DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemspeed metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemspeed metal. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 18. ledna 2026

Recenze/review - BURNING DEATH - Burning Death (2025)


BURNING DEATH - Burning Death
CD 2025, Caligari Records

for english please scroll down

Jedinou jistotou je smrt. Jednou, až nastane čas, tak shoříš v plamenech, jako všichni ostatní. Zatím chodíš po světě, jako tělo bez duše. S mrtvolným pohledem, se zkaženou krví v žilách. Jsi prokletý. Říkají o tobě, že jsi divný, že se nehodíš do současné podivné doby. Jsi rád sám, ve své studené cele a neustále dokola posloucháš staré kazety. Chodíš na koncerty, dupeš okovanou botou do rytmu. Jsi ryzí, opravdový, autentický. Jako metal samotný. Jako kapela BURNING DEATH z  Tennessee. Zrovna včera si se vrátil domů z práce, zabouchl za sebou dveře a celý den už nedělal nic jiného, než pil pivo a poslouchal stále dokola jejich stejnojmenné debutové album.

Hej brácho, na podobné muzice jsem kdysi dávno vyrůstal a navěky zůstala usazená v mé zkažené duši. Pokud to máš podobně a rád posloucháš speed metal, thrash metal a black, potom neváhej ani chvilku. Otevři si taky pivo, sedni si do svého oblíbeného křesla a zapomeň aspoň na třicet minut na šílenství současného světa. Doporučuji volume úplně doprava!


Po těle mi naskočila husí kůže, ale uvnitř se mi vaří mozek ve vlastní šťávě. Užívám si syrový, ostrý a špinavý zvuk, který je jako vystřižený z těch nejlepších nahrávek konce osmdesátých a počátku devadesátých let. Pokud máte stále ve své sbírce klasická díla SLAYER, NIFELHEIM, AURA NOIR, DESASTER, NOCTURNAL, DESTROYER 666, potom neváhejte ani chvilku. Tohle album je smrští, divokou vichřicí, po které zůstávají v márnici jenom zpřelámané kosti. Hele, na rovinu. Mě taky štvou některé současné kapely, které působí jako umělý produkt vytvořený umělou inteligencí. BURNING DEATH jsou jejich pravým opakem. Jsou divocí, nespoutaní, řežou přímo do živého. Zůstává po nich dlouhá a hluboká krvavá stopa. Chtěl bych je vidět na koncertě, v malém zaplivaném klubu někde na periferii průmyslového města. Stál bych v první řadě, prováděl nekonečný headbanging a určitě bych si skočil z pódia. Tohle je přesně ta na kost ohlodaná muzika, která koluje i v mých žilách. V některých vypjatých momentech jsem měl pocit, že budu mít zástavu srdce. Netuším, ani po více než 35 letech poslechu metalu, kdy a jak dochází ke vzájemnému přenosu špinavé energie mezi mnou a kapelou, ale tentokrát vám klidně podepíšu vlastní krví, že k němu došlo. Myslím si, že nemusím ani nic dalšího dodávat. Pokud stále uctíváte jediný opravdový kov smrti, jste zde správně. Na kost ohlodaný black speed thrash metal, u kterého shoříte na popel! Kříže byly obráceny směrem dolů!


Asphyx says:

The only certainty is death. One day, when the time comes, you will burn in flames like everyone else. Until then, you walk the earth like a body without a soul. With a dead stare, with rotten blood in your veins. You are cursed. They say you're strange, that you don't fit into these strange times. You like to be alone in your cold cell, listening to old cassettes over and over again. You go to concerts, stomping your iron-shod boots to the rhythm. You are pure, real, authentic. Like metal itself. Like the band BURNING DEATH from Tennessee. Just yesterday, you came home from work, slammed the door behind you, and did nothing else all day but drink beer and listen to their eponymous debut album over and over again.

Hey bro, I grew up on music like this a long time ago, and it has remained forever embedded in my corrupted soul. If you feel the same way and like listening to speed metal, thrash metal, and black metal, then don't hesitate for a moment. Open a beer, sit down in your favorite chair, and forget about the madness of the modern world for at least thirty minutes. I recommend turning the volume all the way up!


Goosebumps appear on my body, but inside my brain is boiling in its own juice. I enjoy the raw, sharp, and dirty sound, which is like something cut out of the best recordings of the late eighties and early nineties. If you still have classic works by SLAYER, NIFELHEIM, AURA NOIR, DESASTER, NOCTURNAL, and DESTROYER 666 in your collection, then don't hesitate for a moment. This album is a whirlwind, a wild storm that leaves only broken bones in the morgue. Look, let's be honest. I'm also annoyed by some of today's bands that seem like artificial products created by artificial intelligence. BURNING DEATH are the complete opposite. They are wild, unrestrained, and cut straight to the quick. They leave behind a long and deep bloody trail. I'd like to see them in concert, in a small, dingy club somewhere on the outskirts of an industrial city. I'd stand in the front row, headbang endlessly, and definitely jump off the stage. This is exactly the kind of bone-gnawing music that runs through my veins. In some intense moments, I felt like I was going to have a heart attack. Even after more than 35 years of listening to metal, I still have no idea when and how the dirty energy between me and the band is transferred, but this time I can sign with my own blood that it happened. I don't think I need to add anything else. If you still worship the only true metal of death, you've come to the right place. Bone-gnawing black speed thrash metal that will burn you to ashes! The crosses have been turned upside down!


tracklist:
1. Genocidal Litany 
2. Vengeance of the Inferno
3. Death Is Salvation 
4. Cold Bite of Steel 
5. Severed 
6. Lusting for Death 
7. Revel in Violence 
8. Final Sacrament 

band:
Ethan Rock : Guitars / Bass / Vocals
Jerry Garner : Guitars
Gore : Drums



neděle 16. listopadu 2025

Report, photos, video - S.D.I., FLESHLESS - klub Parlament, Plzeň - 15. 11. 2025

 

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Jen tak si zajít na pivo, vyčistit si mozek od myšlenek běžného dne. To bylo mým cílem v sobotu odpoledne a večer. Byl jsem doma sám. Děti měly své aktivity a manželka jela za příbuznými. A jestli pak víte, co udělá chlápek v mém věku? Půjde za děvkama? Ožere se do němoty? Ale kdeže, čte si. To jsem dopadl, co? Jenže všichni stárneme a spousta mých kamarádů zlenivěla. Mladí chodí hromadně na něco úplně jiného než na metal a tak jsem byl zvědavý na návštěvnost. Pokaždé, když jdu do tohoto klubu, tak se pomalu vracím ve vzpomínkách do dob svých vysokoškolských studií, kdy jsem býval na koleji jedním z mála, kdo poslouchal metal. Bože, Satane, to je ale let. Nezbytností jsou menší rozplavby, tentokrát U Švejka u náměstí v Plzni. Těším se, už když jedu tramvají a pokec se jako vždy vydaří. 



Chodíval jsem tenkrát, na konci devadesátých let, také do klubu Parlament. Hrával se zde tvrdý rock a metal a mám s tímto místem spojeno spoustu akcí a zážitků. Je moc dobře, že se pokračuje alespoň ve sklepě. Pěkné to tu je, říkám si, když sestupuji po schodech dolů. Na boku mám stále nový foťák, se kterým se ještě učím. Minule jsem třeba na HYPNOS vyfotil málo fotek, protože jsem si blbec opilej nesundal krytku. Ale co, dneska stejně fotí každej druhej, minimálně na mobil. Ono vůbec došlo k devalvaci jak obrázků, tak psaného textu. Většině lidí stačí (a jiné to už nebude) status na jedné z mnoha sociálních sítí. Nicméně, já už to nějak doklepu postaru. Jdou na mě z té víkendové samoty, na kterou nejsem moc zvyklý, trošku chmury, ale to trvá jen chvilku. Je podzim, počasí jest sychravé, neveselé. Mě ale pořád hřeje srdce ukované ze surového železa. Když dneska někde pronesu metal, pyčo, tak se na mě všichni dívají úkosem. Pán v letech a takové řeči, řekla mi tuhle jedna paní v práci na obědě. 

Zde jsem ale mezi svými. Staré i nové tváře, uvidíme, jestli tu dnes bude někdo známý a když ne, tak metal a pivo vždycky spojovalo lidi. Pořád tomu, i když už asi trošku naivně, věřím. Klub jsem již chválil, ale musím znovu. Je vidět, že zde pracují srdcaři. Dám hodně na atmosféru, na pohodu, přišel jsem si odpočinout, poslechnout staré veterány a pročistit si hlavu. Znáte to, to je samá práce, rodina, stereotyp. Připíjím do tmy všem, kteří už nejsou mezi námi a čekám na první kapelu. 


FLESHLESS - nikdy mě nepřestane fascinovat ta proměna, kterou pánové vždycky projdou, když vylezou na pódium. V civilu byste je obejmuli a jsou samé úsměvy, ale jakmile hrábnou do strun, tak je to parta zabijáků. Hrálo se divoce, surově, brutálně. Kombinace death metalu a grindcore, jistota, za roky vybroušená prezentace, která ale zároveň působila přirozeně. Přiznávám, souhlasím se všemi body obhajoby, mám pro tuhle smečku slabost. Opět to bylo nahrubo nasekané, pitevně zvrácené, morbidně poetické a hlavně, totálně zničující. Dámy a pánové, byl jsem navýsost spokojen. Mozek mi sice málem vyskočil z hlavy a vnitřnosti  málem vytekly na podlahu, ale bylo to jako vždy totálně zabijácké! Amen!





I never cease to be fascinated by the transformation that these gentlemen always undergo when they climb onto the stage. In civilian life, you would hug them and they are all smiles, but as soon as they strum their strings, they become a bunch of killers. They played wildly, rawly, brutally. A combination of death metal and grindcore, confidence, a presentation honed over the years, but at the same time natural. I admit, I agree with all the points of defense, I have a soft spot for this pack. Once again, it was roughly chopped, autopsy-like, morbidly poetic, and above all, totally devastating. Ladies and gentlemen, I was extremely satisfied. My brain almost jumped out of my head and my insides almost spilled out onto the floor, but as always, it was totally killer! Amen!


S.D.I. - Reinhard Kruse by s klidem mohl i dnes vyhrát cenu jednoho z nejsympatičtějších a nejvysmátějších aktérů metalové scény. Kapela se před lety vrátila a bývá u nás v Čechách poměrně častým hostem. Nedivím se, pamatuji dobu, kdy jsme řvávali jejich skladby cestou z hospody. A nebývalo nás rozhodně málo. V Plzni pánové odvedli skvělou práci. Chtěná nostalgie po starých dobrých časech, kterých jsem byl součástí, samozřejmě zafungovala ve velké míře. Ale i tak, vystoupení mělo drive, potřebnou energii, takový ten fuck off efekt, který jsem měl na těchto šílencích vždycky tolik rád. Možná bych dokonce řekl, že na mě hudba fungovala v malém klubu více, než na velkém pódiu. Ostré riffy a notoricky známé melodie zněly jako božský (ďábelský) chór. Na téhle smečce jsem vyrostl a navždy bude patřit ke zlatému fondu mé diskografie. Připadal jsem si zase jednou jako by mi bylo šestnáct. Kurva brácho, bylo to opět skvělý, díky moc za to! 







Reinhard Kruse could easily win the award for one of the most likable and cheerful figures on the metal scene today. The band returned years ago and is a relatively frequent guest here in the Czech Republic. I'm not surprised, as I remember the days when we used to sing their songs on the way home from the pub. And there were definitely a lot of us. The guys did a great job in Pilsen. The desired nostalgia for the good old days, which I was a part of, obviously worked to a large extent. But even so, the performance had drive, the necessary energy, that fuck-off effect that I always loved so much about these madmen. I would even say that the music worked better for me in a small club than on a big stage. The sharp riffs and notorious melodies sounded like a divine (devilish) choir. I grew up on this pack and it will forever belong to the golden fund of my discography. Once again, I felt like I was sixteen. Fuck, bro, it was great again, thanks a lot for that! 

Organizace v pořádku, zvuk a pivo také. Klub byl zcela zaplněn. 

Původně jsem si chtěl jen tak vyrazit, popít si, odpočinout, vyčistit hlavu. Všechno se mi povedlo a ještě jsem si odnášel, jako bonus navíc, krásný hudební zážitek. Parádní a osvěžující bylo, že jsem nemusel nikam cestovat, táhnout se jak smrad před půl republiky. Tohle je pro mě underground, zde jsem cítil takovou tu pradávnou sílu a sounáležitost. Přemýšlím o tom, když jdu domů. Osprchuji se, natáhnu na záda a chvíli si přehrávám v hlavě všechno, co jsem zažil. Kdo nebyl, může jen litovat a kdo ano, tak určitě má slova potvrdí. Bylo to moc fajn, do svého imaginárního archívu jsem si uložil další sérii vzpomínek, které budu vytahovat opravdu rád. Moc vám děkuji za pozornost, za těch pár milých slov, co jste se mnou prohodili a budu se těšit příště. Megamosh!

about S.D.I. on DEADLY STORM ZINE:









Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


---------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 5. srpna 2025

Recenze/review - VERDALACK - Force From the Grave (2025)


VERDALACK - Force From the Grave
CD, LP, TAPE 2025, Hells Headbangers

for english please scroll down

Pokládám plechovku piva na svoji oblíbenou rakev. Už dlouho jsem neviděl světlo. Nechci ho vidět. Jsem prokletý skoro již 35 let. Jsem naplno oddaný stínům. Jsem jako pradávný nomád, který se toulá podsvětím a objevuje si pro sebe kapely a hudbu, která je zahrána od srdce, opravdově, reálně, autenticky. Když mi přišly na recenzi promo materiály od japonských VERDALACK, byl zrovna víkend. To mívám hodně nostalgickou náladu. Sedávám s dobrými knihami ve svém starém křesle a poslouchám nahrávky, které v sobě mají drive a sílu.

Kurva, to je dobrý, takhle se hrálo v době, když jsem k metalu teprve čuchal, říkám si pod své šedivé vousy a najednou si nemůžu číst. Kývám hlavou do rytmu, bouchám pěstí do stolu, skáču po pokoji, jako po úrazu elektrickým proudem. Hergot, tohle album má v sobě pořádnou porci energie, řvu do tmy. Pokud máte chuť, vydejte se s námi po časové ose zpět, do doby, kdy světu vládly kapely jako SATAN´S HOST, VENOM, HELSTAR a další maniaci, kteří moc dobře věděli, že rychlost vítězí. 


Nejdříve trošku té historie...Kořeny VERDALACK, pocházející z Tokia, sahají k předchozí kapele Assault Attack, v níž byli kytaristé Vortex a Vandal a zpěvák Villain. Jako Assault Attack hrálo trio thrash metal až do svého rozpadu v roce 2018. Pod vedením Vortexe se kapela v roce 2022 znovu rozpadla, změnila si název na VERDALACK a stylisticky se přeorientovala na speed metal. Od té doby pánové vydali jednu demonahrávku v roce 2022 a potom právě dnes zmiňované dlouhohrající album. Japonci jsou true a ortodoxní, hrají s velkým nasazením, s nadšením a elegancí starých mistrů. Opravdu si připadám, jako bych navštívil podzemí v Tokiu, pod špinavými ulicemi. Kousek od nás teče nechutná stoka plná hnisu a špatných vzpomínek. Kapela stojí rozkročena na betonovém podstavci a útočí na nás jako smečka rozzuřených prašivých psů. Věřím jim každý tón, každou notu, užívám si jednotlivé melodie, jedovatý vokál i divoké bicí. Stylově je zde vše jasně definováno a je to tak jenom dobře. Tohle je muzika, která patří samozřejmě na vinyl, na kazetu, na fyzický nosič. Musíte si v klidu všechno rozbalit, vložit do přehrávače. Jde tu o samotný proces, o až nábožnou úctu, kterou v sobě mají jak staré kapely, tak i jejich fanoušci. Jsem moc rád, že jsem na svých toulkách podsvětím tuhle smečku objevil. Poslouchám dnes již dávno něco jiného, ale kapela mě přesvědčila na svoji stranu. Vytáhla na povrch i moje krvavé kořeny. Pokud máte tenhle styl rádi, jsou pro vás VERDALACK jistou volbou. Pokládám plechovku piva na svoji oblíbenou rakev. Už dlouho jsem neviděl světlo. Nechci ho vidět. Jsem prokletý skoro již 35 let. Jsem naplno oddaný stínům. Jsem jako pradávný nomád, který se toulá podsvětím a objevuje si pro sebe kapely a hudbu, která je zahrána od srdce, opravdově, reálně, autenticky. Speed metalový útok z toho nejtemnějšího japonského podzemí! Album, které řeže přímo do živého tou správnou stranou nože! 

Asphyx says:

I'm putting a can of beer on my favorite coffin. I haven't seen the light in a long time. I don't want to see it. I've been cursed for almost 35 years. I'm fully committed to the shadows. I'm like an ancient nomad, wandering the underworld and discovering for myself bands and music that is played from the heart, real, authentic. When I received the promo materials from Japan's VERDALACK for review, it was just the weekend. I'm in a very nostalgic mood. I sit with good books in my old armchair and listen to recordings that have drive and power in them.

Fuck, that's good, that's how it was played when I was just smelling metal, I tell myself under my grey beard, and suddenly I can't read. I'm nodding my head to the beat, pounding my fist on the table, bouncing around the room like I've been electrocuted. Damn, this album has a hell of a lot of energy in it, I scream into the darkness. If you feel like it, take a trip back in time with us, to the days when the world was ruled by bands like SATAN'S HOST, VENOM, HELSTAR and other maniacs who knew very well that speed wins.


First a bit of history...VERDALACK's roots, hailing from Tokyo, go back to their previous band Assault Attack, which included guitarists Vortex and Vandal and vocalist Villain. As Assault Attack, the trio played thrash metal until their breakup in 2018. Under Vortex's leadership, the band broke up again in 2022, changed their name to VERDALACK, and stylistically shifted to speed metal. Since then, the gentlemen have released one demo in 2022 and then the aforementioned full-length album just released today. The Japanese are true and orthodox, playing with great commitment, with the passion and elegance of the old masters. I really feel like I'm visiting the underground in Tokyo, under the dirty streets. There's a disgusting sewer of pus and bad memories flowing not far from us. The band stands straddling a concrete pedestal, attacking us like a pack of angry mangy dogs. I believe every note, every note, I enjoy the individual melodies, the venomous vocals and the ferocious drums. Stylistically, everything here is clearly defined and that's just as well. This is music that obviously belongs on vinyl, on cassette, on physical media. You have to unpack everything, put it in the player. It's all about the process, the almost religious reverence that both the old bands and their fans have. I'm so glad I discovered this pack on my wanderings through the underworld. I've been listening to something else for a long time now, but the band has won me over to their side. It brought out my bloody roots. If you like this style, VERDALACK is a sure choice for you. I put a can of beer on my favorite coffin. I haven't seen the light in a long time. I don't want to see it. I've been cursed for almost 35 years. I'm fully committed to the shadows. I'm like an ancient nomad, wandering the underworld and discovering for myself bands and music that is played from the heart, real, authentic. A speed metal assault from the darkest Japanese underground! An album that cuts straight to the live with the right side of the knife!



tracklist:
1. Axehead
2. Heretic Flights
3. Desecrater
4. Blood Eagle
5. Final Assault
6. Force From The Grave
7. Into The Flames
8. Rites Of Hell



středa 2. července 2025

Recenze/review - PHANTOM - Tyrants Of Wrath (2025)


PHANTOM - Tyrants Of Wrath
CD 2025, High Roller Records

for english please scroll down

Vážení pozůstalí, sešli jsme se zde, abychom zavzpomínali na starý, prašivý thrash a speed metal. Na muziku, která vládla světu před mnoha lety a vrací se ve vlnách jako bouře. Tentokrát se vydáme do Mexika, do města Guadalajara. Tam, v roce 2021 vznikla kapela PHANTOM, která uctívá staré modly. Letos na nás zaútočila svým druhým, řadovým dlouhohrajícím albem, které je po okraj narvané tlakem, energií a divokými melodiemi.

Nezbývá, než znovu obléknout džínovou vestu. Sednout si k reproduktorům, otočit volume úplně doprava a nechat se unášet na krvavých vlnách hudby, která kdysi dávno utvářela i můj hudební pohled na svět. Plameny zase jednou hoří jasně. Rovnou na začátek vám prozradím, že "Tyrants Of Wrath" je zběsilou jízdou přímo do pekla. Pokud máte tuhle odrůdu metalu rádi, rozhodně neváhejte. 


Mexičané na to jdou ve stylu SLAYER, LIVING DEATH, MERCILESS, DARK ANGEL, RAZOR. A dělají to velmi uvěřitelně, s vlastními nápady a invencí. Pokaždé, když mi hrálo nové album do uší, začal jsem se nejdříve kývat do rytmu, abych nakonec skončil v nekonečném headbangingu. Všechno kolem může klidně hořet, mě je to dávno jedno. Mám svoji muziku, svůj vlastní svět. "Tyrants Of Wrath" jsem si pokaždé neskutečně užil. Jasně, nejedná se o nic nového, ani převratného, někdo by tuhle muziku označil za obyčejné retro, jenže tak tomu rozhodně není. Z téhle smečky totiž slyším nadšení, odhodlání, uvěřitelnost i autenticitu. Neznám nic lepšího, než se toulat prázdnými ulicemi našeho města a poslouchat tuhle desku. Užívám si všechnu tu starobu, nadšení, takovou tu nakumulovanou energii a tlak, které v sobě dobré nahrávky mívají. Je to jako v dobách mého mládí, dojdu až na sídliště. Sedí tam na betonovém soklu mí kamarádi. Co posloucháš? Vyměníme si kazety a zajdeme na pivo. Škoda, že je od nás Mexiko tak daleko, ihned bych zašel na koncert. Stál bych přímo pod pódiem a určitě bych skočil i do mosh-pitu. Možná bych si polámal všechny kosti a rozdrtil ksicht, ale nevadilo by mi to. Poslouchat tohle album je totiž jako srážka s náklaďákem naloženým prašivými kostmi. Atmosféra mě opravdu zcela pohltila a poslech si neskutečně užívám. To je pro mě vždy hlavní a zásadní. Dejte mi někdo pivo a zapněte znovu play! Vážení pozůstalí, sešli jsme se zde, abychom zavzpomínali... Thrash speed metal s podmanivě temnou atmosférou, který vás nasměřuje přímo do pekla! 

Asphyx says:

Dear mourners, we have gathered here to remember the old, mangy thrash and speed metal. The music that ruled the world many years ago and is now returning in waves like a storm. This time, we're heading to Mexico, to the city of Guadalajara. There, in 2021, the band PHANTOM was formed, worshipping the old idols. This year, they attacked us with their second full-length album, which is packed to the brim with pressure, energy, and wild melodies.

All that's left to do is put on a denim vest again. Sit down by the speakers, turn the volume all the way up, and let yourself be carried away by the bloody waves of music that once shaped my musical view of the world. The flames are burning brightly once again. I'll tell you right from the start that "Tyrants Of Wrath" is a frantic ride straight to hell. If you like this kind of metal, don't hesitate. 


The Mexicans do it in the style of SLAYER, LIVING DEATH, MERCILESS, DARK ANGEL, RAZOR. And they do it very believably, with their own ideas and inventiveness. Every time I listened to a new album, I started swaying to the rhythm at first, only to end up in endless headbanging. Everything around me can burn, I don't care anymore. I have my music, my own world. I enjoyed "Tyrants Of Wrath" immensely every time. Sure, it's nothing new or groundbreaking, some would call this music ordinary retro, but that's definitely not the case. From this pack, I hear enthusiasm, determination, credibility, and authenticity. I know of nothing better than wandering the empty streets of our city and listening to this album. I enjoy all the old age, enthusiasm, accumulated energy, and pressure that good recordings tend to have. It's like in my youth, when I would walk to the housing estate. My friends would be sitting there on a concrete pedestal. What are you listening to? We would swap cassettes and go for a beer. It's a shame that Mexico is so far away from us, I would go to a concert right away. I would stand right under the stage and definitely jump into the mosh pit. Maybe I'd break all my bones and smash my face, but I wouldn't mind. Listening to this album is like being hit by a truck loaded with rotten bones. The atmosphere really engrossed me and I'm enjoying listening to it immensely. That's always the most important thing for me. Someone give me a beer and press play again! Dear bereaved, we are gathered here to remember... Thrash speed metal with a captivatingly dark atmosphere that will send you straight to hell!


TRACKLIST
01. Poltergeist
02. The Tower of Seth
03. Violent Invasion
04. Thunderbeast
05. Nimbus
06. Dance of the Spiders
07. Tyrants of Wrath
08. Lost in the Sands
09. Nocturnal Opus 666
10. Nazghul
11. Dark Wings of Death


LINE-UP
J.C. García - Vocals, Guitars
Harel O. - Guitars
Raír Tavizón - Bass
J. P. Alatorre - Drums


pátek 14. března 2025

Report, pohotos, video - POWER FROM HELL, LUCIFERICON - club Modrá Vopice, Praha - 13. 3. 2025

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Už jsem to nějaký čas cítil v kostech. Měl bych poděkovat všem padlým bohům. Zapálit svíce za to, že vše dopadlo dobře. Moc o svých soukromých věcech nepíšu, ale věřte mi, že poslední půlrok byl završením tří let, které byly velmi náročné. Ne, ze mě si dělat srandu, že jsem šedivý, nemůžete. Snažil jsem se být silný, stát manželce po boku a všechno s ní vydržet. Povedlo se. Zázraky se dějí a moderní lékařská věda dokáže divy. Jsem moc rád, že jsem nezůstal na všechno sám. Já potřebuji pro psaní klid, zázemí, jistotu, svůj kout, kam se můžu vracet. Vím moc dobře, že píšu postaru, vyrůstal jsem v době, kdy se to tak dělalo. Nejsem jako fanoušci s placatými čepicemi, co nezažili tištěné časopisy. Možná působím už jako Metuzalix, jako fosílie, co se občas moc vykecává, nesleduje moderní trendy a je určitě zkostnatělý. Jiný nebudu, ale to vy už dávno víte...

Jsem jako starý dinosaurus, jako ten, který plánuje koncerty dlouho dopředu, protože se vždycky připije a druhý den má kocovinu, bolí ho celé tělo a nadává si, proč se už na to nevybodne. Nojo, ale když ono to nejde. Když nemůžu a nikam se dlouho nedostanu, začnou mi koncerty chybět. Hodně si vybírám a LUCIFERICON jsem ještě neviděl. POWER FROM HELL také ne a protože mám obě kapely moc rád, nahlásil jsem si v pátek volno, koupil si vstupenku i jízdenky na vlak a někdy kolem čtvrté odpoledne jsem již do sebe ládoval jedno pivo za druhým (tentokrát s Jardou na Čerňáku, kterému tímto děkuji za skvělou společnost, byla to paráda!). Jasně, už to není jako kdysi, když nás jezdívalo na metal třeba padesát, ale zvykl jsem si. A vlastně to i chápu. Každý máme spoustu povinností, všechno se zdražilo, už jsme víc unavení. Zatím to ale jde. Možná mi už je padesát, ale takhle před koncertem jsem pořád ten vtipný mladík s jiskrou v oku. Aspoň si to myslím. Moc nežeru sám sebe, nemám takovej ten současnej, do sebe zahleděnej, feeling ze sociálních sítí, ale pořád dobrý. 

A tak jsem se zase jednou snažil zastavit otáčení zeměkoule, zpomalit konec starých časů. Všechno se mění, ale jsou jistoty, kterých je možné se chytit. Mí kamarádi i kamarádky, kterým tímto moc děkuji. Mám tyhle rozplavby před koncerty moc rád, vždycky se ujistím, že nejsem na světě se svým pohledem na život sám, že jsou pořád někde dobré duše, které se umí usmívat. Díky vám jsem překonal spoustu překážek. Pokecáme, dopijeme a jdeme pomalu do klubu. Nebyl jsem tu již poměrně dlouho, ale vím, že bude vše v pořádku. A také je, přivítejte ztraceného syna domů. Pro mě je tahle dřevěná kůlna chrám se spoustou skvělých vzpomínek. Spoustu jsem si jich měl doplnit i tenhle večer. Mám náladu tak akorát, jsem blahosklonný a těším se na první rituál.


LUCIFERICON - jestli někdo umí svojí hudbou znázornit absolutní tmu, krvavou mlhu a pomalou smrt na oltáři, tak jsou to právě tihle Nizozemci. Ocitl jsem se mimo klub i naši dimenzi. Byl jsem na starém hřbitově, v hrobce padlého kněze. Zrovna jsme s kapelou exhumovali jeho rakev. Tohle byla přesná definice toho, co mám na death metalu tolik rád. Síla se zde potkávala s absolutní tmou, s takovým tím jedovatým zlem, které čeká ve stínu, aby vám prokouslo hrdlo. Pánové hráli velmi přesvědčivě a povedlo se jim mě vtáhnout do jejich nečisté hry. Pro mě osobně se jednalo o takový ten druh vystoupení, u kterého jsem se stal morbidním básníkem. Navíc jsem si splnil sen. Mám s kapelou i rozhovor a potvrdil jsem si tak i naživo, že tahle smečka, když se vydá na lov, tak po ní zůstává pěkně dlouhá krvavá stopa. Netuším, jestli jste si někdy četli ve starých okultních knihách, ale tenhle koncert měl v sobě úplně stejnou děsivou auru. Pod pódiem jsem byl já, doslova uhranutý, i zástup nemrtvých, kteří se kývali spokojeně do rytmu. Vynikající temný a zlovolný obřad!

 




If anyone can depict absolute darkness, bloody fog and slow death on the altar with their music, it is these Dutchmen. I found myself outside the club and our dimension. I was in an old cemetery, in the tomb of a fallen priest. We were just exhuming his coffin with the band. This was the very definition of what I love about death metal. Power meets absolute darkness, the kind of poisonous evil that waits in the shadows to bite your throat. The gentlemen played very convincingly and managed to draw me into their dirty game. For me personally, it was the kind of performance that made me a morbid poet. Moreover, I had fulfilled a dream. I got to interview the band as well, and it confirmed for me live that this pack, when they go hunting, leaves a pretty long trail of blood. I don't know if you've ever read about it in old occult books, but this show had the same eerie aura about it. There was me under the stage, literally mesmerized, and a crowd of undead swaying contentedly to the beat. A deliciously dark and sinister ceremony!

POWER FROM HELL - zákon akce a reakce funguje na sto procent. U těchto brazilských psů tomu tak alespoň bylo. Představte si hrobku, ve které dlouhé roky spí prokletí. Jednoho dne, léta páně 2025, ve čtvrtek 13. března, se rozhodli vrátit na svět, aby nás spálili na popel. Brazilcům se to povedlo na výbornou. Kombinace starosvětského blacku, thrashe, speedu, na mě fungovala od začátku do konce. Jestliže mi cestou na koncert hlavou vířila spousta vzpomínek, tak přibyly další. Tohle bylo jako se nechat zavřít spolu s VENOM, BULLDOZER, SODOM a VULCANO do starých plesnivých katakomb. Pánové mají metal v krvi a bylo to hodně znát. Vystoupení totiž působilo opravdově, upřímně, řezalo a bylo zahrané od srdce. Víka od rakví nadskakovala a kosti praskaly tlakem. Jednalo se o velmi přesvědčivý a skvěle zahraný výlet do časů, kdy se hudba posílala poštou na kazetách. Moc nevím, co dodat, zážitek to byl totiž nepřenositelný. Měl jsem pocit, že mě muzika řeže hluboko ve vnitřnostech i v hlavě. Absolutní black/thrash/speed metalové tsunami! 





The law of action and reaction works 100%. At least it was so with these Brazilian dogs. Imagine a tomb where a curse has been sleeping for years. One day, in the summer of our Lord 2025, on Thursday, March 13, they decided to return to the world to burn us to ashes. The Brazilians have succeeded admirably. The combination of old world black rock, thrash, speed, worked for me from start to finish. If I had a lot of memories swirling around in my head on the way to the concert, more were added. This was like being locked in the moldy old catacombs with VENOM, BULLDOZER, SODOM and VULCANO. The gentlemen have metal in their blood and it was very evident. The performance felt real, sincere, cutting and was played from the heart. The coffin lids were bouncing and the bones were cracking with pressure. It was a very convincing and well played trip back to the days when music was sent by post on cassette tapes. I don't really know what to add, for the experience was non-transferable. I felt like the music was cutting deep into my guts and head. An absolute black/thrash/speed metal tsunami! 

Zvuk byl v pořádku, organizace také a co se týká návštěvnosti, tak začínám mít pocit, že chodím už jen na koncerty, na které přijde něco kolem 30 - 40 lidí. No co, aspoň nebyly fronty na pivo. 

To už je konec? Ptám se a pomalu se vracím z temnoty na zem do reality. Dám si ještě pivo a potom nasadím automat. Musím se nějak dostat na tramvaj, sednout na vlak, usnout, probudit se v Plzni a také chytit noční MHD. I když jsem sportovec celý svůj život a má fyzička je považována lékaři za velmi dobrou, takhle po padesátce je to docela výzva. Držím tempo, přemlouvám hlavu, aby neusnula. Jsem robot, co spustil program se souřadnicemi směrem přímo domů, do postele. Jsem moc rád, že jsem se přemluvil, abych vyrazil. Mám spoustu nových zážitků, budoucích vzpomínek. A také pocit, že nepatřím do starého železa. Navíc jsem moc rád, že jsem poděkoval všem padlým bohům a zapálil svíce za život. Jdu spát. Už fakt nemůžu. Moc vám děkuji za dlouhodobou přízeň. Bez vaší podpory by to nešlo. Každý, kdo hraje na nějaký nástroj, maluje obrazy nebo píše, to musí pro někoho dělat. Já mám to štěstí, že mí čtenáři jsou nejen věrní, ale je na ně i spoleh (navíc je vás čím dál tím víc). Načerpal jsem spoustu energie a síly do dalších dní! Díky moc všem za to! 


about bands on DEADLY STORM ZINE:

POWER FROM HELL:



LUCIFERICON:





Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

pátek 7. března 2025

Recenze/review - WHIPSTRIKER - Cry of Extinction (2025)


WHIPSTRIKER - Cry of Extinction
CD 2025, Hells Headbangers

for english please scroll down

Říká se, že až bude nejhůř, tak se vrátí. Spali dlouhé roky v plesnivých rakvích. Se zbraněmi, které sice už dávno zrezly, ale stále dokáží zabíjet. Vojáci temnoty, v prašivých uniformách, s masem odpadaným od kostí. Myslím si, že nastal čas. Svět zase jednou hoří v plamenech a stále zbytečně umírají další a další lidé. Brazilská heavy speed metalová kobka s nápisem WHIPSTRIKER nad vchodem, vydala další svědectví. Ušpiněni od zkažené krve, znovu pozvedli Victor Vasconcellos a jeho věrní prapor hrdě vzhůru a vy si tak můžete vychutnat hudbu, která je opravdová, syrová, špinavá. Jako samotná válka.

Mám podobné výlety do starých metalových časů moc rád. Líbí se mi, když už je víkend a já se zavřu do svého pokoje a vzpomínám na dobu, kdy jsem byl mladý a kdy byl svět ještě alespoň trošku v pořádku. Oblečte si tedy svoji oblíbenou džínovou vestu, pohodlně se usaďte a zapněte play. Metalový obřad začíná!


Vše je ohlodané na kost, na samou podstatu metalu. Ostré riffy v sobě mají chladné melodie, skladby jsou plné zajímavých momentů a pokud je vaše hlava plná šedin nebo máte rádi klasický a tradiční přístup, určitě budete spokojeni. Chvílemi si připadám jako nějaký metalový archeolog, který odkrývá jednotlivé vrstvy právě exhumovaného hrobu. Máte rádi VENOM, SODOM, MOTORHEAD, WARFARE, ONSLAUGHT, MIDNIGHT, POWER FROM HELL, BULLDOZER a další kapely, které vždy hrály od srdce? Potom určitě víte, o čem píšu. Tahle brazilská četa zkušených válečníků moc dobře ví, o čem je opravdové, ryzí metalové srdce. Je ukované z té nejlepší oceli. Se zvukem, na kterém je pradávná patina. Žádné pózy, žádné zbytečnosti, jenom útoky přímo na solar plexus. Můžete mi vysvětlit, proč mám při poslechu obrovskou chuť na pivo? Jakoby tahle deska probudila všechny moje geny, hudbu kterou jsem celý život sbíral a kterou mám zakódovanou v podvědomí. Otírám prach ze starých kazet, z vinylů, které jsem již dlouho neslyšel. V hlavě mi naskakují vzpomínky a dívám se dlouho do tmy. WHIPSTRIKER na to jdou ostře, nekompromisně, s krvavou jiskrou v oku. Opravdu si připadám jako dávno padlý voják, kterého pohřbili do hromadného hrobu. I dlouho po mé smrti se kolem nás vznáší aura bolesti a strachu. Brazilci exhumovali starý metal a udělali to s elegancí starých mistrů. Nemůžu jinak, než vám nové album "Cry of Extinction" doporučit. Hoří totiž jasným černým plamenem. Říká se, že až bude nejhůř, tak se vrátí. Spali dlouhé roky v plesnivých rakvích. Se zbraněmi, které sice už dávno zrezly, ale stále dokáží zabíjet. Vojáci temnoty, v prašivých uniformách, s masem odpadaným od kostí. Myslím si, že nastal čas. Heavy speed metalová válka se samotným nebem! Hudba ukovaná z té nejlepší černé oceli!

Asphyx says:

They say when the going gets tough, they'll be back. They slept for years in moldy coffins. With weapons that may be rusty, but they can still kill. Soldiers of darkness, in filthy uniforms, with flesh falling off their bones. I think the time has come. The world is once again burning in flames and more and more people are dying needlessly. A Brazilian heavy speed metal dungeon with a WHIPSTRIKER sign over the entrance, has given further testimony. Soiled with tainted blood, Victor Vasconcellos and his faithful have once again raised the banner proudly aloft for you to enjoy music that is real, raw, dirty. Like the war itself.

I love trips like this to the old metal days. I like it when it's the weekend and I'm holed up in my room reminiscing about when I was young and when the world was still at least a little bit okay. So put on your favorite denim vest, get comfy and turn on the play. The metal ceremony begins!


Everything is stripped to the bone, to the very essence of metal. The sharp riffs have cool melodies in them, the songs are full of interesting moments and if your head is full of grey hairs or you like the classic and traditional approach, you will definitely be satisfied. At times I feel like some kind of metal archaeologist uncovering the layers of a newly exhumed grave. Do you like VENOM, SODOM, MOTORHEAD, WARFARE, ONSLAUGHT, MIDNIGHT, POWER FROM HELL, BULLDOZER and other bands that have always played from the heart? Then you definitely know what I'm writing about. This Brazilian squad of seasoned warriors know very well what true, pure metal heart is all about. It's forged from the finest steel. With a sound that has an ancient patina on it. No posturing, no uselessness, just attacks right on the solar plexus. Can you explain to me why I have a huge craving for beer? It's as if this record has awakened all my genes, the music I've been collecting all my life and which is encoded in my subconscious. I'm dusting off old tapes, vinyl I haven't heard in a long time. Memories pop into my head and I stare long into the darkness. WHIPSTRIKER go at it sharply, uncompromisingly, with a bloody sparkle in their eye. I really do feel like a long fallen soldier buried in a mass grave. Even long after my death, an aura of pain and fear hovers around us. The Brazilians have exhumed old metal and done it with the elegance of the old masters. I can't but recommend the new album "Cry of Extinction". It burns with a bright black flame. They say that when the going gets tough, they'll be back. They've been sleeping in moldy coffins for years. With weapons that may be rusty, but they can still kill. Soldiers of darkness, in filthy uniforms, with flesh falling off their bones. I think the time has come. Heavy speed metal war with heaven itself! Music forged from the finest black steel!



about WHIPSTRIKER on DEADLY STORM ZINE:






tracklist:
01. Intro
02. Cry of Extinction
03. Six-Eyes Crow Division
04. Rush of Fury
05. WWVI
06. Heartrippers
07. Khaalou's New World
08. Satan's Vengeance [Destruction cover feat. Daniel Avenger]
09. Military Scum



čtvrtek 27. února 2025

Recenze/review - HIRAX - Faster Than Death (2025)


HIRAX - Faster Than Death
CD 2025, Armageddon Label, Doomentia Records

for english please scroll down

Je to pořád dokola. Chudí nemají žádná práva, svět se točí stále stejně. Přetvářka a klam, války a bolest, krásné reklamy, život a smrt. Na thrash metalu se mi vždycky líbila taková ta rebelie, odpor ke zkaženým hodnotám. Kdysi dávno, v dobách mého mládí jsem objevil na jedné burze s kazetami kapelu HIRAX. Byl jsem hodně překvapený, že má na svém kontě již několik nahrávek. Postupně jsem si všechny sehnal a založil jsem si sbírku poctivého thrash metalu. HIRAX stále hrají, vydávají nová alba. Pořád mají ve svém středu legendárního zpěváka Katona W. de Pena. Ten je také hlavním poznávacím znamením téhle smečky.

Nebudu vás dále unavovat výletem do starých dobrých časů. Takhle legendární kapela má na svém kontě samozřejmě spoustu dobrých i horších nahrávek. Letos se pánové vrátili ve velkém stylu a působí jako politi mrtvou vodou. Je to jízda od začátku do konce. Opravdu si připadám, jako bych v post apokalyptickém světě řídil auto, které je na stylovém obalu. Jsem tak trošku Šíleným Maxem. A z reproduktorů si pouštím pořádně nahlas "Faster Than Death". Kolem nás hoří celý svět! 


Staří fanoušci jako já ocení uvěřitelnost a sílu, kterou v sobě stále tahle smečka má. Mladí se obléknou, jako jsme se kdysi oblékali my a vyrazí s kazeťákem do ulic. Nebo ne? Doba se změnila, sociální sítě a lidská hloupost všechno zkurvili, jenom HIRAX zůstávají. Stále silní, ostří, s perfektním zvukem, s nápady, jak vystřiženými z thrash heavy metalového pravěku. Tahle smečka na to má nárok a narovinu - všichni to po nich chceme a kdyby změnili směr, do smrti bychom jim to neodpustili. Jasně, že HIRAX znějí jako HIRAX. Zaplať Satan za to. Potřebuji alespoň nějaký pevný bod ve vesmíru, kapely, na které je spolehnutí. Skladby řežou, pálí, mají v sobě velké množství nakumulované energie a tlaku. Co chceš víc, kámo? Já jsem spokojený i když je jasné, že v mém případě působí určitě i nostalgie. Necelých 22 minut hrubozrnného, divokého thrash metalu, s parádním ostrým zvukem, s obalem, který ve mě evokuje spoustu vzpomínek. Co si víc přát? Snad jenom, aby tahle legenda přijela i k nám do města a pořádně nám nakopala zadky. Stále ještě někdy udělám tu chybu, že se podívám na zprávy, pořád mě to nedá a věřím lidem. Když ale vidím ty zástupy hloupých, pochodujících jak ovce na porážku, mám sto chutí jim pustit tuhle desku přímo do ksichtu. Probuďte se! Na "Faster Than Death" naleznete to nejlepší, co tahle kapela umí. Možná jsme odsouzeni k pomalé dlouhé smrti. Než se tak ale stane, budu podobná alba stále poslouchat a podporovat. Hoří totiž jasným plamenem, jsou opravdová, upřímná, syrová. Jako život samotný. Thrash speed metalová jízda spáleným světem! Ostré, nekompromisní, divoké album, u kterého vypustíte duši z těla! 

Asphyx says:

It goes on and on. The poor have no rights, the world keeps spinning the same way. Pretence and deceit, wars and pain, beautiful advertisements, life and death. What I always liked about thrash metal was the rebellion, the resistance to corrupt values. A long time ago, in the days of my youth, I discovered a band called HIRAX at a tape exchange. I was very surprised to find that they already had several records to their credit. Gradually I got all of them and started a collection of honest thrash metal. HIRAX are still playing, releasing new albums. They still have the legendary singer Cato W. de Pena in their midst. He is also the main trademark of this pack.

I won't bore you further with a trip to the good old days. Of course, a band this legendary has a lot of good and worse recordings to its credit. This year the gentlemen are back in style and look like a dead water politician. It's a ride from start to finish. I really do feel like I'm driving a car in a post apocalyptic world that's on a stylish cover. I'm a bit of a Mad Max. And I'm blasting "Faster Than Death" out of the speakers really loud. The whole world is on fire around us! 


Old fans like me will appreciate the believability and strength this pack still has. The young will dress like we used to and hit the streets with a tape recorder. Don't they? Times have changed, social networks and human stupidity have fucked everything up, only HIRAX remain. Still strong, sharp, with a perfect sound, with ideas cut out of thrash heavy metal lore. This pack has it coming and let's face it - we all want them to, and if they changed direction, we wouldn't forgive them for the rest of our lives. Of course HIRAX sound like HIRAX. Pay Satan for that. I need at least some fixed point in the universe, bands that can be counted on. The songs cut, they burn, they have a lot of accumulated energy and pressure. What more do you want, buddy? I'm happy, although it's clear that nostalgia is definitely at work in my case. Less than 22 minutes of coarse-grained, ferocious thrash metal, with a cool, sharp sound, and a cover that evokes a lot of memories in me. What more could you ask for? Only that this legend comes to our town and kicks our asses. I still sometimes make the mistake of looking at the news, I still don't give a shit and trust people. But when I see those crowds of stupid, marching like sheep to the slaughter, I feel like dropping this record right in their faces. Wake up! "Faster Than Death" is the best this band has to offer. Maybe we're doomed to a slow, long death. But until that happens, I'll keep listening to and supporting albums like this. Because they burn with a bright flame, they are real, honest, raw. Like life itself. A thrash speed metal ride through a burnt world! Sharp, uncompromising, ferocious album that will make you let your soul out!

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine