DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemreport. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemreport. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 26. srpna 2025

Report, photos, video - BACK TO THE SYMBOLIC 2025 - A CANOROUS QUINTET, DEAD HEAD, DEMONICAL, NECROTESQUE, MELANCHOLY PESSIMISM, SYMBTOMY - Tři Dvory u Kolína - 22. - 23. 8. 2025

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


kompletní fotogalerie zde / all photos here:

pátek 22. 8. 2025

Tři dny po minulém ročníku jsem stál uprostřed noci v nemocnici v Plzni a modlil se, aby vše dobře dopadlo. Naproti mě svítil měsíc, velký měsíc jako z hororu. Byl jsem ještě plný zážitků. V pavilonu, na který jsem se díval, byla psychiatrie a blázni řvali do tmy. Měl jsem strach. Do práce jsem šel rovnou. Zavolali mi během směny, abych se přišel rozloučit. Manželka byla na operaci a vypadalo to špatně. Když jsem ji držel za ruku, klepal jsem se. Nakonec vše dobře dopadlo, ale zůstal ve mě ještě dlouhou dobu velký stres. Pokaždé, když jsem se potřeboval nakopnout a vylézt z depresí, tak jsem si vytáhl ze vzpomínek, jako z nějakého šuplíku dobra a pohody, zážitky ze Symbolicu. 


Dnešní svět je divný, nahlížím na to pohledem čerstvého padesátníka. Lidé kolem mě jen čumí do mobilů, nadávají na všechno, ve zprávách jsou války, násilí, někdy mám pocit, že apokalypsa už dávno začala. Není to pravda, ještě pořád existují oázy, ve kterých nepotkáte blbce ani tupouny (no dobře, dva jsem potkal, ale pořád to je málo), místa, kde je fajn, kde se k sobě lidé chovají hezky a mile. Ano, takhle po mnoha ročnících vnímám Back to the Symbolic já. Jsou to hlavně fanoušci, kamarádi i známí, kteří mě donutí pokaždé vylézt z nory, rozhýbat již trošku opotřebované tělo. A také muzika, kterou nikde jinde neslyšíte. Každá návštěva pro mě vždycky hrozně moc znamená. Myslím to vážně kurva, tenhle rok byl náročný a děkuji osudu, bohu, satanovi a klidně i velkému dýňákovi, že se vše v dobré obrátilo. Zase jsem měl v životě jednou z prdele kliku. 


Blížíme se ke Kolínu a já se nějak podvědomě usmívám. Veze mě Michal, se kterým jsme se dlouho neviděli a tak je témat k rozhovoru spousta. Jako mladý jsem miloval dceru Četníka ze Saint Tropez. Pamatujete si ten díl, jak jedou do New Yorku a dostanou se do hippiesácké komunity? Každého objímají a říkají mu, miluji tě! Tak takhle si připadám já, když vlezu do areálu. Přestanu být robotem chodícím do práce a řešícím algoritmy všedního dne. Teď jsem sám sebou. Jakub zvaný Asphyx, guru záhrobních recenzí a rozhovorů. Nebyl bych to já, abych od začátku nedělal trošku problémy. Vytiskl jsem si poctivě vstupenku - z roku 2023. Dejte mi prosím pěkně někdo pivo, musím smočit svůj jazýček a také, k metalu to patří, bez toho není rock´n´roll. Následuje nekonečná zdravice s kamarády, se známými, seznamování, objímání. Čerpám energii. Na další rok, do práce, do života. Jsem jak malé dítě, ve světě, který připomíná klubko jedovatých hadů. Tlemím se. Srším a celým tělem mi projíždí neskutečně množství pozitivní energie. 


Dost ale bylo filozofování. Přijeli jsme hlavně na muziku. Už nejsem ani Gandalf šedý, prošel jsem proměnou v bílého. Tady můžeš být kýmkoliv. Hezkou holkou, milým klukem, lesbou nebo klidně koněm, všem je to jedno, hlavní je, že jsi v pohodě. Jak říkal v jednom díle Homer Simpson: "Carle, mě nevadí, že si černej, mě vadí, že si debil". A tady, kousek od Kolína, to fungovalo. Přijel jsem, jak jinak, hlavně na DEAD HEAD, DEMONICAL, A CANOROUS QUINTET, NECROTESQUE. Jsem tu, abych si zase splnil pár svých snů. Zemědělci mají dožínky, trampové potlach, myslivci poslední leč a my metalisté tělem i duší SYMBOLIC. A protože nechci být jako produkt současné doby, ve které se víc mluví než jedná, tak jdu rovnou i na nějaké ty kapely. 

TORTURED CORPSE - jak se vlastně stane z člověka sériový vrah? Kde se bere všechno zlo a špína, které vždycky vylezou na povrch jako nějaký hnis? Kapela z Polska, hrající syrový death metal ve staroškolském stylu. Opravdově, uvěřitelně, od srdce. Musím rovnou dodat, že jsem spokojený. Všichni odvedli skvělou zabijáckou práci. Kývám se spokojeně do rytmu, popíjím pivo, přesně takhle to mám rád, užívám si všechny ty morbidní melodie, chorobný vokál. Masakr v temné ulici! Tahle smečka na nás zaútočila ze zálohy a prokousla nám hrdlo!




How does a person become a serial killer? Where does all the evil and filth come from that always rises to the surface like pus? A band from Poland playing raw, old-school death metal. Genuine, believable, heartfelt. I have to say right away that I'm satisfied. Everyone did a great, killer job. I nod contentedly to the rhythm, sipping beer, just the way I like it, enjoying all those morbid melodies and sick vocals. Massacre in a dark alley! This pack attacked us from ambush and bit through our throats!

MELANCHOLY PESSIMISM - jedna z kapel, která mě provází celý můj hudební život. A taky brutální sázka na jistotu. Vždycky se mi na nich líbila určitá hravost, takový ten tah na branku, touha ničit hudbou. Pánové nemusí už dávno nikomu nic dokazovat, přesto přijeli, aby nám vyrvali všechny vnitřnosti z těla. Jsou to přesně cílené rány přímo na solar plexus! Divoké kytary, hlas raněné šelmy, melodie, které už mám dávno zadřené pod kůží. Smrt má mnoho podob, a ta, kterou nám přinesli tihle moravští bardi, byla hodně krutá, nekompromisní a hlavně skvěle zahraná. Kult!



 

SYMBTOMY - opět citovali ze starých death metalových učebnic. A dělali to s grácií, nadhledem, s přesností dobře seřízeného stroje na zabíjení. Staré mrtvoly, kterých je v polích okolo Kolína jistě pohřbeno velké množství, znovu ožily a přišly se podívat mezi nás, kteří ještě stále trošku žijeme. Bylo to opět náležitě divoké, syrové, s tradičním feelingem a plesnivou patinou. Mám to takhle stejně nejraději, máme to v krvi všichni, já i kapela. Za mě osobně se jednalo o další ze záseků, na které budu rád a dlouho vzpomínat. Souhlasí se mnou všichni, kteří nedobrovolně odešli z tohoto světa - oběšení, utopení, zastřelení. Death metal, který probudil všechny nemrtvé!




Dejvy žádá Duzl o ruku, já se na to těším už několik týdnů a potom...posedli mě alkoholoví démoni a vše jsem propásl . Mrzí mě to, ale znáte mě....achjo. Tak ať vám to klape a příští rok na svatbě se budu moc těšit. 

DEMONICAL - zase mi jednou popraskaly všechny kosti v těle. Byl jsem pohřben zaživa za zvuků ledových a temných švédských melodií. Absolutní nasazení všech členů, skvělý výkon zpěváka, víka od rakví, která nadskakovala radostí nad tím, že kolem nás znějí syrové severské motivy. Jako bych byl někde daleko v lesích, na starém pohřebišti. Na DEMONICAL bylo, je a vždycky bude spolehnutí. Pánové působili jako jezdci apokalypsy, kteří se přijeli pomstít za všechny příkoří, která byla na vojácích temnoty spáchána. Tohle byla dokonalá esence toho, co mám na tomto stylu tolik rád. Mráz se mi dostal do vnitřností, roztrhal mě na malé kousky. Old school swedish death metal par excellence! 





 

Once again, every bone in my body cracked. I was buried alive to the sounds of icy, dark Swedish melodies. The absolute commitment of all members, the singer's great performance, the coffin lids jumping with joy at the raw Nordic motifs sounding around us. It was as if I were somewhere far away in the woods, at an old burial ground. DEMONICAL was, is, and always will be reliable. The gentlemen seemed like horsemen of the apocalypse who had come to avenge all the injustices committed against the soldiers of darkness. This was the perfect essence of what I love so much about this style. The chill got into my guts and tore me to pieces. Old school Swedish death metal par excellence!

Kdo by chodil spát, když máme svátek radosti. Muzika ve mě postupně doznívá a neskutečně si užívám podmanivou atmosféru, génius loci, který dělají lidé i prostředí. Organizátoři i fanoušci. Všiml jsem si jednoho fenoménu posledních let. Jezdí sem i někteří, kteří třeba metal ani neposlouchají. Samotné holky, dámy i ženy. Chápu je, chápu je všechny. Jsou to totiž lázně, do kterých když vstoupíte, tak se budete rádi a často vracet. Korzuji, natřásám se smíchy, je mi fajn, moc fajn. Jen občas hledám na nebi měsíc, abych mu poděkoval, že jsme všichni celý rok přežili. Potkám spoustu známých, mluvím s nimi a cítím z nich jakousi blaženost. Proč to takhle nemůže být všude? Proč? Bylo by krásně na světě. V hlavě si vytvářím sci-fi příběh, že by tomu tak opravdu bylo. Pomalu, polehounku uléhám na matraci, která je pro mě takovou jistotou a záchytným bodem (díky moc za ni, Dášo i Dejvy, mé staré kosti vám skládají hold). Moc nespím. Najednou je všude zase světlo. Je ještě pátek a nebo už sobota? A proč si pokaždé naplánuji, že nebudu tolik zlobit, že se ovládnu, nechám tělo také odpočinout a pokaždé to dopadne takhle? Mám slabou vůli a nebo jenom radost, že tu jsem? Netuším, jediné co vím je, že jsem byl zase jak carský důstojník. Amen.

sobota 23. 8. 2025

Závidím mladým mužům jejich sebeovládání. Oni třeba tolik nepijí nebo vůbec, hlídají si váhu, kalorie, čistí si mysl, sebe rozvíjejí se. Na všechno mají google a gemini. Já mám jenom bolavou hlavu, v hubě jak v polepšovně a i když je matrace v pohodě, tak mě bolí kyčel. A co udělá starý metalový pes? No, jak bych to jenom... Dá si další pivo, aby se nakopl, protože vážení, já vyrostl na Lemmym. Mám mladé lidi rád, ale někdy mě štvou s tím, že jsou moc vážní, že se moc prožívají. Prdel musí bejt i kdyby fotra věšeli! Chápeš kámo? Pomalu se narovnám a hledám výčep. Lehce posnídám, opláchnu se. Pak zjistím,  že jsem ztratil telefon. Stydím se, ale nakonec vše dobře dopadne. Napíšu domů jednoslovnou SMS - žiju. Po druhém pivu se jak nějaký alkáč oklepu a je mi zase fajn. Pomalu přecházím na absintovou limonádu.

Areál se pomalu probouzí. Holky si jdou čistit zuby. Jsou pomuchlané, ale pro mě stejně krásné. Neznám nic hezčího, než ráno na festivalu. Ozvěny včerejšího dne. Hergot ty vypadáš snad ještě lépe než ve tmě, chce se mi říct, ale už je to jiné. Je moc vidět a trošku se stydím, co jsem to zase vyváděl? Mám milé opice, ale někdy jsem možná až moc ostrý. Miluji černý humor. Rozjíždím se pomalu, chrchlám jak starý naftový motor nebo Jawa 350, kterou vytáhl kdysi děda z garáže jen na svátek. Peristaltika střev se dává do normálu, mysl se jasní, ruce jsou pevné. Ještě za to umím vzít. Díky za každé nové ráno, vy volové!

Kecáme o včerejšku, těšíme se na další kapely. Už nám mnohým není dvacet, spíše je to jak na srazu veteránů. Staré nášivky, milióny zážitků. Jo to já když jsem byl tenkrát v 98 na kapele xy, to bylo úplně jiný. Podobných úryvků zaslechnu v éteru spoustu. Jen si tak na chvilku sednu. Chce se mi zvednout ruce k nebi, poděkovat Velkýmu Dýňákovi, za to, že podobné akce ještě vůbec existují. Srdce mi tepe trošku hlasitěji než jindy. Také cítíte tu sílu sounáležitosti? Já ano. Musím také zaskočit na nějaké ty kapely. 

BLOODY OBSESSION - zajdu na ně s pivem v ruce. Už jsem tuhle kapelu několikrát viděl. Pokaždé to byla stará poctivá vražda. Spokojený jsem i tentokrát. Řeže to, pálí to, ve skladbách je potřebný tlak i energie. Za mě uříznutý palec nahoru a celkové zhodnocení - kurva dobrý!



DYSANGELIUM - dráhu téhle kapely sleduji již od jejich počátků. Přežili jsme spolu personální změny, spoustu skvělých koncertů a musím říct, že mě jejich tvorba stále baví. Pánové v sobě mají něco neklidného, originálního, jakousi uhrančivou melodičnost. Umí šokovat, mají dobré skladby, zároveň všechno odsýpá a nezapomíná se ani na mrazivé melodie. Vystoupení jsem si užil po všech stránkách. Je vám doufám jasné, že jsem tuhle kapelu následoval stejně jako věřící Jimiho Jonese na posledním albu. Bylo to epesní! Potvrzuji a dávám opět vysokou známku kvality. 



NECROTESQUE - představitelé staré holandské death metalové školy a také kapela, kterou mám moc rád. Pánové totiž umí kombinovat ve svých skladbách surovost a temnotu takovým způsobem, že mě pokaždé přikovou ke zdi. Už jsem je jednou na koncertě viděl a byla to jízda přímo do pekla. Tentokrát mi přišlo jejich vystoupení ještě lepší. Démoničtější, ostřejší, divočejší. Tohle je přesně definice toho, co mám na death metalu rád, říkám si v hlavě vlastně po celou dobu, co stojím pod pódiem. Nahrubo nasekaná tma, totální zlo, riffy ostré jako břitva, bicí, které vám vystřelí mozek z hlavy. Nikde nic nepřebývá, nikde nic nechybí. Je to totální masakr, od začátku, do konce. Trepanace lebky!





Representatives of the old Dutch death metal school and also a band that I really like. These guys know how to combine rawness and darkness in their songs in such a way that they always blow me away. I've seen them live once before and it was a ride straight to hell. This time, I thought their performance was even better. More demonic, sharper, wilder. This is exactly what I love about death metal, I keep thinking to myself as I stand under the stage. Roughly chopped darkness, total evil, razor-sharp riffs, drums that blow your brains out. Nothing is superfluous, nothing is missing. It's a total massacre, from start to finish. Skull trepanation!

DEAD HEAD - když pánové vylezou na pódium, usmívám se. Jsme jedné krve, oni i já. Neubráním se dojetí. Splněný sen, definice death a thrash metalu v podobě, v jaké koluje i v mých žilách. Vlastně ani nedokážu jejich koncert hodnotit s nadhledem. Ostré riffy mi rozvibrují celé tělo, líbí se mi nadšení, ta radost, opravdovost, uvěřitelnost, autenticita. Tlak a energie, které k nám stékají dolů, pohlcují nás, jsou jako špinavá řeka, jako jedovatí hadi. Bouchám se do prsou, jsem jako po zásahu elektrickým proudem. Tohle jsou přesně ty chvíle, kvůli kterým rád poslouchám muziku, kvůli kterým jsem stále pravověrný. Jsem nadšený, jsem v jiné dimenzi. Umírám a znovu se rodím. Některé texty umím, tak je zpívám spolu s kapelou. Hlídám vstup do podsvětí jako starý prašivý pes Kerberos už skoro 35 let a vystoupení jsem si neskutečně užil. Klaním se až k zemi a děkuji. Vynikající! 




 

When the guys climb onto the stage, I smile. We are of the same blood, they and I. I can't help but be moved. A dream come true, the definition of death and thrash metal in the form that flows through my veins. In fact, I can't even evaluate their concert with detachment. The sharp riffs vibrate through my whole body, I like the enthusiasm, the joy, the sincerity, the credibility, the authenticity. The pressure and energy that flow down to us, engulf us, are like a dirty river, like poisonous snakes. I pound my chest, I feel like I've been struck by an electric current. These are exactly the moments that make me love listening to music, that keep me faithful. I am excited, I am in another dimension. I am dying and being reborn. I know some of the lyrics, so I sing along with the band. I have been guarding the entrance to the underworld like the old mangy dog Kerberos for almost 35 years, and I enjoyed the performance immensely. I bow down to the ground and thank you. Excellent!

Dejvy oznamuje, že příští rok je desátý výroční Symbolic a přijedou BENEDICTION a XENTRIX. Myslím si, že zase není co řešit, co myslíte?

A CANOROUS QUINTET - ještě ani nevydýchám DEAD HEAD a je tu další legenda. Melodický death metal s nezaměnitelnou atmosférou. Tohle nikde jinde nezažijete, jenom tady, teď v tuhle chvíli, v téhle konstelaci hvězd a nastavení vesmíru. Švédská šlechta, muzikanti od pánaboha, ale hlavně muzika, kterou jsem hltal už jako mladý kluk. Spousta známých melodií, stačilo vždycky, aby kapela začala a v hlavě mi naskočilo pokračování, jako bych měl všechno dávno zakódováno v genech. Víte, tohle jsou právě ty chvíle, kdy i my, co chodíme na koncerty poctivě dlouhé roky, znovu ožíváme. Je to něco nového (alespoň u nás v Čechách), zajímavého. Samotný koncert potom splňoval mé nevyšší nároky. Když jsem se rozhlédl kolem sebe, nebyl jsem dojatý sám. V mnohých tvářích jinak drsných ksichtů bylo možné vystopovat velké množství opravdové radosti. Jen teď, v tuhle chvíli. Bylo to dokonalé, opět moc děkuji. 





 

I haven't even caught my breath from DEAD HEAD and here comes another legend. Melodic death metal with an unmistakable atmosphere. You won't experience this anywhere else, only here, right now, in this constellation of stars and the setting of the universe. Swedish nobility, musicians sent from God, but above all, music that I devoured as a young boy. Lots of familiar melodies, all the band had to do was start playing and the rest popped into my head, as if I had it all encoded in my genes long ago. You know, these are the moments when even those of us who have been going to concerts faithfully for many years come alive again. It's something new (at least here in the Czech Republic), something interesting. The concert itself met my highest expectations. When I looked around, I wasn't the only one who was moved. In many of the otherwise tough faces, it was possible to see a great deal of genuine joy. Just now, at this moment. It was perfect, thank you again.

HELLS BAND - již několik let si nechci připustit, že by se mi mohla líbit kapela, která je revivalem. Nejde mi to přes pusu, jenže když se procházím kolem, tak se opakovaně vracím a stojíce bokem najednou zjišťuji, že i když není vše dokonalé, tak na mě skladby fungují. No, dobře no, kurva, bylo to dobrý. Hele, ale uvědomujete si, že jsem právě přiznal, že nejsem takovej tvrďák? Bylo to moc fajn. Díky. 

Vždycky, když zažiju něco podobného, musím se trošku uklidnit. Dát si pivo. Klidně bych byl chvilku někde sám, vše si vstřebal, nechal v sobě usadit. Toulám se areálem, sleduji rozesmáté tváře fanoušků i kapel. Bavím se dobře, sednu si na lavici a zase hledám měsíc mezi mraky. Kde se schováváš? Chtěl bych ti znovu říci díky. Z rozjímání mě vytrhnou kamarádi. Už jsem zase ve víru noci, vtipkuji, tělo sice už finišuje, mele z posledního, ale jsem starý vytrvalec. Sice si nehlídám kalorie, ani nemám sebeovládání a sebekontrolu současných mladých mužů, ale snad je se mnou aspoň prdel. Objímám celý svět. Ano, jsou chvíle v životě lidským, kdy jsem šťastný. Opravdu šťastný. Je to právě teď. Všem to říkám, řvu to do ticha i do tmy. Měl bych jít spát, ale objeví se Petřín, v ruce lahev a jen kývne. Jsem opravdu slabé povahy a ihned podléhám. A taky je pěkná kláda, sedíme až do 4 hodin a je to taková sranda, že mě bolí bránice. 


Natáhnu se potom na záda a sepnu si ruce na prsou jako kdyby mě měli uložit v rakvi. Vlastně ani moc nespím, klepu na matračce kosu, jsem spíš v takovém tom podivném stavu mezi bděním a sněním. Vydržím tak až do rozbřesku. Možná je to muzikou, alkoholem nebo kombinací obojího, ale připadám si, jako bych byl mimo naši dimenzi. Možná sem i zemřel? Netuším...

Nový areál se povedl, líbí se mi tam, i když jsem spíš konzervativní, nerad měním zaběhnuté pořádky, ale paráda. Nějaké připomínky? Ano, možná by bodly rakety a kdyby byly příští rok i sprchy, bylo by to super. Osobně mi to tak nějak nevadí, ale myslím, že holky, no znáte to. Jinak byla organizace na výbornou. Petřín je kamarád, znám jej dlouhé roky i celý jeho team a přesto musím znovu napsat - jsi borec, jídlo bylo zase super, jak někdo říkal, děláš ze Symbolicu food festival. Skvělé bylo placení čipem, osobně už spoustu let jakoukoliv hotovost odmítám, posunulo to celou akci o level výše, tohle si pochvalovali snad všichni.

Pivo a absintová limonáda cajk!

Zvuk byl super a to jsem se zpočátku stanu trošku bál. Za mě třeba takoví DEAD HEAD doslova zabíjeli. A nejen oni. Někdo mi říkal, že přišlo cca 450 lidí. Zajímavá byla třeba parta Rakušáků, co se loučili se svobodou. Metal neposlouchal nikdo a líbilo se jim u Kolína tolik, že už mají vstupenky na příští rok. Nebo trojice z Hamburku, která se vrací opakovaně. Přijel i basák Asphyx, zahlédl jsem Čurbyho, a další a další. Zkrátka a dobře, dámy a pánové, byla zde samá vybraná společnost. 

Neděle 24. 8. 2025

Viděl a zažil jsem ve svém životě již mnohé, ale letošní SYMBOLIC ve mě bude rezonovat ještě dlouho. Určitě jsem se nestihl rozloučit se všemi. Omlouvám se. Potkal jsem vás ale zase hrozně moc. Vždycky se těším. Jste moje krevní skupina. Mnohé vás beru jako vlastní rodinu. Je mi tak trošku smutno, když odjíždíme. Rozebíráme zážitky a usmíváme se. Bože, bylo toho zase tolik. Musím to nějak vstřebat. Uložil jsem si všechno do šuplíku, do svého trezoru v mozku. A až bude zase někdy ouvej nebo jen tak, až potkám nějakého debila, tak si vzpomínky vytáhnu. Budu se usmívat jako malé dítě. Kdy už budu moc zase přijet? Děkuji vám všem. Svým čtenářům především, je už jenom malý zázrak, že ještě v dnešní době čtete. Děkuji ale i všem známým, kamarádům, kapelám, všem které jsem potkal a byli jste na mě milí a příjemní. Ani nevíte, jak si toho vážím. Držte se! 



about bands on DEADLY STORM ZINE:

TORTURED CORPSE:






MELANCHOLY PESSIMISM:






SYMBTOMY:






DEMONICAL:









DYSANGELIUM:








NECROTESQUE:











DEAD HEAD:






about SYMBOLIC on DEADLY STORM ZINE:











Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)



---------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 16. června 2025

Report, photos, video - SEXTRASH (BRA) & SODOMIZER (DE) - Parlament club, Plzeň - 15. 6. 2025

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here: 


Opravdu se mohou stát z průměrných, obyčejných lidí symboly zla? Tuhle otázku si kladl ve své skvělé knize Luciferův efekt Philip Zimbardo a přemýšlím nad ní i já, když každý den vstávám do práce a sleduji poslední roky dění kolem sebe. Jakoby se něco změnilo, jakoby nad námi visel podivně černý mrak. Možná už Bafomet čeká na poslední pokyn, aby znovu vstoupil na svět. Ukázal nám svoji pravou tvář. Představuji si jej jako některé ze svých kolegů  z práce s hezkou upravenou vizáží, uvnitř zkažené a zlé. Dost ale bylo stěžování, dnes je neděle a nechci, aby se stala nudou. I když narovinu, někdy se nudím docela rád. 

Jednou za čas zkrátka potřebuji vyčistit hlavu, ujistit se, že někde je ještě svět v pořádku. Měl jsem to tak ve svém mládí a mám to tak dodnes. Líbí se mi, že je na koncertech vše ohlodáno na kost, že vzduchem létá napětí, radost. Jakoby pod pódiem neměl nikdo žádnou masku a každý tu byl jen sám za sebe. Připravím si tedy doma foťák, nabiju baterie, vyberu hotovost a vydám se do plzeňského Parlamentu, toho času místa, kde dosud žije opravdový metalový underground. Čekají mě dvě divoké kapely ostré jako břitva. Přesně podle mého gusta. 



Sestupuji po schodech dolů a těším se jak na pivo, tak na muziku. Už dávno jsem si všiml, že jsou zde všichni milí, pohodoví, což je v kontrastu s temnou výzdobou pro někoho možná zpočátku trošku zarážející, ale my, staří metaloví psi moc dobře víme, že tomu tak je. Jsou to mimikry, kterými se bráníme proti mainstremu, proti růžovým králíčkům v reklamách, proti Zemi ve tvaru krychle. Dávám si první pivo a ve vnitřnostech se mi rozlije příjemné teplo. Těším se na první riff, až do toho kapely pořádně hrábnou, až mi Lucifer ukáže svoji pravou tvář. Stoupnu si kousek bokem a nasávám atmosféru. Jsem mezi svými. 


SODOMIZER - perverzní, syrový, nekompromisní black thrash metalový útok z toho nejhlubšího podzemí. Kapela, dnes sídlící v Německu, ale s brazilskými krvavými kořeny, se s tím moc napárala. Byla to jízda na rozzuřeném býkovi směřující přímo do pekla. Vše probíhalo ve stylu AURA NOIR, DESASTER, SODOM, MIDNIGHT, VENOM, CELTIC FROST, MOTORHEAD, samozřejmě s vlastními mrtvolnými nápady ve skladbách. Bylo to ostré jako čerstvě nabroušený skalpel. Hudba pro všechny tmáře a prokleté byla předložena s nadšením, odhodláním a krvavou elegancí! Připadal jsem si jako v dobách svého mládí, když se ještě na špínu nehledělo a vše bylo upřímnější a opravdovější. Satan zase jednou seděl na svém trůnu a usmíval se. Apokalypsa dávno začala! 





A perverse, raw, uncompromising black thrash metal attack from the deepest underground. The band, now based in Germany but with bloody Brazilian roots, didn't hold back. It was a ride on an angry bull heading straight for hell. Everything was done in the style of AURA NOIR, DESASTER, SODOM, MIDNIGHT, VENOM, CELTIC FROST, MOTORHEAD, of course with their own corpse-like ideas in the songs. It was sharp as a freshly sharpened scalpel. Music for all the dark and damned was presented with enthusiasm, determination, and bloody elegance! I felt like I was back in my youth, when dirt didn't matter and everything was more honest and real. Satan was once again sitting on his throne, smiling. The apocalypse had long since begun!


SEXTRASH - v nedalekém kostele začala plakat socha panny Marie. Její slzy měly barvu krve a na pódiu stála kapela, která datuje svůj vznik až do roku 1987. Brazilské komando k nám do Plzně přivezlo starodávný, surový a špinavý death thrash metal. Jedná se o jednu z legend, kterou jsem chtěl ještě vidět, slyšet a zažít naživo. Bylo to jedním slovem epesní, dokonalé, zahrané jak z partesu. Pánové, nejen, že nás rozsekali, rozemleli, ale zároveň v sobě měli pověstnou jihoamerickou živočišnost a temperament. Kapela do nás nasázela jednotlivé riffy a melodie jako kdyby do nás střílela zničující nábojnice. Tohle byl pravý metal s velkým M. pro všechny pravověrné, ortodoxní, prokleté. Cítil jsem reálnou přítomnost démonů. Přišli se podívat, hrálo se totiž hlavně pro ně. Ztratil jsem se v naprosté tmě, v krvavých stínech. Neskutečný zážitek, nahrubo nasekané zlo, smíchané s nenávistí. Dokonalá, temná a chladná blasfemie! 

 





In a nearby church, a statue of the Virgin Mary began to cry. Her tears were the color of blood, and on stage stood a band that dates its origins back to 1987. The Brazilian commando brought ancient, raw, and dirty death thrash metal to us in Pilsen. This is one of the legends I wanted to see, hear, and experience live. It was, in a word, epic, perfect, played like clockwork. Gentlemen, not only did they tear us apart and grind us down, but they also had the proverbial South American animalism and temperament. The band fired individual riffs and melodies at us as if they were shooting devastating bullets. This was true metal with a capital M for all the true believers, the orthodox, the damned. I felt the real presence of demons. They came to see, because the show was mainly for them. I lost myself in complete darkness, in bloody shadows. An unreal experience, roughly chopped evil mixed with hatred. Perfect, dark, and cold blasphemy!


Pivo bylo velmi dobře ošetřené, navíc podávané příjemnou a milou obsluhou. Povedl se i zvuk. Žádných námitek nemám ani proti organizaci. Všechno běželo jako na drátkách. Zkrátka a dobře, V Parlamentu bylo moc fajn. Plzeňský underground stále žije!

Za pár hodin vstávám do práce. Budu se z toho několik dní dostávat. Je mi to jedno. Nechodím sice na koncerty už tak často, jak bych chtěl (znáte to, rodina, práce, sport), ale tentokrát jsem si to opravdu užil po všech stránkách. Mám na krku pět křížků a moc dobře vím, že z některých, obyčejných a průměrných lidí se mohou opravdu stát symboly zla. Snažím se jim vyhýbat, vymazat je ze svého života. Raději si užívám muziku, koncerty a život samotný. Nakonec nezbývá nic jiného, než poděkovat všem pořadatelům, fanouškům, kteří stále podporují opravdový metal a samozřejmě čtenářům. Bez vás a vašich kladných ohlasů by nebylo pro koho psát. Děkuji vám, že jste dočetli až do konce. Jdu spát a už teď se těším na další obřad. Ježíš ten den visel otočený směrem dolů. S podivným úsměvem na tváři. Myslím na něj, když jdu ráno v pondělí utahaný do továrny. Zajímavé je, že se usmívám úplně stejně jako on. Hlavou mi totiž pořád létají vzpomínky na včerejší koncert. 

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

pátek 14. března 2025

Report, pohotos, video - POWER FROM HELL, LUCIFERICON - club Modrá Vopice, Praha - 13. 3. 2025

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Už jsem to nějaký čas cítil v kostech. Měl bych poděkovat všem padlým bohům. Zapálit svíce za to, že vše dopadlo dobře. Moc o svých soukromých věcech nepíšu, ale věřte mi, že poslední půlrok byl završením tří let, které byly velmi náročné. Ne, ze mě si dělat srandu, že jsem šedivý, nemůžete. Snažil jsem se být silný, stát manželce po boku a všechno s ní vydržet. Povedlo se. Zázraky se dějí a moderní lékařská věda dokáže divy. Jsem moc rád, že jsem nezůstal na všechno sám. Já potřebuji pro psaní klid, zázemí, jistotu, svůj kout, kam se můžu vracet. Vím moc dobře, že píšu postaru, vyrůstal jsem v době, kdy se to tak dělalo. Nejsem jako fanoušci s placatými čepicemi, co nezažili tištěné časopisy. Možná působím už jako Metuzalix, jako fosílie, co se občas moc vykecává, nesleduje moderní trendy a je určitě zkostnatělý. Jiný nebudu, ale to vy už dávno víte...

Jsem jako starý dinosaurus, jako ten, který plánuje koncerty dlouho dopředu, protože se vždycky připije a druhý den má kocovinu, bolí ho celé tělo a nadává si, proč se už na to nevybodne. Nojo, ale když ono to nejde. Když nemůžu a nikam se dlouho nedostanu, začnou mi koncerty chybět. Hodně si vybírám a LUCIFERICON jsem ještě neviděl. POWER FROM HELL také ne a protože mám obě kapely moc rád, nahlásil jsem si v pátek volno, koupil si vstupenku i jízdenky na vlak a někdy kolem čtvrté odpoledne jsem již do sebe ládoval jedno pivo za druhým (tentokrát s Jardou na Čerňáku, kterému tímto děkuji za skvělou společnost, byla to paráda!). Jasně, už to není jako kdysi, když nás jezdívalo na metal třeba padesát, ale zvykl jsem si. A vlastně to i chápu. Každý máme spoustu povinností, všechno se zdražilo, už jsme víc unavení. Zatím to ale jde. Možná mi už je padesát, ale takhle před koncertem jsem pořád ten vtipný mladík s jiskrou v oku. Aspoň si to myslím. Moc nežeru sám sebe, nemám takovej ten současnej, do sebe zahleděnej, feeling ze sociálních sítí, ale pořád dobrý. 

A tak jsem se zase jednou snažil zastavit otáčení zeměkoule, zpomalit konec starých časů. Všechno se mění, ale jsou jistoty, kterých je možné se chytit. Mí kamarádi i kamarádky, kterým tímto moc děkuji. Mám tyhle rozplavby před koncerty moc rád, vždycky se ujistím, že nejsem na světě se svým pohledem na život sám, že jsou pořád někde dobré duše, které se umí usmívat. Díky vám jsem překonal spoustu překážek. Pokecáme, dopijeme a jdeme pomalu do klubu. Nebyl jsem tu již poměrně dlouho, ale vím, že bude vše v pořádku. A také je, přivítejte ztraceného syna domů. Pro mě je tahle dřevěná kůlna chrám se spoustou skvělých vzpomínek. Spoustu jsem si jich měl doplnit i tenhle večer. Mám náladu tak akorát, jsem blahosklonný a těším se na první rituál.


LUCIFERICON - jestli někdo umí svojí hudbou znázornit absolutní tmu, krvavou mlhu a pomalou smrt na oltáři, tak jsou to právě tihle Nizozemci. Ocitl jsem se mimo klub i naši dimenzi. Byl jsem na starém hřbitově, v hrobce padlého kněze. Zrovna jsme s kapelou exhumovali jeho rakev. Tohle byla přesná definice toho, co mám na death metalu tolik rád. Síla se zde potkávala s absolutní tmou, s takovým tím jedovatým zlem, které čeká ve stínu, aby vám prokouslo hrdlo. Pánové hráli velmi přesvědčivě a povedlo se jim mě vtáhnout do jejich nečisté hry. Pro mě osobně se jednalo o takový ten druh vystoupení, u kterého jsem se stal morbidním básníkem. Navíc jsem si splnil sen. Mám s kapelou i rozhovor a potvrdil jsem si tak i naživo, že tahle smečka, když se vydá na lov, tak po ní zůstává pěkně dlouhá krvavá stopa. Netuším, jestli jste si někdy četli ve starých okultních knihách, ale tenhle koncert měl v sobě úplně stejnou děsivou auru. Pod pódiem jsem byl já, doslova uhranutý, i zástup nemrtvých, kteří se kývali spokojeně do rytmu. Vynikající temný a zlovolný obřad!

 




If anyone can depict absolute darkness, bloody fog and slow death on the altar with their music, it is these Dutchmen. I found myself outside the club and our dimension. I was in an old cemetery, in the tomb of a fallen priest. We were just exhuming his coffin with the band. This was the very definition of what I love about death metal. Power meets absolute darkness, the kind of poisonous evil that waits in the shadows to bite your throat. The gentlemen played very convincingly and managed to draw me into their dirty game. For me personally, it was the kind of performance that made me a morbid poet. Moreover, I had fulfilled a dream. I got to interview the band as well, and it confirmed for me live that this pack, when they go hunting, leaves a pretty long trail of blood. I don't know if you've ever read about it in old occult books, but this show had the same eerie aura about it. There was me under the stage, literally mesmerized, and a crowd of undead swaying contentedly to the beat. A deliciously dark and sinister ceremony!

POWER FROM HELL - zákon akce a reakce funguje na sto procent. U těchto brazilských psů tomu tak alespoň bylo. Představte si hrobku, ve které dlouhé roky spí prokletí. Jednoho dne, léta páně 2025, ve čtvrtek 13. března, se rozhodli vrátit na svět, aby nás spálili na popel. Brazilcům se to povedlo na výbornou. Kombinace starosvětského blacku, thrashe, speedu, na mě fungovala od začátku do konce. Jestliže mi cestou na koncert hlavou vířila spousta vzpomínek, tak přibyly další. Tohle bylo jako se nechat zavřít spolu s VENOM, BULLDOZER, SODOM a VULCANO do starých plesnivých katakomb. Pánové mají metal v krvi a bylo to hodně znát. Vystoupení totiž působilo opravdově, upřímně, řezalo a bylo zahrané od srdce. Víka od rakví nadskakovala a kosti praskaly tlakem. Jednalo se o velmi přesvědčivý a skvěle zahraný výlet do časů, kdy se hudba posílala poštou na kazetách. Moc nevím, co dodat, zážitek to byl totiž nepřenositelný. Měl jsem pocit, že mě muzika řeže hluboko ve vnitřnostech i v hlavě. Absolutní black/thrash/speed metalové tsunami! 





The law of action and reaction works 100%. At least it was so with these Brazilian dogs. Imagine a tomb where a curse has been sleeping for years. One day, in the summer of our Lord 2025, on Thursday, March 13, they decided to return to the world to burn us to ashes. The Brazilians have succeeded admirably. The combination of old world black rock, thrash, speed, worked for me from start to finish. If I had a lot of memories swirling around in my head on the way to the concert, more were added. This was like being locked in the moldy old catacombs with VENOM, BULLDOZER, SODOM and VULCANO. The gentlemen have metal in their blood and it was very evident. The performance felt real, sincere, cutting and was played from the heart. The coffin lids were bouncing and the bones were cracking with pressure. It was a very convincing and well played trip back to the days when music was sent by post on cassette tapes. I don't really know what to add, for the experience was non-transferable. I felt like the music was cutting deep into my guts and head. An absolute black/thrash/speed metal tsunami! 

Zvuk byl v pořádku, organizace také a co se týká návštěvnosti, tak začínám mít pocit, že chodím už jen na koncerty, na které přijde něco kolem 30 - 40 lidí. No co, aspoň nebyly fronty na pivo. 

To už je konec? Ptám se a pomalu se vracím z temnoty na zem do reality. Dám si ještě pivo a potom nasadím automat. Musím se nějak dostat na tramvaj, sednout na vlak, usnout, probudit se v Plzni a také chytit noční MHD. I když jsem sportovec celý svůj život a má fyzička je považována lékaři za velmi dobrou, takhle po padesátce je to docela výzva. Držím tempo, přemlouvám hlavu, aby neusnula. Jsem robot, co spustil program se souřadnicemi směrem přímo domů, do postele. Jsem moc rád, že jsem se přemluvil, abych vyrazil. Mám spoustu nových zážitků, budoucích vzpomínek. A také pocit, že nepatřím do starého železa. Navíc jsem moc rád, že jsem poděkoval všem padlým bohům a zapálil svíce za život. Jdu spát. Už fakt nemůžu. Moc vám děkuji za dlouhodobou přízeň. Bez vaší podpory by to nešlo. Každý, kdo hraje na nějaký nástroj, maluje obrazy nebo píše, to musí pro někoho dělat. Já mám to štěstí, že mí čtenáři jsou nejen věrní, ale je na ně i spoleh (navíc je vás čím dál tím víc). Načerpal jsem spoustu energie a síly do dalších dní! Díky moc všem za to! 


about bands on DEADLY STORM ZINE:

POWER FROM HELL:



LUCIFERICON:





Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine