DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 5. října 2022

Rozhovor - WAYWARD DAWN - Surový, temný a prokletý death metal, který vás pohřbí zaživa!

Rozhovor s death metalovou skupinou z Dánska - WAYWARD DAWN.

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - WAYWARD DAWN - All-Consuming Void (2022):

Ave WAYWARD DAWN! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií WAYWARD DAWN.

Jsme death metalová kapela z Dánska. Vznikli jsme v říjnu 2015, kdy nám všem bylo 15 nebo 16 let. Od té doby jsme vydali tři alba a odehráli asi 70 koncertů v Dánsku, Německu a Norsku. Původně jsme neměli v plánu hrát death metal, ale když se k nám přidal náš bývalý zpěvák Niklas Lykke (nyní v LIVLØS), uměl jen growlovat, takže se v tu chvíli přirozeně změnil náš styl.


Letos jste vydali novinku „All-Consuming Void“. Opět se jedná o temný, drsný a poctivý death metal. Přistupovali jste k nahrávání jinak než minule nebo jste zvolili ověřené postupy?

Všechny tři desky jsme vlastně nahráli živě ve studiu. Pouze vokály a sólové kytary jsme nahrávali odděleně. Myslíme si, že díky tomu získaly syrovější a reálnější zvuk. Naše hudba je do značné míry živá, takže si myslíme, že nahrávání naživo je nejlepší způsob, jak zachytit energii živého vystoupení.

Nová deska mi přijde o nějaký řád komplikovanější, zpočátku možná méně přístupná, zároveň ale neskutečně temná a zlá. Byl to záměr? Jak vlastně album vznikalo a jakým způsobem jste skládali muziku?

Do jisté míry je to záměr. Je to naše třetí album, takže abychom si udrželi zajímavost, snažíme se při psaní klást si výzvy. Tentokrát jsme neskládali refrény a ve struktuře skladeb jsme více experimentovali, než na předchozích dvou deskách. Co se týče délky alba, také snažíme se posouvat naše hranice - s grindovou skladbou, která trvá méně než minutu, stejně tak, jako s mastodontní dvanáctiminutovou skladbou. Samozřejmě je to pořád hodně death metalové a nijak zvlášť originální, ale v našem hudebním vesmíru se snažíme udržovat věci trochu nové a neopakovat se.


Mám „All-Consuming Void“ ve svém MP3 přehrávači a musím říct, že jsem jím doslova pohlcen. Nejsou to jen skvělé nápady, ale i zvuk, který je jedním slovem devastující. Sedím třeba v tramvaji a najednou se přistihnu, že si podupávám nohou. Mám sto chutí začít pařit. Nebýt už pán v letech, asi bych to i udělal. Kde jste desku nahrávali a kdo je podepsán pod masteringem?

Album jsme nahrávali ve studiu Dead Rat v Aarhusu s bývalým frontmanem Hatesphere Jacobem Bredahlem jako producentem. Ten produkuje především punk a hardcore a práce s ním nás opravdu baví, protože ví, jak udržet zvuk syrový a dynamický. O mastering se postaral Brad Boatright z Audiosiege. Ten je taky opravdu skvělý v tom, co dělá a pracoval i s kapelami jako Full of Hell, Gatecreeper, Nails a podobně. S těmi dvěma jsme spolupracovali na všech třech albech. Je docela příjemné pracovat neustále se stejnými lidmi, protože se navzájem poznáváme a víme, jak se nám nejlépe pracuje.

Kdo je autorem textů na „All-Consuming Void“? A o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?

Na textech jsme se podíleli všichni, ale hlavním textařem byl náš bubeník Lukas. Album je svým způsobem koncepčním albem o pocitech a duševních stavech, které do jisté míry zažíváme všichni. Věci jako úzkost, vztek a závislost. Jsou to témata, která jsou důležitá i zajímavá a máme pocit, že všem lidem, včetně nás, jsou tato témata tak trochu blízká.


Kdo je podepsán pod obalem novinky „All-Consuming Void“? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak jste vůbec motiv na obal vybírali?

Autor se jmenuje Tiit Pähnapuu. Spolupracovali jsme s ním poprvé, ale odvedl opravdu skvělou práci. Co se týče motivu, řekli jsme mu o tématech textů na albu a on pak už jen vymyslel obal. Abstraktní a hutná grafika se nám líbila a mysleli jsme si, že se k tématům docela dobře hodí - svým způsobem může připomínat mysl a všechen ten chaos, který se v ní odehrává.


Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

Death metal přicházel postupně. Kapelu jsme založili, když jsme byli velmi mladí, prostě jsme chtěli hrát metal obecně. Na začátku jsme se dost inspirovali thrash metalem, power metalem a klasickým heavy metalem. Když se ke kapele přidal náš bývalý zpěvák, přerostlo to v něco na způsob Lamb of God a Slipknot. Pak nás postupně začal víc a víc zajímat death metal a chtěli jsme hrát víc tenhle hudební styl. Samozřejmě je super hrát na velkých pódiích, ale hlavní motivací pro nás je prostě hrát hudbu, kterou nás baví psát a hrát. Také energie a fyzičnost zejména na death metalových koncertech nám vždycky připadala dost působivá.


Pocházíte z Dánska a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje v Dánsku death metalová scéna. Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?

Scéna je poměrně malá, ale je tu spousta skvělých kapel. Hlavně v Kodani s „Killtownovskou“ scénou, jako jsou Undergang, Phrenelith atd., a v Aarhusu to v současné době docela kvete. To, kolik lidí chodí na koncerty, se čas od času hodně liší, ale obecně je návštěvnost koncertů docela dobrá.


Nedá mi to a musím se zeptat. Žijete v Dánsku, které je považována za silně luteránskou zemi. Hrajete death metal. Nemáte s tím nějaké problémy? Dostanete prostor třeba v televizi, v novinách? Jak je vůbec život ve vaší zemi ovlivněn náboženstvím?

O náboženství texty nepíšeme, takže to pro nás není až takový problém. A Dánsko je obecně dost sekulární země, takže náboženství nedostává v televizi ani ve společnosti jako takové tolik prostoru. Lidé jsou k víře nebo nevíře ostatních lidí poměrně otevření.


Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou death metalovou školou, tak i starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na WAYWARD DAWN největší vliv.

Ano, samozřejmě jsme hodně inspirováni americkou death metalovou školou, jako jsou Morbid Angel, Obituary a Cannibal Corpse, stejně jako evropskými kapelami jako Demilich, Entombed a podobně. V současné době existuje poměrně hodně nových kapel, které hrají prohnilý death metal staré školy a tato vlna kapel pro nás byla na novém albu docela velkou inspirací. Hlavně kapely jako Undergang, Gatecreeper, Blood Incantation, Sanguisugabogg, Outer Heaven, Frozen Soul a Of Feather And Bone. Řekl bych, že novější death metalové kapely staré školy pro nás byly na "All-Consuming Void" ještě větší inspirací, než kapely z devadesátých let.


Co vlastně vy a koncerty obecně? Jste kapelou, která jezdí po koncertech, co to jenom jde nebo si hodně vybíráte? Máte nějaký sen, třeba skupinu, se kterou byste chtěli vyrazit na turné nebo festival, město, kde byste chtěli vystupovat?

Obecně jsme dost otevření tomu, kde chceme hrát. Samozřejmě to pro nás musí mít smysl, ale jinak hrajeme rádi naživo, ať se děje cokoli. Co se týče snů, těch máme spoustu. Už v roce 2020 jsme měli jet na EU turné jako support Hideous Divinity a Terrorizer, takže opravdové turné po celé Evropě je momentálně jedním z hlavních snů. Taky zahrát si někdy v USA by mohlo být šílené. Rádi bychom vyrazili na turné jak s některými starými veterány, tak s mladými puškami jako jsou Gatecreeper nebo Blood Incantation.


Jdu si vaši novou desku „All-Consuming Void“ znovu pustit. Musím říct, že pro mě osobně se jedná v podstatě dokonalé death metalové dílo. Totální inferno. Přeji vám, aby se nahrávce dařilo, aby se dostala k co největšímu počtu fanoušků. Zaslouží si to. Přeji vám vše nejlepší i v osobním životě. Ať se vám daří a poslední slova jsou tvoje. Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, labelům, promotérům, máš prostor. Děkuji za rozhovor a už teď se těším, až vás uvidím někdy naživo!

Děkujeme za tvá slova a čas! Kdybychom měli něco vzkázat fanouškům a posluchačům, bylo by to poděkování za to, že nás podporují, poslouchají naši hudbu a chodí na naše koncerty. Hodně to pro nás znamená a je to jeden z hlavních důvodů, proč to děláme! Rádi bychom někdy přijeli zahrát do České republiky!

Recenze/review - WAYWARD DAWN - All-Consuming Void (2022):






------------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 4. října 2022

Recenze/review - FETO IN FETUS - Oath of Chaos (2022)


FETO IN FETUS - Oath of Chaos
EP 2022, BlackTeamMedia

for english please scroll down

Další mrtvola pohozená u řeky. Městem obchází strach. Kdo bude další na řadě? Vrah se usmívá a toulá se ulicemi. Nikdo už nechodí ven, všichni se neustále ohlížejí za sebe. Krvavé stopy, vzkazy plné hnusu a špíny. Novináři krouží kolem, jako hladové hyeny. Nakonec to byl, stejně jako vždycky, tichý chlápek ze sousedství. Problémy s matkou, problémy s celým světem. Mstil se. Za temnotu, za chlad, za svůj hnusný osud.

Jako v nějakém hororovém snímku o sériovém vrahovi si připadám i při poslechu nové desky mých oblíbených death grinderů z Polska. FETO IN FETUS jsou zpět a stále ve skvělé formě. Nekompromisní, šílení, krvaví, jako příběh z dnešního úvodníku. Pokud byste měli chuť, tak dole pod článkem jsou odkazovány recenze na minulou desku a rozhovor. Tahle smečka nezná žádné slitování. Odkrví vaše tělo rychle a hodně bolestivě. Přesně jak to máme u tohoto stylu rádi. 


Další nalezené tělo, další příběh, další song, které se mohou rovnat s vašimi nejděsivějšími nočními můrami. Zvuk, obal, všechno sedí na svých místech. Jako kosti v těle. Líbí se mi přístup kapely, jejich nadšení i nasazení. Jako bych se opravdu toulal prázdnými ulicemi a čekal, odkud na mě zaútočí šílenec s nožem. Deska má v sobě velkou spoustu nakumulované energie, vzteku. Pro fanoušky třeba takových SUFFOCATION, NAPALM DEATH, LOCK UP, ABORTED, CEPHALIC CARNAGE, VOMITORY, CATTLE DECAPITATION, DEVOURMENT je jako stvořená. Nemusíte se dívat na dokumenty o sériových vrazích, nemusíte si pouštět temné a zvrácené horory. Stačí, když si pustíte "Oath of Chaos". Ocitnete se také ve zdánlivě opuštěných sklepech, ve kterých jsou zavřeny budoucí oběti. Jsem neustále nucen se k desce vracet. Má v sobě totiž něco přitažlivého, magického. Užívám si ji a doporučuji ji všem, kteří mají rádi, když se skladby valí jako lavina, jako tsunami, když připomínají neosobní zprávy z patologie. Myslím si, že se album povedlo po všech stránkách. Pokud máte rádi extrémní metal v jeho nejkrutější, přesto propracované a inteligentně složené podobě, nechte si chutnat! Krvavá death grindová exploze!


Asphyx says:

Another dead body dumped by the river. Fear is sweeping the city. Who's next? The killer smiles and wanders the streets. No one goes out any-more, everyone keeps looking behind them. Blood trails, messages full of filth and dirt. Journalists circling like hungry hyenas. In the end it was, as always, the quiet guy from the neighborhood. Trouble with his mother, trouble with the whole world. He was getting revenge. For the darkness, for the cold, for his ugly fate.

I feel like I'm in a horror movie about a serial killer when I listen to the new album by my favorite death grinder from Poland. FETO IN FETUS are back and still in great form. Uncompromising, crazy, bloody, like the story from today's editorial. If you feel like it, there is a review of the last album and an interview linked below the article. This band knows no mercy. They will bleed your body quickly and very painfully. Just the way we like it with this style.


Another body found, another story, another song to rival your scariest nightmares. The sound, the cover, everything fits in place. Like bones in a body. I like the band's attitude, their enthusiasm, their commitment. It's like I'm really wandering the empty streets, waiting for a madman with a knife to attack me. The record has a lot of pent-up energy, anger. For fans of such bands as SUFFOCATION, NAPALM DEATH, LOCK UP, ABORTED, CEPHALIC CARNAGE, VOMITORY, CATTLE DECAPITATION, DEVOURMENT, it's perfect for them. You don't have to watch documentaries about serial killers, you don't have to watch dark and twisted horror movies. All you have to do is watch Oath of Chaos. You'll also find yourself in seemingly abandoned basements where future victims are locked up. I'm constantly compelled to return to the record. There's something about it that's appealing, magical. I enjoy it and recommend it to anyone who likes their songs to roll in like an avalanche, like a tsunami, when they resemble impersonal pathology reports. I think the album succeeded in every aspect. If you like extreme metal at its most vicious, yet sophisticated and intelligently composed, give it a taste! A bloody death grind explosion!


about FETO IN FETUS on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
01. A Descent Into Darkness
02. No Moral Principles
03. War Zone
04. Fucking Prophets Of The New Age
05. Senseless Massacre
06. Ancient Cemetery
07. Blinded By Pride
08. The Worlds Apart
09. The Ultimate Evil
10. Truth In Atrocity

Line Up:
Widzik - throat
Michał - guitars
Rocho - bass
Bocian - drums



Recenze/review - MORBID EVILS - Supernaturals (2022)


MORBID EVILS - Supernaturals
CD 2022, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Máme skvělé technologie, ale v základu jsme stále stejní. Barbaři a zvířata. Nízké pudy, nenávist a zlo. Toužíme po moci a neznáme slitování. Světlo je vidět čím dál tím méně. Vše je depresivní, těžké, zahalené do krvavé mlhy. Stejně jako hudba finských sludge doom death metalistů MORBID EVILS. Ti se dívají na současný svět hodně skepticky. Není divu, stačí se rozhlédnout kolem sebe.

Skladby se kolem mě plazí jako jedovatí hadi. Pálí a žhnou a zároveň jsou chladné a syrové. Jako šedivé ulice po apokalypse. Bez lidí, bez života. Dlouhé, surové melodie, shnilé jako vaše svědomí. Pokud se vám podobná hudba líbí, budete si užívat i třetí dlouhohrající album "Supernaturals". Absolutní nihilismus!


Jako hnis vytékající ze staré rány. Smrad rozkládajícího se těla. Pradávná choroba, která byla dlouhé roky uschována ve starých katakombách. Je zpět! Bolestivá a hnusná, jako myšlenky zločinců. Máte rádi smečky jako CONAN, GRIEF, JUPITERIAN, PRIMITIVE MAN, THOU, WARCRAB, WINTER, 71TONMAN? Potom byste si mohli vychutnat i novou nahrávku MORBID EVILS. V kapele stojí za mikrofonem (ale i za kytarou a basou) mistr Keijo Niinimaa z ROTTEN SOUND. O dobrý zvuk, obal (Dawid Figielek), produkci je tedy velmi dobře postaráno. Někdy, když ráno vstanu a venku je hnusně, cítím se pod psa. Všechno mi připadá depresivní, shnilé. Potkávám zachmuřené tváře lidí z továren. V těchto chvílích vynikne "Supernaturals" úplně nejlépe. Naše město se stává postupně hnusnou stokou. Zbyla už jenom nenávist a špinavé zlo. Jsme jenom dav, pochodující na smrt. Bez názoru, bez svědomí. Víc krve, víc jedovatých slov. Těžké riffy, masivní stěna ze tmy. Tohle album není rozhodně pro slabé povahy. Rozdrásá vám totiž obličej do krve. Máme skvělé technologie, ale v základu jsme stále stejní. Barbaři a zvířata. Nízké pudy, nenávist a zlo. Toužíme po moci a neznáme slitování. Světlo je vidět čím dál tím méně. Vše je depresivní, těžké, zahalené do krvavé mlhy. Hnilobný, nihilistický sludge doom death metal! 


Asphyx says:

We have great technology, but fundamentally we are still the same. Barbarians and animals. Low instincts, hatred and evil. We crave power and know no mercy. We see the light less and less. Everything is depressing, heavy, shrouded in a bloody fog. Just like the music of Finnish sludge doom death metallers MORBID EVILS. They look at the contemporary world very skeptically. No wonder, just look around you.

The songs crawl around me like poisonous snakes. They burn and glow and at the same time they are cold and raw. Like the grey streets after the apocalypse. No people, no life. Long, raw melodies, as rotten as your conscience. If you like music like this, you'll enjoy the third full-length album "Supernaturals". Absolute nihilism!


Like pus oozing out of an old wound. The stench of a decomposing body. An ancient disease that has been stored for years in the old catacombs. It's back! Painful and ugly, like the thoughts of criminals. Do you like packs like CONAN, GRIEF, JUPITERIAN, PRIMITIVE MAN, THOU, WARCRAB, WINTER, 71TONMAN? Then you might also enjoy the new MORBID EVILS record. In the band is the master Keijo Niinimaa from ROTTEN SOUND behind the microphone (but also behind the guitar and bass). Good sound, cover artwork (Dawid Figielek) and production is therefore very well taken care of. Sometimes when I get up in the morning and it's ugly outside, I feel under the weather. Everything feels depressing, rotten. I meet gloomy faces of people from factories. That's when "Supernaturals" is at its best. Our city is gradually becoming a filthy sewer. All that's left is hatred and filthy evil. We're just a mob, marching to our deaths. No opinion, no conscience. More blood, more poisonous words. Heavy riffs, a massive wall of darkness. This album is definitely not for the faint of heart. It'll rip your face to shreds. We've got great technology, but fundamentally we're still the same. Barbarians and animals. Low instincts, hatred and evil. We crave power and know no mercy. We see the light less and less. Everything is depressing, heavy, shrouded in a bloody fog. Rotten, nihilistic sludge doom death metal!


Track listing -
1. Fearless
2. Anxious
3. Tormented
4. Supernatural

Line up -
Keijo Niinimaa (Rotten Sound) - Vocals, Guitars, Octaver Bass, Samples
Jarno Virkki - Drums
Tuomas Varila - Lead Guitar

Artwork by Dawid Figielek

pondělí 3. října 2022

Recenze/review - ESCARNIUM - Dysthymia (2022)


ESCARNIUM - Dysthymia
CD 2022, Redefining Darkness Records

for english please scroll down

Amulety vyřezané z lidských kostí. Hřbitov vysoko v horách, kde se potkávají nemrtví s démony. Stačí pár správných modliteb nebo dobré death metalové album a také se s nimi můžete setkat. Jenom počítejte s tím, že budete roztrháni na kusy. Stejně jako v případě nové desky brazilských tmářů ESCARNIUM. Kapela a jejich krutá hudba je přesnou definicí temnoty. Díváš se do čerstvě vykopaného hrobu. Přemýšlíš, pro koho je určen. Správně, jsi na řadě. A vůbec nevadí, že jsi stále živý. Pohřbíme tě zaživa.

Smrt má mnoho podob a Brazilci ji znázorňují v její šílené podobě. Opravdu si při poslechu připadám jako na starém pohřebišti, na kterém sídlí staří death metaloví šamani. Dostanete koktejl z těch nejchladnějších a nejjedovatějších jedů. Takhle zní opravdové peklo! Hniloba, prašivina, smrt! "Dysthymia" vás roztrhá na kusy!


ESCARNIUM uctívají pradávné rituály, podobně jako kapely typu KRISIUN, INCANTATION, VITAL REMAINS, IMMOLATION. Z nové nahrávky je cítit pravé nefalšované peklo. Smrdí sírou a nenávistí. Zároveň se nezapomnělo na chladné a zuřivé melodie. Zvuk, obal, produkce, všechno je ošetřeno na výbornou. Pokud máte rádi smrtící kov nasáklý zkaženou krví, tak neváhejte ani chvilku. Hraje se zde pro vás i pro všechny nemrtvé. "Dysthymia" je albem, které muselo být nahráváno hluboko pod zemí nebo právě na pohřebištích, kde jsou vystaveny lebky padlých kněží. Rouhání, pentagramy zářící do tmy. Děs v očích, bestie, která se opět probudila, aby nás pronásledovala v nočních můrách. Novinka se opravdu povedla po všech stránkách. Je zběsilá, maniakální, ďábelská ze své podstaty. Skvělé řemeslo, ale také songy, do kterých je otištěn vztek a nahrubo nasekaná tma. Amulety vyřezané z lidských kostí. Hřbitov vysoko v horách, kde s potkávají nemrtví s démony. Stačí pár správných modliteb nebo dobré death metalové album a také se s nimi můžete setkat. "Dysthymia" je jasnou volbou, tajemným obřadem, u kterého shoříte na popel. Zůstává po ní jenom spálená země a krev v očích. Death metalový rituál pro vyvolávání temných sil!


Asphyx says:

Amulets were carved from human bones. A cemetery high in the mountains where the undead meets the demons. All it takes is a few prayers or a good death metal album and you can meet them too. Just expect to be torn to pieces. Just like in the case of the new album by Brazilian darkies ESCARNIUM. The band and their harsh music are the exact definitions of darkness. You're looking into a freshly dug grave. You wonder who it's for. That's right, you're next. Never mind that you're still alive. We'll bury you alive.

Death takes many forms and Brazilians depict it in its crazy form. I feel like I'm in an old burial ground with old death metal shamans. You get a cocktail of the coldest and most poisonous poisons. This is what real hell sounds like! Rot, filth, death! "Dysthymia" will tear you apart!


ESCARNIUM worships ancient rituals, like bands like KRISIUN, INCANTATION, VITAL REMAINS, IMMOLATION. The new record reeks of true unadulterated hell. It reeks of brimstone and hatred. At the same time, the cold and furious melodies have not been forgotten. The sound, the cover, the production, everything is handled to perfection. If you like deadly metal soaked in corrupted blood, don't hesitate a moment. It's played here for you and all the undead. "Dysthymia" is an album that must have been recorded deep underground or just in the burial grounds where the skulls of fallen priests are displayed. Blasphemies, pentagrams glowing in the dark. The terror in the eyes, the beast that has reawakened to haunt our nightmares. The novelty has worn off in every way. It's frantic, manic, and diabolical by nature. Great craftsmanship, but also songs that are imprinted with rage and coarsely chopped darkness. Amulets were carved from human bones. A graveyard high in the mountains where the undead meets the demons. All it takes is a couple of the right prayers or a good death metal album and you can meet them too. "Dysthymia" is the obvious choice, a mysterious ceremony that will burn you to ashes. It leaves only scorched earth and blood in your eyes. A death metal ritual for summoning dark forces!


about ESCARNIUM on DEADLY STORM ZINE:






Tracklist:
01. Inglorious Demise
02. Far Beyond Primitive
03. Deluged In Miasma
04. Anguish Ad Nauseum
05. Dysthymia
06. Into The Grave (Grave Cover)

Escarnium is:
Victor Elian - Rhythm guitars / Vocals
Nestor Carrera - Drums
Alex Hahn - Lead guitars
Vitor Giovanni - Bass



Recenze/review - MURDER INC. - Sám sobě soudcem (2022)


MURDER INC. - Sám sobě soudcem
CD (EP) 2022, vlastní náklad

Autor recenze - Michal Kafe

Vybavuju si to, jakoby to bylo dnes. Před sedmi lety mi kamarád Pižďuch říká: "Pojď na koncert, hraje tam naše berounská kapela a po letech má Beroun konečně kapelu, která jednou bude skvělá." ... Tak jsem šel a fakt jsem čuměl. Samozřejmě šlo o takové ty první kapelní krůčky, ale potenciál byl jasně slyšet... Střih, klapka... Rok 2022 a MURDER INC. jsou už dávno jedním z tahounů tuzemského thrashmetalového undergroundu. Jejich ípíčko "Sám sobě soudcem" je ukazuje na vrcholu formy!

Kdo tuhle kapelu sleduje už delší čas, ví o několika změnách v rytmické sekci. Mandéz s Petem to táhnou po celou dobu, po krátké anabázi s Vendy pak přišly razantnější změny. Za bubenickou stoličkou nahradil Frantu Čepelu Ondra Horváth (např. YTIVARG) a tlusté struny začal drtit Zdeněk Smrťák z LAID TO WASTE. Hlavně Zdeňkův příchod beru za něco pro kapelu naprosto zásadního...


Když kapela vyšel v roce 2018 albový debut "Umlčen navěky", byl z toho poprask, protože šlo o prvotřídní masakr. V mých uších následné splitko s KAAR hodně vysoko nasazenou laťku nezdolalo (byť nešlo o špatné songy, ale jde o můj dojem). S aktuálním "Sám sobě soudcem" ale "Márdři" hodili lačným fanouškům jednu z nejpovedenějších nahrávek letošního roku!

Kvartet nových skladeb a jako bonus cover "Krev" od LAHAR... Nekompromisní jízda od začátku do konce, způsobující dychtivé očekávání nového alba s aktuální sestavou!

Bubeník Ondra stál před těžkým úkolem - nahradit mašinu Frantu - a popasoval se s tím výborně. Jen na jeho blastbeaty si zvykám při poslechu nebo na koncertech trochu pomaleji, ale je to něco, co prostě k současné tvorbě MURDER INC. patří.


Jak jsem už psal, zásadní posilou je Zdeněk... Vedle Peteova štěkotu je jeho ječák naprosto perfektním doplňkem! A čeština mu opravdu sluší! V LAID TO WASTE zpívá anglicky, ale jeho doplňování hlavního zpěvu je jednou z ozdob alba. Tohle všechno zamíchané s ostrými kytarami dua Mandéz/Pete, perfektně sednoucími sóly a bubenickou salvou dává dohromady pořádně krvavý koktejl!

Jednotlivé songy? Jedna pecka za druhou. Od zmiňovaného debutu a splitka naprosto zřetelný posun o další level výš. Instrumentálně od všech členů, textově, s ohromnou energií, kterou v ideální čas dobře doplní pomalejší pasáž... Skvělý je také obal od Martina z Pen N Ink Designs. Co prst, to oběšenec, odkazující na jednotlivé skladby... Songy jsou promakané do posledního detailu, jedou v kulometné kadenci a jedinou kaňkou je, že jich není více. Thrasheři křičí z plných plic: My chceme nové album!!!



Tracklist
1. Vykoupení z nevinnosti
2. Výstaviště mrtvých těl a duší
3. Věrný obraz sebe sama
4. Bruna Fiskars masakr 5. Krev (cover Lahar)

band:
Pete – kytara, zpěv
Lukáš – kytara
Zdenda – basa, zpěv
Ondra – bicí

neděle 2. října 2022

Recenze/review - PERVERSION - Dies Irae (2022)


PERVERSION - Dies Irae
CD 2022, Hells Headbangers Records

for english please scroll down

Obličej bez tváře, přesto vyděšený. Tělo bez kůže, zničené a spálené. Vypadala, jako by se setkala ve tmě s bestií. Otisky čelistí, potrhané maso. Vždycky si chtěla potkat démony, vždy si toužila po temnotě. Přitahovalo tě zlo a nenávist. Sama a opuštěná, přesto toužíš po dalším setkání, po další seanci, po dalším rituálu, na kterém tě obětují démonům. Jsi médiem, inspirací, ale i prokletím. Odsouzená navždy žít bez světla. Čekáš ve staré studené a opuštěné kobce na jeho příchod. Už je zde! Pán pekla. Už přichází! A hrají mu k tomu američtí PERVERSION.

Old school metalová smečka, se kterou jsem se poprvé setkal při EP "Archaic death metal" (odkaz na recenzi je dole pod článkem). Byl jsem ihned také proklet a od té doby kapelu pečlivě sleduji. Je čas na další rituál smrti! Vítejte v pravém, smradlavém pekle! 


Je dobré vědět, co nás, posluchače starých prašivých nahrávek čeká, až odejdeme na druhou stranu. PERVERSION vás vezmou na výlet bez konce. Do opuštěného chrámu bolesti, kde se hraje ještě podle pradávných postupů a receptů. Byl nám opět namíchán surový, chladný a drásající koktejl z toho nejprašivějšího death metalu a thrashe. Pokud jste fanoušci třeba takových VOMITOR, SARCÓFAGO, VULCANO, SEXTHRASH, SODOM, MUTILATOR, POSSESSED, DESASTER, NIFELHEIM, DESTROYER 666, tak neváhejte ani chvilku. Hraje se zde přesně pro vás. Letos má kapela opět skvělý plesnivý zvuk, démonický obal a hlavně spoustu krutých a ošklivých nápadů. Připadá mi, jako bys už byla dávno po smrti a já si povídal s tvým zpuchřelým tělem. Odklopím víko od rakve a stále si tak krásná! Protože si poslouchala tuhle desku, protože si byla vždycky prokletá. Ohně zase hoří jasným a spalujícím plamenem! "Dies Irae" je jako nějaká starodávná seance, u které se vyvolávají temné síly. Poctivá, šílená, zničující. Stejně jako hudba, která zní z reproduktorů. Mám hroznou chuť vzít do ruky kladivo a rozmlátit všechny kosti na prach. Ne nevěř tomu, zlo si všechny najde i po smrti! To je jediná spravedlnost, která existuje. Brána do pekla je znovu otevřena! Krvavý, spalující, temný a chladný death thrash metalový rituál!


Asphyx says:

Faceless, yet terrified. A body without skin, ruined and burnt. She looked as if she had encountered a beast in the dark. Jaw-prints, torn flesh. She had always wanted to meet demons, always craved the darkness. You were drawn to evil and hate. Alone and abandoned, yet you long for the next encounter, the next seance, the next ritual where you're sacrificed to the demons. You are a medium, an inspiration, but also a curse. Doomed to live forever without the light. You wait in a cold and deserted old dungeon for its arrival. He's here! The Lord of Hell. He's coming! And he's got the American PERVERSION playing.

Old school metal band, which I first met during the EP "Archaic death metal" (link to the review is below the article). I was immediately cursed as well and have been following the band closely ever since. It's time for another death ritual! Welcome to the real, stinking hell!


It's good to know what awaits us, listeners of old dusty records, when we pass to the other side. PERVERSION will take you on a journey without end. To an abandoned temple of pain, where they still play according to ancient practices and recipes. Once again, we have been mixed a raw, cold and gut-wrenching cocktail of the most pulverizing death metal and thrash. If you are a fan of VOMITOR, SARCÓFAGO, VULCANO, SEXTHRASH, SODOM, MUTILATOR, POSSESSED, DESASTER, NIFELHEIM, DESTROYER 666, don't hesitate a moment. Music here is just for you. This year the band has again a great mouldy sound, a demonic cover and most importantly a lot of cruel and nasty ideas. It feels like you're long dead and I'm talking to your rotten body. I take the lid off the coffin and you're still so beautiful! Because you listened to this record, because you've always been cursed. The fires are burning bright and scorching again! "Dies Irae" is like some ancient seance where dark forces are invoked. Honest, crazy, devastating. Just like the music coming from the speakers. I feel like taking a hammer and smashing all the bones to dust. Don't believe it, evil finds everyone after death! That's the only justice there is. The gates of hell are open again! A bloody, scorching, dark and cold death thrash metal ritual!


about PERVERSION on DEADLY STORM ZINE:



Tracklist:
01. Dies Irae
02. Bhagavad Genocide
03. Decapitator
04. Axioms Of Domination
05. Fathomless Cruelty
06. Unveiling The Primordial Revelation
07. Barbaric Execution
08. Migration Into Darkness
09. Possessed



News! - TAEDIFER - True old school death metal from south Bohemia, Czech Republic.


TAEDIFER - True old school death metal from south Bohemia, Czech Republic.

TAEDIFER, nová kapela známých tváří, pánů z kapel jako Ingrowing, Gutalax, Locomotive, Dark Angels, Bone Orchard, The Old Four či Bohemyst. Tihle ostřílení mazáci hrají poctivý death metal staré školy!

A new band of familiar faces, gentlemen from bands like Ingrowing, Gutalax, Locomotive, Dark Angels, Bone Orchard, The Old Four and Bohemyst. These seasoned greats play honest old school death metal!

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh tří stý sedmdesátý první - Návrat k Černé vdově

Příběh tří stý sedmdesátý první - Návrat k Černé vdově

Měl jsem trošku obavy. Minule totiž naše společné setkání nedopadlo moc dobře. Zažil jsem sice jednu akci na Mácháči s buzničkama, ale tam jsme nebyli všichni. Tentokrát ano. Od začátku jsem se cítil hrozně dobře. Odpoledne byl doma podivný klid. Kolem všichni bláznili kvůli vánocům a já jen smutně koukal z okna. Sousedka vedle z baráku krásně dospěla. Má vlasy pod zadek a když jde, tak ji vlají mezi vločkami. Nádhera. Zasním se a vůbec nevnímám mámu, která mě nutí, abych zavřel okno. Vzpomínám na staré dobré časy, na svoje holky, na partu, která je dnes už dávno jiná. Smečka thrashových psů se rozutekla. Jak se dozvím odpoledne, tak se ani moc nesetkávají. Myslím na blondýnku a Plzeň. Co asi dělá? Pořád se mi do hlavy vkrádá pálivá myšlenka, že je se svým klukem. Děsně žárlím. Je mi vlastně hrozně smutno, přitom jsem ji neviděl teprve týden. Slíbil  jsem, že jí napíšu, ale zatím nebyl čas.

Musel jsem vyhazovat celý den sníh na chalupě. Vrátili jsme se až k večeru, děsně utahaní. Po večeři se osprchuju, převléknu do svátečního metalového trika a mám trošku obavy, když jdu směrem na Staré město. Minulý týden jsem poprosil Vencu, který měl v Boleslavi nějaký jednání, jestli by všechny neobešel a neřekl jim, že dneska U Hymrů, trošku zavzpomínáme ne? Jana s Prcalinkou už sedí u stolu a přivítají mě vskutku srdečně. Nejsou tak odtažité, jako minule. Ono je ale fakt, že si dávám velkýho bacha, abych zase nemachroval, jakej jsem děsnej student a jak to v Plzni žije. Jen se mezi řečí zmíním, že mám novej objev. Vypadáš nějakej zamilovanej, usmějí se na mě a já mám najednou pocit, že je zase všechno v pořádku. Že jsem nikam neodešel. Kecáme, jak jinak, o starých časech, o akcích, o metalu. Připadám si jako bych byl už někde daleko, úplně jinde, na vlnách, které už ony nechápou. Ale to nevadí, o všechno se postará nostalgie, znáte to, ne? 

Venca s Petrou a Tomáš s Buddhou dorazí za chvilku. Pak se objeví ve dveřích Mirka, to už mám ale co dělat, abych udržel slzy. Připadám si rozhozenej, prožili jsme toho spolu tolik, všechno létá kolem, jako venku sníh. Sem tam se někdo dotkne něčeho smutnějšího, třeba Sabath nám děsně chybí, pořád to bolí, ale znáte to, život musí jít dál. Pořád v nás jsou ti smráďata v džínových vestách, co hrozili u kazeťáku na Radouči. Každý někam patřil, mohl utéct ze sídliště, od hádajících se rodičů. Dát si pivko, pokecat s holkama. Jednu dobu nás bývalo fakt hodně, možná k padesáti, ale dnes? Teď už je to jiné, spousta má rodiny, na metal zanevřelo. Někdo odešel na vojnu, z jiného je punkáč. Probíráme všechno horem a dolem, stalo se toho tolik, co jsem tady tři měsíce nebyl. Obejdu poctivě stůl a každého se zeptám, jak je, co a jak? Všichni bezezbytku se mají dobře. Každý má nějaký vztah, ano i Jana a Prcalinka, dokonce Mirka s pohrobkem našla hodného kluka, co je dobrým tátou. 

Asi je fakt, že pokaždé, když se vrátím do Boleslavi, tak spoustě lidem otevřu staré rány. Nemůžu za to, nikdo mi to nevyčítá, ale jsem ten ze staré doby, ten kterýmu zemřela Kačenka, ten, co jezdil s Kristýnkou a tlačil ji i s vozíkem. Chlápek, co mu jednu dobu šlo jen o sex a bydlel s Andreou. Oni se už pomalu usazují, už nejsou v pubertě, našli si k sobě někoho. Jejich partnery ani neznám. A některé ani nikdy nepoznám. Připadám jim samozřejmě jinej, protože bych klidně někam zašel a nějakou se pokusil sbalit. Už to není ono, Smrťáku, měl by si konečně dospět. Rád bych, mí milí, ale není to lehké. Mluvím o blondýnce a mluvím tak košatě a vášnivě, že si Jana s Prcalinkou poklepou na čelo. Ty si zase v tom, ona bude určitě úžasná, ale znáš se. Nabažíš se a stejně s ní nevydržíš. Tak tohle si o mě myslíte? Jako fakt? 

Trošku mě to mrzí, já ale bral vždycky všechno děsně vážně. Jinak to neumím. Jako se nedokážu přetvařovat a někdy mám blbý kecy. Dám si raději rum a obrátím tok slov k někomu jinému. Sklenice cinkají, pivo teče proudem, užívám si všechny rozesmáté tváře. Jsem hrozně rád, že jsem s vámi. Výčepák je tu už dávno jiný, ale atmosféra je super. V jedenáct nás ale přesto, že je pátek, vyhodí. Asi nechtějí naše peníze. Hele, půjdeme do Vdovy? Nadhodím před hospodou. Za Sabatha! Křičím do tmy a přidají se všichni. Nikdo neřekne, že nejde. Je nám spolu dobře. Šíleně moc dobře. Sem tam si mě někdo odchytí a řekne mi, že se mu občas stýská. Když žije ve stereotypu, když je v práci. Tak se zasní a vzpomene si na to, co jsme spolu prožívali. Byly to krásný časy co? Někdy mám taky chuť se vrátit. Spoustu věcí bych udělal jinak, přehodnotil svoje názory. Ale to nejde. Hlavně, že jsme byli rovní a nikdo z nás nebyl svině. Jdeme žrát!

Když procházíme přes Radouč, všechny holky i teploušci brečí jako želvy. Nikdo nemluví, jen posmrkávají. My s Vencou, protože jsme drsňáci, tak koukáme jiným směrem. Je to tady pořád stejný. Čekáme, kdy vyleze ze stínu Prcalík a pošle nás do prdele, kdy Kytka a začne hned, co slyšel za novou desku. Usměvavý Sabath, co mohl být klidně náš fotr. Dokonce i Petra z daleké Bratislavy vycítí situaci. Jana začne zpívat Debustrol. Než dojdeme na konec, nahoru na skálu, tak řveme z plných plic. Tak jsem Antikrist, tak jsem Antikrist! A SERU NA VÁS PANE! Nekonečně dlouho se objímáme a Jana s Prcalinkou a Mirkou, holky z prapůvodní party, mi promočí triko a pořád dokola mi říkají, jak jsou rády, že mě mají. Já taky, já taky. A nebojte, budu se vracet. Musíme to zapít. Tak s jde.

Černá vdova patří už dávno někomu jinému. V pronájmu ji má nějakej takovej ten vesnickej metalista, který sice stále drží linii, ale také prý hraje hazard a většinu tržeb rozfofruje. Alespoň se to říká. Zatím je všechno ještě v pořádku. Dáme pivo v přilehlé hospodě, kde sedí štamgasti. Pořád vzpomínáme. Kdo dnes hraje? Nějakej heavík z Hradiště, prozradí nám krásná holka, co jde zrovna kolem. Dám se samo do řeči, ale po chvilce mě to přestane bavit. Já i ostatní se diví, co to se mnou je. Musím si dát pivo a přemýšlím, jestli jsem normální, jestli mě nezachvátila nějaká nemoc. Venca mluví o ztrátě sexuální chuti. Jana se ke mě vilně vine a ptá se mě, co to se mnou dělá. Jste blbí, směju se. Nakonec to rozlouskne Mirka, která ně mě kouká už nějakou dobu hodně zasněně. My jsme byli stejně vždycky propojeni zvláštním poutem. Někdy jsme měli pocit, že si čteme myšlenky. Ty myslíš na blondýnku, co?

Hrát se začne až v deset. Je to hrozný, fakt šílený. Falešný, tupý a uječený. Ale jak jsme opitý, tak to s Vencou roztančíme. Jen tak, z čiré radosti. Protože jsme spolu a nemáme zrovna aspoň chvilku žádné starosti. Návrat do Černé vdovy se myslím vydařil. Když tak koukám na ty svý kamarády, tak je mi to úplně jasný. Hrozně mi lichotí, že všichni přišli. Zvali jsme i nějaká ta má předešlá děvčata, ale nějak se jim nechtělo. Nebo už ani nebydlely v Boleslavi. Ale to je v pořádku, přece nebudeme jitřit staré rány. Už tak bylo těch emocí až nad hlavu. Paříme jako o život, točíme se v kruzích, automaticky si vzpomínáme na všechny svý kdysi tak častý sestavy a kreace. Vyvolává to v nás salvy smíchu. Pořád dostávám nějaký pusy, holky na mě visí a říkají mi, jakej jsem skvělej kluk a jak se jim stýská. Pak jdeme domů snad dvě hodiny, neustále se loučíme a slibujeme si, jak se budeme pravidelně setkávat. Moc dobře vím, že se to nestane, ale zrovna teď jsem stejně rád.

"Kterej debil tady nechal ty kecky, se na to vyseru, místo toho, aby makal, tak akorát někde chlastá, ani nebyl na vojně....": vrátím se po několika málo hodinách spánku do reality. Otec se zrovna vrátil ze sklepa, kam chodil pít. Míval tam dlouhé roky levnou vodku. Vylezu z pokoje, slušně popřeju všem krásné ráno a po jednom malém chlebu s máslem za sebou zase zavřu dveře. Hádají se. Brácha leží tiše na posteli a kouká do stropu. Nasadím si sluchátka a rozložím před sebou spoustu starých kazet. Měl bych blondýnce napsat dopis. Musím, jestli s ní chci být (a jakože fakt chci), tak musím. Ale až zítra. Pustím si Sodom a nechám myšlenky, aby se rozlétly směrem do historie. Když mě za několik hodin máma zavolá k obědu, tak se usmívám.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 1. října 2022

Recenze/review - PURE MASSACRE - Pure Massacre (2022)


PURE MASSACRE - Pure Massacre
CD 2022, vlastní vydání

for english please scroll down

Slibovali mi slávu a bohatství. Místo toho hniju v zákopech a bojím se vlastního stínu. Kolem umírají mí kamarádi a jedinou útěchou je hudba. Vzal jsem si s sebou novou nahrávku německých death metalistů PURE MASSACRE. Píšu o ní v dopisech domů. O bolesti, o strachu, o násilí. Ale také o skvělé hudbě, o nadšení, o smrti. Rád a často navštěvuji staré hřbitovy. Na jednom náhrobku jsem našel jméno kapely. Nedivím se, je skvělá!

Dobrý death metal v sobě musí mít sílu a energii. Pořádnou porci temnoty a chladných melodií. Němci tohle všechno umí a dělají to s elegancí starých mistrů. Není divu, kapela je složená ze samých zkušených muzikantů (pamětníci určitě znají německé REQUIEM). Novinka je trefou přímo do srdce. Do srdce všech starých metalových fanoušků. 


"Pure Massacre" je albem, ze které je cítit inspirace starými death metalovými smečkami (BOLT THROWER, MORGOTH, MASSACRE, OBITUARY, JUNGLE ROT). Navíc jsou přidávány vlastní, ostré a šílené nápady. Nejedná se ale jen o poctivé řemeslo s velmi dobrým zvukem i obalem, ale i o nahrávku, která drtí kosti. PURE MASSACRE v sobě zkrátka mají pradávnou jiskru, touhu ničit, která se podle mého nedá naučit. Musíte jí mít v sobě, musíte smrtícím kovem žít. Jsem při poslechu opravdu vojákem v zákopech, který moc dobře ví, že zítra půjde na jistou smrt. Užívám si jednotlivé skladby a těším se, až mi někdo vystřelí mozek z hlavy. Dovedu si představit malý klub se spoustou oddaných fanoušků. Budu stát vepředu, s pivem v ruce a usmívat se. Tohle je totiž přesně metal, který mi koluje v žilách. Starý, plesnivý, návykový, jako ten nejlepší jed. "Pure Massacre" mi postupně proniklo do krve. Usadilo se mi v hlavě a rád jsem se k němu vracel. Není to sice nic nového, ani převratného, ale má v sobě něco navíc, co je odlišuje od ostatních. Řezající riffy,  démonický vokál, nálady, podobající se bojišti. Narodíme se a po pár letech začneme pochodovat v řadě. Až do smrti, až do úplného konce. PURE MASSACRE jsou pro mě velkým překvapením a mohu vám je jen doporučit. Death metalový buldozer, který vám přeláme všechny kosti v těle!


Asphyx says:

They promised me fame and fortune. Instead, I rot in the trenches, afraid of my own shadow. My friends are dying all around me, and music is my only solace. I took with me a new record by German death metallers PURE MASSACRE. I write about it in letters home. About pain, about fear, about violence. But also about great music, about passion, about death. I like to visit old cemeteries often. I found the band's name on one tombstone. I'm not surprised, it's great!

Good death metal has to have power and energy in it. A good dose of darkness and cold melodies. The Germans can do all that and they do it with the elegance of the old masters. No wonder, the band is made up of all experienced musicians (those who remember will know German REQUIEM). The new one is a hit right in the heart. Into the heart of all old metal fans.


"Pure Massacre" is an album from which you can feel the inspiration of old death metal bands (BOLT THROWER, MORGOTH, MASSACRE, OBITUARY, JUNGLE ROT). In addition, their own sharp and crazy ideas are added. But this is not only honest craft with very good sound and cover art, but also a bone crushing record. In short, PURE MASSACRE have an ancient spark in them, a desire to destroy that I don't think can be taught. You have to have it in you, you have to live the death metal. Listening to it, I'm really a soldier in the trenches, who knows very well that tomorrow he will go to certain death. I enjoy each song and look forward to someone blowing my brains out. I can imagine a small club with a lot of dedicated fans. I'll be standing up front, beer in hand, smiling. Because this is the kind of metal that runs through my veins. Old, mouldy, addictive, like the best poison. "Pure Massacre" has gradually seeped into my blood. It settled in my head and I loved coming back to it. It's nothing new or groundbreaking, but it has something extra that sets it apart from the rest. Cutting riffs, demonic vocals, battlefield-like moods. We're born and after a few years we start marching in line. Till death, till the end. PURE MASSACRE are a big surprise for me and I can only recommend them to you. A death metal bulldozer that will break every bone in your body!


Tracklist:
01. Along The Bloodred Path
02. In Blood And Flames
03. Pure Massacre
04. 1914
05. The Void
06. The Awakening
07. A Rising Darkness
08. That Means War


A few questions - interview with death metal band from Germany - PURE MASSACRE.


A few questions - interview with death metal band from Germany - PURE MASSACRE.

Answered Christian Ulbrich (guitars), thank you!

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Hi Jakub,
Michael ( vox), Alexander (dr) and me (git) are from Zerbst a small town in Saxony anhalt between Dessau and Magdeburg.

We three know each other for about 30 years and make music for over 20 years . mainly Death Metal.

Pure Massacre was founded sometime in 2013 after our previous band broke up.

After some changes on guitar and bass, came in 2017 patrick on lead guitar and 2018 michael on bass in the band.

Since then, the lineup is unchanged with what all are very happy.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We recorded the album at Soundart recording in Rosslau.

unfortunately it took 1.5 years because of Corona and other difficulties.

At Soundart alex Lysjakov was responsible for the recordings.

Jörg Uken from soundlodge was responsible for the mix and master. We are very satisfied with his work.

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

The album is limited to 500 pieces.

It was released by martin Quast via Neckbreaker records. The CDs are hand-numbered like all his releases.

There will also be vinyl in an edition of 333 where there will be 111 black and 222 colored.

Due to the situation with delivery problems and the like, it will take some time until it is ready.

You can listen to the songs on bandcamp and youtube and eventually it will also be on spotify.


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

Michael our singer is responsible for all lyrics.

The lyrics are partly about war, false promises of people from politics and religion with their fatal effects for individuals or society.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website?

The logo is from our singer Michael. The cover of the single and the album with all graphics are by Vladimir " smerdulak" Chebakov, who is also responsible for all shirt designs.

What about you and social networks? Do you consider these things important?

Yes, that is an advantage, especially to draw attention to publications or concerts. without that, for example, the contact to Vladimir would never have come about.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Basically, we only wrote to 2 labels. Testimony and Neckbreaker.

The former didn't want us and Martin from Neckbreaker was enthusiastic.

The decision for Neckbreaker was then logical.

Especially since he is also from Magdeburg and is therefore in the immediate vicinity.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Oh that is very different for all of us. It ranges from Florida Death Metal to Scandinavian Death and Black Metal, to Paradise Lost, My Dying Bride, Katatonia the Ramones, The Exploited, the big 4 and many many more.


Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Yes, as I said, there were only 2 labels.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

We play about 10 concerts a year.

The last 2 years weren't easy.

The feedback was very good. especially at the in flammen open air and in Bitterfeld.

The main thing is that we and the people who come have a good time and have fun.

It's really not about more.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

For the future we want to play concerts as often as we can in terms of time, family and work.

also outside of Germany.

And at some point record the follow-up to our album.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

We can be reached via facebook, bandcamp and youtube.




Thanx for the interview.


------------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER