Recenze/review - TRYGLAV - The Ritual (2023) ~ DEADLY STORM zine

TRYGLAV - The Ritual

CD 2023, Extreme Metal Music

for english please scroll down

Určitě znáte ty zvláštní a podivné sny, ve kterých běžíte tmou. V hlubokých lesích někde na severu. Ze stínů vás sledují oči lovců i jejich obětí. Tělo máte rozdrásané do krve a v kostech se vám usadil mráz. Někdy se probudím, zpocený a vyděšený, ale když přes den poslouchám desky, jako je ta od TRYGLAV, dosáhnu svého cíle. Doběhnu až na konec, na starodávné pohanské pohřebiště. A začnou se přede mnou odehrávat rituály plné bolesti, smrti a utrpení.

Vždycky jsem hudbu poslouchal hlavně srdcem. Když jsem se před lety rozhodl, že budu podporovat muziku i tím, že o ní budu psát, měl jsem na mysli právě kapely jako jsou TRYGLAV. Jedná se o jednočlenný projekt, pod kterým je podepsán Boris Behara, jinak také BorisT, jehož youtubový kanál vám mohu jenom doporučit a to i přesto, že jinak nikoho moc nesleduji. Jenže tenhle maniak má talent a již zmiňované srdce. Zkrátka a jednoduše, já, starý pes mu jeho tvorbu věřím. Jedná se o melodický black metal, který se mi ihned usadil hluboko v hlavě.

Pojďme k hudbě samotné. Ta je doslova nasáklá mrazem a severským black metalem. Songy jsou velmi syrové, mají parádní zvuk (Rocco Pezzin), hlavně kytary a vokál, na to, že je pod vším podepsán jeden člověk, je to na poklonu. Stylově lze desku přirovnat k tomu, co vytváří třeba takoví DISSECTION, WATAIN, DIMMU BORGIR. To ale není zase tolik důležité. Hlavní pro mě je (a to je u black metalu hrozně důležitá věc), že Borisovi Beharovi jeho motivy věřím. Vždycky vyrazím do lesů za naším domem. Zmizím z tohoto světa, sleduji přírodu. Je právě zima a pod nohama mi křupe sníh. Postupně přidávám hlasitost a dělám to až do té doby, dokud mě nebolí hlava. Potom se vrátím domů a postupně roztaji. Před očima se mi promítají záběry plné temných lesů, starých pohřebišť a ze skladeb cítím velkou sílu a energii. Takovou tu pradávnou patinu, nebál bych se napsat poctivost kapel z osmdesátých let. Je to parádní album pro dlouhé zimní večery, pro noci plné nočních můr. Zajímavé je, že třeba v práci se mi deska příliš neosvědčila. Potřebuje klid a čas. Musí proniknout do krve i do mysli. Zmínit musím i obal, na který se dívám s chutí a nemůžu od něj odtrhnout oči. Autorem je Mordiggian-Art (Dávid Busai z Maďarska). Tohle je album black metalového fanouška a muzikanta pro všechny, kteří uctívají stejnou hudbu jako on. Myslím si, že není potřeba dalších slov. Raději půjdu ven a poběžím temnou nocí. V hlubokém lese, za poslechu "The Ritual". Těším se, až dosáhnu svého cíle. Doběhnu až na konec, na starodávné pohanské pohřebiště. A začnou se přede mnou odehrávat rituály plné bolesti, smrti a utrpení. Mrazivý, temný, melodický black metalový vichr ze severu!

Asphyx says:

You must know those strange and weird dreams in which you run through the dark. In the deep woods somewhere in the north. The eyes of hunters and their victims watching you from the shadows. Your flesh is torn to blood and a chill has settled in your bones. Sometimes I wake up, sweaty and scared, but when I listen to records like TRYGLAV's during the day, I reach my destination. I run to the end, to an ancient pagan burial ground. And the rituals of pain, death and suffering begin to unfold before me.

I've always listened to music with my heart. When I decided years ago that I would support music by writing about it, I had bands like TRYGLAV in mind. This is a one-man project signed by Boris Behara, otherwise known as BorisT, whose YouTube channel I can only recommend, even though I don't follow anyone much otherwise. But this maniac has talent and the aforementioned heart. Simply put, I, an old dog, trust his work. This is melodic black metal that immediately settled deep in my head.

Let's go to the music itself. It is literally soaked with frost and Nordic black metal. The songs are very raw, they have a great sound (Rocco Pezzin), especially the guitars and vocals, it's a compliment to have one person signing everything. Stylistically, the album can be compared to what the likes of DISSECTION, WATAIN, DIMMU BORGIR create. But that's not so important. The main thing for me (and this is a very important thing in black metal) is that I trust Boris Behar's motives. I always go to the woods behind our house. I disappear from this world, I watch nature. It's just winter and the snow is crunching under my feet. I gradually turn up the volume and I do it until my head hurts. Then I return home and gradually melt. Before my eyes are projected images full of dark forests, old burial grounds, and I feel great power and energy from the songs. Such an ancient patina, I wouldn't be afraid to write the honesty of bands from the eighties. It's a great album for long winter evenings, for nights full of nightmares. Interestingly enough, I didn't find the album very effective at work. It needs peace and time. It needs to get into the blood and the mind. I must also mention the cover, which I look at with relish and can't take my eyes off it. The author is Mordiggian-Art (Dávid Busai from Hungary). This is a black metal fan and musician's album for everyone who worships the same music as him. I think no more words are needed. I'd rather go out and run through the dark night. In the deep woods, listening to "The Ritual". I look forward to reaching my destination. I'll run to the end, to an ancient pagan burial ground. And the rituals of pain, death and suffering begin to unfold before me. A freezing, dark, melodic black metal blast from the north!