DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 3. května 2024

Recenze/review - VRYKOLAKAS - Nocturnal Dominion of Death (2024)


VRYKOLAKAS - Nocturnal Dominion of Death
CD 2024, Paragon Records / Satanath Records / Iron, Blood & Death Corp / Futhark Records

for english please scroll down

Jsou pozvání, která se neodmítají. Probudily mě uprostřed tiché noci. Všechny mlčely. Postavy bez tváří, šeptaly obrácené modlitby. O zlu, o nenávisti. Jejich kostnaté ruce mě drtily, pálily a chladily zároveň. Konečně jsme na místě. Vše je připraveno. Starodávný kamenný oltář, potřísněný krví desítek obětí. Všichni skloní hlavy k zemi. Už je zde, zvrácený kněz s rezavým nožem. Dojde mi to až příliš pozdě, já jsem obětí dnešního rituálu. Padám k zemi a z hrdla mi prýští krev na všechny strany.

Poslouchat nové album singapurských VRYKOLAKAS je jako se účastnit nějaké morbidní mše pro vyvolávání temných sil. Kapela datuje svůj vznik do roku 1991 a je naplno oddána démonům. Jejich hudba je pestrou směsí ryzího a prašivého deathu, black metalu, thrashe i grindu. Každý fanoušek záhrobí si najde to svoje. Peklo opravdu existuje!


Pánové vzešli z těch nejděsivějších koutů podsvětí. Hrají odhodlaně, syrově a jejich skladbám věřím stejně jako obrácenému kříži. Je to masakr, tsunami v márnici, je to vichr, který lze pozorovat na starých pohřebištích. Kapela si dala velký pozor na to, aby měla surový a živočišný zvuk. Nové album  "Nocturnal Dominion of Death" opatřila parádním obalem (ano, takhle nějak si opravdu představuji peklo). Autorem je Andreas Christanetoff. Co se týká hudby, tak se ta se mi ihned dostala pod kůži, do mých nočních můr. Je totiž velmi uvěřitelná a přesvědčivá. Už jste se někdy dívali do očí oběti, které bylo před chvílí proříznuté hrdlo? Sledovali jste děs ve tváři i smíření se svým osudem? Tak přesně takové pocity mám i z nové desky těchto tmářů. Jsou nejen skvělými muzikanty a perfektně zvládají svoje hrobnické řemeslo, ale zároveň přidávají do skladeb spoustu černých ingrediencí. Vztek, touhu ničit hudbou, pohřbít vás zaživa, upálit na hranici. Jsme jedné krve, já i VRYKOLAKAS. Rád a často jsem se k nové nahrávce vracel. Důvod je zcela prostý a jednoduchý. Je totiž vynikající po všech stránkách. Každé společné setkání je pro mě srdeční záležitostí. Je to reálný návrat po časové ose zpět, jsou to zuřivé ozvěny z plesnivých katakomb, které byly od devadesátých let uzavřeny a zakonzervovány. Letos vydaly další svědectví. O bolesti, o smrti, o pradávných rituálech. Probudily mě uprostřed tiché noci. Všechny mlčely. Postavy bez tváří, šeptaly obrácené modlitby. Padám k zemi a z hrdla mi prýští krev na všechny strany. Jsem si absolutně jistý, že jsem zde správně. Tohle je hudba, která vás totálně zničí a vypálí vám cejch do vašich myšlenek. Ďábelský, syrový black death metal, zuřivost z těch nejtemnějších hlubin! Budete spáleni na popel!


Asphyx says:

There are invitations that are not refused. They woke me up in the middle of a quiet night. They were all silent. Faceless figures whispering inverted prayers. Of evil, of hatred. Their bony hands crushed me, burning and cooling at the same time. Finally, we're there. Everything is ready. An ancient stone altar, stained with the blood of dozens of victims. All heads bowed to the ground. There he is, the twisted priest with the rusty knife. I realize too late, I'm the victim of today's ritual. I fall to the ground, blood spurting from my throat in all directions.

Listening to the new album from Singapore's VRYKOLAKAS is like attending a morbid mass to summon dark forces. The band dates back to 1991 and is fully devoted to demons. Their music is a diverse blend of pure and dusty death, black metal, thrash and grind. There is something for every fan of the beyond. Hell really does exist!


The gentlemen came from the most frightening corners of the underworld. They play with determination and rawness and I believe in their songs as much as I believe in the inverted cross. It's a massacre, a tsunami in the morgue, it's a whirlwind to be seen in old burial grounds. The band took great care to have a raw and animalistic sound. The new album "Nocturnal Dominion of Death" has a cool cover (yes, that's really how I imagine hell). The author is Andreas Christanetoff. As for the music, it immediately got under my skin, into my nightmares. It is very believable and convincing. Have you ever looked into the eyes of a victim whose throat has just been slit? Have you watched the terror on their face and the resignation to their fate? That's exactly how I feel about the new album by these darkies. Not only are they great musicians and perfect at their grave digging craft, but they also add a lot of black ingredients to their songs. Rage, the desire to destroy with music, to bury you alive, to burn you at the stake. We are of the same blood, me and VRYKOLAKAS. I was happy and often came back to the new record. The reason is quite simple and straightforward. It is excellent in every aspect. Every meeting together is a matter of the heart for me. It's a real step back along the timeline, it's furious echoes from the moldy catacombs that have been closed and preserved since the 1990s. This year, they have given further testimony. Of pain, of death, of ancient rituals. They woke me up in the middle of a quiet night. They were all silent. Faceless figures whispering inverted prayers. I fall to the ground, blood spurting from my throat in all directions. I'm absolutely sure I'm here right. This is music that will totally destroy you and burn a mark into your thoughts. Evil, raw black death metal, fury from the darkest depths! You will be burnt to ashes!


Recenze/review - VRYKOLAKAS - And Vrykolakas Brings Chaos and Destruction (2021):


tracklist:
01. Darkness Consumes The Soul
02. Ascension Of The Knowledge
03. Foretaste The Divine Wrath
04. The Forbidden Hope For Death
05. Hind's Vengeance At Uhud
06. Covenants Leading To Sa'ir
07. Bilateral Venomous Assault
08. From The Hellfire Comes The Spawn

band:
Andy (vocals), Khairil (guitar/vocals) and Edi (drums)

čtvrtek 2. května 2024

Recenze/review - PESTILENGTH - Solar Clorex (2024)


PESTILENGTH - Solar Clorex
CD 2024, Debemur Morti Productions, Nuclear Winter Records

for english please scroll down

Chytám se za hrdlo a nemůžu se nadechnout. Dusím se vlastní krví. Moje tělo postupně modrá a svět kolem je zahalený do šedé mlhy děsivých vzpomínek. Psát o hudbě je vždy osobní, subjektivní záležitost. Když se ponoříte do svých šílených snů a pokusíte se je pojmenovat. Jsou kapely, které je umějí znázornit svými skladbami. Podle mého patří španělští PESTILENGTH mezi vyvolané. Mezi démony, kteří se dostanou postupně i mezi vaše noční můry.

Jedná se o třetí dlouhohrající album kapely, která se elegantně pohybuje mezi death metalovým zlem, black metalovou jedovatostí a v některých momentech i doomovým chladem. To vše potom smícháno a podáváno pod tlakem rovnou do žíly. Jedná se o extrémní hudební masakr, který vyžaduje notnou dávku soustředění. Teprve potom budete odměněni krásně morbidním zážitkem. 


Některé kapely poslouchám několik měsíců, než se odhodlám o nich napsat. Musí dojít ke vzájemnému přenosu, musí mě začít napadat slova, kterými se potom pokouším popsat, co se na albu odehrává. Španělé na to jdou podobným způsobem jako kapely typu PORTAL, MORBID ANGEL, HEAVING EARTH, AD NAUSEAM. Jedná se o těžko stravitelné maso, které vám bude ležet ještě dlouhou dobu v žaludku. Začne ve vás, stejně jako tahle deska, postupně hnít, rozkládat se, aby se potom jako prudký jed dostala do vašich žil. Zvuk, obal, celkové provedení, vše je přizpůsobeno jedinému. Kruté smrti. Nevím, jestli jste někdy navštívili mlhou zakryté bažiny. Leží v nich vaši předchůdci. Jejich nafouklá těla smrdí hnilobou. Jakmile sejdete z cesty, začnete se propadat do hlubiny. Budete stahováni hlouběji a hlouběji. Až se nakonec zadusíte. Moje pocity a vnímání nové desky "Solar Clorex" je velmi podobné. Jedná se o starosvětský obřad pro všechny prokleté, i pro všechny, kteří rádi otevírají svoji mysl podobným hudebním záležitostem. Musíte mít do černé zahalenou fantazii, musíte se modlit k démonům. Teprve potom tuhle nahrávku pochopíte. Jakoby na povrch vylezly temné myšlenky, které měly být navždy ukryty ve stínu. Je to muzika náročná na poslech, ale také zhoubný nádor ve stádiu, kdy je zralý na proříznutí. Myslím si, že zde platí více než kde jinde, že je lepší si poslechnout ukázky, než psát další slova. Chytám se za hrdlo a nemůžu se nadechnout. Dusím se vlastní krví. Moje tělo postupně modrá a svět kolem je zahalený do šedé mlhy děsivých vzpomínek. Chorobami nasáklý, mokvající death metal, který vás rozemele na prach a stáhne do těch nejtemnějších hlubin!

Asphyx says:

I'm clutching my throat and I can't breathe. I'm choking on my own blood. My body gradually turns blue and the world around me is shrouded in a grey haze of terrifying memories. Writing about music is always a personal, subjective affair. If you delve into your crazy dreams and try to name them. There are bands that can represent them with their songs. In my opinion, the Spanish PESTILENGTH are one of the induced ones. Among the demons that gradually enter your nightmares.

This is the third full-length album from a band that moves elegantly between death metal evil, black metal venom and, at some points, doom chill. All this then mixed and served under pressure straight into your veins. This is an extreme musical carnage that requires a good dose of concentration. Only then will you be rewarded with a beautifully morbid experience.


Some bands I listen to for months before I decide to write about them. There has to be a crossover, words have to start coming to me, which I then try to use to describe what's happening on the album. The Spanish go about it in a similar way to bands like PORTAL, MORBID ANGEL, HEAVING EARTH, AD NAUSEAM. This is hard to digest meat that will be in your stomach for a long time. It will, like this record, gradually rot in you, decomposing, only to enter your veins like a violent poison. The sound, the cover, the overall performance, everything is tailored to one thing. Cruel death. I don't know if you've ever visited a fog-shrouded swamp. Your ancestors lie there. Their bloated bodies stink of rot. Once you leave the path, you begin to sink into the depths. You will be pulled deeper and deeper. Until finally you suffocate. My feelings and perception of the new album "Solar Clorex" is very similar. This is an old-world ceremony for all the damned, and for all those who like to open their minds to such musical matters. You have to have a black-robed imagination, you have to pray to the demons. Only then will you understand this record. It's as if dark thoughts that should have been hidden in the shadows forever have come to the surface. It's music that's challenging to listen to, but also a malignant tumour at a stage where it's ripe for excision. I think it applies here more than anywhere else that it's better to listen to samples than to write more words. I'm clutching at my throat and I can't breathe. I'm choking on my own blood. My body gradually turns blue and the world around me is shrouded in a grey haze of terrifying memories. Disease-soaked, swamping death metal that grinds you to dust and drags you down to the darkest depths!


tracklist:
01. Intraexsanguination 
02. Neerv 
03. Occlusive 
04. Enthronos Wormwomb 
05. Baleful Profusion 
06. Dilution Haep 
07. Oxide Veils 
08. Choirs Of None 
09. Verbalist Aphonee

band:
N. - Drums
M. - Bass, Guitars, Vocals



středa 1. května 2024

Recenze/review - DARKTHRONE - It Beckons Us All....... (2024)


DARKTHRONE - It Beckons Us All.......
CD 2024, Peaceville Records

for english please scroll down

Těším se celý týden, až bude pátek. Až naruším stereotyp všedních dní. Obléknu se do džínové bundy a dám sbohem civilizaci. Lidé se na mě budou divně koukat, protože moje šedivé vlasy budou vlát do větru. Na zádech budu mít spoustu starých nášivek a ponesu v rukou kazeťák. Pokaždé dojdu až na hřbitov a otevřu si ve stínu stromů pivo. Leží tu mí kamarádi, se kterými jsme se kdysi toulali městem a poslouchali metal. Pokaždé jim řeknu, co je nového, pustím jim alba, jako je novinka od DARKTHRONE. Zavzpomínáme na staré dobré časy a domů odejdu dlouho po půlnoci. 

Zbigniew Bielak namaloval parádní stylový obal, Jack Control opatřil desku dobrým masteringem. Co se týká hudby samotné, tak ta je určena hlavně pro staré psy, jako jsem já a mě podobní. Dostanete jedovatý koktejl starodávného blacku, thrashe i heavy metalu. Zkrátka a dobře, přesně tohle jsem od kapely chtěl. Moje přání bylo opět vyslyšeno. 


