Recenze/review - CASKET - Urn (2021)

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 4. června 2021

Home » , , , , » KNIŽNÍ TIPY - Midwichské kukačky - John Wyndham (1994)

KNIŽNÍ TIPY - Midwichské kukačky - John Wyndham (1994)


Midwichské kukačky - John Wyndham
1994, Paralela 50

Byl jsem tenkrát mladej kluk. Devadesátý léta a tak nějak jsem postupně odrůstal knihám pro děti. Jasně, že jsem miloval řadu KOD. Vinetou, ale spíš Tekumseh, na chalupě máme dodnes celou řadu knih z prérie. Díky mámě a dědovi jsem se ale dostal i ke klasice. Přelouskal jsem povinnou četbu (jo, fakt i Jiráska, kterej mě absolutně nebavil). Pamatuji si to jako dnes. Šel jsem kolem trafiky kousek od Komenského náměstí v Boleslavi. Hned vedle chodila do školy moje první holka. Byl jsem na místě jako vždy dřív a nenápadně si prohlížel nahý slečny v časákách. Rozcapený maminy v Leu, fotky úsměvný, ale znáte to. Zaujal mě sešit formátu A4. KARAVANA. Ještě jsem nevěděl, že se stane mým prokletím a že mě přivede k sci-fi. Vyhrabal jsem v kapse drobné, stará paní v trafice mi nabídla zaručeně pravdivé erotické povídky, ale na ty jsem už neměl peníze. Sedl jsem si na lavičku a za půl hodiny si vůbec nevšiml, že přišla moje holka.

Četl jsem si v hospodě, doma, v autobuse, na brigádě, všude. Bylo tam hodně polských autorů sci-fi. Mimochodem vynikajících (Stanisław Lem, Maciej Kuczyński, Stefan Weinfeld). Byla tam i jedna povídka od Johna Wyndhama ze knihy Sleepers of Mars. Pamatuji si, že vyšla posmrtně (bylo to dopsáno v úvodníku). Pojednávala o vědcích, kteří našli pozůstatky marťanské civilizace. Bylo to pro mě něco úplně nového. Moje fantazie byla rozjitřena a jako vždy v mém životě, vše ostatní šlo stranou. Byl jsem žánrem sci-fi nadšen. Koneckonců, jsem z generace školáků, kteří chtěli být kosmonauty a o výtvarné výchově jsem také lepil raketu z papíru. 

Měl jsem navíc velké štěstí, že jsem měl svoji knihovnici Kláru. Jasně, že měla nejkrásnější prsa ve městě, ale taky spoustu dobrých tipů pro kluky jako já. První na řadě byl John Wyndham a Midwichské kukačky. Knihu jsem slupl během jednoho odpoledne v rohu hospody U Hymrů (jo tenkrát vám nalili pivo, i když jste byli pod zákonem). Druhý den jsem po škole ihned běžel do knihovny. Klára, ta krásná dáma z mých snů, mě zavedla do uličky, na kterou byla tolik hrdá. Ona vlastně může za to, že znám Arthura Ch. Clarka, Isaaca Asimova, Raye Bradburyho, Franka Herberta, George Orwella. Vraťme se ale k Wyndhamovi. Po Midwichských kukačkách jsem zkusil Den Trifidů a na spoustu let byl absolutně ztracen.

Možná proto, že jsem miloval Julese Verna, možná že jsem byl obyčejný kluk, sci-fi jsem si neskutečně oblíbil. V mém okolí nikdo moc nečetl, byl jsem osamocený bojovník. Ale byl to krásný svět nekonečné fantazie. Sranda byla a je, kolik příběhů ze sci-fi knih je dnes realitou. Někdy se v myšlenkách k Midwichským kukačkám vracím. Nápad s malou vesnicí, ve které se narodí spousta divných dětí...někdy mám pocit, že se to děje. Knihy nás, jak je všeobecně známo baví, ale také poučují. Nerad moralizuji, ale současný svět by si zasloužil více čtenářů a méně rádoby chytrých lidí, kteří se musí za každou cenu vyjádřit ke všemu. 

Hele na rovinu, když se podíváte na zprávy (já třeba nekoukám už snad 20 let, ale přesto, občas se nejde vyhnout), nepřipadá vám, že už nás mimozemšťani dávno ovládli? Moudří a zkušení jsou upozaďováni uřvanými tupci. Kde já jsem tohle už četl? Chybí nám nadhled, pokora a mnohým i vědomosti. Ve sci-fi knížkách se dost často zničí lidstvo vlastně samo. Klasiky žánru mám rád dodnes. Midwichské kukačky asi nejsou nelepší knihou autora, ale pro mě mají samozřejmě pořád určitou nostalgickou hodnotu. Nevím proč, ale během pandemie koronaviru mi spousta věcí vrtala hlavou, musel jsem si knížku znovu přečíst. Je v ní spousta zajímavých momentů, které paralelu se současností evokují.

Na závěr si dovolím jednu citaci: "Může si jakýkoli stát, třeba sebetolerantnější, dovolit poskytovat útočiště menšině, jejíž síla stále roste a nad kterou nemá žádnou možnost kontroly? Odpověď, která je nasnadě, je taky záporná."

Asi nemusím nic dodávat. Snad jen, díky že čtete a používáte zdravý rozum. 

---------------------------------------------------------------------------------

V poklidné anglické vísce Midwich se stane cosi neobvyklého: Všichni obyvatelé přijdou o jeden den svého života. Celých 24 hodin prospí. To samozřejmě vzbudí nesmírný ohlas, ale poté, co se do věci vloží vojenská rozvědka, vše pomalu utichá a na místě zůstává pouze několik pozorovatelů. Jejich pozornosti ovšem uniká fakt, že všechny plodné obyvatelky jsou najednou těhotné. A když všechny naráz porodí děti zcela evidentně nelidského původu, mohlo by se zdát, že je pro obyvatele modré planety už pozdě…


----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Share this games :

TWITTER