DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 4. května 2018

Recenze/review - DILIGENCE - Abundance In Exertion (2018)


DILIGENCE - Abundance In Exertion 
CD 2018, The Barn Production

for english please scroll down

Pomozte mi někdo rozplést ocelovou síť vlastní beznaděje! Jsem spoutaný, zavržený, ponížený. Zničený současným světem. Jsem kořistí, lovenou každý den v labyrintu šílenství. Zasažen ostrým hrotem přímo na komoru. Vyvržený a pohozený u cesty jako kus bezcenného masa. Pouštím si novou desku "Abundance In Exertion " českých DILIGENCE a cítím se, jako bych tančil bosý na ostrých hrotech střepů.

"Abundance In Exertion" je velmi pestrým albem, se spoustou roztodivných nálad, emocí, nahuštěných a vypálených na hudební nosič. Pánové a dáma si vzali na pomoc modernější technický death metal a stvořili dílo, které je zajímavé již ze své podstaty. Kapela je nejen řemeslně zručná, ale přináší navíc kus sebe. Hrát v dnešní době umí spousta lidí, skládat málokdo a tahle parta rozhodně ví, jak na to. DILIGENCE popustili uzdu svým fantaziím a vyvrhli mezi nás desku povedenou po všech stránkách. 

 

Pochválit musím nejen zvuk (Dan Friml - The Barn), který je čitelný, důrazný a tlačící, ale i texty (Dahlien). Donutí vás k zamyšlení a k hrané hudbě perfektně sednou. U obalu (Dahlien) jsem seděl nějaký čas a rozjímal, zda na něm vidím Artemis (případně Dianu), bohyni lovu. O povedených riffech, variabilním vokálu v zajímavých barvách a propracovaných bicích, nemluvě. Z nahrávky je cítit, že je pod ní podepsána skupina talentovaných jedinců, kteří ale tvořili dohromady. To se mi líbí na albu asi nejvíc. Nic nikde nepřebývá, všechno sedí na svých místech a výsledkem je velmi přesvědčivý zážitek. Ale abych jen nechválil. V několika momentech jsou DILIGENCE možná až moc rozvláční a skladby by mohly být trošinku kratší. To ale berte jen jako povzdechnutí zmlsaného jedince. Jako celek je pro mě "Abundance In Exertion" opravdovým překvapením a zásahem do černého. Album si vyloženě užívám, protáčím jej stále dokola. Potkává se na něm technika a melodie v precizně namíchaném poměru. Jsem rád lovenou kořistí, s chutí tančím na ostrých střepech. Skvělá práce!


Asphyx says:

Help me break the steel network of my own hopelessness! I am bound, despised, humiliated. Destroyed by the contemporary world. I'm a prey, hunted every day in a labyrinth of insanity. Affected by a sharp tip directly on the chamber. Dropped and thrown by the road like a piece of worthless meat. I'm listening to the new album "Abundance In Exertion" of Czech DILIGENCE and I feel like I dance barefoot on the sharp splinters.

"Abundance In Exertion" is a very varied album, with lots of moods, emotions that are inflated and burned on a music carrier. The gentlemen and the lady have taken the modern technical death metal to help and created a work that is interesting by nature. The band is not only skilled in craft but also brings a piece of itself. Playing a lot of people today, composing few people, and these guys definitely know how to do it. DILIGENCE unleash their fantasies and cast the album hilarious us in all aspects.


I have to praise not only the sound (Dan Friml - The Barn), which is legible but also the lyrics (Dahlien). They make you think and fit perfectly into the music. On the cover (Dahlien) I sat for a while and contemplated whether I see Artemis (or Diana), the goddess of hunting. Good riffs, variable vocals in interesting colors and sophisticated drums, is not necessary to mention. From the recording, it is possible to feel that there is a group of talented individuals but they create all together. It what I like the most about the album. Everything is in place, and the result is a very convincing experience. But just to be honest. In a few moments, DILIGENCE may be too rampant and the songs could be a bit shorter. But take it only as a sigh of the dainty individual. As a whole „Abundance In Exertion“ is a real surprise for me. I am enjoying the album, I play it again and again. Techniques and melodies are in a precisely mixed ratio. I like to be a prey, I dare to dance on sharp shards. Good job!


tracklist:
1. This Queue Metaphor 05:06 
2. Bleeding Fractals 04:02 
3. Intersection of Free Empathy 03:50 
4. Through Black Aura 05:16 
5. Into Hydra's Lair 06:02 
6. In Stillness 03:28 instrumental 
7. Conclave of Doubts 04:09 
8. Violent Regeneration 05:03 
9. Hypothermia 04:17 
10. Lifetime of Obsidian Verity 05:48

band:
Dahlien - vocals, lyrics, graphics
Přéma - drums
Igor - guitars
Milan - bass
Kuba - guitars

Recenze/review - SURGERY - Absorbing Roots (2018)


SURGERY - Absorbing Roots 
CD 2018, Support Underground

for english plese scroll down

Nad městem bolesti zbyl poslední živý strom. Obestřený tajemnem a různými legendami se stal nejen návštěvním místem, ale i častým cílem sebevrahů. Hopou se oběšenci ve větru a žalují nad svým osudem. Vyplazené jazyky, smutný osud nešťastníků. Jakoby obviňovali, byli mementem doby. Nad smogovým mrakem, nad kovovým odérem netečného města. Kdo bude další na řadě? 

Přiznám se rovnou a bez mučení, že mě novinka slovenských death metalistů SURGERY rozsekala. Hudebně totiž pánové hrají přesně ten druh smrtícího kovu z devadesátých let, který mi dělá velmi dobře na mé zkažené duši. Bral jsem si album do sluchátek, vylezl nad město a vše se mi spojilo v jedno. Hudba, smrt i bývalé popraviště. Jakoby sem "Absorbing Roots" patřilo odjakživa. Skladby doslova zhmotnily příběhy plné smrti.




"Absorbing Roots" je albem velmi dobře zvukově ošetřeným, s klasickým obalem evokujícím staré časy. U nápadů a motivů lze najít mnoho styčných bodů s finskou death metalovou školou (CONVULSE, FUNEBRE). Líbí se mi, že deska nejenže drtí, ale obsahuje i spoustu temných, chladným melodií. Nahrávce dominuje vokál, který je zajímavě barevně posazený. Jako celek sice nahrávka nijak nevybočuje z mantinelů devadesátých let (skladatelsky, zvukově je "modernější", čistší), ale osobně to považuji spíš za výhodu. Vždy budu upřednostňovat náladu a atmosféru. Na "Absorbing Roots" jsem nalezl vše potřebné pro své výlety po místech s krvavou historií. Už zase se houpou oběšenci na větvích. Zírají netečně a stejně jako já si novou desku SURGERY užívají. Tohle album vám utáhne ještě víc smyčku kolem krku. Velmi dobrý death metal tradičního střihu, který je poctivý jako smrt oběšením!



Asphyx says:

The last living tree remains above the city of pain. Surrounded by mystery and various legends, it has become not only a visiting place but also a frequent destination of suicide. The hanged people swings in the wind and sue over its fate. The sticking out tongues, the sad fate of the unfortunates. As if they were blaming, they were memento of the times. Over the smog cloud, over the metal odor of the city. Who's next in the line? 

I must confess straight and without torture that the new album of Slovak death metalists SURGERY cut me into the pieces. Musically, guys play precisely that kind of death metal from the nineties which cause me good feeling in my depraved soul. I took the album into the headphones, climbed over the city, and everything merged into one. Music, death, and the former place of execution. As if “Absorbing Roots” has always been part of them. The songs literally materialize the stories full of death. 

"Absorbing Roots" is a very well sounding album, with a classic cover that evokes old times. For ideas and motifs, there are many similar points with the Finnish death metal school (CONVULSE, FUNEBRE). I like that this record not only crushes, it also contains a lot of dark, cold melodies. The vocal, which is interestingly colored, dominates on the record. As a whole, the record does not deviate from the boundaries of the nineties (I mean the writing process, sound is "modern", cleaner), but I personally consider this as an advantage. I will always prefer mood and atmosphere. At “Absorbing Roots”, I found everything necessary for my trips to places with bloody history. The hanged people swings on the boughs again. They stare and as well as me they are enjoying the new album of SURGERY. This album will tighten loop around your neck even more strongly. Very good death metal of traditional style that is honest like a death by hanging!


tracklist:
01. Absorbing Roots 
02. Clinic Death 
03. Image in the Mirror 
04. Paradise 
05. River in Silence 
06. Hands in Chains 
07. Mental Demise 
08. Grime 
09. Depressive Reality

band:
Miroslav Tatranský - guitars 
Petr Mikolaj - drums 
Radoslav Body - guitars Rastislav 
Šelleng - vocals 
Róbert Hanečák - bass


čtvrtek 3. května 2018

Promotion - Uriah Heep, Michal Ambrož & Hudba Praha, Veteráni studené války, Spektrum - Letní parket Výrava - 6.7.2018


Kdy: 6.7.2018
Kde: Letní parket Výrava
Kdo: Uriah Heep, Michal Ambrož & Hudba Praha, Veteráni studené války, Spektrum 

Pomalu se blíží doba, kdy si britští veteráni Uriah Heep dopíší na svá záda pátý křížek. Z té party, která se na podzim roku 1969 dala v Londýně dohromady, aby následně vydala víc než dvě desítky řadových alb a složila řadu nezapomenutelných hitů, je ještě stále možné na pódiu vidět kytaristu Micka Boxe, který se svými parťáky chystá na září letošního roku vydání nového alba „Living The Dream“ a jen krátce předtím se představí na jedné ze svých dvou letošních zastávek v České republice na Letním parketu ve Výravě. K tomu, abyste si spolu s Uriah Heep zazpívali jejich „Lady In Black“, „Easy Livin“, „Between The Worlds“, či ochutnali některou z novinek, doražte 6.7. do Výravy!
Společnost věhlasným Uriah Heep budou dělat hned tři nestoři nestoři naší domácí scény. Hudba Praha po třiatřiceti letech své existence trochu zamotala svoji historii a cesta zpěváka, kytaristy a skladatele Michala Ambrože nabrala jiný směr, než kurs jeho bývalých kolegů. Michal Ambrož, který v roce 2016 vydal své sólové album „Srdeční příběh“, své současné působiště Michal Ambrož & Hudba Praha prezentuje jako projekt, navazující na vydání tohoto alba. 

I historie Veteránů studené války sahá do minulého století, konkrétně do roku 1998, kdy Vítkovo kvarteto vydalo album s názvem „Veteráni studené války“ a Jiří Růžek a Martin Mrázek se následně pod tímto novým názvem pustili do osvobozování tuzemských pódií, v rámci kterého se nebojí použít munici toho nejsilnějšího kalibru, např. „Pražského démona“, či „Modlitbu veterána“. 

Poslední částí červencového čtyřlístku ve Výravě bude téměř domácí kapela Spektrum, která svým letopočtem vzniku šlape hlavní hvězdě večera na paty. Jak o sobě tito Tres Hombres sami prohlašují, být z Prahy, možná by se zapsali do paměti posluchačů stejně jako třeba Flamengo nebo Blue Effect, ale byť na to možná nedošlo, v předprogramu Uriah Heep se Spektrum určitě objeví.

Recenze/review - SKELETAL REMAINS - Devouring Mortality (2018)


SKELETAL REMAINS - Devouring Mortality
CD 2018, Dark Descent Records

for english please scroll down

Prosévám v rukou svůj vlastní prach. Jdi a otevři také svoji rakev. Stoupni si před poslední soud a pohleď do tváře osudu. Jak jsi žil, jak umíral? Ještě je vzadu jedna plesnivá rakev, plná death metalu. Starého a opravdového. Reálné smrti navždy uvězněné v našich černých duších. Vidím zde novinku amerických maniaků SKELETAL REMAINS. Otevírám booklet a vkládám CD do přehrávače.

Znovu na mě dýchla Smrt. Mám v očích strach a démoni se procházejí mým pokojem. Z reproduktorů zní "Devouring Mortality" a já si užívám slyšenou hnilobu. Letos se SKELETAL REMAINS posunuli do techničtějších vod, ale zároveň zůstali pravověrní. 




SKELETAL REMAINS stále čerpají inspiraci ze starých GORGUTS, PESTILENCE, MORBID ANGEL. Snaží se o vlastní přístup a výraz, o mírný posun v rámci death metalového zákona. Nečekejte nic nového, i novinka bude asi nejlépe dělat dobře hlavně milovníkům staré poctivé smrti. Pánové si nadále pohrávají s temnými náladami, žonglují s ostatky nemrtvých a drtí i mé kosti poctivě, s odhodláním a maniakálním výrazem na tváři. Album má v sobě opravdovou jiskru i když se vlastně pohybuje v předem jasných mantinelech, tak se velmi dobře poslouchá. Rakve pukají, lebky se žhaví spalujícím žárem, kosti jsou lámány tlakem a energií. I já jsem stržen do víru a s chutí se nechávám rozsekat ostrými riffy, burácejícími bicími i chorobným vokálem. Chtěli jste potkat svoji vlastní Smrt? Tak máte možnost! Ryzí, dřevní death metal, který vás navěky prokleje a uvrhne do záhrobí. Velmi dobře!




Asphyx says:

I sift my own dust into my hands. Go and open your coffin. Stand up before the final judgment and look into the face of fate. How did you live, how did you die? There's a moldy coffin full of death metal at the back. Old and real. Real death forever imprisoned in our black souls. I see here the novelty of American maniacs SKELETAL REMAINS. I open the booklet and insert the CD into the player. Death was breathing on me. Fear is in my eyes, and demons go through my room. "Devouring Mortality" sounds from the speakers, and I'm enjoying hearing rot. This year SKELETAL REMAINS moved to more technical waters, but at the same time they remained true-to-be.



SKELETAL REMAINS still draw inspiration from the old GORGUTS, PESTILENCE, MORBID ANGEL. They try their own approach and expression, a slight shift within the death metal law. Do not expect anything new, and the novelties will probably be best for lovers of old honest death. The gentlemen continue to play with dark moods, juggle with the remains of the undead, and crush my bones honestly, with determination and maniacal expression on their faces. The album has a real spark in it, although it actually moves in brightly colored mantinels , so I listen well. Coffins are cracked, the skulls are burning with heat, the bones are broken by pressure and energy. I'm also thrown into a whirlwind, and I am thrilled with sharp riffs, bursting drums and sick vocals. Did you want to meet your own Death? So you have the chance! Pure, wooden death metal that will curse you forever and throw you into the tombs. Very good!



Tracklist:
01. Ripperology 
02. Seismic Abyss 
03. Catastrophic Retribution 
04. Devouring Mortality 
05. Torture Labyrinth 
06. Grotesque Creation 
07. Parasitic Horrors 
08. Mortal Decimation 
09. Lifeless Manifestation 
10. Reanimating Pathogen 
11. Internal Detestation 
12. Hung, Drawn And Quartered (Cancer Cover) (Bonus Track)

band:

Chris Monroy - Guitar/Vocals
Mike De LA O - Guitar
Adrius Marquez - Bass



INTERVIEW:

Recenze/review - MURDER INC. - Umlčen Navěky (2018)


MURDER INC. - Umlčen Navěky
CD 2018, Support Underground

for english please scroll down

Stojím uprostřed vířícího davu. Oči zvrácené dovnitř hlavy, síla okamžiku, výkřik do tmy. Kdo zemře jako první? Mám touhu ničit, rozdrásat svoje zápěstí do krve. Síla, energie, jedovatá slina plivnutá do tváře všem pokrytcům. Všechno se vyřídí v zuřivém mosh-pitu. Ano, o tomhle všem je thrash metal!

Berounští MURDER INC. a jejich dlouhohrající prvotina "Umlčen navěky" je překapanou esencí toho, co mám na thrash metalu jako stylu rád. Z novinky na všechny strany doslova sálá energie, mladické nadšení a rebelie. Žádná unavená deska, dnes tolik známá u mnohých slavných jmen, ale šťavnatý kus čerstvého masa, naporcovaný těmi nejostřejšími riffy.

 

Samozřejmě, na nějakou originalitu se zde nehraje, pánové ctí své vzory beze zbytku. Ono taky vymyslet dnes něco "nového" snad ani nejde. Přidávají ale kus sebe samého, své názory v textech, ostře znějící zvuk a poctivé řemeslo a feeling, kterých si vážím v hudbě snad nadevše. Je hrozně příjemné, přijít utahaný z práce, otevřít si pivo a pustit tuhle desku. Veškerá natlakovaná energie jakoby najednou létala pokojem a moje džínová vesta posetá nášivkami kapel osmdesátých a devadesátých let zase ležela na posteli. Za chvíli vyrazíme do ulic s partou kamarádů, zajdeme na pivo a večer na koncert. Vůbec mi nevadí, že chvílemi je album trošku stereotypní, možná až příliš ukřičené. Hlavní je, že jsem stržen do víru, mám chuť pařit a podupávat si nohou. Jsou mladé kapely, které naskočily na novou vlnu thrash metalu a nevěřím jim to - MURDER INC. mě ale smetli. Konec řečí, jdu si pro pivo. Dáte si taky? Přidám ještě volume, jo? Velmi dobrá záležitost pro všechny, kdo ještě neztratili víru v thrash metal!


Asphyx says:

I‘m standing in the middle of a swirling crowd. With the eyes turned to the inside of my head. The power of the moment, the screaming into the dark. Who will die as a first? I have the desire to destroy, to tear my wrists into the blood. Power, energy, poisonous saliva is spitting into the face of all hypocrites. Everything will be done in a furious mosh-pit. Yes, this is all what represent the thrash metal! 


MURDER INC. from Beroun and their long-played debut "Umlčen navěky" is an overwhelming essence of what I like on thrash metal as a style. From the new album the energy, young enthusiasm and rebellion literally glow on all sides. No tired record, today so famous for many legendary names, but a juicy piece of fresh meat, cut with the sharpest riffs. 


Of course, you cannot wait for some pure originality here, guys pay a tribute to their idols as much as they can. Nowadays, it is also very difficult to come with something "new". But they add a piece of themselves, their opinions in the texts, a sharply sounding sound, and the honest craft and feeling, which I appreciate in music the most. It's very pleasant, to come tired from the work, open up the beer and turn on this record. 


All of the pressurized energy as though flying around the room, and my denim vest full of the patches of bands of the eighties and nineties lays on the bed again. After a while, we go out to the streets with a group of friends, go for a beer and a concert tonight. I do not mind that the album is a bit stereotypical sometimes, maybe too screamy. The main thing is that I'm thrown into the whirlpool, I want to enjoy everything and stomp with my legs. There are young bands which have jumped on a new wave of thrash metal and I don‘t believe them, but MURDER INC. swept me away. End of speech, I am going for a beer. Do you want too? May I increased the volume? A very good thing for everyone who has not lost faith in the thrash metal!


Tracklist:
1. 42-06-10 
2. Rozsudek Padl 
3. Na Kusy Roztrhán 
4. IV. Druh 
5. Život Jde Dál 
6. Arcifuck 
7. PxPxSx 
8. Podříznout A Zakopat 
9. Smrtihlav 
10. Umlčen Navěky


band:
Petr "Pete" Janovský
Lukáš "Mandéz" Mandík
František "Řezníků" Čepela
Benjamin "Beny" Jusufi

Recenze/review - KAAR - Svatej Holokaust (2018)


KAAR - Svatej Holokaust
CD 2018, Support Underground

for english please scroll down

Je pátek večer a srkám pivo. V televizi nic nedávají a internet je plnej lží. Chtělo by to nějakou hudbu, partu divokých jeptišek, stůl plný dobrot a uspořádat pařbu. Něco tomu chybí. Něco šíleného. Co takhle třeba poslední desku KAAR? Já myslím, že tím nemůžeme nic zkazit.

Našel bych 666 důvodů, proč kapelu zatratit. Hraje se zde tradiční thrash ve stylu TOXIC HOLOCAUST, SODOM, SLAYER, ONSLAUGHT. Nápady nejsou z nejoriginálnějších, obal sice zaujme, ale také není ničím výjimečný. Tak proč mě hergot baví desku poslouchat? Asi to je energií, uvěřitelností, či nasazením, nevím. Každopádně, takto nasypaný thrash metal si dám vždy s chutí. A když se u toho ještě jako bonus navíc exhumuje nějaký ten hrob, zlobit se rozhodně nebudu.

 

Nosíte džínovou vestu? Štvou vás pokrytečtí kněží? Máte rádi pořádnou pařbu v klubu? Potom je pro vás album "Svatej Holokaust" jako stvořené. Skladby mají mnohdy až takový ten rebelsky punkový nádech, jsou převážně divoké a šílené. Nic pro přemýšlivé povahy. Možná se občas vkrádá trošku stereotyp a deska by chtěla trošku oživit, ale komu to vadí? U piva v zaplivaným klubu se na nějaké drobnosti nehledí. Důležitá je energie, pořádně si zařvat texty (témata jsou jasná už názvů skladeb) a skočit do davu. Víc v hudbě KAAR  nehledejte, ani nedostanete. Komu to ale vadí? Mě rozhodně ne. Jak říkám, je pátek a mám chuť na pivo a dobrý thrash metal. Pokud jste na tom stejně jako já, tak vám mohu "Svatej Holokaust" jen doporučit! Na zdraví!


Asphyx says:

It's Friday night and I drink a beer. On TV, there is nothing interesting and the Internet is full of lies. That requires some music, a group of wild nuns, a table full of goodies, and to organize a big party. However, something is still missing. Something crazy. What about the last KAAR album? I think we cannot damage anything with it. 

I would find 666 reasons why to condemn this band. They play the traditional thrash metal in the style of TOXIC HOLOCAUST, SODOM, SLAYER, ONSLAUGHT. Ideas are not the most original, and albeit the cover art is quite interesting, but it is also not so exceptional. So why I am so delighted with listening to this album? It's probably energy, credibility, or commitment, I do not know. Anyway, so strong and fast thrash metal I always listen with the taste. And if there is additionally presence of some exhumations of the grave as a bonus, I will definitely not be angry. 

Are you wearing a denim vest? Do you have enough hypocritical priests? Do you like a fucking club party? Then, the album "Svatej Holokaust" is made exactly for you. Tracks often have such a rebellious punk spirit, they are mostly wild and crazy. Nothing for thoughtful characters. However, a stereotype sometimes appears, and the album would need to revive a bit, but who cares about it? 

There is no time for such little things during drinking beer in the crowded club. The energy is the most important, properly to shout the lyrics (the topics are clear already from the song’s titles) and to jump into the crowd. Don‘t look for more in KAAR music because you won’t get it. But who cares? Definitely not me. As I said before, it's Friday and I have a taste for beer and a good thrash metal. If you want the same thing as me, I can only recommend " Svatej Holokaust "! Cheers!


tracklist:
01. 1095 n.l. 
02. Svatej holokaust 
03. Thrash & koks 
04. Skleněnej hrob 
05. Cirkus, smích & sebevražda 
06. Tančíme s démony 
07. Město hříchů 
08. Zrozen zemřít 
09. Odraz zničené mysli

band:
Kouďák - basa, vokály 
Tomas - sólová kytara, zpěv 
Ozz - bicí 
Honza - rytmická kytara, vokály

středa 2. května 2018

Recenze/review - GRAVE UPHEAVAL - (untitled) (2018)


GRAVE UPHEAVAL - (untitled)
DLP/CD 2018, Nuclear War Now! Productions

Vše jsem pochopil až v momentě, kdy se usadil prach. Budiž tma, bylo praveno. I stalo se. Jdi a šiř zlo. Absolutní zlo. Jsou znovu obětována těla v krvavých rituálech. Šílenství, vzduchem se vznáší šílenství. Křičí postavy zahalené v kápích. Mezi prsty vám protéká na jemno rozemletý prach. Vaše vlastní tělo, vaše kosti, váš strach, všechno smíchané a vypálené černým plamenem na stěnu cely zapomnění.

GRAVE UPHEAVAL jsou souputníky podobných smeček, jako jsou IMPETIOUS RITUAL, PORTAL, GRAVE MIASMA, TEITANBLOOD, MITOCHONDRION. Zplozenci pekla, kteří mimo rituálního death metalu občas zavítají až do černých zákoutí blacku a doomu. Nálady "bezejmenného" alba jsou pochmurné jako omývání čerstvých mrtvol. Kým jsi byl a jak si zemřel? Jak jednou zahynu já? Ptáte se u poslechu stále dokola.



Nezasvěcenému posluchači a jemnějším povahám bude deska připadat notně nepřístupná, příliš hluková, hlomozící. Mohu vás ubezpečit, že tomu tak není. Pro společná setkání je sice nutná nálada pod mrtvého psa a notná trpělivost, ale pokud vydržíte, uvidíte, že časem rozkryjete jednotlivé nápady, poddáte se jim, abyste nakonec poklekli a album si opravdu užili. GRAVE UPHEAVAL jsou hledači zapomenutých míst v znesvěcených kostelech, jsou ohledávači mrtvol starých prokletých mnichů. Zvukově zastření, mnohdy nečitelní, ale rozhodně přesvědčiví a maniakální. Nahrávce se nedá upřít pestrá paleta do šedě zabarvených nálad. Podobná hudba bolí, je nepříjemná, zničující. Uhnije vám u ní krev v žilách. Uhranuti nakonec padnete na kolena a zbičováni vlastním svědomím budete vyžadovat další dávku. Kde končí zlo a začíná další, horší? GRAVE UPHEAVAL se pokoušejí předložit odpověď. Temně mokvající album, u kterého uzříte svoji vlastní odvrácenou stránku. Velmi dobře!


sumarizace:

GRAVE UPHEAVAL na nové dlouhohrající desce působí jako vyslanci temnot! Album připomíná ozvěny ze samotného podsvětí. Nihilisticky znějící motivy, chorobný vokál, smrt ve vašich očích. Všechno tohle na novince naleznete. Doslova mě fascinuje zlá a ošklivá nálada celé nahrávky. Takhle nějak si představuji, že zní samotné peklo. GRAVE UPHEAVAL se pohybují na hranici mezi naším a oním světem s morbidní elegancí. Hudba zde připomíná zápach zahnívajícího masa, zákeřnou nemoc, po které začnete hnisat zaživa. Je jako prasklý vřed, plný špíny a zkažené krve. Death metal, který vás přenese do záhrobí! Absolutní inferno!

Asphyx says:

GRAVE UPHEAVAL are on their new full-length album like envois of darkness! The album recalls the echoes from the underworld itself. Nihilistic sounding themes, morbid vocals, death in your eyes. All these can you find on the new album. I'm fascinated by bad and ugly mood of the record. This is how I imagine sounds of hell. GRAVE UPHEAVAL move on the border between our and other world with morbid elegance. The music here reminds the smell of rotting meat, insidious disease, because of you start to fester alive. It's like a ruptured ulcer, full of dirt and rotten blood. Death metal, which takes you to Hades! Absolute inferno!

TRACK STREAM:

MORE INFO:

Asphyxovy zápisky - Hospoda plná obrazovek


Asphyxovy zápisky - Hospoda plná obrazovek

"Možná je chyba v tobě, že si připadáš v práci jako samotář": odpověděla mi manželka, když jsem si zase jednou posteskl, že si nemám moc s kolegy co říct. Měl jsem to na paměti, když mi přišla tabulka v Excelu, abych se zapsal na páteční hospodu. Rozhodoval jsem se dlouho, já kdysi velmi společenský člověk, dnes se lidem spíše vyhýbající. Mě prostě všechny nekonečný bowlingy, motokáry, šipky a minigolfy nebaví. Respektive, časem mě začalo tohle přetvařování a předstírání zábavy srát.

Čas a místo: Naleštěná restaurace moderního střihu. Odhalené soustrojí trubek, vlastní pivovar. Úsměvy, malé stolečky jak v kavárně. A všude okolo mladíci s patkami a dívky s těkajícími pohledy - do mobilů, komplet všichni. Uklizeno, lesklo, studeno.

"Copak si budete přát? Na čepu máme piva XY, XT, XZ": stál u mě ihned pohotový číšník. Jsem tu zase první a nemůžu si vybrat. Nejsem ochutnávač piva, ale spíš jeho popíječ. Asi se dívám divně na ležáky s mrkví, šalvějí i všechny ty pšenice. Nechci ani IPU, nic silného prosím, já si přišel do hospody pokecat, malinko popít, prolít se pivkem, zasmát se.

"Zase jeden starej...": zaslechl jsem mladého číšníka, jak utrousil ke své kolegyni. Objednal jsem si totiž jen obyčejnou prachsprostou dvanáctku. Hořkou, bez šťáviček a zaručených ingrediencí. Jsem za trapáka. Nejdu s dobou, nejsem módní. Nono, já se z vás taky neposeru.

Po dlouhé době zase v hospodě (pardon v restauraci) jsem natěšený čekal na své kolegy. Rozhlížím se okolo sebe a mám správnou páteční náladu na pokec.

Já jsem se zase tak šeredně mýlil.

Nebylo to setkání kamarádů z práce. Nemluvili jsme o nové kozaté kolegyni na personálním, dokonce bylo vynecháno i tradiční nadávání na fotbal a starý. Všichni mlčeli a u toho hleděli do obrazovek svých šesti palcových telefonů. Hemisféry zase jednou vzaly za své. Facebook, twitter. Jděte s tím aspoň v hospodě do prdele. Pokouším se o vtip, ale odpovědí jsou mi jen smutné úsměvy. Tohle musím vyřídit. Prý. Lajkovat, komentovat, sdílet, vole sdílej...se nedivím, že jsou všichni pořád tak vystresovaný, mě by z toho taky jeblo.

Dám si pivo, dám si dvě, třetí a už mi je lépe - jen bych s někým pokecal, o čemkoliv. Najednou se všichni jako jeden muž zvednou a jdou před šoupací dveře kouřit. Jsem tu jen já a dvě děvčata. Prázdná naleštěná restaurace s malými drahými porcemi jídel, které zvládala moje babička jako odpolední svačinku.

Jdu močit a hraje mi k tomu Michal David. Kurva, aspoň něco se nemění. Jen nezvládám čůrat a tleskat najednou, pokaždé totiž fotobuňka vyhodnotí, že už mám jít asi pryč a zhasne (počítal někdy někdo, jaký je průměrný čas chcaní obyčejnýho Středoevropana po pěti pivech)? Ještě, že nemusím mávat ocasem. 

Všichni dokouřili a honem k telefonům. Mor na vás. Jste jak slepice na dálkový ovládání. Najednou, jako kdyby do mých kolegů střelilo. Prej uděláme si selfie. Tak ještě jednu, mám blbě nastavenou clonu. Musím s nimi, aby všichni viděli, že jsme spolu byli na tahu. "Já myslím, že to všem bude u prdele": zasměju se a naschvál se do přední kamery hrozně křením.

Začíná to být vopruz, aspoň, že vedle u stolu sedí poprsím oplývající černovláska. Mladá, ale s hezkou postavou. Ne že bych po ní vyjížděl, ale jen tak ze sportu a nudy po ní pokukuju. Musím ji připadat starej a ošklivej, ale mrká na mě. Začne si prohrabovat vlasy a dělá cukrbliky. Konečně nějaká zábava.

Pak se náhodou potkáme u záchodů. Promluví sama. Je opilá. "Já bych dneska tak šukala, já se tak nudím": vpálí mi rovnou do obličeje. "S tím já ti nepomůžu děvče, ale jestli chceš, můžeš si sednout k nám": zkusím navrhnout. "Ne díky, mě sere, že jsem si doma zapomněla telefon...." Stojím pak u mušle jako v šoku. Ne ze sprosté zmínky o šukání, ale z telefonu. Lidem fakt hrabe a ne, že ne! Ještě jsem si představil, jak ji beru zepředu a ona u toho sdílí naši polohu, uff.

Objednám si u výčepu panáka Ferneta, abych podpořil svoji image starýho vobyčejnýho chlapa. Zaplatím a jdu radši domů. Mohl jsem ušetřit sedm stovek a hlavně spoustu času.

Doma mě čeká žena, skvělý film a plechovkové pivo bez příchutí. "Jak bylo?": zeptá se mě má milá a já odpovím. "Hezky digitálně, v hospodě se mnou byla spousta obrazovek."

úterý 1. května 2018

REVOLTIKON JE ZPĚT (book trailer)!


Kniha Revoltikon mapující historii skupin Krabathor a Hypnos, ale také osobní život Bruna Kovaříka, je již několik let beznadějně vyprodána, a tak se naše firma Mystic (po četných žádostech od fanoušků) rozhodla, že knihu opětovně vydá! Druhé vydání Revoltikonu, bude mít jinou obálku, a bude doplněno o několik informací, a fotografií, které se z technických důvodů v prvním vydání nenalézají, jinak zůstává formát i obsah zachován. Revoltikon vyjde 8.8.2018, a jeho prodej bude zahájen na festivalu Brutal Assault, kde také proběhne autogramiáda s Brunem. Knihu si bude možné před-objednat od 30.5.2018. Druhé vydání Revoltikonu je limitované počtem 500Ks!

Revoltikon 2018 (trailer)


https://www.databazeknih.cz/knihy/revoltikon-218600

Recenze/review - BLOOD TSUNAMI - Grave Condition (2018)


BLOOD TSUNAMI - Grave Condition
CD 2018, Soulseller Records

Vypálím ti cejch na tvoji krásnou kůži. Spálím tě a ty mi budeš děkovat za bolest. Občas býváš šílená, divoká a máš ráda špinavou muziku. Budeme se spolu zmítat v rytmu ostrých riffů, zatančíme si mezi hroby. Tak na co čekáš? Ukaž mi rameno, železo už hoří. Vypálím ti tam nápis THRASH METAL!

Mám rád hudbu, ze které cítím chvění. Líbí se mi muzika, která mě nenechá v klidu. Norští thrasheři BLOOD TSUNAMI na to jdou hezky postaru. Poctivě a uvěřitelně. Podobným stylem, jako to dělávali VENOM, SLAYER, SODOM, DESTRUCTION, TOXIC HOLOCAUST. Jejich hudba připomíná čerstvě exhumovaný hrob, ze kterého jako zombie vylézají vzpomínky na osmdesátá a devadesátá léta. Je cítit, že opravdu věří tomu, co hrají. 

 

"Grave Condition" je albem náležitě špinavým, surovým, rychlým a zároveň melodickým. Obsahuje v sobě kýžený feeling a rebelii. Punkové i heavy pasáže osvěží a dělají z desky pokrm pro všechny pravověrné. Proti zvuku, obalu, ani provedení nemám pražádných námitek. Podobný dřevní thrash metal dotýkající se základů stylu má u mě dveře vždy otevřené. Záleží jen na tom, zda dá kapela do skladeb kus svých shnilých srdcí. BLOOD TSUNAMI to zvládli na výbornou. Akorát záleží, co od hudby očekáváte. Pokud máte rádi punkový přístup a černé kapky krve odkapávající ze stropu temných katakomb, pak neváhejte. Škvaří se maso na tvých zádech, svíjíš se bolestí. Na tvé tváři se ale rozlévá blažený úsměv. Ano, tohle je thrash metal! Navěky vypálený v naších srdcích. Skvělá deska!


sumarizace:

Špinaví thrasheři BLOOD TSUNAMI mezi nás vyvrhli pořádně plesnivou mršinu. Ostrý, nekompromisní thrash s morbidními melodiemi, krutostí a silou. Pokud máte rádi staré, dobré poctivé časy, budete určitě spokojeni jako já. Řeže to, pálí to a kope jako splašený kůň. Songy, připomínající údery pěstí do obličeje. Norská thrashová kreatura se probudila, aby nás spálila černým ohněm. Už vás někdo někdy bodl rezavým nožem do břicha? Pocity jsou při poslechu hodně podobné. Thrash metal, který řeže jako sekáček na maso! Velmi dobře!


Asphyx says:

The dirty thrash maniacs BLOOD TSUNAMI casted up among us a really moldy carcass. Sharp, uncompromising thrash with morbid melodies, cruelty and power. If you like old good honest times, you will definitely be satisfied as me. It cuts, burns and kicks like a runaway horse. Songs reminding punches to the face. Norwegian thrash creature woke up to burn us with black fire. Have you ever been stabbed with a rusty knife into the belly? Feelings are very similar when listening. Thrash metal that cuts like a cleaver! Very well!


TRACKLIST
1. Poison Tongue (3:39)
2. The Allegory Of The Cave (2:57)
3. The Collapse (3:29)
4. Gargoyle (3:28)
5. The Acid King (2:43)
6. The Cruel Leading The Fool (3:04)
7. In The Dungeon Of The Rats (3:06)
8. For Faen i Hælvete! (1:21)
9. Steel Meets Steel (3:40)

LINE-UP
Peter Michael Kolstad Vegem – Guitar and vocals
Carl Thomas Morales Janfalk – Bass
Bård G. Eithun - Drums
Kristoffer “Dor” Sørensen – Guitar

Recenze/review - PSEUDOGOD - Sepulchral Chants (2018)


PSEUDOGOD - Sepulchral Chants
DLP 2018, Nuclear War Now! Productions

Setkání s infernálním death metalem většinou bolí, pokud je dobrý. Nejlépe jej lze přirovnat asi k samotné smrti. S ní, stejně jako s hudbou, nakonec zůstanete sami. Bývají to velmi intimní, osobní zážitky a nikdo vám do nich nemůže mluvit. Jen vy, hudba a smrt. Nezáleží na názorech ostatních, nezáleží na ničem. Jen na temnotě. 

Znovu vydaná kompilace z roku 2015 od ruských PSEUDOGOD je jasnou a šílenou odpovědí na všechny zlé otázky, na které jste se báli zeptat. Ano, peklo opravdu existuje. Tentokrát je překapaným hnisem, mokvající uříznutou rukou, která drží v dlani vaše vlastní srdce. Tepající, umírající, žhnoucí a krvácející. Mysleli jste si, že už jste viděli všechno zlo? Vyvedu vás z omylu. Rusové vás přesvědčí o tom, že existuje ještě něco horšího, bestiálnějšího.



"Sepulchral Chants" je deskou, která odsýpá v rytmu třeba takových TEITANBLOOD, GRAVE MIASMA, LVCIFYRE, WRATHPRAYER, DIOCLETIAN, ARCHGOAT, IMPETIOUS RITUAL. Jedinci s jemněji nastaveným sluchem možná uslyší i jemné nuance, které PSEUDOGOD odlišují od jejich kolegů. Kompilace je velmi dobře poskládána, má v sobě ten správný rituální náboj, nenechá vás ani na chvilku vydechnout. Pocity jsou opravdu srovnatelné se zážitky spojenými s pohřbením zaživa. Death metal v jeho ošklivě podobě se zde potkává s blackem, maniakálním výrazem a surovým zvukem. Nic, co by bouralo žebříčky oblíbenosti, ale o to ani nejde. PSEUDOGOD jsou jasní a zřetelní vyslanci temnot. Nekompromisní ve svém výrazivu. Album můžete vnímat i jako mocný celek, monolit, ze kterého občas vystoupí na kost ohlodaná mrtvola. Osobně si dávám desku do žil nejraději takhle k večeru, kdy svět ztrácí naději. Velmi kruté, nihilistické rouhání!

sumarizace:

Okultní death metalisté PSEUDOGOD na svém kompilačním albu jasně pochopili základní myšlenku zla. Album je napěchované tmou, špínou, hnisem. Připomíná nekonečnou bažinu, plnou hnijících utopenců. Každým dalším poslechem vás stahuje do svého nitra a vy máte sto chutí podlehnout nihilismu. Líbí se mi smutné vrstvy kytar i syrová nálada celé nahrávky. "Sepulchral Chants" je jako četba ze starých spirituálních knih. Plazí se pomalu jako had, čekající na svoji oběť. Během společných setkání jsem jako uhranutý, prokletý, vyhoštěný z tohoto světa. Procházím se záhrobím, nasávám šedivou atmosféru a těším se na každý další song. Death metal v tomto provedení bude dělat dobře všem, kdo mají rádi onen svět. Smrt je opravdu hodně blízko! Podává vám ruku a vy přijímáte. Tahle okultní seance se určitě povedla! Temná, death metalová nahrávka, která vyvolává duše dávno zemřelých. Skvěle!

Asphyx says:

Occult death metallers PSEUDOGOD clearly get the basic idea of ​​evil on their compilation album. The album is full of darkness, dirt and pus. it recalls the endless swamp full of rotting drowned bodies. It pull you down into its mind with each next listening and you want to go down the nihilism. I like sad sounds of guitars and raw mood of the record. "Sepulchral Chants" is like reading from the old spiritual books. It is crawling slowly like a snake waiting for its victim. During the common meetings I'm bewitched, cursed, expelled from this world. I'm walking in the beyond, I'm soaking up the grey atmosphere and I'm looking forward to the next song. Death metal in this way will do well to all who loves the other world. Death is really close! It gives you its hand and you take up. This occult seance was succeeded! Dark, death metal record, which invokes souls of long dead. Great!


TRACK STREAM:
http://nuclearwarnowproductions.bandcamp.com/album/sepulchral-chants

MORE INFO:
www.nwnprod.com
www.facebook.com/pages/Nuclear-War-Now-Productions/114864651994141

TWITTER