BLASART - Depravatus Christianis Sacris
CD 2026, Lavadome Productions
for english please scroll down
Představy o tom, jak vypadá opravdové peklo, se velmi různí. Někteří z nás stále věří v hořící kotle a utrpení nevěřících. Možná ale jenom shnijeme ve studené zemi a zůstane po nás jenom potrava pro červy. Osobně si myslím, že ďábel a zlo se ukrývají v každém z nás. Záleží jen na příležitosti, na okolnostech a výchově. Jak jinak byste mi vysvětlili zástupy věřících, kteří byli, jsou a stále budou mučeny, znásilňovány, ponižovány. Studený kostel některým nedává rozhřešení, ale jenom bolest. Už jsem si jednu dobu myslel, že se proti tomu nemusí bojovat, lidstvo je přeci ve své podstatě chytré, vzdělané, empatické. Jenže v mnohých případech tomu tak stále není.
Antikřesťanství, jako nosné téma textů a názorů, se tak víceméně samo nabízí. Záleží jen, jak jej která kapela uchopí. BLASART z Chile, kteří hrají jak surový death metal, tak i propracovaný a chladný black metal, na to jdou chytře, inteligentně. Skladby jsou jako ostré nože, jako čepele, které vždycky najdou to nejbolestivější místo. Stejně jako kněz, ke kterému jste se chodili dlouhá léta svěřovat se svými hříchy, aby vás nakonec zasáhl přesně do srdce i do vědomí.
Jednotlivé motivy v sobě obsahují starodávnou vášeň a touhu ničit hudbou, jsou velmi dobře a zajímavě napsány. Chilané sice staví na základech, které kdysi vybudovaly kapely typu MORBID ANGEL, MISÞYRMING, SATYRICON, DEAD CONGREGATION, IGNIVOMOUS, DISMA, ale zároveň mají svůj vlastní rukopis a výraz. Zazní i chvilky ambientu. Jako celek se potom druhé dlouhohrající album velmi dobře poslouchá, má v sobě potřebný drive, sílu, energii a tlak. Antikřesťanství se prolíná celou nahrávkou jako jedovatý břečťan. Skladby jsou důrazné, velmi drásavé, nebál bych se napsat osobní a když mi po nějaké době pronikly do žil i do podvědomí, tak jsem se k nim velmi rád a často vracel. Je něco magického, rituálního, podmanivého, co z hudby těchto tmářů cítím a vnímám. Omluvte mě za delší úvod dnešní recenze, ale snažil jsem se v něm vyjádřit své niterné pocity, které mě pokaždé provází celým poslechem. Víte, hudbu už dávno neposlouchám ušima, ale spíše srdcem. Musí dojít ke vzájemnému přenosu emocí. Tohle všechno BLASART umí na výbornou. Hodně k tomu přispívá i ostrý, divoký a velmi dobře čitelný zvuk (Carlos Fuentes - mixing, mastering). Líbí se mi i motiv na obalu, který vytvořila skvělá rumunská malířka a ilustrátorka Luciana Nedelea. Možná jsme si naivně mysleli, že boj proti slepé víře je již zcela zbytečný, ale jak je všeobecně známo, tak zlo a peklo se opravdu ukrývá v každém z nás. Dokud tomu tak bude, tak se vyplatí proti tomu postavit. Důkazem budiž i album "Depravatus Christianis Sacris", které já osobně považuji za vynikající po všech stránkách. Surové i chladné black death metalové album, které vás rozdrásá zevnitř! Krvavé zrcadlo, nastavené slepé víře!
Asphyx says:
Ideas about what true hell looks like vary greatly. Some of us still believe in burning pits and the suffering of unbelievers. But perhaps we will just rot in the cold ground and be left as food for worms. Personally, I think that the devil and evil lurk within each of us. It just depends on opportunity, circumstances, and upbringing. How else would you explain the multitudes of believers who have been, are, and will continue to be tortured, raped, and humiliated? For some, a cold church offers no absolution, only pain. For a while, I thought that there was no need to fight against this, because humanity is essentially intelligent, educated, and empathetic. However, in many cases, this is still not the case.
Anti-Christianity, as a central theme of lyrics and opinions, more or less presents itself. It just depends on how each band approaches it. BLASART from Chile, who play both raw death metal and sophisticated and cold black metal, approach it cleverly and intelligently. The songs are like sharp knives, like blades that always find the most painful spot. Just like a priest you went to for years to confess your sins, only to have him strike you right in the heart and conscience.
The individual motifs contain an ancient passion and desire to destroy through music, and are very well and interestingly written. Although the Chileans build on the foundations once laid by bands such as MORBID ANGEL, MISÞYRMING, SATYRICON, DEAD CONGREGATION, IGNIVOMOUS, and DISMA, they also have their own style and expression. There are also moments of ambient music. As a whole, the second full-length album is very listenable, with the necessary drive, power, energy, and pressure. Anti-Christianity permeates the entire recording like poisonous ivy. The songs are emphatic, very harrowing, I would even dare to say personal, and when they penetrated my veins and subconscious after a while, I returned to them very gladly and often. There is something magical, ritualistic, captivating that I feel and perceive in the music of these obscurantists. Please excuse the lengthy introduction to today's review, but I was trying to express my inner feelings, which accompany me every time I listen to this album. You see, I no longer listen to music with my ears, but rather with my heart. There must be a mutual transfer of emotions. BLASART excels at all of this. The sharp, wild, and very clear sound (Carlos Fuentes - mixing, mastering) also contributes greatly to this. I also like the cover art, created by the wonderful Romanian painter and illustrator Luciana Nedelea. Perhaps we naively thought that the fight against blind faith was completely unnecessary, but as is well known, evil and hell really lurk within each of us. As long as this is the case, it is worth fighting against it. Proof of this is the album "Depravatus Christianis Sacris", which I personally consider to be excellent in every way. A raw and cold black death metal album that will tear you apart from the inside! A bloody mirror held up to blind faith!
tracklist:
1. Depravatus Christianis Sacris
2. Venenum Immersionem Ritual
3. Violatio Mortem Illius Nazareni
4. Ritus Impositionis Sacrilega
5. Supplicia Absolutum Numinis Iram
6. Mors Extrema Imminentia
7. Vocatio Sanctis Phallus
8. Luxuriosa Promiscua Unio Carnalis Magnarum
9. Ecclesia Ardere
band:
Carlo Giaquinta - Vocals
Eduardo Vera - Guitars (rhythm), Songwriting
C.I.R.R. - Drums
Felipe Rodriguez - Guitars
Krayt - Bass
