DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 26. října 2021

Interview - NUNSLAUGHTER - I am still deep rooted in ancient lore, Satanism and Witchcraft.


Interview with old school death metal legend from USA - NUNSLAUGHTER.

Answered Don of the Dead (bass, vocal), thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - NUNSLAUGHTER - Red Is the Color of Ripping Death (2021):

Ave NUNSLAUGHTER! Greetings to the catacombs and thank you very much for your new album "Red Is the Color of Ripping Death". I'm really enjoying the record. As one of my friends says, this is old dusty metal, in which flames will always whip from your ass! It's a long-running album on your part after a long time. How did the record come about and how did you enjoy the recording? Have you changed your approach to the past?

This album came together quickly and easily. We have a very nice practice spot that is also a studio so making quick demos of riffs or songs is very easy. We had some old idea that I wanted to flesh out but most of the writing came from this current line up. Tormentor and I have been playing together for about 7 years and he has a very good sense of what NunSlaughter should sound like. He handled all of the recording, mixing and mastering himself so we didnt have to many people with differing ideas. That is the biggest difference from the older recordings.


It's been six years since drummer Jim Sadist has been among us. I really liked his drumming. In my opinion, he was one of the hallmarks of NUNSLAUGHTER. The newcomer Wrath is already signed under the novelty. How did you get together and why him? It must have been very difficult for him to follow Jim. But I think he took on his role very well. Have you been forced to change the upload method?

Wrath is a very good drummer. He was writing and performing with Tormentor in other projects for a few years before he was asked to join. He understood that there may be some backlash with filling Sadists shoes but he said he was up for the task. He has an exceptional attitude towards performing and can make adjustments quickly. He is not just the drummer he also entertains people and us for that matter. Good guy and great musician.

I really like the sound of the news. In general, NUNSLAUGTER are a guarantee of quality in this respect. Tormentor (Noah) is signed under it. Does this mean that in recent years the sound has been completely in the hands of the band? If I'm not mistaken, have you recorded elsewhere before?

Noah was working with NunSlaughter is different capacities over the last 10 or more years. Sometimes he just recorded and sometimes he mixed and or mastered for NunSlaughter.
For many years we would record with anyone or anyplace and the varying sound quality shows this all too well. We do not have label budget so all of the recordings are paid for by me. Depending on my job situation I have more or less to spend on making a recording happen.


Another hallmark of your band is the packaging. I like the motif for "Red Is the Color of Ripping Death" so much that I also had to order a T-shirt. Now he's on his way over the ocean. I'll be handsome once again! Who is the author of the cover and how does the theme relate to the theme of the album?

Guang Yang is the artist. I let him know we wanted horns, fire upside down crosses and blood. He decided to take an iconic image of Michelangelo and pair it with Satanic imagery. I think the art came out very well and fit NunSlaughter.

In the texts you deal with Satanism, anti-Christianity, death. You could say that these are classic metal themes. But you can present them in such a way that I enjoy listening to them. Who is the author of the lyrics and how are they created? Where do you get inspiration for them?

I wrote most of the lyrics but Tormentor penned Annihilate the Kingdom of God and Red is the Color of Ripping Death with only a few additions by me. He is a very good lyricist in him own right and very helpful when it comes to phrasing. I consult and lean on him quite a bit and this is what brings the songs to life.

I am still deep rooted in ancient lore, Satanism and Witchcraft. This is where I draw inspiration from and why, I think, the lyrics for NunSlaughter have not and will not change.

It has been bothering me for a very long time, why do you actually have so many splits? It seems to me that maybe at any moment you're releasing EP, split, compilation. I admit that I already have a bit of chaos in that. It must be very organizationally demanding. In addition, issuing physical media today is perhaps not even worthwhile. Or yes? What is your favourite carrier? Are they tapes? Vinyl? CD? Or do you have mp3 music on your phone?

Most collectors have a wild time with NunSlaughter. We offer all sorts of media to collect and it is always a passion for me to release something that people will enjoy. My personal favourite is/was 7"s especially split 7"s. It is a way for bands to be united and for people to hear 2 bands for the price of one. In recent years 7"s have become so expensive that the new way is the old way...tapes. We have release so many tapes and split tapes I've lost count.

I have diginal music on my phone and I listen to CD rips off my PC when working but nothing is as satisfying as sitting down to spin a record.


When you toured Europe in 2014 (with a stop at OBSCENE EXTREME), I was just sick. I was terribly annoyed when my friends told you how they liked your performance. Aren't you planning a new tour in support of the new "Red Is the Color of Ripping Death"? How are you doing with the concerts now and how did the covid pandemic affect you?

We do have a European tour planned for 2022 but with the pandemic still real we are never sure it will happen. If countries close their boarders there is nothing we can do. Covid helped us finish the album but it is hindering us from supporting it with proper shows and tours.
Covid took from me personally friends and family. It did give me a greater sense of urgency to do things in life that I want to happen. Lets hope this does not last many more years.

You are already witnesses, the history of NUNSLAUGHTER dates back to the late eighties. How do you think the underground scene has changed? How have modern technology influenced you as a musician? What about the fans? Did you have to change your approach somehow? Sometimes I feel that a lot of people are more concerned with taking a picture with a tape and putting it on a fuckbook than actually listening to it.

The underground is not as underground as it once was but that is just life. Things change not always for better but they change. It is not as personal any more but it is easier to write and correspond with people all over the world.

Technology has helped NunSlaughter and many bands get a proper recording for a lot less money than the 80's could provide. I have not tried to change our approach but I am sure in many ways it has changed. Jim Sadist would always say "Too many bands and not enough fans". I was / am a fan of metal music before I consider myself a musician.


Speaking of social networks. For example, it happens to me regularly that our site blocks us. Maybe for two months, because of the drawn nipple on the cover of a black metal band. What is your experience with censorship in NUNSLAUGHTER? There are not exactly pink bunnies on your records either). I experienced socialism during my childhood and censorship is perhaps even worse today.

The most notable is when I tried to Copy write NunSlaughter. It was denied by the US government on the basis of "Violence towards religious figures". That has since been resolved.

Our Hells Unholy Fire was pulled from stores in Germany due to the rape scene on the back of the original pressing.

Our name has also been changed in print and on marquees. They have read Sun Slaughter, NoneSlaughter and a few others. Stupid censorship in the US.


I'm an old dog and I always really enjoy this question. How did you actually get into music? Who was your role model? What was your first concert? How did NUNSLAUGHTER once come together? Please remember for us.

It was at an early age I heard Kiss. I liked the imagery and gimmicks and that started my fascination with music. My first ever LP purchase was Double Platinum. I didnt know that is was a compilation but I liked the foil cover and 2 LPs were $8.88 which was a lot of money for me. I purchased it at the mall at a store called Zares.

My first concert that I paid for was Ozzy/ Motley Crue and Waysted. It ran me $13 and I could not believe how great of a show it was. That was 1983 or 1984 Bark at the Moon tour.

By 1985 I met a guy at school that told me about underground music and he gave me some tapes and told me the record store I needed to go to. It was Eides in Pittsburgh PA and that is when this odyssey really began.

After that I saw flyers for punk and metal shows in the area and started going with some friends. I met Ted Williams from Dream Death and he invited me to hang out with the older crowd that were all in bands. Eventually me a my freinds decided that we wanted to make Death Metal since there were no bands in the Pittsburgh area doing this kind of music. I told Ted and he was cool enough to give me his bass so I could be the bass player in our new band. That band was NunSlaughter.

 

Even after all these years of listening to metal, I think it's always terrible to recognize them if the band plays it with their heart. I still have that feeling from NUNSLAUGHTER. What does music mean to you? Is it for relaxation, a lifestyle? How would you define your relationship to music?

For me music is both an artistic release and cathartic. It has educated me on history and the workings of the world. Mans in humanity to man and our stupidity with religion. It is like breathing. I rarely think of it because music is pervasive in my life and without it I would die. I dont only listen to metal music but many forms of music. It helps me become a well rounded person and musician.

Thank you so much for the interview. I respect her. And you know what? I'm going to play "Red Is the Color of Ripping Death" again. And really loud. I'm looking forward to "flames whipping out of my ass" again! I wish you all the best and may you prosper in private. NUNSLAUGHTER rules!

Thank you my friend. METAL IS DEATH DEATH IS METAL NUNSLAUGHTER DEATH METAL.

Recenze/review - NUNSLAUGHTER - Red Is the Color of Ripping Death (2021):




---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - NUNSLAUGHTER - Stále jsem hluboce zakořeněný ve starověké tradici, satanismu a čarodějnictví.

Rozhovor s legendární death metalovou kapelou z USA - NUNSLAUGHTER.

Odpovídal Don of the Dead (bass, vocal), děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - NUNSLAUGHTER - Red Is the Color of Ripping Death (2021):

Ave NUNSLAUGHTER! Zdravím do katakomb a děkuji moc za vaše nové album „Red Is the Color of Ripping Death“. Já si desku neskutečně užívám. Jak říká jeden můj kamarád, to je starej prašivej metal, u kterýho ti budou vždycky šlehat ze zadku plameny! Je to po dlouhé době dlouhohrající album z vaší strany. Jak deska vznikala a jak jste si nahrávání užili? Změnili jste nějak přístup oproti minulosti?

Toto album vzniklo rychle a snadno. Máme velmi hezkou zkušebnu, která je zároveň studiem, takže tvorba rychlých ukázek riffů nebo skladeb je velmi snadná. Měli jsme nějaké staré nápady, které jsem chtěl rozvinout, ale většina složeného pochází od této aktuální sestavy. S Tormentorem hrajeme spolu asi 7 let a on má skvělý smysl pro to, jak by NunSlaughter měli znít. Veškeré nahrávání, mixování a mastering zvládl sám, takže nebylo mnoho lidí s odlišnými představami. To je největší rozdíl oproti starším nahrávkám.


Je to už šest let, co mezi námi není bubeník Jim Sadist. Já jsem jeho hru na bicí měl hrozně rád. Podle mého byl on jedním z poznávacích znamení NUNSLAUGHTER. Pod novinkou je podepsán již nováček Wrath. Jak jste se dali dohromady a proč právě on? Muselo to pro něj být velmi těžké, nastoupit po Jimovi. Ale myslím, že se své role ujal velmi dobře. Byli jste nuceni změnit způsob nahrávání?

Wrath je velmi dobrý bubeník. Několik let skládal a vystupoval s Tormentorem v jiných projektech, než byl požádán, aby se připojil. Chápal, že při převzetí postu po Sadistovi může dojít k určitým reakcím, ale řekl, že se toho úkolu zhostí. Má výjimečný vztah k vystupování a dokáže se rychle přizpůsobit. Není to jen bubeník, ale také baví lidi a nás. Je to dobrý chlap a výborný muzikant.

Mně se na novince hrozně líbí zvuk. Ono všeobecně jsou NUNSLAUGTER v tomhle směru zárukou kvality. Podepsán je pod ním Tomentor (Noah). Znamená to, že poslední roky je zvuk kompletně v rukou kapely? Jestli se nepletu, tak dřív jste ale nahrávali jinde?

Noah pracoval s NunSlaughter za posledních deset (možná více) let na různých úrovních. Někdy jen nahrával a někdy taky míchal a nebo masteroval. Po mnoho let jsme mohli nahrávat s kýmkoli a kdekoli a různá kvalita zvuku to ukazuje až příliš dobře. Nemáme budget od vydavatelství, takže všechny nahrávky platím já. Bez ohledu na mou pracovní situaci musím více či méně pokrýt náklady spojené s nahráváním.


Dalším poznávacím znamením vaší kapely jsou i obaly. Motiv k „Red Is the Color of Ripping Death“ se mi tak líbí, že jsem si musel objednat i tričko. Teď je někde na cestě nad oceánem. Budu zase jednou za fešáka! Kdo je autorem obalu a jak souvisí motiv s tématem alba?

Oním umělcem je Guang Yang. Oznámil jsem mu, že chceme rohy, oheň, obracené kříže a krev. Rozhodl se vzít ikonický obraz Michelangela a spárovat jej se satanskými výjevy. Myslím, že obal vyšel velmi dobře a sedí k NunSlaughter.

V textech se zaobíráte satanismem, antikřesťanstvím, smrtí. Dalo by se říct, že se jedná o klasická metalová témata. Vy je ale umíte podat tak, že mě baví je poslouchat. Kdo je autorem textů a jak vznikají? Kde pro ně berete inspiraci?

Napsal jsem většinu textů, ale Tormentor napsal Annihilate the Kingdom of God a Red is the Color of Ripping Death s mým drobným přispěním. Je to sám o sobě velmi dobrý textař a velmi nápomocný, pokud jde o frázování. Trochu se s ním radím a opírám se o něj a právě to vdechuje skladbám život. Stále jsem hluboce zakořeněný ve starověké tradici, satanismu a čarodějnictví. Tady čerpám inspiraci a proto si myslím, že texty pro NunSlaughter by se neměly a nebudou měnit.

Hrozně dlouho mi vrtá hlavou, proč vlastně máte tolik splitek? Připadá mi, že snad každou chvíli vydáváte nějaké EP, split, kompilaci. Přiznám se, že už v tom mám trošku chaos. Musí to být hrozně náročné organizačně. Navíc vydávat v dnešní době fyzické nosiče se snad ani nevyplatí. Nebo ano? Jaký nosič máš nejraději ty? Jsou to kazety? Vinyl? CD a nebo máš hudbu v mp3 v telefonu?

Většina sběratelů má s NunSlaughter divoké časy. Nabízíme všemožná média, vždy je pro mě vášní vydat něco, co se lidem bude líbit. Mými osobními favority jsou 7" a zejména split 7". Je to způsob, jakým se kapely spojují a lidé slyší 2 kapely za cenu jedné. V posledních letech jsou 7" ale tak drahé, že nová cesta je stará cesta ... kazety. Vydali jsme tolik kazet a split kazet, které jsem ztratil. Mám v telefonu digitální hudbu a při práci poslouchám CD z počítače, ale nic není tak uspokojivé, jako když si sednete a pustíte si desku.


Když jste v roce 2014 jeli turné po Evropě (se zastávkou na OBSCENE EXTREME), byl jsem zrovna nemocný. Hrozně mě štvalo, když pak kamarádi vyprávěli, jak se jim vaše vystoupení líbilo. Nechystáte nové turné pro podporu novinky „Red Is the Color of Ripping Death“? Jak jste na tom teď vůbec s koncerty a jak vás ovlivnila pandemie covid?

Máme naplánované evropské turné na rok 2022, ale vzhledem k tomu, že pandemie je stále v kurzu, nikdy si nemůžeme být jisti, že k němu dojde. Pokud země zavřou své hranice, nemůžeme dělat nic. Covid nám pomohl album dokončit, ale brání nám v jeho podpoře pořádnými koncerty a turné. Covid mě osobně vzal přátele a rodinu. Dalo mi to větší pocit naléhavosti dělat v životě věci, které chci, aby se staly. Doufejme, že to nebude trvat mnoho dalších let.

Jste už pamětníci, historie NUNSLAUGHTER sahá až ke konci osmdesátých let. Jak se podle tebe undergroundová scéna změnila? Jak tě ovlivnily moderní technologie jako muzikanta? Co fanoušci? Musel si nějak změnit svůj přístup i ty? Já mám někdy pocit, že jde spoustě lidem spíš o to, se s kazetou vyfotit a dát to na fuckbook, než že by ji doopravdy poslouchali.

Underground už není takový underground, jakým kdysi býval, ale takový už je život. Věci se ne vždy mění k lepšímu, ale mění se. Už to není tak osobní, ale zase je snazší psát a komunikovat s lidmi z celého světa. Technologie pomohla NunSlaughter a mnoha kapelám získat pořádnou nahrávku za mnohem méně peněz, než mohla poskytnout 80. léta. Nesnažil jsem se změnit náš přístup, ale jsem si jistý, že se v mnoha ohledech změnil. Jim Sadist vždy říkal: „Příliš mnoho kapel a málo fanoušků“. Byl jsem metalovým fanouškem, než jsem se začal považovat za muzikanta.


Když už jsme u těch sociálních sítí. Mně se třeba pravidelně stává, že nám naše stránky blokují. Třeba na dva měsíce, kvůli nakreslené bradavce na obalu black metalové kapely. Jaké máte zkušenosti s cenzurou vy v NUNSAUGHTER? Na vašich deskách taky nejsou zrovna růžoví králíčci:). Zažil jsem za svého dětství socialismus a cenzura je dnes snad ještě horší.

Nejpozoruhodnější bylo, když jsem se pokusil zaregistrovat název NunSlaughter. To vláda USA zamítla na základě „Násilí vůči náboženským osobnostem“. Od té doby je to vyřešeno. Náš Hells Unholy Fire byl stažen z obchodů v Německu kvůli scéně znásilnění na zadní straně původního alba. Naše jméno bylo také změněno v tisku a na štítcích. Třeba jako Sun Slaughter, NoneSlaughter, atd.. Hloupá cenzura v USA.


Jsem starej pes a tuhle otázku si vždycky hrozně užívám. Jak si se dostal vlastně k muzice? Kdo byl tvým vzorem? Jaký byl tvůj první koncert? Jak se dali NUNSLAUGHTER kdysi dohromady? Zavzpomínej pro nás prosím.

Už v útlém věku jsem slyšel Kiss. Líbila se mi ta prezentace a nápady, a tím začala moje fascinace hudbou. Můj vůbec první nákup LP byl “Double Platinum”. Nevěděl jsem, že je to kompilace, ale líbil se mi obal a 2 LP stálo 8,88 $, což pro mě bylo hodně peněz. Koupil jsem ho v obchoďáku v obchodě jménem ‘’Zares”. Můj první koncert, který jsem zaplatil, byl Ozzy/ Motley Crue a Waysted. Vyšlo mě to na 13 dolarů a nemohl jsem uvěřit, jak skvělá show to byla. To bylo 1983 nebo 1984 Bark at the Moon tour. V roce 1985 jsem ve škole potkal kluka, který mi vyprávěl o undergroundové hudbě, dal mi nějaké kazety a řekl mi o obchodu s deskami, do kterého jsem musel jít. Byl to Eides v Pittsburghu, PA a tehdy tato odysea skutečně začala. Poté jsem narážel na letáky punkových a metalových akcí a začal na ně chodit s několika přáteli. Potkal jsem se s Tedem Williamsem z Dream Death a ten mě pozval na setkání se starším Davem, kteří byli všichni v kapelách. Nakonec jsem se já a moji přátelé rozhodli, že chceme hrát death metal, protože v oblasti Pittsburghu nebyly žádné kapely, které by hrály tento druh hudby. Řekl jsem to Tedovi a on byl natolik “cool”, že mi dal svou basu, abych mohl být basákem v naší nové kapely. Tou kapelou byl NunSlaughter.

 

Pořád si i po těch všech letech poslechu metalu myslím, že je vždycky hrozně poznat, pokud jej kapela hraje srdcem. Z NUNSLAUGHTER ten pocit pořád mám. Co pro tebe hudba znamená? Je pro relaxem, životním stylem? Jak bys definoval svůj vztah k muzice?

Hudba je pro mě uměleckým uvolněním i katarzí. Vzdělalo mě to v historii a fungování světa. O lidskosti a naší hlouposti s náboženstvím. Je to jako dýchat. Málokdy na to myslím, protože hudba je v mém životě všudypřítomná a bez ní bych zemřel. Neposlouchám jen metalovou hudbu, ale mnoho forem hudby. Pomáhá mi to stát se dobře zaobleným člověkem a muzikantem.

Děkuji moc za rozhovor. Vážím si jej. A víš co? Jdu si „Red Is the Color of Ripping Death“ znovu pustit. A to pořádně nahlas. Těším se, až mi zase budou „ze zadku šlehat plameny“! Přeji vám jen vše dobré a ať se vám daří i v soukromí. NUNSLAUGHTER rules!

Díky kamaráde! ‘’METAL IS DEATH DEATH IS METAL NUNSLAUGHTER DEATH METAL.’’

Recenze/review - NUNSLAUGHTER - Red Is the Color of Ripping Death (2021):




---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 25. října 2021

Recenze/review - ANTICHRIST SIEGE MACHINE - Purifying Blade (2021)


ANTICHRIST SIEGE MACHINE - Purifying Blade
CD 2021, Profound Lore Records

for english please scroll down

Svět byl najednou jako ve snu. Rána postupně hnisala, pálila, žhnula a jed se dostával pomalu do krve. Díra po dýce se zanítila a přesunula tvoji mysl do jiné dimenze. Stejně jako nihilisté ANTICHRIST SIEGE MACHINE. Jenom špína, shnilé maso a smrt, která čeká za rohem s dalším nožem v ruce. Tohle je válka s temnými silami, kterou nelze nikdy vyhrát.  Stojíš po kolena v bahně smíchaném s krví a nebe je těžké.

Pravý, poctivý black death metal je poměrně těžkou disciplínou. Hodně záleží na zvuku, ale také na způsobu, jakým kapela svůj morbidní úkol uchopí. Je to vlastně jako vždycky, musím jim jejich nečistou práci věřit, musí mě pohltit. Myslím, že Američanům se povedlo mě proklít, zavrhnout, udusit nahrubo nasekanou tmou. 


"Purifying Blade" je albem, které lze stylově přirovnat k tvorbě smeček jako REVENGE, BLACK WITCHERY, BLASPHEMY, ARCHGOAT, TEITANBLOOD, IMPETUOUS RITUAL, DIOCLETIAN, MITOCHONDRIAN, ale třeba i MORTICIAN. Vše je zahalené v nepropustné mlze, fanoušek se musí prokousat hnusem a ošklivostí. Je to samozřejmě extrém, které mnohé odradí, ale tak je to vlastně v absolutním pořádku. Slabé kusy odpadnou a přežijí  jenom ti silní, tak to platí, co svět světem stojí. Kapela jde záměrně na hranu, možná spíš kousek za ní. Jedná se o hudební teror, který vám nenechá nic zadarmo. Ve zdánlivém chaosu se ukrývá spousta zajímavých momentů, jen se k nim musíte brodit močálem lepkavé tekutiny. Deska působí jako jed, který vám postupně změní vnímání světa. Najdou vás s vystřeleným mozkem na zdi a s brokovnicí v ruce. Samozřejmě bez dopisu na rozloučenou, abyste si obrázek o nahrávce udělali sami. Komu se tenhle černý styl líbí, bude určitě spokojen, ostatní utečou strachy pryč a budou mluvit tiše, protože budou absolutně zničení. ANTICHRIST SIEGE MACHINE se povedlo přetavit syrovou ocel ve zbraně, které opravdu zabíjejí. Hnusný, ošklivý, surový black death metal! Válka se Satanem!


Asphyx says:

The world was suddenly like a dream. The wound gradually festered, burned, glowed, and the poison slowly entered the bloodstream. The dagger hole became inflamed and moved your mind to another dimension. Like the nihilists ANTICHRIST SIEGE MACHINE. Just dirt, rotten flesh and death waiting around the corner with another knife in hand. This is a war with the dark forces that can never be won. You stand on your knees in mud mixed with blood and the sky is hard.

Real, honest black death metal is a relatively difficult discipline. A lot depends on the sound, but also on the way the band takes on its morbid task. It's actually as always, I have to trust them with their dirty work, they have to swallow me. I think the Americans managed to curse me, reject me, suffocate roughly chopped darkness.


"Purifying Blade" is an album that can be stylistically compared to the creation of packs such as REVENGE, BLACK WITCHERY, BLASPHEMY, ARCHGOAT, TEITANBLOOD, IMPETUOUS RITUAL, DIOCLETIAN, MITOCHONDRIAN, but also MORTICIAN. Everything is shrouded in impermeable fog, the fan must bite through disgust and ugliness. It is, of course, an extreme that discourages many, but it is actually in absolute order. Weak pieces fall off and only the strong ones survive, so it is true what the world stands for. The band intentionally goes to the edge, maybe a little behind it. It is a musical terror that will not leave you anything for free. There are a lot of interesting moments hidden in the seeming chaos, you just have to wade through them with a swamp of sticky liquid. The record acts as a poison that will gradually change your perception of the world. They will find you with a fired brain on the wall and a shotgun in hand. Of course, without a farewell letter, to make a picture of the recording yourself. Whoever likes this black style will surely be satisfied, the others will run away from fear and will speak quietly, because they will be absolutely destroyed. ANTICHRIST SIEGE MACHINE managed to turn raw steel into weapons that really kill. Disgusting, ugly, raw black death metal! War with Satan!



Tracklist:
01. Intro - The Way Of Cain
02. Carried Into Darkness
03. Unleashed Hostility
04. Chaos Insignia
05. Led By Fire
06. Victorious Legions Of Satan
07. Intro - That The Wicked Be Revealed
08. Defiled In Iniquity
09. (To Be Sooner) Broken By Pain
10. Antichrist Siege Machine
11. The Inevitable Penalty



neděle 24. října 2021

Recenze/review - AZOTHYST - Blood of Dead God (2021)


AZOTHYST - Blood of Dead God
EP 2021, Vault of Dried Bones

for english please scroll down

Znovu ležím v temné noci a nemůžu spát. Nad postelí se leskne lahev s krví. Výměna v mých žilách trvá vždy několik hodin. Říkají o mě, že jsem prokletý, zlý a ošklivý. Nikdo se mi nedokáže dlouho dívat do očí. Mluvím už jenom tiše a chodím ve stínu. Ukrývám se v temných koutech, nasávám chlad a beznaděj. Umírám a znovu se rodím. Jsem našeptávačem, výčitkou i svědomím. Život na druhé straně je těžký a náročný.

Existují ale kapely, které nám svojí hudbou náš ne-život usnadňují. Kanadské tmáře AZOTHYST jsem objevil více méně náhodou. Možná mi ale byli souzeni, kdo ví? Cesty Satanovy jsou nevyzpytatelné. Máme co do činění s hrubým, ošklivým a nechutným black death metalem. Je mojí povinností vás o něm informovat. To už nemrtví dělají.


Příliš informací o kapele zjistit nelze, dohledal jsem jenom, že byla založena v roce 2017 a její členové jsou řádnými členy kanadského undergroundu. Je znát, že pánové mají již něco za sebou. Jejich death metal protkaný pavučinami black metalu je uvěřitelný, nekompromisní, se spoustou morbidních melodií. AZOTHYST na to jdou podobně jako třeba takoví ANGELCORPSE, IMPIETY, MORBID ANGEL, IMPRECATION, DIABOLIC, ACHERON, VITAL REMAINS. Vlivů je samozřejmě více, ale přirovnání ke zmiňovaným kapelám mi přijde asi nejpřesnější. Je to ale podružné, každý určitě uslyší v tvorbě Kanaďanů něco trošku jiného. Není to v závěru vůbec důležité, hlavní je (a to znovu a znovu opakuji) celkový dojem a ten je velmi dobrý. Vše odsýpá jak má, zvuk je náležitě zastřený, old schoolový. Svět dokáže být někdy pěkně hnusné místo k žití a nemá cenu před tím zavírat oči. Kapela vás ani nenechá. Dvacet minut nihilismu, hnisu a špíny. Místo krve mám v žilách dávno prudký jed. Děs, ozvěny ze záhrobí, hrůzostrašné příběhy z onoho světa. Deska se stává po několikátém poslechu mantrou, nechutnou seancí. Ležíš na posteli a mění i tvoji krev. Vítej v zemi přízraků. Okultní death metalový rituál!


Asphyx says:

At first, I thought it was a thrilling game. I like mystery, I listen to the shadows with gusto. But they tied me to the sacrifice stake. In the middle of the night, in the woods above the city. It is said that there used to be an execution site here. They say long prayers and the candles are arranged in a pentagram. Someone cut a symbol of death in my back. The occult session, I suspect I'm going to die a long time ago. Heart cut directly from the body, eaten by all comers. Tomorrow morning, when they find my corpse, they will talk about perverted rituals.

Listening to the new album of Canadian death metalists AZOTHYST, I feel like I'm having a similar session. The album is shrouded in black cobwebs, it is cold and throbbing, like the body of a victim just leaving. To the realm of the dead.


AZOTHYST is like some old incantators, whisperers. The songs are soaked in poison, they have a magical atmosphere. The band managed to perfectly depict the moods of ancient rituals. Inspired by the creation of such ANGELCORPSE, IMPIETY, MORBID ANGEL, IMPRECATION, DIABOLIC, ACHERON, VITAL REMAINS, Canadian blasphemers will take you on a long trip underground. Dirty water mixed with blood flows down the walls. From the corridors come the cries of those who opposed written and unwritten laws. You will see mutilated bodies, enjoy a dusty sound, lots of well-presented motifs, you will be transported across the river Styx. Cursed and forever condemned, you will spend your time only in the dark after listening to "Blood of Dead God". Black clouds roll over the city, and the high priest raises his sacrificial knife and strikes it with a smile directly into the young girl's belly. Another body, another ritual, another death. Frightened eyes, AZOTHYST recorded an excellent occult death metalwork. Death is very close when listening. It's like walking through a black mist. An album with a captivatingly mysterious and magical occult mood!



Tracklist:
01. Rites Of Ascendancy
02. Fanes At The Engur
03. Bestial Blood Temple Of Ritual Predation
04. The Dead Reek Of The Abyss Beyond Light
05. Eradication Altar
06. Graveless Mass


PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh tří stý dvacátý druhý - Vyznání života


Příběh tří stý dvacátý druhý - Vyznání života

Když je člověk mladej, tak chce někam patřit. Tenkrát si byl buď metalista, pankáč, gothic a nebo diskofil. Já uznával jen metaláky a punkery. Je jasný, jak člověk stárnul, dospíval, tak to zase tolik neřešil, ale faktem je, že pro mě stejně bylo nejlepší stát v první brázdě na koncertě a pařit jako o život. Chodil jsem sám. V Plzni do Šeříkovky, do Divadla pod Lampu a nebo do Céčka. Bývaly v západočeské metropoli dobré koncerty. Do místní komunity jsem nikdy tak nějak nepronikl, ale to bylo tím, že tady se hodně poslouchal black. To já zase tolik nemusel. A pak taky, byl jsem náplava, studentík, kluci, co už chodili makat do Škodovky na mě koukali skrz prsty. Problém byl ale i ve mě. Pořád jsem byl jakoby rozdělenej na dvě poloviny. V Plzni jsem se možná i trošku styděl. V Boleslavi zase zářil.

Někde jsem viděl plakát, že do Plzně zavítá Debustrol. Tam nesmím chybět. Je to ale divný, sedět v hospodě sám. Sice jsem se pokusil navázat kontakt, když jsem viděl nějaký metly vedle u stolu, ale koukaly na mě jak na magora, co se jako vtírám. Moc jsem to neznal. V našem kmeni to chodilo fakt jinak. Hodně jsem nad tím přemýšlel. Třeba v Music Records už jsem nějaký ty postavy, se kterýma se dalo bavit, potkal, ale jinak? Bída. Přitom jsem tak hrozně moc potřeboval někoho, kdo se se mnou pokecá o hudbě. Studenti a mé okolí tomu moc nedali. Já všechno žral hrozně do hloubky, studoval jsem přesné informace, každou novou desku opravdu prožíval. Lidi to ale takhle nemají nastavený. Sem tam se k nim dostane něco novýho, ale to už musí bejt. Většina poslouchá dokola celý život pár alb a zná je nazpaměť. Nic proti, ale já byl zvyklej s klukama v hospodě donekonečna řešit zvuk, songy, vizáž. 

Třeba jsem fakt hodně moc žral Panteru. Sice moc neodpovídala mému spíše konzervativnějšímu naturelu, ale byla to bomba. Jakoby mi někdo frézoval drážky do hlavy. A ten hlas! Bylo to naštvaný, byla v tom nakumulovaná nenávist a frustrace. Hele, já se cítil úplně stejně. Měl jsem na sobě zrovna jejich triko a pak mi to docvaklo. Spoustě metalistům vadilo. Proto se se mnou nechtěl nikdo bavit. Bylo to tak. Jenže znáte mě, mě to bylo u prdele. Jedu si svoje, jsem tolerantní jako málokdo, ale vyžaduji slušnost. Na debily nemám čas. To mě naučila moje boleslavská parta. Možná až nebezpečně jsem se fakt naučil bejt sám. Stáhnul jsem se do ulity, střádal si v  ní svoje problémy, které teď musely všechny ven. Měl jsem to tak vždycky. Samej úsměv, pohodička, ale i mě samozřejmě spousta věcí trápila. Teď třeba to, že nemám holku. Ty vole já, pro kterýho ještě nedávno nebyl problém každou ukecat. Objednám si ruma, přidám volume na discmanovi. Abych přehlušil hluk hospody. 

Ze žebradla jsem si vyndal i knížku. Taky brýle, protože pořádně nevidím a nosím je od dvou let. Sci-fi, které si nepamatuji, jsem odložil až ve chvíli, kdy se přede mnou objevily dvě dívky v tričkách Metallica. A jestli mám místo. Podle mě si ke mě sedly kvůli tomu, že jinak bylo narváno. Jo, někdy jsem si připadal jako prašivej. Daly si každá malý pivo a bavili se o klucích. Kdo dnes přijde, kdo ne, kdo je debil, kdo je magor, ale to nevadí, protože je děsně sexy. Takový klasický holčicí řeči. Ta menší, blondýnka, která se mi líbila méně, na mě ale pořád pokukovala. Tak jsem zkusil něco vtipnýho prohodit. Za hodinku jsme se tlemili, jak kdybychom se znali od dětství. Obestřel mě krásnej pocit, že i v Plzni metal funguje. Pro mě tahle hudba vždycky byla o pohodových lidech. Ne vždy to platí, ale většinou jo.

Pak přijdou ty jejich kamarádi a já jsem zase sám. Ale protože mám už hladinku, tak se cpu ve frontě před vchodem do Šeříkovky. Starej kulturák, metalový království. Jako když jsem začínal na koncerty chodit. Ihned běžím do fronty, protože jsem zkušenej. Pivo musí být, nikdy jsem nedokázal odstát akci jen tak, bez ničeho. Umím se bavit i bez chlastu, ale jak známo, emoce je potřeba násobit. Hrnu se kupředu, hned k zábradlí, zahlédnu plakát na nějaký ples. To si zase hasiči ožerou držky, všechno je v pořádku. Jenže na pódiu začne ladit kapela s divným zpěvákem, děsným ječákem. Mě by zajímalo, kdo dělá dramaturgii. Mají úspěch. Asi nějaký místní. Já si to jméno fakt nepamatuju, ale vím, že tam hrál někdo z Torr. Nejdřív jsem si myslel, že je to nějaká parodie, ale když jsem pak viděl svíjející se slečny a zdatně jim sekundující třicátníky, šel jsem radši na pivo. 

Vynechal jsem i druhou kapelu, která sice hrála thrash, ale bylo to takový přehrávání z učebnice Slayer. Takže jako Debustrol, ale ti k tomu mají svoje texty, sprostý a neurvalý. Mluvili mi z duše. Těžko se to dnes možná chápe, ale když je vám dvacet, tak podobně uvažujete. I přisel Kollins a poslal nás do prdele. Vyznání smrti, pro mě momentálně dneska vyznání života. Už jsem potřeboval pořádnej headbanging jako sůl. Jsem v první řadě, točím se v kruhu, objímám s lidma, které vůbec neznám. Posranej svět kolem, nám je to jedno. My vztekle rozhazujeme rukama, jsme jak blázni, co mají záchvat, tanec svatýho Víta. Zvuk mi proniká až někam do kostí. O tomhle je, byl a bude vždycky metal. O takový tý soudržnosti dole pod pódiem, kdy si zařvete z plných plic. Všechno a všichni, kdo vám ublížili, politika, peníze, moc, všechno je jedno. Existuje jen kytarový riff, bicí a křik zpěváka. Upadám do svého komatu, svlékám si triko, mávám s ním nad hlavou. Poléváme se z kelímkáčů a je nám děsně dobře. 

Je konec? Ne, ještě dva songy, je tu hodně lidí, dav si žádá přídavek. Plácnu si rukou s Kolinssem a jde se na to. Masakr! Musím si sednout do stínu, sám, zase sám, vše skončilo a kolem se trousí postavy. Objímají se a usmívají. Hej, tebe znám z kotle. Otočím se a tam je zase má známá blondýna. A jestli s nima někam zajdu. Obléknu si tričko a jako že jo. Tak se přemístíme někam k hlaváku, do nonstopáče, kde se prodávají cikánky a kousají si nehty gambleři na automatech. Parta je to nakonec na pohodu. Pánové nejsou vysírací. Jsou odněkud ze vsi za Plzní, směr na Klatovy. Vůbec nevím, kde to je, asi bych si měl koupit mapu. Dobrý je, že si můžu zase jednou s někým pokecat o muzice. Obzvlášť jeden maník je na tom hodně podobně jako já. Taky je pro něj metal zákon a žere všechno. Předháníme se v informacích...a to víš o tom, že...Je to super, jako fakt jo. Ještě že jsem vyrazil. 

Možná to bude znít divně, ale já se cejtil podobně, jako na začátku puberty. Chodil jsem zase do školy, která mi nic neříkala, nezapadl jsem mezi ostatní. Bylo to jak kvůli vizáži, tak i o tom, že mi připadali všichni divní. Možná to bylo naopak, ale tady, v baru, na koncertě jsem byl zase sám sebou. Ty krásný okamžiky, kdy jde všechno stranou, zůstává jen hlasitá hudba, mi už fakt chyběly. S blondýnkou jsme si slíbili mnohé, ale už jim jel vlak. A co já? Do Plasů už nic nejelo, tak jsem se zase do rána toulal ulicemi. Nějak nechápu, jak jsem tenkrát mohl všechno vydržet. Je to tak, na metalu jsem byl živej. Proto ho poslouchám dodnes. Každý máme občas nějaký to trápení a když pak pod pódiem potkáte lidi, kteří se usmívají, nemá to chybu. Ale to zrovna vám říkat nemusím. Zapálil jsem si cigáro a vydal se směrem ke škole. Potkávám davy dělníků. Asi trošku smrdím potem a dovedu si představit ty připomínky mladých navoněných spolužaček, ale je mi to jedno. Jsem metal. Víc mě momentálně nezajímá. Tohle je moje vyznání života!

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 23. října 2021

Interview - EXPUNGED - Death metal represents humanity in its primordial form.

Interview with death metal band from Canada - EXPUNGED.

Answered W.D. and J.S., thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - EXPUNGED - Into Never Shall (2021):

Ave EXPUNGED! Greetings to the Canadian underground. Let's go straight to the most important thing. You have released a new record “Into Never Shall “, which is literally packed with honest, dusty death metal. How did the album come about and how do you feel about it? What direction have EXPUNGED evolved to?

W.D: Hi and greetings Jakub! We just continued on with our writing and were working towards a full-length album this time and I feel it turned out fairly well. I personally don’t think there is any new direction or evolvement with Expunged, we are just doing what we want to do and have continued on further with this new release.

You released a new record in the strange times. No one could have known that Covid 19 would hit the world. Has the current situation affected releasing process in any way?

J.S: Honestly these days it takes so long to make a record, mostly due to delays at pressing plants that it's been a long time since we wrote and recorded these songs!

W.D: Yes, the last 2 years or so in general have been strange indeed. Like most problems in these “times”, things have been either been delayed in the manufacturing processes or generally take longer to receive in the mailing systems as we have all seen this happen worldwide.


What is the current situation regarding Covid 19 in Canada? Clubs are already open, can you have a tour, for example? Many summer festivals have been canceled in our country; foreign groups will hardly reach us.

J.S: There's some local gigs happening with many restrictions but that's about it. Personally, I don't see life coming back to normal any time soon so might as well start making armour out of hockey pads, wear motocross boots and shave myself a mohawk because we'll be battling it out for the last drop of gasoline on the wasteland in no time!

W.D: Some things are open here now for shows but it seems very localized or limited here for now and other things I believe are yet to be determined. We are not getting in bands from other provinces or from the USA or Europe yet. Who knows when all that will be or how we will all end up?

But let's talk about new record. I'm listening to it right now, and I have to write that this time it took me a while to get this record into my blood. I put the album into the player, I am listening to it in the car. I really like the sound. It is lively, organic, old school and at the same time clear. It seems different to me from your previous records. Where did you record and who is signed under the sound?

W.D: I think with this release we have a better overall mix and EQ than the previous EP. Besides being the first full-length from us, it’s a more solid recording. Like before, this was recorded ourselves DIY then was later sent to Topon at Apartment 2 Studio for further recording, mixing and mastering.


You'll probably agree with me that the cover sells. Your cover is really brutal this year. The author is Didier Normand. How did you get together with Didier and what exactly does the motive have to express in relation to music?

J.S: I had worked with Didier a few times with my other bands. He's like a machine! He works incredibly fast and is a top-quality fantasy artist. The modern-day Vallejo! I made a draft and sent it to him and a few weeks later he was done the painting. This is one of his best pieces in my opinion! It’s got dark cave, evil cultists, and ghosts all in one!

I put “Into Never Shall“ in my head again and again and I say to myself that I like the most this old school death metal feeling that's hard to describe. Looks like we're of the same blood. Who were and are actually your idols? Every musician started somehow, there are patterns that shaped his signature. What about you?

J.S: I don't have any idols or anything like that but I spend all my days listening to music so naturally I absorb all of it and it transpires into what I compose. In the end, all rock music ends up sounding similar haha!

W.D: No idols here either, just a respect for different musicians and bands primarily from the later 80’s to early 90’s death metal era that have influenced me like old Entombed, Carnage, Amorphis, Carcass, Autopsy, Massacre, Brutality and so on and so forth…none the less there are a lot of great bands in present time that I like and listen to as well.


What do you think about the current trends, widespread mainly among young bands, where they try to play as technically as possible, they often insert a saxophone, various keyboards into death metal and look for a way in a very complicated way? Do you enjoy such bands? For example, if I ever come to a concert and someone like this performs there, I'm confused. It seems like a rehearsal of a jazz school to me, but in the end, I don't remember anything at all. What about you and current trends in death metal?

J.S: I think there's always room for innovation in music but a lot of it can come off as pretentious in the end. You gotta ask your self, "Do my songs rock or am I just playing a bunch of fret masturbation nonsense?".

W.D: The majority of that does not do anything for me at all, especially in the more extreme forms of metal but hey feel free to do whatever you wish out there! My interests for death metal are in a more traditional sense of heavy, catchy with a more simplistic base that carries a lot of depth.


When we look back at the beginning ... What was the first impulse to found the band? And why the death metal? It's not the typical style which can would give you great "glory".

W.D: Basically, I had an ad up looking for band members at the time and J.S. had responded to it. This was in winter 2019. Already being a big fan of death metal myself and involved with other bands or past projects, I wanted to do something very much in the older traditional styles of death metal reflecting on the later 80’s to early 90’ era. J.S. was into doing this as well and so here we are! For me, death metal is Glory! Its my main musical preference and interests above all.

You come from Canada and you play extreme death metal. Our readers would certainly wonder how the death metal scene works in Canada. To tell you the truth, so lately I hear only the great bands from there. Does this mean that the scene there is so strong at the moment? What about concerts, how many people coming to them?

J.S: Locally, there's our pals Cruel Fate who have been around a few years prior to us. We relate to them musically cause we both play barebones filthy death metal. I'm a bit out of the loop when it concerns the rest. Maybe I'm just too self involved haha.

W.D: I think the death metal scene here works like it does in most places in the world. Before covid and all the shit with it in the last few years, there was tours, shows, etc. As far as Canadian content, I definitely think it has gotten bigger here with more bands forming and getting more known. I guess it depends on the styles of metal you are into or what you are interested in listening to or seeing live.


From your music is possible to feel that you are influenced by American death metal old school and as well by the old European bands. How do you feel about it as a fan? Do you prefer the original death metal of the 1990s or do you get inspiration as well from the new albums? If yes so, I am wondering which bands had the greatest impact on EXPUNGED.

J.S: I don’t listen to too much death metal but when it comes to the Swedish scene, take my fuckin' money! Something about the saw tooth wave forms gets me wet. The hardcore punk rhythms and catchy melodic breaks leaves me always wanting more. Like why is there so few Nirvana 2002 songs? Whyyyyy??

W.D: Yes, I think so and that’s totally cool. At this point and over the years, its fair to say that I like and listen to a lot of death metal bands from all over the world. I buy it, collect it and support it! This consists of older to newer bands as well. There is so much talent or variations within styles mixed together that is very well done. The 90’s was a great era for bands and releases as I lived through this time but I am not necessarily limited to just that either. Some bands that may have an impact with Expunged for example are Bolt Thrower, Carnage and Autopsy.


In the end I always ask a slightly philosophical question. How would you define death metal and what does it mean to you? I don't mean the playing technique now, but rather what it brings to you, how you perceive it in relation to the fans. Did you grow up on it?

J.S: I think music is the best way to express your emotion weather they be anger, frustration, love, hope, fear or hatred. Death metal represents humanity in its primordial form. It's raw and unhinged yet sometimes well calculated.

W.D: Death metal for me is the rawest form of the psyche that takes all darkness and damage done into a heavy whirlwind of rage in an audio assault presentation. It is an outlet, a way out, a welcome mat, a saviour of sanity and sometimes even a prevention of murder or jail time and it will be there when all else fails or is gone! No, for myself I did not actually get exposed more to death metal or other extreme forms of metal until my later teens, before that I was a skater punk into 80’s punk, hardcore & thrash.

Thank you so much for the interview. I appreciate it. Now let's talk music. I'm going to play “Into Never Shall“ really loud! I wish you good luck and all the best in your personal lives. Thank you!

W.D: Thank you for having us Jakub and a big thanks Deadly Storm Zine! Ha, ha! Crank it loud man! Thank you and all the best! Cheers!


Recenze/review - EXPUNGED - Into Never Shall (2021):



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - EXPUNGED - Death metal představuje lidstvo v jeho prvotní podobě.

Rozhovor s death metalovou skupinou z Kanady - EXPUNGED.

Odpovídali W.D. a J.S., děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - EXPUNGED - Into Never Shall (2021):

Ave EXPUNGED! Zdravím do kanadského undergroundu. Pojďme rovnou k tomu nejdůležitějšímu. Máte venku novou desku „Into Never Shall“, která je doslova narvaná poctivým, prašivým death metalem. Jak album vznikalo a jaký z něj máš pocit? Jakým směrem se EXPUNGED posunuli?

W.D: Ahoj a zdravím Jakube! Jen jsme pokračovali ve skládání a tentokrát jsme pracovali na plnohodnotném albu a mám pocit, že to dopadlo docela dobře. Osobně si nemyslím, že by EXPUNGED nabrali nějaký nový směr nebo došlo k vývoji, děláme jen to, co dělat chceme a s touto novou nahrávkou jsme v tom jen pokračovali.

Vydali jste novou desku v nejméně vhodnou dobu. Nikdo nemohl vědět, že svět zasáhne Covid 19. Ovlivnila současná situace nějak uvedení alba na trh?

J.S: Upřímně řečeno, v dnešní době trvá vytvoření desky tak dlouho, většinou kvůli zpožděním v lisovnách, že už je to dost dlouhá doba, co jsme tyto skladby napsali a nahráli!

W.D: Ano, poslední zhruba dva roky byly obecně opravdu zvláštní. Klasický problém dnešní doby - věci se buď ve výrobních procesech zpozdily, nebo obecně jejich přijetí do distribuce trvá déle, protože jsme všichni viděli, co se po celém světě děje.


Jaká je vlastně současná situace ohledně Covid 19 v Kanadě? Jsou už otevřené kluby, můžete mít třeba turné? U nás byla zrušena spousta letních festivalů, zahraniční skupiny se k nám skoro nedostanou.

J.S: Probíhá několik lokálních koncertů s mnoha omezeními, ale to je tak všechno. Osobně nevidím, že by se život v nejbližší době vrátil do normálu, takže bych mohl začít vyrábět brnění z hokejových vycpávek, obout si motokrosové boty a oholit se jako mohawk, protože za chvíli budeme bojovat o poslední kapku benzínu v pustině!

W.D: Některé kluby jsou zde otevřené pro koncerty, ale zdá se, že jsou to prozatím velmi lokální akce a nebo omezené a další omezení se domnívám, budou teprve následovat. Zatím se nedostaneme na kapely z jiných provincií nebo z USA či Evropy. Kdo ví, kdy to všechno bude nebo jak všichni skončíme?

Pojďme ale k nové desce. Právě ji poslouchám a musím napsat, že tentokrát mi chvilku trvalo, než mi pronikla do krve. Narval jsem si album do přehrávače, poslouchám ji v autě. Hodně se mi líbí zvuk. Je živý, organický, old schoolový a zároveň dobře čitelný. Připadá mi odlišný od vašich předchozích nahrávek. Kde jste nahrávali a kdo je pod zvukem podepsán?

W.D: Myslím, že s touho nahrávkou máme lepší celkový mix a EQ než předchozí EP. Kromě toho, že je to naše první dlouhohrající deska, je to solidnější nahrávka. Stejně jako předtím jsme si to nahrávali sami, poté jsme to poslali Toponovi “Apartment 2 Studio” k následnému nahrávání, mixování a masteringu.


Asi se mnou budeš souhlasit, že obal prodává. Vy jej máte letos pořádně brutální. Autorem je Didier Normand. Jak jste se dali s Didierem dohromady a co přesně má motiv vyjadřovat ve vztahu k hudbě?

J.S: Několikrát jsem spolupracoval s Didierem i s mými ostatními kapelami. Je jako stroj! Pracuje neuvěřitelně rychle a je špičkovým fantasy umělcem. Moderní Vallejo! Udělal jsem předlohu, poslal jsem mu ji a o několik týdnů později byl obraz hotový. Toto je podle mě jeden z jeho nejlepších kousků! Má to temnou jeskyni, zlé okultisty a duchy v jednom!

Dávám si „Into Never Shall“ znovu a znovu do hlavy a říkám si, že nejvíc se mi na albu líbí asi takový ten těžko popsatelný old school death metalový feeling. Vypadá to, že jsme stejné krve. Kdo byl a je vlastně vaším vzorem? Každý muzikant nějak začínal, existují vzory, které formovaly jeho rukopis. Jaké byly ty vaše?

J.S: Nemám žádné idoly ani nic podobného, ale celé dny trávím poslechem hudby, takže to všechno přirozeně absorbuji a proměňuji v to, co skládám. Koneckonců všechna rocková hudba zní podobně haha!

WD: Taky nemám žádné idoly, jen respekt k různým hudebníkům a kapelám především z death metalové éry od konce 80. let do začátku 90. let, které mě ovlivnily jako staří Entombed, Carnage, Amorphis, Carcass, Autopsy, Massacre, Brutality a tak dále, ... přesto je v současné době spousta skvělých kapel, které mám rád a také je poslouchám.


Jak se díváš na současný trend, rozšířený převážně mezi mladými kapelami, kdy se snaží hrát co nejvíc technicky, často do death metalu vkládají třeba saxofon, různé klávesy a vůbec hledají cestu hodně komplikovaným způsobem. Baví tě takové kapely? Já třeba když někdy přijdu na koncert a někdo podobný tam vystupuje, tak jsem zmatený. Přijde mi to jako cvičení v jazzové škole, ale nakonec si vůbec nic nepamatuji. Co vy a současné trendy v death metalu?

J.S: Myslím, že v hudbě je vždy prostor pro inovace, ale hodně z toho může nakonec vypadat jako domýšlivost. Musíte se zeptat sami sebe: „Má moje skladba koule, nebo jen hraji spoustu bláznivých masturbačních nesmyslů?“.

W.D: Většinou to se mnou nic nedělá, zvláště v extrémnějších formách metalu, ale hej, klidně si tam dělejte, co chcete! Můj zájem o death metal je v tradičnějším duchu, mám rád hutný, chytlavý, s jednoduchými základy, ale který v sobě nese velkou hloubku.


Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

W.D: V zásadě jsem si podal inzerát, že hledám členy do kapely a J.S. odpověděl. To bylo v zimě 2019. Protože jsem sám byl velkým fanouškem death metalu a byl jsem zapojen i do jiných kapel nebo předchozích projektů, chtěl jsem udělat něco víc ve starším tradičním stylu death metalu odrážejících období 80. až počátku 90. let. J.S. se do toho také pustil a tak jsme tady! Pro mě je death metal “sláva”! Je to moje hlavní hudební preference a hlavní zájem.

Pocházíte z Kanady a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje v Kanadě death metalová scéna? Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?

J.S: Lokálně jsou tu naši kamarádi Cruel Fate, kteří tu byli už několik let před námi. Vztahujeme se k nim hudebně, protože také hrajeme špinavý death metal. Jsem trochu mimo, co se týče zbytku. Možná jsem příliš angažovaný, haha.

W.D: Myslím, že death metalová scéna zde funguje stejně, jako na většině míst na světě. Před covidem a všemi těmi sračkami v posledních několika letech byly turné, koncerty atd. Pokud jde o kanadský obsah, rozhodně si myslím, že se zde zvětšil, protože se formovalo více kapel a staly se známějšími. Myslím, že to závisí na tom, jaké styly metalu máte rádi, nebo co vás zajímá poslouchat nebo vidět naživo.


Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou death metalovou školou, tak i starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na EXPUNGED největší vliv.

J.S: Neposlouchám příliš mnoho death metalu, ale pokud jde o švédskou scénu, vezměte si  kurva moje peníze! Něco mě na zubech pily vzrušuje. Hardcore punkové rytmy a chytlavé melodické breaky ve mě vždy vyvolávají touhu chtít víc. Jako proč je tak málo skladeb Nirvany 2002? Proč?

W.D: Ano, myslím, že ano, a to je naprosto skvělé. V tuto chvíli a za ta léta je fér říci, že mám rád a poslouchám spoustu death metalových kapel z celého světa. Kupuji, sbírám a podporuji! A to jak starší, tak i novější kapely. Ve stylech se mísí tolik talentů nebo variací, které jsou velmi dobře zpracovány. 90. léta byla skvělá éra pro kapely a nahrávky, zažil jsem tuto dobu, ale neomezuju se jí. Některé kapely, které mohou mít vliv na Expunged, jsou například Bolt Thrower, Carnage a Autopsy.


Blížíme se k závěru a to vždycky dávám lehce filozofickou otázku. Jak bys definoval death metal a co pro tebe znamená? Nemyslím tím teď techniku hraní, ale spíše co ti přináší, bere, jak jej vnímáš ve vztahu k fanouškům. Vyrostl jsi na něm?

J.S: Myslím, že hudba je nejlepší způsob, jak vyjádřit emoce, ať už jde o vztek, frustraci, lásku, naději, strach nebo nenávist. Death metal představuje lidstvo v jeho prvotní podobě. Je to syrové a nepřehledné, ale někdy dobře vypočítané.

W.D: Death metal je pro mě ta nejsyrovější forma psychiky, která přetvoří temnotu a nicotu na hutný vír zuřivosti při poslechu. Je to východisko, úniková cesta, zachránce zdravého rozumu a někdy dokonce prevence vraždy nebo vězení a bude tady vždy, když všechno ostatní selže nebo zmizí! Dříve jsem vlastně nebyl vystaven death metalu nebo jiným extrémním formám metalu, až do svých pozdějších pubertálních let, předtím jsem byl skejťák ponořený do osmdesátkového punku, hardcore a thrashe.

Děkuji moc za rozhovor. Vážím si toho. Teď již nechme mluvit hudbu. Jdu si pustit „Into Never Shall“ a to pořádně nahlas! Přeji vám, ať se novince daří a ať je vše fajn i ve vašich osobních životech. Děkuji!

W.D. Díky za prostor Jakube a velké díky Deadly Storm Zinu! Haha, pusť si to nahlas! Díky moc a ať se daří! Měj se!

Recenze/review - EXPUNGED - Into Never Shall (2021):



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine