DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 24. ledna 2026

Report, photos, video - HELLFUCK, BRUTALLY DECEASED, MOROUS - klub Divadlo pod Lampou, Plzeň - 23. 1. 2026

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Život je krásný ve své jednoduchosti. Jen si tak žít, mít radost, že ráno vůbec vstanete. Dáte si dobré jídlo, vyhýbáte se hlupákům. Jen si tak zajít na pivo s kamarády, pamatujete na ty staré dobré časy, když se lidé ještě setkávali? Když ještě nebyli líní a nečuměli jen 25 hodin denně do obrazovek? Hele, na rovinu, někdy se mi po tom stýská. Mám obrovské štěstí, že mám stále kolem sebe přátele, které svět ještě nezmuchlal. Upřímné, opravdové, autentické. Možná by se slušelo dnešní report věnovat jim. Jo, myslím si, že ano. Hlavně buďte pořád takoví, jací jste. 

Těšil jsem se. Pravidelný lednový večírek v podání BRUTALLY DECEASED v sobě vždycky obsahuje silné zážitky. Netuším, jak to máte nastavené vy, ale já normálně chodím do práce, mám rodinu, starám se o starou mámu. Snažím se žít jako Rychlé šípy a snad mi to i trošku jde. Mám sice menší problém se současnou dobou přetvářky, jedovatých lží a falešných proroků, ale to je asi mnou, protože logicky stárnu. Koncerty byly pro mě únikem do normálního světa, když jsem byl puberťák a vnímám je pořád stejně. Zkrátka a dobře, kolem mě zase celý den lidé řešili politiku, války, násilí, seriály, počítačové hry a umělou inteligenci a já skončil dřív, najedl jsem se, chvilku si četl, abych se hodil do nálady a k večeru mě zase začaly svědit nohy a dostával jsem slinu. Přepnul jsem do módu ty vole jdu na metal, oblékl se jako veterán a v tramvaji píšu Gorovi. Jedu!

Setkáme se v hospodě, na tradičních rozplavbách. Pamatujete na to? Kdysi dávno, ještě před covidem, před tik tokem a Gemini se lidé scházeli tváří v tvář. U Ševců je, jako ostatně vždycky, šedivo. Konečně si zase někde připadám mladý. S úsměvem na rtech sestupuji dolů, objednávám si pivo z tanku a pak? Potom je mi všechno kolem ukradený a připadám si jako v duševních lázních. Probíráme pro mnohé nudné věci jako muziku, knihy a taky trošku život, protože jsme tu i kvůli tomu. Tradiční hospoda na mě měla vždy až terapeutický účinek a v pátek tomu nebylo jinak. A když už jsme měli náladu a vyřešili jsme všechny problémy světa, tak se řeklo dost, jdeme na metal, jdeme pařit. Večírek sliboval mnohé a tak jsem se, snad již po miliónté, těšil jako malej kluk. Vytahuji vytištěnou vstupenku z předprodeje, ladím si nastavení foťáku, vtipkujeme a pomalu se přesouváme do klubu. 

O Divadle pod Lampou jsem toho napsal již tolik, že jej snad nemusím představovat. Mám to tady zkrátka rád. Koneckonců, viděl jsem zde spoustu pro mě zásadních kapel a zažil tolik akcí a vzpomínek, že by to vydalo na několik životů. Nebudu se opakovat, zdravíme se se známými, ptáme se jak je a myslíme to upřímně, není to z naší ani jejich strany póza. Je to jako návrat do rodného domu. Mám během celého večera (asi fakt stárnu), sem tam momenty, kdy si jen tak stoupnu bokem a pozoruji lidi kolem. Ve stínech jsou občas tváře, které již dávno nejsou mezi námi. Dost ale bylo nostalgie, ladí první kapela, skočím si ještě pro pivo a jdeme na to, co říkáte? Koneckonců, přišli jsme hlavně na muziku. 


MOROUS - kapelu vidím poprvé, i když jsem o ní již něco málo slyšel. Takhle smečka má ve svých řadách členy LAHAR a KAOSQUAD, takže jsem tak nějak trošku tušil, co od nich mohu čekat. Temnota se zde potkává s boss HM-2 kytarovým efektem. Vše krásně zabalené v morbidní agresivitě, špinavé prašivině a chladu. Pánům to, dle předpokladu sypalo velmi dobře, také by se dalo napsat, že ve mě jejich vystoupení zanechalo hlubokou krvavou stopu. Jen tedy, nebývám příliš zvyklý na české texty. Ale zde seděly pevně, jako mrtvému jeho rakev. Jako celek na mě potom působil koncert jako reálná exhumace starého plesnivého hrobu. Dobré to bylo!





BRUTALLY DECEASED - Švédi u nás působili během třicetileté války a zanechali zde zajisté spoustu potomků. Kdybyste udělali podrobnou analýzu mých genů, stejně jako u této kapely, určitě byste je tam vystopovali. Píšu to již poněkolikáté a klidně se budu opět opakovat. Jsme jedné krve, já i tahle smečka. Pánové to se mnou umí, to je bez debat. Hrubozrnný švédský death metal ukovaný z těch nejlepších surovin, k tomu kousky americké brutality. Vokál bestie, zabijácké bicí a riffy ostré jako čerstvě nabroušená břitva. Staré zombie opět vylezly z hrobu, aby nám přišly sežrat ty naše zbytečné mozky. Byla to zase jednou jízda přímo do pekla! Kurva brácho, to byl masakr, že mi tuhla krev v žilách a praskaly kosti v těle!







The Swedes were active in our country during the Thirty Years' War and certainly left behind many descendants. If you did a detailed analysis of my genes, as you did with this band, you would definitely find them there. I have written this several times before, and I will gladly repeat myself again. We are of the same blood, me and this pack. These guys know how to do it, no question about it. Coarse Swedish death metal forged from the finest ingredients, with a dash of American brutality. Beastly vocals, killer drums, and riffs as sharp as a freshly sharpened razor. The old zombies have crawled out of their graves again to eat our useless brains. It was once again a ride straight to hell! Fuck, bro, it was a massacre that made my blood freeze in my veins and my bones crack in my body!


HELLFUCK - upřímně? Kolik kapel umí dneska doopravdy hrát thrash metal? Myslím tím teď ten opravdový, špinavý, bez falše, bez pozlátek, bez póz? Na rovinu, moc jich není. HELLFUCK patří rozhodně mezi vyvolené. Během jejich obřadu jsem byl zase mladý kluk v džínové bundě, co chodil po sídlišti v devadesátých letech s kazeťákem na ramenou a s nikým, kdo neposlouchal thrash metal se nebavil. Poláci byli znovu ve skvělé formě. Ihned se mi dostali do hlavy. Popíjel jsem pivo, řval jsem to tmy, měl jsem tep něco kolem 160 a vařil se mi mozek v hlavě. Pánové hrají přesně tak, jak to mám nejraději. Divoce, bez příkras, na rovinu a útočí přímo na solar plexus. Satan byl zase jednou mezi námi. Měl na tváři šílený škleb a mě bylo ihned jasné, že na tohle vystoupení jen tak nezapomenu. Amen a díky za ryzí metal! 

 






Honestly? How many bands today can really play thrash metal? I mean the real thing, dirty, without pretense, without embellishment, without posturing? To be blunt, there aren't many. HELLFUCK is definitely among the chosen few. During their performance, I was once again a young boy in a denim jacket, walking around the housing estate in the nineties with a cassette player on my shoulder, not talking to anyone who didn't listen to thrash metal. The Poles were in great form again. They immediately got into my head. I was drinking beer, screaming in the dark, my heart rate was around 160, and my brain was boiling in my head. These guys play exactly the way I like it best. Wildly, without embellishment, straightforward, and attacking right at the solar plexus. Satan was among us once again. He had a crazy grin on his face, and I knew right away that I would never forget this performance. Amen and thanks for the pure metal! 

Se zvukem ani organizací jsem neměl žádný problém, pivo mi chutnalo a návštěvnost byla velmi solidní. 

Moc dobře vím, že se vesmír v dnešní době točí úplně jinak, než před pár lety. Spoustě věcem nerozumím a už ani nechci rozumět. Možná působím jako starý veterán, ale zase můžete vzít jed na to, že tyhle řádky píšu já a ne virtuální stroj. Dopiju pivo a přemýšlím nad tím, jak je skvělé, že pořád ještě podobné akce jsou. Je za nimi spousta práce lidí, kteří s nimi mají jen starosti, odříkání. Moc všem, kteří byli pod páteční akcí podepsáni, děkuji. A myslím to teď opravdu, od srdce. Ono zase těch chvil, když jste jen tak s kamarády, když relaxujete, když se smějete, tolik není. Važme si jich! Některé se nemusí již opakovat. Děkuji moc všem přátelům, známým i kapelám za to, že  jsem mohl být opět u toho. Ani nevíte, co to pro mě znamená. 

Spím trošku déle, než obvykle. Sednu si k počítači, překopíruji fotky a mám před sebou prázdnou stránku. Čekám na inspiraci... Pak začnu přemýšlet a hlavou se mi míhají vzpomínky na včerejší večer... Život je krásný ve své jednoduchosti. Jen si tak žít, mít radost, že ráno vůbec vstanete. Dáte si dobré jídlo, vyhýbáte se hlupákům. Jen si tak zajít na pivo s kamarády, pamatujete na ty staré dobré časy, když se lidé ještě setkávali? Když ještě nebyli líní a nečuměli jen 25 hodin denně do obrazovek? Hele, na rovinu, někdy se mi po tom stýská. Děkuji vám za pozornost, ať vaše kroky provází síla a držte se!


about bands on DEADLY STORM ZINE:


BRUTALLY DECEASED:


















HELLFUCK:


Recenze/review - HELLFUCK - Diabolic Slaughter (2022):

INTERVIEW:

ROZHOVOR:

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

---------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 20. ledna 2026

Recenze/review - MÜTIILATION - Pandemonium of Egregores (2025)


MÜTIILATION - Pandemonium of Egregores
CD 2025, Osmose Productions

for english please scroll down

Jestli jste si mysleli, že jednou budou všechny vaše hříchy odpuštěny, tak jste se šeredně mýlili. Nakonec vás stejně dostihnou a strhnou do hlubiny. Budete si drásat do krve vlastní obličej a ve snech se vám bude vracet všechen ten hnus a špína, kterou jste za svého života prováděli. Poslouchám nové CD (vyšlo i na kazetě a na vinylu) francouzského mága Meyhna'ch a mám pocit, že se mi jeho hudba zadírá postupně hluboko pod kůži.

Novinka je možná lehce melodičtější, než předchozí počiny. Zároveň působí velmi chladně, nehumánně, nihilisticky, přesně tak, jak má poctivý a ryzí black metal být. MÜTIILATION jsou zpět a kolem opět hoří ohně v roztodivných odstínech černé. Smrt je velmi blízko. Tohle je pradávný obřad pro vyvolávání temných sil. 


V tomhle stylu platí více než kde jinde, že musíte předkládané hudbě věřit, musí se stát vaší součástí. MÜTIILATION jsou velmi přesvědčiví, opravdoví, ryzí, autentičtí. Vezmou vás na dlouhý výlet bez konce. Potkáte duše zemřelých, postavy bez tváří, odsouzené k věčnému utrpení. Líbí se mi tradiční zvuk, motiv na obalu i všechny další formální věci. Ale hlavně hudba samotná. Tahle smečka měla vždy svůj vlastní výraz, rukopis, ksicht chcete-li. Dívám se zase jednou do tmy a čekám  na své vlastní démony. Přicházejí velmi brzy ráno, když ulice ještě prázdné a nad hřbitovem se válí krvavá mlha. "Pandemonium of Egregores" je albem, které samozřejmě osloví nejvíce pravověrné, opravdové fanoušky tohoto stylu. Na mě osobně má až uhrančivý účinek. Pokaždé, když zapnu play, tak se ocitnu v děsivém světě za oponou. Našlapuji tiše, nahlížím do jednotlivých cel, ve kterých jsou vězněni ti, kteří se protivili řádu přírody a světa. V black metalu si opravdu hodně vybírám, jen tak něco mi do přehrávače nesmí, ale s touto nahrávkou jsem strávil opravdu dlouhý čas. Rád se k ní opakovaně vracím, pokaždé, když slyším z nedalekého lesa nářek prokletých. Tma je hustá jako zkažená krev, zlo se plíží kolem nás jako jedovatý had. Podlehnete jeho kouzlu? Meyhna'ch je jako našeptávač, jako padlý kněz, jako démon, který k nám přišel pomocí své hudby zapálit náš podivný svět. Chladný, tajemný, děsivý a temný black metalový obřad pro vyvolávání sil, které nejsou z našeho světa! Rouhání a sebedestrukce!


Asphyx says:

If you thought that one day all your sins would be forgiven, you were sorely mistaken. In the end, they will catch up with you and drag you into the depths. You will tear your own face to shreds, and in your dreams, all the filth and filth you have done in your life will come back to you. I am listening to the new CD (also released on cassette and vinyl) by French magician Meyhna'ch, and I feel that his music is gradually getting under my skin.

The new release is perhaps slightly more melodic than his previous works. At the same time, it comes across as very cold, inhuman, nihilistic, exactly as honest and pure black metal should be. MÜTIILATION are back, and fires are burning again in strange shades of black. Death is very close. This is an ancient ritual for summoning dark forces. 


In this style, more than anywhere else, you have to believe in the music presented; it has to become a part of you. MÜTIILATION are very convincing, genuine, pure, authentic. They take you on a long journey with no end. You will meet the souls of the dead, faceless characters condemned to eternal suffering. I like the traditional sound, the cover art, and all the other formal aspects. But mainly the music itself. This band has always had its own expression, its own signature, its own face, if you will. Once again, I look into the darkness and wait for my own demons. They come very early in the morning, when the streets are still empty and a bloody fog hangs over the cemetery. "Pandemonium of Egregores" is an album that will naturally appeal most to the most orthodox, true fans of this style. For me personally, it has an almost mesmerizing effect. Every time I press play, I find myself in a terrifying world behind the curtain. I tread quietly, peering into the individual cells where those who have defied the order of nature and the world are imprisoned. I'm very selective when it comes to black metal, I don't just put anything in my player, but I've spent a really long time with this recording. I like to return to it again and again, every time I hear the wails of the damned from the nearby forest. The darkness is thick as rotten blood, evil creeps around us like a poisonous snake. Will you succumb to its spell? Meyhna'ch is like a whisperer, like a fallen priest, like a demon who has come to us through his music to ignite our strange world. A cold, mysterious, terrifying, and dark black metal ritual to summon forces that are not of this world! Blasphemy and self-destruction!


tracklist:
1. Overture
2. Shadows over the Valley
3. Fifty Winters
4. Pandemonium of Egregores
5. Hashischin Cage

band:
Meyhna'ch - Vocals, Bass, Guitars, Songwriting, Lyrics
Kham - Drums



neděle 18. ledna 2026

Recenze/review - BURNING DEATH - Burning Death (2025)


BURNING DEATH - Burning Death
CD 2025, Caligari Records

for english please scroll down

Jedinou jistotou je smrt. Jednou, až nastane čas, tak shoříš v plamenech, jako všichni ostatní. Zatím chodíš po světě, jako tělo bez duše. S mrtvolným pohledem, se zkaženou krví v žilách. Jsi prokletý. Říkají o tobě, že jsi divný, že se nehodíš do současné podivné doby. Jsi rád sám, ve své studené cele a neustále dokola posloucháš staré kazety. Chodíš na koncerty, dupeš okovanou botou do rytmu. Jsi ryzí, opravdový, autentický. Jako metal samotný. Jako kapela BURNING DEATH z  Tennessee. Zrovna včera si se vrátil domů z práce, zabouchl za sebou dveře a celý den už nedělal nic jiného, než pil pivo a poslouchal stále dokola jejich stejnojmenné debutové album.

Hej brácho, na podobné muzice jsem kdysi dávno vyrůstal a navěky zůstala usazená v mé zkažené duši. Pokud to máš podobně a rád posloucháš speed metal, thrash metal a black, potom neváhej ani chvilku. Otevři si taky pivo, sedni si do svého oblíbeného křesla a zapomeň aspoň na třicet minut na šílenství současného světa. Doporučuji volume úplně doprava!


Po těle mi naskočila husí kůže, ale uvnitř se mi vaří mozek ve vlastní šťávě. Užívám si syrový, ostrý a špinavý zvuk, který je jako vystřižený z těch nejlepších nahrávek konce osmdesátých a počátku devadesátých let. Pokud máte stále ve své sbírce klasická díla SLAYER, NIFELHEIM, AURA NOIR, DESASTER, NOCTURNAL, DESTROYER 666, potom neváhejte ani chvilku. Tohle album je smrští, divokou vichřicí, po které zůstávají v márnici jenom zpřelámané kosti. Hele, na rovinu. Mě taky štvou některé současné kapely, které působí jako umělý produkt vytvořený umělou inteligencí. BURNING DEATH jsou jejich pravým opakem. Jsou divocí, nespoutaní, řežou přímo do živého. Zůstává po nich dlouhá a hluboká krvavá stopa. Chtěl bych je vidět na koncertě, v malém zaplivaném klubu někde na periferii průmyslového města. Stál bych v první řadě, prováděl nekonečný headbanging a určitě bych si skočil z pódia. Tohle je přesně ta na kost ohlodaná muzika, která koluje i v mých žilách. V některých vypjatých momentech jsem měl pocit, že budu mít zástavu srdce. Netuším, ani po více než 35 letech poslechu metalu, kdy a jak dochází ke vzájemnému přenosu špinavé energie mezi mnou a kapelou, ale tentokrát vám klidně podepíšu vlastní krví, že k němu došlo. Myslím si, že nemusím ani nic dalšího dodávat. Pokud stále uctíváte jediný opravdový kov smrti, jste zde správně. Na kost ohlodaný thrash metal, u kterého shoříte na popel! Kříže byly obráceny směrem dolů!


Asphyx says:

The only certainty is death. One day, when the time comes, you will burn in flames like everyone else. Until then, you walk the earth like a body without a soul. With a dead stare, with rotten blood in your veins. You are cursed. They say you're strange, that you don't fit into these strange times. You like to be alone in your cold cell, listening to old cassettes over and over again. You go to concerts, stomping your iron-shod boots to the rhythm. You are pure, real, authentic. Like metal itself. Like the band BURNING DEATH from Tennessee. Just yesterday, you came home from work, slammed the door behind you, and did nothing else all day but drink beer and listen to their eponymous debut album over and over again.

Hey bro, I grew up on music like this a long time ago, and it has remained forever embedded in my corrupted soul. If you feel the same way and like listening to speed metal, thrash metal, and black metal, then don't hesitate for a moment. Open a beer, sit down in your favorite chair, and forget about the madness of the modern world for at least thirty minutes. I recommend turning the volume all the way up!


Goosebumps appear on my body, but inside my brain is boiling in its own juice. I enjoy the raw, sharp, and dirty sound, which is like something cut out of the best recordings of the late eighties and early nineties. If you still have classic works by SLAYER, NIFELHEIM, AURA NOIR, DESASTER, NOCTURNAL, and DESTROYER 666 in your collection, then don't hesitate for a moment. This album is a whirlwind, a wild storm that leaves only broken bones in the morgue. Look, let's be honest. I'm also annoyed by some of today's bands that seem like artificial products created by artificial intelligence. BURNING DEATH are the complete opposite. They are wild, unrestrained, and cut straight to the quick. They leave behind a long and deep bloody trail. I'd like to see them in concert, in a small, dingy club somewhere on the outskirts of an industrial city. I'd stand in the front row, headbang endlessly, and definitely jump off the stage. This is exactly the kind of bone-gnawing music that runs through my veins. In some intense moments, I felt like I was going to have a heart attack. Even after more than 35 years of listening to metal, I still have no idea when and how the dirty energy between me and the band is transferred, but this time I can sign with my own blood that it happened. I don't think I need to add anything else. If you still worship the only true metal of death, you've come to the right place. Bone-gnawing thrash metal that will burn you to ashes! The crosses have been turned upside down!


tracklist:
1. Genocidal Litany 
2. Vengeance of the Inferno
3. Death Is Salvation 
4. Cold Bite of Steel 
5. Severed 
6. Lusting for Death 
7. Revel in Violence 
8. Final Sacrament 

band:
Ethan Rock : Guitars / Bass / Vocals
Jerry Garner : Guitars
Gore : Drums



A few questions - interview with thrash metal band from United States - BURNING DEATH.


A few questions - interview with thrash metal band from United States - BURNING DEATH.

Answered Ethan Rock (guitar/vocals), thank you!

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Hello! We are Burning Death from Nashville, Tennessee in the United States. We formed originally in the fall/winter of 2021 as a side project by Act of Impalement members Ethan Rock on guitar/vocals and Jerry Garner on guitar. Since have acquired Gore (2021) on drums/some vocals, and JW (2025) on bass. We play thrash metal in the vein of the old gods of early Slayer, the 80s German scene, various South American outfits, and Sabbat (Japan)

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

Same as the Act of Impalement recordings, in the same studio no less, the tracks are mostly live recordings with the odd correction here and there and overdubbed solos/vocals. Shibby, the producer and who mixed the album, I've worked with for over a decade so the process wasn't too stressful. Dead Air Studios mastered the album.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

Right now all that's out there are 300 CDs and of course digital. More formats may come later but we will see how things play out for now.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

All of the lyrics are written by me (Ethan). For the core of most of the lyrics I was inspired by historical or hypothetical scenarios (like nuclear war) of mass violence/death, a dose of nihilism, and the lyrics of the musical influences above. Not trying to be much of a philosopher for this release, mostly alcohol fueled madness and ecstatic anti-christian zeal.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

The logo design was brainstormed by Jerry and myself and actually drawn by Diablo Macabre who does art for the Hell's Heroes fest for a point of reference. The album art was based off of a horrible drawing I made and recreated by Nether Temple Design. No website so far but I do consider social networks important to a degree. I'm not particularly a fan of social networks but for general promoting it's pretty invaluable for its potential reach.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

We went with Caligari Records who also takes care of Act of Impalement. The owner and I have always had an easy time working together. He has good PR connections as well to spread the word. Honestly the release has done better than I expected with no prior releases so I'd say Caligari has done a great job!

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

I think the most obvious is Slayer especially Hell Awaits and before. Other than that Destruction, Sodom, Deathhammer, Nekromantheon, Sabbat, Sacrifice, Bathory, Force of Darkness, and the like. A lot of what got us into metal in the first place.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Caligari has sent it around to various labels and distros so far. Headsplit I believe, SA Records in Japan as well as another out there, and a distro in Germany (actually don't know which) as far as I know so far. Other than a significant portion being requested in Japan and Germany I don't know the response presently.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

We haven't played many actually, probably less than 10 though we do plan to play more. Festivals would be cool but generally I prefer club gigs. The gig we played last Friday (January 9th, 2026) was definitely my favorite so far with our brothers in arms Process of Suffocation (Memphis, Tennessee) and fellow local thrash Savage Attack.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

We have another gig later this month in a town about an hour and a half away but other than that writing new material and playing more gigs out of town like maybe New Orleans, Chicago, or perhaps out in Texas. Generally, the main goal is just create the most aggressive and evil (AS IT FUCKING SHOULD BE) thrash we possibly can.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

You can find us on Facebook (Burning Death) and Instagram (burningdeath666) or email at burningdeath616@gmail.com

Thanx for the interview.

Thank you! Cheers!

čtvrtek 25. prosince 2025

Recenze/review - SAD - Fullmoon's Bestial Awakening (2025)


SAD - Fullmoon's Bestial Awakening
CD 2025, Purity Through Fire

for english please scroll down

Některá alba zkrátka raději poslouchám, než abych o nich psal. Myslím si totiž, že moje slova mnohdy nedokáží plně vystihnout podstatu hudby samotné. S řeckými SAD jsem se již několikrát setkal a pokaždé mi jejich black metal nejvíc sedl za sychravých podzimních a zimních dní. Když se noc prodlužuje a toulám se opuštěnými ulicemi našeho města. Zajímavé je, že pokaždé mě moje kroky i nové album zavedou do lesů. Na jedno staré pohřebiště, kde jsou na kamenech vyryta podivná znamení.

Pokud máte rádi druhou vlnu black metalu z dalekého severu nebo se vám líbí i americké vlivy, potom jste zde správně. Ne, SAD rozhodně nepřinášejí nic nového, ani převratného. Ale rozhodně jsou opravdoví, reální, uvěřitelní a autentičtí. Se svojí letošní novinkou se přesně trefili i do mého vkusu. Koneckonců, proto recenze vychází až dnes. Opravdu jsem raději zase jednou poslouchal, než abych psal slova. Zkontrolujte ukázky a posuďte sami. 

Naleznete zde vše potřebné k pradávným rituálům smrti. Mrazivý chlad i nahrubo nasekaná tma se zde potkávají, mísí jako nějaký prudký jed. Stačí jen ochutnat, jen přidat hlasitost. Ostré riffy, divoké bicí a chorobami nasáklý vokál. Já vím, tohle všechno zde již bylo snad tisíckrát, ale jen někomu jejich hudbu věřím. SAD patří mezi vyvolené, mezi prokleté, které je pro mě, starého psa, který hlídá vstup do podsvětí již několik dekád, doslova povinnost uctívat. Představte si starou prašivou hrobku s rakvemi prokletých kněží. Vstoupíte dovnitř a postupně budete přidávat hlasitost. Garantuji vám a klidně i podepisuji vlastní krví, že je vše v nejlepším pořádku. Zvuk, strach a děs na obalu, celkové provedení, výraz i otisk udělají radost určitě všem nevěřícím. Jsou to ale hlavně motivy samotné, jednotlivé melodie, ukované z té nejkvalitnější oceli, které se vám postupně zadřou hluboko do podvědomí. "Fullmoon's Bestial Awakening" u mě již prošlo i zkouškou časem. Stále na tomto bezbožném albu objevuji něco nového, co mě nutí k opakovaným poslechům. Ztrácím se v mlze, chci být sám. Jen já a muzika, jenom já a stíny ukrývající se na lesních pěšinách. Pánové nahráli desku, která by se mohla líbit všem pravověrným, všem, kteří mají rádi v tomto stylu tradice, uctívající základní principy. Osobně mezi ně patřím a proto nemohu jinak, než vám novinku doporučit. A nejsem rozhodně sám, spolu se mnou kývají souhlasně do rytmu i všichni nemrtví. Chladný a temný black metal ze starých pohřebišť! Potkáte své vlastní démony!


Asphyx says:

There are some albums that I prefer to listen to rather than write about. I believe that my words often fail to fully capture the essence of the music itself. I have encountered the Greek band SAD several times, and each time their black metal has suited me best on dreary autumn and winter days. When the night grows longer and I wander the deserted streets of our city. Interestingly, my steps and the new album always lead me to the woods. To an old burial ground where strange symbols are carved into the stones.

If you like the second wave of black metal from the far north or even American influences, then you've come to the right place. No, SAD definitely don't bring anything new or revolutionary to the table. But they are definitely genuine, real, believable, and authentic. With their new release this year, they have hit my taste spot on. After all, that's why the review is only coming out today. I really preferred to listen again rather than write words. Check out the samples and judge for yourself.

Here you will find everything you need for ancient death rituals. The freezing cold and the roughly chopped darkness meet here, mixing like some kind of violent poison. Just taste it, just turn up the volume. Sharp riffs, wild drums, and disease-soaked vocals. I know, all this has been done a thousand times before, but I only trust some people's music. SAD is among the chosen ones, among the cursed, whom I, an old dog who has been guarding the entrance to the underworld for decades, literally have a duty to worship. Imagine an old, mangy tomb with coffins of cursed priests. You enter and gradually turn up the volume. I guarantee you, and I'll even sign it with my own blood, that everything is in perfect order. The sound, fear, and horror on the cover, the overall design, expression, and imprint will surely delight all unbelievers. But it is mainly the motifs themselves, the individual melodies, forged from the highest quality steel, that gradually sink deep into your subconscious. "Fullmoon's Bestial Awakening" has already stood the test of time for me. I am still discovering something new on this godless album, which compels me to listen to it repeatedly. I lose myself in the fog, I want to be alone. Just me and the music, just me and the shadows hiding on the forest paths. The gentlemen have recorded an album that could appeal to all true believers, all those who love this style of tradition, who revere its basic principles. Personally, I am one of them, and therefore I cannot help but recommend this new release to you. And I am definitely not alone, as all the undead are nodding in agreement to the rhythm along with me. Cold and dark black metal from ancient burial grounds! You will encounter your own demons!


tracklist:
1. Rampage
2. Raison d'etre
3. Fury Long Lost 
4. A Distant Farewell 
5. All Come to an End 
6. Die in Pain 
7. When Memories Fade 
8. Howling from the Shadows 

band:
Ungod - all instruments
Nadir - vocals


středa 24. prosince 2025

Recenze/review - GRAVESCAPE - Sinister Occultation of Endless Entropy (2025)


GRAVESCAPE - Sinister Occultation of Endless Entropy
CD 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Stačilo mi několik dní, abych pochopil. Najednou jsem viděl a slyšel věci, které mi dříve zůstávaly utajeny. Do téhle kobky jsem se dostal víceméně náhodou, neznal jsem její jméno, ani polohu, ale dnes již musím říci, že jsme si souzeni. Nad vchodem je napsáno GRAVESCAPE a uvnitř jsou pochováni prokletí. Padlí  kněží, i všichni ti, kteří se rouhali. Tahle smečka pochází z Francie a jejich letošní debutové album mě ihned oslovilo. Cítím z něj pradávnou sílu, zkaženou krev i touhu zabíjet hudbou.

Riffy i melodie se mi postupně dostaly pod kůži i do podvědomí. Užívám si morbidní okultní atmosféru, kývám se spokojeně do rytmu. Zase jsem jednou tím starým hrobníkem a vzpomínám mezi rakvemi na časy, kdy se pohřbívalo jenom do země. Skladby jsou tu velmi dobře napsány, mají v sobě potřebný drive, sílu, krvavou jiskru. Smrt je velmi blízko! Čeká ve stínu. 


Francouzi se vracejí ke krvavým kořenům stylů, zvaných black a death metal. Velmi výrazným prvkem je vokál, který ve mě v mnohých momentech evokuje mistra Big Bosse z našich českých ROOT. Hudba je jinak velmi podmanivá, chladná, temná a pro mě osobně také návyková. Krutost se vždycky ukrývala v detailech a pokud máte jako já rádi v hudbě tajemno, pradávné rituály a necháváte se unášet na zpěněných vlnách řeky smrti, potom jste zde správně. Vždycky jsem poslouchal nahrávky spíše srdcem, než jen ušima. Mám rád, když mohu kapele jejich morbidní práci věřit, když je opravdová, reálná, autentická. GRAVESCAPE tohle všechno splňují na výbornou. A přidávají ještě spoustu věcí navíc. Každý poslech se pro mě tak stává spíše temným a tajemným obřadem, než jen obyčejným setkáním. Záměrně vám nebudu vypisovat, kdo tvorbu těchto tmářů ovlivnil. Bude lepší, abyste si udělali vlastní názor, dle přiložených ukázek. Za sebe mohu napsat jen jediné - nahrávku vám doporučuji. Zhasněte všechna světla a nechte album, aby na vás jen tak působilo. Tohle je muzika pro všechny tmáře, ohlodaná až na kost. Strhne vás do hlubiny, navěky prokleje a vy za to budete ještě rádi. Líbí se mi i stylový motiv na obalu a prašivý zahnívající zvuk. Osobně jsou pro mě potom GRAVESCAPE velkým překvapením i příslibem do budoucna. "Sinister Occultation of Endless Entropy" vás vezme na dlouhý výlet bez konce. Budete prokleti! Stačilo mi několik dní, abych pochopil. Najednou jsem viděl a slyšel věci, které mi dříve zůstávaly utajeny. Mimochodem, cover od BLACK WITCHERY se také velmi povedl. Děsivé, mrazivé a temné ozvěny z toho nejhlubšího black death metalového podzemí! Pradávný krvavý okultní rituál! 

Asphyx says:

It took me only a few days to understand. Suddenly, I saw and heard things that had previously remained hidden from me. I stumbled upon this dungeon more or less by accident, not knowing its name or location, but today I must say that we are meant for each other. Above the entrance is written GRAVESCAPE, and inside are the damned. Fallen priests and all those who blasphemed. This band comes from France, and their debut album this year immediately appealed to me. I feel an ancient power, corrupted blood, and a desire to kill with music.

The riffs and melodies gradually got under my skin and into my subconscious. I enjoy the morbid occult atmosphere, swaying contentedly to the rhythm. Once again, I am the old gravedigger, remembering among the coffins the times when burials were only in the ground. The songs are very well written, with the necessary drive, power, and bloody spark. Death is very close! It waits in the shadows. 


The French are returning to the bloody roots of styles known as black and death metal. A very distinctive element is the vocals, which in many moments evoke the master Big Boss from our Czech band ROOT. Otherwise, the music is very captivating, cold, dark, and, for me personally, also addictive. Cruelty has always been hidden in the details, and if, like me, you like mystery and ancient rituals in music and let yourself be carried away on the foaming waves of the river of death, then you've come to the right place. I've always listened to recordings with my heart rather than just my ears. I like it when I can believe in a band's morbid work, when it is real, genuine, authentic. GRAVESCAPE fulfills all of this perfectly. And they add a lot more on top of that. For me, each listen becomes more of a dark and mysterious ritual than just an ordinary encounter. I will deliberately not list who influenced the work of these dark artists. It would be better for you to form your own opinion based on the attached samples. For myself, I can only say one thing—I recommend this recording. Turn off all the lights and let the album work its magic on you. This is music for all obscurantists, stripped down to the bone. It will pull you into the depths, curse you forever, and you will be glad for it. I also like the stylish cover art and the rotten, decaying sound. Personally, GRAVESCAPE is a big surprise for me and a promise for the future. "Sinister Occultation of Endless Entropy" will take you on a long journey with no end. You will be cursed! It took me a few days to understand. Suddenly, I saw and heard things that had previously remained hidden from me. By the way, the cover by BLACK WITCHERY is also very well done. Terrifying, chilling, and dark echoes from the deepest black death metal underground! An ancient bloody occult ritual!


tracklist:
01. Intro / Sinister Occultation 
02. Feasting Of Abhorrence 
03. Pulses From Beyond 
04. Invocating, Desecrating 
05. Ritual Of Bones Revocation 
06. Throne Of Dead Flesh 
07. Bestial Lust 
08. Endless Entropy / Outro 
09. Command Of The Iron Baphomet (Black Witchery Cover)

band:
Ancient Necromancy: Guitars 
Sepulchral Devourer: Vocals 
Abyssal Deathstorm: Drums

čtvrtek 18. prosince 2025

Recenze/review - THE OMINOUS CIRCLE - Cloven Tongues of Fire (2025)


THE OMINOUS CIRCLE - Cloven Tongues of Fire
CD 2025, Osmose Productions

for english please scroll down

Plameny se pomalu přibližují k tvým nohám. Dav jásá, natěšený na bolest a utrpení. Hlavní kněz se usmívá. Mučili tě, pálili žhavým železem, natahovali k prasknutí. Odtrhávali maso od kostí. Přesto si nemohl odvolat. Už dávno nevěříš v boha, nikdy ti nepomohl. Zato Satana si potkal již mnohokrát. Díval se na tebe ze stínu. se žhnoucíma očima a jedovatým šklebem na tváři. Je ti povědomý, znáš ho, víš kdo to je. Hoříš a teprve teď ti všechno dojde. Kněz i ďábel jsou jednou osobou, jednou děsivou entitou. Vítejte na okultním obřadu pro vyvolávání temných sil. 

THE OMINOUS CIRCLE jsou black death metalová kapela z Portugalska, která letos přichází se svým druhým dlouhohrajícím albem. Stačilo mi několikrát zapnout play na mém přehrávači, abych věděl, že jsme stejné krve. Líbí se mi, jakým způsobem kapela přistupuje k hudbě. Je opravdová, má jasný a zřetelný výraz, vlastní postupy a hlavně - ihned mě strhla do hlubiny. 


THE OMINOUS CIRCLE působí jako našeptávači, jako pradávní démoni, kteří moc dobře ví, o čem je opravdové zlo a absolutní tma. Nové album muselo být nahráváno hluboko v podzemí, mezi prašivými mrtvolami prokletých. Pokud se vám líbí smečky typu ALTARAGE, DEAD CONGREGATION, PORTAL a další temné skupiny, potom byste mohli ocenit i "Cloven Tongues of Fire". Vše je tu zahalené do krvavé mlhy, nasáklé špínou a takovým zvláštním neklidem, který je svým způsobem ohavný a zároveň velmi přitažlivý. Jakoby z těch nejtemnějších koutů vylezly přízraky, nemrtví a přišli se pomstít za všechno zlo, které jim bylo kdysi způsobeno. Poslech se tak pro mě stává spíše obřadem, než jen obyčejným setkáním. Kapela je tvořena zkušenými muzikanty, kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. Zvukově je nahrávka velmi dobře ošetřena, líbí se mi motiv na obalu a celková grafika. Jako vždy je pro mě ale hlavní hudba. Mám pokaždé pocit, že sestupuji dolů po špinavých kamenných schodech. Otevírám bránu do podzemí. Je naprostá tma a chlad se mi dostává do kostí. Těžkým, sirnatým vzduchem zazní první riff, disonantní melodie a já jsem ztracen. Jsem v jiné dimenzi. Potkávám zástupy nemrtvých, tichých děsivých démonů. Všichni kývají souhlasně hlavou. Hraje se tu hlavně pro ně, i pro všechny prokleté. Plameny se pomalu přibližují k mým nohám. Dav jásá, natěšený na bolest a utrpení. Hlavní kněz se usmívá. Mučili mě, pálili žhavým železem, natahovali k prasknutí. Odtrhávali maso od kostí. Přesto jsem neodvolal. Okultní, temný a zkaženou krví nasáklý black death metalový rituál! Ztratíte se v mrazivé mlze! 

Asphyx says:

The flames slowly approach your feet. The crowd cheers, eager for pain and suffering. The high priest smiles. They tortured you, burned you with hot iron, stretched you until you were about to break. They tore flesh from your bones. Yet you could not recant. You stopped believing in God long ago; he never helped you. But you have met Satan many times. He watched you from the shadows, his eyes burning and a venomous grin on his face. He is familiar to you, you know him, you know who he is. You are burning, and only now do you understand everything. The priest and the devil are one and the same, one terrifying entity. Welcome to the occult ceremony for summoning dark forces. 

THE OMINOUS CIRCLE is a black death metal band from Portugal, which is releasing its second full-length album this year. It took me only a few plays on my player to know that we are of the same blood. I like the way the band approaches music. It is genuine, has a clear and distinct expression, its own methods, and most importantly, it immediately drew me into its depths. 


THE OMINOUS CIRCLE act as whisperers, like ancient demons who know very well what true evil and absolute darkness are. The new album must have been recorded deep underground, among the mangy corpses of the damned. If you like bands such as ALTARAGE, DEAD CONGREGATION, PORTAL, and other dark groups, then you might also appreciate "Cloven Tongues of Fire". Everything here is shrouded in a bloody mist, soaked in filth and a strange uneasiness that is both repulsive and very attractive in its own way. It's as if ghosts and the undead have emerged from the darkest corners to take revenge for all the evil that was once done to them. Listening to it becomes more of a ritual for me than just an ordinary encounter. The band consists of experienced musicians who know very well what and how they want to play. The sound of the recording is very well done, I like the motif on the cover and the overall graphics. As always, however, the music is the most important thing for me. I always feel like I'm descending down dirty stone stairs. I open the gate to the underground. It's pitch black, and the cold seeps into my bones. The first riff rings out in the heavy, sulfurous air, a dissonant melody, and I'm lost. I am in another dimension. I encounter crowds of undead, silent, terrifying demons. They all nod their heads in agreement. The music is played mainly for them, and for all the damned. The flames slowly approach my feet. The crowd cheers, eager for pain and suffering. The high priest smiles. They tortured me, burned me with hot iron, stretched me until I was about to break. They tore the flesh from my bones. Yet I did not recant. An occult, dark, and blood-soaked black death metal ritual! You will lose yourself in the freezing fog!



tracklist:
01. Thus Beckons The Abyss 
02. Lowest Immanations 
03. Through Tunnels Ablaze 
04. In Ira Flammae Devoratur Qui Salvatur 
05. Black Flesh, Sulfur, And All In Between 
06. Writhing, Upturning, Succumbing 
07. Utterance Of The Formless

neděle 14. prosince 2025

Recenze/review - JORDSJUK - Naglet til livet (2025)


JORDSJUK - Naglet til livet
CD 2025, Indie Recordings

for english please scroll down

Vracela se ke mě pravidelně. Nejčastěji uprostřed hluboké noci, když se venku potkávala mlha s absolutní tmou. Vystoupila ze stínu, usmála se na mě jedovatým smíchem prokletých a zasekla do mě svůj dráp. Probouzel jsem se s nelidským křikem a na mém těle se objevovaly hluboké jizvy. Když o tom teď s odstupem času přemýšlím, tak mi dochází, že všechno začalo před několika měsíci, když jsem poprvé poslouchal první dlouhohrající album norských tmářů JORDSJUK.

Stačilo mi, stejně jako v případě mé noční můry, několik společných setkání, aby si mě tahle smečka, složená ze zkušených muzikantů, získala na svoji stranu. Umíral jsem a znovu se rodil v bolestivých křečích. Užíval jsem si velmi divoký, syrový, špinavý a zničující zvuk (Kurt Ballou - mixing, Brad Boatright - mastering), s chutí jsem se díval na krvavou koláž na obalu. Ale hlavně, stal jsem se postupně také nemrtvým. Tohle je album, které vás spálí zevnitř a na povrchu pokryje ledem. 


Tihle démoni jsou věrni odkazu svých norských black metalových předků. Přidávají ale i ostrý thrash, nespoutaný punk i nahrubo nasekané death metalové ozvěny. Osobně se mi opravdu líbí, že není album jenom vzdálenou kopií pradávných ozvěn, ale pánové se snaží přinést i něco zajímavého, neotřelého, shnilého. Myslím si, že se jim to daří na výbornou. Důkazem budiž i to, že jsem novou nahrávku raději několik měsíců poslouchal, než abych o ní psal. Při poslechu totiž opravdu vylézají staré mrtvoly z hrobů a nad hřbitovem krouží hejno krkavců. Vše je tu ohlodané na kost, nesmírně intenzivní, zahrané s nadhledem a elegancí mistrů v oboru. Navíc, "Naglet til livet" má v sobě takovou tu opravdovost, syrovost, chvění. JORDSJUK kolem vás nechodí s přemýšlivým výrazem ve tváři. Naopak, rovnou vám prokousnou hrdlo ostrými riffy, divokými bicími a chorobným vokálem. Novinka má podmanivě záhadnou, temnou a chladnou atmosféru. Jako bych se spolu s kapelou procházel po starém pohřebišti a nechával si vyprávět kruté a děsivé příběhy plné smrti a utrpení. Skladby jsou napsány s originálním výrazem, kapele se povedlo vydat desku, která je svým způsobem jiná, odlišná, přesto ctí krvavé kořeny. Již teď mohu potvrdit, že se jedná o nejposlouchanější black metalový počin v mém přehrávači, ke kterému se stále rád a často vracím. Neznám nic lepšího, než hluboký spánek a děsivé noční můry. Smrt, která si uprostřed noci brousí kosu nad mojí postelí. Jsem moc rád, že se ke mě vrací pravidelně. Nejčastěji uprostřed hluboké noci, když se venku potkává mlha s absolutní tmou. Pokaždé vystoupí ze stínu, usměje se na mě jedovatým smíchem prokletých a zasekne do mě svůj dráp. Chladná a temná black metalová zkáza, ušpiněná zničující thrash metalovou intenzitou a punkovou nespoutaností! Popraskají vám všechny kosti v těle! 

Asphyx says:

She came back to me regularly. Most often in the middle of the night, when the fog met the absolute darkness outside. She stepped out of the shadows, smiled at me with the poisonous laughter of the damned, and sank her claws into me. I woke up with an inhuman scream, and deep scars appeared on my body. Looking back now, I realize that it all started a few months ago when I first listened to the first full-length album by the Norwegian dark metal band JORDSJUK.

Just like in my nightmare, it only took a few encounters for this pack of experienced musicians to win me over. I was dying and being reborn in painful convulsions. I enjoyed the very wild, raw, dirty, and devastating sound (Kurt Ballou - mixing, Brad Boatright - mastering), and I relished looking at the bloody collage on the cover. But most importantly, I gradually became undead myself. This is an album that burns you from the inside and covers you with ice on the outside. 


These demons are faithful to the legacy of their Norwegian black metal ancestors. However, they also add sharp thrash, unrestrained punk, and roughly chopped death metal echoes. Personally, I really like that the album is not just a distant copy of ancient echoes, but that the gentlemen are trying to bring something interesting, original, and rotten. I think they succeed brilliantly. The proof is that I preferred to listen to the new recording for several months rather than write about it. When listening to it, old corpses really do crawl out of their graves and a flock of ravens circles above the cemetery. Everything here is gnawed to the bone, extremely intense, played with the insight and elegance of masters in their field. Moreover, "Naglet til livet" has a certain authenticity, rawness, and tremor to it. JORDSJUK doesn't walk around with a thoughtful expression on their faces. On the contrary, they bite straight through your throat with sharp riffs, wild drums, and morbid vocals. The new album has a captivatingly mysterious, dark, and cold atmosphere. It's as if I were walking through an old graveyard with the band, listening to cruel and terrifying stories full of death and suffering. The songs are written with original expression, and the band has managed to release an album that is different in its own way, yet still honors its bloody roots. I can already confirm that this is the most listened to black metal album in my player, one that I still enjoy returning to often. I know of nothing better than deep sleep and terrifying nightmares. Death sharpening its scythe above my bed in the middle of the night. I am very glad that it returns to me regularly. Most often in the middle of the night, when the fog meets absolute darkness outside. Each time, it steps out of the shadows, smiles at me with the poisonous laughter of the damned, and sinks its claws into me. Cold and dark black metal destruction, sullied with devastating thrash metal intensity and punk unrestraint! Every bone in your body will crack!


tracklist:
1. Kollaps 
2. Grovt skadeverk
3. Riv skorpen av såret 
4. Skreddersøm 
5. Parasitt 
6. Traumemarsj 
7. Rottebitt 
8. Til ettertids plage 
9. Klarhet og dybde 
10. Rennestein 
11. Svikter din neste 
12. Naglet til livet 

band:
Renton - Drums, Songwriting, Lyrics
Sagstad - Guitars
Mannevond - Vocals
Birger Larsen - Bass



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine