MORGUE - Lowest Depths of Misery
CD 2022, Godz Ov War Productions
for english please scroll down
Dusíš se tmou. Nemohl si to vydržet. Příliš mnoho zla, příliš mnoho nenávisti. Nikdo ti nikdy nepomohl, nikdo se za tebe nepostavil. Svět je někdy hodně krutý. A smrt číhá za každým rohem. Ještě nedávno si měl naději. Doufal si ve světlo, alespoň malý kousek světla. Místo toho si zaslechl jenom jejich jedovatý smích. Provaz se zdál jako jediné řešení. Ale není to pravda, ještě existuje muzika, u které se můžeš vykřičet, hudba, která ti pomůže přežít.
Ano, tak vnímám novou desku francouzských temných brutalistů MORGUE. Stačilo několik prvních poslechů a už jsem si připadal, jako bych se procházel lesem sebevrahů. Do země byla otištěna bolest, vztek i beznaděj. Stejně jako do nové desky "Lowest Depths of Misery". Tohle album řeže jako čerstvě nabroušený skalpel!
"Lowest Depths of Misery" vytváří na posluchače takový ten starý, prašivý a devastující tlak. Připadám si, že mi během skladeb někdo drásá obličej do krve. Rychlost, brutalita, chlad, ale také obrovské množství nahrubo nasekané tmy. Nahrávka má masivní, řezající a smradlavý zvuk. Líbí se mi i obal (Paolo Girardi), který přesně vystihuje to, co se během songů odehrává. Extrahované zlo, v podobě, v jaké jej znají všichni staří fanoušci klasických postupů pohřbívání do země. Žádné zbytečnosti, žádné kompromisy. Jenom zběsilá a divoká jízda přímo do pekla. Potkáte na ní pouze smrt a zatracení. Také spoustu grindcore, mokvajících motivů a obrazů, které by klidně mohly být vystaveny ve všech morbidních galeriích podsvětí. Opravdu si připadám, jako bych sundával ze stromu oběšence. Maso již hodně zahnívá, stejně jako hudba na "Lowest Depths of Misery". MORGUE jsou stále ve velmi dobré formě, šílení a zběsilí. Jako divoké a krvelačné šelmy, které se po nějaké době probudily. Nakonec nás všechny roztrhají na kusy. Dusíš se tmou. Nemohl si to vydržet. Příliš mnoho zla, příliš mnoho nenávisti. Doporučuji se zavřít do pokoje, zhasnout všechna světla a poslouchat letošní počin Francouzů co nejvíc nahlas. Jedná se totiž přesně o takový ten druh extrémního metalu, který vás doslova nabije černou energií. Vše se nebývale povedlo a já nemohu jinak, než vám novinku doporučit. Zahnívající, temný, brutální, death grindový kus shnilého masa!
Asphyx says:
You're suffocating in the dark. You couldn't stand it. Too much evil, too much hate. No one ever helped you, no one stood up for you. The world can be a very cruel place. And death lurks around every corner. Not long ago, you had hope. You hoped for light, just a little bit of light. Instead, all you heard was their poisonous laughter. The rope seemed like the only solution. But it's not true, there's still music to scream to, music to help you survive.
Yes, that's how I feel about the new album from French dark brutalists MORGUE. The first few listens were enough to make me feel like I was walking through a suicide forest. Pain, anger and despair were imprinted on the ground. Just like the new album "Lowest Depths of Misery". This album cuts like a freshly sharpened scalpel!
"Lowest Depths of Misery" creates that old, dusty and devastating pressure on the listener. I feel like my face is being scratched to blood during the songs. Speed, brutality, coldness, but also a huge amount of coarsely chopped darkness. The recording has a massive, cutting and smelly sound. I also like the cover artwork (Paolo Girardi), which accurately describes what happens during the songs. Extracted evil, in the form that all old fans of classic burial-in-the-ground procedures know it. No superfluities, no compromises. Just a frantic and wild ride straight to hell. You will meet only death and damnation. There's also plenty of grindcore, pissing motifs and paintings that could easily be displayed in all the morbid galleries of the underworld. I really feel like I'm taking a hanging off a tree. The flesh is already rotting a lot, just like the music on "Lowest Depths of Misery". MORGUE are still in very good form, mad and furious. Like wild and bloodthirsty beasts that have woken up after some time. Eventually, they'll tear us all apart. You're suffocating in the dark. You couldn't stand it. Too much evil, too much hate. I suggest you lock yourself in your room, turn off all the lights and listen to this year's French act as loud as you can. This is exactly the kind of extreme metal that literally charges you with black energy. Everything has been unprecedentedly successful and I can't but recommend the new album to you. A rotting, dark, brutal, death grind piece of rotten meat!
Tracklist:
01. Transcend The Acheron
02. Polar Aftermath
03. That Which Does Not Live
04. House Of The Departed
05. Down Syndrome
06. Roads To Gehenna
07. Walls Of Dis
08. Hug And A Stab In The Back
09. Safe In Gods Care
band:
MLobier: Guitar, vocals, drums
JBlandino: Bass guitar
Meyhnach : guest vocals.
