DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 31. ledna 2026

Recenze/review - NOIRSUAIRE - The Dragging Poison (2025)


NOIRSUAIRE - The Dragging Poison
CD 2025, Osmose Productions

for english please scroll down

Pokaždé, když si jej potkal, tak tě začalo mrazit v zádech. Nevenek vypadal krásně. Měl zajímavé rysy, jasný postoj a lidem se líbil. Uměl krásně mluvit. Byl úspěšný. Přesto na něm bylo něco divného, zvráceného. Možná právě tohle tě na něm tolik přitahovalo. Přála sis, aby tě oslovil. Konečně se tak jednoho krásného večera stalo. Byl okouzlující, vznášel se kolem tebe jako vznešený šlechtic. Potom ti prokousl hrdlo a vysál z tebe všechnu krev. V obličeji měl ďábelský škleb a ty si konečně poznala jeho pravou tvář.

Na black metalu se mi vždycky nejvíc asi líbila taková ta těžko definovatelná chladná, mrazivá atmosféra. Tajemno, záhadnost. NOIRSUAIRE jsou jednočlenným projektem, kapelou, která mě naplno uvrhla do temnoty. Stačilo několik prvních poslechů a už jsem nebyl ve svém pokoji, ale procházel jsem se na onom světě. Potkával jsem tam vampýry, sukuby, i své vlastní démony. Nemohu jinak, než vám loňskou nahrávku doporučit. 


Album je ze své podstaty neklidné, tajemné, nebál bych se napsat magicky přitažlivé. Jako bych navštívil nějaký dávno opuštěný hrad a strávil několik nocí mezi chladnými stěnami prokletých kobek. Kousek ode mne se popravovalo a pořádaly se čarodějnické procesy. U tohoto stylu je vždy velmi důležité, aby byl uvěřitelný, autentický. A to NOIRSUAIRE jsou, to vám klidně podepíšu vlastní krví. Ďábel se mezi lidmi uctíval již odpradávna. Jak se píše ve starých spisech, jeho existenci lze přeci jen prokázat o hodně lépe, než kohokoliv jiného. Zlo se totiž ukrývalo (a stále tomu tak je) v každém z nás. Téhle smečce se povedlo jej vytáhnout na povrch, promítnout do nových skladeb a nastavit nám křivé zrcadlo. Pokud jste někdy četli o vampirismu, zajímáte se o folklór a rádi a často tančíte s démony, potom jste zde správně. Skladby jsou velmi dobře napsány, mají v sobě potřebný drive i sílu. Hoří zevnitř a na povrchu jsou chladné jako ruka mrtvoly. Co se týká formálních věcí, jako je zvuk, motiv na obalu, celková produkce, tak věřte, že je vše v absolutním pořádku. Vy se tak můžete v klidu soustředit na muziku samotnou. Ta se kolem vás bude nejdřív plazit  jako jedovatý had, postupně vás uhrane a nakonec se stane vaší součástí. Začne vám kolovat v žilách, otiskne se do vás a označí si vás cejchem. "The Dragging Poison" je přesně tím druhem alba, na kterém se velmi elegantně kombinuje pradávná surovost se zajímavými studenými melodiemi. Možná stejně jako hrdinka dnešního úvodu recenze potkáváte také někoho krásného s krvavým a zlým pohledem. Je tak snadné podlehnout. Temný a chladný black metalový vampirismus! Album, u kterého vám zmrzne krev v žilách! 

Asphyx says:

Every time you met him, you felt a chill down your spine. Outwardly, he looked wonderful. He had interesting features, a clear stance, and people liked him. He was a gifted speaker. He was successful. Yet there was something strange, twisted about him. Maybe that's what attracted you to him so much. You wished he would talk to you. Finally, one beautiful evening, he did. He was charming, hovering around you like a noble aristocrat. Then he bit through your throat and sucked all the blood out of you. He had a devilish grin on his face, and you finally saw his true colors.

What I've always liked most about black metal is that hard-to-define cold, frosty atmosphere. Mystery, enigmaticness. NOIRSUAIRE is a one-man project, a band that plunged me completely into darkness. After just a few listens, I was no longer in my room, but walking through the other world. There I encountered vampires, succubi, and my own demons. I can't help but recommend last year's recording to you. 


The album is inherently restless, mysterious, and I wouldn't hesitate to call it magically appealing. It's as if I visited a long-abandoned castle and spent several nights among the cold walls of cursed dungeons. Executions and witch trials were taking place not far from me. With this style, it is always very important to be credible and authentic. And NOIRSUAIRE are just that, I can vouch for it with my own blood. The devil has been worshipped among humans since time immemorial. As written in ancient texts, his existence can be proven much better than anyone else's. Evil was (and still is) hidden in each of us. This band has managed to bring it to the surface, project it into new songs, and hold up a crooked mirror to us. If you've ever read about vampirism, are interested in folklore, and like to dance with demons, then you've come to the right place. The songs are very well written, with the necessary drive and power. They burn from the inside and are as cold as a corpse's hand on the surface. As far as formal aspects such as sound, cover art, and overall production are concerned, rest assured that everything is in perfect order. This allows you to focus on the music itself. At first, it will slither around you like a poisonous snake, gradually captivating you until it eventually becomes a part of you. It will start to flow through your veins, leave its mark on you, and brand you. "The Dragging Poison" is exactly the kind of album that elegantly combines ancient rawness with interesting cold melodies. Perhaps, like the heroine of today's review introduction, you too will meet someone beautiful with a bloody and evil gaze. It's so easy to succumb. Dark and cold black metal vampirism! An album that will freeze the blood in your veins!



tracklist:
1. Intro - Thousands Throats Thousands Spears 03:31
2. The Trance of Bedless Bones 04:31
3. Fogged by the Leaves of Pestilence 03:40
4. The Dragging Poison 05:18
5. Possessed by a Malignant Lust 04:04
6. Interlude - Withering Veins 01:50
7. Enshrouded in Rabid Repugnance 03:32
8. Sworn by Sinister Wisdom 04:41
9. Noirsuaire 04:37

čtvrtek 29. ledna 2026

Recenze/review - SHINE - Wrathcult (2026)


SHINE - Wrathcult
CD 2026, Dark Descent Records

for english please scroll down

Sleduješ hejno krkavců, jak se pomalu snáší k zemi. Někteří usednou na hromady mrtvol a dají se do díla. Pokaždé nejdříve vyklovou oči, jakoby nechtěli, aby se na ně mrtví bojovníci dívali. Probodnutí, s useknutou hlavou, zohavení, s děsivými výrazy na tváři. Ve jménu jediné pravé víry jich zemřelo několik tisíc. Stojím tu jako vítěz a přesto mě mrazí v zádech. Zlo provází lidstvo odnepaměti. Zavřu starodávný spis, setřu z něj prach a protože potřebuji uklidnit svoji rozdrásanou mysl, pustím si nové album polských maniaků SHINE.

Jedná se o Tomasze Dobrzenieckého z Hazael, který je členem polského podsvětí již od devadesátých let minulého století a má za sebou spoustu skvělých nahrávek. SHINE vznikli za pandemie covidu a letos vtrhli na scénu jako smečka zuřivých vikingů. Ano, na tomto albu se potkávají vlivy slovanské, severské i germánské mytologie. Deska je plná starodávných příběhů, které jsou v podání Tomasze a jeho věrných velmi uvěřitelné a autentické. Vítejte na bojištích, na kterých byly prolity řeky krve. 


Líbí se mi celkový koncept, nápady, texty je vyloženě radost studovat. Velmi zajímavá je ale hlavně hudba, která je volně inspirována kapelami typu EMPEROR, BATHORY, MORBID ANGEL, DISMEMBER, ENTOMBED. Samozřejmě, moje přirovnání berte s rezervou. SHINE mají spoustu svých vlastních nápadů, ale pravdou je, že stín těchto legend se vznáší v pozadí po celou dobu poslechu jako tiché svědomí. Jinak se jedná o velmi vznešené, majestátní skladby, které v sobě mají velkou porci chladu, tlaku, temnoty a pradávné energie. Vše zní, jakoby opravdu bylo složeno na starých pohřebištích. V dobách, kdy se křesťanství teprve rodilo a začínalo mít svůj vliv. Tenkrát byli lidé více ovlivnění přírodou i vyššími silami, které nejsou rozhodně z našeho světa. Pojďme si promluvit i o formálních věcech. Zvuk je skvělý, dobře čitelný a živočišný zároveň. Řeže mě a pálí, chladí zároveň. Pod produkcí je podepsán Heinrich (Filip Hałucha). Nutno rovnou dodat, že odvedl skvělou práci (ostatně jako vždy). Na novince jakoby platila starodávná pravidla. Vše je ohlodané na kost, syrové a zemité. Za sebe mohu nové album "Wrathcult" jenom doporučit. Má v sobě totiž absolutně všechno. Skvělé motivy, silné příběhy a takovou tu zvláštní, neklidnou a zároveň velmi přitažlivou atmosféru. Myslím si, že by bylo velmi zajímavé vidět a slyšet tuhle smečku naživo. Snad se mi to někdy poštěstí. Zatím si budu číst knihy jako Bestiariusz Słowiański, Mitologia Słowiańska od J. Bobrowského a M. Wrony a Słowiańska Czarownica (Slovanský bestiář, Slovanská mytologie, Slovanská čarodějnice) a užívat si hudbu, které již koluje i v mých žilách. Chladná a temná black death metalová zuřivost z dávných časů! Mocné, majestátní a syrové album, které uctívá krvavé kořeny! 

Asphyx says:

You watch a flock of ravens slowly descend to the ground. Some settle on piles of corpses and set to work. Each time, they peck out the eyes first, as if they don't want the dead warriors to look at them. Pierced, decapitated, mutilated, with terrifying expressions on their faces. Several thousand have died in the name of the one true faith. I stand here as the victor, and yet I feel a chill down my spine. Evil has accompanied humanity since time immemorial. I close the ancient scroll, wipe the dust from it, and because I need to calm my troubled mind, I put on the new album by Polish maniacs SHINE.

This is Tomasz Dobrzeniecki from Hazael, who has been a member of the Polish underground since the 1990s and has many great recordings to his credit. SHINE was formed during the COVID pandemic and burst onto the scene this year like a pack of raging Vikings. Yes, this album combines influences from Slavic, Norse, and Germanic mythology. The record is full of ancient stories, which are very believable and authentic in the rendition of Tomasz and his faithful followers. Welcome to the battlefields where rivers of blood have been shed. 


I like the overall concept, the ideas, and the lyrics are a real joy to study. But what's really interesting is the music, which is loosely inspired by bands like EMPEROR, BATHORY, MORBID ANGEL, DISMEMBER, and ENTOMBED. Of course, take my comparison with a grain of salt. SHINE have a lot of their own ideas, but the truth is that the shadow of these legends hovers in the background throughout the entire listening experience like a silent conscience. Otherwise, these are very noble, majestic compositions that contain a large dose of coldness, pressure, darkness, and ancient energy. Everything sounds as if it were really composed in ancient burial grounds. In times when Christianity was just emerging and beginning to exert its influence. Back then, people were more influenced by nature and higher powers that are definitely not of this world. Let's talk about the formal aspects as well. The sound is great, clear and animalistic at the same time. It cuts and burns me, and cools me at the same time. Heinrich (Filip Hałucha) is credited with the production. It must be said right away that he did a great job (as always, in fact). The new album seems to follow ancient rules. Everything is stripped down to the bone, raw and earthy. I can only recommend the new album "Wrathcult". It has absolutely everything. Great themes, powerful stories, and a strange, restless, yet very appealing atmosphere. I think it would be very interesting to see and hear this band live. Maybe I'll get lucky someday. For now, I'll read books like Bestiariusz Słowiański, Mitologia Słowiańska by J. Bobrowski and M. Wrona, and Słowiańska Czarownica (Slavic Bestiary, Slavic Mythology, Slavic Witch) and enjoy the music that already flows through my veins. Cold and dark black death metal fury from ancient times! A powerful, majestic, and raw album that honors its bloody roots!




Wrathcult Tracklist:
1. Ancient Chaos
2. The Lamb Against the Wolf
3. Kneel Before the Serpent
4. Oddajcie co moje
5. The Cult of Oak
6. The Horror of the Night
7. Witch's Prophecies
8. Wrath of the Hammer
9. The Necklace With Runes
10. Ancient Spirit

SHINE is:
Marek Krajcer-vocals
Tomasz Dobrzeniecki -guitars
Mateusz Waśkiewicz- guitars
Wojciech Gąsiorowski-bass
Paweł Duda- drums

Album art by Tomasz Dobrzeniecki




úterý 27. ledna 2026

Recenze/review - UPON THE ALTAR - Profanation's Vapor (2025)


UPON THE ALTAR - Profanation's Vapor
EP 2025, Godz ov War Productions

for english please scroll down

Od začátku to byl velmi podivný pohřeb. Z pozůstalých nepřišel nikdo, půda byla zmrzlá a navíc jsem měl neodbytný pocit, že se mnou mrtví rozmlouvá. Šeptal samá zlá a nenávistná slova. Snažil se mě přesvědčit, že ještě žije. Z rakve se ozývalo škrábání, syčení, tlukot. Pokračoval jsem dál, znal jsem totiž historii tohohle prokletého bastarda. Ublížil tolika lidem, že mi bylo úplně jedno, jestli má v sobě ještě kousek života. Poslední lopata a oddychl jsem si. Hotovo. Jenže to nebyla pravda, i nadále mě chodil mučit ve snech. Jako bych pohřbil samotného ďábla.

S poslechem loňského EP polských tmářů UPON THE ALTAR to mám nastavené hodně podobně. Pokaždé, když zapnu play, tak cítím ve svém pokoji síru. Z reproduktorů ke mě ztéká zkažená krev a v kostech se usadí nejen chlad, ale také neodbytný strach ze smrti. Pánové jsou zpět a opět působí jako samotní zplozenci pekla. 


Nálada novinky je velmi zlá, nenávistná, blasfemická. Připomíná mi atmosféru znesvěcených kostelů, ve kterých někoho zabili a nebo znásilnili. Poláci nám opět nastavují zrcadlo a pohled do něj není vůbec hezký. Na povrch vyplavou všechny hnusné a ohavné myšlenky, které máme po staletí zafixovány v našich genech. Žádné kompromisy, žádné zbytečnosti. Jenom rouhání, tak lze nové EP také popsat. Těch příměrů mě napadá samozřejmě velké množství a je to také důkaz, že se mi nahrávka dostala do hlavy i do podvědomí. Mraky byly zase jednou nízko a měly barvu hnisu a špíny. Dotýkaly se skoro země a ten pohřbený bastard znovu vylézá z hrobu. Nelze zabít, zničit, dokonce ani spálit. Nezbývá jediné, stát se jeho další obětí v řadě. Někdo je zlý i po smrti. Zůstane po něm krvavý otisk, stejně jako po téhle smečce. Pánové na to jdou velmi podobně jako kapely typu ASSAFOR, TEMPLE NIGHTSIDE, DIOCLETIAN, TEITANBLOOD, MORBOSIDAD, DIABOLIC, DEAD CONGREGATION, IGNIVOMOUS, INCANTATION, DISMA, mají absolutně zabijácký zvuk, stylově děsivý motiv na obalu, ale hlavně velkou spoustu černých a smrtících nápadů. UPON THE ALTAR jsou stále ve skvělé formě a doslova zabíjejí svojí hudbou. "Profanation's Vapor" je nahrávkou, která se bude hrát ještě dlouhé roky na pohřbech prokletých. Kříže  jsou znovu obrácený směrem dolů a ve svěcené vodě se objevila vařící se krev. Kněz má rozeklaný jazyk a připomíná ještěra ze starých časů. Následuje další riff, úder bicích, řev bestie. Poláci vás opět strhnou do hlubiny a zničí vás. Hnisavě nenávistný, temný a spalující black death metal, u kterého vylézají z hrobů všichni prokletí! Absolutní inferno! 

Asphyx says:

It was a very strange funeral from the start. None of the bereaved came, the ground was frozen, and on top of that, I had the persistent feeling that the dead man was talking to me. He whispered evil and hateful words. He tried to convince me that he was still alive. There were scratching, hissing, and banging noises coming from the coffin. I continued, because I knew the history of this cursed bastard. He had hurt so many people that I didn't care if there was still a bit of life left in him. One last shovel and I breathed a sigh of relief. Done. But that wasn't true, he continued to torment me in my dreams. It was as if I had buried the devil himself.

Listening to last year's EP by Polish obscurantists UPON THE ALTAR, I feel much the same way. Every time I press play, I smell sulfur in my room. Rotten blood flows from the speakers, and not only coldness settles in my bones, but also an insistent fear of death. The gentlemen are back, and once again they seem like the spawn of hell itself. 


The mood of the new album is very evil, hateful, blasphemous. It reminds me of the atmosphere of desecrated churches where someone was killed or raped. The Poles are once again holding up a mirror to us, and the view in it is not pretty at all. All the ugly and abominable thoughts that have been fixed in our genes for centuries come to the surface. No compromises, no nonsense. Just blasphemy, that's how the new EP can be described. Of course, I can think of a lot of comparisons, and that's also proof that the recording got into my head and subconscious. The clouds were low again and the color of pus and dirt. They almost touched the ground, and the buried bastard is climbing out of his grave again. He cannot be killed, destroyed, or even burned. There is nothing left to do but become his next victim. Some people are evil even after death. They leave behind a bloody mark, just like this pack. These guys are very similar to bands such as ASSAFOR, TEMPLE NIGHTSIDE, DIOCLETIAN, TEITANBLOOD, MORBOSIDAD, DIABOLIC, DEAD CONGREGATION, IGNIVOMOUS, INCANTATION, and DISMA. They have an absolutely killer sound, a stylistically terrifying cover design, but above all, a whole lot of dark and deadly ideas. UPON THE ALTAR are still in great shape and literally kill with their music. "Profanation's Vapor" is a recording that will be played for years to come at the funerals of the damned. The crosses are once again turned upside down and boiling blood has appeared in the holy water. The priest has a forked tongue and resembles a lizard from ancient times. Another riff follows, a drum beat, the roar of a beast. The Poles will once again drag you into the depths and destroy you. Purulent, hateful, dark, and scorching black death metal that will bring all the damned out of their graves! An absolute inferno!



about UPON THE ALTAR on DEADLY STORM ZINE:



tracklist:
1. Intro
2. Profanation's Vapor 
3. Dominatio In Excelsis 
4. Reign Awaits 
5. Havoc Wreaked 
6. Tenebrous Harbinger 

sobota 24. ledna 2026

Report, photos, video - HELLFUCK, BRUTALLY DECEASED, MOROUS - klub Divadlo pod Lampou, Plzeň - 23. 1. 2026

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Život je krásný ve své jednoduchosti. Jen si tak žít, mít radost, že ráno vůbec vstanete. Dáte si dobré jídlo, vyhýbáte se hlupákům. Jen si tak zajít na pivo s kamarády, pamatujete na ty staré dobré časy, když se lidé ještě setkávali? Když ještě nebyli líní a nečuměli jen 25 hodin denně do obrazovek? Hele, na rovinu, někdy se mi po tom stýská. Mám obrovské štěstí, že mám stále kolem sebe přátele, které svět ještě nezmuchlal. Upřímné, opravdové, autentické. Možná by se slušelo dnešní report věnovat jim. Jo, myslím si, že ano. Hlavně buďte pořád takoví, jací jste. 

Těšil jsem se. Pravidelný lednový večírek v podání BRUTALLY DECEASED v sobě vždycky obsahuje silné zážitky. Netuším, jak to máte nastavené vy, ale já normálně chodím do práce, mám rodinu, starám se o starou mámu. Snažím se žít jako Rychlé šípy a snad mi to i trošku jde. Mám sice menší problém se současnou dobou přetvářky, jedovatých lží a falešných proroků, ale to je asi mnou, protože logicky stárnu. Koncerty byly pro mě únikem do normálního světa, když jsem byl puberťák a vnímám je pořád stejně. Zkrátka a dobře, kolem mě zase celý den lidé řešili politiku, války, násilí, seriály, počítačové hry a umělou inteligenci a já skončil dřív, najedl jsem se, chvilku si četl, abych se hodil do nálady a k večeru mě zase začaly svědit nohy a dostával jsem slinu. Přepnul jsem do módu ty vole jdu na metal, oblékl se jako veterán a v tramvaji píšu Gorovi. Jedu!

Setkáme se v hospodě, na tradičních rozplavbách. Pamatujete na to? Kdysi dávno, ještě před covidem, před tik tokem a Gemini se lidé scházeli tváří v tvář. U Ševců je, jako ostatně vždycky, šedivo. Konečně si zase někde připadám mladý. S úsměvem na rtech sestupuji dolů, objednávám si pivo z tanku a pak? Potom je mi všechno kolem ukradený a připadám si jako v duševních lázních. Probíráme pro mnohé nudné věci jako muziku, knihy a taky trošku život, protože jsme tu i kvůli tomu. Tradiční hospoda na mě měla vždy až terapeutický účinek a v pátek tomu nebylo jinak. A když už jsme měli náladu a vyřešili jsme všechny problémy světa, tak se řeklo dost, jdeme na metal, jdeme pařit. Večírek sliboval mnohé a tak jsem se, snad již po miliónté, těšil jako malej kluk. Vytahuji vytištěnou vstupenku z předprodeje, ladím si nastavení foťáku, vtipkujeme a pomalu se přesouváme do klubu. 

O Divadle pod Lampou jsem toho napsal již tolik, že jej snad nemusím představovat. Mám to tady zkrátka rád. Koneckonců, viděl jsem zde spoustu pro mě zásadních kapel a zažil tolik akcí a vzpomínek, že by to vydalo na několik životů. Nebudu se opakovat, zdravíme se se známými, ptáme se jak je a myslíme to upřímně, není to z naší ani jejich strany póza. Je to jako návrat do rodného domu. Mám během celého večera (asi fakt stárnu), sem tam momenty, kdy si jen tak stoupnu bokem a pozoruji lidi kolem. Ve stínech jsou občas tváře, které již dávno nejsou mezi námi. Dost ale bylo nostalgie, ladí první kapela, skočím si ještě pro pivo a jdeme na to, co říkáte? Koneckonců, přišli jsme hlavně na muziku. 


MOROUS - kapelu vidím poprvé, i když jsem o ní již něco málo slyšel. Takhle smečka má ve svých řadách členy LAHAR a KAOSQUAD, takže jsem tak nějak trošku tušil, co od nich mohu čekat. Temnota se zde potkává s boss HM-2 kytarovým efektem. Vše krásně zabalené v morbidní agresivitě, špinavé prašivině a chladu. Pánům to, dle předpokladu sypalo velmi dobře, také by se dalo napsat, že ve mě jejich vystoupení zanechalo hlubokou krvavou stopu. Jen tedy, nebývám příliš zvyklý na české texty. Ale zde seděly pevně, jako mrtvému jeho rakev. Jako celek na mě potom působil koncert jako reálná exhumace starého plesnivého hrobu. Dobré to bylo!





BRUTALLY DECEASED - Švédi u nás působili během třicetileté války a zanechali zde zajisté spoustu potomků. Kdybyste udělali podrobnou analýzu mých genů, stejně jako u této kapely, určitě byste je tam vystopovali. Píšu to již poněkolikáté a klidně se budu opět opakovat. Jsme jedné krve, já i tahle smečka. Pánové to se mnou umí, to je bez debat. Hrubozrnný švédský death metal ukovaný z těch nejlepších surovin, k tomu kousky americké brutality. Vokál bestie, zabijácké bicí a riffy ostré jako čerstvě nabroušená břitva. Staré zombie opět vylezly z hrobu, aby nám přišly sežrat ty naše zbytečné mozky. Byla to zase jednou jízda přímo do pekla! Kurva brácho, to byl masakr, že mi tuhla krev v žilách a praskaly kosti v těle!







The Swedes were active in our country during the Thirty Years' War and certainly left behind many descendants. If you did a detailed analysis of my genes, as you did with this band, you would definitely find them there. I have written this several times before, and I will gladly repeat myself again. We are of the same blood, me and this pack. These guys know how to do it, no question about it. Coarse Swedish death metal forged from the finest ingredients, with a dash of American brutality. Beastly vocals, killer drums, and riffs as sharp as a freshly sharpened razor. The old zombies have crawled out of their graves again to eat our useless brains. It was once again a ride straight to hell! Fuck, bro, it was a massacre that made my blood freeze in my veins and my bones crack in my body!


HELLFUCK - upřímně? Kolik kapel umí dneska doopravdy hrát thrash metal? Myslím tím teď ten opravdový, špinavý, bez falše, bez pozlátek, bez póz? Na rovinu, moc jich není. HELLFUCK patří rozhodně mezi vyvolené. Během jejich obřadu jsem byl zase mladý kluk v džínové bundě, co chodil po sídlišti v devadesátých letech s kazeťákem na ramenou a s nikým, kdo neposlouchal thrash metal se nebavil. Poláci byli znovu ve skvělé formě. Ihned se mi dostali do hlavy. Popíjel jsem pivo, řval jsem to tmy, měl jsem tep něco kolem 160 a vařil se mi mozek v hlavě. Pánové hrají přesně tak, jak to mám nejraději. Divoce, bez příkras, na rovinu a útočí přímo na solar plexus. Satan byl zase jednou mezi námi. Měl na tváři šílený škleb a mě bylo ihned jasné, že na tohle vystoupení jen tak nezapomenu. Amen a díky za ryzí metal! 

 






Honestly? How many bands today can really play thrash metal? I mean the real thing, dirty, without pretense, without embellishment, without posturing? To be blunt, there aren't many. HELLFUCK is definitely among the chosen few. During their performance, I was once again a young boy in a denim jacket, walking around the housing estate in the nineties with a cassette player on my shoulder, not talking to anyone who didn't listen to thrash metal. The Poles were in great form again. They immediately got into my head. I was drinking beer, screaming in the dark, my heart rate was around 160, and my brain was boiling in my head. These guys play exactly the way I like it best. Wildly, without embellishment, straightforward, and attacking right at the solar plexus. Satan was among us once again. He had a crazy grin on his face, and I knew right away that I would never forget this performance. Amen and thanks for the pure metal! 

Se zvukem ani organizací jsem neměl žádný problém, pivo mi chutnalo a návštěvnost byla velmi solidní. 

Moc dobře vím, že se vesmír v dnešní době točí úplně jinak, než před pár lety. Spoustě věcem nerozumím a už ani nechci rozumět. Možná působím jako starý veterán, ale zase můžete vzít jed na to, že tyhle řádky píšu já a ne virtuální stroj. Dopiju pivo a přemýšlím nad tím, jak je skvělé, že pořád ještě podobné akce jsou. Je za nimi spousta práce lidí, kteří s nimi mají jen starosti, odříkání. Moc všem, kteří byli pod páteční akcí podepsáni, děkuji. A myslím to teď opravdu, od srdce. Ono zase těch chvil, když jste jen tak s kamarády, když relaxujete, když se smějete, tolik není. Važme si jich! Některé se nemusí již opakovat. Děkuji moc všem přátelům, známým i kapelám za to, že  jsem mohl být opět u toho. Ani nevíte, co to pro mě znamená. 

Spím trošku déle, než obvykle. Sednu si k počítači, překopíruji fotky a mám před sebou prázdnou stránku. Čekám na inspiraci... Pak začnu přemýšlet a hlavou se mi míhají vzpomínky na včerejší večer... Život je krásný ve své jednoduchosti. Jen si tak žít, mít radost, že ráno vůbec vstanete. Dáte si dobré jídlo, vyhýbáte se hlupákům. Jen si tak zajít na pivo s kamarády, pamatujete na ty staré dobré časy, když se lidé ještě setkávali? Když ještě nebyli líní a nečuměli jen 25 hodin denně do obrazovek? Hele, na rovinu, někdy se mi po tom stýská. Děkuji vám za pozornost, ať vaše kroky provází síla a držte se!


about bands on DEADLY STORM ZINE:


BRUTALLY DECEASED:


















HELLFUCK:


Recenze/review - HELLFUCK - Diabolic Slaughter (2022):

INTERVIEW:

ROZHOVOR:

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 22. ledna 2026

Photos - HELLFUCK, BRUTALLY DECEASED, MOROUS - klub Divadlo pod Lampou, Plzeň - 23. 1. 2026

 

Author of photos - Michal Radoš (https://twitter.com/deadlystormzine)


MOROUS














BRUTALLY DECEASED
























HELLFUCK



































Author of photos - Michal Radoš (https://twitter.com/deadlystormzine)

---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine