SYMBOLIC FEST OPEN AIR 2022

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 9. dubna 2022

Home » , , , , , , , , , , , , , , , » Recenze/review - ET MORIEMUR - Tamashii No Yama (2022)

Recenze/review - ET MORIEMUR - Tamashii No Yama (2022)


ET MORIEMUR - Tamashii No Yama
CD 2022, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Seděla naproti v domě a usmívala se. Neměnila už dlouho polohu a její oči se zvláštně leskly. Pořád na ní musím myslet. Byla měsíc mrtvá a nikdo si toho nevšiml. Ani já. Občas se mi vkrádá do snů. Jako temná víla, jako moje svědomí. Svlékne se u mé postele a pustí mi novou desku českých doom metalistů ET MORIEMUR. Usměje se stejným způsobem, jako když sedávala mrtvá v okně. Pak mi prokousne hrdlo.

Zvláštní je, že než jsme se stali s albem jedním tělem i duší, trvalo to dlouhé dva měsíce. Někdy jsem desku odkládal a zařekl se, že už se k ní nevrátím. Jenže v mém nitru hlodal stín pochybnosti. Přitažlivost, magie, tichý šerosvit? Nevím, ale dnes jsem hudbou z "Tamashii No Yama" doslova prokletý. Držím se ve stínu, jako nějaký upír ze starých časů a bedlivě poslouchám každý tón. Někdy mě bolí, jak se k sobě lidé chovají, někdy mě trápí utrpení druhých. A právě v takových momentech, když se potřebuji zastavit, na mě deska působí nejvíce.


"Tamashii No Yama" je neskutečně propracovaným albem po všech stránkách. Zvukově, textově (nápad s japonským tématem je jedním slovem dokonalý!), produkčně i jako celek. Jedná se v podstatě o světovou třídu. To hlavní se ale ukrývá v jednotlivých motivech skladeb. Nápady a talent, předané emoce. Tohle jsou všechno věci, které se asi nedají naučit. Musíte je mít v sobě, musí být vaší součástí. Přirovnání třeba k takovým EVOKEN, MY DYING BRIDE, PARADISE LOST, SEPTIC FLESH, jak uvádí promo materiály, je dle mého nedostačující. Možná jsou zmiňované kapely inspirací, ale ET MORIEMUR se vydali svým vlastním originálním směrem. Chvílemi se dotýkají atmosférického black/death metalu, nebojí se vložit pasáže zahrané na piano, violu i violoncello, harfu i exotické nástroje. Zároveň lehce experimentují a všechno dělají se samozřejmostí a elegancí. Skvělé je, že album působí neskutečně kompaktně, ani chvilku se nenudím. Nahrávka je vzdušná, pestrá a zároveň si zachovává základní doom metalový smutek. Podobným způsobem skládali mistři klasické hudby. "Tamashii No Yama" je pro mě jako sen, jako mrazivá představa, která je krásná a temná zároveň. Osobně mám navíc rád japonskou kulturu a zde si připadám jako bych se vznášel v tiché noci na malé loďce někde uprostřed Tokia. Dívka v okně vypadá úplně jinak, než ta z mých snů a představ, ale pohled má úplně stejný. Až mi bude zase jednou těžko z všedních dní, vím, kde budu trávit svůj čas. Jako raněné zvíře si zalezu s knihou do rohu pokoje. Volba hudby je jasná! Krásná, smutná, tajemná, magická a temná doom metalová noční můra!


Asphyx says:

She sat across the house and smiled. She hadn't changed her position for a long time, and her eyes were strangely bright. I have to think of her all the time. She'd been dead for a month and no one had noticed. Not even me. Sometimes she creeps into my dreams. Like a dark fairy, like my conscience. She'll undress next to my bed and play me the new album by Czech doom metallers ET MORIEMUR. She'll smile the same way she did when she sat dead at the window. Then she bites my throat.

The strange thing is that it took two long months before we became one body and soul with the album. Sometimes I'd put the record down and swear I'd never go back to it. But there was a shadow of doubt in my heart. The attraction, the magic, the quiet twilight? I don't know, but today I'm literally cursed by the music of "Tamashii No Yama". I remain in the shadows, like a vampire, listening intently to every note. Sometimes I'm hurt by the way people treat each other, sometimes I'm hurt by the suffering of others. And it's in those moments, when I need to stop, that the record affects me the most.


"Tamashii No Yama" is an incredibly sophisticated album in every aspect. Sound-wise, lyrically (the idea with the Japanese theme is in one word - perfect!), production-wise and as a whole. It is basically world class. But the main thing lies in the individual motifs of the songs. The ideas and talent, the emotions conveyed. These are all things that probably can't be taught. You have to have them in you, they have to be part of you. Comparisons to such as EVOKEN, MY DYING BRIDE, PARADISE LOST, SEPTIC FLESH, as stated in the promo materials, are insufficient in my opinion. Maybe the mentioned bands are an inspiration, but ET MORIEMUR went in their own original way. At times touching on atmospheric black/death metal, they are not afraid to insert passages played on piano, viola and cello, harp and exotic instruments. At the same time, they experiment slightly and do everything with simplicity and elegance. What's great is that the album feels incredibly compact, I'm not bored for a moment. The record is airy, colorful and at the same time retains the essential doom metal sadness. The masters of classical music composed in a similar way. "Tamashii No Yama" is like a dream for me, a chilling vision that is beautiful and dark at the same time. Moreover, I personally love Japanese culture, and here I feel like I'm floating in the silent night on a small boat somewhere in the middle of Tokyo. The girl in the window looks completely different from the one in my dreams and fantasies, but her look is exactly the same. I know where I'll be spending my time when I'm sick of everyday life again. Like a wounded animal, I crawl into a corner of the room with a book. The choice of music is clear! Beautiful, sad, mysterious, magical and dark doom metal nightmare!


about ET MORIEMUR on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - ET MORIEMUR - Epigrammata (2018)







Track Listing -
1.Haneda
2.Sagami
3.Oshima
4.Izu
5.Nagoya
6.Otsuki
7.Takamagahara

Et Moriemur line up:
Zdeněk Nevělík - Vocals, piano
Aleš Vilingr - Guitars
Honza Tlačil - Guitars
Karel “Kabrio” Kovářík - Bass
Michal “Datel” Rak - Drums

Guest musicians:
Tomáš Mařík - Drums on Otsuki
Honza Kapák - Acoustic guitar
Zuzana Králová - Violin and choirs
Andrea Michálková - Cello
Marek Matvija - Shakuhachi
Zdeněk Janeček - Viola
Markéta Budková - Harp

Share this games :

TWITTER