Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)
kompletní fotogalerie zde / all photos here:
club: https://parlamentclubplzen.cz/
Měl jsem ve svém životě kdysi dávno na civilní službě zlomený palec na noze. Byl jsem tehdy mladý a i se sádrou jsem docela fungoval. Letos v únoru jsem si poranil pro změnu holeň. Šel jsem na ledu, neviděl pod sněhem zamrzlou kaluž a najednou jsem měl ve 4:50 ráno na Mírovém náměstí předtančení. Padl jsem na záda, proklel technické služby města Plzně a pak došel do práce. Fungoval jsem ještě tři dny. Tedy s bolestí jako čert, ale pořád jsem návštěvu lékaře odkládal. Potom už to nešlo. Po rentgenu jsem se o berlích a se sádrou vrátil domů a na několik měsíců se mi doslova zastavil celý svět. Jsem sportovec tělem i duší, plavu, všude chodím pěšky, mám doma lavičku na posilování, rotoped. A najednou jsem měl problém dojít do kuchyně nebo do koupelny.
To ale nebylo nejhorší. Nemohl jsem na koncerty. Prostě to nešlo. Prvních 14 dní pod prášky si moc nepamatuji. Chce to trpělivost, říkali mi všichni ve zdravotnických zařízeních, do kterých jsem chodil na kontrolu. Utekla mi spousta akcí, ale švédské CREEPING FLESH jsem musel vidět. Těšil jsem se i na FERAL, ale ti byli nahrazeni. Škoda, zrovna o téhle kapele jsem psal poprvé v dobách, kdy teprve začínali. Mám turistické hůlky, ze schodů mi to moc nejde a všechno mi hrozně dlouho trvá. Teď už vím, jaké to jednou bude, až zestárnu. No, netěším se na to. Připravím se jako obyčejně, jen všude s sebou tahám klacky a třeba cesta MHD je pro mě utrpením. Ale jsem tady, v Parlamentu, dole ve sklepě, kde ještě žije metalový underground.
Piju s rozumem. Zítra mě čeká cesta přes celou republiku vlakem a autobusem. Noha o sobě dává vědět. Měl bych napsat něco o tom, že čtvrteční večer se mi dostala muzika až do morku kostí, ale i když je to pravda, tak mi klepat tato slova do klávesnice příliš nejdou. Už je tu pár fanoušků, kapely, merch je připraven. Nosit pivo s hůlkami je další level dovedností, které bych si s klidem odpustil, ještě, že mám kamarády, kteří se o mě po této stránce starají. Doufám, že se to nebude pod pódiem příliš točit, stačila mi tramvaj a v něm několik neurvalých jedinců. Výsledek dnešního dne? Pět šlápnutí na zlomenou nohu. Pokaždé jsem měl, ač jsem tvrdý jako socialistická ocel, nechtěné slzy v očích. Pak mi nějaký důchodce při vystupování nadával: "Kam se sereš, kriple". Uff. Raději srkám pivo a těším se na kapely. Nasávám atmosféru a to byste nevěřili, jak úžasně se cítím. Připadám si jako vězeň, kterého po několika letech propustili a on poprvé nastaví tvář slunci a větru. Jdeme na to, na pódiu už se ladí. Stojím bokem a doufám, že přežiju ve zdraví.
BLOOD AND DISASTER - válka, sex, perverse, násilí, smrt a black metal. O kapele jsem toho příliš nevěděl, dokonce jsem si ani dopředu nehledal žádné informace. Naživo mě ale jejich hudba ihned zaujala. Ze skladeb byla totiž cítit pradávná surovost. Jako bych byl na nějakém krvavém rituálu. Na zdech viseli ukřižovaní, samozřejmě hlavou směrem dolů. Byl to masivní, divoký, nespoutaný nářez. Vystoupení, které muselo udělat dobře každému pravověrnému fanouškovi stylu. Tahle kolumbijská smečka mě doslova proklela a já si sám sobě slíbil, že se na jejich hudbu podívám určitě podrobněji. Ohně byly zapáleny a kostely znesvěceny. Některým z nás se objevila stigmata!
War, sex, perversion, violence, death, and black metal. I didn’t know much about the band; in fact, I hadn’t even looked up any information beforehand. But their music immediately captivated me live. You could feel an ancient rawness in the songs. It was as if I were at some kind of bloody ritual. Crucified figures hung on the walls, heads down, of course. It was a massive, wild, unbridled blast. A performance that had to satisfy every true fan of the genre. This Colombian pack literally cast a spell on me, and I promised myself I would definitely check out their music in more detail. Fires were lit and churches desecrated. Some of us even developed stigmata!
CREEPING FLESH - jejich nové letošní album "God's Acres Rife with Flesh Adorned" poslouchám již skoro 14 dní vlastně v kuse. Těším se, jak budou znít skladby naživo. Mám death metal v jejich provedení hodně rád a jakmile poprvé kapela hrábne do strun a ucítím v kostech údery bicích, jsem ztracený. Nejsem v malém klubu v Plzni, ale na bojišti, ležím v zákopu, s puškou připravenou k útoku. Kdo z nás bude další na řadě? Kapela hraje velmi dobře, přesvědčivě a autenticky. Hudba má v sobě švédské DNA, ale jinak je to od srdce zahraný válečný death metal par excellence. Surovost, chlad a temnota se zde potkávají s nahrubo nasekanou tmou. Hergot, mě to baví. Noha po zlomenině mě sice stále bolí jako čert, ale jinak vnímám hudbu celým svým tělem. Pánové předvedli skvělé vystoupení s absolutním nasazením. Jak jsem napsal v recenzi a ověřil jsem si to i naživo...Chladný a syrový válečný death metal, po kterém zůstává spálená země! Děsivé, autentické zprávy přímo z bojiště!
I’ve been listening to their new album this year, *God’s Acres Rife with Flesh Adorned*, pretty much nonstop for almost 14 days now. I can’t wait to hear how the songs sound live. I really love their take on death metal, and as soon as the band strikes the strings and I feel the drumbeats in my bones, I’m lost. I’m not in a small club in Pilsen, but on a battlefield, lying in a trench with my rifle ready to attack. Which one of us will be next? The band plays very well, convincingly, and authentically. The music has Swedish DNA in it, but otherwise it’s war death metal par excellence, played straight from the heart. Rawness, coldness, and darkness meet here with brutally chopped-up darkness. Damn, I’m loving this. My leg still hurts like hell after the fracture, but otherwise I’m feeling the music with my whole body. The guys put on a great show with absolute intensity. As I wrote in the review and confirmed for myself live... Cold and raw war death metal that leaves scorched earth in its wake! Terrifying, authentic reports straight from the battlefield!
Zvuk byl v pořádku, pivo dobře ošetřené, obsluha milá. V klubu jsem se, jako ostatně vždycky, cítil velmi příjemně. Pokec s kamarády a známými byl samozřejmě vítaným bonusem, díky moc za podporu, přátelé! A samozřejmě, nesmím zapomenout na pořadatele, je super, že ještě v dnešní době někdo podobné koncerty pořádá. Poklona! Návštěvnost byla na všední den solidní, typicky undergroundová. Chodí vlastně stále ti stejní lidé.
Ještě, že byly jen dvě kapely. Mám toho plné kecky. Noha mě bolí, cuká v ní a asi i natéká. Tohle bude ještě na dlouho. Nevadí, nějak to přežiju. Teď se jen dostat v pořádku domů. Původně mě napadl Bolt, ale nakonec mě odveze Michal, ale stejně už melu z posledního. Mám na zítra sbaleno. Uléhám na záda, příliš poloh na spaní ještě nezvládám a ruce mám sepnuté na prsou jako v rakvi. Stejně budu spát tak tři hodiny a probudím se chvilku před budíkem, jako každý den. Stálo to za to. Na bolest zapomenu a zůstanou další skvělé vzpomínky na muziku, kterou miluju. Koncert, setkání, prostředí, atmosféra, všechno jsem si neskutečně užil. Bylo to pro mě náročné, těžké, ale nejsem z cukru. Během neklidného spánku se mi zdá sen, jak stojím pod pódiem a nějaký důchodce řve na moji nohu: "Srůstej, kurva, srůsteej"....děkuji vám za pozornost a příště už snad budu švihák bez hůlek. Death metal až za hrob!
Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)
kompletní fotogalerie zde / all photos here:
about CREEPING FLESH on DEADLY STORM ZINE:
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
.jpg)