezlo až do morku kostí a nahlodalo moje tělo i mysl. Mokvající mrtvola, návštěva kostnice, nakonec se stejně rozpadneme v prach. Než se tak stane, budu dál poslouchat BLOODY BROTHERHOOD! Skvělý old school death metal, zahraný od srdce a s velkou silou! Prašivina!
Asphyx says:
I'm just a silent observer watching another exhumation of the old grave. A pile of dirt, cold and hopelessness. Who made you so much mutilated before death and why? We ask questions, but we know the answer in advance. Curse, you were cursed and doomed to long dying. They wiped out the devil from you, burned you with hot iron. Yet you have not withdrawn. You know very well that evil exists, you touched it many times. Old moldy death metal must not die! Come with me and the band to dig another grave again.
I put the CD into the player and really found myself in a long forgotten burial ground. The ravens on the trees are suing, the dead bodies come alive. My room is cold and empty, I haven't seen the light for days. I listening "Don't Break the Circle" again and again and pray to the shadows. Yes, this is a real, dusty death metal that circulates even in my veins.
Album "Don't Break the Circle" is soaked with the music of OBITUARY, DEICIDE, MORBID ANGEL, but also UNLEASHED, ENTOMBED, DISMEMBER. For me, this is the perfect essence of what I like so much about the style of death metal. Rot, dirt, cold, blasphemy, death. The Spanish guys make it by honest way with good craftsmanship and lots of great ideas. I like the chilling mornings on the cemetery, talking to the undead over and over again. I feel the classic burial to the grave, the gradual decay of the bodies. I'm from old school and I really like the creation of BLOODY BROTHERHOOD so much. The coffins are cracking again, the sound is killer and rusty, the vocalist has a disease in his throat, and the riffs hurt like needles pierced under the nails. Death does not choose, it will happen to everyone once. I feel bloody roots from the record, the basics of the style I like so much. "Don't Break the Circle" came to my bones and eroded my body and mind. Rotten corpse, a visit of bones-church, at last all of us will break into dust. Before that happens, I'll keep listening BLOODY BROTHERHOOD! Great old school death metal, played from the heart and with great power!
Piš si: "V úterý 16. dubna nemůžu chybět v Hells Bells", dvakrát to podtrhni a dej na viditelné místo!!!
Hells Bells totiž bude v tento datum hostit prvotřídní metalovou sebranku, kterým bude vévodit skvělými muzikanty napěchovaná banda LIK. Že to mistrně ovládáme i u nás, ukáží Brutally Deceased, Anime Torment a Mean Messiah.
Předprodej v Hells Bells za 200,- Kč, v den koncertu pak 250,- Kč. Kromě pořádný porce skvělýho metalovýho šílenství se můžete těšit i na perly z dílny Slovak Metal Army / Immortal Souls Productions, se svým distrem totiž přijede sám velký Juro Immortal Haríň.
Rozhovor s německou death metalovou skupinou PROFANATION.
Odpovídal Anton, děkujeme!
Přeložila Duzl, děkujeme!
Otázky připravil Jakub Asphyx.
Ave PROFANATION! Zdravím do Německa, doufám, že se máte skvěle! Měli byste, protože po dlouhých osmi letech vydáváte nové album „Into Cascades of Blood and Burning Soil“. Nedá mi to a musím se zeptat, proč tak dlouhá doba mezi deskami? Nebyl čas, peníze, energie?
Ahoj Jakube, díky za zájem, haha. Máš naprostou pravdu, v tuto chvíli jsme nadšení z naší nové nahrávky. Když se za tím ohlédnu, je to spousta promarněného času, že to trvalo tak dlouho. Abych odpověděl na tvou otázku, řekl bych, že zpoždění způsobily dvě věci. Prvním z nich bylo vydání předchozího alba „Contorted Bodies in Pain“ u Mad Lion Records - na to jsme byli pyšní a plní energie, že všechno dáme do pohybu. Ale krátce po vydání se Twilight Distribion dostali do platební neschopnosti a tím pádem nedošlo k žádné celosvětové dostupnosti tak, jak jsme původně doufali. Przemek (majitel Mad Lion) zpočátku zorganizoval opravdu skvělé koncerty v Polsku a České Republice, ale to bylo vše. Někteří lidé v Německu ani nepostřehli, že máme nové album – nedávno jsem měl rozhovor, kde se mě zeptali, co se stalo po našem vydání v roce 2007, haha. Tak nějak jsme brzy ztratili hybnost a kromě toho se koncem roku 2014 náš druhý kytarista Chris rozhodl opustit kapelu, aby se zaměřil na svou kapelu Saprobiontic. To nás donutilo hledat náhradu, nejdříve s námi Max odehrál nějaké koncerty, ale úplně se nehodil. Takže Vincent přišel před dvou a půl lety. Má ten správný cit pro oldschool a je hudebně vzdělanější, než zbytek kapely. Také docela mladý, mohl by být naším synem, haha. Profanation získali novou energii tím, že zahrnuli mládež. Našemu novému zpěvákovi je jen 17 let a stále chodí do školy. Takže s tímto novým ansáblem by mělo být další album hotovo o něco dříve.
Podle ukázek zní „Into Cascades of Blood and Burning Soil“ jako hodně zabijácký materiál. Prozraď nám prosím, jak album vznikalo a jak se na něm podepsaly změny v sestavě. Kdo a jak skládá hudbu? A kdo má hlavní konečné slovo?
Díky, člověče, cítím se skvěle, když to od tebe slyším. Jsme také extrémně spokojeni s našimi novými věcmi. Řekl bych, že změny v sestavě, zejména Vincent, přinesly oldschoolovou atmosféru a také jsme měli čas, abychom skladby nechali uzrát. V průběhu let došlo k mnoha změnám v uspořádání skladeb a tentokrát jsme se rozhodli, že to necháme „dýchat“ a nenecháme skladby se ztratit v příliš rychlých přechodech. Takže všechny jsou delší než 5 minut - nyní jsme progresivní kapela. Stejně jako v minulosti, většinu nápadů zpracoval Alex (riffy), Luxl (bicí), Vincent přinesl nové nápady a kytarové části na novém albu jsou mnohem rozmanitější. Nakonec všichni pracujeme na skladbách ve zkušebně a společně se rozhodujeme, jak to bude znít nejlépe.
Neslyšel jsem ještě celé album, ale už ukázky doslova masakrují. Teď myslím po zvukové stránce. Kdo desku mixoval a kdo je podepsán pod výsledným masteringem?
Vše provedl Jörg Uken ve studiu Soundlodge Studio Rhauderfehn. Jako na našem předchozím albu odvedl vynikající práci. Práce s ním je velmi uvolněná a jeho zkušenosti pomáhají vytvořit dokonale znějící death metalové album.
První, co každého uhodí do očí a co je prvním kontaktem s novou deskou, je obal. K novince jej vytvořil Rudi Yanto z Indonésie. Jak jste se s ním dali dohromady a proč právě on? A co má vlastně motiv vyjadřovat? Papež s Ježíšem, před nimi nahá dívka a všechno kolem hoří. Jedná se o apokalypsu? Nebo se pletu?
Alex byl v kontaktu s Rudim, protože se mu líbilo jeho umění a tak jej najal, aby vytvořil obal. Většina komunikace probíhala přes Facebook, takže velebím moderní časy, haha. Souhlasím, že výsledek je naprosto ohromující. Rudi prokázal velkou trpělivost, protože jsme pracovali několik hodin na designu bookletu a tak dále - a stálo nás to spoustu zpráv, než jsme to dokončili. Souhlasím, že obal jako celek má obrovský apokalyptický nádech, který dokonale shrnuje a vystihuje celkový obsah alba. Abych ti předal mou ideu: metaforicky to odráží stav světa. Možná, že se zdá, že je to trochu přehnané, ale máte oběť - svět obecně, přírodu, lidský druh - obětovaný církví / náboženstvím, korporacemi, tiché masy kolem, které vypadají jako zombie. Domnívám se také, že je docela provokativní to, že tu Ježíš drží čepel, protože je vždy používán jako symbol lásky, míru a harmonie, ale ve jménu jeho jména bylo a je prováděno mnoho zvrácených činů.
Na předchozích deskách jste se v textech zaobírali smrtí, násilím, krvavými rituály. O čem pojednávají texty na „Into Cascades of Blood and Burning Soil“? A kdo je jejich autorem?
Pokud to shrneme, moc se to nezměnilo. Na novém albu je hodně náboženské symboliky. Pouze „Der Gemütliche“ a „Butcher´s Joy“ jsou naše typicky podivné hororové příběhy. Ostatní texty nemají větší koncept, protože na tomto albu máme 5 různých autorů, přesto se spojují. Chceš-li to skladbu po skladbě tak to začíná "Incantation" která ponoří posluchače do alba, má apokalyptický scénář. Je to moje skladba a její název se zabývá novodobou hysterií z klimatických změn, která je srovnávána s náboženským fanatismem v minulosti. Nutíte lidi, aby se obávali určité věci - tentokrát zaplavení měst, tání pólů, přírodních katastrof - a poskytujete jim řešení, kdy nemusí změnit svůj životní styl, ale zaplatit za rozhřešení. Když létáte, můžete připlatit určitou částku za to, že poletíte “zeleně”. S Grétou (klimatickou aktivistkou ze Stockholmu) nyní toto hnutí dokonce vytváří mučedníky pro lepší dobro.
„Seed of Evil“, „Bloodbath in Heaven“ a „Unholy brutality unleashed“ napsal náš přítel Matze a zabývají se apokalyptickými obrazy. „Silent God“ napsal Vincent a je to spíše krátký příběh o nějaké fanatické náboženské komunitě. Alex také přispěl díky „The Prophecy“ a svými vizemi o konci a Jeff napsal další kritickou skladbu o náboženství „A Place to Pray – Ablaze for Pray“.
Minulý rok v prosinci jste hráli na zimním NTEY v Děčíně. Jak se vám u nás líbilo a jak jste si koncert užili? Kamarád vás fotil a byl tak nadšený, že si šel koupit i triko. Jak jsou na tom PROFANATION vlastně s koncerty? Hrajete rádi naživo? Máte raději festivaly nebo malé klubové koncerty?
Musím říct, že to bylo prostě úžasné. Vláďa z Fleshless nás pozval, abychom zaskočili za jinou kapelu a bylo úžasné vidět reakce davu na naše věci. Myslím, že všichni si to užili. Absolutně milujeme hrání živě, protože death metal je o energii a interakci s publikem. Na nahrávce to nelze zachytit. Bylo by skvělé hrát více koncertů, ale všichni musíme vyhradit čas pro rodiny, studium, práci ... takže to může být těžké tohle všechno zkombinovat. Nezáleží na tom, jestli hrajeme na festivalu nebo v klubu, vždy hrneme naši energii na maximum, haha.
Působíte na scéně od roku 1997. Hudbu jste začali vnímat ve stejné době jako já. Jak vnímáte změny, které se dějí? Dřív se musely psát dopisy, nahrávalo se na kazety, dnes máme internet, mladí už poslouchají úplně jinou hudbu. Stahují se mp3, osobně mi připadá všechno povrchnější, rychlejší. Jak vnímají tyto změny PROFANATION a jak se k nim museli postavit jako kapela?
Často o tom přemýšlím a hlavní věc je ta, že jsme měli začít využívat nové možnosti o něco dříve, haha. Kdysi tady bylo mnohem více možností a volného času, kdy jsme mohli hrát koncerty. Dopisy a kazety už byly na ústupu, když jsme vstoupili do koloběhu s naším prvním albem. Při přípravě našeho nového alba jsme přidali naši diskografii na bandcamp, spotify, atd.... a rozehráli jsme i naši sociálně mediální hru. Být aktivnější v začátcích by mohlo být užitečnějším. Ale co, jsme tady a je to skvělé, když dostáváme reakce na naše nové skladby z celého světa. A pořád jsou tady také mladí lidé, kteří poslouchají věci jako jsou ty naše, podívejte se na našeho kytaristu Vincenta. Hudební scéna se rozvíjí a bylo by to zvláštní, kdyby dnešní mládež poslouchala ty samé věci jako my, když jsme byli v jejich věku.
Underground a death metal obzvlášť je hodně o podpoře, o kamarádství. Osobně vnímám německou scénu jako velkou, silnou, se spoustou skvělých kapel. Je tomu tak doopravdy? Opravdu lidé chodí na koncerty, podporují a kupují nosiče, trika? Jsou koncerty hodně navštěvované?
Řekl bych že, ano. Když mluvíme o sociálních médiích a internetu, scénu lze považovat za celosvětově propojenou se záplavou skutečných nadšenců. Když přemýšlím o německé scéně, tak se v poslední době na death metalové scéně objevilo spoustu talentovaných a rozmanitých kapel. Připadá mi, že je tady nová vlna německého death metalu, navzdory tomu, že většina z těch kapel je tady už nějakou tu dobu. Možná si všichni vzali čas na uzrání jako dobré víno, haha. Co se týče undergroundových koncertů, vždy to na něčem záleží, ale scéna je silná a koná se tady mnoho koncertů. Návštěvnost může být někdy malá, ale ti, kteří dorazí opravdu podporují kapely.
Díky death metalu jsem potkal spoustu skvělých lidí. Drsná muzika a otevřená srdce. Co znamená death metal pro tebe a jak jej vnímáš? Pokud bys měl tento styl definovat, co bys řekl?
Začnu definicí stylu, pro nás death metal musí být naplněn energií, riffy pro headbanging a nějakými hutnými melodiemi. A nejlépe to vstřebávat na živém koncertu. Když už mluvíme o scéně, je tu opravdu spousta skvělých lidí, kteří se navzájem podporují a stejně tak podporují i kapely, které mají rádi. Je dobré mít díky této hudbě ventil, který ti pomáhá se vyrovnat se spoustou negativních věcí v životě.
Co chystají PROFANATION v nejbližší době? Můžeme se na vás těšit na koncertě v Čechách? Nechystáte k novému albu třeba nějakou šňůru?
Mohu tě ujistit, že se rozhodně vrátíme do České Republiky, máte úžasnou death metalovou scénu a máme skvělé zážitky z našich koncertů v Děčíně a Liberci. V tuto chvíli nemůžu říct, jestli odehrajeme celé turné, ale nějaké víkendy určitě.
Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily?
Jasně, je tady pár skvělých alb, které nedávno vyšly, abych jmenoval alespoň několik jmen, tak jsou to 1914, Equipoise, Fleshless, Nahum, Bleeding Utopia, Dream Theater, Overkill, Misery Index, Deceased, Create a Kill...
Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky?
Samozřejmě! Máme skvělý kontakt s Vláďou a Fleshless a díky němu jsme měli několik výborných koncertů v České Republice. Jiné velké kapely co mimo jiné znám jsou Nahum, Pikodeath, Tortharry, Malignant Tumor. Také mě zpětně napadají úžasná alba Krabathoru.
Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen novému albu dobré prodeje a vám osobně jen to nejlepší. Budu se těšit na nějakém vašem koncertě!
Díky Jakube za tento velmi dobře připravený rozhovor. Moc se mi líbili otázky. Zdravím všechny v České Republice a všechny fanoušky, kteří podporují underground a Deadly Storm Zine.
