EP 2018, Craneo Negro Records / Nameless Grave Records Utíkám nekonečnou tmou. Přes obličej mě šlehají ostré větve popínavých rostlin. Krev mi odkapává na zem. Jsem raněný, zničený, dobitý. Musel jsme zmizet, vypařit se, být neviditelný. Za každým rohem vidím zlý stín. Jdou mi po krku, chtějí mě zabít. Celý svět padl na má bedra a již nějaký čas se zmítám v beznaději. Konečně nalézám opuštěnou skálu v horách. Usedám na staré obětiště, mumlám slova obrácené modlitby. Už to nebude dlouho trvat a budu mezi vámi, na onom světě. EP "The Endless Howling Abyss" od amerických death metalistů DRAGHKAR se pro mě stalo velmi milým překvapením obzvláště ve chvílích, kdy mi začal připadat svět hodně černé místo k žití. Hudba plná zmaru, temnoty, smrti a beznaděje. Masivní riffy, úprkové bicí, vokál vytažený odněkud ze starých kobek. Co si víc může příznivec old school death metalu vůbec přát?
Na"The Endless Howling Abyss" naleznete kousek floridských smrtících odkazů, pořádnou porci Skandinávie, ale i klasickou evropskou školu (Řecko). V jednoduchosti a opakování je velká síla! Rakve praskají, lebky pukají, Satan se směje na svém trůnu. Pořád ale budu raději tady, kde vím co od koho čekat, než v ošklivé realitě. Letošní EP je plné dlouhých stínů, dobrých nápad, parádního obalu a hlavně totálně nakažlivé a mokvající atmosféry. Utíkám, potácím se, zanechávám za sebou krvavou stopu. Už abych byl zase u cíle a naplno si vychutnal zkažené chuchvalce nahrubo nasekané tmy. Jasně, tenhle death metal je starý jako samo peklo, ale právě proto mu možná věřím ještě víc. Má v sobě jiskřivost, energii a spoustu spálených kostí. DRAGHKAR nahráli dle mého skromného úsudku vynikající EP! Vítejte v pekle!
sumarizace:
Album maniaků DRAGHKAR bylo nahráno v samotném pekle! Nálada celé nahrávky je neskutečně tíživá, jednotlivé riffy návykové a hlas přerovnává kosti v márnici. Natolik je mocný. Kapela působí jako vyslanci od Belzebuba. Od úst jim zní obrácené modlitby, v jejich přítomnosti je cítit síra. Jejich old school death metal je absolutně uvěřitelný, zahraný s totálním odhodláním. Staré postupy z devadesátých let minulého století znějí v jejich podání hodně uvěřitelně. Jsou jako nějaká zákeřná droga, která vám způsobí halucinace. Budou v nich ožívat staří duchové, nemrtví a ocitnete se v tom nejhlubším podzemí. Svět v záhrobí je těžký, smutný a zlý. Stejně jako novinka "The Endless Howling Abyss". Připravte se! Zlo přichází. Reálný old school death metal s okultní náladou otevřených hrobů! Vynikající záležitost! Doporučuji!
Asphyx says:
The album by maniacs DRAGHKAR was recorded in the Hell itself! The mood of this record is so heavy. Each riff is very addicting and the voice line up bones in mortuary. That is how powerful it is. This band feels like envoys of the Beelzebub. There are backwards prayers coming out of their mouths. You can smell the brimstone from their presence. Their old school death metal is absolutely believable. They play it with so much determination. Old techniques from the 90ths of the last century sounds so believable with their music. These guys are like some bad drug which makes you hallucinate. There will be old ghost and the undeads coming back to live and you will be in the Hades world itself. This world beyond is hard, sad and cruel. Just like the new album "The Endless Howling Abyss". Prepare yourself! Evil is coming! The real old school death metal with an occult mood of open graves! Amazing thing! I have to recommend this!
Track List:
1. Traversing the Abyss
2. Swallowed by the Dark
3. Eternal Disintegration (Of The Body And Of The Mind)
Upozornění: Tento report byl sepsán na základě celoživotní obliby VOIVOD, mimozemských civilizací, sci-fi, emzáků, vetřelců, červených trpaslíků, strážců všech galaxií a s pohledem upřeným k nebi.
„Existují dvě možnosti. Buď jsme ve vesmíru sami, nebo nejsme. Obě jsou stejně děsivé.“: Arthur C. Clarke.
Když jsem byl malej, tak jsem měl pocit, že každou chvíli vypukne jaderná válka. Rakety nalevo, napravo, prostředky IPCHO, k tomu branný cvičení. Dlouho jsem jako dítě nechápal, jak lze atomový hřib vůbec přežít. Strašili nás Hirošimou, Nagasaki. Čtu celý život sci-fi a připadalo mi, že konec světa nastane každou chvíli. Omyl, dneska už vím, že lidi neumřou na jádro, ale na vlastní blbost. Kamarád mi přinesl první kazetu VOIVOD až někdy v pubertě a jejich logo bylo jediný, co jsem uměl nakreslit bez pravítka.
Vůbec jsem jejich hudbu zpočátku nechápal, ale před soukmenovci dělal, jak je žeru. Byla na mě moc složitá, přesto tolik lákavá. S kazeťákem za městem, oni a OVERKILL, kdo je nepoznal, nebyl přijatý do party. Krása mládí a čerstvě objevované muziky. Jedeme dál. Člověk dospěje, zestárne a vůbec nezmoudří. Šediny a první bolesti. Hudba zůstává. Letošní rok je pro mě rokem VOIVOD. Splnil se mi sen v podobě rozhovoru (odkazován dole pod reportem), nového alba (vynikající, recenze brzy) a teď ještě koncert v klubu! Co si víc může sci-fi VOIVOD maniak vůbec přát?
V noci na pátek se jako vetřelec, ani nabušenej mimozemšťan, necítím. Sice se mi zdá, že mě kluci zelený unesou, akorát místo krásnejch kozatejch holek s tykadlama, který by se mnou chtěly mít sex, přijdou slintající tlamy s rozbrušovačkama a udělají ze mě monstrum. Blbej sen, divnej den v práci, kde jakoby mi všichni chtěli moji soukromou sci-fi slavnost zkazit.
Nene, já se nedám, mě nedostanou. Mám své rituály. Před koncertem si vždycky vytahám starý desky a poslouchám i ty, který mě zase tolik neberou. Hlavou mi proběhne celej společnej příběh o mojí maličkosti a VOIVOD. Těším se, chvěju se, hlavou se mi míhá asi tuna myšlenek - sci-fi knihy, všechna alba. Ultra ortodox maniacký fanoušek. Dnešní slova budou velmi nekritická, padám totiž vždycky u tvorby Kanaďanů do kolen. Jenže já vlastně nebyl nikdy pan kritik, hudba která mě nebaví, tak ji neposlouchám, jak jednoduché, milý Watsone!
Jedeme s Michalem, který je tak hodný, že nás odveze. Díky moc, náčelníku. Máme svůj styl a dodržíme jej. Tak to má být. A taky je sranda, což se cení, nemám pravdu?
Na klub Futurum někdo nadává, jinej jej miluje. Mě přijde takový akorát. Nic úžasného, ale na pohodu (akorát hrozný vedro). Mám rád, když je blízko k pódiu. Zbytek neřeším, pamatuji ještě doby, kdy jsme byli vděční za jakýkoliv koncert. Jinak to ani neumím. Občas mi říkají, že jsem z jiné planety a doby. Asi jo, buďte tedy shovívaví a tolerantní jako já. Nechci, aby se mi hudba přežrala, mám kolem (stejně jako každý) spoustu osobních starostí, tak proč si kazit zážitek nadáváním u něčeho, co mi má dělat radost (co se týká klubu tak stejně nebylo na co)? Na to je náš pozemský život až příliš krátký, nemyslíte? Ale dost filozofie, nedáme radši metal? Pojďme na to, přátelé.
MAGGOT HEART byli progresivní i punkoví, temní a "uhrančiví". Hudba zcela mimo můj záběr, ani jsem na ni vlastně neměl náladu. Nebývám často depresivní a před VOIVOD bych si představoval spíš něco ostřejšího, ale takhle někdy na podzim, až budete chtít spáchat sebevraždu, tak si je dejte. Linnéa Ollson i ostatní (kromě bubeníka) jsou taky takový pěkný, ale utrápený kočky, že jo? Nějak jsem moc nevěděl, co si s jejich vystoupením počít. Jo a chvílemi se mi chtělo spát. Ale jinak nuda:)).
VOIVOD - vypomohl bych si hláškou z Červeného trpaslíka: "Dneska se paří. Faktor pařby pět. Oh yeah!" První skladba, z pódia ztékají emoce. V klubu jsou VOIVOD stejně nejlepší. Hrajou si se mnou, jsou opravdu jako vetřelci, co mě přiletěli vyzvednout a pitvat. Ta basa, ta kytara! Ou, jééé! Nadšení, kapela působí jako partička maniaků, co si to přijeli opravdu užít. Jeden známý song střídá druhý, psycho masakry, progresivní vyhrávky, thrashová taneční škola pro vyvolené. Asi umřu blahem. Nechápu, jak může někdo při téhle legendě čumět do mobilu, asi ho ovládají na dálku emzáci. Vystoupení bylo z mého pohledu totálně napěchované, natlakované a gradující. Stojím tu jen já a kapela a nasávám energii z vesmíru. Jsem fakt mimo. Nevybuchl už konečně Temelín? Ne, to nám jen VOIVOD předvedli, jak se má dělat hudba! Vynikající zážitek!
VOIVOD presented in Prague music that will sound everywhere when the space invaders will attack us. Excellent affair for all fans! Thrash metal legend demonstrated once again that it's unique, exceptional and absolut great! Thank you, thank you, thank you! Nuclear thrash explosion!
setlist (bez záruky):
Post Society, The Unknown Knows, Psychic Vacuum, Ravenous Medicine, Obsolete Beings, Technocratic Manipulators, Fall, The Prow, Order of the Blackguards, The Lost Machine, (new song) Always Moving, Voivod, Overreaction Zvuk byl dobrý, jen u prvního songu Voivod nebyla příliš slyšet kytara, alespoň v místech, co jsem stál já. Jinak spokojenost. Návštěvnost byla něco kolem 160 fanoušků, čekal jsem víc. Trošku mě zarazilo, kde byli všichni ti ultra ortodoxní a pravověrní thrasheři? Ale co, jejich škoda, mohli nahlédnout do starých učebnic.
Koncert byl pro mě i osobním setkáním s Voivod, kteří korzovali mezi fanoušky, byli neskutečně milí a přátelští (třeba i při koncertě, kdy stála u pódia asi 8 let stará holčička/princezna a snad každej z kapely na ni dělal cukrbliky). Prohodili jsme pár slov (poděkovali mi sami za rozhovor!). Osobně jsou kluci neskutečně skromní a vše vystihuje hláška kytaristy Chewyho: "Děkujeme moc za rozhovor, je úžasný i po 35 letech tohle všechno zažívat. Jsme pořád underground." Já samozřejmě zářil a spokojení byli i ostatní, protože takovouhle odezvu jsem na koncertě už dlouho neslyšel. Přijeli hlavně skalní a bylo to hodně znát! Mr. Asphyx and Voivod:
Organizace, to je věc, která dělá z Obscure promotion světovou firmu. Vše běželo jako na drátkách. Dvě kapely na pátek, když už všichni únavou po práci lížeme zdi, je tak akorát. Brzký konec, pro nás dojíždějící, věc nejdůležitější. Tohle všechno dělá z pořadatelů profíky v tom správném smyslu. Dlouholeté zkušenosti jsou zkrátka znát. Po této stránce jsem spokojen.
Asi mě fakt unesli. Jsem ve vesmírný lodi a s VOIVOD přemýšlíme, jestli tuhle zemi zničíme nebo ne. Schválně, co myslíte? Já bych ještě chvilku počkal. Pár dobrých lidí tu ještě žije, několik jedinců, co nepřemýšlí prdelema. Uvidíme, dáme si na čas. Zatím si prohlídneme hvězdokupy, necháme vybuchnout pár bomb, vyhladíme několik zbytečných civilizací. Jsem mimo, jak to se mnou jen hudba umí. Jasně, že jedu domů a sedím v Michalově dodávce. Ale má fantazie je bezbřehá. A když je kolem tma, tak se sny samy nabízí. Jsem doma v Plzni, ani nevím jak. Spal bych, až bych brečel.
Celý večer byl pro mě příjemný po všech stránkách. Mám svůj tajný soukromý seznam kapel, které chci ještě vidět, než odejdu do metalového důchodu. Udělat s nimi rozhovor. Zavzpomínat. VOIVOD jsou pro mě jednou z nejlepších nejen thrashových skupin, co znám. Vždycky mě na nich fascinovala hravost, technika a zároveň jsou to ti správní "punkáči". Když je poslouchám, pokaždé se usmívám (a mám chuť tančit). Usmíval jsem se i na koncertě v Praze. Budiž to důkazem, že jsem si vše nádherně užil a imaginárně si odškrtl další splněný sen. Něco jako ráj, víte, vážení? Opravdovej metalovej ráj pro starší a pokročilé. Děkuji za pozornost. Že nevíte, co budu celý víkend poslouchat? Hádejte, pozemšťané. Pro podobné koncerty jsem rád, že jsem se dal před 30 lety na metal!
CD 2018, Transcending Obscurity Records for english please scroll down Kamenné stěny opuštěné kobky šeptají tichou řečí. Po zemi se plazí svíjející klubka hadů. Jsi tu sám, zavržený a opuštěný. Přikován okovy, už dávno nevnímáš své bolavé tělo. Tma je napěchována nenávistí. Marně hledáš světlo. Tentokrát umíráš nekonečně dlouho. Trpíš, jsi Ježíšem, přikovaným na kříži svých vlastních činů. Vzduchem se vznáší pach tvého rozkládajícího těla. Hniješ zaživa. Konečně vypustíš duši a odletíš do světa death/doom sludge maniaků LURK. Ti na to jdou pomalu, rozvážně. Připomínají chorobu, která vás postupně nahlodá a rozloží. Jsou němým výkřikem ve tmě, žalujícím mementem plným zla. Houpeš se ve větru pověšený na smyčce z nenávisti. Tahle deska je hodně pocitovou záležitostí pro všechny obdivovatele temných nálad.
"Fringe" je vynikajícím albem, plným černě planoucí atmosféry. Člověk má při poslechu opravdu pocit, že je zavřen sám se svým svědomím v nějaké opuštěné kobce. Byl dlouho týrán svými trýzniteli. Sáhl si až na dno. Skvělý je obal, velmi dobrý a chladný je i zvuk. Nápady jsou sice klasické (tradiční kombinace deathové/sludge a doomové školy), ale jsou velmi umně poskládány a obsahují v sobě tolik důležitou jiskru. Novinka má drive, sílu, dokáže posluchače strhnout do podzemí. LURK lze doporučit všem morbidním gurmánům, kteří rádi tráví dlouhé hodiny přehrabováním v kostech. Album je neskutečně mokvající, bolestivé, zasáhne vás na těch nejcitlivějších místech. Čekání na smrt se opět vyplatilo! Finská odpověď na ozvěny ze záhrobí se opravdu povedla. Obsahuje v sobě vše potřebné pro noční procházky po hřbitově, pro vlastní pohřeb i setkání s démony! Skvělá nahrávka, u které pocítíte chlad až v morku kostí!
Asphyx says:
The stone walls of abandoned dungeons whisper quietly. A writhing cluster of snakes is crawling down the ground. You are alone, despised and abandoned. Attached to the cuffs, you no longer notice your sore body. The darkness is filled with hatred. You look for the light in vain. You die indefinitely. You suffer, you are Jesus, trapped on the cross of your own deeds. The smell of your decomposing body floats through the air. You're rotting alive. You will finally release your soul and fly into the world of death / doom sludge maniacs LURK.
They do it slowly, reasonably. They resemble an illness that gradually erodes and degrades you. They are a silent shout in the dark, a repentant devil full of evil. You swing in the wind hanging on a loop of hatred. This album is a very emotional issue for all those admirers of dark moods.
"Fringe" is an excellent album full of black-burning atmosphere. While listening, one really feels locked up with their conscience in some abandoned dungeon. Long-abused by a torturer. He reached down to the bottom. The cover is great, the sound is very good and cool. Ideas are classical (the traditional combination of death / sludge and doom school), but they are very well constructed and contain an important spark in them. The novel has drive, strength, can lead the listener to the underground. LURK can be recommended to all morbid gourmets who like to spend long hours digging in bones. The album is incredibly wet, painful, hitting you in the most sensitive places. Waiting for death has gone off again! The Finnish response to the echoes from the tombs really did it. It contains everything you need for night walks around the cemetery, for your own funeral and meeting demons! A great recording where you can feel the cold in the bones!
BAEST - Danse Macabre CD 2018, Century Media Records for english please scroll down
Náhle se ochladilo a nebe bylo černé jako ty nejošklivější myšlenky. V hrobech se začaly hýbat nemrtví. Smrt se smála za hřbitovní zdí, nadšená, že dnes bude mít další žně. Noc oživlých mrtvol měla nastat během několika okamžiků. Zbývalo jediné - vybrat náležitě studenou a mokvající hudbu. Má volba byla jednoznačná a jasná, do přehrávače jsem vložil novinku dánských death metalistů BAEST.
Nová deska je doslova propletená chladnými severskými melodiemi. Kapela se inspirovala smečkami jako OPETH, BLOODBATH, ENTOMBED, GRAVE, DISMEMBER, UNLEASHED, HYPOCRISY, ale i třeba MORBID ANGEL, případně IMMOLATION. Jedná se debut a za moji maličkost jej považují za doslova devastující. Kapela dokázala napsat velmi dobře zapamatovatelné melodie, exhumovat ty nejkrásnější hroby a roztančit všechny zombie. Apokalypsa, u které nemrtví zničí náš svět, nastane brzy. Alespoň to tak podle této nahrávky vypadá!
Na "Danse Macabre" naleznete pestrou paletu morbidních nálad. Album je opatřeno skvělým ledovým zvukem, chorobným vokálem a riffy ostrými jako čerstvě nabroušené čepele nožů. Nahrávka obsahuje vše potřebné k pořádné pařbě v márnici. Nadšení, odhodlání, schopnost zlámat i ty nejsilnější kosti. Ano, jedná se o death metal staré školy, nečekejte žádné progresivní prvky, ale deska je tak neskutečně uvěřitelná, že mě málem porazila. Tohle je totální vyhlazení, smrt v přímém přenosu, exhumace zlých démonů. BAEST působí jako jezdci apokalypsy, kteří byli vysláni na zem, aby ji spálili na popel svojí hudbou. Album je opravdu vynikající, jiskřivé, se spoustou temné energie uvnitř. Studený, maniakální smrtící kov, u kterého vám ztuhne krev v žilách! Vynikající!
Asphyx says:
Suddenly it cooled, and the sky was black like the ugliest thoughts. The undead began to move in the tombs. Death laughed at the cemetery wall, excited to have another harvest today. The night of revived corpses should have taken place within a few moments. The only thing left was to choose a cool and wet music. My choice was unambiguous and clear, I inserted the news of Danish death metallers BAEST.
The new album is literally interwoven with cool Nordic melodies. The band was inspired by bands such as OPETH, BLOODBATH, ENTOMBED, GRAVE, DISMEMBER, UNLEASHED, HYPOCRISY, but also MORBID ANGEL or IMMOLATION. It's their debut, and I think it's devastating for me. The band managed to write very memorable melodies, exhuming the most beautiful graves and playing all the zombies. The apocalypse, in which the undead destroys our world, will come soon. At least according this record it looks like!
"Danse Macabre" has a wide variety of morbid moods. The album is packed with cool ice sounds, chorus vocals and riffs as sharp as the fresh knife blades. The record contains everything you need to get a good morgue. Enthusiasm, determination, ability to break even the strongest bones. Yes, it is death metal of old school, do not expect any progressive elements, but the album is so incredibly believable that it almost beat me. This is total annihilation, death, live, exhumation evil demons. BAEST acts as apocalypse riders who were sent to the ground to burn it to the ashes with their music. The album is really superb, sparkling, with lots of dark energy inside. Cold, maniacal lethal metal that will stiffen blood in your veins! Excellent!
CD 2018, Godz Ov War Productions for english please scroll down Vlci vyjí na poplach, měsíc ještě pláče krev a umrlci vylézají z hrobů. Rakve hoří nekonečným plamenem. Brzká mrazivá rána bývají u nás na hřbitově dostavením podivných jevů. Hlomoz kostí ukládajících se ke spánku. Vrzající vrátka, hroby, jindy tak tiché a vyčítavé, najednou ožívají v předtuše něčeho temného. Dnes úsvit nenastane, celý hřbitov je zahalen do černočerného hávu hudby death doomových ETERNAL ROT. Z reproduktorů se valí mlha beznaděje. Kapela nejvíc připomíná asi našeptávače z onoho světa. Zlé svědomí, exhumovaná těla, která znovu ožívají. Tichý dech, srdce tepající ve zpomaleném tempu. Dunění, ano, ze záhrobí se ozývá mocný řev. Tahle smečka je šílená jako maniakální vrah, jehož tělo nikdy nenajde klid. Odehrává se přede mnou černobílá smyčka morbidního filmu. Hororu, k němuž zní ETERNAL ROT jako těžkotonážní soundtrack. Zombie vylézají z děr!
"Cadaverine" zní jako odpověď na otázky poslané po řece Styx na onen svět. ETERNAL ROT jsou jednoznačně inspirováni smečkami jako ANATOMIA, DISMA, WINTER, COFFINS, AUTOPSY, HELLHAMMER, HOODED MENACE, UNDERGANG, DECOMPOSED. Vzduchem se vznáší nekonečná atmosféra utrpení, lámajících se kostí polorozpadlých lebek, němých výčitek padlých kněží. Odtrhávám ze starých koster oblečení, zetlelé ke zbytkům tkání. Po stěnách stéká hnis a mou duši polévá chlad. Zástupy nemrtvých stojí v nekonečné řadě, čekají na rozhřešení, které nikdy nepřijde. Nakonec následují vždy jen pekelná muka. Ostatky v dřevěných rakvích procházejí procesem samovznícení. Zapalte svíce za své předky, spalte vzpomínky na popel. Umíráme od počátku, od prvního momentu zrození. Smrt čeká i na tebe, během poslechu "Cadaverine" je tak uvěřitelná! Death doomový závan větru ze záhrobí! Skvěle!
Asphyx says:
The wolves are alarming, the moon is crying blood, and the dead are climbing out of the graves. The coffins burn with endless flame. Early frosty morning are with us at the cemetery attendance of strange phenomena. A pile of bones storing to sleep. The drifting gate, the graves, sometimes so quiet and repulsive, suddenly come to life in the predilection of something dark. Today the dawn does not come, the entire cemetery is covered in the black-and-black cover of death doom music of ETERNAL ROT.
There is a fog of hopelessness coming out of the speakers. The band most reminds us of the whisperers from another world. Evil conscience, exhumed bodies that are coming to life again. Silent breath, heartbeat in slow motion. Here is a loud roar from the tomb. This band is crazy as a maniac killer, whose body never finds peace. A black and white loop of morbid film is taking place in front of me. Horror, to which ETERNAL ROT is a heavyweight soundtrack. Zombies climb out of the holes.
The "Cadaverine" sounds like a response to questions sent across the Styx River to that world. ETERNAL ROT are clearly inspired by packs such as ANATOMIA, DISMA, WINTER, COFFINS, AUTOPSY, HELLHAMMER, HOODED MENACE, UNDERGANG, DECOMPOSED. The air is flooded by an endless atmosphere of suffering, breaking the bones of crashing skulls, the silent expressions of fallen priests. I tear off the old skeleton of clothes, greedy to the remnants of tissues. Deserts flow through the walls, and my soul drips cold. The undead crowds are standing in the endless order, waiting for an apostasy that never comes. Finally, always follow the hellish torment. The remains in wooden coffins are undergoing a self-ignition process. Light candles for your ancestors, burn memories of ashes. We die from the beginning, from the first moment of bir th. Death is waiting for you, while listening to "Cadaverine" is so incredible! Death doom blow of wind from the tombs! Great!
