DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 23. června 2020

Interview - PYRE - Death metal is just a good guide to the underworld.


Interview with death metal band from Russia - PYRE.

Answered Dym Nox, thank you!

Translated Petra, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - PYRE - Chained to Ossuaries (2020):


Ave PYRE! 


Greetings to Russia. I hope you are well and your band's activity has not been much affected by the current difficult situation. You have a new album "Chained to Ossuaries" out there, which, like your previous album "Human Hecatomb" (2014), immediately became a frequent guest on my player. What progress do you see in your music in those five years? Personally I consider this new album darker, colder. 

Dym: Privet! Yeah, we're well, thanx. Even though every member of the band had some illness in early spring, but we're okay now, and that self-isolation did not greatly affect the state of the band, since we just released a new album and were just in search of a new drummer. And the whole headache about organizing the tour in support of "Chained To Ossuaries" album disappeared with the closure of borders and the cancellation of all events. So probably it's even better for us, because we have more time to practice with new drummer. 


I noticed you changed the drummer. Respectively, the last album features Kannib Maledik, whose style I really liked, but the new album is signed by Dmitry under the drums. How am I supposed to understand that? Is PYRE a band without a drummer? How do you deal with live performances? 

Dym: After some disagreement with Kannib we decided to part ways with him in June 2017. Then Mal Noer was taken as a drummer, with whom we played gigs for about a year and a half and recorded two songs for the split with Corpsehammer. At the turn of 2018-2019 we break up with Mal Noer. At the same time we receive an offer from Raul to release a new full-length album through Memento Mori. We were left without a drummer and started practicing some new riffs and songs with me behind the drum kit. Kannib Maledik was invited again to rejoin the band just for European tour. And then as we received an offer from Memento Mori the three of us decided to continue as a trio for that, where I played drums. I mean in my life I'm a drummer originally and only when we found Pyre I took an ambitious decision to handle vocals and bass, trying my hand at another role other than drums for the first time. So after almost a year of practice and songwriting we went to a studio where I recorded drums, vocals as well and recorded some bass parts, the rest of the guys Roman and Fred are still in their places with all the guitars and backing vocals and also Roman recorded the bass. So that's it. Now we got a drummer and there are four of us again. 

Nowadays, a lot of metal bands play or at least try to play old school death.. Very often, however, they are only copies of old bands from the 1990s and cannot be distinguished much from each other. You managed to have your own sound. Where did you record, who is signed under the mix and production? 

Dym: Almost all of our records we recorded at Hiboll Studio here in SPb and engineered by Konstantin Dolganov. But I got to say that the mix and the whole sound production is always under our control, as only we knows how it should sound in the end. This time we recorded only drums at Hiboll Studio and the rest of instruments and also vocals and even muxing we recorded/did at our Deaf Enough Studio where we also rehearsing. We also more and more want to move away from all kinds of cliches.



When I was looking for an author of cover (Artem Grigoryev) I really liked his work. How does the drawing on the new album correspond to the music? How did you get together with Artem? And what exactly should this impressive motif represent? 

Dym: Honestly we found him somewhere in social networks and really liked his works. Roman wrote to him in English, not knowing that he is also Russian haha since he has the name as Black Typography. But as it turned out he was already at one of our gigs in Petrozavodsk and knows us well as a band and support it. So it really helped us in communication as well. First, we got the idea itself, described in detail just by words, then he got down to work, and despite the fact that time was very short and he was late a bit with art, the result was simply amazing. 

You come from St. Petersburg, which is a beautiful city. It belongs to one of my travel dreams. Unfortunately, I haven't been able to visit your place yet. But how does underground work there? In Russia, are fans in favor to old death metal? Because mostly the brutal or technical death metal I am receiving for reviews. 

Dym: Yeah it really one of the most beautiful cities in the world. But we are all originally not from SPb. We are from southern regions. First, me and Roman traveled here just with concerts with our previous band Drama. And then decided to relocate and settle permanently, as St. Petersburg has always been and will be a city of free artists, poets, musicians, informal creative people and is considered the cultural capital of Russia with a huge history. There has always been a certain spirit of underground and freedom. So that's why here is probably the best scene in Russia, in different genres.


What did PYRE want to express by the lyrics on "Chained to Ossuaries"? Are lyrics important to you? A lot of death metal bands don't care about that so much, but you probably won't be like this, will you? What I read from you gave me a sense. Who is the author of the lyrics? 

Dym: When you see titles like "Ornaments of Bones" or "Chained to Ossuaries", you immediately can think about the Sedlec ossuary in Czech Republic. Indeed, Chained To Ossuaries was written by Artemy Nemerowski (mastermind of Teitanfyre) after his visit of Sedlec kostnice in Czechia. Ornaments Of Bones is written by Roman without ever having visited any ossuary but it’s inspired with the related topics. And as for lyrics in general, that's really matter for us. And I'm glad it gives you a sense and you find it meaningful. Roman writes almost all the lyrics. But sometimes our friend and colleague Paul Vakhlakov helped us with this too, giving us some of his texts. On a new album three by Roman, three by Paul Vakhlakov and three also written by Artemi Nemerowski. 

I born in Czechoslovakia (today the Czech Republic) and I got into metal at a time when there were not many opportunities to listen to it. We looked for cassettes everywhere and the first death metal I heard were VADER and KRABATHOR. Who influenced you as a fan and as a musician? 

Dym: We born in USSR (СССР) and we know about Chechoslovakia for sure and can imagine how the deal with metal records was in Russian region that time of 90's when CCCP splited up and everything is destroyed and fell into disrepair. No internet yet of course. But who seeks will always find, you know. We had a huge collection (thanks to a couple of older guys) re-recorded cassettes with b/w front cover photocopy with hand-drawn logos on butts of cases. I remember Krabathor "Orthodox" too was one from couple of bands on one of cassettes. Piles of magazines, etc. Hungry but happy times.


I know that you played a short distance from my birth house in Mladá Boleslav in the Farářova sluj club. Unfortunately, at that time I could not attend the concert due to work. So I wonder when the borders re-open because of coronavirus, are you planning a tour for a new record? How difficult it is for you to organize a foreign tour. Apart from money, the main problem is probably distance, or am I wrong? 

Dym: Really? Then I want you to know that the gig in Mlada Boleslav was probably the best one from that tour. What an atmosphere! Amazing, real metal undergraund as its best. Hope we'll back when this lockdown covid shit is over. But the most difficult thing for us in not the distance - it's nevermind, but it's money we should pay for some tour management, rent van and so on, I guess, 'cause we can't manage the whole tour ourselves, also we haven't our own van and no one of us haven't license to drive it. So many reasons why we forced to pay lots of money, which is not always covered even by a good sale of merch. But I think this is not news if we are talking about not big band. So with great pleasure we are ready to hit the road again haha.

What about the gigs in Russia? I used to have an interview with my favorites from Moscow - GRACE DISGRACED, who talked about the underground group "515", which organizes fans, supports bands and they seems to be very active. I don't know how it is today, but how it is in St. Petersburg? And what about concerts in other areas? After all, Russia is simply a huge country. 

Dym: Well, the things are not so wonderful here than in Europe. That's for a few reasons such as the country's economy, the low level of development of the scene and the standard of living in general. And of course the distance between cities, because of what doing tours is very expensive and not logical. But some bands manage to tour anyway. But the general movement is between two centers Moscow and St Petersburg. As for "515" group, it's located in Moscow, although they did concerts and not bad enough, but it’s mostly slaming brutal shit and it all looked more like a schoolchildren’s party on weekends, so...


As I mentioned, that when a record from Russia come to me for review, it's black metal (mostly pagan) or brutal death metal. But what about old school death metal bands there? Can you recommend us some bands? 

Dym: Russia's death metal and the whole metal scene can be separated by three periods. Soviet/early the post-soviet period is late 80-s and the first half of 90-s, the strongest old school time with titans like Aria, Master, Korrozia Metalla, Kruiz, Div, Aspid, Graveside, Shah, Hellraiser, and many more. The second period is the the weakest time for extreme metal in Russia, like a revival, after the collapse of the USSR, everything was in decline. And the 3rd one is coming from 2005-2010, the scene is growing up, getting stronger, more and more good bands coming. And now we can see a lot of great world-class metal bands on the scene. There's many pagan black metal in this period. This also applies to Death Metal. As for new names (not only DM) you can check Grond, Wombripper, Cist, Dig Me No Grave, Ulvdalir, Grave Disgrace, Drama, Blazing Rust, Iskra, Todestriebe, Edoma, Infiltration, Caustic Vomit, Bastard, Contemptor, Sandarmoh, Minuala, Is, Ork Bastards, Is, Lashblood, Pressor, Teitanfyre, Mental Slavery, Vendel, Constrictor, Tanator, Internal Damage, Pseudogod. 

I always have one tricky question ready at the end. What does death metal mean to you? I don't mean riffs and drums now, but rather from the point of view of life, style, how do you perceive it - both as a fan and as a musician? What does death metal give to you? 

Dym: You know, the whole traditional metal is an addiction and our lives. But death metal got an additional attitude. That magic comes from beyond. Dark and morbid themes excite the minds of human beings always. Death metal is just a good guide to the underworld. 

Thank you so much for the interview. I wish you the best possible sales for your new album and I firmly hope that we will see you at a concert soon. Also wish you all the best in your personal life. PYRE RULES! 

Dym: Thank you very much for this interview, interest and support! To all the maniacs see ya in hell of gigs hopefully soon! Cheers! 

About PYRE on DEADLY STORM ZINE / o PYRE na DEADLY STORM ZINE:

 Recenze/review - PYRE - Chained to Ossuaries (2020)

pondělí 22. června 2020

Recenze/review - ULTHAR - Providence (2020)


ULTHAR - Providence
CD 2020, 20 Buck Spin

 for english please scroll down
Stojíme tu nad čerstvě vykopaným hrobem a naše myšlenky poletují jako hejno much kolem mrtvoly. Zmrzlá země, mlhavé ráno, je čas otevřít rakev s nápisem ULTHAR na boku. Beru do rukou sekyru a nadzvedávám víko. Uvnitř je jen zloba, strach, šílenství, nenávist, temnota a skvělý death metal ušpiněný blackem. Připadám si jako ve starém hororu z osmdesátých let. Nálada desky je velmi podobná. Démoni se znovu probudili.

Minulá nahrávka "Cosmovore" mě doslova uhranula (recenze odkazována dole pod článkem). S novinkou to mám hodně podobné. Stačilo pár společných chvil a podlehl jsem temnotě také. ULTHAR totiž nehrají jen starý smrtící kov a black metal, ale jsou také tajemní, záhadní, nebál bych se napsat i magičtí. Hudba je zde sice stará, ale obsahuje i spoustu modernějších postupů. 




ULTHAR hrají poctivě, zajímavě. Mají svůj vlastní výraz. Zpočátku mohou sice některým posluchačům připadat nepřístupní a komplikovaní, ale doporučuji dát desce čas. Jednotlivé pochmurné nuance vylezou na povrch až po nějaké době. Ve skladbách se také ukrývá těžko definovatelný neklid, černá jiskra, kterou dokáží do muziky dle mého skromného názoru vložit jen opravdu dobří muzikanti. Riffy řežou ostrou stranou nože, vokál je chorobný, zvuk průrazný a špinavý zároveň. Už dnes vím, že tuhle rakev zpátky do země jen tak nevrátím. Uložím ji do márnice a budu se k ní rád a často vracet. "Providence" je jako negace všeho dobrého. Nebo průchod labyrintem plným zrcadel. V každém můžete spatřit jiného démona. Na album se dá dívat z různých pohledů, ale ten můj je veskrze pozitivní. Dostal jsem totiž opět to, co jsem žádal. Absolutní black death metalové inferno! ULTHAR jsou ještě víc šílení, než na předchozí desce. Nutno rovnou dodat, že tahle cesta jim sluší jako smrt. Vynikající záležitost pro všechny fanoušky temnoty!




Asphyx says:

We stand here over a freshly dug grave and our thoughts fly like a flock of flies around a corpse. Frozen ground, foggy morning, it's time to open the casket with the inscription ULTHAR on the side. I take the ax in my hands and lift the lid. Inside there are just malice, fear, madness, hatred, darkness and great death metal dirtied with black. I feel like in an old 1980s horror movie. The mood of the new record is very similar. The demons woke up again.

The last record entitled "Cosmovore" literally enchanted me (review referenced you can find below the article). And I experience a similar feeling with the new record. A few moments together were enough, and I succumbed to the darkness as well. ULTHAR not only plays old death metal and black metal, but they are also mysterious. I would not be afraid to write their music is magical. The music is old here, but it also contains a lot of modern techniques.



ULTHAR play honestly, interestingly. They have their own expression. At first, some listeners may find them inaccessible and complicated, but I recommend giving more time to this record. The individual gloomy nuances will come to the surface after some time. There is also a hard-to-define restlessness in the songs, a black spark, which, in my humble opinion, only really good musicians can put into music. The riffs cut with the sharp side of the knife, the vocals are sick, the sound piercing and dirty at the same time. I already know today that I will not just return this coffin to the ground. I will put it into the morgue, and I will be happy to return to it very often. "Providence" is like a negation of all good. Or passage through a labyrinth full of mirrors. You can see a different demon in each of these mirrors. You can look at the album from different points of view, but mine is completely positive. I got what I asked for again. Absolute black death metal inferno! ULTHAR is even crazier than on the previous record. It must be added at once that this path suits them like death. A great record for all fans of darkness!



Recenze/review - ULTHAR - Cosmovore (2018):
https://deadly-storm.blogspot.com/2018/11/recenzereview-ulthar-cosmovore-2018.html

TRACKLIST
1. Churn (2:09)
2. Undying Spear (5:22)
3. Providence (4:42)
4. Through Downward Dynasties (5:24)
5. Cudgel (5:09)
6. Furnace Hibernation (4:12)
7. Narcissus Drowning (5:04)
8. Humanoid Knot (4:34)

CREDITS
Cover Art: Ian Miller
Layout: Ross Sewage
Recorded by Greg Wilkinson at Earhammer Studios, Oakland
Mastered by Adam Tucker at Signaturetone
Photography by Melissa Petisa 

LINE-UP
Shelby Lermo - Guitar / Vocals / Samples
Steve Peacock - Bass / Vocals / Synth
Justin Ennis - Drums / Electronics

https://www.facebook.com/Ulthar-386850314846106
https://listen.20buckspin.com/album/providence
https://www.20buckspin.com
https://www.facebook.com/20buckspin

neděle 21. června 2020

Rozhovor - FUNERALOPOLIS - Tento svět je hrobka!


Rozhovor s death doom metalovou skupinou ze Švýcarska - FUNERALOPOLIS.

Odpovídal Thuri, děkujeme!

Otázky připravila a vše přeložila Petra, děkujeme!

Recenze/review - FUNERALOPOLIS - ...of Deceit and Utter Madness (2020):


Ahoj FUNERALOPOLIS! Zdravím do Švajčiarska! Musím sa priznať, že o vašej kapele počujem prvý raz, ale na metalovej scéne pôsobíte už viac ako 10 rokov. Zopár rokov hrania a skladania muziky máte už za sebou. Preto vás najprv poprosím predstaviť fanúšikom v Českej republike a na Slovensku FUNERALOPOLIS. 

Zdravím všetkých. Tu je Thuri. Čo sa týka kapely, sme v podstate štyria veľmi dobrí priatelia zo Švajčiarska. Štyria opilci, ktorí milujú všetky druhy heavy metalovej muziky. Takže bolo prirodzené, že sme chceli hrať muziku vo vlastnej réžií. Pascal založil kapelu HUMAN WASTE, ale v tomto prípade šlo viac o tú ideu ako o naozajstnú kapelu. Potom čo sme sa pripojili ku kapele ja, Nico a Void, začalo to byť oveľa serióznejšie. Pokryli sme niekoľko našich obľúbených death metalových skladieb a potom sme začali tvoriť aj svoju vlastnú muziku a skladby. Toto je v podstate pozadie zrodu našej kapely FUNERALOPOLIS. 


Ako vyzerá celá táto situácia s karanténou vo Švajčiarsku? Prinieslo vám to do života veľa obmedzení? Myslím, že pre nás, metalových fanúšikov je absencia metalových koncertov a festivalov asi tá najhoršia vec na celej tejto situácií. Ja som sa veľmi tešila na Netherland Detahfest, Obscene Extreme, ale všetko je žiaľ posunuté na ďalší rok. Navštíviť aké koncerty ti prekazila táto pandémia? 

Vo Švajčiarsku máme len veľmi mierne obmedzenia pohybu. Ja som bol prinútený zostať v režime práce doma zhruba 3 mesiace. Aj moji spoluhráči mali to šťastie pokračovať vo svojej práci. Teraz počas júna (června) sú už podmienky relatívne uvoľnené a pomaly sa naše životy vracajú do normálu. Všetky obchody sú už znovu otvorené, ale stále musíme dodržiavať bezpečnú vzdialenosť 2 metre a zhromaždenia sa môžu usporadúvať len do počtu 30 osôb. Prvé koncerty sa u nás reorganizujú už v tomto období. Kluby môžu znova otvoriť s hranicou maximálne 300 osôb pri indoorových akciách. Osobne som tento rok nemal žiadne plány, čo sa týka návštevy festivalov a to hlavne preto, lebo som sa pred tromi mesiacmi stal otcom. Ale chalani chceli ísť na rôzne akcie a áno Netherland Deathfest bol jednou z nich, ďalej napríklad Chaos Descend, Party San a Keep It True pokiaľ by som mal spomenúť len niekoľko. 


Aj napriek desaťročnej aktivite, čerstvo vydaná albumová novinka “...Of Deceit and Utter Madness” je iba vašim debutovým albumom. Doteraz ste vydali jedno demo, EPčko a kompiláciu, ktorá v podstate pozostáva z týchto dvoch nahrávok. Bolo vaším zámen postupovať tam pomaly v písaní muziky a vydávaní? Plánujete v tomto pomalom tempe pokračovať alebo naopak vaša spolupráca s Memento Mori vás nakopla a budete musieť trošku pridať? Máte od vydavateľa nejaké podobné požiadavky? 

Hahaha. My len proste nie sme tí najrýchlejší ľudia na svete. Ale nie, teraz naozaj, stať sa muzikantom vo Švajčiarsku je veľmi drahé hobby a my nanešťastie nemáme žiadne bankárske platy, haha. Našu dosku „...of prevailing Chaos“ sme si vydali v podstate sami. K finálnemu vydaniu tejto dosky však viedla hrozne nákladná cesta. Máme takisto aj veľmi prísnu kontrolu kvality čo sa týka písania skladieb. Niekedy sa písaniu jednej skladby venujeme takmer donekonečna len aby sme ju po rozumnom zvážení proste vyhodili do koša, pretože sa nám nepáči, ako sa nakoniec vyvinula. Ale áno, zmluva s Mementom Mori trochu urýchlila tento proces. Len preto, že sme mali určený pevný termín. Ale to je všetko, iné požiadavky od Memento Mori nemáme. 


Práve počúvam vaše predchádzajúce EPko “…Of Prevailing Chaos” ale keď si vezmem celý koncept, ale aj zvuk a v podstate celú muziku, toto EPko je naozaj veľmi rozdielne v porovnaní v novou doskou. Ako ste dosiahli výsledný zvuk? Je veľmi old schoolový, surový, ide z neho chlad a dá sa povedať, že znie, akoby bol nahratý niekde v hrobke. 

Na albume “…Of Prevailing Chaos” sme chceli urobiť niečo na štýl d-beatu. Ale v podstate to bol veľmi prirodzený vývoj, pretože náš vtedajší nový bubeník Mike a takisto aj ja sme v tom čase počúvali veľa d-beatovej muziky. Kapely ako Skitsystem, Disfear, Discharge, Matryrdöd a tak ďalej. Naopak na albume “…Of Deceit And Utter Madness” bolo naším zámerom urobiť to viac surovo, aby zvuk znel desivo až hrozivo na spôsob kapiel ako napríklad INCANTATION, či GRAVE MIASMA. Toto je vlastne aj základ toho, čo sme povedali v štúdiu Hedgehog Recording Studios nášmu technickému inžinierovi. 

Ako vyzeralo nahrávanie? Používate nejaké špeciálne ampy a efekty? 

Do štúdia sme už vstupovali s myšlienkou, že album musí znieť surovo, primitívne a musí z neho sršať taký pocit akoby bol nahraný v starovekej krypte. Pri nahrávaní sme používali vlastné nástroje, ale ostatné vybavenie bolo súčasťou štúdia. Použili sme napríklad bicie, ktoré ponúkalo štúdio a bubeník mal požičané činely od bubeníka skupiny Deathcult. Pascal nepoužíval žiadne pedále, mal len priamo pripojenú gitaru k zosilňovaču a naťahal každý kanál až do 11. Nico jednoducho použil HM2-efekt na skreslenie jeho gitary. Pri editovaní sme dali všetkým nástrojom určité oneskorenia a reverb efekty. 


Obal albumy vašej novej dosky je veľmi zaujímavý. Mohol by si nám ho opísať, čo tam vlastne môžeme vidieť? Musím sa priznať, že meno Mark Cooper mi veľa nehovorí. Ktoré jeho dielo Vás oslovilo natoľko, že ste sa rozhodli práve pre neho? Ako prebiehala táto spolupráca? 

Musím sa priznať, že my sami nemáme tušenie, aká je celková myšlienka za týmto obrazom a čo ním chcel vlastne Mark Cooper povedať. Raul z Memento Mori nám ponúkol túto maľbu už vo finálnej podobe a my sme sa do nej okamžite zamilovali. Z našej strany sme teda nemali žiadny osobný kontakt s Markom. Páčia sa nám strašidelné a zvláštne pocity, ktoré tento obraz vyvoláva. Obsahuje podľa mňa také tie vibrácie, ktoré sršali zo staroškolských death metalových nahrávok. Pre našu nahrávku zapasoval podľa mňa perfektne. 

Na základe titulnej skladby “…Of Deceit and Utter Madness” ktorá predstavuje v podstate akýsi úryvok zo starého filmu, predpokladám, že musíte byť filmovými fanúšikmi. Môžete nám prezradiť, z akého filmu daný úryvok pochádza? 

Áno, som veľkým fanúšikom starých hororových filmov podobne ako aj niektorí ďalší členovia kapely. Úryvok bol prebratý z klasického filmu „The Ghoul“ z roku 1933 od Borisa Karloffa. 


A čo názov vašej ďalšej dosky? Budete pokračovať v názvoch, ktoré začínajú „...Of...“:)).

Nič nie je vytesané do kameňa. Ale myslím si, že tento nápad sa nám neprestal páčiť, takže je vysoko pravdepodobné, že aj ďalšia doska bude začínať podobne „...Of“. Haha. 

Môžeš odhaliť hlavnú inšpiráciu pre texty, ústrednú tému na pozadí a spôsob, akým ich píšete? Je vo vašom prípade prvý text alebo hudba, alebo muziku v skladbách píšete nezávisle od textov? 

Áno, píšeme ich nezávisle od seba. Všetky texty píšem ja. Väčšinou vyberiem text, ktorý sa najviac hodí do danej skladby. Doteraz som napísal texty už asi pre 200 skladieb, čiže je z čoho vyberať. Haha. Ale niekedy je ťažké nájsť text, ktorý by sa hodil do muziky, v tom prípade napíšem nový text až nakoniec. Inšpirácia prichádza hlavne z hororových filmov a literatúry. A niektoré skladby sú založené na mojich vlastných nočných morách. 

Názov vašej kapely je odvodený od skladby bandy Electric Wizard. Boli ste alebo stále ste ovplyvnení týmito lídrami stoner doom metalu? Alebo Vás v minulosti skladba Funeralopolis len oslovila, či už hudobne alebo textom? Text je naozaj temný a pochmúrny. 

Áno, sme obrovskými fanúšikmi Electric Wizard, najmä ich starších nahrávok. Nikdy sme nedopustili, aby náš zvuk bol priamo ovplyvnený ich muzikou. Myšlienku pomenovať kapelu FUNERALOPOLIS dostal náš bývalý vokalista. Myslím, že je to celkovo tá temná atmosféra, ktorá nás priťahuje. Pochovaná planéta, mŕtvy čierny asteroid. Mauzóleum, tento svet je hrobka! 


Myslím, že v súčasnosti mnoho kapiel nasleduje old school koncept, nie iba death metalové kapely ale kapely hrajúce rôzne žánre. Ste viac fanúšikmi starších old school kapiel alebo máte nejakých obľúbencov aj z novších formácií? Mohol by si nám odporučiť niekoľko albumov, ktoré ťa v posledných rokoch oslovili? 

Sme veľkými fanúšikmi old school extrémneho metalu. Ale áno, veľmi sa zaujímame aj o nové nahrávky, ktoré scéna ponúka. Je toho naozaj mnoho, ale keby som mal spomenúť zopár kapiel, tak určite Spectral Voice, Horrendous, Lunar Shadow, Chaos Echoes, Traveller, Mortiferum, Swordweilder, Rust, Cavurn, Temple of Void, Blood Incantation, Hellripper, Krypts, None, Nephilim’s Noose, Smoulder, Concrete Winds, Ascended Dead, Stalker, Megaton Sword, Dead Congregation, Crypt Sermon, Grave Miasma, Phrenelith, Ranger, Toronto, Sacroscum, Malokarpatan, Hexenbrett, Ensnared, Spell, Helvete’s Port, Vulture. A tu asi skončím, pretože by som mohol zapísať aj 20 stránok s menami mladých kapiel, ktorých fanúšikmi sme. Hahaha. 

A čo koncerty? Kde ste si doteraz zahrali? Máte ambície ísť za hranice Švajčiarska a zorganizovať nejaké európske turné? Ktoré kapely by ste zobrali so sebou, keby sa vám to podarilo? 

Zatiaľ sme odohrali väčšinu koncertov naprieč Švajčiarskom. Mali sme koncert aj v Nemecku a jeden v Rakúsku, ale žiaľ ďalej sme sa nedostali. Haha. Samozrejme, v budúcnosti by sme určite chceli zorganizovať nejaké turné, ale momentálne nemáme žiadny konkrétny plán. Samozrejme je to celé ovplyvnené aj touto covid situáciou. 


Mohol by si ešte pred samotným koncom rozhovoru povedať našim čitateľom o scéne vo vašej krajine, či v meste, kde žijete? Máte nejaký známy hudobný klub, kde bývajú koncerty alebo špeciálne puby, kde chodievate na pivo? Nejaké každoročné festivaly, ktoré by stáli za zmienku? 

Samozrejme, scéna vo Švajčiarsku je malá, ale vitálna! Predovšetkým v Zürichu je underground silnejší ako kedykoľvek predtým. Ale skutočné metalové miesta sú naozaj veľmi zriedkavé. Miesta, ktoré by ste určite mali navštíviť, keď budete v Zürichu sú Ebrietas Bar a Berggeflvster Vinyl and Food Store. Máme tu takisto dva skvelé festivaly. “Chaos Ritval” je undergroundový extrémne metalový festival, ktorý hostí vždy mnoho skvelých kapiel a potom je tu “Meh Suff Metal Festival”, jednoducho najväčší a jediný outdoorový metalový festival vo Švajčiarsku. T je asi tak všetko, v podstate sme malá krajina s ešte menšou metalovou scénou. Taktiež by som na záver spomenul Coq d’Or Bar and Club, Olten a Hirscheneck Bar and Club v Baseli. 

Tak fajn, ďakujem že si si našiel čas na zodpovedanie otázok a gratulujem k novej doske! Dúfam, že rozhovor nebol príliš vyčerpávajúci a snáď Vás uvidím hrať niekde v blízkosti už čoskoro! Nejaké slová na záver? 

Ďakujeme za priestor vo vašom zine. „Black monolith charged with unlight, sacrifice to forever midnight!“


Recenze/review - FUNERALOPOLIS - ...of Deceit and Utter Madness (2020):


------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

instagram:
https://www.instagram.com/deadlystormzine/

facebook:
https://cs-cz.facebook.com/deadlstormzine
https://cs-cz.facebook.com/JakubAsphyx
https://www.facebook.com/groups/DEADLY.STORM.PROMOTION/

twitter:
https://twitter.com/deadlystormzine
https://twitter.com/jakubasphyx

Interview - FUNERALOPOLIS - This world is a tomb!


Interview with death doom metal band from Switzerland - FUNERALOPOLIS.

Answered Thuri, thank you!

Questions prepared and translated Petra, thank you!

Recenze/review - FUNERALOPOLIS - ...of Deceit and Utter Madness (2020):

Hi FUNERALOPOLIS! Greetings to Switzerland! I must confess, I hear about your band for the first time, but you are on the metal scene for more than 10 years. So, a few years of playing, writing of music are behind you. I would ask you first to introduce FUNERALOPOLIS to fans in the Czech Republic and Slovakia.

- Hello there. This is Thuri speaking. We are four very good friends from Switzerland. We are four drunkards who love all kinds of heavy metal music. So, it was naturally that we wanted to play some music on our own. Pascal founded the band “Human Waste” but it was more an idea than a real band. After Nico, Void and I jointed the band it became more serious. We covered some of our favorite death metal songs and then started to write our own music and songs. That is basically where Funeralopolis was spawning from.


How does this quarantine situation work in Switzerland? Did you have many limitations in daily life? I think that for us, metal fans, the absence of concerts and festivals is the worst thing. I was so looking forward to Netherland Deathfest, Obscene Extreme, but everything is postponed. Which concert/festivals did you want to visit?

- In Switzerland we have just a mild lockdown. I was forced to stay in home office for three months straight. Also, my bandcomrades had the luck to still go to work. Now in June it already is loosen quite a bit. The “normal” life is coming back slowly. All shops are all reopened in the meantime. But there is still that 2 meters distancing and an assembly ban for groups over 30 persons. In Switzerland the first concerts and gigs get reorganized in June again. Our clubs are allowed to open again, with a max of 300 persons inside.
I have no plans this year to visit some festivals personally. Mainly because I became a father 3 months ago. My bandmembers wanted to visit all sorts of festivals. Yes, also Neatherlands Deathfest, Chaos Descents, Party.san and Keep It True. Just to name a few.


After 10 years of being active, the freshly released record “...Of Deceit and Utter Madness” is only your first full-length album. Until now you have released one demo, EP and compilation consisting of these two records. Was it purpose, to go so slow in the writing and releasing process? Are you planning to continue at this pace or due to your contract with Memento Mori you will have to speed up? Do you have some requirements from your label?

- Hahaha. We are just not the fastest people out there. No seriously, begin a musician in Switzerland is a very expensive hobby and we unfortunately don’t benefit from a bankers salary. Haha. We released “…of prevailing Chaos” DIY. But this was a freaking expensive journey to finally release it. Also, we have a very strict quality control songwriting wise. Sometimes we write on a new song near endlessly, just to trash it after wise because we didn’t like how it turned out. But yes, the contract with Memento Mori sped up the process extremely. Just because we had a due date. We do not have any requirements from Memento Mori.


I am listening now to your previous EP “…Of Prevailing Chaos” but regarding the whole musical concept, sound, and everything, it is really different in comparison to your new record. How did you achieve the sound on the new record? It is so old school, raw, cold as well as it sounds like it was recorded in the tomb.

- On “…Of Prevailing Chaos” we wanted to do some really d-beat infused stuff. It became naturally, because our then new drummer Mike and me listened to lots of d-beat music at the time. Skitsystem, Disfear, Discharge, Matryrdöd and so on. On “…Of Deceit And Utter Madness” we wanted to do an raw, eerie and creepy sounding record in the veins of Incantation or Grave Miasma for instance. So that is basically what we told our record engineer at “Hedgehog Recording Studios”.

How did the recording process look? Do you use some special amps or effects?

- We hit the studio with the idea that the album must sound raw, primitive and it need to have a feeling like in an ancient crypt. We did use our own instruments, but the equipment was offered by the studio. Also, the drum we used was the one offered by the studio and with cymbals we lend from the drummer of Deathcult. Pascal did not use any Pedals, just directly plugged in the guitar into the amp and cranked every channel up to 11. Nico simply used an HM2-Pedal for his distortion. In the edit we gave all the instruments some delay and reverb effects.


The cover art for the new records is very interesting. Can you describe what we can see at the cover? I must confess that I'm not very familiar with the work of Mark Cooper. Which his work impressed you so much you decided for him? How was going this collaboration?

- I have to say that we ourselves have no idea what Mark Cooper tells us with that painting. It was offered by Raul of Memento Mori and we instantly fell in love with it. So there was no personal contact with Mark from our side. We like the nightmarish and weird feeling that the painting creates. It also has that oldschool death metal record vibe. It fits our record perfect.

Based on the title song “…Of Deceit and Utter Madness” which is actually some fragment from the old movie, I guess you must be a movie fans. Could you reveal the movie, from which you took this part?

- I am a big fan of old horror movies, also are some of my bandmates. The clip was taken from the 1933 classic Boris Karloff movie “The Ghoul”.

What about the title of the further record? Will you continue in the titles starting with “….Of” again?:))

- There is nothing carved in stone. But I think we still like the idea and there will be future records that start with the “…of” introduction. Haha.


What about the lyrics? Could you reveal the main inspiration for them, main topics behind and the approach of their writing? Is the first music or lyrics, or both them you write independently of each other?

- We write them independently of each other. I write all the lyrics. Normally I choose the text that fits the song the most, because I already wrote lyrics for 200 or more songs. Haha. But sometimes the song comes first and I can’t find any lyrics that fit, then I write the lyrics afterwards.

I manly take inspiration from horror movies and literature. Some songs are based on my own nightmares.

The band name is taken from Electric Wizard song. Have you been or are you still influenced by these doom/stoner metal leaders? Or did only the song Funeralopolis somehow attract you? The lyric is really dark and gloomy.

- Yes! We are great E. Wizard Fans, especially the early recordings. We never directly let our sound influence by them. Our Ex-Vocalist came up with the idea to name the band Funeralopolis. It’s just the theme and the dark topic that attracted us. Funeral planet, dead black asteroid! Mausoleum, this world is a tomb!

I think, now many new bands follow the old school concept, not only death metal bands but groups playing different metal genres. Are you mostly fans of the old metal bands or do you have some favorites from the newer metal groups? Could you recommend some albums which attracted you in last years?

- We are big fans of the oldschool extreme metal. But yes, we are also extremely interested in what new releases the scene has to offer. There are too many to count, but some recommendations are Spectral Voice, Horrendous, Lunar Shadow, Chaos Echoes, Traveller, Mortiferum, Swordweilder, Rust, Cavurn, Temple of Void, Blood Incantation, Hellripper, Krypts, None, Nephilim’s Noose, Smoulder, Concrete Winds, Ascended Dead, Stalker, Megaton Sword, Dead Congregation, Crypt Sermon, Grave Miasma, Phrenelith, Ranger, Toronto, Sacroscum, Malokarpatan, Hexenbrett, Ensnared, Spell, Helvete’s Port, Vulture. Yeah I stop here, because I could fill 20 pages with young bands we are fans of. Hahaha.


What about concerts? Where did you perform live until now? Do you have ambitions to go further from Switzerland maybe to organize some European tour? Which bands would you like to take with you on tour?

- We perform mainly all over Switzerland. We had a gig in Germany and one in Austria but we didn’t make it further. Haha. We want to do all of what you have asked for, but for now we didn’t have any precise plans for the moment. Also because of the whole Covid Situation.

Before the end of the interview, could you tell me about the scene in your hometown or in whole country, in general? Do you have a famous musical clubs for concerts, some special pubs, where musicians go for a beer? Some annual metal festivals important to mention? 

- Of course. The scene in Switzerland is small but alive! Especially in Zürich is the underground stronger than ever. But the real metal places are still rare. Some places you must visit if you are in Zürich are the Ebrietas Bar and the Berggeflvster Vinyl and Food Store.

We have two great annual festivals. “Chaos Ritval” is an underground extreme metal festival always with lots of great bands in the line up and the “Meh Suff Metal Festival”, simply the biggest and only outdoor metal festival in Switzerland. That is basically it we are indeed a small country with an even smaller scene. Also, I want to give a shout out to the Coq d’Or Bar and Club, Olten and Hirscheneck Bar and Club, Basel.



Alright, thanks a lot for taking the time to answer these questions and congratulations on your new record. I hope this interview wasn’t too exhausting. I hope, I will see your show somewhere near soon! Any closing words?

Thanks for having me / us. „Black monolith charged with unlight, sacrifice to forever midnight!“

Recenze/review - FUNERALOPOLIS - ...of Deceit and Utter Madness (2020):


------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

instagram:
https://www.instagram.com/deadlystormzine/

facebook:
https://cs-cz.facebook.com/deadlstormzine
https://cs-cz.facebook.com/JakubAsphyx
https://www.facebook.com/groups/DEADLY.STORM.PROMOTION/

twitter:
https://twitter.com/deadlystormzine
https://twitter.com/jakubasphyx

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh dvoustý padesátý první - Visáči v Liberci



Příběh dvoustý padesátý první - Visáči v Liberci

Byl jsem zpět, doma na sídlišti. Mezi šedivými panely, uprostřed davu dělníků na skládačkách nebo pěších. Rozednívalo se brzy a nad Škodovkou byla pokaždé rudá záře. Jak za komoušů. Některý věci se prostě nemění. Jinak ale bylo všechno jinak. Nové pořádky, zavedené Němci, typický český bonz, ohnutí hřbetu, prostě jsme se přizpůsobili. Nebylo jiné cesty. Pro peníze všechno. Aspoň jsem měl klid. Chlapi mě přivítali a bylo na nich vidět, že jsou rádi. V nástrojárně měli místo mě jednoho taky mladýho, ale byl to typ svazák. Lezl každýmu do prdele a byl křivej jak nohy staré paní ve skladu. Na šestou do práce, moc jsem nespal. Andrea no, co dodávat.

Byla zrzavá jak zákon káže a moc nemluvila. Vlastně jsem ji ani moc neznal. Ale když jsme nebyli v posteli, tak mě nechávala na pokoji. Problém trošku byl, že chtěla pořád. Chlapi mi jí záviděli, ale já byl vysátej jak od nějakýho upíra. Doslova. Tak jsem na ní vždycky skočil a pak zdrhnul do Startu. Pár pivek s Vencou, probírali jsme všechno možný. Večer pro mě chodila a bylo to jak z blbýho vtipu, znáte to - přijde manželka pro starýho do hospody...No, ale ona nebyla moje manželka. Andrea byla moje milenka, se kterou jsem zůstal. Spoustě lidem to bylo trnem v oku, ale já si nemohl pomoc. Zrovna jsem neměl náladu přemýšlet něčím jiným než, ale vy víte čím. Usrknu pěnu a usmívám se. Jsem odřenej mezi nohama, ale teď už mě nic nebolí. Pivo je lék.



Venca nikdy o léčebně pro feťáky nemluvil. Spíš jen naznačoval. Všechno mi řekl vlastně až po mnoha letech, to už jsem bydlel v Plzni a můj život se ubíral úplně jiným směrem. Tenkrát ale na moje zvědavé otázky nereagoval a nebo jen mávl rukou. Každopádně, pak přišly naše buzničky Tomáš a Buddha a bylo veselo. Pijeme si pijeme, kecáme, je pátek a to jsou plný hospody. Nejednou se v kouři objeví Andrea. Vypadá naštvaně, ale Venca to s ní umí. Přisedni si, dej si pivo. Přitulila se a pošeptala mi něco oplzlýho. Asi to měla být pozvánka do postele. Už zase? Myslíš ty holka taky na něco jinýho? Olízla si rty a já řekl ne. Tak mě aspoň zatáhla na pánský záchodky. Ty vole, mám tohle zapotřebí? Přemýšlel jsem, když jsem ji bral zezadu. U žlábku chcali dělňasové a ona naschvál kňourala. Někdo zabouchal na dveře a ona se smála. Achjo. To je jak v blbým pornu.

Vrátíme se a já se cítím provinile, jsem rudej a žádnej velkej rajc to pro mě nebyl. Ale co už, pořád lepší, než si ho honit někde sám, to mi řekne na přivítanou Jana, která mezitím s Prcalinkou přijde. Holky moje, mám vás rád. Jsem navátej a tak ani moc nevnímám, že se na sobotu dohodne výlet. Visáči v Liberci. Naši heavíkáři buzničky sice prskají, Andrea má studenej pohled, ale nakonec roztaje. Hlavním organizátorem je Venca, který moc nepije a je to pro něj první koncert po příchodu z léčebny. Zkouška ohněm, ale o tom nikdo nepřemýšlí. Je to stejně nakonec jeho boj. Můžu být maximálně tak oporou. Jde se k nám, otevře se rum a pak už si opravdu vůbec nic nepamatuju. Probudím se až ráno a ano tušíte správně. Zase se ke mě vine jak mrouskající kočka. Už vím, jak se cítěj ženský, když vypnou a myslí na něco jinýho. Je nahoře a usmívá se. Hergot Andreo, já chci ještě spát.


Jedeme vlakem a je to mocný. Všichni na nás čumí jak jalový krávy. Nechápu proč. Co na tom, že má na sobě ta moje zrzavá rošťanda vyzývavý šaty, který víc odkrývají, než zakrývají, co na tom, že má Jana napěchovanej dekolt jak pornoherečka, co na tom, že je Prcalinka celá v černým, namalovaná jak noc a co na tom, že se drží Tomáš s Buddhou za ruce a občas se plácnou po zadku? Ještě, že jsem tu já, vágus ze sídliště a průsvitnej Venca, my nám reputaci rozhodně zachráníme. Musíme vypadat vskutku jako podivná společnost, Adamsova rodinka hadr, ale to nic nemění na tom, že jsou všichni dobráci od kosti. Já bych si taky s nějakejma debilama nevyrazil, na to můžete vzít jed. A tak se zase cinká lahváčema, dělá bordel, křičí se, děsí, zpívá, plive z okýnka, kouří mě na záchodku do rytmu drnkání pražců. Všechno je jak má být. Nechápu sice trošku, jak to může Venca vydržet a nepít rum a vodku, ale má silnou vůli. Obdivuju jej a zároveň si z něj děláme srandu.

Nějaká hospoda u náměstí v Liberci je brána útokem. Hej nalejvej. Na punkáčský koncerty jsem nikdy nešel střízlivej, jsem metalista, ale Visáče mám hrozně rád. Vůbec mi nevadí, že neumí moc hrát, že má Mr. Haubert špatnou výslovnost. Je to hergot punk, kterej nám vládne. Bylo moc příjemný na chvilku občas vypadnout z metalu, protože na rovinu, metly se někdy moc žerou, jsou takový uzavřenější a já už vlastně metalových kamarádů zase tolik neměl. Visací Zámek má myslím na kontě už pět alb, jsou na vrcholu. Povedlo se jim spojit několik komunit dohromady. Kazety s jejich nahrávkami má snad každej. Hrozně dobře se u týhle původně studentský kapely chlastá, taky mi je blízká textově. Navíc miluju boleslavského rodáka Gellnera, jehož báseň také zhudebnili. Venca byl mezi punkáčema docela známej, respektive, měl mezi nimi spoustu známých. A to je vždycky dobře.



Zvu nadšeně všechny k přespání na chalupu. Jedeme tramvají do nějakýho kulturáku. Plný vagon džísek, křiváků, čír, trik Sex Pistols, The Exploited, Plexis (ti také Visáčům předskakují nebo Visáči jim, no, to už si nepamatuju). Stojíme před betonovou příšerností a jsem překvapenej, kolik metalistů potkávám. Visací zámek jsem sice už párkrát viděl, ale to bylo v době, když ještě nebyli tolik slavní. Víte co je nejlepší? Já byl v tý době doslova pohlcenej death metalem. Vlastně jsem si k němu sem tam dal nějakej thrash, občas black, ale jinak nic. Nic jinýho mi nesmělo přes práh. Ale Visáči ano. Mohl jsem si s nima zazpívat, byla to prdel, nic neřešili a svými texty pokaždé ťali do živého. Byla to i moje výpověď a dodnes na ně nedám dopustit. Byl to skvělej koncert.

Punkáči se uměli pořádně bavit. Ono se to tak nějak prolínalo. Prostě to byla česká kapela, kterou bylo dobrý poslouchat. Klidně jste mohli potkat maníky, co měli na triku třeba Death a vedle toho nášivku Visací zámek. Prostě jsem je neskutečně žral, ovlivnili mě opravdu hodně moc a v Liberci jsem to rozjel, co to šlo. Dokonce i Andrea, která poslouchala spíš Zepelíny, Slejdy, Sabaty a Juriáše, tančila jak o život. Řvali jsme texty, celej dav, jede traktor, jede do hor, Cigára, Domovnice, Vlasta byla zase chlap, došlo i na kanárka, Mahulenu, uvědomil jsem si v tom chumlu lítajících lidí, jak jsme všichni na jedný lodi, jak je super udělat takovejhle bordel. Teď už si vzpomínám, Plexis šli na řadu jako druzí. Ty jsem sice tolik neznal, ale bylo to hodně podobný. Já se bavil, zapomněl na všechno špatný, na ranní směnu v továrně, na sídliště. 

Jdeme podél kolejí, protože vím, že musíme nejdřív do Jablonce, už jsme takhle kdysi chodívali s naší starou partou. Kolem projedou policajti, někdo na ně pokřikuje a tak raději přidají a mizí za nejbližším domem. Na mě, Janu i Prcalinku jde nostalgie, vzpomínáme a Andrea se nám chce pořád svlékat. Vezme si ji na starosti Venca, protože je střízlivej. Já bych ji jen vybízel, aby se ukázala, dělal stejnou ostudu a to bychom se nikam nedostali. Ty naše milé buzničky jdou zavěšeni/ny do sebe a občas nám zmizí. Najdeme je vždycky někde pod stromem, jak na nás čekají a dávají si pusy. Jsem zavěšenej mezi Janu a Prcalinku. Vzájemně se podpíráme a plašíme nejdřív počestné občany a potom i srny, když jdeme do kopců k chalupě. Usínám u otevřených oken, venku. Na louce, rozcapenej jak rozjetá žába. Najdou mě ráno, už lehce ožehlého sluncem. Ale bylo to skvělý, to vám povím.

Vybrakujeme špajz, někdo vytáhne kazetu Visáčů a celé ráno vyřváváme a pokoušíme se vystřízlivět. Moc nám to nejde, vlastně spíš přikrmujeme. Nádražka v Jablonci se má na co těšit. Utopenci, smažáky, tláča, potkáme nějaký metly ze včera, přisednou si a už to jede. Co posloucháš, tobě se fakt nová desky Metallicy líbí? Škorpíme se, pak už jede vlak a oni vystoupí v Turnově. Někdo usne, někdo se musí nechat zmermomocnit. Zvláštní ženská. Pořád by to chtěla, je jak dračice, ale když se jí pak zeptám, jestli se jí líbil koncert, tak moc nemluví. Ale hrozně jí to sluší, podobný typy by měly dělat porno, aby udělaly radost více lidem. Musím ji to říct a ona mě plácne lehce po tváři. Má hrozně hezkej úsměv, škoda, že si nechce povídat. Jakoby to mezi námi bylo nějak obráceně. Většinou mlčí chlapi. Mám ji svým způsobem moc rád, ale zamilovanej nejsem. Divnej stav.

Loučíme se u baráku, to je líbačka, která nemá konce. Usnu ihned po sprše a když jdu zase ráno do rachoty, tak si promítám všechno před očima. Mezi ty šedivý panelový zdi. Dře se mi vnitřní strana stehen o džíny a bolí to. Připadám si jak stokorunová děvka. Zpívám si.


Má milá rozmilá, neplakej! Život už není jinakej.

Dnes buďme ještě veselí
na naší bílé posteli!

Zejtra, co zejtra? Kdož pak ví.Zejtra si lehneme do rakví.


Broukám si Visáče alias páně Gellnera. "Jaký rakve, ty vole, co víkend, jak se ti šukalo mastná hlavo?": řekne mi kolega u skříněk, když se převlékáme, abychom mohli začít zase budovat kapitalismus. Odpovím mu, že dobrý, že jsem byl dvakrát v knihovně a jednou na baletu v divadle. Zasměje se tomu a pošle mě do prdele. Čeká mě další týden za ostnatým drátem, v pracovním procesu. Pokaždý, když mě to začne štvát, když uslyším nějaký nesmysl, když se budu cítit sám, vyvržený, tak si vzpomenu na sobotu. Na Liberec, na zrzavou hřívu mojí milé. Na Visáče. 


Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 20. června 2020

Recenze/review - VOODOO GODS - The Divinity of Blood (2020)


VOODOO GODS - The Divinity of Blood
CD 2020, Reaper Entertainment

 for english please scroll down
Občas si přijdu trošku mimo. Třeba u nové desky super skupiny VOODOO GODS. Všichni v mém okolí ji chválí. Sociální sítě jsou plné nadšení a radosti, jak nám pánové zase po letech všem nakopali pořádně zadek. Slyším to úplně jinak. Stejně jako u prvního EP, tak i desky, se opět neskutečně nudím. Novinka mi přijde jako prázdná nádoba o ničem. Pořád koukám dovnitř, říkám si, jestli nejsem náhodou divný, když nesdílím všeobecné nadšení. 

Asi nejvíc mě vytáčejí kytarové kudrlinky na Victora Smolskiho. Smrt se zkrátka jako power metal hrát nedá. Nápadů je hrozně málo a celkový dojem nezachrání ani solidní (i když bezzubá) produkce. "The Divinity of Blood" je pro mě něco jako plivanec do vody, udělá se pár kruhů a jinak nic. Nuda. 
Na "The Divinity of Blood" naleznete velké množství generických riffů, u kterých jste měli už před dvaceti lety pocit, že je posloucháte stále dokola. Takhle to ale dělá spousta kapel a nevadí to u nich, tak proč právě tady ano? Protože VOODOO GODS tak nějak neví, jak se mají tvářit. Jestli jako hodný death metal pro masy nebo napravení drsňáci? Kdo ví, co se jim honí v hlavách. Samo se tak nabízí otřepané klišé, že pokud by pod deskou nebyla podepsána celá řada slavných osobností, neštěkl by po ní ani pes. Asi očekávám od hudby něco jiného. Mě nevadí, že je album "měkké", zdlouhavé, zbytečně roztahané. Mě vlastně nejvíc vytáčí (ano, opravdu se nebojím použít toto slovo), že se vlastně pořád nic zajímavého neděje. Většinou bývám shovívavý, tak trošku kapelám i nadržuji, fanoušci si stejně dnes díky možnostem udělají obrázek sami, ale tentokrát vám novinku "The Divinity of Blood" opravdu nemohu doporučit. A proč o ní tedy píšeš, když se ti nelíbí - dozvím se možná od některých čtenářů. No, je to jednoduché, už asi měsíc se mě ptáte, jaký je můj názor. Tady jej máte. Je negativní. Tahle nahrávka je fakt hrozný klišé. Sorry. Jdu to raději vypnout.



Asphyx says:

VOODOO GODS are super-group, compound of famous celebrities of metal scene only. Unfortunately, the CD misses good ideas and it can't be saved by famous names in the booklet. Music is just an ordinary death thrash metal with heavy metal solos. I don't know too much, what the men want to do in the future, but if they want to continue this direction, I won't listen to this band for the next time. The verdict is clear in my opinion. Very boring album for me.



Tracklist:
01. Rise Of The Antichrist (5:33)
02. From Necromancy To Paraphilia (6:47)
03. Menace To God (5:12)
04. Serenade Of Hate (3:44)
05. Forever ! (5:22)
06. Isa (3:56)
07. The Ritual Of Thorn (4:21)
08. The Absolute Necessity To Kill (6:07)
09. The Divinity Of Blood (4:25)
10. Before The Dawn (Necrophobic Cover) (Bonus Track) (6:35)
11. The Ritual Of Thorn (Alternative Mix Full Version) (Bonus Track) (5:22)

Supergroup Line Up:
Alex Voodoo - Drums (ex-Union, ex-Guerrilla)
Seth van de Loo - Vocals (Cthuluminati, Extreme Cold Winter, Nader Sadek (live), ex-Centurian, ex-Nox, ex-Infected Flesh, ex-Severe Torture, ex-Bloodsoaked (live), ex-Deicide (live))
Jacek Hiro - Guitars (Kat & Roman Kostrzewski, Sceptic, ex-Dies Irae, ex-Never, Thea, ex-Corruption, ex-Virgin Snatch, ex-Decapitated (live), ex-Saratan (live))
Jean Baudin - Bass (Jean Baudin, Nuclear Rabbit, ex-Element of Surprise)
George "Corpsegrinder" Fisher - Vocals (Cannibal Corpse, Paths of Possession, Serpentine Dominion, ex-Corpsegrinder, ex-Monstrosity)
Victor Smolski - Guitars (lead) (Almanac, Crusader, Mind Odyssey, Victor Smolski, ex-Nuclear Blast Allstars, ex-Lingua Mortis Orchestra, ex-Rage, ex-Кипелов (live), ex-Inspector, ex-Mike Terrana, ex-Песняры (live))

 https://www.facebook.com/OVGFS
http://www.voodoogods.net/
https://www.instagram.com/voodoogodsofficial/
https://open.spotify.com/artist/3nan0krHa9FI6lkJfI8syM
https://www.youtube.com/user/VoodooGodsBand
https://www.reapermusic.de/

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine