DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemgrindcore. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemgrindcore. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 16. března 2024

Rozhovor - MALEDICTION - Totálně devastující, syrový death grind, který vám vystřelí mozek z hlavy!


Rozhovor s death grindcore skupinou z Velké Británie - MALEDICTION.

Odpovídal Rich Mumford (kytara), děkujeme! 

Recenze/review - MALEDICTION - The Soil Throne (2023):

Ave MALEDICTION! Náš rozhovor asi nemůžeme začít jinak než tím, že vás přivítám zpátky. Ani nevíš, jak jsem se na novou hudbu od vás těšil. Patřím do generace starých fanoušků. Takže díky moc! Musím se ale rovnou na začátek zeptat… Hergot, proč vám to trvalo tak dlouho?

Ahoj kamaráde, děkuji, jsem rád, že se našli lidé, kteří na to skutečně čekali!

Udělat další Malediction je pro nás na pořadu dne už pěkných pár let. Myslím, že jsme se na tom původně dohodli asi před sedmi nebo osmi lety, to bylo v době, kdy Shaun ještě žil a pracoval v USA, chystali jsme se udělat nějaké nové nahrávky na dálku, v plánu tehdy bylo udělat nový 7" se dvěma písničkami nebo tak něco.

Od té doby jsme se s Markem McGowanem snažili přijít s nějakým novým materiálem pro Malediction, ale bez většího úspěchu. Měl jsem spoustu nových riffů, ale nedařilo se mi je skloubit do nové písně. Některé z těchto riffů se nakonec staly "Black Narcissus". Každopádně během pandemie, v polovině roku 2021, jsem zkusil experiment a vyzval sám sebe, abych během jednoho týdne napsal něco úplně nového od nuly, což zafungovalo a dostalo mě to z příšerného autorského bloku, kterým jsem trpěl. Byla to "The Omerta Masquerade" a to mi pak pomohlo dokončit i "Black Narcissus", i když to trvalo několik pokusů, než jsem s tím byl úplně spokojený. Pak jsem poměrně rychle napsal další nové věci a také dokončil nové aranže starých písní, které jsou také na novém EP.

Trvalo nám to dlouho a dokončení EP mi také trvalo dlouho z různých důvodů, které zde nebudu rozebírat, ale bylo dokončeno a nyní je venku. Mám z toho radost. Jsem taky šťastný, že vám můžu říct, že píšu nový materiál rychleji než kdy dřív a jsme na dobré cestě, abychom mohli v roce 2024 nahrát naše debutové album.


Vložil jsem novinku do přehrávače, pohodlně se usadil a po půl hodině skákal po pokoji, jako kdyby mi bylo zase sedmnáct. Rodina na mě koukala, děti si klepaly na čelo. Jenže já nemůžu jinak. Nové EP je sice krátké, ale opravdu se povedlo. Death metal, grind, ale také nezaměnitelná atmosféra a váš rukopis. No, nádhera! Prozradíš nám, jak nové EP vznikalo? Změnili jste po těch všech letech nějak přístup?

U nového materiálu jsme se vědomě rozhodli, že bude přímočarý a věcný a že se nebudeme pouštět do 6-7minutové oblasti, kterou jsme zkoumali v některých pozdějších nahrávkách z 90. let. Myslím, že "Black Narcissus" byla v té době nejkratší skladba, kterou jsem kdy napsal. Nechtěli jsme se předbíhat, a tak jsme písničky udělali tak, aby fungovaly i v kratších časových úsecích. "The Omerta Masquerade" je o něco delší, ale hlavně kvůli outro riffu.

Za druhé, EP vznikalo s vědomím, že jde o obnovení kapely a že se nemůžeme spoléhat na to, že si nás někdo pamatuje nebo ví, kdo jsme, proto jsme znovu nahráli "Infestation" a další staré písně. Chtěli jsme, aby lidé měli nové verze těch písní, ale nechtěli jsme, aby byly na debutovém albu, proto jsou na EP. Druhá strana EP je zároveň jakousi oslavou třiceti let od vydání sedmipalce "System Fear".

Obal je zabarvený do zelena a podle mého opravdu povedený. Maloval jej Daniel Bechthold z Německa. Proč právě on? Jak jste se dali dohromady? Přiznám se, že jeho práci zase tolik neznám, mohl bys nám o tomto velmi talentovaném umělci prozradit něco víc?

Se Shaunem jsme si navzájem předhazovali odkazy a snažili se vymyslet, koho bychom mohli požádat, aby udělal obálku, a Daniel byl mezi nimi. Oběma se nám moc líbila práce, kterou udělal pro Leipu na jejich vydání "Reue". Shaun Danielovi napsal, zjistil, že je to fajn kluk a má zájem s námi spolupracovat, a tak jsme se do toho pustili.

Moc se mi líbí, s čím přišel, a přirostlo mi to k srdci ještě víc.


Surový, temný a chladný zvuk je základ. Letos se opravdu povedl. Nahrávali jste u Dana Mullinse, který je i bubeníkem MY DYING BRIDE. To je ale přeci úplně jiný druh hudby! Opravdu se musím poklonit až k zemi, protože nové EP doslova zabíjí. Připomíná mi staré produkce někde z konce devadesátých let. Jak se vám takového zvuku povedlo dosáhnout, jak nahrávání probíhalo?

Bicí jsme nejprve nahráli na začátku srpna 2022 ve Vibrations Studios v Huddersfieldu v hrabství West Yorkshire v Anglii. Nahrávání bicích se ujal Dan a on a náš bubeník Jon mezi sebou uvařili zvuk bicích. Všechno ostatní se nahrávalo v mém domácím studiu mezi srpnem 2022 a březnem 2023. Většina byla nahrána v srpnu a září 2022. V polovině jsem měl trochu zdravotní potíže, což znamenalo, že jsem nahrávání dokončil až na začátku března 2023. Jediné, co mi opravdu zbývalo udělat, byla kytarová sóla, ale nad jejich provedením jsem opravdu bojoval se svou sebedůvěrou, takže jsem je nakonec napsal a nahrál všechny za týden, což nebylo ideální, ale věc se díky tomu dokončila.

Dan Mullins provedl finální mix a mastering a v průběhu celého procesu nám posílal hrubé mixy. Poslal mi hrubý mix skladby "Black Narcissus", který mě naprosto ohromil. Je pro mě těžké být objektivní ohledně vlastních věcí a z poslechu jsem nedokázal říct, jestli je to dobré, nebo ne. Ale když jsem slyšel tenhle mix "Black Narcissus", úplně mě to odrovnalo. Říkal jsem si: "Tohle je zvuk, který EP potřebuje." Dan trochu přebasoval kytary, aby jim přidal trochu HM-2. S hrdostí můžu říct, že zvuk basy je z velké části moje vlastní práce. Při práci na tomto EP jsem se toho hodně naučil. Zkušenosti, které se nedají koupit. Stejným způsobem budeme dělat i album, na kterém budeme opět spolupracovat s Danem. Zadání pro EP znělo "moderně, ale s citem pro starou školu".

Jakmile jsme měli všechno nahrané, několikrát jsem zašel k Danovi a společně jsme to smíchali a sestříhali, abychom to dotáhli do konce. Byl to skvělý proces, při kterém jsme nesmírně spolupracovali.

Ano, Dan bubnuje pro MDB, ale také ve své kapele BLASPHEMER, která je mnohem přímočařejší death metal. Jejich nové EP "Marked for Death" u Macho Records je vražedné!


Ono taky, doba se hrozně změnila. Dnešní technologie jsou jiné. Umělá inteligence, cloud, znáš to. Jak se s těmito změnami vyrovnáváte vy jako muzikanti? Musí to být přeci úplně jiné, než před třiceti lety. Sledujete nové trendy?

Ano, musel jsem. Bylo nutné nahrávat tak, jak jsme to udělali. Jediný způsob, jak mohla tato nová nahrávka vůbec spatřit světlo světa, byl ten, že naprosto vykouří všechny naše staré nahrávky, a k tomu jsem se musel stát producentem a inženýrem, abych se mohl opravdu důkladně zapojit do všech fází procesu nahrávání a mixování.

Pyšným okamžikem pro mě bylo, když jsem Danovi předal všechny skladby, které jsem nahrál a "zinženýroval", a zeptal jsem se ho, jestli to, co jsem udělal, je dostatečně kvalitní, aby mohl říct, že je to "výjimečná práce". Ale každý na tomhle díle má svůj příspěvek, Jon zabíjí na bicí, Shaun nikdy nezněl lépe. Já jsem nikdy nehrál tak dobře jako na téhle nahrávce. Jediný, s kým jsme soutěžili, jsme byli my sami a osobně si myslím, že jsme na téhle nahrávce překonali všechny naše cíle, a to se absolutně nikdy nestává.

Samozřejmě je to dvousečná zbraň, protože album musí být ještě lepší!

Jsem už taky starý pes a jako každý rád vzpomínám na své mládí. Naše čtenáře bude určitě zajímat, jak jste vlastně dali kapelu kdysi dohromady? Jestli se nepletu, tak jste se jmenovali původně NEUROSIS. Zavzpomínáš pro nás prosím? Kdy a jak vznikli MALEDICTION?

Správně. Kapela vznikla v roce 1989 a já jsem v tom roce napsal "Infestation". Zpočátku jsme si jen tak pohrávali s první sestavou.

Já, Shaun a Mark Fox jsme se znali z Teesside Polytechnic v severovýchodní Anglii a mluvili jsme o tom, že bychom mohli založit kapelu, ale nemyslím si, že by nás to napadlo ještě po třiceti čtyřech letech!

V roce 1990 to začalo být vážnější, Alastair se přidal na bicí a Darren na druhou kytaru a od té doby jsme to rozjeli. V srpnu 1990 jsme nahráli demo "Infestation" a později v roce 1990 sedmipalec "System Fear" a od té doby se věci vyvíjely.

Je fajn mít odkaz z počátku devadesátých let, ale tahle nová verze MALEDICTION byla opravdu o tom, neopakovat minulost. Odkaz je nesmírně užitečný a dal nám trochu náskok od doby, kdy jsme se reformovali, ale pro mě je to hodně pohled dopředu, co můžeme udělat dál, jak se můžeme zlepšit.


Pamatuji si, jak jsem za svého mládí čekal dlouhé hodiny ve frontě před obchodem, abych si koupil novou desku. S kamarády jsme neměli peníze, tak jsme kopírovali kazety a pak se nekonečné hodiny dohadovali, která kapela je lepší. Byly to samozřejmě krásné časy. Jak si začínal s muzikou ty? Kdo byl tvým vzorem? Kdy si vzal do rukou poprvé nějaký nástroj? Co první koncert? A první živé vystoupení? Povídej, přeháněj…

Mám poměrně rozmanité vlivy, některé kytarové kapely z poloviny 80. let mě inspirovaly k tomu, abych se naučil hrát. Pak jsem se dostal k prog rocku, hodně k novým prog/prog revival kapelám 80. let, než jsem se dostal k metalu. Thrashové kapely mě opravdu oslovily způsobem, který tradiční metalové kapely do té doby neznaly. Líbil se mi jejich "pouliční" přístup, prostě to, že nosili každodenní oblečení, a líbilo se mi, že jejich písničky byly o skutečném světě, ne o dracích a čarodějích.

Na kytaru jsem začal hrát v roce 1986, takže mezi mými začátky a založením kapely neuplynula dlouhá doba, asi tři roky.

První koncert, který jsem odehrál, byl první koncert Malediction. Nebyli jsme moc dobří, ale někde se začít musí.

Pocházíte z Middlesbrough. Jak to u vás vypadá s undergroundovou muzikou? Máte nějaké kluby? Nebo musíte do Londýna? Zajímal by mě současný stav vaší scény. Co koncerty? Fanoušci? Kolik tak přijde lidí, když někde hrajete?

Kapela sídlila v Middlesbrough, protože jsme studovali na Teesside Polytechnic (dnes univerzita). Nebylo tam moc scény, hrály tam hlavně hardcore punkové kapely. Měli jsme věčný problém, že jsme byli pro metalisty příliš punkoví a pro punkáče příliš metaloví. Ale nějakou jsme získali, hráli jsme s punkovými a crustovými kapelami, bylo to fajn. Já jsem byl jen na pár koncertech v Londýně, ne někde, kam jsem jezdil.

Teď jsme byli headlinery festivalu Dead of Winter ve skotském Glasgow. Byl to náš první koncert po reformě. Na festivalu vystoupilo jedenáct undergroundových deathmetalových kapel z Velké Británie, cítili jsme se nesmírně šťastní, že jsme byli požádáni, abychom na tomto festivalu hráli, natož abychom ho headlinovali. Festival byl vyprodaný a my jsme hráli pro tři sta diváků.

V březnu nás čeká další koncert s BLASPHEMER, což jsou skvělí kluci, a v květnu budeme hrát na Incineration Festivalu v Londýně, což je pro nás obrovská příležitost. O nabídky na koncerty nemáme nouzi, kvalita koncertů je velmi vysoká, není to jako za starých časů, kdy jsme hráli v náhodné hospodě pro hrstku lidí, tohle jsou pro nás větší koncerty. Bylo velmi potěšující, že jsme byli pozváni na prestižní koncerty v hlavním městě Spojeného království.


Pro nás fanoušky zcela zásadní otázka! Jak a kam chcete MALEDICTION směřovat do budoucna? My chceme první dlouhohrající album! Ne vážně, co plánujete v nejbližší době?

Debutová deska bude určitě nahrána v roce 2024. Album už mám načrtnuté, napsal jsem pro něj čtyři nové písně a jsou to nejlepší věci, které jsem kdy napsal. Vrátíme se ke dvěma třem starým písním a doufám, že Mark a Rik na něm budou mít také každý alespoň jednu novou skladbu. Naším cílem je 9-10 skladeb, maximálně 40 minut. Jsme v dobré pozici, máme víc materiálu, než potřebujeme, takže nahrajeme hromadu věcí a vybereme ty nejlepší. Možná tam bude i nové EP, které by mohlo na album těsně navazovat.

Co pro tebe znamená hudba? Proč si začal vlastně hrát zrovna death metal a grindcore? Jak muzika ovlivňuje tvůj život a pohled na svět? Co ti hudba dala a vzala?

Poslouchám hodně hudby z různých žánrů, ale DM jepro mě výjimečný a v posledních letech je pro mě skutečným potěšením znovu se ponořit do této scény a poznat některé současné kapely. Myslím, že vždycky budu metalový hudebník; mám rád i jiné žánry, ale moje dovednosti se opravdu týkaly hlavně metalu a jeho různých subžánrů.

Hodně ze svého světonázoru jsem získal od umělců, které jsem poslouchal, hudba mi pomohla při vytváření ideologického a politického rámce mého života. Některé z mých prvních kontaktů s etickými otázkami se odehrávaly prostřednictvím hudby, kterou jsem poslouchal.

Negativní stránkou je, že hudba je náročná práce a často za malou nebo žádnou odměnu. Strávíme stovky i tisíce hodin zdokonalováním svého řemesla a utrácíme tisíce liber za vybavení pro často nezajímavý svět. Zmučený umělec je možná klišé, ale z velké části je to klišé docela přesné.

Bylo mi velkou ctí udělat s vámi rozhovor. Přeji ti, aby se nové EP prodávalo po celém světě a abys měl koncerty narvané k prasknutí. Ať se vám daří i v soukromém životě. Víte co? Půjdu si znovu zahrát "The Soil Throne"! Masakr!

Pokud se s námi někdo chce spojit, může navštívit www.malediction.co.uk, kde jsou odkazy na náš Bandcamp a všechny naše sociální sítě.


Recenze/review - MALEDICTION - The Soil Throne (2023):



---------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 26. února 2024

Recenze/review - ONSLAUGHT KOMMAND - Visions of Blood and Gore (2024)


ONSLAUGHT KOMMAND - Visions of Blood and Gore
EP 2024, Godz ov War Productions

for english please scroll down

Probudíš se uprostřed noci a připadáš si jako bys ležel v ohni. Pálí tě celé tělo a příčinou je stará rána. Před mnoha lety tě napadli v tiché ulici. Padl si k zemi a kolem tebe se rozlila kaluž rudé krve. Bodnutí do břicha. Málem si zemřel, ale jako zázrakem si přežil. Přesto se ti stále někdy stává, že se staré rány znovu ozývají. Jako v případě poslechu nového EP "Visions of Blood and Gore", které letos vydala chilská kapela ONSLAUGHT KOMMAND.

Přečtěte si recenzi na předchozí demo nahrávku i krátký rozhovor (odkazy jsou dole pod článkem). Rozhodně stojí za to, stejně jako nové EP, které stále mokvá jako stará mršina. Smrdí a hnije, jako nakažené tkáně. Kombinace death metalu, špíny, blacku, grindu a absolutní temnoty, rozhodně zaujme všechny dávno prokleté. Stačí jen pořádně přidat volume. 


Tohle je poctivá hrobnická práce. Kus masa prolezlého červy, které vám kapela hodí přímo do ksichtu. Netuším, jestli jste někdy stáli brzy ráno na hřbitově a asistovali při exhumaci starého hrobu. Nicméně, zážitek je velmi podobný, jako setkání s "Visions of Blood and Gore". Tentokrát ale zmizela mrtvola. Toulá se někde po hřbitově, možná poslouchá tuhle nahrávku se svými kolegy. To zatím netuším. Co ale vím jistě je, že se letos povedlo těmhle maniakům nahrát skladby, u kterých povstanou všechny zombie v okolí a začnou tančit na svých vlastních hrobech. Pokud jste vyrůstali na podobné hudbě na začátku devadesátých let minulého století a dodnes sbíráte nahrávky na kazetách, neváhejte ani chvilku. Jasně, je to hluboký underground, je to špína, absolutní tma a nenávist. Ale také muzika, která vzešla ze starých pohřebišť, z prokletých katakomb. Někdy nevím, jestli moje rány opravdu krvácí, ale když poslouchám tuhle desku, zažívám stále dokola velkou bolest. Vše je opravdové, upřímné, zahrané bez kompromisů. Mám to takhle moc rád. Obal, zvuk, produkce, vše je podřízeno jedinému - zabít vás hudbou, pohřbít zaživa. Beru do rukou lopatu a jdu si vykopat vlastní mrtvolu. Jasně že neznalým bude album připadat monotónní a stereotypní, ale to hodně záleží na tom, jak vnímáte metal jako takový. Mám rád podobné morbidní ozvěny ze záhrobí. Mám rád, když songy řežou jako čerstvě nabroušený skalpel. Pokud jste na tom stejně jako já, neváhejte ani chvilku. Dostanete pořádnou porci hororových zážitků. Probudíš se uprostřed noci a připadáš si jako bys ležel v ohni. Pálí tě celé tělo a příčinou je stará rána. Před mnoha lety tě napadli v tiché ulici. Padl si k zemi a kolem tebe se rozlila kaluž rudé krve. Exhumace hnusné, smradlavé black death grindové mršiny! 


Asphyx says:

You wake up in the middle of the night and you feel like you're lying in a fire. Your whole body is burning, and the cause is an old wound. Many years ago, you were attacked in a quiet street. You fell to the ground and a pool of red blood spilled around you. A stab in the stomach. You almost died, but miraculously you survived. Yet sometimes you still find old wounds reappearing. Like in the case of listening to the new EP "Visions of Blood and Gore", released this year by the Chilean band ONSLAUGHT KOMMAND.

Check out the review of the previous demo as well as a short interview (links are at the bottom of the article). Definitely worth checking out, as well as the new EP, which is still dripping like an old carcass. It stinks and rots, like infected tissue. A combination of death metal, filth, black metal, grind and absolute darkness, it's definitely going to appeal to the long damned. All you have to do is turn up the volume.


This is honest grave digging. A piece of worm-infested flesh that the band throws in your face. I don't know if you've ever stood in a cemetery early in the morning and assisted in the exhumation of an old grave. However, the experience is very similar to encountering "Visions of Blood and Gore". But this time, the corpse has disappeared. He's wandering around the cemetery, perhaps listening to this recording with his colleagues. I don't know yet. What I do know is that this year these maniacs managed to record songs that made all the zombies in the area rise up and dance on their own graves. If you grew up on music like this in the early 1990s and still collect cassette tapes to this day, don't hesitate a moment. Sure, it's deep underground, it's filth, it's absolute darkness and hate. But it's also music that came out of the old burial grounds, the cursed catacombs. Sometimes I don't know if my wounds are really bleeding, but when I listen to this record, I experience great pain over and over again. Everything is real, honest, played without compromise. I love it that way. The cover, the sound, the production, everything is subordinated to one thing - to kill you with the music, to bury you alive. I'm taking a shovel and digging up my own corpse. Sure, to the uninitiated the album will seem monotonous and stereotypical, but that depends a lot on how you perceive metal as such. I like these morbid echoes from beyond the grave. I like the songs to cut like a freshly sharpened scalpel. If you're like me, don't hesitate a moment. You're gonna get your fill of horror. You'll wake up in the middle of the night and feel like you're lying in a fire. Your whole body is burning and the cause is an old wound. Many years ago, you were attacked in a quiet street. You fell to the ground and a pool of red blood spilled around you. An exhumation of filthy, stinking black death grind carrion!


about ONSLAUGHT KOMMAND on DEADLY STORM ZINE:




tracklist:
1. Old Death Ripper
2. Headless
3. Visions Of Blood And Gore
4. Dead Body Love (Pungent Stench Cover)

Line-up:
Necromancer • Guitars
Behemot • Guitars
SplatterHate • Bass, Vocals
Cvnthvnt • Drums

neděle 11. února 2024

Recenze/review - PIKODEATH - Killed by Silence (2023)


PIKODEATH - Killed by Silence
CD 2023, DEFENSE RECORDS

for english please scroll down

Určitě znáte ten pocit, když vás všechno štve, svět je černý a připadá vám, že na vás padá nebe. Úsměvy kolemjdoucích vám připadají jako jedovaté škleby. V práci se uklidíte do kouta a nemluvíte. Uvnitř vašeho srdce tepe vztek, frustrace. Kdybyste měli po ruce kladivo, rozbourali byste nejbližší zeď nebo obličej někoho zlého. Utíkáte domů a v hromadě nahrávek hledáte nějakou, u které byste se mohli pořádně vyřvat. Měl bych pro vás jeden tip. Maniaky PIKODEATH z Liberce, kteří vás svým posledním albem "Killed by Silence" pořádně nakopnou. Vymáchají vám ksicht v kaluži plné krve. 

A vy se budete spokojeně kývat do rytmu a konečně se vám uleví. Zrovna včera mi vytrhli několik silných zubů a můj obličej byl zkřivený bolestí. Nepomáhaly léky, ani rouhání. Když odezněla anestezie, potřeboval jsem do žil pořádnou dávku thrash a death metalu. PIKODEATH byli jasnou volbou. Doporučuji poslouchat pořádně nahlas!

 

Tuhle smečku můžete potkat na malých i větších pódiích nejen na severu Čech a v Německu již dlouhých 25 let. Nebudu vám zde popisovat historii kapely, schválně koukněte na jejich stránky, je rozhodně zajímavá. Jedná se o zkušené, vyzrálé muzikanty, kteří přesně vědí, co chtějí hrát. Nic nepředstírají, nemají fotky v lesklých metalových časopisech, ani s nimi nejsou rozhovory v celostátních rádiích. Jsou ale řádnými členy undergroundu, na které je spolehnutí. Stylově odkazují na staré maniaky z devadesátých let minulého století (napadají mě třeba MALEVOLENT CREATION, DECEASED, VADER). To ale v závěru není vůbec důležité. Hlavní totiž je, že pokaždé, když je někde potkám a pařím pod pódiem nebo doma v pokoji, když sedím u svého přehrávače, tak pokaždé mi jejich hudba připomíná lavinu z kamení, krve a prašivých kostí. Vždy do ní spadnu a jsem rozdrcen na prach. Jasně, pánové nepřinášejí nic nového, ani převratného, ale svůj styl si na posledním albu vybrousili k dokonalosti. Dokáží být rychlí a ostří jako právě nabroušený skalpel, ale i temní, jako čerstvě vykopaný hrob. PIKODEATH jsou smečkou divokých, zuřivých, prašivých psů, které potkáte na periferii vašeho města. Jejich hudba je uvěřitelná, zahraná od srdce a to je pro mě osobně často víc, než satan ví jaká ekvilibristika a složité pasáže. Je pro mě velmi příjemné se nechat roztrhat na kusy. Pokud jste ráno vstali špatnou nohou a štve vás celý svět, tak si pamatujte, že tahle kapela vám vystřelí mozek z hlavy. To vám můžu podepsat vlastní krví. Thrash death metalové tsunami, po kterém zůstává pouze zničená země! 


Asphyx says:

I'm sure you know the feeling when everything is annoying you, the world is black and it feels like the sky is falling on you. The smiles of passers-by seem like poisonous grins. At work, you retreat into a corner and don't speak. Inside your heart beats anger, frustration. If you had a hammer handy, you'd smash the nearest wall or the face of someone evil. You run home and search through the stacks of records for one to scream at. I got a tip for you. The maniacs PIKODEATH from Liberec, who will kick your ass with their latest album "Killed by Silence". They'll wash your face in a pool of blood. 

And you'll be swaying to the rhythm and finally relieved. Just yesterday, I had a couple of strong teeth pulled out and my face was contorted in pain. The medicine didn't help, nor did the blasphemy. When the anesthesia wore off, I needed a good dose of thrash and death metal in my veins. PIKODEATH was the obvious choice. I recommend listening really loud!


You can meet this pack on small and bigger stages not only in North Bohemia and Germany for 25 years. I won't describe the history of the band here, check out their website, it's definitely interesting. They are experienced, mature musicians who know exactly what they want to play. They don't pretend anything, they don't have pictures in glossy metal magazines, nor are they interviewed on national radio. But they're proper members of the underground who can be counted on. Stylistically they refer to the old maniacs from the 90s (MALEVOLENT CREATION, DECEASED, VADER come to mind). But that's not important in the end. The main thing is that every time I meet them somewhere and party under the stage or at home in my room, sitting in front of my player, their music reminds me of an avalanche of stones, blood and scabby bones. I always fall into it and get crushed to dust. Sure, the gentlemen bring nothing new or groundbreaking, but they have honed their style to perfection on their latest album. They can be fast and sharp as a freshly sharpened scalpel, but also dark, like a freshly dug grave. PIKODEATH are a pack of wild, fierce, mangy dogs you'll meet on the outskirts of your city. Their music is believable, played from the heart, and for me personally that's often more than Satan knows what equivalence and intricate passages. I find it very enjoyable to be torn apart. If you've gotten off on the wrong foot in the morning and you're pissed off at the whole world, just remember that this band will blow your brains out. I can sign that in my own blood. A thrash death metal tsunami that leaves nothing but ruined earth!


Tracklist:
01. Meinungsmacher 
02. Evidenz Des Deliriums 
03. Four Aces Shooter 
04. Unknown Victory 
05. Pantheon 
06. Foreboding 
07. Soldier Death 
08. Killed By Silence 
09. Patriarch



sobota 27. ledna 2024

Report, photos, video - SQUASH BOWELS, EMBRIONAL, BRUTALLY DECEASED, SEE YOU IN HELL - Divadlo pod Lampou, Plzeň - 26. 1. 2024

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Dostali jsme se do stavu, kdy nás musí vyděsit i předpověď počasí. Když se to dobře pojme, tak i námraza v lednu dokáže být šokem. K tomu se každý den někde stane vražda. Byl to takový hodný soused, vždycky zdravil. Nikdy se nic nezlevní a když je velká úroda, tak určitě zdraží chleba. Ten zdraží vždycky. Kdybych byl mimozemšťan, co před dvaceti lety odletěl a letos se vrátil, asi bych si to hodil. Pokud se tedy může zelený mužíček oběsit. Nemáme to lehké, co? A děláme si to sami. Pliveme na sousedy, protože mají lepší auto, barák, kozatější paní. Chováme se podle influecerentů, kteří jsou zajímaví jenom tím, že se nebojí šokovat. Možná právě proto se čím dál tím víc před vším uzavírám. Nerad čtu špatné zprávy, nelíbí se mi tupé seriály. Místo toho se vracím na začátek. Vždycky jsem miloval knihy, metal, sport a les.

Jak člověk stárne, tak se na něj nabaluje spousta starostí a zodpovědnosti. Občas tomu tak chce osud, někdy starej dobrej strejda Bůh a nebo prozřetelnost, a najednou máme pocit, že na nás všechno padá. Práce, zdraví, starosti. V takových momentech vypínám celej svět a zajdu na pivo s kamarádama. Vyčistíme si hlavu, zasmějeme se, jako my na Výsluní), v pátek k večeru, když jsme se připravovali na koncert (já kupříkladu hlavně na EMBRIONAL a BRUTALLY DECEASED, anžto jsem death metalistou). Jakoby se najednou čas zastavil, když jsem viděl své spolubojovníky, jak do sebe hází vychlazené pivo a usmívají se. Máme to nastavené pořád stejně. Rovnice metal + pivo = zábava, pořád platí a funguje. Když nad tím přemýšlím, tak vlastně stále ještě chodím na akce hlavně kvůli lidem. Atmosféra bývá neopakovatelná a zážitky nepřenosné. Přesto se vám je pokusím opět zprostředkovat. To bylo tenkrát tak...do hospody zavítali i Embrional, zdravíme se, kecáme...



V práci jsem byl neklidný od rána. Na počítači se mi neustále v pravém rohu objevovaly šílené zprávy vygenerované pravděpodobně umělou inteligencí. Krev, sex, šok! Otevřu tedy raději mobil a je to ještě horší. Oklepu se mrazem. Jednak nám v práci netopí a hlavně na mě vyskočil další nenávistný příspěvek. Raději pracuji, abych vše do jedné stihnul. Se sluchátky na uších se připravuji. A vymýšlím názvy metalových kapel (black metal - KABANOS, death metal - ZANÍCENÝ NEHET, thrash metal - ELEKTRICKÝ ZOMBIE, heavy  metal - OCELOVÉ ELASŤÁKY). Domů jedu přes celé město, abych potom prohodil pár slov s rodinou. Na zítra mi nic neplánujte, pravděpodobně se nebudu moc hýbat, mluvit, ani reagovat na světlo. A to musím sepsat report, natáhnout fotky a video. Práce jak na kostele. Nikdo vám za to nic nedá. Pochválí málokdo. Tati a proč to tedy děláš? Abych si vyčistil hlavu. Odpovím a jdu na to pivo. Probíráme knížky, předchozí akce, plánujeme následující. Zkrátka obyčejný, ničím zajímavý život stárnoucích metalistů. Ale srandy je kopec. Jsme na stejné vlně a plně se socializujeme, jak by řekli dnešní mladí. 

Jdu ještě naposledy na žlábek a libuji si, že aspoň ta prostata je zatím v pořádku. Jinak mě bolí celé tělo, moc jsem nespal, moc pracoval, ponocoval, hodně psal, propagoval, snažil se podporovat kapely. Padám na hubu, ale nedávám to na sobě znát. Mám nasazený opravdový, upřímný úsměv a vstupem do mého oblíbeného klubu ze mě všechno spadne. Zdravím další kamarády a známé. Měl bych si dělat poznámky, jako jsem to viděl u jednoho psavce, neměl bych pít, abych se pečlivě soustředil na výkony kapel. Jenže to já neumím. Jsem přesně v takové té vznešeně rozevláté náladě, kdy mě nic "zázrakem" nebolí a je mi moc fajn. Dám si pivo a v družném rozhovoru čekám na první kapelu.


BRUTALLY DECEASED - opět jsme spolu, zase po nějaké době, otevřeli další rakev. Mimo shnilého těla ve značném stádiu rozkladu v ní byl také uložen starý death metal. Rodokmen mrtvého lze vystopovat jak do dalekého Švédska, tak i třeba na Floridu. Gentlemanům to sypalo o sto šest. Praskalo mi v kostech a mozek se vařil ve vlastní šťávě. Pokud vám něco říká pojem trepanace lebky, tak určitě víte, o čem píšu. Kapela připravuje nové album a myslím si, že je na co se těšit. Alespoň dle libozvučných ukázek, které zazněly sálem jako nějací morbidní poslové z katakomb. Říkám to stále a dokola. Když death metal, tak prosím takto. Navíc to mělo poctivý, metalový koule. Howgh! 





We opened another coffin together, again after some time. Apart from the rotten body in a considerable stage of decomposition, it also contained old death metal. The dead man's lineage can be traced to as far away as Sweden and as far away as Florida. Gentlemen were in for a treat. My bones were cracking and my brain was boiling in its own juices. If the term skull trepanation means anything to you, you know what I'm writing about. The band is working on a new album and I think it's something to look forward to. At least according to the lilting samples that rang through the hall like some morbid messengers from the catacombs. I've said it over and over again. If death metal, then please like this. Plus, it had honest, metal balls. Howgh!


SEE YOU IN HELL - crust hard core destrukce těla i mysli. Kapela hraje zcela mimo moji kompetenci, ale baví mě. Už jsem je párkrát viděl a vždy jsem odcházel spokojený. V pátek tomu nebylo jinak. Byla to smršť, vichřice, uragán. Vše náležitě neučesané, naštvané. Pánové to do nás nahrnuli a neměli s námi žádné slitování. Jen jsem měl trošku strach, aby mi nevypadaly plomby a keramika z té mé nevymáchané huby. Taková to byla síla!  




Crust hard core destruction of body and mind. The band plays completely out of my competence, but I enjoy it. I've seen them a couple of times and always left satisfied. Friday was no different. It was a whirlwind, a whirlwind, a hurricane. All properly unkempt, angry. The gentlemen piled into us and had no mercy on us. I was just a little worried about the fillings and ceramics falling out of my unwashed mouth. It was such a force!


EMBRIONAL - každý si asi představujeme peklo jinak. Pokud nevíte nebo tápete, měl bych pro vás jeden tip. Ti chytřejší z vás už asi tuší. Tuhle polskou temnou smečku sleduji již od jejich počátků. Nikdy mě nezklamali. Nestalo se to ani v Plzni. Zazněly songy plné nihilismu, špíny,  hnisu, zkažené krve. Všechno smrdělo sírou a chvílemi jsem měl pocit, že z pódia stéká rozžhavená láva. Hudba těchto satanových následovníků není pro každého. Vyžaduje pozornost a pořádnou dávku morbidní fantazie. Bylo to mocné, divoké, zuřivé, plné krutých a ošklivých melodií. Během vystoupení jsme spolu s kapelou sestoupili o několik metrů pod zem a exhumovali jsme další hroby prokletých. Technika se střídala s agresí a smrt byla velmi blízko. Na tomhle hřbitově se mi hodně líbilo. Skvělá zabijácká práce a death  metal, který smrděl sírou. 







I guess we all imagine hell differently. If you don't know, or if you're confused, I have a tip for you. The smarter among you probably already know. I've been following this Polish dark pack since their early days. They've never let me down. It didn't even happen in Pilsen. There were songs full of nihilism, filth, pus, bad blood. Everything smelled of sulphur and at times I had the feeling that hot lava was dripping from the stage. The music of these followers of Satan is not for everyone. It requires attention and a good dose of morbid imagination. It was powerful, wild, furious, full of cruel and ugly melodies. During the show, the band and I descended several feet underground and exhumed more graves of the damned. Technique alternated with aggression and death was very close. I really liked this cemetery. Great killer work and death metal that reeked of sulfur.


SQUASH BOWELS - je libo něco málo vyhřezlých vnitřností? Nějaké to syrové gore grindové maso, podávané na špinavém prkně? Nejsem v tomhle stylu nijak kovaný a rozhodně není častým hostem v mém jídelníčku, ale pánům to na pódiu moc slušelo. A nejen to. Je to stará parta, co brázdí pódia od roku 1994. Legenda, chcete-li. Poláci kopli do vrtule a na nás se snesl z pódia déšť brutálních riffů, groove pasáží i zuřivých sypaček. Tohle všechno dohromady mělo několik důsledků. Popraskané ušní bubínky, mozek vyteklý z hlavy, střeva, válející se všude kolem. Myslím to samozřejmě obrazně, ale pokud byste byli na koncertě s námi, určitě byste mi potvrdili, že to byl klasický masakr bez kompromisů. Troufám si tvrdit, že se pitva povedla na výbornou! 





Would you like some of the guts of the carcass? Some of that raw gore grind meat served on a dirty plank? I'm not forged in this style, and it's certainly not a frequent guest on my menu, but the gentlemen were very much at home on stage. And not only that. They're an old crew that's been taking the stage since 1994. A legend, if you will. The Poles kicked the propeller and a rain of brutal riffs, groove passages and furious sprinkles descended on us from the stage. All this together had several consequences. Cracked eardrums, brains spilling out of our heads, guts rolling all over the place. I mean this figuratively, of course, but if you were at the show with us, you'd confirm that it was classic carnage without compromise. I dare say the dissection was excellent!

Zvuk byl dobrý, návštěvnost slušná a organizace v pořádku.  

Když už se zadaří a vyrazím na koncert v Plzni, tak se pokaždé utrhnu ze řetězu. Většinou končím na baru, popíjím a nechci, aby akce skončila. Potácím se klubem, tlemím se od ucha k uchu a nic nedbám toho, že už mám věk a šedé vlasy nejen na skráních. Na tomto místě by se slušelo poděkovat pořadatelům a vlastně všem, kdo se o mě tak hezky starali. Ani vlastně pořádně nevím, jak jsem se ocitl doma. Ráno jsem dělal, že spím, nechtěl jsem do toho špinavýho, reálnýho světa plnýho dezinformací, tupých zpráv, umělých celebrit, vstoupit. Pak jsem byl ale stejně probuzen a mě nakonec zůstaly aspoň parádní vzpomínky na skvělou akci. Bylo dobře? Bylo. Díky, díky a ještě jednou pěkně děkuji. Mějte se co nejlépe a vaší podpory si opravdu vážím, nemyslete.


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

---------------------------------------------------------------------------------------------------

středa 24. ledna 2024

Info - NIGHTS ov GORE and DESTRUCTION Tour 2024 - SQUASH BOWELS (PL), EMBRIONAL (PL), BRUTALLY DECEASED (CZ), SEE YOU IN HELL (CZ)



SQUASH BOWELS (PL)

EMBRIONAL (PL)

BRUTALLY DECEASED (CZ)

SEE YOU IN HELL (CZ)

Pátek 26. ledna 2024 - Plzeň – Pod Lampou

Sobota 27. ledna 2024 – Brno – Kabinet Múz + Deviance

Pátek 16. února 2024 - Praha – Modrá Vopice + Impulsealer*

Sobota 17. února 2024 – České Budějovice – MC Fabrika + Pure, Taedifer*

Čtvrtek 22. února 2024 - Lódz – Klubopiwiarnia

Pátek 23. února 2024 – Warszawa – VooDoo

Sobota 24. února 2024 – Bielsko - Biala – Rudeboy

* bez SYIH

Polská gore grindová legenda Squash Bowels, blasphemici Embrional, švédském nasáklý death metalisté Brutally Deceased a HC/crustový veteráni See You in Hell vyjedou na začátku letošního roku na společné víkendové tour nazvané NIGHTS ov GORE and DESTRUCTION, v rámci kterého se představí 4x v ČR!

Polsko je Evropským srdcem gore grindu a Squash Bowels nesou hrdě již neuvěřitelných 30 let na scéně prapor nasáklý krví a spiritusem a po delší době se představí v Čechách na klubové scéně. Kapela z Polského Bialystoku s neuvěřitelně dlouhým seznamem vydaných nahrávek a splitů bezpochyby patří k tomu nejlepšímu, co gore grind za svoji historii přinesl. Čekají vás brutální riffy střídající chytlavé groovy party, ultra rychlé sypačky a zprasený zpěv. Těšte se na legendy gore grindu, těšte se na Squash Bowels!

Extrémnímu metalu se v Polsku bezpochyby posledních 20 let daří. Embrional jsou jednou z kapel, která patří k tomu nejlepšímu, co v rámci death metalu za poslední roky vznikly. V Polsku byla vždycky velmi silná death metalová scéna a na pevných základech, které kdysi postavili např. Vader s Behemoth vznikla nová akvizice, kterou v roce 2003 založil Marcin Skullripper. Agresivní, temný a velice technický death metal v nejvyšší kvalitě. Kapela se členy Azarath, Dissenter nebo Hellfuck přiveze apokalyptickou jízdu smrti.

Další partou, která se v rámci NIGHTS ov GORE and DESTRUCTION tour představí, jsou domácí Brutally Deceased. Kapela, která už od roku 2007 drtí poctivý metal smrti se švédským HM-2 zvukem má čerstvě nahranou novou desku. Kromě klasických skladeb bezpochyby dojde na těchto koncertech i k představení některých novinek z připravovaného alba, které slibuje smršť sofistikovaných a atmosférických riffů podpořenou profesionálně zahranými blasty.

Druhým českým zástupcem na tomto turné jsou léty prověření borci z Brna - See You In Hell! Kapela, která už přes 20 let drtí poctiví hardcore crust s temnými texty má čerstvě vydanou desku „Do smrti a ještě dál“, která vyšla u Insane Society records a kterou v rámci setu určitě představí. O kvalitě SYIH v tomhle stylu nemůže být pochyb, se svojí muzikou objeli celý svět a tak nezbývá než se těšit na nihil crust as fuck!

 fb events:

https://www.facebook.com/events/1059938801674494

https://www.facebook.com/events/876613940248606

https://www.facebook.com/events/1343314846263548

https://www.facebook.com/events/1519408218808666

---------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 26. prosince 2023

Recenze/review - REAP - Born from Plague (2023)


REAP - Born from Plague
CD 2023, Selfmadegod Records

for english please scroll down

Obyčejný lidský rozum už nikoho nezajímá. Stali jsme se obětmi svých vlastních zvrácených představ. Staré apokalyptické sci-fi filmy se stávají pomalu realitou. Rabování, lynčování, rozzuřený dav, ovládaný jako roboti. Stačí jim hodit kus syrového masa a roztrhají vás na kusy. Bývá mi smutno, když sleduji zprávy, jsem rozčilený, když čtu příspěvky v diskuzích. Raději bych vzal do rukou motorovou pilu a všechno rozřezal. Jenže to bych byl jako oni, jako šílenci s prázdným pohledem, pochodující ulicemi. Raději v podobných chvílích vyhledávám hudbu, která mi vyčistí mysl.

Dostala se mi do rukou první deska amerických maniaků REAP. Nenechte se mýlit tím, že o smečce nic nevíte. Měli byste to napravit. Pod tímhle jménem jsou totiž podepsáni zkušení muzikanti z kapel jako LIVIDITY, NECROTIC DISGORGEMENT, BETWEEN THE KILLINGS, GORGASM, DEADEN. Mám takový pocit, že si pánové jednou sedli někde v hospodě a nad barem zrovna vysílali zpravodajství. Naštvali se, šli do studia a vytvořili tuhle desku. Je totiž po okraj narvaná vztekem, surovostí a touhou ničit. A taky skvělým death metalem a grindem. 


Když jsem byl mladý, tak jsem kdysi zažil pár šílených rvaček. Dostal jsem několik ran a pak do mě kopali a mlátili mě. Přežil jsem vlastně zázrakem. A pamatuji si, že nejhorší nebyla fyzická bolest, ale ponížení. Měl jsem obrovský vztek a byl jsem frustrovaný. A tak jsem poslouchal kapely jako NAPALM DEATH, ROTTEN SOUND, S.O.D., NASUM. Vztek mě potom přešel, vyřval jsem se na koncertě, skočil jsem do mosh-pitu. Tak přesně takhle hrají i REAP. Pánové exhumovali starou školu a udělali to velmi elegantně a uvěřitelně. Při poslechu si opravdu připadám, že jsem vstoupil do ringu. Nemám žádné rukavice, ani chrániče. Cítím jednotlivé riffy i údery bicích, vnímám jejich sílu a energii. Ctí se zde ryzí pravidla, tradice, vše je takové opravdové, syrové, reálné. Žádné dnešní napomádované primadony, ale tvrdí chlápci, co už nemusí nikomu nic dokazovat. Základem je vždy dobrý zvuk a na ten si dali pánové pozor. Všechno je v pořádku, stejně jako obal, který jak známo prodává. Američané jdou zkrátka na dřeň, vše je ohlodané na kost. Vy si tak můžete vychutnat nejen skvělé songy, ale i velmi podmanivou atmosféru. Vždycky, když píšu nějakou recenzi, tak si sednu, zapnu přehrávač a chvilku jen tak sedím a poslouchám. Tentokrát jsem ale po několika skladbách skákal po pokoji a vypadal jako po zásahu elektrickým proudem. Není divu, v téhle desce je nakumulováno obrovské množství tlaku a energie. Obyčejný lidský rozum už nikoho nezajímá. Stali jsme se obětmi svých vlastních zvrácených představ. Zrozeni z hněvu, nenávisti a lidského šílenství! Klasický death grindový masakr motorovou pilou!

Asphyx says:

Ordinary human reason no longer interests anyone. We have become the victims of our own perverted ideas. The old apocalyptic science fiction movies are slowly becoming reality. Looting, lynchings, angry mobs controlled like robots. Just throw them a piece of raw meat and they'll rip you apart. I get sad when I watch the news, I get angry when I read the posts on the discussion boards. I'd rather pick up a chainsaw and cut it all up. But then I'd be like them, like the blank-eyed lunatics marching through the streets. I prefer to seek out music to clear my mind at times like this.

I got my hands on the first record by American maniacs REAP. Don't be fooled into thinking you know nothing about the pack. You should fix that. Under this name are signed experienced musicians from bands like LIVIDITY, NECROTIC DISGORGEMENT, BETWEEN THE KILLINGS, GORGASM, DEADEN. I have a feeling that the gentlemen once sat down in a pub somewhere and the news was being broadcast over the bar. They got pissed off, went into the studio and made this record. It's filled to the brim with anger, rawness and a desire to destroy. And great death metal and grind.


I had some crazy fights when I was young. I got hit a few times and then I got kicked and punched. I survived by a miracle, actually. And I remember the worst part wasn't the physical pain, it was the humiliation. I was very angry and frustrated. So I was listening to bands like NAPALM DEATH, ROTTEN SOUND, S.O.D., NASUM. And then the anger would pass, and I'd yell at a show, and I'd jump into a mosh pit. That's exactly how REAP plays. The gentlemen exhumed the old school and did it very elegantly and believably. Listening to them, I really feel like I've stepped into the ring. I'm not wearing any gloves or pads. I feel the individual riffs and drum beats, I feel their power and energy. The pure rules and traditions are honored here, everything is so real, raw, real. Not today's pompous prima donnas, but tough guys who don't have to prove anything to anyone anymore. The basis is always good sound and the gentlemen have paid attention to it. Everything is fine, as is the packaging, which as we know sells. The Americans go to the bone, everything is gnawed to the bone. So you can enjoy not only great songs, but also a very captivating atmosphere. Every time I write a review, I sit down, turn on the player and just sit and listen for a while. But this time, after a few songs, I was bouncing around the room looking like I'd been electrocuted. No wonder, there is a huge amount of pressure and energy accumulated in this record. No one cares about ordinary human reason anymore. We've become victims of our own twisted ideas. Born of anger, hatred and human madness! A classic death grind chainsaw massacre!



--TRACKLISTING--
1: Right To Hate
2: Burst
3: Evolve Degrade
4: Erase
5: Blue Over Black
6: Disrespect=Disrespect
7: Snowflake
8: FY2
9: Fuqawf
10: 6 Fucking Feet
11: Despicable
12: Ministers Of Hate
13: 9 Seconds
14: Born From Plague
15: Filled With Hate
16: Participation Trophy
17: Instant Expertise
18: Are You Offended?
19: Vaginistic Culture
20: CoronaLierus

--LINE-UP--
Jimmy Javins- VoKILLLLLLLS (Necrotic Disgorgement)
Kyle Christman-hatetrenome (Protrusion, Sarcohpahgy, Human Filleted ex-Gorgasm ex-Between The Killings)
Von Young- wires / back ups (Between The Killings, ex-Lividity, ex-Deaden)



neděle 17. prosince 2023

Recenze/review - FEASTEM / INSISTENT - (2023)


FEASTEM / INSISTENT
2023, LP/CD/MC 2023, L’Inphantile Collective

for english please scroll down

Venku mrzlo a v ulicích se toulaly divné stíny. Oči upřené do obrazovek, cítil jsem z nich nenávist. Všichni se sešli v šíleném davu a měli ústa plná prázdných slov a vzteku. Šel z nich strach. Hledali nejslabší kus, další oběť. Rabování, násilí a nekonečná bolest. Vypnul jsem televizi i internet a schoval se do sklepa. Několik metrů pod zem, do temnoty a chladu. Frustrace a beznaděj musely ven. Zapnu hi-fi věž a vložím do přehrávače nové split českých INSISTENT a finských FEASTEM. Stačí několik prvních tónů a kapely mě chytí za vlasy a vytřou se mnou podlahu. Když grindcore, tak prosím v tomto provedení. Neexistuje svět okolo mě, v ulicích nejsou žádné stíny. Jsem jenom já a hudba.

Nebudu vám zde rozebírat podrobně jednotlivé skladby, ani se nebudu zaobírat produkcí a provedením. Obě smečky jsou natolik zkušené, že to ani není potřeba. Po formální stránce je vše v nejlepším pořádku. Pro mě je o hodně důležitější, že mě baví nové splitko poslouchat, že se k němu rád vracím. A to si prosím v tomto stylu opravdu hodně vybírám a jen tak něco se mi nelíbí. 

INSISTENT jsou skvělí v tom,  že je jejich grindcore temný a ošklivý, v určitých momentech s až death metalovým nádechem. Pokud máte rádi třeba takové NAPALM DEATH, NASUM, BIRDFLESH, jste tu správně. Tohle jsou zkušení muzikanti, kteří přesně vědí, jak zabíjet hudbou. Jsou to šelmy na lovu, které když vás potkají, tak vás roztrhají na kusy. V jejich muzice je vztek, frustrace i šílenství. A tak si zase jednou říkám, že kdyby se lidé uklidnili u jejich skladeb a nechodili do nenávistného davu, bylo by nám všem o hodně lépe. Pánové se nebojí i lehce zvolnit, dodat technické pasáže, nechat vyniknout to, co jim jde nejlépe. Masivní tlak, nahrubo nasekanou tmu, totální masakr! Za mě hodnotím velmi vysoko a jejich část si opravdu užívám! Grindcore jízda přímo do pekla! 


FEASTEM jsou neurvalí, více punkoví. Také více potichu, ale to je jenom drobnost. Zmínit to ale musím, protože když split posloucháte v kuse, tak dojde při změně kapely i ke zvukovému skoku. Vše je víc zastřené, pokryté plesnivými pavučinami. Je to divoký tanec na ostrých čepelích čerstvě nabroušených nožů. Schválně si někdy zkuste pustit večerní zprávy a k tomu FEASTEM a uvidíte, jak na vás bude působit hudba doslova podmanivě. Finové se s ničím také moc nepářou, jdou přímo na věc. Nekompromisně, bez zbytečností. Je to rána sekyrou přímo do lebky. Také slyšíte, jak vám praskají kosti? Já ano, zavřený ve starém sklepě, zařazuji tohle splitko mezi nejhranější tento měsíc. Pokaždé, když potřebuji vyčistit hlavu a štve mě současný svět, pomáhá mi přežít. Agrese, blast beaty, totální divoká rvačka s vlastním svědomím. To jsou FEASTEM. 


Máte rádi grindcore? Myslím tím opravdu rádi? Potom je pro vás letošní split doslova povinností. Jasně, obě kapely nepřinášejí nic nového, neobjevují, ani nejsou ničím "progresivní". Jenže o to tady nejde. Slyším a cítím, že obě smečky do toho šly srdcem. Věřím jim každý tón, každou notu. A to pro mě bude vždy důležitější, než satan jaká dokonalost. Grindcore vám má nakopat zadky, měli byste být po poslechu rozervaní. A to já prosím pěkně jsem. Nezbývá, než oběma kapelám poděkovat za jejich hudbu a přidat znovu hlasitost. Venku mrzne a v ulicích se toulají divné stíny. Oči upřené do obrazovek, cítím z nich nenávist. Všichni se sešli v šíleném davu a mají ústa plná prázdných slov a vzteku. Strach už z nich dávno nemám. Pustil bych jim do ksichtu tohle skvělé splitko! Totálně temný grindcore, ohlodaný až na kost! 

Asphyx says:

It was freezing outside and strange shadows were wandering the streets. Eyes fixed on the screens, I could feel the hatred. They were all gathered in a maddened crowd, their mouths full of empty words and anger. Fear was coming from them. They were looking for the weakest piece, the next victim. Looting, violence and endless pain. I turned off the TV and the internet and hid in the basement. A few meters underground, in the dark and cold. Frustration and despair had to come out. I turn on the hi-fi tower and put in the player the new split of Czech INSISTENT and Finnish FEASTEM. Just the first few notes and the bands grab me by the hair and wipe the floor with me. If grindcore, then please in this version. There is no world around me, there are no shadows in the streets. It's just me and the music.

I'm not going to go into detail about each song here, nor will I go into the production and execution. Both packs are so experienced that it's not even necessary. Formally, everything is in the best order. For me, it is much more important that I enjoy listening to the new split, that I like coming back to it. And please, I really choose a lot in this style and just don't like anything.

INSISTENT are great at making their grindcore dark and nasty, with a death metal edge at certain points. If you like the likes of NAPALM DEATH, NASUM, BIRDFLESH, you've come to the right place. These are experienced musicians who know exactly how to kill with music. They're beasts on the prowl that will tear you apart when they meet you. There's anger, frustration and madness in their music. So once again, I think if people would calm down to their songs and not go into a hateful crowd, we'd all be a lot better off. The gentlemen aren't afraid to slow things down a bit, to add technical passages, to let what they do best shine through. Massive pressure, coarsely chopped darkness, total carnage! For me I rate very highly and I really enjoy their part! Grindcore ride straight to hell!


FEASTEM are more uncouth, more punk. Also more quiet, but that's just a small thing. I have to mention it though, because if you listen to the split all the time, there is a sonic jump when the band changes. Everything is more obscured, covered in mouldy cobwebs. It's a wild dance on the sharp blades of freshly sharpened knives. Try the evening news and FEASTEM sometime and see how the music literally captivates you. The Finns don't mess with anything too much either, they get straight to the point. Uncompromisingly, no frills. It's a hatchet blow straight to the skull. Can you hear your bones cracking too? I do, locked in an old basement, I'm putting this split in the top ten most played this month. Every time I need to clear my head and get annoyed with the world, it helps me survive. The aggression, the blast beats, the all-out savage brawl with your own conscience. These are FEASTEM.


Do you like grindcore? I mean really like it? Then this year's split is literally a must for you. Sure, both bands don't bring anything new, they don't reinvent, nor are they "progressive" in any way. But that's not the point. I can hear and feel that both packs have put their hearts into it. I believe every note, every note. And that will always be more important to me than satanic perfection. Grindcore is supposed to kick your ass, you should be torn apart after listening to it. And I'm pretty sure I am. I can't help but thank both bands for their music and turn the volume back up. It's freezing outside and there are strange shadows wandering the streets. Eyes fixed on the screens, I can feel the hatred. They're all gathered in a maddened crowd, their mouths full of empty words and anger. I'm not afraid of them anymore. I'd drop this great split in their faces! Totally dark grindcore, gnawed to the bone!


tracklist:

FEASTEM
Unending Slaughter
Shells
Disinformation Jesus
Autius
The Possibility of Life's Destruction (DISCHARGE cover)
Silence is Deafening (NAPALM DEATH cover)

INSISTENT
Separation
Overseer
Sickness
Furious
Ambush
Disgust
Oppressor

band FEASTEM:
Patrik Fält – bicí
Olli Nokkala – kytara
Petri Eskelinen – zpěv
Niko Lainas – baskytara

band INSISTENT:

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine