Trička jsou od značky Ascolour, což je prémiová značka z Nového Zélandu. Tkanina: Gramáž 220 g/m² ,100% česaná bavlna
Konstrukce: Žebrovaný výstřih, boční švy, páska od ramene k rameni, dvojité švy, předem vysrážená tkanina pro minimalizaci srážlivosti.
UPF hodnocení: 50+
(UPF 50+ => látka propustí méně než 2 % ultrafialového záření – tedy blokuje přibližně 98 % škodlivých UVA i UVB paprsků. Je to nejvyšší standard ochrany, který se u textilií běžně používá.)
Vydáno ve velikostech: S - 3XL (případné další velikosti na objednávku)
Barvy: černá a bílá
Trička lze objednal u NEONARCIS zde:
Děkujeme vám všem za přízeň a podporu. Moc si toho vážíme! Extrémní metal nesmí nikdy zemřít!
Old school death metal až za hrob!
english:
DEADLY STORM ZINE T-SHIRTS - 10 years underground anniversary!
It flew by like water in the River Styx. In November 2025, DEADLY STORM ZINE celebrated 10 years underground. To mark the occasion, we released new T-shirts.
The T-shirts are from Ascolour, a premium brand from New Zealand. Fabric: Weight 220 g/m², 100% combed cotton
Construction: Ribbed neckline, side seams, shoulder-to-shoulder tape, double seams, pre-shrunk fabric to minimize shrinkage.
UPF rating: 50+
(UPF 50+ => the fabric allows less than 2% of ultraviolet radiation to pass through, blocking approximately 98% of harmful UVA and UVB rays. This is the highest standard of protection commonly used in textiles.)
Available sizes: S - 3XL (other sizes available to order)
Colors: black and white
T-shirts can be ordered from NEONARCIS here/ trička můžete objednávat zde:
Vaťák, jméno, které zná v Podkrkonoší téměř každý. Přízvisko – The Best Kabát Revival – tahle parta ze Dvora Králové nemá jen tak nadarmo. Aktivnímu hraní skladeb Kabátu se kapela věnuje už od roku 2006
Nanovo Kapela Nanovo vznikla na podzim roku 1984 na troskách známé hardrockové legendy Meteor. KAREL STEHLÍK (KARL VON TEPPICH) - KYTARA/ZPĚV JIŘÍ KEJZLAR (JIMÁK) - BASKYTARA/ZPĚV JIŘÍ DRAPAČ (ČMOUDA) - BICÍ/VOKÁLY FRED HEINZEL (FRED) - BICÍ/VOKÁLY MICHAL PETERA (MAJKL) - KYTARA
U příležitosti vydání nového alba 💀 OLD WORLD DEAD 💀 kapely NAHUM a 10letého výročí plzeňských INNERSPHERE se v roce 2026 cesty obou kapel opět znovu prolnou... Spojujeme síly a vyrážíme k vám na sérii společných koncertů!!!
🤘Jaroměř bude další zastávkou našeho společného tažení – a věřte, že tohle bude luxusní nálož metalové muziky! 🤘
Vstupné: předprodej v Nároďáku: 300 Kč / na místě 400 Kč
💀 NAHUM – death-thrash metal 💀 (Ostrava)
Ostravská death thrashová mašina NAHUM přiveze čerstvě vydané album "Old World Dead" – materiál napěchovaný drtivou energií a temnou atmosférou. Kapela funguje od roku 2004 a patří mezi pevné pilíře české extrémní scény. Za sebou má stovky koncertů a pravidelně potvrzuje pověst nekompromisní live kapely!
www.nahum.cz
www.youtube.com/@NahumOfficial
https://www.facebook.com/nahummetal
🔥 INNERSPHERE – melodic death metal 🔥 (Plzeň)
Domácí INNERSPHERE slaví 10 let na scéně a zároveň pracují na novém materiálu, který zazní už i na domácí půdě. Venku jsou rovněž jejich nové singly „Tamtam“ a „Abyss of the Flame“. Západočeský kvartet patří k nejaktivnějším koncertním kapelám u nás a během roku chystá představit živě i další novinky. Tešte se!
www.inner-sphere.com
www.youtube.com/@INNERSPHEREMETAL
https://www.facebook.com/innerspheremetal
😈 DIVINUM - death black 😈 (Ružomberok SK)
Kapela Eschaton pod taktovkou Tomáše Magy (ex - Dementor) po letech působení vstupuje do další éry pod novým jménem Divinum. Žánrově se kapela pohybuje v temných vodách death metalu a black metalu, kde spojuje techniku, atmosféru a neskrývanou intenzitu. Kapela tak přináší nový název, ale stejnou odhodlanost posouvat extrémní metal dál.
https://www.facebook.com/Eschaton.Slovakia/
👉 Čeká tě večer napěchovaný hutnými riffy a pekelnou atmosférou — tohle si nesmíš nechat ujít! Těšíme se na každého z vás. 🔥
Už 21. 3. 2026 se Jaroměřský Nároďák otřese v základech! Přijďte oslavit jubilejní 10. ročník Nároďák Festu, který je zároveň oslavou deseti let Hudebního klubu v Jaroměři.
Těšte se na to nejlepší z metalové domácí i zahraniční hudební scény!
Kapely z Česka, Slovenska ale možná i nějaké překvapení ze zahraničí.
Za podpory města Jaroměř
Hudba, energie a jedna velká oslava – buďte u toho!
Co tě nezabije, to tě posílí! Tak zněl nadpis rozhovoru, který jsem kdysi před lety s PANDEMIÍ dělal. Když si to vezmu kolem a kolem, tenhle citát může být i mým životním motem. Západočeskou smečku jsem začal poslouchat již v devadesátých letech. Byl jsem mladý a kolem mě si zrovna mafiáni porcovali naši krásnou zemi. Lidem to nevadilo. Chodili dál na tupé revivaly, nechali se otravovat drahými a nekvalitními potravinami. Zaměstnáni v montovnách, kterým ustoupilo všechno. Měli jsme tenkrát svobodu a stejně jsme postupně zabředávali do křupanského marastu. Vždycky pro mě byla muzika relaxem, světem, kde bylo vše v pořádku, nadějí. Vyřval jsem se pod pódiem, dal si pivo a kýval se spokojeně do rytmu, abych mohl potom normálně fungovat. Byl jsem u toho, když kapela slavila dvacet let a se stejným kamarádem Michalem jsme se vrátili i na třicátiny. Cítím to pořád stejně.
Jsme už staří psi, kteří zvednou hlavu jenom v případě, že nás fakt něco zaujme. Švýcarské maniaky MESSIAH miluji celý svůj hudební život a patří mezi ty z mála, které jsem ještě naživo neviděl. Byla to pro mě povinnost. No, řekněte, mohl bych zůstat doma? Ne, říkám rovnou, že rozhodně ne. Vyčítal bych si to. Večer, který měl být oslavou i poctou zároveň, sliboval mnohé. V sobotu i po tolika letech zažívám lehké chvění v žaludku. Těším se, připravuji si foťák i lístek zakoupený několik týdnů dopředu. Muzika u mě byla vždy o emocích, o vzájemném přenosu. Jsem vždycky hrozně hrdý a nadšený, když mohu někam vyrazit. My, veteráni studené války, nemusíme už nikomu nic dokazovat. Křiváka dávno nedopnu, vlasy mám šedivé, už tolik nevidím. Jenže to tam pořád je. Ta touha vypnout, přeřadit do módu normálnosti a zapomenout na Michala Davida, na debilní reklamy, na svět, ve kterém lidé dělají stále stejné chyby. Pořád je ve mě kus rebela. Jdeme na to. Když mě Michal vyzvedne, usmívám se. Bude to jízda!
A taky že je. Kecáme, vzpomínáme, vzduchem létají vtípky jako vždycky. On ten metal je, byl a bude hlavně o setkávání. O kámoších, o pivu a o holkách. Je to tak i teď. No a co, že do hospody už nás přijde jenom pár. My moc dobře víme, že v těch metalových trikách vypadáme tak trošku legračně, ale přátelé, buďte shovívaví, je to náš život. Cesta do Chebu uteče jako voda v Ohři. Zaparkujeme, nasadíme rohlíky na hubu, zatáhneme trošku břicha, protože jsme pořád fešáci a jsme rozhodnuti alespoň na pár hodin zapomenout na podivný svět okolo. Jestli ještě tušíš, co to znamená být opravdový fanoušek, určitě víš, o čem píšu. Uvnitř je spousta známých, prostředí je nádherné, honosné, hodné oslavy. Hodil by se sem spíše oblek, než metalový ohoz, zažívám deja-vu. Tady jsme všichni za chlapáky. Máme drsný vtipy a těšíme se, až první kapela hrábne do strun.
Někdy si už připadám fakt starý a spoustě věcí nerozumím. Už ani nechci držet prst na tepu doby. Všechny ty uřvaný a negativní sociální sítě mě k smrti nudí, i když vím, že bez nich si dneska nikdo nedojde ani na záchod. Dovolte mi ale zmínit jednu věc. Reálnému koncertu, pokecu, pivku s pár přáteli, se nic nevyrovná. Ono to takhle vypadá, že je všechno dávno v prdeli, ale není, nenechte se mýlit. Pořád jsou ještě lidé, kteří bojují, nesou vlajku hrdě vztyčenou. PANDEMIA patří mezi ně. Poslední album je skvělé, navíc vydané u dobrého labelu (ano, v Chebu bylo pokřtěno). Přeju jim to z celého srdce, gratuluji k němu i k výročí a hrozně se těším na slibovaný průřez tvorbou, kterou mají pánové přehrát. Tělo sice možná zestárlo, ale přátelé, uvnitř mě stále tepe mladé srdce toužící po pořádném nářezu. Jdu dopředu, do první brázdy. Budu hrozit, křičet, vyplavím stres, napětí i vztek, který v sobě asi jako každý někdy mívám. Death metal až za hrob!
PANDEMIA - neměl bych to říkat, ale byl jsem chvílemi dojatý. Notoricky známé skladby, hrálo se od všeho něco, vzpomínalo se, byla v tom samozřejmě nostalgie. Nemyslete si ale, že kapela působila nějak staře. Naopak, hroby se otevřely s pradávnou silou a vydaly ta nejděsivější svědectví. Zákon o zachování temné energie zase jednou fungoval se smrtící přesností. Kapela hrála velmi dobře, sehraně jako stroj na zabíjení. Surovost se potkávala s ostrými melodiemi. PANDEMIA vždycky uměla napsat melodie, u kterých praskaly kosti tlakem a jejich oslava 30. let na scéně to jenom znovu potvrdila. Pánové působili jako politi mrtvou vodou a všichni odvedli skvělou morbidní práci. Jako starý fanoušek jsem byl opravdu velmi spokojený. Tohle byl masakr, na který budu ještě dlouho vzpomínat. Co tě nezabije, to tě posílí! Koncert, který na mě působil jako rána pěstí přímo do obličeje!
I shouldn't say this, but I was moved at times. They played a mix of their well-known songs, reminisced, and of course there was nostalgia in the air. But don't think that the band seemed old in any way. On the contrary, the graves opened with ancient power and gave the most terrifying testimony. The law of conservation of dark energy once again worked with deadly precision. The band played very well, as coordinated as a killing machine. Rawness met sharp melodies. PANDEMIA has always been able to write melodies that crack bones with pressure, and their celebration of 30 years on the scene only confirmed this once again. The gentlemen seemed to be covered in dead water, and they all did a great morbid job. As an old fan, I was really very satisfied. This was a massacre that I will remember for a long time. What doesn't kill you makes you stronger! A concert that felt like a punch right in the face!
MESSIAH - tahle legenda je ještě o deset let starší, než PANDEMIA. Na pódium ale nevylezli žádní unavení muzikanti. Naopak, tohle byly zkušené šelmy na lovu. Death metal, thrash metal, notoricky známé melodie a skladby, které umím dodnes nazpaměť. Spousta vzpomínek na staré muchlající se kazety, na nekonečné pařby s kamarády, kteří již dnes nejsou mezi námi. Riffy ostré jako čerstvě nabroušený skalpel, zabijácké bicí i skvělý vokál Marcuse Seebacha, který velmi dobře nahradil mého tolik v minulosti oblíbeného Andyho Kaina (býval si můj idol, měl jsem i plakát na zdi). Ano, byl jsem znovu dojatý. Kapelu totiž vidím poprvé v životě a splnil se mi sen. Mezi skladbami vzpomínám, jsem chycený do sítě, kterou svojí hudbou kapela upletla. Stal jsem se součástí hudby. Cítím ji v morku svých kostí. Usmívám se, křičím, kývu se do rytmu, hrozím. Tohle je metal s velkým M, tohle je hudba, která mě přenesla do úplně jiné dimenze. Kříže v nedalekých kostelích se musely obrátit směrem dolů. Vynikající vystoupení, které se do mě otisklo a navěky tam zůstane. Amen!
This legend is ten years older than PANDEMIA. But there were no tired musicians on stage. On the contrary, these were experienced beasts on the hunt. Death metal, thrash metal, notorious melodies and songs that I still know by heart today. Lots of memories of old, worn-out cassettes, endless parties with friends who are no longer with us. Riffs as sharp as a freshly sharpened scalpel, killer drums and the great vocals of Marcus Seebach, who very well replaced my former favorite Andy Kain (he used to be my idol, I even had a poster on my wall). Yes, I was moved again. I'm seeing the band for the first time in my life and my dream has come true. Between songs, I remember being caught in the web that the band has woven with their music. I've become part of the music. I feel it in my bones. I smile, I scream, I nod to the rhythm, I threaten. This is metal with a capital M, this is music that transported me to a completely different dimension. The crosses in the nearby churches must have turned upside down. An excellent performance that left an impression on me and will remain there forever. Amen!
Návštěvnost byla skvělá. Sál byl zaplněn a zároveň bylo místo na korzování. Mohl jsem tak vyzkoušet svůj nový foťák. Zvuk byl masakrující a dobře čitelný a to snad ve všech koutech kulturáku. Jedinou připomínku bych měl k frontám na pivo a jeho z počátku ne příliš dobrou kvalitu. Jinak ale bylo všechno v nejlepším pořádku. Krásné místo.
Podle chytrých hodinek mám vysokou tepovou frekvenci. Nic kritického, ale rozhodně je znát, že mě koncerty zasáhly hluboko do srdce i do podvědomí. Byla to jízda, je až překvapivé, že kapely ani po těch všech letech neztratily na síle a intenzitě. Jakoby díky zkušenostem na nás měly ještě lepší recept. Adrenalin. Touha zabíjet hudbou. Skvělé hráčské výkony. Všechno tady bylo a doslova mě fascinovala energie, která ke mě z pódia proudila. Ještě si to neuvědomuji, to přijde až za několik hodin, až nebudu moci doma spát, ale jsem moc rád a vděčný, že jsem u toho mohl být. Tohle byla oslava ve velkém stylu. Pocta death metalu jako takovému. Bylo mi úplně jedno, že se svět kolem nás možná zase hroutí a apokalypsa je o hodně blíž než kdy jindy. Tady jsem byl jen já, takový jaký jsem. Obyčejný fanoušek, který si to neskutečně užil. Klaním se až k zemi a moc děkuji, byl to epesní zážitek.
Myslím si to já, i Michal, který mě veze temnotou domů do Plzně. Už jsme spolu zažili mnohé, ale už teď tak nějak podvědomě víme, že na tuhle akci budeme ještě dlouho vzpomínat. Už moc nevidím, neodřídil bych to, ale to není jediný důvod, proč nejsem za volantem. Jsem utahaný, vyšťavený, totálně grogy, protože já neumím jen tak nečinně stát pod pódiem jako sloup. Já prožívám muziku, kterou mám rád, celým svým tělem. Stejně si myslím, že death metal byl, je a vždycky bude hlavně o srdci. PANDEMIE jej stále má a o MESSIAH ani nemluvím. Loučíme se a já si po sprše lehnu jen tak na záda. Jo kurva, je to i můj život, jiný už nebudu. A jsem za to hrozně rád. Děkuji vám za pozornost a doufám, že pokud jste na koncertě nebyli, že se mi povedlo aspoň trošku vám přiblížit skvělou atmosféru a parádní zážitek, kterým pro mě tahle oslava byla. Death metal forever! Co tě nezabije, to tě posílí!
Tento report je věnován všem kamarádům, kteří již nejsou mezi námi a kteří se nemohli této akce zúčastnit. Moc mi chybíte, rád bych si s vámi dal pivo, pokecal a rozebral koncert. Jenže to nejde. Tak aspoň takhle. Byli jste v Chebu se mnou, nemyslete si!