VARGRAV - Dimension: Daemonium
CD 2026, Werewolf Records
for english please scroll down
Z nebe padá krvavý déšť a temnota už dávno zahalila tvoji duši. Drásáš si tvář do krve. Prokletý, zavržený, už dávno ses stal svým vlastním stínem. Umíráš pomalu, bolestivě. Přecházíš na druhou stranu, do země nekonečných stínů, kýváš se ve větru a stále zvedáš obličej k nebi. Ruce sepnuté ke zvrácené modlitbě. Hledáš už jen hudbu, která je chladná, majestátní, která se ti dokáže dostat do žil. Připadáš si jako zahalený do černých pavučin, když posloucháš nové album finských VARGRAV.
Nejsem žádným velkým fanouškem symfonického black metalu, většinou mi připadá povrchní, patetický a plný prázdných slov. Jenže u téhle smečky je to jiné. Riffy se mi zařezávají do mozku, vokály mě bolí a pálí někde uvnitř zuboženého těla. Finové jsou totiž opravdoví, reální, uvěřitelní a naprosto autentičtí. Právě proto si rvu jejich novinku stále dokola do hlavy a stávám se svým vlastním stínem.
"Dimension: Daemonium" je albem, které je po okraj narvané silnými melodiemi, touhou zabíjet hudbou. Mnohým z vás se zajisté při poslechu objeví stigmata. Osvědčily se mi společné seance obzvláště ve chvílích, kdy se venku začalo stmívat, mezi domy se rozlezly stín a démoni se začali usmívat. Každý motiv, melodie, úder bicích zde má své vlastní místo. Skladby jsou velmi dobře napsány, mají v sobě drive, pověstnou pradávnou sílu, touhu ničit, trhat. Možná jste někdy navštívili také starý hřbitov, na kterém jsou pohřbeni prokletí. VARGRAV hrají tak, že při jejich novém album vylézají z hrobů a touží po čerstvé krvi. Až zase ráno ulehnete do svých studených rakví, tak si na má slova vzpomeňte. Nemáme zde co do činění totiž s jen tak obyčejnou nahrávkou, ale spíše s temným obřadem pro vyvolávání sil, které rozhodně nejsou z tohoto světa. Základem je klasický, syrový, plesnivý black metal, symfonické prvky jsou přidávány s citem a elegancí zkušených upírů. Osobně se mi potom líbí i celkové provedení, jako studený, velmi dobře čitelný a jedovatý zvuk, tajemný motiv na obalu. Zkrátka a dobře, po formální stránce je vše v nejlepším pořádku. Samotná hudba vás potom strhne do hlubiny a vy se v ní rozplynete na tisíc kousků. Novinku nelze jinak, než doporučit všem, kteří mají tento styl rádi a hledají na kost ohlodanou pravdu a poctivost. Z nebe padá krvavý déšť a temnota už dávno zahalila tvoji duši. Drásáš si tvář do krve. Prokletý, zavržený, už dávno ses stal svým vlastním stínem. Umíráš pomalu, bolestivě. Přecházíš na druhou stranu, do země nekonečných stínů, kýváš se ve větru a stále zvedáš obličej k nebi. Ruce sepnuté ke zvrácené modlitbě. Rozhřešení nikdy nepřijde! Mrazivý symfonický black metal, který vás navěky prokleje!
Asphyx says:
A bloody rain falls from the sky, and darkness has long since enveloped your soul. You tear at your face until it bleeds. Cursed, forsaken, you have long since become your own shadow. You are dying slowly, painfully. You cross over to the other side, to the land of endless shadows, swaying in the wind and still lifting your face to the sky. Your hands clasped in a twisted prayer. You seek only music that is cold, majestic, that can seep into your veins. You feel as if shrouded in black cobwebs when you listen to the new album by the Finnish band VARGRAV.
I’m not a big fan of symphonic black metal; it usually strikes me as superficial, melodramatic, and full of empty words. But with this pack, it’s different. The riffs cut into my brain, the vocals hurt and burn somewhere deep inside my wretched body. The Finns are genuine, real, believable, and utterly authentic. That’s exactly why I keep hammering their new release into my head over and over again, becoming my own shadow.
"Dimension: Daemonium" is an album brimming with powerful melodies and a desire to kill through music. Many of you will surely feel the stigmata while listening. I found group listening sessions particularly effective, especially as dusk fell outside, shadows crept between the houses, and the demons began to smile. Every motif, melody, and drum beat has its own place here. The songs are very well written; they possess drive, that legendary ancient power, a desire to destroy and tear apart. Perhaps you’ve also visited an old cemetery where the cursed are buried. VARGRAV play in such a way that on their new album, they crawl out of their graves, craving fresh blood. When you lie down in your cold coffins again in the morning, remember my words. For we are not dealing here with just an ordinary recording, but rather with a dark ritual to summon forces that are definitely not of this world. The foundation is classic, raw, moldy black metal; symphonic elements are added with the sensitivity and elegance of seasoned vampires. Personally, I also like the overall presentation the cold, crystal-clear, and venomous sound, along with the mysterious cover art. In short, from a formal standpoint, everything is in perfect order. The music itself then pulls you into the depths, where you dissolve into a thousand pieces. I can’t help but recommend this new release to everyone who loves this style and is searching for raw, unvarnished truth and honesty. A bloody rain falls from the sky, and darkness has long since shrouded your soul. You tear at your face until it bleeds. Cursed, forsaken you have long since become your own shadow. You are dying slowly, painfully. You are crossing over to the other side, to the land of endless shadows, swaying in the wind and still lifting your face to the sky. Hands clasped in a twisted prayer. Absolution will never come! Frosty symphonic black metal that will curse you forever!
Recenze/review - VARGRAV - The Nighthold (2023):
tracklist:
1. Intro (Thy Daemonium)
2. Ablaze upon the Nocturnal Realms
3. Moonfrost Storms
4. Dragons of Nightmare
5. The Gates of My Dimension
6. Bleeding Galaxies
7. Starlight Chalice
8. Unveil the Enslavement of Lunar Prophecies
LINEUP:
V-khaoz - all instruments, music, lyrics
Werwolf - clean and rough vocals