Občas vedeme s nemrtvými o nových nahrávkách spory. V dnešní době se dostal metal už úplně někam jinam, než bylo původně zamýšleno. Muzikanti umí perfektně technicky hrát, produkce bývá umělá a fotky v lesklých časopisech hodnotí módní policie. Už dávno tomu nerozumím a ani nechci. Raději budu připadat ostatním starý a ošklivý. Hudba u mě vždycky bývala o srdci a DARKTRHONE to moc dobře vědí. Jejich nová deska je opět upřímná, zahraná s nadšením a pradávnou touhou ničit. Cítím z ní stále takový ten severský chlad, smrad z dlouho nevětraných katakomb. Mám to takhle rád, i když je dávno jasné, že pánové už nikdy nepřijdou s ničím novým. Komu to vadí? Naopak, buďme rádi, že ještě existují jistoty v dnešním podivném světě. Nové album se dá sundat (stejně jako cokoliv, co dnes vychází) několika ostrými slovy. Jenže mě novinka baví a rád se k ní vracím. Možná v tom je obrovský kus nostalgie a společný čas strávený u kazeťáku, ale to není zase tolik důležité. Už jsem dost starý na to, abych poslouchal jenom to, co se mi líbí. Když se tak stane, napíšu vždycky pár nesmělých slov. Hlavní je ale hudba, která se na "It Beckons Us All......." dle mého opět povedla. Představte si starou kobku a její chlad. Také cítíte mráz, co vám pomalu proniká do mozku? Pokud ano, tak se vám tahle deska bude také líbit. A teď už mi prosím dejte pokoj, ještě není pátek. Abych mohl narušit stereotyp všedních dní. Obléknout se do džínové bundy a dát sbohem civilizaci. Lidé na mě budou divně koukat, protože moje šedivé vlasy budou vlát do větru. Na zádech budu mít spoustu starých nášivek a ponesu v rukou kazeťák. Hádejte, co v něm bude hrát. Black heavy doom metalový obřad, u kterého budete mít v žilách kousky ledu! Metal ohlodaný až na kost!


Asphyx says:

I'm looking forward to Friday all week. To break the stereotype of everyday life. I'm gonna put on my denim jacket and say goodbye to civilization. People will look at me strangely as my grey hair blows in the wind. I'll wear a bunch of old patches on my back and carry a tape recorder in my hands. I'll walk to the cemetery every time and open a beer in the shade of the trees. There are friends of mine lying there, with whom we used to wander the city and listen to metal. Every time I tell them what's new, I play them albums like the new DARKTHRONE album. We reminisce about the good old days and I go home long after midnight. 

Zbigniew Bielak painted a great stylish cover, Jack Control provided the album with a good mastering. As for the music itself, it is mainly for old dogs like me and my kind. You get a toxic cocktail of old-timey black rock, thrash and heavy metal. In short, this is exactly what I wanted from the band. My wish has been granted once again. 


Sometimes we argue with the undead about new recordings. Nowadays, metal has gone far beyond what was originally intended. The musicians can play technically perfect, the production is often artificial and the photos in glossy magazines are judged by the fashion police. I don't understand it anymore and I don't want to. I'd rather appear old and ugly to others. Music for me has always been about heart and DARKTRHONE know that very well. Their new record is once again honest, played with passion and an ancient desire to destroy. I can still smell the Nordic chill, the stench of long unventilated catacombs. I like it that way, even though it's long been clear that the gentlemen will never come up with anything new again. Who cares? On the contrary, let's be glad there are still certainties in today's strange world. The new album can be pulled off (like anything coming out today) with a few sharp words. But I enjoy the new stuff and I like coming back to it. Maybe there's a huge piece of nostalgia and time spent with the tape recorder, but that's not so important. I'm old enough to only listen to what I like. When that happens, I always write a few coy words. But the main thing is the music, which, in my opinion, has done well again on "It Beckons Us All.......". Imagine an old dungeon and its coldness. Do you also feel the chill slowly penetrating your brain? If so, you'll like this record too. And now please leave me alone, it's not Friday yet. So I can break the stereotype of everyday life. Put on a denim jacket and say goodbye to civilization. People will look at me strangely because my grey hair will be blowing in the wind. I'll have a bunch of old patches on my back and I'll be carrying a tape recorder. Guess what's gonna be playing on it. A black heavy doom metal ceremony that'll put ice in your veins! Metal gnawed to the bone!


about DARKTHRONE on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - DARKTHRONE - Eternal Hails...... (2021)

Tracklist:
1. Howling Primitive Colonies
2. Eon 3
3. Black Dawn Affiliation
4. And In That Moment I Knew The Answer
5. The Bird People Of Nordland
6. The Heavy Hand
7. The Lone Pines Of The Lost Planet

band:
Fenriz - Drums, Vocals, Bass, Guitars (additional), Songwriting (tracks 5-7), Lyrics
Nocturno Culto - Vocals, Guitars, Bass, Songwriting (tracks 1-4)

pondělí 29. dubna 2024

Recenze/review - DEVASTATIÖN - Rise Of The Dead (2024)


DEVASTATIÖN - Rise Of The Dead
CD 2024, Empire Records

for english please scroll down

Probudím se a hlavu mám jako střep. Včera jsem byl v jednom malém klubu a pivo teklo proudem. Tančil jsem na stole a holky byly nejkrásnější na světě. Měl bych jít do kostela, poklonit se dávno padlým modlám. Místo toho zapínám znovu play a otevírám si další lahev. Už dávno nepotřebuji žádnou slepou víru, už dávno nepochoduji v davu. Mám na sobě džínovou bundu a svět je stále krásný, jako kdysi. My staří psi to takhle máme. Hudbu potřebujeme k životu, jsme na ní závislí. Vyhledáváme kapely, které nás zaujmou a posloucháme je do té doby, dokud neomdlíme.

Belgičtí black thrasheři DEVASTATIÖN letos přicházejí se svojí třetí dlouhohrající deskou. Pokud jste na tom stejně jako já a rádi se necháváte unášet na rychlých vlnách krvavých melodií, potom jste zde správně. Pánové jsou klasičtí, tradiční a uvěřitelní. Dnes ráno nepůjdu do kostela, raději se na hřbitově pokloním všem démonům. A tohle album si vezmu určitě s sebou. 

Jasně, tahle hudba je stará jako metal samotný. Pánové se nechali volně inspirovat blackem, thrashem a speed metalem osmdesátých a devadesátých let. Zazní ale i odkazy na pravý heavy metal. Předlohou jim byli DESTROYER 666, NIFELHEIM, AURA NOIR, SODOM, VENOM, POSSESSED, SADUS. Nemá cenu vypisovat všechny, to by nedávalo smysl a každý si určitě najde ty své kapely. O to přeci v závěru vůbec nejde. Hlavní je energie, tlak, chladné a temné melodie. Musíte mít chuť bouchat do stolu, otevřít další pivo a tančit na vlastním hrobě. Je to vlastně hrozně jednoduché. Pro někoho bude nové album jen pouhým retrem, pro jiné skvělou muzikou nejen pro páteční pařby. Záleží na každém fanouškovi a úhlu pohledu. Já samozřejmě patřím do skupiny posluchačů, kteří si nahrávku opravdu užívají. Má parádní živočišný a ostrý zvuk, zapamatovatelný obal (já tyhle černobílé motivy obdivuji) a produkci navazující na zlatou školu tohoto stylu. Asi to máte nastavené občas jako já. Popadne vás vztek. Naštve vás někdo v práci, odcházíte znechuceni z večerních zpráv. Hudba je tu od toho, aby nám v podobných situacích pomohla přežít. Pořád se scházíme s kamarády, jako za starých dobrých časů, popíjíme pivo a řešíme život a muziku. Nelze jinak než DEVASTATIÖN doporučit všem pravověrným. Pokaždé se zeptáme. Má to sílu? Má to drive? Trhá to vlasy z hlavy? Pokud odpovídáte kladně (a to je v případě téhle smečky samozřejmost), potom vám nezbývá nic jiného, než si sehnat celou diskografii kapely. "Rise Of The Dead" vás postaví na nohy po včerejší kocovině. Vyčistí vám hlavu od zbytečností. Je to málo nebo moc? Moje odpověď je jasná. Dám si další pivo a přidám volume úplně doprava. Syrová, divoká, rychlá a zběsilá jízda přímo do pekla! Black thrash metal ostrý jako skalpel!



Asphyx says:

I wake up and my head feels like shrapnel. I was at this little club last night and the beer was flowing. I was dancing on a table and the girls were the most beautiful in the world. I should go to church, pay my respects to the long-fallen idols. Instead, I turn the play back on and open another bottle. I don't need any more blind faith, I haven't marched in a crowd in a long time. I'm wearing a denim jacket, and the world is still as beautiful as it once was. We old dogs have it that way. We need music to live, we're addicted to it. We seek out bands that catch our attention and listen to them until we pass out.

Belgian black thrashers DEVASTATIÖN are coming out with their third full-length album this year. If you're like me and like to get carried away on fast waves of bloody melodies, then you've come to the right place. The gentlemen are classic, traditional and believable. I'm not going to church this morning, I'd rather pay my respects to all the demons in the graveyard. And I'm definitely taking this album with me.

Yeah, this music is as old as metal itself. The gentlemen were freely inspired by black, thrash and speed metal of the 80s and 90s. But there are also references to real heavy metal. They were inspired by DESTROYER 666, NIFELHEIM, AURA NOIR, SODOM, VENOM, POSSESSED, SADUS. There's no point in listing all of them, it wouldn't make sense and everyone will surely find their own bands. That's not the point in the end. The main thing is energy, pressure, cold and dark melodies. You must feel like banging on the table, opening another beer and dancing on your own grave. It's actually very simple. For some people the new album will be just a mere retread, for others it will be great music not only for Friday night parties. It depends on each fan and point of view. I, of course, belong to the group of listeners who really enjoy the record. It has a great animalistic and crisp sound, a memorable cover (I adore these black and white motifs) and a production that follows the golden school of this style. You probably have it set up like I do sometimes. You get angry. You get pissed off at work, you leave the evening news disgusted. Music is here to help us survive situations like that. We still get together with our friends, like the good old days, drink beer and talk about life and music. I can't recommend DEVASTATIÖN to all true believers. Every time we ask. Does it have power? Does it have drive? Does it tear the hair out of your head? If you answer in the affirmative (and that's a given with this pack), then you have no choice but to get the band's entire discography. "Rise Of The Dead" will get you back on your feet after yesterday's hangover. It will clear your head of uselessness. Is it too little or too much? My answer is clear. I'll have another beer and turn the volume all the way to the right. A raw, wild, fast and furious ride straight to hell! Black thrash metal as sharp as a scalpel!



TRACKLIST
01. Black Abyss
02. Unholy Ritual
03. Undead
04. Necronomicon
05. Eternal War (For Immortality)
06. Beyond The Arctic
07. Black Winter Night
08. Cathedral of Lost Souls
09. Blood Eagle
10. Into the Void
11. Wild Hunt

LINE-UP
Matthieu Brasseur - Vocals
Tim Matthijs - Guitars
Maarten De Zutter - Bass
Tom Heynssens - Drums

neděle 28. dubna 2024

Recenze/review - ABOVE AURORA - Myriad Woes (2024)


ABOVE AURORA - Myriad Woes
CD 2024, War Anthem Records

for english please scroll down

Podvědomě jsem věděl, že se stalo něco hrozného. Les utichl. Jakoby naslouchal, jakoby se bál. Vzduch byl těžký a temný. Tělo leželo uprostřed mýtiny. Chladné a bílé. Jako smrt, jako bílý sníh. Její vyděšené oči se ptaly, proč? Odpověď nepřicházela. Místo toho jsem si pustil novou desku polských black doom metalistů ABOVE AURA a přemýšlel jsem o tom, kolik podob zla jsem za svůj život už viděl. Bylo to děsivé. Jak tam ležela, sama, bez života.

Třetí dlouhohrající album se povedlo. To jsem věděl hned po prvním poslechu. Občas to tak mívám, že si všechno přesně sedne na svá místa. Je těžké popsat slovy, co se na desce odehrává. Lepší je ochutnat ukázky a potom uslyšíte sami. Třeba se také ocitnete v lese, který před chvílí utichl. 


Stylově lze tvorbu polských maniaků přirovnat k tomu, co hrají kapely jako FUNERAL MIST, AOSOTH, KRIEGSMACHINE, ANTAEUS, GEVURAH, DEATHSPELL OMEGA. V některých momentech je nová deska složitá, těžká na poslech. Je nutné jí dát čas. Jen si tak sedět nebo chodit temnými ulicemi, jen tak si poslouchat. Osvědčila se mi i černá místnost a otevřené okno do chladné noci. V těchto momentech vynikla nová deska "Myriad Woes" nejlépe. Ve skladbách, které mají skvělý mrazivý zvuk, se ukrývá zklamání z vlastní existence, depresivní stavy, melancholie, i nekonečný smutek. Opravdu, když jsem album stále dokola poslouchal, úplně jsem před sebou viděl dívku, která si drásá obličej do krve uprostřed lesa. Black metal, který tahle smečka hraje, se dá vnímat mnoha způsoby. Netuším, který je ten správný. Jistý jsem si ale s tím, že se budu k novince rád a často vracet. Má v sobě totiž něco navíc, co ji odlišuje od ostatních. Vnitřní neklid, chvění, temnou energii, bolest i naději. Možná existuje i svět stínů, který každý z nás navštívíme po smrti. ABOVE AURA tam podle mého museli nové album nahrávat. V zemi nekonečného šepotu, mrazivých nálad, v močálech, ve kterých leží těla utopenců. Nové skladby ve mě probouzejí pestrou paletu do černé zahalených nálad. Pokud máte tenhle styl rádi a s chutí se necháváte pohřbít zaživa, hraje se zde i pro vás. Podvědomě jsem věděl, že se stalo něco hrozného. Les utichl. Jakoby naslouchal, jakoby se bál. Vzduch byl těžký a temný. Tělo leželo uprostřed mýtiny. Chladné a bílé. Jako smrt, jako bílý sníh. Mrazivý, temných black doom metalový stín! Bolest z vlastní existence, nakrájená na kusy!


Asphyx says:

Subconsciously, I knew something terrible had happened. The forest had fallen silent. It was as if it was listening, as if it was afraid. The air was heavy and dark. The body lay in the middle of the clearing. Cold and white. Like death, like white snow. Her frightened eyes asked why? No answer came. Instead, I put on the new album by Polish black doom metallers ABOVE AURA and thought about how many forms of evil I have seen in my lifetime. It was terrifying. Lying there, alone, lifeless.

The third full-length album was a success. I knew that after the first listen. Sometimes I get like that, everything falls into place. It's hard to put into words what's happening on the record. It's better to taste the samples and then hear for yourself. Maybe you will also find yourself in a forest that has just gone silent.


In terms of style, the Polish maniacs' work can be compared to that of bands like FUNERAL MIST, AOSOTH, KRIEGSMACHINE, ANTAEUS, GEVURAH, DEATHSPELL OMEGA. In some moments the new album is complex, hard to listen to. You have to give it time. Just sit or walk down the dark streets, just listen. A black room and an open window into the cold night proved useful. It was in these moments that the new album "Myriad Woes" stood out the best. The songs, which have a great chilling sound, hide disappointment in their own existence, depressive states, melancholy, and endless sadness. Indeed, as I listened to the album over and over again, I could totally see a girl in front of me, scratching her face bloody in the middle of the forest. The black metal that this pack plays can be perceived in many ways. I don't know which is the right one. But I am sure that I will come back to this new album often. It has something extra that sets it apart from the others. Inner turmoil, trembling, dark energy, pain and hope. Maybe there's a shadow world we all visit after we die. I think ABOVE AURA must have recorded the new album there. In a land of endless whispers, chilling moods, in swamps where the bodies of drowned people lie. The new songs awaken in me a colourful palette of moods shrouded in black. If you like this style and are happy to be buried alive, this is playing for you too. Subconsciously, I knew something terrible had happened. The forest had fallen silent. It was as if it was listening, as if it was afraid. The air was heavy and dark. The body lay in the middle of the clearing. Cold and white. Like death, like white snow. A freezing, dark black doom metal shadow! The pain of its own existence, sliced to pieces!


TRACKLIST
1. Inner Whispers
2. Spark
3. Efforts To Fail
4. Horns Of Dread
5. No More Shall The Boulder Descend

čtvrtek 25. dubna 2024

Recenze/review - COMPRESS - The Final Level of Consciousness (2024)


COMPRESS - The Final Level of Consciousness (2024)
CD 2024, Eternal Death

for english please scroll down

Už dávno jsi ztratil víru v lidský rod. Všude je jenom nenávist, bolest a utrpení. Připadáš si jako stín, jako neviditelný. Raději mizíš mezi stíny, do lesa, do starých katakomb. V chladu a tmě čekáš na jedinou spravedlivou věc na světě, na smrt. Jenže ta nepřichází. Modlíš se k vesmíru, vzýváš přírodní živly a posloucháš black metal. Dostalo se mi do rukou debutové EP maniaků COMPRESS z Massachusetts. Je po okraj narvané špínou, hnisem, misantropií a nihilismem.

Dlouhé, naléhavé a drásají skladby působí jako ozvěny z jiného světa. Občas bývám neklidný. Štve mě všechno kolem a utíkám pryč. Procházím se po lesních pěšinách, obdivuji mrtvé oči obětí, které hnijí na mýtinách. Stávám se pomalu součástí věčnosti, rozpadám se v prach. Nové EP je velmi dobře napsané, ihned se mi dostalo do krve. 


Členové kapely patří mezi zkušené muzikanty. Třeba vokalista Connor Dooley působil již ve smečkách jako Morgirion, Lustrum, Misanthropos. Můžete si tak být absolutně jisti, že o kvalitu je zde postaráno. Zvuk, produkce, obal, vše sedí perfektně na svých místech a doplňuje nápady, kterých je na EP velké množství. Stačí se jen soustředit. Základem je klasický, tradiční black metal, který je dále rozvíjen, kořeněn. Přiznám se, že jsem si nahrávku dával do uší převážně ráno, když ještě mrzlo. Ulice byly prázdné a já našlapoval do rytmu. Moje kroky vedly vždy ven, do lesů, na jeden dávno opuštěný hřbitov. Hlavou mi létaly jen samé, do černé zbarvené myšlenky. Myslím, že každý, kdo má tenhle styl rád, měl by z "The Final Level of Consciousness" ochutnat. Někdy i cesta, plná bolesti a utrpení, může být nakonec cílem. Tohle je muzika pro fanoušky, kteří u ní rádi přemýšlejí, kteří se nechávají s chutí rozdrásat do krve. Vše působí velmi tajemně, uhrančivě, syrově. Jako bych se stal svým vlastním stínem. S úsměvem sleduji své konání, ale dávno jsem již v jiné dimenzi. Tak to vidíte, některá hudba ve mě dokáže probudit různé a do pestrých odstínů šedé utkané obrazce. Představte si obrovský trychtýř, který vám někdo zatluče do hlavy. Bude vám proudit do mozku obrovské množství temné energie odněkud z vesmíru. Tak přesně takhle na mě působí i nová deska těchto tmářů. Už dávno jsi ztratil víru v lidský rod. Všude je jenom nenávist, bolest a utrpení. Připadáš si jako stín, jako neviditelný. Raději mizíš mezi stíny, do lesa, do starých katakomb. V chladu a tmě čekáš na jedinou spravedlivou věc na světě, na smrt. Jenže ta nepřichází. Temný, naléhavý, nervy drásající black metal! Těžké ozvěny vlastní existence!


Asphyx says:

You lost faith in the human race a long time ago. There is only hatred, pain and suffering everywhere. You feel like a shadow, invisible. You'd rather disappear into the shadows, into the forest, into the old catacombs. In the cold and dark, you wait for the only just thing in the world, death. But it doesn't come. You pray to the universe, invoke the elements and listen to black metal. I got my hands on the debut EP from Massachusetts maniacs COMPRESS. It's filled to the brim with filth, pus, misanthropy and nihilism.

The long, urgent and gut-wrenching tracks feel like echoes from another world. Sometimes I get restless. I'm annoyed by everything around me and I run away. I walk the forest paths, admiring the dead eyes of the victims rotting in the clearings. I'm slowly becoming part of eternity, crumbling into dust. The new EP is very well written, it immediately got into my blood. 


The band members are experienced musicians. For example, vocalist Connor Dooley has been in bands like Morgirion, Lustrum, Misanthropos. So you can be absolutely sure that the quality is taken care of here. The sound, the production, the cover art, everything fits perfectly in place and complements the ideas that abound on the EP. All you have to do is concentrate. The foundation is classic, traditional black metal, which is further developed, spiced up. I admit that I put the record in my ears mostly in the morning when it was still freezing. The streets were empty and I was pedaling to the beat. My steps always led outside, into the woods, to a long-abandoned cemetery. Only thoughts flew through my head, all black in colour. I think anyone who likes this style should sample "The Final Level of Consciousness". Sometimes even a journey full of pain and suffering can be a destination in the end. This is music for fans who like to think, who like to be ripped to shreds. Everything is very mysterious, mesmerizing, raw. It's like I've become my own shadow. I watch my actions with a smile, but I've been in another dimension for a long time. So you see, some music can awaken different patterns woven into colourful shades of grey. Imagine a huge funnel being slammed into your head. A huge amount of dark energy will flow into your brain from somewhere in the universe. That's exactly how the new record by these darkies strikes me. You lost faith in the human race a long time ago. There's nothing but hate, pain and suffering everywhere. You feel like a shadow, invisible. You'd rather disappear into the shadows, into the forest, into the old catacombs. In the cold and dark, you wait for the only just thing in the world, death. But it doesn't come. Dark, urgent, nerve-wracking black metal! Heavy echoes of your own existence!


tracklist:
1. Fissured Cosmos
2. The Final Level of Consciousness
3. Formosus
4. Damnatio Memoriae

band:
Dave Willoughby - Bass
Zack Birmingham - Drums
Matt McGrath - Guitar
Connor Dooley - Vocals, Keyboards

středa 24. dubna 2024

Recenze/review - LITOSTH - Cesariana (2024)


LITOSTH - Cesariana
CD 2024, Personal Records

for english please scroll down

Určitě jste někdy přemýšleli o tom, proč zde na světě vlastně jsme. Jaký je účel našeho života a bytí? Jsou to peníze? Hudba? Rodina? Někdy máme strach ze svých vlastních myšlenek. Většinou, když se potřebuji zastavit, když si musím urovnat myšlenky v hlavě, tak si pouštím muziku. Tentokrát jsem se zavřel v pokoji a poslouchal jsem nové album brazilských black metalistů LITOSTH. Kapely, která si mě doslova podmanila, jejich hudba se stala mojí součástí. 

Přitom, v black metalu si opravdu velmi vybírám. Mám raději takový ten surový, zemitější, klasický. Brazilci ale hrají spíše jeho melodičtější, vznešenější formu. Nevydržel jsem to dlouho. Rozrazil jsem dveře a musel jsem utéct ven. Do lesa, mezi stromy. Teprve tam jsem si nové album "Cesariana" užil nejvíce. V přírodě jsem pochopil, že jsem jen malé zrnko ve vesmíru. 


Kapela je tvořena členy slavných black metalových kapel (Patria, Mysteriis, Swords at Hymns, Dark Celebration, I Gather your Grief). Můžete si tak být jisti, že dostanete poctivou hudbu, skvělý zvuk, parádní obal. O formální stránku bylo opravdu velmi dobře postaráno. Hlavní je ale jako vždy hudba, která je divoká, temná, chladná. Základem je melodický black metal z devadesátých let. Přidávány jsou potom doom a dark metalové prvky. Máte rádi smečky jako BAL-SAGOTH, ROTTING CHRIST, DIMMU BORGIR, DISSECTION, DARK TRANQUILLITY? Potom by se vám mohlo líbit i tohle album. Je v něm narvaná obrovská porce chladu, tmy, i určitého, těžko definovatelného neklidu. Zkrátka a dobře, jedná se o desku, kterou jsem raději poslouchal, než o ní psal. Myslím si totiž, že má slova nestačí. Nelze popsat a vyjádřit všechny odstíny, nuance, kterých je na nahrávce opravdu velké množství. Vím jen jediné. Rád jsem se vracel, s chutí jsem se toulal po lesích, díval se do krajiny, vylezl jsem na horu a chtěl skočit do hlubiny. Zažít ten krásný a vznešený pocit z létání. Nakonec jsem to samozřejmě neudělal, ale moji fantazii novinka "Cesariana" rozhodně probudila. Brazilci jsou vznešení, mocní, majestátní, syroví a živočišní zároveň. Jako bych během poslechu rozplétal starodávné rituály, jako bych přemýšlel o smyslu vlastní existence. Stejně je to zvláštní, šílené a někdy i děsivé, jaké nálady v nás dokáže muzika probudit. LITOSTH mě rozsekali na malé kousky. Postupně se dostali do mých myšlenek, do podvědomí. Nelze tedy jinak, než jejich nové album doporučit. Temné, mocné, melodické, black death metalové tajemství vlastní existence! Budete rozdrásáni do krve!


Asphyx says:

You must have wondered why we are here in this world. What is the purpose of our life and existence? Is it money? Music? Family? Sometimes we are afraid of our own thoughts. Most of the time, when I need to stop, when I need to sort out the thoughts in my head, I play music. This time I shut myself in my room and listened to the new album by Brazilian black metallers LITOSTH, a band that has literally captured me, their music has become a part of me.

I'm very selective in black metal. I prefer the more raw, earthy, classic kind. But the Brazilians play a more melodic, noble form. I didn't last long. I broke down the door and had to run out. Into the woods, among the trees. It was there that I enjoyed the new album "Cesariana" the most. In nature, I realized I was just a small speck in the universe.


The band consists of members of famous black metal bands (Patria, Mysteriis, Swords at Hymns, Dark Celebration, I Gather your Grief). So you can be sure that you will get honest music, great sound, awesome packaging. The formal side was really well taken care of. But the main thing is as always the music, which is wild, dark, cold. The base is melodic black metal from the 90s. Then doom and dark metal elements are added. Do you like bands like BAL-SAGOTH, ROTTING CHRIST, DIMMU BORGIR, DISSECTION, DARK TRANQUILLITY? Then you might also like this album. It's packed with a huge portion of coldness, darkness, and a certain, hard-to-define restlessness. In short, this is an album I'd rather listen to than write about. Because I don't think my words are enough. It is impossible to describe and express all the shades, nuances, which are really numerous on the recording. I know only one thing. I liked to go back, I liked to wander in the woods, look at the landscape, climb a mountain and want to jump into the deep. To experience the beautiful and sublime feeling of flying. I didn't end up doing it, of course, but my imagination was definitely awakened by the novelty of "Cesariana". Brazilians are noble, powerful, majestic, raw and animalistic at the same time. It was as if I was unraveling ancient rituals as I listened to them, as if I were contemplating the meaning of my own existence. Still, it's strange, crazy and sometimes scary what moods music can awaken in us. LITOSTH cut me into small pieces. Gradually they got into my thoughts, into my subconscious. I can't recommend their new album. Dark, powerful, melodic, black death metal mystery of its own existence! You will be torn to blood!



tracklist:
In Waves
Whipping Bottles
Time Doesn´t Heal
The Clay Messiah
A Ofensa
The Argonaut
Caesarean
The Vaccum Extractor Paradigm

band:
Wendel Siota - Lyrics
Maicon Ristow - All instruments, Vocals

sobota 20. dubna 2024

Recenze/review - KAWIR - Kydoimos (2024)


KAWIR - Kydoimos
CD 2024, Soulseller Records

for english please scroll down

Venku se setmělo a začalo pršet. Blesky létaly nebem jako zlá pomsta. Bohové se zlobí, říkali staří pamětníci. Nechtělo se mi, ale stejně jsem musel vyrazit. Otevřu dveře a ulice jsou prázdné. Pomalu vylezu na kopec za městem a můj cíl je již mnoho let stejný. Hřbitov působí tiše a opuštěně. Jenže zdání klame. Uvnitř starého chrámu sedí zlí démoni a působí nedočkavě. Už jsem se nemohl dívat na utrpení obětí, tak jsem přišel sám. Padám pomalu k zemi a usmívám se. Konečně jsem na druhé straně a poslouchám novou desku řeckých KAWIR. 

Pokud se o tenhle styl zajímáte, tak tuhle smečku určitě znáte. Její historie sahá až do roku 1993 a je doslova protkaná skvělými nahrávkami. Již dopředu vám mohu prozradit, že nové album "Kydoimos" lze již teď zařadit mezi ně. Chladné black metalové melodie jsou zde kombinovány s řeckou mytologií. Pokloňte se démonům!


Na smrt je nakonec člověk vždycky sám. Vím to já, ví to i staří řečtí bohové. Kdysi dávno, když jsem byl ještě hodně mladý, tak jsem si tyhle příběhy rád a často četl. Když jsem potom navštívil místa, kde se odehrávaly, vše se mi spojilo v jedno. Doporučuji otevřít knihu, přečíst si Ilias a Kydoimos  a jako "kulisu" si pustit tuhle desku. Jsou to staré báje, mýty i legendy, ve kterých naleznete spoustu zajímavých momentů. Stejně jako v hudbě, kterou nám letos KAWIR předkládají. Líbí se mi, že se kapela nijak nepodbízí, že si jde svoji vlastní cestou. Je originální, má jasný a zřetelný rukopis. To vše je podpořeno mrazivým zvukem a zajímavým obalem. Fanoušek dostane všechno, co má na téhle kapele rád. Temné, záhadné melodie, jedovaté stíny. Společná setkání s albem "Kydoimos" mi připomínají návštěvu starodávných chrámů. Nahrávka je majestátní, zahalená tajemstvím. Připadám si jako archeolog, který pomalu rozkrývá jednotlivé vrstvy. S hudbou těchto řeckých mágů je to velmi podobné. Je nutné nechat ji na sebe působit po delší čas. Teprve po nějaké době vynikne její síla, jednotlivé nuance. Od posluchače je vyžadováno plné soustředění. Teprve potom bude odměněn. Z jednotlivých motivů je cítit odkaz slavného Achilla. Budete rozmlouvat s démonem Kydoimos, synem Eris, bohyní sváru. Načerpáte spoustu temné energie, abyste mohli přežít i v dnešním divném světě. Novinka je propracovaná, pestrá, naléhavá. Je pro mě obestřena tajemstvím. Venku se setmělo a začalo pršet. Blesky létaly nebem jako zlá pomsta. Bohové se zlobí, říkali staří pamětníci. Uvnitř starého chrámu sedí zlí démoni a působí nedočkavě. Melodický black metal, který vás vezme na tajemný výlet do starých řeckých bájí, pověstí a temných příběhů! 


Asphyx says:

Outside, it got dark and it started to rain. Lightning flew across the sky like evil vengeance. The gods are angry, the old-timers said. I didn't want to, but I had to go anyway. I open the door and the streets are empty. Slowly I climb the hill outside of town and my destination has been the same for many years. The cemetery looks quiet and deserted. But appearances are deceiving. Inside the old temple, evil demons sit, looking eager. I could no longer watch the victims suffer, so I came alone. I fall slowly to the ground and smile. Finally, I'm on the other side, listening to the new KAWIR Greek album.

If you're into this style, you'll know this pack. Their history goes back to 1993 and is literally riddled with great records. I can tell you in advance that the new album "Kydoimos" can already be counted among them. Cold black metal melodies are combined with Greek mythology. Bow down to the demons!


In the end, one is always alone in death. I know it, the old Greek gods know it. Once upon a time, when I was very young, I liked to read these stories often. Then when I visited the places where they were set, it all came together for me. I recommend opening the book, reading Ilias and Kydoimos, and putting this record on as a "backdrop". It's old myths, myths and legends and there are many interesting moments in it. As well as in the music that KAWIR presents us this year. I like the fact that the band doesn't pander, that it goes its own way. It is original, it has a clear and distinct signature. All this is supported by a chilling sound and interesting cover art. The fan gets everything they love about this band. Dark, mysterious melodies, poisonous shadows. Coming across the album "Kydoimos" together reminds me of visiting ancient temples. The record is majestic, shrouded in mystery. I feel like an archaeologist slowly uncovering the layers. It is very similar with the music of these Greek magicians. It is necessary to let it affect you for a long time. Only after some time will its power, its individual nuances emerge. Full concentration is required of the listener. Only then will he be rewarded. The legacy of the famous Achilles can be felt in the individual motifs. You'll be talking to the demon Kydoimos, son of Eris, goddess of strife. You will draw on a lot of dark energy to survive in today's strange world. The novelty is sophisticated, colourful, urgent. It's shrouded in mystery for me. It's dark outside and it's starting to rain. Lightning flew across the sky like evil vengeance. The gods are angry, the ancients said. Inside the old temple, the evil demons sit and look impatient. Melodic black metal that will take you on a mysterious trip into old Greek myths, legends and dark stories!


TRACKLIST
01. Teiresias (ΤΕΙΡΕΣΙΑΣ)
02. Fields Of Flegra (ΦΛΕΓΡΑΣ ΠΕΔΙΟΝ)
03. Centauromachy (ΚΕΝΤΑΥΡΟΜΑΧΙΑ)
04. Hecatonchires (ΕΚΑΤΟΓΧΕΙΡΕΣ)
05. Myrmidons (ΜΥΡΜΙΔΟΝΕΣ)
06. Achilles & Hector (ΑΧΙΛΛΕΑΣ ΚΑΙ ΕΚΤΟΡΑΣ)
07. Achilles Funeral (Η ΚΗΔΕΙΑ ΤΟΥ ΑΧΙΛΛΕΑ)
08. Echetlaeus (ΕΧΕΤΛΑΙΟΣ)
09. Kydoimos (ΚΥΔΟΙΜΟΣ)
10. War Is The Father Of All (ΠΟΛΕΜΟΣ ΠΑΝΤΩΝ)

LINE-UP
Therthonax - Lead / Rhythm Guitars
Porphyrion - Vocals
Agisilaos - Drums / Percussion
Iason - Lead / Rhythm / Solo Guitars
Dis Pater - Synths / Keys / Choirs
Epameinondas - Bass

pátek 19. dubna 2024

Recenze/review - MAERE - .​.​.​And The Universe Keeps Silent (2024)


MAERE - .​.​.​And The Universe Keeps Silent
CD 2024, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Neustále se vracející sen, ve kterém se dusíte vlastní krví. Nejdříve se lekáte každého stínu, ohlížíte se za sebe. Zachvátí vás podivný neklid. Neznáte jeho příčinu, přesto hnijete zevnitř. Budíte se uprostřed noci a kontrolujete svoje žíly. V děsivých nočních můrách jste se podřezali již tolikrát, že nevíte, co je pravda a co lež. Cítíte fyzickou přítomnost smrti, přesto ještě nenajdete klid. Někdy bývají moje představy při poslechu hudby přinejmenším zvláštní. Jenže když jsem se potkal s novou deskou německých black death metalistů MAERE, dostala se mi postupně do podvědomí.

S MAERE jste se mohli na našich stránkách již jednou setkat. Recenze na předchozí EP je odkazována dole pod dnešním článkem. Pánové pokračují ve své morbidní a složité práci. Opět dostanete pořádnou porci, absolutní tmy, vířících riffů i zvláštně bolestivé atmosféry.  


Pokaždé, když píšu o podobné hudbě (ovlivněné třeba takovými GORGUTS, DEATHSPELL OMEGA, ULCERATE, AD NAUSEAM, IMPERIAL TRIUMPHANT), zmiňuji, že pro její vnímání je nutný klid a otevřená mysl. I nové album je zpočátku nepřístupné, neklidné, odtažité. Představte si těžkou, nepropustnou mlhu. Jsou v ní obsaženy látky, které vás umrtví a přenesou do šílených snů. S hudbou MAERE je to podobné. Také je svým způsobem neuchopitelné, těžká, neosobní. Ale také skvěle napsaná, s pestrou paletou temných a ostrých nálad. Je vlastně velmi náročné, psát jakákoliv slova. V tomto případě je opravdu lepší poslouchat, nechat na sebe skladby působit a potom si názor uděláte sami. Osobně se mi líbí, že se kapela snaží posouvat hranice, jít za ně, objevovat jiné dimenze. Jednotlivé motivy se kolem mě plazily jako hadi s obrovskými hlavami a touhou mě pozřít. Jsem jako uhranutý, prokletý. Kapela si se mnou hraje jako lovec se svojí obětí. Nové album se mi zadřelo pod kůži, jako nějaká pradávná choroba, na kterou neexistují žádné léky. Někdy mezi snem a realitou, pokaždé do vás Němci zaseknou své drápy. ".​.​.​And The Universe Keeps Silent" je spíše obřadem, než jen obyčejnou nahrávkou. Má dobrý zvuk, zajímavý obal, parádní produkci. Tahle deska vám může způsobit opravdu děsivé sny, budete u ní krvácet z uší i z nosu. Přesto se k ní budete rádi a často vracet. Pokud totiž máte tenhle styl rádi, určitě novinku oceníte. Neustále se vracející sen, ve kterém se dusíte vlastní krví. Nejdříve se lekáte každého stínu, ohlížíte se za sebe. Zachvátí vás podivný neklid. Temný, disonantní black death metal, který vám způsobí zlé noční můry! Vaše mysl bude zničena!


Asphyx says:

A recurring dream in which you choke on your own blood. First you're afraid of every shadow, you look behind you. A strange restlessness seizes you. You don't know its cause, yet you rot from within. You wake up in the middle of the night and check your veins. You've cut yourself so many times in terrifying nightmares that you don't know what's true and what's false. You feel the physical presence of death, yet you still find no peace. Sometimes my fantasies when I listen to music are strange to say the least. But when I came across the new album of German black death metallers MAERE, it gradually entered my subconscious.

You may have already met MAERE once on our website. The review of the previous EP is linked below today's article. The gentlemen continue their morbid and intricate work. Once again you get a hefty serving, of absolute darkness, swirling riffs and strangely painful atmosphere.


Every time I write about music like this (influenced by such as GORGUTS, DEATHSPELL OMEGA, ULCERATE, AD NAUSEAM, IMPERIAL TRIUMPHANT), I mention that to perceive it you need peace and an open mind. Even the new album is initially inaccessible, restless, distant. Imagine a heavy, impenetrable fog. It contains substances that will kill you and transport you into crazy dreams. It's the same with MAERE' s music. It is also, in a way, elusive, heavy, impersonal. But it's also brilliantly written, with a variety of dark and edgy moods. It's actually very challenging to write any words. In this case, it's really better to listen, let the songs work on you, and then make up your own mind. Personally, I like that the band tries to push the boundaries, to go beyond them, to discover other dimensions. Individual motifs crawled around me like snakes with huge heads and the desire to devour me. I'm like bewitched, cursed. The band plays with me like a hunter with his prey. The new album got under my skin, like some ancient disease for which there is no cure. Sometimes between dream and reality, every time the Germans sink their claws into you. "...And The Universe Keeps Silent" is more of a ceremony than a simple record. It's got a good sound, interesting cover, great production. This record can give you really scary dreams, it will make your ears and nose bleed. Still, you'll come back to it often. If you like this style, you will appreciate the novelty. A recurring dream in which you choke on your own blood. First, you're afraid of every shadow, looking back at yourself. A strange restlessness comes over you. Dark, dissonant black death metal that will give you bad nightmares! Your mind will be destroyed!



Recenze/review - MÆRE - I (2020):

Lineup:
III - Guitars
IV (ex-Ingurgitating Oblivion) - Bass
V (ex-Ingurgitating Oblivion, Fetocide) - Drums, guitars

Mastered by Colin Marston

Track listing -
1. All Those Things We've Never Been (The Grandeur of Nihilism)
2. Traumlande (Ascending The Abyss)
3. The Darkness Is Your Mother
4. Zdrowas Mario (Building The Temple)
5. Think Of Me As Fire

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine