DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemspeed metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemspeed metal. Zobrazit všechny příspěvky

středa 8. dubna 2026

Recenze/review - CRUEL FORCE - Haneda (2026)


CRUEL FORCE - Haneda
CD 2026, Shadow Kingdom Records

for english please scroll down

Stále se klaníme dávno padlým modlám. Zabíjíme ve jménu víry. Ve starých spisech čteme o tom, jací bychom měli být mírumilovní a se stejnými slovy na rtech shazujeme bomby na nevinné. Vypadá to, jsem si s tím absolutně jistý, že se toho od středověku příliš nezměnilo. Máme sice lepší technologie, ale využíváme je k tomu, abychom se navzájem efektivněji zabíjeli. Starý thrash metal, speed, heavy i black metal, pro mě byly kdysi dávno, na konci osmdesátých let minulého století, mým soukromým vzdorem, rebelií, proti zkažené společnosti, proti mainstreamu.

Je možná trošku smutné, že mi to vydrželo dodnes, jenže já se nedokážu dívat na bolest, utrpení, na strach a nespravedlnost, aniž bych zůstal v klidu. A tak znovu a znovu sedávám s novým albem "Haneda" od německých maniaků CRUEL FORCE u přehrávače a řvu spolu s kapelou do tmy. Také cítíte ten tlak, ten nakumulovaný vztek, který musí ven, tu energii? Pokud ano, potom jste zde správně. 


Za poslední roky došlo k boomu podobných kapel, které hrají starý metal a snaží se vrátit po časové ose zpět. Přiznám se bez mučení, že většina mě moc nebaví. S CRUEL FORCE je to jiné. Nové album mě ihned chytlo, rozsekalo na kusy a vymáchalo mi obličej v kaluži plné špíny a krve. V závěru je to vlastně jednoduché. Tahle smečka je totiž opravdová, syrová, reálná, nekompromisní a hlavně, absolutně autentická. Celou nahrávkou se potom prolínají odkazy na staré mystické říše, na náboženství. Album má v sobě takovou tu pradávnou patinu, plesnivý odér, které v sobě mívaly kapely typu KREATOR, DEATHROW, RAINBOW, RAZOR, PWERLORD, ale třeba i SLAYER, MERCYFUL FATE, VENOM, HELLHAMMER, CELTIC FROST., DESTROYER 666. Zkrátka a dobře, pozorný posluchač může v hudbě těchto tmářů vystopovat odkazy na úplné kořeny pravého metalu, tak jak jsme jej my, staří pamětníci, zažili. Němci ale přidávají i něco navíc, své vlastní nápady, invenci. To vše je potom zabalené ve velmi ostrém a dobře čitelném (skoro až "analogovém") zvuku. "Haneda" je také deskou, která se velmi dobře poslouchá a rád se k ní vracím. Pokaždé, když v některém koutě světa spadnou další bomby a umřou nevinní, pokaždé, když vidím slepé zástupy, které se klaní dávno padlým modlám. Možná nám někdy připadá, že všechno kolem hoří, že mraky jsou nízko a naděje chcípla ve stínu, ale když si pak poslechnu podobná alba, tak se mi do žil vlije nová síla. Je to málo? Ne, pro mě osobně to znamená hodně moc. Black, thrash, speed, heavy metal, který je ukovaný z té nejkvalitnější oceli! Poklekněte a skloňte hlavu!


Asphyx says:

We still bow down to idols long since fallen. We kill in the name of faith. In ancient texts, we read about how peaceful we should be, and with those very words on our lips, we drop bombs on the innocent. It seems and I am absolutely certain of this that not much has changed since the Middle Ages. We may have better technology, but we use it to kill each other more efficiently. Old-school thrash metal, speed metal, heavy metal, and black metal for me, long ago, in the late 1980s, they were my personal act of defiance, my rebellion against a corrupt society, against the mainstream.

It’s perhaps a little sad that this has lasted until today, but I simply can’t look at pain, suffering, fear, and injustice without being moved. And so, time and again, I sit by the stereo with the new album “Haneda” by the German maniacs CRUEL FORCE and scream along with the band into the darkness. Do you also feel that pressure, that pent-up rage that needs to come out, that energy? If so, then you’re in the right place. 


In recent years, there’s been a boom in similar bands that play old-school metal and try to turn back the clock. I’ll admit without hesitation that I don’t really enjoy most of them. With CRUEL FORCE, it’s different. Their new album grabbed me right away, tore me to shreds, and dunked my face in a pool of dirt and blood. In the end, it’s actually simple. This pack is genuine, raw, real, uncompromising, and above all, absolutely authentic. References to ancient mystical realms and religion run throughout the entire recording. The album carries that ancient patina, that musty scent, which bands like KREATOR, DEATHROW, RAINBOW, RAZOR, POWERLORD, but also SLAYER, MERCYFUL FATE, VENOM, HELLHAMMER, CELTIC FROST, and DESTROYER 666. In short, an attentive listener can trace references in the music of these dark masters to the very roots of true metal, just as we, the old-timers, experienced it. But the Germans also bring something extra to the table: their own ideas and creativity. All of this is then wrapped up in a very sharp and clear (almost "analog") sound. "Haneda" is also an album that’s a pleasure to listen to, and I love coming back to it. Every time more bombs fall in some corner of the world and the innocent die, every time I see blind crowds bowing down to long-fallen idols. Maybe sometimes it feels like everything around us is burning, that the clouds are low and hope has died in the shadows, but when I listen to albums like this, new strength flows through my veins. Is that not enough? No, for me personally, it means a great deal. Black, thrash, speed, heavy metal forged from the finest steel! Kneel and bow your heads!


Recenze/review - CRUEL FORCE - Dawn Of The Axe (2023):



tracklist:
1. The Cross 
2. Whips-A-Swinging 
3. Savage Gods 
4. Sword of Iron 
5. Crystal Skull 
6. Warlords 
7. Black Talon 
8. Titan’s Awakening 
9. Haneda

neděle 22. března 2026

Recenze/review - HELLFUCK - 9 Nails Hammered into the Flesh of God (2026)


HELLFUCK - 9 Nails Hammered into the Flesh of God
CD 2026, Godz ov War Productions

for english please scroll down

Byla to kdysi jedna z tvých nočních můr. Oblečený do džínové vesty, s nábojnicemi kolem pasu a šedivými vlasy skáčeš z pódia. Jsi už starý pes a umíráš na koncertě. Ležíš v otevřené rakvi a sleduješ pozůstalé. Usmívají se, nežil si nadarmo. Celý život si zasvětil ostrým riffům, divokým bicím a chorobnému řevu. Stával si před stěnou plnou marshallů a vždycky ses cítil živý. Ta energie, ten tlak, ta příjemná bolest. Začínal si jako mladý kluk, na konci osmdesátých let a věrný si zůstal dodnes. Thrash metal, black metal, death metal, byly tvoji pravou vírou. Svět kolem mohl hořet, ale ty si byl stále opravdový.

K polským maniakům HELLFUCK mám skoro až osobní vztah. Několikrát jsem je viděl v našem městě a pokaždé jsem si jejich koncert neskutečně užil. Mám s kapelou i rozhovor. Vše si můžete přečíst, když kliknete na odkazy dole pod dnešním článkem. Pánové pokračují o letos ve své ďábelské jízdě. Směřují dolů, do undergroundu a jsou naštvanější než kdy dřív. Poslové z pekla, jinak působící v kapelách jako AZARATH, EMBRIONAL, STILLBORN, THRONEUM, SQUASH BOWELS i tentokrát působí jako démoni ze starých časů. Víka od rakví nadskakují a svěcená voda se vaří ušpiněná zkaženou krví. Kříže jsou obráceny směrem dolů a vy si můžete vychutnat opravdový, ryzí, surový thrash metal s vysokým oktanovým číslem. 


Vyrůstal jsem na podobné muzice, toulal jsem se s partou mě podobných kdysi dávno ulicemi panelového socialistického města a kapely jako SODOM pro nás byly tenkrát svaté. Kazeťák na ramenou, pivo v ruce, příliš se toho u mě za ty roky nezměnilo, jen jsem starší a využívám modernější technologie k poslechu. Srdce mám, stejně jako HELLFUCK, ale pořád na té správné straně. Nově pohání tuhle mašinérii Inferno, bubeník, kterého všichni znají z AZARATH, BEHEMOTH, WICTHMASTER. Odvedl, stejně jako ostatní, perfektní práci. Jeden můj, dnes již dávno mrtvý kamarád, o podobných nahrávkách vždycky říkal: "Kurva, je to tam, je to skvělý, řeže to tou správnou stranou nože". U nového alba "9 Nails Hammered into the Flesh of God" mohu jeho slova jenom potvrdit. Pokud máte rádi již jmenované SODOM, SLAYER, KREATOR, PROTECTOR, AURA NOIR, WARFIST, HELLHAMMER, NIFELHEIM, DESTROYER 666 a další smečky, které vždy uvěřitelně koketovaly s peklem, potom vám podepíšu vlastní krví, že jste zde správně. Tohle je přesně ta odrůda thrash metalu, ušpiněného blackem, který je už asi navěky zakódován i v mé DNA. O zvuku, motivu na obalu a dalších formalitách, netřeba hovořit, pánové jsou profesionálové každým kouskem svého těla a je na ně spolehnutí. Osobně pak nejvíc oceňuji takovou tu těžko definovatelnou živočišnost, odhodlání, surovost, tlak a morbidní energii, které z nové desky odtékají jako hnis z čerstvě proříznutého vředu. Je asi jedno, jestli jste mladí, silní a nebo ležíte v otevřené rakvi, tahle smečka vás probudí, dostane se vám do hlavy i do podvědomí a navěky vás prokleje. Koneckonců, Boha nikdo nikdy neviděl, ale Satan se usmívá na každém rohu. Byla to kdysi jedna z mých nočních můr. Oblečený do džínové vesty, s nábojnicemi kolem pasu a šedivými vlasy skáču z pódia. Jsem už starý pes a umírám na koncertě. Ležím v otevřené rakvi a sleduji pozůstalé. Usmívají se, nežil jsem nadarmo. Surový, ostrý a divoký black thrash speed metal, u kterého se obracejí všechny kříže směrem dolů! Album, které vás navěky prokleje!


Asphyx says:

It used to be one of your nightmares. Dressed in a denim vest, with bullet casings around your waist and graying hair, you jump off the stage. You’re an old hand now, dying at a concert. You lie in an open coffin and watch the mourners. They’re smiling - you didn’t live in vain. You dedicated your whole life to sharp riffs, wild drums, and a maniacal scream. You stood in front of a wall of Marshalls and always felt alive. That energy, that pressure, that pleasant pain. You started out as a young guy in the late eighties and have remained faithful to this day. Thrash metal, black metal, death metal—they were your true faith. The world around you could burn, but you remained true to yourself.

I have an almost personal connection to the Polish maniacs HELLFUCK. I’ve seen them several times in our city, and I’ve always enjoyed their shows immensely. I also have an interview with the band. You can read it all by clicking on the links below today’s article. The guys are continuing their devilish ride this year. They’re heading down into the underground and are angrier than ever. Messengers from hell, otherwise active in bands like AZARATH, EMBRIONAL, STILLBORN, THRONEUM, and SQUASH BOWELS, once again come across as demons from the old days. Coffin lids are popping off, and holy water is boiling, tainted with corrupted blood. Crosses are turned upside down, and you can enjoy true, pure, raw high-octane thrash metal. 


I grew up listening to music like this; long ago, I used to roam the streets of a socialist prefab city with a bunch of like-minded friends, and bands like SODOM were sacred to us back then. A boombox slung over my shoulder, a beer in my hand—not much has changed for me over the years; I’m just older and use more modern technology to listen to music. My heart is in the right place, just like HELLFUCK’s, but still on the right side. Powering this machine now is Inferno, the drummer everyone knows from AZARATH, BEHEMOTH, and WITCHMASTER. He, like the others, did a perfect job. A friend of mine, long since dead, always used to say about recordings like this: “Fuck, it’s got it, it’s great, it cuts with the right side of the knife.” With the new album “9 Nails Hammered into the Flesh of God”, I can only confirm his words. If you like the aforementioned SODOM, SLAYER, KREATOR, PROTECTOR, AURA NOIR, WARFIST, HELLHAMMER, NIFELHEIM, DESTROYER 666, and other bands that have always credibly flirted with hell, then I’ll sign with my own blood that you’re in the right place. This is exactly the kind of thrash metal, tainted with black metal, that is probably forever encoded in my DNA. There’s no need to talk about the sound, the cover art, or other formalities—these guys are professionals through and through, and you can count on them. Personally, what I appreciate most is that hard-to-define animalistic energy, determination, rawness, intensity, and morbid energy that oozes from the new album like pus from a freshly lanced boil. It probably doesn’t matter if you’re young, strong, or lying in an open coffin—this pack will wake you up, get into your head and your subconscious, and curse you for eternity. After all, no one has ever seen God, but Satan smiles on every corner. It used to be one of my nightmares. Dressed in a denim vest, with bullet casings around my waist and gray hair, I jump off the stage. I’m an old dog now, and I’m dying at a concert. I lie in an open coffin and watch the mourners. They’re smiling - I didn’t live in vain. Raw, sharp, and wild black thrash speed metal that turns every cross upside down! An album that will curse you forever!



about HELLFUCK on DEADLY STORM ZINE:



Recenze/review - HELLFUCK - Diabolic Slaughter (2022):

INTERVIEW:

ROZHOVOR:


tracklist:
1. Self-Cheat Absolution
2. Master of the Decaying World
3. The Nuclear Final Gaze 
4. Rebel Desecration 
5. Wonderful Stench of Death 
6. The Scourge of Existence 
7. Destroyer of Heaven 
8. Holy Whore's Prayer 
9. The Temple of Deceit Burns Bright ¨

band:
Skullripper • Vocal,Guitar 
Nelek • Guitar 
Armagog • Bass 
Inferno • Drums

čtvrtek 12. března 2026

Recenze/review - LEAD INJECTOR - Witching Attack (2026)


LEAD INJECTOR - Witching Attack
CD 2026, High Roller Records

for english please scroll down

Včera jsme s partou popíjeli mezi panelovými domy u nás na sídlišti. Kdosi přinesl novou kazetu jedné kapely. Kýval jsem spokojeně hlavou, když ji někdo vložil do přehrávače a začal pařit jako o závod. Mlátili jsme hlavami do betonových zdí, pořádali soukromé mosh-pity mezi továrními zdmi průmyslového města. Holky byly krásný a pivo teklo proudem. Oblečen v džínové vestě, která byla poseta nášivkami našich hrdinů, jsem byl jeden z mnoha. Potom jsem se z toho krásného snu, který se opravdu kdysi reálně stával se železnou pravidelností, probudil a byl jsem zase ten starej fotr, co pořád píše o muzice, kterou má rád.

Němečtí LEAD INJECTIOR mě vrátili po časové ose zpět, někam na konec osmdesátých let minulého století, když jsem s thrash metalem začal koketovat. Byla to pro mě doba mládí, síly, divokých večírků, lásek a spousty kamarádství. Tenkrát jsme žili za železnou oponou a socialismus nás dusil všude, ve škole, v práci. Možná i díky tomu jsem se stal pravověrným, metalistou tělem i duší. Nové album téhle smečky ve mě probudilo spoustu vzpomínek. 


Jasně, nejsem hloupý a moc dobře vím, že se podobných kapel poslední roky všude vyrojilo jako krys v kanálech, ale aspoň si můžete vybírat. Pro mě osobně platí několik pravidel, která ctím od mládí. Kapela musí odvést dobrou práci, co se týká formálních věcí, jako je zvuk a motiv na obalu. Jinak to nejde, nebudu přeci poslouchat něco, co mi trhá uši. LEAD INJECTOR si dali na všechno moc velký pozor a odvedli skvělou práci. Přesto, to by bylo málo, co myslíte? Skladby v sobě musí mít drive, sílu, takovou tu prašivou energii, tlak a hlavně dobré nápady, které se dobře poslouchají. Zde pánové z mých oblíbených Drážďan opět bodují. Dokonce bych řekl, že díky tomu, že jsou v kapele mladí muzikanti, že se jim povedlo nakopat zadky o hodně slavnějším smečkám, které jsou již mnohdy jen stínem starých časů. Pokud máte rádi skupiny typu ONLSLAUGHT, EXHUMER, EXCITER, EXORCIST, RIGOR MORTIS, ale i třeba i staré dobré VENOM nebo moje oblíbené a kultovní DARKNESS, potom vám doporučuji prázdný pokoj, volume pořádně doprava, lahev oblíbené značky piva a myslím, že budete zasaženi do živého stejně jako já. Moc dobře vím, že pánové nevymýšlejí nic nového, ani převratného, ale novinka pro mě není jen obyčejným řemeslem. Naopak, hudba zde hoří zevnitř, má v sobě potřebný heavy efekt a navíc se album opravdu velmi dobře poslouchá. Najednou je mi jedno, že jsem solidní pán v letech, rvu si "Witching Attack" pod tlakem do hlavy a znovu přísahám na metal jako takový. Až půjdu s těmi, co přežili tenhle divný svět, zase jednou na pivo, tak jim tuhle desku doporučím. Hraje se tu totiž od srdce, brácho, tohle musíš slyšet. Surový, nahrubo nasekaný black thrash metal s krvavou aurou, který řeže do živého! 


Asphyx says:

Yesterday, my friends and I were drinking between the apartment buildings in our housing estate. Someone brought a new cassette tape by a band. I nodded my head contentedly when someone put it in the player and started partying like crazy. We banged our heads against the concrete walls and organized private mosh pits between the factory walls of the industrial city. The girls were beautiful and the beer flowed freely. Dressed in a denim vest covered with patches of our heroes, I was one of many. Then I woke up from that beautiful dream, which used to happen with iron regularity, and I was back to being the old dad who keeps writing about the music he loves.

The German band LEAD INJECTIOR took me back in time, somewhere to the end of the 1980s, when I first started flirting with thrash metal. For me, it was a time of youth, strength, wild parties, love, and lots of friendship. Back then, we lived behind the Iron Curtain, and socialism suffocated us everywhere, at school, at work. Perhaps that's why I became a true metalhead, body and soul. The new album by this band brought back a lot of memories. 


Sure, I'm not stupid, and I know very well that bands like this have been popping up everywhere like rats in the sewers in recent years, but at least you have a choice. For me personally, there are a few rules that I've followed since my youth. The band has to do a good job in terms of formalities, such as sound and cover art. Otherwise, it's not possible; I'm not going to listen to something that hurts my ears. LEAD INJECTOR paid close attention to everything and did a great job. Still, that wouldn't be enough, would it? The songs must have drive, power, that raw energy, pressure, and, above all, good ideas that are easy to listen to. Here, the gentlemen from my favorite Dresden once again score points. I would even say that thanks to the fact that there are young musicians in the band, they managed to kick the asses of much more famous bands, which are often just a shadow of their former selves. If you like bands such as ONLSLAUGHT, EXHUMER, EXCITER, EXORCIST, RIGOR MORTIS, but also the good old VENOM or my favorite and cult DARKNESS, then I recommend an empty room, volume turned all the way up, a bottle of your favorite beer, and I think you'll be as blown away as I am. I know very well that these gentlemen aren't coming up with anything new or revolutionary, but for me, this new release isn't just ordinary craftsmanship. On the contrary, the music burns from within, has the necessary heavy effect, and on top of that, the album is really very enjoyable to listen to. Suddenly, I don't care that I'm a solid gentleman of a certain age, I'm blasting "Witching Attack" into my head and swearing by metal as such once again. When I go for a beer with those who have survived this strange world, I will recommend this album to them. It's played from the heart, bro, you have to hear this. Raw, roughly chopped black thrash metal with a bloody aura that cuts to the quick!


TRACKLIST
01. Siege Upon Heaven
02. Sacrifice This Bitch
03. Evil Executioner
04. Witching Attack
05. Chains
06. Angel Destructor
07. Pest Thrash
08. M.C.C.I.
09. Infinite Force
10. Nuclear Antichrist

LINE-UP
Jason – Guitar
Leo – Bass, Vocals
Justus – Drums

neděle 18. ledna 2026

Recenze/review - BURNING DEATH - Burning Death (2025)


BURNING DEATH - Burning Death
CD 2025, Caligari Records

for english please scroll down

Jedinou jistotou je smrt. Jednou, až nastane čas, tak shoříš v plamenech, jako všichni ostatní. Zatím chodíš po světě, jako tělo bez duše. S mrtvolným pohledem, se zkaženou krví v žilách. Jsi prokletý. Říkají o tobě, že jsi divný, že se nehodíš do současné podivné doby. Jsi rád sám, ve své studené cele a neustále dokola posloucháš staré kazety. Chodíš na koncerty, dupeš okovanou botou do rytmu. Jsi ryzí, opravdový, autentický. Jako metal samotný. Jako kapela BURNING DEATH z  Tennessee. Zrovna včera si se vrátil domů z práce, zabouchl za sebou dveře a celý den už nedělal nic jiného, než pil pivo a poslouchal stále dokola jejich stejnojmenné debutové album.

Hej brácho, na podobné muzice jsem kdysi dávno vyrůstal a navěky zůstala usazená v mé zkažené duši. Pokud to máš podobně a rád posloucháš speed metal, thrash metal a black, potom neváhej ani chvilku. Otevři si taky pivo, sedni si do svého oblíbeného křesla a zapomeň aspoň na třicet minut na šílenství současného světa. Doporučuji volume úplně doprava!


Po těle mi naskočila husí kůže, ale uvnitř se mi vaří mozek ve vlastní šťávě. Užívám si syrový, ostrý a špinavý zvuk, který je jako vystřižený z těch nejlepších nahrávek konce osmdesátých a počátku devadesátých let. Pokud máte stále ve své sbírce klasická díla SLAYER, NIFELHEIM, AURA NOIR, DESASTER, NOCTURNAL, DESTROYER 666, potom neváhejte ani chvilku. Tohle album je smrští, divokou vichřicí, po které zůstávají v márnici jenom zpřelámané kosti. Hele, na rovinu. Mě taky štvou některé současné kapely, které působí jako umělý produkt vytvořený umělou inteligencí. BURNING DEATH jsou jejich pravým opakem. Jsou divocí, nespoutaní, řežou přímo do živého. Zůstává po nich dlouhá a hluboká krvavá stopa. Chtěl bych je vidět na koncertě, v malém zaplivaném klubu někde na periferii průmyslového města. Stál bych v první řadě, prováděl nekonečný headbanging a určitě bych si skočil z pódia. Tohle je přesně ta na kost ohlodaná muzika, která koluje i v mých žilách. V některých vypjatých momentech jsem měl pocit, že budu mít zástavu srdce. Netuším, ani po více než 35 letech poslechu metalu, kdy a jak dochází ke vzájemnému přenosu špinavé energie mezi mnou a kapelou, ale tentokrát vám klidně podepíšu vlastní krví, že k němu došlo. Myslím si, že nemusím ani nic dalšího dodávat. Pokud stále uctíváte jediný opravdový kov smrti, jste zde správně. Na kost ohlodaný thrash metal, u kterého shoříte na popel! Kříže byly obráceny směrem dolů!


Asphyx says:

The only certainty is death. One day, when the time comes, you will burn in flames like everyone else. Until then, you walk the earth like a body without a soul. With a dead stare, with rotten blood in your veins. You are cursed. They say you're strange, that you don't fit into these strange times. You like to be alone in your cold cell, listening to old cassettes over and over again. You go to concerts, stomping your iron-shod boots to the rhythm. You are pure, real, authentic. Like metal itself. Like the band BURNING DEATH from Tennessee. Just yesterday, you came home from work, slammed the door behind you, and did nothing else all day but drink beer and listen to their eponymous debut album over and over again.

Hey bro, I grew up on music like this a long time ago, and it has remained forever embedded in my corrupted soul. If you feel the same way and like listening to speed metal, thrash metal, and black metal, then don't hesitate for a moment. Open a beer, sit down in your favorite chair, and forget about the madness of the modern world for at least thirty minutes. I recommend turning the volume all the way up!


Goosebumps appear on my body, but inside my brain is boiling in its own juice. I enjoy the raw, sharp, and dirty sound, which is like something cut out of the best recordings of the late eighties and early nineties. If you still have classic works by SLAYER, NIFELHEIM, AURA NOIR, DESASTER, NOCTURNAL, and DESTROYER 666 in your collection, then don't hesitate for a moment. This album is a whirlwind, a wild storm that leaves only broken bones in the morgue. Look, let's be honest. I'm also annoyed by some of today's bands that seem like artificial products created by artificial intelligence. BURNING DEATH are the complete opposite. They are wild, unrestrained, and cut straight to the quick. They leave behind a long and deep bloody trail. I'd like to see them in concert, in a small, dingy club somewhere on the outskirts of an industrial city. I'd stand in the front row, headbang endlessly, and definitely jump off the stage. This is exactly the kind of bone-gnawing music that runs through my veins. In some intense moments, I felt like I was going to have a heart attack. Even after more than 35 years of listening to metal, I still have no idea when and how the dirty energy between me and the band is transferred, but this time I can sign with my own blood that it happened. I don't think I need to add anything else. If you still worship the only true metal of death, you've come to the right place. Bone-gnawing thrash metal that will burn you to ashes! The crosses have been turned upside down!


tracklist:
1. Genocidal Litany 
2. Vengeance of the Inferno
3. Death Is Salvation 
4. Cold Bite of Steel 
5. Severed 
6. Lusting for Death 
7. Revel in Violence 
8. Final Sacrament 

band:
Ethan Rock : Guitars / Bass / Vocals
Jerry Garner : Guitars
Gore : Drums



A few questions - interview with thrash metal band from United States - BURNING DEATH.


A few questions - interview with thrash metal band from United States - BURNING DEATH.

Answered Ethan Rock (guitar/vocals), thank you!

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Hello! We are Burning Death from Nashville, Tennessee in the United States. We formed originally in the fall/winter of 2021 as a side project by Act of Impalement members Ethan Rock on guitar/vocals and Jerry Garner on guitar. Since have acquired Gore (2021) on drums/some vocals, and JW (2025) on bass. We play thrash metal in the vein of the old gods of early Slayer, the 80s German scene, various South American outfits, and Sabbat (Japan)

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

Same as the Act of Impalement recordings, in the same studio no less, the tracks are mostly live recordings with the odd correction here and there and overdubbed solos/vocals. Shibby, the producer and who mixed the album, I've worked with for over a decade so the process wasn't too stressful. Dead Air Studios mastered the album.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

Right now all that's out there are 300 CDs and of course digital. More formats may come later but we will see how things play out for now.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

All of the lyrics are written by me (Ethan). For the core of most of the lyrics I was inspired by historical or hypothetical scenarios (like nuclear war) of mass violence/death, a dose of nihilism, and the lyrics of the musical influences above. Not trying to be much of a philosopher for this release, mostly alcohol fueled madness and ecstatic anti-christian zeal.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

The logo design was brainstormed by Jerry and myself and actually drawn by Diablo Macabre who does art for the Hell's Heroes fest for a point of reference. The album art was based off of a horrible drawing I made and recreated by Nether Temple Design. No website so far but I do consider social networks important to a degree. I'm not particularly a fan of social networks but for general promoting it's pretty invaluable for its potential reach.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

We went with Caligari Records who also takes care of Act of Impalement. The owner and I have always had an easy time working together. He has good PR connections as well to spread the word. Honestly the release has done better than I expected with no prior releases so I'd say Caligari has done a great job!

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

I think the most obvious is Slayer especially Hell Awaits and before. Other than that Destruction, Sodom, Deathhammer, Nekromantheon, Sabbat, Sacrifice, Bathory, Force of Darkness, and the like. A lot of what got us into metal in the first place.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Caligari has sent it around to various labels and distros so far. Headsplit I believe, SA Records in Japan as well as another out there, and a distro in Germany (actually don't know which) as far as I know so far. Other than a significant portion being requested in Japan and Germany I don't know the response presently.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

We haven't played many actually, probably less than 10 though we do plan to play more. Festivals would be cool but generally I prefer club gigs. The gig we played last Friday (January 9th, 2026) was definitely my favorite so far with our brothers in arms Process of Suffocation (Memphis, Tennessee) and fellow local thrash Savage Attack.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

We have another gig later this month in a town about an hour and a half away but other than that writing new material and playing more gigs out of town like maybe New Orleans, Chicago, or perhaps out in Texas. Generally, the main goal is just create the most aggressive and evil (AS IT FUCKING SHOULD BE) thrash we possibly can.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

You can find us on Facebook (Burning Death) and Instagram (burningdeath666) or email at burningdeath616@gmail.com

Thanx for the interview.

Thank you! Cheers!

neděle 16. listopadu 2025

Report, photos, video - S.D.I., FLESHLESS - klub Parlament, Plzeň - 15. 11. 2025

 

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Jen tak si zajít na pivo, vyčistit si mozek od myšlenek běžného dne. To bylo mým cílem v sobotu odpoledne a večer. Byl jsem doma sám. Děti měly své aktivity a manželka jela za příbuznými. A jestli pak víte, co udělá chlápek v mém věku? Půjde za děvkama? Ožere se do němoty? Ale kdeže, čte si. To jsem dopadl, co? Jenže všichni stárneme a spousta mých kamarádů zlenivěla. Mladí chodí hromadně na něco úplně jiného než na metal a tak jsem byl zvědavý na návštěvnost. Pokaždé, když jdu do tohoto klubu, tak se pomalu vracím ve vzpomínkách do dob svých vysokoškolských studií, kdy jsem býval na koleji jedním z mála, kdo poslouchal metal. Bože, Satane, to je ale let. Nezbytností jsou menší rozplavby, tentokrát U Švejka u náměstí v Plzni. Těším se, už když jedu tramvají a pokec se jako vždy vydaří. 



Chodíval jsem tenkrát, na konci devadesátých let, také do klubu Parlament. Hrával se zde tvrdý rock a metal a mám s tímto místem spojeno spoustu akcí a zážitků. Je moc dobře, že se pokračuje alespoň ve sklepě. Pěkné to tu je, říkám si, když sestupuji po schodech dolů. Na boku mám stále nový foťák, se kterým se ještě učím. Minule jsem třeba na HYPNOS vyfotil málo fotek, protože jsem si blbec opilej nesundal krytku. Ale co, dneska stejně fotí každej druhej, minimálně na mobil. Ono vůbec došlo k devalvaci jak obrázků, tak psaného textu. Většině lidí stačí (a jiné to už nebude) status na jedné z mnoha sociálních sítí. Nicméně, já už to nějak doklepu postaru. Jdou na mě z té víkendové samoty, na kterou nejsem moc zvyklý, trošku chmury, ale to trvá jen chvilku. Je podzim, počasí jest sychravé, neveselé. Mě ale pořád hřeje srdce ukované ze surového železa. Když dneska někde pronesu metal, pyčo, tak se na mě všichni dívají úkosem. Pán v letech a takové řeči, řekla mi tuhle jedna paní v práci na obědě. 

Zde jsem ale mezi svými. Staré i nové tváře, uvidíme, jestli tu dnes bude někdo známý a když ne, tak metal a pivo vždycky spojovalo lidi. Pořád tomu, i když už asi trošku naivně, věřím. Klub jsem již chválil, ale musím znovu. Je vidět, že zde pracují srdcaři. Dám hodně na atmosféru, na pohodu, přišel jsem si odpočinout, poslechnout staré veterány a pročistit si hlavu. Znáte to, to je samá práce, rodina, stereotyp. Připíjím do tmy všem, kteří už nejsou mezi námi a čekám na první kapelu. 


FLESHLESS - nikdy mě nepřestane fascinovat ta proměna, kterou pánové vždycky projdou, když vylezou na pódium. V civilu byste je obejmuli a jsou samé úsměvy, ale jakmile hrábnou do strun, tak je to parta zabijáků. Hrálo se divoce, surově, brutálně. Kombinace death metalu a grindcore, jistota, za roky vybroušená prezentace, která ale zároveň působila přirozeně. Přiznávám, souhlasím se všemi body obhajoby, mám pro tuhle smečku slabost. Opět to bylo nahrubo nasekané, pitevně zvrácené, morbidně poetické a hlavně, totálně zničující. Dámy a pánové, byl jsem navýsost spokojen. Mozek mi sice málem vyskočil z hlavy a vnitřnosti  málem vytekly na podlahu, ale bylo to jako vždy totálně zabijácké! Amen!





I never cease to be fascinated by the transformation that these gentlemen always undergo when they climb onto the stage. In civilian life, you would hug them and they are all smiles, but as soon as they strum their strings, they become a bunch of killers. They played wildly, rawly, brutally. A combination of death metal and grindcore, confidence, a presentation honed over the years, but at the same time natural. I admit, I agree with all the points of defense, I have a soft spot for this pack. Once again, it was roughly chopped, autopsy-like, morbidly poetic, and above all, totally devastating. Ladies and gentlemen, I was extremely satisfied. My brain almost jumped out of my head and my insides almost spilled out onto the floor, but as always, it was totally killer! Amen!


S.D.I. - Reinhard Kruse by s klidem mohl i dnes vyhrát cenu jednoho z nejsympatičtějších a nejvysmátějších aktérů metalové scény. Kapela se před lety vrátila a bývá u nás v Čechách poměrně častým hostem. Nedivím se, pamatuji dobu, kdy jsme řvávali jejich skladby cestou z hospody. A nebývalo nás rozhodně málo. V Plzni pánové odvedli skvělou práci. Chtěná nostalgie po starých dobrých časech, kterých jsem byl součástí, samozřejmě zafungovala ve velké míře. Ale i tak, vystoupení mělo drive, potřebnou energii, takový ten fuck off efekt, který jsem měl na těchto šílencích vždycky tolik rád. Možná bych dokonce řekl, že na mě hudba fungovala v malém klubu více, než na velkém pódiu. Ostré riffy a notoricky známé melodie zněly jako božský (ďábelský) chór. Na téhle smečce jsem vyrostl a navždy bude patřit ke zlatému fondu mé diskografie. Připadal jsem si zase jednou jako by mi bylo šestnáct. Kurva brácho, bylo to opět skvělý, díky moc za to! 







Reinhard Kruse could easily win the award for one of the most likable and cheerful figures on the metal scene today. The band returned years ago and is a relatively frequent guest here in the Czech Republic. I'm not surprised, as I remember the days when we used to sing their songs on the way home from the pub. And there were definitely a lot of us. The guys did a great job in Pilsen. The desired nostalgia for the good old days, which I was a part of, obviously worked to a large extent. But even so, the performance had drive, the necessary energy, that fuck-off effect that I always loved so much about these madmen. I would even say that the music worked better for me in a small club than on a big stage. The sharp riffs and notorious melodies sounded like a divine (devilish) choir. I grew up on this pack and it will forever belong to the golden fund of my discography. Once again, I felt like I was sixteen. Fuck, bro, it was great again, thanks a lot for that! 

Organizace v pořádku, zvuk a pivo také. Klub byl zcela zaplněn. 

Původně jsem si chtěl jen tak vyrazit, popít si, odpočinout, vyčistit hlavu. Všechno se mi povedlo a ještě jsem si odnášel, jako bonus navíc, krásný hudební zážitek. Parádní a osvěžující bylo, že jsem nemusel nikam cestovat, táhnout se jak smrad před půl republiky. Tohle je pro mě underground, zde jsem cítil takovou tu pradávnou sílu a sounáležitost. Přemýšlím o tom, když jdu domů. Osprchuji se, natáhnu na záda a chvíli si přehrávám v hlavě všechno, co jsem zažil. Kdo nebyl, může jen litovat a kdo ano, tak určitě má slova potvrdí. Bylo to moc fajn, do svého imaginárního archívu jsem si uložil další sérii vzpomínek, které budu vytahovat opravdu rád. Moc vám děkuji za pozornost, za těch pár milých slov, co jste se mnou prohodili a budu se těšit příště. Megamosh!

about S.D.I. on DEADLY STORM ZINE:









Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


---------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 5. srpna 2025

Recenze/review - VERDALACK - Force From the Grave (2025)


VERDALACK - Force From the Grave
CD, LP, TAPE 2025, Hells Headbangers

for english please scroll down

Pokládám plechovku piva na svoji oblíbenou rakev. Už dlouho jsem neviděl světlo. Nechci ho vidět. Jsem prokletý skoro již 35 let. Jsem naplno oddaný stínům. Jsem jako pradávný nomád, který se toulá podsvětím a objevuje si pro sebe kapely a hudbu, která je zahrána od srdce, opravdově, reálně, autenticky. Když mi přišly na recenzi promo materiály od japonských VERDALACK, byl zrovna víkend. To mívám hodně nostalgickou náladu. Sedávám s dobrými knihami ve svém starém křesle a poslouchám nahrávky, které v sobě mají drive a sílu.

Kurva, to je dobrý, takhle se hrálo v době, když jsem k metalu teprve čuchal, říkám si pod své šedivé vousy a najednou si nemůžu číst. Kývám hlavou do rytmu, bouchám pěstí do stolu, skáču po pokoji, jako po úrazu elektrickým proudem. Hergot, tohle album má v sobě pořádnou porci energie, řvu do tmy. Pokud máte chuť, vydejte se s námi po časové ose zpět, do doby, kdy světu vládly kapely jako SATAN´S HOST, VENOM, HELSTAR a další maniaci, kteří moc dobře věděli, že rychlost vítězí. 


Nejdříve trošku té historie...Kořeny VERDALACK, pocházející z Tokia, sahají k předchozí kapele Assault Attack, v níž byli kytaristé Vortex a Vandal a zpěvák Villain. Jako Assault Attack hrálo trio thrash metal až do svého rozpadu v roce 2018. Pod vedením Vortexe se kapela v roce 2022 znovu rozpadla, změnila si název na VERDALACK a stylisticky se přeorientovala na speed metal. Od té doby pánové vydali jednu demonahrávku v roce 2022 a potom právě dnes zmiňované dlouhohrající album. Japonci jsou true a ortodoxní, hrají s velkým nasazením, s nadšením a elegancí starých mistrů. Opravdu si připadám, jako bych navštívil podzemí v Tokiu, pod špinavými ulicemi. Kousek od nás teče nechutná stoka plná hnisu a špatných vzpomínek. Kapela stojí rozkročena na betonovém podstavci a útočí na nás jako smečka rozzuřených prašivých psů. Věřím jim každý tón, každou notu, užívám si jednotlivé melodie, jedovatý vokál i divoké bicí. Stylově je zde vše jasně definováno a je to tak jenom dobře. Tohle je muzika, která patří samozřejmě na vinyl, na kazetu, na fyzický nosič. Musíte si v klidu všechno rozbalit, vložit do přehrávače. Jde tu o samotný proces, o až nábožnou úctu, kterou v sobě mají jak staré kapely, tak i jejich fanoušci. Jsem moc rád, že jsem na svých toulkách podsvětím tuhle smečku objevil. Poslouchám dnes již dávno něco jiného, ale kapela mě přesvědčila na svoji stranu. Vytáhla na povrch i moje krvavé kořeny. Pokud máte tenhle styl rádi, jsou pro vás VERDALACK jistou volbou. Pokládám plechovku piva na svoji oblíbenou rakev. Už dlouho jsem neviděl světlo. Nechci ho vidět. Jsem prokletý skoro již 35 let. Jsem naplno oddaný stínům. Jsem jako pradávný nomád, který se toulá podsvětím a objevuje si pro sebe kapely a hudbu, která je zahrána od srdce, opravdově, reálně, autenticky. Speed metalový útok z toho nejtemnějšího japonského podzemí! Album, které řeže přímo do živého tou správnou stranou nože! 

Asphyx says:

I'm putting a can of beer on my favorite coffin. I haven't seen the light in a long time. I don't want to see it. I've been cursed for almost 35 years. I'm fully committed to the shadows. I'm like an ancient nomad, wandering the underworld and discovering for myself bands and music that is played from the heart, real, authentic. When I received the promo materials from Japan's VERDALACK for review, it was just the weekend. I'm in a very nostalgic mood. I sit with good books in my old armchair and listen to recordings that have drive and power in them.

Fuck, that's good, that's how it was played when I was just smelling metal, I tell myself under my grey beard, and suddenly I can't read. I'm nodding my head to the beat, pounding my fist on the table, bouncing around the room like I've been electrocuted. Damn, this album has a hell of a lot of energy in it, I scream into the darkness. If you feel like it, take a trip back in time with us, to the days when the world was ruled by bands like SATAN'S HOST, VENOM, HELSTAR and other maniacs who knew very well that speed wins.


First a bit of history...VERDALACK's roots, hailing from Tokyo, go back to their previous band Assault Attack, which included guitarists Vortex and Vandal and vocalist Villain. As Assault Attack, the trio played thrash metal until their breakup in 2018. Under Vortex's leadership, the band broke up again in 2022, changed their name to VERDALACK, and stylistically shifted to speed metal. Since then, the gentlemen have released one demo in 2022 and then the aforementioned full-length album just released today. The Japanese are true and orthodox, playing with great commitment, with the passion and elegance of the old masters. I really feel like I'm visiting the underground in Tokyo, under the dirty streets. There's a disgusting sewer of pus and bad memories flowing not far from us. The band stands straddling a concrete pedestal, attacking us like a pack of angry mangy dogs. I believe every note, every note, I enjoy the individual melodies, the venomous vocals and the ferocious drums. Stylistically, everything here is clearly defined and that's just as well. This is music that obviously belongs on vinyl, on cassette, on physical media. You have to unpack everything, put it in the player. It's all about the process, the almost religious reverence that both the old bands and their fans have. I'm so glad I discovered this pack on my wanderings through the underworld. I've been listening to something else for a long time now, but the band has won me over to their side. It brought out my bloody roots. If you like this style, VERDALACK is a sure choice for you. I put a can of beer on my favorite coffin. I haven't seen the light in a long time. I don't want to see it. I've been cursed for almost 35 years. I'm fully committed to the shadows. I'm like an ancient nomad, wandering the underworld and discovering for myself bands and music that is played from the heart, real, authentic. A speed metal assault from the darkest Japanese underground! An album that cuts straight to the live with the right side of the knife!



tracklist:
1. Axehead
2. Heretic Flights
3. Desecrater
4. Blood Eagle
5. Final Assault
6. Force From The Grave
7. Into The Flames
8. Rites Of Hell



středa 2. července 2025

Recenze/review - PHANTOM - Tyrants Of Wrath (2025)


PHANTOM - Tyrants Of Wrath
CD 2025, High Roller Records

for english please scroll down

Vážení pozůstalí, sešli jsme se zde, abychom zavzpomínali na starý, prašivý thrash a speed metal. Na muziku, která vládla světu před mnoha lety a vrací se ve vlnách jako bouře. Tentokrát se vydáme do Mexika, do města Guadalajara. Tam, v roce 2021 vznikla kapela PHANTOM, která uctívá staré modly. Letos na nás zaútočila svým druhým, řadovým dlouhohrajícím albem, které je po okraj narvané tlakem, energií a divokými melodiemi.

Nezbývá, než znovu obléknout džínovou vestu. Sednout si k reproduktorům, otočit volume úplně doprava a nechat se unášet na krvavých vlnách hudby, která kdysi dávno utvářela i můj hudební pohled na svět. Plameny zase jednou hoří jasně. Rovnou na začátek vám prozradím, že "Tyrants Of Wrath" je zběsilou jízdou přímo do pekla. Pokud máte tuhle odrůdu metalu rádi, rozhodně neváhejte. 


Mexičané na to jdou ve stylu SLAYER, LIVING DEATH, MERCILESS, DARK ANGEL, RAZOR. A dělají to velmi uvěřitelně, s vlastními nápady a invencí. Pokaždé, když mi hrálo nové album do uší, začal jsem se nejdříve kývat do rytmu, abych nakonec skončil v nekonečném headbangingu. Všechno kolem může klidně hořet, mě je to dávno jedno. Mám svoji muziku, svůj vlastní svět. "Tyrants Of Wrath" jsem si pokaždé neskutečně užil. Jasně, nejedná se o nic nového, ani převratného, někdo by tuhle muziku označil za obyčejné retro, jenže tak tomu rozhodně není. Z téhle smečky totiž slyším nadšení, odhodlání, uvěřitelnost i autenticitu. Neznám nic lepšího, než se toulat prázdnými ulicemi našeho města a poslouchat tuhle desku. Užívám si všechnu tu starobu, nadšení, takovou tu nakumulovanou energii a tlak, které v sobě dobré nahrávky mívají. Je to jako v dobách mého mládí, dojdu až na sídliště. Sedí tam na betonovém soklu mí kamarádi. Co posloucháš? Vyměníme si kazety a zajdeme na pivo. Škoda, že je od nás Mexiko tak daleko, ihned bych zašel na koncert. Stál bych přímo pod pódiem a určitě bych skočil i do mosh-pitu. Možná bych si polámal všechny kosti a rozdrtil ksicht, ale nevadilo by mi to. Poslouchat tohle album je totiž jako srážka s náklaďákem naloženým prašivými kostmi. Atmosféra mě opravdu zcela pohltila a poslech si neskutečně užívám. To je pro mě vždy hlavní a zásadní. Dejte mi někdo pivo a zapněte znovu play! Vážení pozůstalí, sešli jsme se zde, abychom zavzpomínali... Thrash speed metal s podmanivě temnou atmosférou, který vás nasměřuje přímo do pekla! 

Asphyx says:

Dear mourners, we have gathered here to remember the old, mangy thrash and speed metal. The music that ruled the world many years ago and is now returning in waves like a storm. This time, we're heading to Mexico, to the city of Guadalajara. There, in 2021, the band PHANTOM was formed, worshipping the old idols. This year, they attacked us with their second full-length album, which is packed to the brim with pressure, energy, and wild melodies.

All that's left to do is put on a denim vest again. Sit down by the speakers, turn the volume all the way up, and let yourself be carried away by the bloody waves of music that once shaped my musical view of the world. The flames are burning brightly once again. I'll tell you right from the start that "Tyrants Of Wrath" is a frantic ride straight to hell. If you like this kind of metal, don't hesitate. 


The Mexicans do it in the style of SLAYER, LIVING DEATH, MERCILESS, DARK ANGEL, RAZOR. And they do it very believably, with their own ideas and inventiveness. Every time I listened to a new album, I started swaying to the rhythm at first, only to end up in endless headbanging. Everything around me can burn, I don't care anymore. I have my music, my own world. I enjoyed "Tyrants Of Wrath" immensely every time. Sure, it's nothing new or groundbreaking, some would call this music ordinary retro, but that's definitely not the case. From this pack, I hear enthusiasm, determination, credibility, and authenticity. I know of nothing better than wandering the empty streets of our city and listening to this album. I enjoy all the old age, enthusiasm, accumulated energy, and pressure that good recordings tend to have. It's like in my youth, when I would walk to the housing estate. My friends would be sitting there on a concrete pedestal. What are you listening to? We would swap cassettes and go for a beer. It's a shame that Mexico is so far away from us, I would go to a concert right away. I would stand right under the stage and definitely jump into the mosh pit. Maybe I'd break all my bones and smash my face, but I wouldn't mind. Listening to this album is like being hit by a truck loaded with rotten bones. The atmosphere really engrossed me and I'm enjoying listening to it immensely. That's always the most important thing for me. Someone give me a beer and press play again! Dear bereaved, we are gathered here to remember... Thrash speed metal with a captivatingly dark atmosphere that will send you straight to hell!


TRACKLIST
01. Poltergeist
02. The Tower of Seth
03. Violent Invasion
04. Thunderbeast
05. Nimbus
06. Dance of the Spiders
07. Tyrants of Wrath
08. Lost in the Sands
09. Nocturnal Opus 666
10. Nazghul
11. Dark Wings of Death


LINE-UP
J.C. García - Vocals, Guitars
Harel O. - Guitars
Raír Tavizón - Bass
J. P. Alatorre - Drums


TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine