Většinou kolem tebe život jenom plyne, jako chladná řeka. Někdy utíká, jako peřeje. Připadám si, jako bych se na sebe díval odněkud seshora, jako duše, když opustí tělo. Bývám často veselý, ale jsou i chvíle, kdy mě obejme chladná pavučina smutku. Právě pro tyhle pochmurné, přemýšlivé chvíle volím hudbu velmi pečlivě. Vyhledávám, jako raněné zvíře, samotu a tmu. Přemýšlím, poslouchám a zastavuji spolu s kapelami čas. Jsem básníkem nicoty, čtenářem, který přemýšlí a fanouškem, který bývá vždy ztracen, někde v jiné dimenzi, v meziprostoru. Nevím, má slova na podobné desky, jako je "Lost in Memories, Lost in Grief" nestačí.
Čtu si ve starých spisech, vnímám historii jako otisk, ze kterého se jako lidé nikdy nepoučíme. Jsem ve starém opuštěném chrámu, ve kterém je do zdí otištěn nářek věřících. Mám rád, když je ve skladbách vášeň, talent, emoce ohlodané na kost. Pokud jste fanoušci téhle skupiny, asi moc dobře víte, že si MY SILENT WAKE umí s náladami hrát jako šelma se svojí kořistí. I novinka je velmi naléhavým, promyšleným a inteligentním albem. Majestátní, tajemné, ale i divoké. Jako krev, která tepe pod povrchem, jako pláč těch, kteří ztratili víru v život.
Jako asi každý mám nevyřízené účty s Bohem. Čím jsem starší, tak jsem na hudbu senzitivnější, vnímám ji nejen jako relax, ale jako něco většího, neuchopitelného, krásného. Líbí se mi, jak si MY SILENT WAKE hrají s náladami, jakým způsobem se vydávají do historie. Jsou jako temný les, jako půda která nám dala život. Zvukově velmi povedené album (Greg Chandler - Mastering, Engineering, Producer, Mixing, Recording) s obalem (Matthew Vickerstaff) věrně doplňujícím to, co se na desce odehrává, dostanete k dokonalosti vybroušený, nejen stylový drahokam. Není to jenom doom death metal ve stylu MY DYING BRIDE, PARADISE LOST, NOVEMBERS DOOM, ASHEN MORTALITY, ale i lehce progresivní prvky, odkazující jak na klasický rock, tak i na folklór, které dělají nahrávku niternější. Vše je děláno s vkusem, elegantně a citlivě. Skladby drží velmi kompaktně pohromadě, důležité je i jejich pořadí, gradace, celkový dojem. Doporučuji k pečlivému prostudování i texty, opravdu stojí za to. Prosévám mezi prsty prach, našlapuji tiše, abych nerušil. "Lost in Memories, Lost in Grief" je pro mě albem, u kterého jsem pokorný. Zpomaluji svoje životní funkce, stojím a dívám se do tmy v dnešním chaotickém světě. Je pro mě záchytným bodem, který asi jako každý potřebuji, abych přežil. Pokaždé, když je toho na mě moc, když jsou mraky až příliš nízko, když se kolem mě stane něco zlého a potřebuji přemýšlet nebo se jen tak zastavit a pohroužit se do sebe, poslouchám tuhle desku. Vyšla na začátku května a měl jsem ji na recenzi již nějaký čas, ale napsal jsem o ní ať teď. Musela ve mě uzrát. Jako dobré víno, jako vzpomínky, jako pohřeb. Pokud máte tento styl rádi a oceníte i skvěle zpracované vokály, neváhejte ani chvilku. Většinou kolem tebe život jenom plyne, jako chladná řeka. Někdy utíká, jako peřeje. Připadám si, jako bych se na sebe díval odněkud seshora, jako duše, když opustí tělo. Bývám často veselý, ale jsou i chvíle, kdy mě obejme jako chladná pavučina smutek. Doom metalová definice zármutku, krásy i beznaděje! Dokonalá esence temných stínů, umírajícího dne i samoty!
Asphyx says:
Most of the time, life just flows by you, like a cold river. Sometimes it runs away like the rapids. I feel like I'm looking down on myself, like a soul when it leaves the body. I'm often cheerful, but there are times when the cold web of sadness embraces me. It is for these somber, reflective moments that I choose my music very carefully. I seek, like a wounded animal, solitude and darkness. I think, I listen and I stop time with the bands. I am a poet of nothingness, a reader who thinks and a fan who is always lost, somewhere in another dimension, in the space in between. I don't know, my words are not enough for a record like "Lost in Memories, Lost in Grief".
I read in old writings, I see history as an imprint from which we as humans never learn. I am in an old abandoned temple where the lamentations of the faithful are imprinted on the walls. I love it when there's passion, talent, emotion gnawed to the bone in the songs. If you are a fan of this band, you probably know very well that MY SILENT WAKE can play with moods like a beast with its prey. Even the new album is a very urgent, thoughtful and intelligent album. Majestic, mysterious, but also wild. Like the blood that flows beneath the surface, like the cries of those who have lost faith in life.
Like probably everyone, I have a score to settle with God. The older I get, the more sensitive I am to music, I perceive it not only as relaxation, but as something bigger, elusive, beautiful. I like the way MY SILENT WAKE play with moods, the way they go into history. They are like a dark forest, like the land that gave us life. Sonically a very well done album (Greg Chandler - Mastering, Engineering, Producer, Mixing, Recording) with the cover art (Matthew Vickerstaff) faithfully complementing what is happening on the record, you get a polished to perfection, not just a stylistic gem. It's not only doom death metal in the style of MY DYING BRIDE, PARADISE LOST, NOVEMBERS DOOM, ASHEN MORTALITY, but also slightly progressive elements, referring to both classic rock and folklore, which make the record more intimate. Everything is done with taste, elegantly and sensitively. The songs hold together very compactly, their order, gradation and overall impression are also important. I recommend the lyrics for careful study, they are really worth it. I sift the dust between my fingers, treading quietly so as not to disturb. "Lost in Memories, Lost in Grief" is for me an album I am humbled by. I slow down my vitals, stand and stare into the darkness of today's chaotic world. It's a clue for me, which I guess like everyone else I need to survive. Every time it gets too much, when the clouds get too low, when something bad happens around me and I need to think or just stop and look inward, I listen to this record. It came out at the beginning of May and I've had it up for review for a while, but I'll write about it now. It must have matured in me. Like a fine wine, like a memory, like a funeral. If you like this style and appreciate the well crafted vocals, don't hesitate a moment. Most of the time, life just flows by you, like a cold river. Sometimes it runs away like the rapids. I feel like I'm looking down on myself, like a soul when it leaves the body. I am often cheerful, but there are times when sadness embraces me like a cold web. Doom metal's definition of sorrow, beauty and despair! The perfect essence of dark shadows, dying day and loneliness!
Recenze/review - MY SILENT WAKE - There Was Death (2018):
Určitě znáte takový ten divný pocit, když nemůžete spát. Váš život je zcela v pořádku, celý den se usmíváte, přesto, když se ocitnete v podivném stavu mezi spánkem a bděním, obestře vás jako nějaká chladná mlha smutek. Vstáváte brzy a něco vás láká ven. Ještě je rosa a ulice jsou prázdné. Vyběhnete nahoru nad město. Mezi stoleté stromy. Pach umírající země. Díváte se na šedivé domy, na továrny, nasloucháte tlukotu svého srdce. Slunce vychází a v žilách se vám rozlije klid.
Jsou nahrávky, které jsou mocné, majestátní. Raději poslouchám, než abych psal slova. Toulám se v lesích, vyhledávám temné kouty. Pokaždé usednu do stínu a jen tak pozoruji. Zpomalím dech i ostatní životní funkce. VOID MOON jsem si užíval již u jejich předchozího EP "Waste of Mind". Na novince kapela volně pokračuje v předešlé práci a já mohu napsat jenom jediné - hudba se opět stala i mojí součástí.
Doom metal dodnes považuji za jednu z nejtěžších extrémních disciplín. V pomalých rytmech totiž všechno vynikne, je slyšet jakákoliv nedokonalost. Jsem velmi rád ve společnosti "Dreams Inside the Sun". Po formální stránce bylo uděláno vše pro krásně smutný zážitek. To by ale bylo samozřejmě málo. Hlavní jsou nakonec stejně melodie, nálady, způsob, jakým se mi dostanou skladby do hlavy. Přiznám se bez mučení, novinku si neskutečně užívám. Mám totiž rád probouzející se les na městem, chladnou zem, do které mě jednou uloží. Stále mě fascinuje východ slunce, jeho síla i nebezpečí, takové ty momenty, kdy je za obzorem vidět jenom část ohnivé koule. Pokud bych potom měl VOID MOON k někomu přirovnat, volil bych jména jako CANDLEMASS, SOLITUDE AETERNUS, DOOMSHINE, ISOLE, GRIEF COLLECTOR. Moje přirovnání ale berte s rezervou. Pánové jsou jinak samozřejmě svým způsobem originální, mají vlastní výraz, rukopis. Mám rád nahrávky, které ve mě dokáží probudit nějaké emoce, donutí mě, abych si sedl a sepsal pár slov. Připadám si napojený na něco neznámého, neuchopitelného, na věčnost, na přírodní síly. Nevím, jistý jsem si akorát s tím, že nové album jsem si nejvíc užíval venku, na čerstvém vzduchu. Jakoby se kapele povedlo do songů otisknout temnotu a chlad. Cítím v kostech, že brzy přijde bouře. Přidávám postupně hlasitost a mraky jsou zase jednou velmi nízko. Jsem v podivném stavu mezi spánkem a bděním, obestřel mě jako nějaká chladná mlha smutek. Zemřel jsem? Narodil se? Silný doom metalový zážitek! Chlad a temnota, smutek i síla věčnosti!
Asphyx says:
I'm sure you know that weird feeling when you can't sleep. Your life is perfectly fine, you smile all day long, yet when you find yourself in that strange state between sleep and wakefulness, sadness envelops you like a cold mist. You wake up early and something beckons you out. It's still dewy and the streets are empty. You run up above the city. Among the hundred-year-old trees. The smell of the dying earth. You look at the grey houses, the factories, you listen to your heartbeat. The sun rises and peace pours through your veins.
There are recordings that are powerful, majestic. I'd rather listen than write words. I wander in the woods, I seek out the dark corners. I always sit in the shadows and just observe. I slow my breathing and other vital functions. I already enjoyed VOID MOON with their previous EP "Waste of Mind". On the new one, the band freely continues their previous work and I can only write one thing - music has become a part of me again.
I still consider Doom Metal to be one of the hardest extreme disciplines. In slow rhythms everything stands out, you can hear any imperfection. I'm very happy to be in the company of "Dreams Inside the Sun". Formally, everything has been done for a beautifully sad experience. But that would not be enough, of course. In the end, the melodies, the moods, the way the songs get into my head are the main thing anyway. I'll admit without torture, I enjoy the novelty immensely. For I love the waking forest on the city, the cool earth in which I will one day be laid. I'm still fascinated by the sunrise, its power and danger, those moments when only part of the fireball is visible over the horizon. If I had to compare VOID MOON to someone, I would choose names like CANDLEMASS, SOLITUDE AETERNUS, DOOMSHINE, ISOLE, GRIEF COLLECTOR. But take my comparisons with a grain of salt. Gentlemen are of course otherwise original in their own way, they have their own expression, handwriting. I like records that can awaken some emotions in me, make me sit down and write some words. I feel connected to something unknown, ungraspable, to eternity, to the forces of nature. I don't know, the only thing I'm sure of is that I enjoyed the new album the most outdoors, in the fresh air. As if the band managed to imprint darkness and coldness into the songs. I can feel it in my bones that a storm is coming soon. I turn up the volume and the clouds are very low once again. I'm in a strange state between sleep and wakefulness, sadness has enveloped me like a cold fog. Have I died? Born? A powerful doom metal experience! Cold and dark, sadness and the power of eternity!
Recenze/review - VOID MOON - Waste of Mind (2022):
Někdy se mi zdají zvláštní sny. Na někoho by mohly působit děsivě, ale já jsem až nebývale klidný. Umírám v nich a jdu dlouhou chodbou. Na konci není světlo, ale smradlavé močály. Hned za řekou smrti se rozprostírá oblast plná mrtvých duší. Některé nikdy nenajdou klid, jiné naříkají, ale všechny mi doporučují nějakou hudbu. Dnes jsem potkal španělské tmáře TOTENGOTT. Kapelu, která zahalila moji mysl na dlouhou dobu do temné mlhy.
Mám rád hudbu, u které mi létají hlavou myšlenky, která mě uklidňuje, ale i štve, pálí, která mě nenechá na chvilku v klidu. Nové album těchto maniaků je přesně takové. Chladné, temné, surové i záhadné. Je po okraj narvané zvláštní atmosférou. A je také albem, které se dostalo do mých snů.
Kdyby se mě někdo zeptal, ke komu bych tuhle smečku přirovnal, tak bych se musel na dlouho zamyslet. Slyším zde volnou inspiraci CELTIC FROST, BATHORY, ale i třeba PINK FLOYD. Potkává se zde syrový, chladný doom metal, ostrý black metal, i thrash metalová energie. Samozřejmě, je zde i spoustu dalších vlivů, jako ambient, dark wave. Myslím si ale, že to není zase tolik důležité. Hlavní je celkový dojem. A ten podle mého získáte jenom několikanásobným poslechem v klidné a temné místnosti. Nechával jsem na sebe novou desku působit v brzkých ranních hodinách, v ještě prázdných ulicích. Rád jsem se díval do tmy, často jsem rozmlouval s přízraky, které ještě nešly spát. Vracel jsem se domů, unavený, jako asi každý, kdo pracuje a nechtělo se mi nic dělat. Venku se setmělo a na zábradlí našeho balkónu usedl krkavec. Divně nakláněl hlavu a já jsem věděl, že je čas. Znovu jsem zapnul play a nechal se unášet chladnými melodiemi. Ocitl jsem se ihned ve stavu mezi snem a bdění. V hlavě se mi začaly odehrávat bolestivé příběhy, moje podvědomí pracovalo na sto procent. Vznášel jsem se na krvavých vlnách řeky smrti a pomalu odcházel do močálů věčnosti. Možná se jednou rozpadnu v prach, možná shniju ve studené zemi, ale než se tak stane, budu poslouchat tuhle desku stále dokola. Je totiž skvělá po všech stránkách. Má mocný, majestátní a záhadný zvuk, epický obal a hlavně spoustu podmanivých nápadů. TOTTENGOTT jsou letos ve skvělé formě a nelze jinak, než jejich novinku doporučit všem tmářům, prokletým i démonům. Tajemné, magické, chladné doom black thrash metalové zaříkávání! Mlhavé ozvěny z onoho světa!
Asphyx says:
Sometimes I have strange dreams. They might be frightening to some, but I'm unusually calm. I die in them, walking down a long corridor. There's no light at the end, but a stinking swamp. Just beyond the river of death is an area full of dead souls. Some never find peace, others wail, but all of them recommend me some music. Today I met the Spanish darkies TOTENGOTT. A band that enveloped my mind in a dark fog for a long time.
I like music that makes my mind fly, that calms me down, but also annoys me, burns me, that doesn't leave me in peace for a while. The new album by these maniacs is just that. Cold, dark, raw and mysterious. It's packed to the brim with a strange atmosphere. And it's also the album that got me into my dreams.
If someone asked me who I would compare this pack to, I would have to think for a long time. I hear here free inspiration from CELTIC FROST, BATHORY, but also PINK FLOYD. Raw, cold doom metal, sharp black metal, and thrash metal energy meet here. Of course, there are also a lot of other influences, like ambient, dark wave. But I don't think it's that important. The main thing is the overall impression. And in my opinion you can only get that by listening to it several times in a quiet and dark room. I was letting the new record affect me in the early morning hours, in the still empty streets. I liked to look into the darkness, often talking to ghosts that had not yet gone to sleep. I'd come home, tired, like I guess everyone who works, and not wanting to do anything. Outside it was dark and a raven perched on the railing of our balcony. He tilted his head strangely and I knew it was time. I turned the play back on and let the cool melodies drift away. I found myself immediately in a state between dream and waking. Painful stories began to play out in my head, my subconscious working at 100%. I floated on the bloody waves of the river of death and slowly drifted away into the swamps of eternity. Maybe one day I'll crumble into dust, maybe I'll rot in the cold earth, but until that happens, I'll listen to this record over and over again. Because it's great in every way. It's got a powerful, majestic and mysterious sound, an epic cover and most importantly a lot of captivating ideas. TOTTENGOTT are in great form this year and I can't help but recommend their new album to all darkies, damned and demons alike. Mysterious, magical, cold doom black thrash metal incantations! Misty echoes from the other world!
Občas ráno vstaneš a všechno kolem je šedivé. Oprýskané zdi, plné divných znamení. Ulicemi se toulají lidé bez cíle. Zachmuření, smutní. Jsou jako ty, když přemýšlíš o životě a padá na tebe splín. Dostal si až příliš ran. Zrozen v bolesti čekáš na smrt. Někdo už dávno zhasl všechna světla. Přesto máš naději, bojuješ se svým osudem. Posloucháš už dávno jenom hudbu, která je tvému srdci blízká. Život je totiž příliš krátký na to, zaobírat se zbytečnostmi.
A tak je tu nové album španělských doom death metalistů GOLGOTHA. Mraky jsou zase jednou nízko a městem se prochází chlad. Nejraději podobné nahrávky poslouchám brzy ráno cestou do práce. Chodím kolem hřbitovní zdi a někdy mám pocit, že na ní sedí přízraky. Nebo ne? Vzduchem létají vznešené, majestátní melodie a do žil se mi pomalu vkrádá klid. Novinka je povedeným albem. To vám klidně podepíšu vlastní krví. Nejvíce vynikne, když je tma, prší a vy se potřebujete na chvilku zastavit.
Tenhle styl hudby se musí hrát srdcem. Jinak to nemá cenu. V kapele jsou samí zkušení muzikanti, kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. Funguje mezi nimi vzájemná chemie a skladby na mě působí jako živoucí organismus. Kývám se spokojeně do rytmu a usmívám se. Dělám to pokaždé, jaksi podvědomě, když potkám nějakou hudbu, která mě osloví, která se mi dostane pod kůži. Někdy to vypadá, že svět za okny je šílený. Děsivé předpovědi, lidská nenávist, bolest, mučení, utrpení. Jenže ještě existuje i druhá strana mince. Naděje, světlo, pozitivní energie. Doom metal je ze své podstaty smutný, ale nové album na mě působí spíše uklidňujícím dojmem. Pokaždé, když na mě jde splín, pokaždé, když vidím šílené večerní zprávy, tak se zavřu do svého pokoje a poslouchám "Spreading The Wings Of Hope" stále dokola. Novinka má samozřejmě skvělý chladivý zvuk (Javier Fernández (Avulsed, Holycide, TodoMal) a působivý obal. Po formální stránce je vše v nejlepším pořádku. Fanoušci třeba takových DRACONIAN, HALLATAR, NOVEMBERS DOOM, SATURNUS, MADDER MORTEM, budou určitě nadšeni jako moje maličkost. Chybí mi snad jenom jediné. Chtěl bych někdy tuhle smečku vidět naživo. Zajímalo by mě, jak působí jednotlivé songy na koncertě. Snad se mi můj sen někdy splní. Zatím ráno vstávám a všechno kolem je šedivé. Oprýskané zdi, plné divných znamení. Ulicemi se toulají lidé bez cíle. Zachmuření, smutní. Jsou jako já, když přemýšlím o životě a padá na mě splín. Dostal jsem až příliš ran. Zrozen v bolesti čekám na smrt. A poslouchám u toho tuhle desku. Je totiž opravdu povedená. Naléhavý, chladný, vznešený a majestátní doom death metal, který rozdrásá vaši duši! Naděje umírá poslední!
Asphyx says:
Sometimes you get up in the morning and everything around you is grey. Speckled walls, full of strange signs. People wandering the streets with no destination. Gloomy, sad. They're like you, when you think about life and the full moon falls on you. You've taken too many blows. Born in pain, waiting to die. Someone turned off all the lights long ago. Yet you have hope, you fight your fate. You've been listening to music that's close to your heart. Life's too short to dwell on useless things.
And so here is the new album from Spanish doom death metallers GOLGOTHA. The clouds are low once again and a chill is sweeping through the city. I like to listen to records like this early in the morning on my way to work. I walk by the cemetery wall and sometimes I feel like there are ghosts sitting on it. Don't they? The air is filled with sublime, majestic melodies, and peace slowly creeps into my veins. The new album is a fine album. I'll sign it in my own blood. It's at its best when it's dark and rainy and you need to stop for a moment.
This style of music has to be played with the heart. Otherwise it's worthless. The band is full of experienced musicians who know very well what and how they want to play. They have a chemistry with each other and the songs feel like a living organism to me. I sway contentedly to the rhythm and smile. I do this every time, sort of subconsciously, when I come across some music that speaks to me, that gets under my skin. Sometimes it seems like the world outside my windows is crazy. Horrifying predictions, human hatred, pain, torture, suffering. But there's another side to the coin. Hope, light, positive energy. Doom metal is inherently sad, but the new album has a rather calming effect on me. Every time a full moon comes over me, every time I see the crazy evening news, I close myself in my room and listen to "Spreading The Wings Of Hope" over and over again. Of course, the new album has a great chilling sound (Javier Fernández (Avulsed, Holycide, TodoMal) and an impressive cover. Formally, everything is in the best order. Fans of such bands as DRACONIAN, HALLATAR, NOVEMBERS DOOM, SATURNUS, MADDER MORTEM, will surely be as excited as my little one. There is only one thing missing. I'd like to see this pack live sometime. I'd be interested to see how each song comes across in concert. Hopefully my dream will come true someday. Meanwhile, I get up in the morning and everything around me is grey. Speckled walls, full of strange signs. People wandering the streets with no destination. Gloomy, sad. They're like me, when I think about life and the full moon falls on me. I've taken too many blows. Born in pain, I wait for death. And I'm listening to this record. It's really good. Urgent, cold, sublime and majestic doom death metal that will tear your soul apart! Hope dies last!
Ave WINGLESS! Greetings to the Polish underground. I hope everything is fine with you. It should be because this year you have released a fifth full-length album in your band's career. I have to admit it has literally blown my mind. It is dark, energic and as if it cuts by the sharp edge of the knife. I can hear from the record you did a really good job and you added a big portion of the talent, too. How do you perceive the new album in comparison to the previous records? Where did you want to move and in what are these records different?
Hell-o Jakub
First of all, thank you for so many positive words about our latest album. I won't hide the fact that we are very happy to receive such positive feedback and reactions from people all over the world. We are proud that our efforts and hours spent in the rehearsal room have yielded such a good result.
With every new album, we always try to raise the bar higher and higher, surprise the listener with something and add new elements to our compositions. We don't play the most innovative music on the metal scene, nor do we try to be avant-garde. We play music in the spirit of what we grew up on and what is closest to our hearts. If anyone else likes it, that's great.
As I mentioned, ‘Ascension’ has the best production (mix + master) in our history. Apart from that, we have quite a variety of songs here, both in terms of dynamics and riffs. I cannot forget to mention here the brilliant drum parts played and arranged by Peter. In my humble opinion, he climbed the heights of creativity on this album. On top of that, everything is played as it should be. There is a lot of sincerity and energy in this music and you have a lot of heaviness, darkness and that specific stuffy, mortal atmosphere...
We don't play happy music... it's death metal with a clear doom metal influences and that's the way it's supposed to be. We don't rush around blindly, but when we need to, we can turn up the tempo and hit with effective blasts. As far as the direction is concerned, my idea was very simple - to make a record with memorable riffs/songs and a fresh take on death doom metal in 2024.
„Ascension“ includes all attributes of good death and doom metal. For me personally, it represents the record, which I really like to listen to. How did you produce it? How look the writing process of new material in the case of WINGLESS?
The production process is quite simple. I compose the guitar parts and make sketches of the songs. I then record these tracks and send them to Piotr. Piotr arranges all the drum parts, adds his parts to my tracks and we have a pre-production. Then we lock ourselves in the rehearsal room and play these skeletons. Then we add extra stuff, sometimes change things and make adjustments. When everything is finished, I add the bass parts and we send the instrumental tracks to Xaay. In the so-called meantime, I write the lyrics - Xaay arranges his parts and we go into the studio to record everything properly.
This pre-production allows us to be as prepared as possible. We don't write music in the studio because we think it's a waste of time. We have our own system that works and we stick to it. Working in the studio is a separate topic. I'm always there from the beginning to the end and I try to supervise everything. I'm a perfectionist and I like to feel that everything has been taken care of. Sometimes, unfortunately, details slip through the cracks, but this is extremely rare. On the recording of ‘Ascension’ everything went very good.
I found out that Dominik Burzym signed under the mix and mastering of the new record. I have to confirm that the sound is literally killing. It still makes me add volume to the player. Dominik Burzym has created a sound that is cruel, raw and at the same time dark and organic. How went the work with him and why did you choose him? In which studio did you record it? How did the recording process look like?
I have known Dominik since 2012, almost since the beginning of WINGLESS. We recorded with him all the albums of the band except the debut. On the debut he only did the mix & master of the finished tracks, which we recorded in our friend's rehearsal room. Since ‘The Blaze Within’, our second album, we have recorded everything in his studio in Giebułtów. Dominik also does all the mixing and mastering. Our work system has always been the same - we meet before each recording session and I present my concept to him. I tell him how I want the record to sound, what tracks it will be and what equipment I plan to use.
Dominik has gained a lot of experience over the years from working with many bands, so I often use his comments and advice. He is always trying to turn everything that is playing in my head into the final effect of the production and the sound of the album. We know each other very well and we know what to expect from each other. It's not always easy because sometimes my expectations are quite high, but as you can see they are met because we haven't changed studios yet. The process itself has always been the same and nothing has changed here. We record the drum parts, then I record all the guitars and bass and finally Xaay adds the vocals. When we have all the tracks recorded Dominik starts the mixing and mastering process. When everything is ready, we check if there are any minor changes needed and either do them together or close the session with a finished album. Sometimes this process of making an album in the studio is quite tedious and intensive, but unfortunately you have to get through it because in the end you have the reward of a finished album.
An important part and a kind of extra bonus for fans today is the physical CD. You released the new album at CD through themselves, and it has a corpsy cover art. Who is the author? Do I explain well the picture when I would think it is a body in a considerable state of decay? How did you choose the motif and how does it relate to the music at the record?
We no longer release albums ourselves. Our last two albums were released through SELFMADEGOD Records.
Both the latest album ‘Ascension’ and the previous one ‘Nonconform’ are available worldwide on CD and digital through SMG Records. We self-released our first 3 albums, but a few years ago we decided that we wanted to find record company that could take care of our work. This is what happened and we are more than happy to be part of SELFMADEGOD Records. As far as the cover of ‘Ascension’ is concerned, it was designed by Rafał Wechterowicz, an internationally well-known graphic and cover artist. The list of artists he has worked with is so long that there would probably not be enough space here to list them all... from Tool to Machine Head to Behemoth or Slayer. This is Rafał's third cover he has done for us. He is the author of the covers for ‘Triada’, ‘Nonconform’ and the latest album ‘Ascension’. When it comes to interpreting what the latest cover art contains, I think it's worth reading the lyrics, listening to the music and comparing it with what you see. There's a lot of detail, symbols and a pretty clear atmosphere that goes along with our music. It's all a planned whole and that's the most important thing.
I have been wandering the underground for over thirty years and I still go to Poland for music with certainty. I think we have a similar nature and taste when it comes to metal. I like your bands a lot and I monitor your scene carefully. Maybe I envy you a little, because we only have a few death metal bands that are worth it. How do you explain that death metal are doing so well in your country? How do you perceive your scene, fans, labels?
Thank you very much for what you said about our scene. I have almost the same seniority when it comes to penetrating the underground and I've always been proud of the number of bands that played extreme metal music in Poland. For as long as I can remember, death and black metal have always had many supporters in Poland. We had and have a lot of great bands and that's probably something I can't explain. Maybe our scene wasn't as influential as much as the scene in Sweden, Norway or the USA, but we certainly had the will and enthusiasm to play. As far as the current state of the scene and the underground is concerned, there are certainly more opportunities than in the 80‘s and 90’s, but sometimes it doesn't go hand in hand with quality and because you have access to everything almost immediately you often meet a lot of secondary bands. Fortunately, usually such bands play for 2-3 years and cease to exist. As usual, Only the strongest survive.
You play doom death metal influenced by, among other things, the old school. Today, the band can't avoid comparisons, but I would like to know how the idea to start WINGLESS was born, who was and is your metal idol? Where do you want to move your band? Are you attracted to large foreign festivals, for example, are you willing to go on tour with a more famous band?
There is no denying that our work is imbued with the atmosphere and spirit of 80s/90s death doom metal.
While in the early days the death metal influences were not always so clearly audible, for the past few years we have been moving more and more into the darker corners of the sounds we grew up on. ‘Ascension’ is a perfect example of how to play death doom metal in 2024 and not have complexes. We respect the classics to the point of pain, but we also try to add an element of ourselves to what we grew up on and play the way we feel. The idea to form a band came from me in 2012, when I had already played in various bands for a few years. Eventually, I decided it was high time to start a band that had everything I was missing when I played in other bands in the past. I think I have more or less succeeded in doing this over the years. We have already recorded five albums and we certainly haven't said the last word yet. As far as idols go, I've somehow changed my approach as I've got older. There are certainly a few musicians I respect and will be grateful to for their music for the rest of my life. Trey Azaghtoth and Chuck Schuldiner are such guys. Personalities whose achievements you cannot pass by indifferently. If you ask about festivals and playing big tours, unfortunately, at the moment I don't think we can financially afford to participate in such a tour. Of course this can always change. A tour with Morbid Angel, Paradise Lost, Cannibal Corpse or Immolation would certainly be a dream come true.
As far as festivals are concerned, we have already had the pleasure of playing several times in the Czech Republic and Slovakia among others. WINGLESS also performed as a headliner at one of the open airs in Krnov in 2018. Hopefully, after this album a few organisers and promoters will want to see us live again and we will get invitations to appear at some summer events.
When I started my website seven years ago, I had a vision that I would try to support bands that are not so much popular, or they are lost in underground. To let the world knows about them. I think I'm doing quite well, at least according to the responses. How do you approach the promotion of your music? Do you rely upon the label or do you send the CDs for various reviews by yourself? For example, I buy albums that I really enjoy. What about you? Are you also fans who often support your colleagues? Do you go to concerts?
Now, thanks to SELFMADEGOD, the whole process of promoting our albums is much simpler and more effective. Over the years, when we initially released our material ourselves, it was me personally who took care of the promotion. I know very well how much time and work it takes to send out music and try to reach as many people as possible. There's so much out there nowadays that it's no mean feat to get people to pay attention to you. Personally, I still buy records and try to follow what's happening not only in the underground but also on the bigger stages. Unfortunately, I don't go on gigs as often as I used to a few years ago. I won't hide that everything connected with WINGLESS and my private life and professional work take all my time and effectively absorb it.
As for your efforts and support of the bands definitely do not go unnoticed. I remember your enthusiastic review of our previous album ‘Nonconfrom’ I thought then that you have a heart for metal and you definitely know what this music is all about. Keep supporting metal !!!
On the one hand, today the new band has a lot of opportunities to make themselves more known, but on the other hand, there are a huge number of groups and the fans are getting lost in this big metal sea. A lot of people just download mp3s from the internet and instead of to visit the concert they prefer to spit poisonous saliva on Facebook. How do modern technologies affect you as WINGLESS? What do you think about downloading music, google metalists, streaming music, etc.?
You are 100% right unfortunately there is a lot of everything. There are dozens of metal albums coming out in the world every day. Nobody is able to listen to everything because it is impossible. That is why, unfortunately, we sometimes miss out on something valuable. I am not some kind of opponent of new technology. It doesn't make sense to fight against something that in some sense also makes it easier for us to reach new listeners. However, I definitely respect those who, despite downloading mp3s, buy our CDs and T-shirts when they like the music. I do this myself and see nothing unusual in it. Of course, there is a huge flood of mp3s being made available without the band's knowledge and consent, but I don't think it makes much sense to fight against it at the moment. To sum up, if someone thinks your music is very good for them, they will try and buy the CD anyway.
I like to ask the musicians what death metal means to them. How would they define it, whether it is more the philosophy and lifestyle thing for them or "just" relaxation? What does it mean for you? How do you perceive and experience it?
Death metal is almost my whole life. I started listening to this kind of music very early on and it has stayed that way. I don't really care if someone thinks death metal is all noise and screams. Nobody is forcing anyone to listen to death metal and that's the best thing. I've seen a lot of guys declaring death metal to the grave... and then after a few years they turned away from this music. Sometimes tastes change, of course, but not in my case.
Surely honesty is the basis of this music. I hope that I will be able to enjoy listening to classic death metal albums for the rest of my days and I am glad that I witnessed them when they were released. They are emotions and memories beyond description for me - thankfully they are mine and mine alone.
Finally, a classic but important question. What is WINGLESS planning in the upcoming months? Where can we see you at the stage and when will you visit the Czech republic?
Our plans for the next few months are to get ready to play gigs. We have a new setlist with a lot of material from ‘Ascension’ We can't wait to play these numbers live. The weight and energy they have is unearthly!
As I mentioned before we had the opportunity to play on Czech festivals several times and it was always a great experience for us. I hope that this interview will help us reach new listeners and get promoters and concert organisers in the Czech Republic interested.
Thank you so much for the interview. I wish a lot of success to the new album and let the number of your fans expand as much as possible. I will look forward to seeing you somewhere live again. I wish you a lot of success both musically and personally. I'm going to push „Ascension“ into my head again!
Thank you for this interview and the opportunity to present the band in DEADLY STORM ZINE.
For those who don't know ‘Ascension’ yet, I encourage you to listen to this album. I hope to see you at some gigs or festivals as soon as possible. Feel free to follow us on social media. Support local bands, buy their records and merch. The underground has always been, is and will be the power of metal music. Greetings to all death and doom metal maniacs.
Ave WINGLESS! Zdravím do polského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos páté dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s předchozí tvorbou? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?
Hell-o Jakub
Především děkuji za tolik pozitivních slov o našem posledním albu. Nebudu zastírat, že nás velmi těší, že dostáváme tak pozitivní ohlasy a reakce od lidí z celého světa. Jsme hrdí na to, že naše úsilí a hodiny strávené ve zkušebně přinesly tak dobrý výsledek.
S každým novým albem se vždy snažíme zvedat laťku výš a výš, něčím posluchače překvapit a přidat do našich skladeb nové prvky. Nehrajeme tu nejinovativnější hudbu na metalové scéně, ani se nesnažíme být avantgardní. Hrajeme hudbu v duchu toho, na čem jsme vyrostli a co je našemu srdci nejbližší. Pokud se to líbí někomu jinému, je to skvělé.
Jak už jsem zmínil, „Ascension“ má nejlepší produkci (mix + master) v naší historii. Kromě toho tu máme docela rozmanité skladby, a to jak z hlediska dynamiky, tak i riffů. Nesmím zde zapomenout zmínit brilantní bicí party, které zahrál a zaranžoval Peter. Dle mého skromného názoru se na tomto albu vyšplhal do výšin kreativity. Navíc je vše zahráno tak, jak má být. V téhle muzice je spousta upřímnosti a energie a k tomu máte spoustu tíhy, temnoty a té specifické dusné, smrtelné atmosféry....
Nehrajeme veselou muziku... je to death metal s jasnými doom metalovými vlivy a tak to má být. Nespěcháme naslepo, ale když je potřeba, dokážeme zvýšit tempo a udeřit účinnými výbuchy. Co se týče směřování, moje představa byla velmi jednoduchá - udělat v roce 2024 desku s nezapomenutelnými riffy/zpěvy a čerstvým pohledem na death doom metal.
„Ascension“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death a doom metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál WINGLESS?
Výrobní proces je poměrně jednoduchý. Skládám kytarové party a dělám náčrty písní. Ty pak nahraji a pošlu Piotrovi. Piotr zaranžuje všechny bicí party, přidá své party k mým skladbám a máme předprodukci. Pak se zavřeme ve zkušebně a hrajeme tyto kostry. Pak přidáváme další věci, někdy něco měníme a upravujeme. Když je všechno hotové, přidám basové party a instrumentální stopy pošleme Xaayovi. Takzvaně mezitím napíšu texty - Xaay zaranžuje své party a jdeme do studia, abychom všechno pořádně nahráli.
Tato předprodukce nám umožňuje být co nejlépe připraveni. Hudbu ve studiu nepíšeme, protože si myslíme, že je to ztráta času. Máme svůj vlastní systém, který funguje, a toho se držíme. Práce ve studiu je samostatné téma. Jsem tam vždycky od začátku do konce a snažím se na všechno dohlížet. Jsem perfekcionista a mám rád pocit, že je o všechno postaráno. Někdy se bohužel stane, že detaily proklouznou, ale to se stává velmi zřídka. Při nahrávání alba Ascension šlo všechno velmi dobře.
Dohledal jsem si, že pod nahráváním a mixem je podepsán Dominik Burzym . Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Dominik Burzym vám vytvořil zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?
Dominika znám od roku 2012, téměř od začátku projektu WINGLESS. Nahráli jsme s ním všechna alba kapely kromě debutu. Na debutu dělal pouze mix & master hotových skladeb, které jsme nahrávali ve zkušebně našeho kamaráda. Od „The Blaze Within“, našeho druhého alba, jsme vše nahrávali v jeho studiu v Giebułtově. Dominik také provádí veškerý mix a mastering. Náš systém práce byl vždy stejný - před každým nahráváním se sejdeme a já mu představím svůj koncept. Říkám mu, jak chci, aby nahrávka zněla, jaké skladby na ní budou a jaké vybavení plánuji použít.
Dominik za ta léta práce s mnoha kapelami získal spoustu zkušeností, takže často využívám jeho připomínek a rad. Vždy se snaží vše, co mi hraje v hlavě, přetavit do výsledného efektu produkce a zvuku alba. Známe se velmi dobře a víme, co od sebe můžeme očekávat. Není to vždycky snadné, protože někdy jsou moje očekávání dost vysoká, ale jak vidíte, jsou splněna, protože jsme zatím nezměnili studio. Samotný proces byl vždy stejný a nic se tu nezměnilo. Nahráváme bicí party, pak nahrávám všechny kytary a basu a nakonec Xaay přidává vokály. Když máme všechny skladby nahrané, Dominik začne s mixáží a masteringem. Když je všechno hotové, zkontrolujeme, jestli jsou potřeba nějaké drobné změny, a buď je uděláme společně, nebo session uzavřeme s hotovým albem. Někdy je tento proces tvorby alba ve studiu docela zdlouhavý a intenzivní, ale bohužel si jím musíte projít, protože na konci vás čeká odměna v podobě hotového alba.
Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali sami a je opatřeno mrtvolným obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?
Sami už alba nevydáváme. Naše poslední dvě alba vyšla u SELFMADEGOD Records.
Poslední album 'Ascension' i předchozí 'Nonconform' jsou celosvětově dostupné na CD i digitálně prostřednictvím SMG Records. První tři alba jsme si vydali sami, ale před několika lety jsme se rozhodli, že chceme najít nahrávací společnost, která se o naši práci postará. To se také stalo a my jsme více než rádi, že jsme součástí SELFMADEGOD Records. Co se týče obalu desky „Ascension“, navrhl ho Rafał Wechterowicz, mezinárodně uznávaný grafik a tvůrce obalů. Seznam umělců, se kterými spolupracoval, je tak dlouhý, že by zde pravděpodobně nebylo dost místa na to, abychom je všechny vyjmenovali... od Tool přes Machine Head až po Behemoth nebo Slayer. Toto je Rafałův třetí obal, který pro nás vytvořil. Je autorem obalů pro alba „Triada“, „Nonconform“ a nejnovější album „Ascension“. Pokud jde o interpretaci toho, co nejnovější obal obsahuje, myslím, že se vyplatí přečíst si texty, poslechnout si hudbu a porovnat ji s tím, co vidíte. Je tam spousta detailů, symbolů a docela jasná atmosféra, která jde ruku v ruce s naší hudbou. Je to všechno naplánovaný celek a to je nejdůležitější.
Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Polska si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?
Děkuji vám za to, co jste řekl o naší scéně. Mám téměř stejný věk, co se týče pronikání do undergroundu, a vždy jsem byl hrdý na to, kolik kapel v Polsku hraje extrémní metalovou hudbu. Co si pamatuji, death a black metal měly v Polsku vždycky hodně příznivců. Měli jsme a máme spoustu skvělých kapel a to je asi něco, co nedokážu vysvětlit. Možná naše scéna neměla takový vliv jako scéna ve Švédsku, Norsku nebo USA, ale rozhodně jsme měli chuť a nadšení hrát. Co se týče současného stavu scény a undergroundu, je tu určitě víc příležitostí než v 80. a 90. letech, ale někdy to nejde ruku v ruce s kvalitou, a protože máš přístup ke všemu téměř okamžitě, často potkáváš spoustu druhořadých kapel. Naštěstí většinou takové kapely hrají 2-3 roky a zaniknou. Jako obvykle přežijí jen ti nejsilnější.
Hrajete doom death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit WINGLESS, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?
Nelze popřít, že naše tvorba je prodchnuta atmosférou a duchem death doom metalu 80. a 90. let.
Zatímco v počátcích nebyly vlivy death metalu vždy tak jasně slyšitelné, posledních několik let se stále více posouváme do temnějších zákoutí zvuků, na kterých jsme vyrůstali. 'Ascension' je dokonalým příkladem toho, jak hrát death doom metal v roce 2024 a nemít komplexy. Respektujeme klasiku až k bolesti, ale zároveň se snažíme do toho, na čem jsme vyrostli, přidat prvek sebe sama a hrát tak, jak to cítíme. Nápad založit kapelu přišel v roce 2012, kdy už jsem měl za sebou několik let hraní v různých kapelách. Nakonec jsem se rozhodl, že je nejvyšší čas založit kapelu, která bude mít všechno, co mi chybělo, když jsem v minulosti hrál v jiných kapelách. Myslím, že se mi to v průběhu let víceméně podařilo. Nahráli jsme už pět alb a rozhodně jsme ještě neřekli poslední slovo. Co se týče idolů, s přibývajícím věkem jsem nějak změnil přístup. Určitě je pár muzikantů, kterých si vážím a budu jim za jejich hudbu vděčný do konce života. Trey Azaghtoth a Chuck Schuldiner jsou takoví. Osobnosti, jejichž úspěchy nemůžete přejít lhostejně. Pokud se ptáš na festivaly a hraní na velkých turné, bohužel si v současné době myslím, že si účast na takovém turné nemůžeme finančně dovolit. To se samozřejmě vždycky může změnit. Turné s Morbid Angel, Paradise Lost, Cannibal Corpse nebo Immolation by bylo určitě splněným snem.
Co se týče festivalů, už jsme měli tu čest hrát několikrát mimo jiné v České republice a na Slovensku. V roce 2018 WINGLESS vystoupili také jako headliner na jednom z open airů v Krnově. Doufejme, že nás po vydání tohoto alba bude chtít pár pořadatelů a promotérů vidět naživo znovu a že dostaneme pozvánky na vystoupení na některých letních akcích.
Když jsem před sedmi lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?
Díky SELFMADEGOD je nyní celý proces propagace našich alb mnohem jednodušší a efektivnější. V průběhu let, kdy jsme zpočátku vydávali náš materiál sami, jsem se o propagaci staral já osobně. Moc dobře vím, kolik času a práce stojí rozesílání hudby a snaha oslovit co nejvíce lidí. V dnešní době je toho tolik, že není vůbec jednoduché přimět lidi, aby vám věnovali pozornost. Osobně si stále kupuji desky a snažím se sledovat, co se děje nejen v undergroundu, ale i na větších pódiích. Bohužel už nechodím na koncerty tak často jako před pár lety. Nebudu zastírat, že všechno, co souvisí s WINGLESS a mým soukromým životem a profesionální prací, mi bere veškerý čas a efektivně ho pohlcuje.
Co se týče tvého úsilí a podpory kapel, rozhodně nezůstávají bez povšimnutí. Vzpomínám si na tvou nadšenou recenzi našeho předchozího alba „Nonconfrom“, tehdy jsem si říkal, že máš pro metal srdce a rozhodně víš, o čem tahle muzika je. Podporujte metal i nadále!!!
Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako WINGLESS ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?
Máš stoprocentní pravdu, bohužel je všeho hodně. Na světě denně vycházejí desítky metalových alb. Nikdo není schopen poslechnout si všechno, protože to není možné. Proto nám bohužel občas něco hodnotného unikne. Nejsem nějaký odpůrce nových technologií. Nemá smysl bojovat proti něčemu, co nám v jistém smyslu také usnadňuje oslovit nové posluchače. Rozhodně si ale vážím těch, kteří si i přes stahování mp3 kupují naše CD a trička, když se jim hudba líbí. Sám to dělám a nevidím na tom nic neobvyklého. Samozřejmě, že existuje obrovská záplava mp3, které jsou k dispozici bez vědomí a souhlasu kapely, ale nemyslím si, že má v tuto chvíli smysl proti tomu bojovat. Shrnuto a podtrženo, pokud si někdo myslí, že je vaše hudba pro něj velmi dobrá, stejně se bude snažit si CD koupit.
S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?
Death metal je téměř celý můj život. Tento druh hudby jsem začal poslouchat velmi brzy a už mi to zůstalo. Je mi úplně jedno, jestli si někdo myslí, že death metal je samý hluk a řev. Nikdo nikoho nenutí, aby death metal poslouchal, a to je na tom to nejlepší. Viděl jsem spoustu kluků, kteří death metal deklarovali až za hrob... a pak se po pár letech od téhle hudby odvrátili. Někdy se vkus samozřejmě mění, ale ne v mém případě.
Určitě je základem téhle muziky upřímnost. Doufám, že si poslech klasických deathmetalových alb budu moci užívat až do konce svých dnů, a jsem rád, že jsem byl svědkem jejich vydání. Jsou to pro mě nepopsatelné emoce a vzpomínky - naštěstí jsou jen a jen moje.
Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají WINGLESS v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a kdy navštívíte Českou republiku?
Naše plány na příštích několik měsíců jsou připravit se na koncerty. Máme nový setlist se spoustou materiálu z alba „Ascension“ Nemůžeme se dočkat, až nové skladby zahrajeme naživo. Jejich váha a energie je nadpozemská!
Jak už jsem zmínil, několikrát jsme měli možnost zahrát si na českých festivalech a vždy to pro nás byla skvělá zkušenost. Doufám, že nám tento rozhovor pomůže oslovit nové posluchače a zaujmout promotéry a pořadatele koncertů v České republice.
Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Ascension“ zase narvat do hlavy!
Děkujeme za rozhovor a možnost představit kapelu v DEADLY STORM ZINE.
Těm, kteří ještě neznají 'Ascension', doporučuji poslechnout si toto album. Doufám, že se co nejdříve uvidíme na nějakém koncertě nebo festivalu. Neváhejte nás sledovat na sociálních sítích. Podpořte místní kapely, kupujte jejich desky a merch. Underground vždy byl, je a bude silou metalové hudby. Zdravíme všechny death a doom metalové maniaky.
