DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 6. listopadu 2018

Rozhovor - FLESHCRAWL - Pripravujeme nový materiál a plánujeme ho vydať budúci rok.


Rozhovor s legendární německou death metalovou skupinou FLESHCRAWL.

Odpovídal bubeník Bastian Herzog.

Přeložila a otázky připravila Petra, děkujeme!


Nazdar FLESHCRAWL! Ako sa máte páni? Je niečo nové v hlavnom stane FLESHCRAWL? 

Ahoj, zdravíme Deadly Storm, máme sa celkom dobre! Diky za opýtanie. Áno, okolo kapely sa momentálne deje niekoľko vecí a za posledných pár týždňov sa toho veľa dokončilo. Napríklad, pred niekoľkými týždňami sme spustili náš "Fleshstore" - https://fleshstore.de. Rozbehali sme to s miernym oneskorením, ale skompletizovať všetky prípravné body a napokon ho spustiť nakoniec trvalo oveľa dlhšie ako sme predpokladali. Momentálne je už všetok merchendise na tejto stránke k dispozícií. 

Potom sme sa spolčili s agentúrou District 19, ktorá je našou novou bookingovou agentúrou. Toto je pre nás VEĽMI dôležitý medzník, keďže považujem D-19 za agentúru zameriavajúcu sa na extrémnu metalovú hudbu. Vskutku zabijácky úspech! Som si istý, že toto bude plodná a produktívna spolupráca. Myslím, že by nás v budúcnosti mohli dostať na niekoľko skvelých festivalov a koncertov. 

Okrem toho nedávno nastali aj zmeny v našej zostave. Naše cesty sa rozišli s naším dlhoročným gitaristom Mikeom. Detaily a dôvody sú našou internou záležitosťou. Samozrejme, nie je čo oslavovať, skôr ide o smutný vývoj udalostí. Bolo to však nevyhnutné a pre ďalší vývoj kapely to bolo jediné možné rozhodnutie v prospech budúcnosti FLESHCRAWL. Momentálne sme dosť zaneprázdnený práve tým, opäť skompletizovať line-up. Myslím, že onedlho o tom budeme všetkých informovať. 

No a najväčšou novinou je plánované vydanie nasledovníka albumu "Structures of Death" niekedy koncom budúceho roka 2019. 


Takmer sme zabudli, že nejaká kapela s názvom FLESHCRAWL existuje. Ubehlo už dlhých 11 rokov od vydania vašej poslednej dlhohrajúce dosky. Pripravujete nejaký nový materiál? Môžete nám poodhaliť nejaké detaily o potenciálnej novej doske? A čo ste vlastne počas tých 11 rokov robili? 

Vieme, že posledná doska už má nejaký ten piatok a nový album je už D L H O očakávaný. Ako som už spomenul, áno pripravujeme nový materiál a plánujeme ho vydať budúci rok. Za tých posledných 11 rokov sa v podstate nedá hovoriť o žiadnom tvorení, či písaní muziky okrem 4 skladieb, ktoré sú súčasťou CD splitka "Tales of Flesh and Skin" vydaného na konci roka 2015. Takže aby som všetko uviedol na správnu mieru pre tých, ktorých to zaujíma, prečo nám to trvalo tak dlho: Proste sme v tomto období nepísali muziku, ani sme sa nesnažili písať muziku! V podstate po albume "Structures of Death" naša dohoda s Metal Blade vypršala a neskôr som sa presťahoval preč z Nemecka kvôli práci asi tak na dva roky. V tom čase chalani pokračovali v hraní, ale len na živo. Po mojom návrate do Nemecka v roku 2012 naše koncertné aktivity vzrástli, ale neboli sme schopní dať dokopy novú dosku. Máme pre to mnoho dôvodov a jeden z nich súvisí aj so zmenami v zostave kapely… 

Tento rok som zaznamenala, že ste aj koncertne oveľa viac aktívnejší v porovnaní s predchádzajúcimi rokmi. Prečo sa spiaci FLESHCRAWL prebudili práve tento rok? Čo vás priviedlo opäť na scénu? 

Na konci roku 2017 sme začali snovať plán pre náš návrat, FLESCRAWL "comeback". Tento plán pozostával z mnohých bodov a tém. Niektoré z nich sú už roztriedené, zatiaľ čo iné sú stále v procese riešenia. Jedným bodom bolo aj zvýšiť koncertné aktivity vo všeobecnosti. Takže sme sa snažili nájsť a zabookovať čo najlepšie vystúpenia, čo sa nám zatiaľ celkom darilo. V roku 2018 sa nám podarilo zahrať si niekoľko malých koncertov a aj mnoho skvelých festival naprieč celou Európou, od Fínska až dole po Portugalsko a všetky krajiny medzi tým. Toto bolo veľmi dôležitým bodom v našich snahách znovu osvetliť a priviesť meno kapely do povedomia fanúšikom. Proste, dať o sebe vedieť. A ako som už spomenul v predchádzajúcej odpovedi, ďalším bodom v pláne je vydanie nového albumu, ktorý by mal slúžiť ako živná pôda na opätovné rozbehnutie kapely. 


Tento rok som Vás videla na festivale Obscene Extreme, ale takisto ste hrali aj na menšom slovenskom festivale Flesh Party. Flesh Party mám veľmi rada, tento fest je v mnohých aspektoch porovnateľný s Obscenom, len je samozrejme omnoho menší. Ako ste si užili túto party, strávili ste tam celé trvanie festivalu? 

Flesh party bola veru cool party haha. Veľmi príjemný festival a atmosféra na ňom. A áno, šialení fanúšikovia, veľmi podobní tým na Obscene Extreme. Prišli sme tam v deň nášho vystúpenia, takže sme si ho nemohli užiť v celej jeho kráse a trvaní. 

FLESHCRAWL začali šíriť death metal v raných rokoch deväťdesiatych, takmer v rovnakom čase, ako sa začala formovať aj švédska death metalová scéna. Čo si myslíte, prečo vaša popularita nikdy nedosiahla také proporcie kapiel ako DISMEMBER, ENTOMBED, či MORGOTH? Alebo je to len môj pocit? 

Tu by sme mohli hovoriť o mnohých dôvodoch. Napríklad, naše prvé vydavateľstvo nás nedokázalo pretlačiť až do takej miery, ako by sme si to predstavovali. Kľúčovým slovom je teda propagácia. Potom ďalším dôležitým faktorom bolo pravdepodobne to, že sme nedokázali zvládnuť hrať v kapele na plný úväzok, byť na turné viac menej konštantne a zarábať si tam na živobytie. Mnoho iných kapiel z tejto éry to proste risklo alebo sa o to minimálne pokúsilo na nejaký čas. Ale minulosť je minulosťou, nič ju už nedokáže zmeniť. Sme šťastní, že sme stále súčasťou scény a plánujeme skvelú budúcnosť s FLESHCRAWL. 


Už niečo cez 25 rokov ste súčasťou metalovej scény. Vedeli by ste porovnať scénu teraz a vo vašich začiatkoch? Bola v minulosti súdržnejšia, silnejšia? Niekedy sa mi zdá, že scéna je viac rozdelená v tom zmysle, že obsahuje neuveriteľné množstvo žánrov a fanúšikovia namiesto toho aby ich metalová hudba spojila, oni naopak nemôžu nájsť spoločnú reč kvôli rozdielnosti v ich obľúbenej muzike (napríklad fanúšik prog metalu a fanúšik old school death metalu). Aký názor máš na to ty? 

Ja si myslím, že práve naopak, scéna je teraz veľmi silná. Je tu mnoho nových skvelých a kvalitných kapiel a stále prichádzajú ďalšie. Súčasne si myslím, že tento vývoj je realitou už niekoľko rokov. Death metal je populárny, aj keď je žánrom iba pre špecifickú skupinu hudobných priaznivcov. 


Je vaša aktuálna zostava stabilná? Môžeš objasniť našim čitateľom, kto sú vlastne členovia FLESHCRAWL, kto je najstarším členom a kto naopak najmladšou posilou v kapele? Som si istá, že po celý čas nedržíte v ruke len svoje nástroje. Máte vo svojom voľnom čase nejaké nezvyčajné hobby? Akú prácu vykonávate v normálnom živote? 

Ako som už spomenul inde v tomto rozhovore, zostava bola mnoho rokov relatívne stabilná. V podstate bolo tomu tak od roku 2002 a potom znovu od roku 2011. Ale zmena nastala len nedávno, v priebehu októbra tohto roku. Takže sme momentálne dosť zaneprázdnený hľadaním vhodného kandidáta na zaplnenie prázdneho miesta v kapele. V tomto štádiu zatiaľ nemôžem povedať k situácií nič bližšie. Momentálne som v kapele najstarším členom ja, keďže sme kapelu spoločne so Stefanom Hanusom (ktorý opustil kapelu v roku 2002) založili v roku 1987 (aj keď sme začínali ešte pod iným menom). Čo sa týka nejakých hobby, za seba môžem povedať, že mi popri rodine, muzike a práci už na nič nezostáva čas. A viac menej je táto situácia podobná aj pre ostatných chalanov. 

Ktorý z vašich albumov je tvoj najobľúbenejší? 

Úplne jednoznačne si nedokážem vybrať. Preferujem niektoré elementy z nášho debutu "Descend into the absurd" a niektoré časti mám zase radšej z našich mladších albumov. 


Zaregistroval si novú vlnu mladých death metalových kapiel, ktoré znejú povedzme tomu „old school“ a sú inšpirované švédskym death metalom? Sú nielen v Európe, ale dajú sa nájsť už kdekoľvek na svete. Poznáš niektoré z týchto kapiel ako Gravebomb, Gatecreeper, Revel in Flesh, atď? Sleduješ aj nové kapely alebo sa radšej uchyluješ k počúvaniu starých zaručených dosiek? 

Áno, rozhodne niektoré z nich poznám. Sledujem scénu ako sa len dá, kedykoľvek je to možné a taktiež počúvam aj nové albumy/kapely. Napríklad REVEL IN FLESH je poriadne mäso. Ale oni sa už ani nedajú považovať za nováčikov haha. Tento aj minulý rok sme si spolu zahrali mnoho koncertov. Sú to naši veľmi dobrí priatelia. Vlastne sme chalanov z kapely poznali dokonca ešte predtým, než založili REVEL IN FLESH, keďže boli všetci aktívni v iných kapelách alebo projektoch. No musím priznať, že čo sa týka pomeru starej / novej muziky, ktorú počúvam, povedal by som, že je to asi 70 / 30. Veľmi často sa ocitám znovu hlboko ponorený do starých klasík. 

Som si istá, že ste taktiež metalovými fanúšikmi. Chodíte stále na koncerty a podporujete kapely? Aký album si si naposledy kúpil? 

Samozrejme, že sme metalovými fanúšikmi a taktiež navštevujeme koncerty iných kapiel a snažíme sa ich podporovať. Nemáme síce už toľko času ako keď sme boli mladší, ale stále sa o to usilujeme. Posledný album, ktorý som si zadovážil bol od kapely VINTAGE CARAVAN, čo je totálne odlišný žáner v metale – hardrock. 

S akými kapelami ste si už zahrali počas vášho pôsobenia? Ktorý koncert si najviac ceníte a s akou kapelou by ste si ešte chceli zahrať? Pamätáte si nejaký určitý koncert alebo klub, kde ste zažili niečo nezabudnuteľné, či už v pozitívnom alebo negatívnom slova zmysle? 

Za tie všetky roky je zoznam naozaj dlhý. Už som to spomenul asi v mnohých rozhovoroch predtým, ale naše turné s BOLT THROWER bolo úplne fantastické. Mám z neho skvelé spomienky! 

Čo sa týka klubov, pamätám si jeden koncert ako by sa to stalo len včera. Dlhé roky dozadu, v apríli 1995 sme boli na turné s Deicide, Brutal Truth, Cathedral, Sinister a Kataklysm. A jeden klub v Paríži s názvom L’Arapaho bol úplne úžasný, malý a horúci, ale perfekte sa hodil pre toto turné. Koncerty všetkých vystupujúcich kapiel boli totálne intenzívne. A samozrejme aj fanúšikovia boli úžasní! Klub bol totálne preplnený a atmosféra bola explozívna. Nikdy na ten koncert nezabudnem. Z nejakého dôvodu som už nevidel žiadnu akciu, ktorá by sa tam konala. Nemám tušenie, prečo je tomu tak. 


Plánujete nejaké turné alebo koncerty? Prezraďte našim čitateľom vaše plány na budúci rok. 

Samozrejme. V decembri budeme hrať na festivale Eindhoven Metal Meeting a začiatkom budúceho roka máme naplánovaných niekoľko malých koncertov v Nemecku, Taliansku a Belgicku. V marci 2019 sa objavíme na dvoch akciách, Heidelberg Deathfeste a Braincrusher in Hell festivale. Následne v máji hráme na Vienna Metal Meetingu ako aj na Nice to Eat you Deathfeste u vás v ČR a potom máme ešte tri koncerty v UK. Ďalej budeme súčasťou line-upu na Maryland deathfeste v Amerike. A niekoľko ďalších koncertov ešte nie je potvrdených. Uvidíme, čo sa nám ešte podarí zabookovať na leto, či obdobie po letných festivaloch. 

Skús si predstaviť, že hráte svoj úplne posledný koncert. Kde by si chcel, aby sa táto rozlúčka uskutočnila, kto by na nej nemal chýbať a ktorú skladbu by si si vybral ako svoju poslednú vo svojom živote? 

Myslím, že by sa mal uskutočniť niekde v okolí našich domovov, aby mohlo prísť čo najviac našich priateľov a ľudí blízkych kapele. Možno „Evoke the Excess“ z albumu „Descend into the Absurd“ by bola tou správnou voľbou? 

Ďakujem za rozhovor Jakub, dúfam, že sa čoskoro uvidíme! 

Ďakujeme aj ja! Váš koncert na Obscene Extreme som si neskutočne užila a dúfam, že budem mať šancu vidieť Vás znova. Želkám Vám všetko dobré. Old school death metal forever! 

Majte sa!

 o FLESHCRAWL na DEADLY STORM ZINE:




Interview - FLESHCRAWL - We are preparing new material and planning for a new record in 2019.


Interview with legendary death metal band from Germany - FLESHCRAWL.

Answered by drummer Bastian Herzog.

Translated and questions prepared by Petra, thank you!

Hello FLESHCRAWL! How are you guys? Is it something new in a FLESHCRAWL headquarters? 

Hello Jakub, we are doing great! Thanx for asking. Well yes, quite some things are happening right now and also happened in the last weeks. We launched our fleshstore a few weeks ago. https://fleshstore.de – this was long overdue, but it took a lot more time than expected to complete all prep work and eventually get it up and running. Now all FC merch is available there.

Then we teamed up with District 19 as our new booking agency. This is a VERY important topic for us since I consider D-19 THE booking agency for extreme metal. Killer achievement indeed ! I am sure this will be a fruitful and productive cooperation. I think this will get us to some killer festivals and other shows in the future.

Moreover we recently had a line-up change in the band. We parted ways with our long time guitarist Mike. Details / reasons are internal only. For sure, this is not something to celebrate in the first place, but rather kind of a sad development. However it was inevitable and was the right decision in favor of the band and the future of the band. We are currently busy to complete the line-up again. I think we can make an announcement soon.

Finally we are planning for a new album, the follow-up to “Structures of Death”, towards the end of 2019.



We almost forgot that some band entitled FLESHCRAWL does exist. It is already 11 years from releasing of your last full-length album. Are you preparing some new material? Could you reveal some details about the potential upcoming album? What have you been doing during these eleven years? 

We know the last full album was ages ago… and a new one is l o n g overdue. Yes, we are preparing new material and planning for a new record in 2019. Actually, there has not been any songwriting in these last 11 years apart from the songs for the 4 track split CD “Tales of Flesh and Skin” which was released at the end of 2015. So just to get this right for everyone asking the question why all this took so much time on our side: We did not write / did not try to write music during this time ! In fact after “Structures of Death” our deal with Metal Blade expired. Additionally I moved outside of Germany to work for around 2 years. During this time the guys continued playing live only. After I returned to Germany in 2012, we increased live activities in the following years, but were not able to finally put together a new record. This has many reasons. One of these turned out to be line-up related… 

This year I noticed that you are more active concerning live shows/concerts in comparison to previous years. Why the sleeping FLESHCRAWL woke up right now? What brought you back on the scene? 

At the end of the year 2017 we did put together kind of a plan for a Fleshcrawl “comeback”. This plan consists of many topics/points. Some of which are sorted already while others are still in the works. One topic was to increase live activities in general. So we were looking to book good shows which luckily worked out. In 2018 we managed to play quite some single shows and several cool fests in Europe from Finland down to Portugal and everything in between. This was important to re-highlight the name of the band in the heads of the people. And as I also mentioned in the previous answer, another point on this plan is a new album which is the foundation to be able to furtheron run this band. 



I saw your show this year at Obscene Extreme Festival, but you also played at the smaller festival in Slovakia called Flesh Party. I love Flesh Party, it is comparable with Obscene in many aspects, but of course, it is smaller. How did you enjoy this party, did you stay there for the whole festival? 

Flesh Party was a cool party haha. Really nice fest and atmosphere there. And yes, crazy fans, kind of comparable to Obscene Extreme. We arrived on the day we played, so could not experience the entire fest. 

FLESHCRAWL have started to spread death metal in earlier nineties even exactly at the same time as Swedish death metal started to form. What do you think, why your popularity didn’t achieve the proportions of bands like DISMEMBER, ENTOMBED, or MORGOTH? Or it is only my feeling? 

Well, could be many reasons. For example our first label didn’t push ourselves as much as we would have liked that. Keyword promotion. Then probably another fact is that we could not handle the band as a full time job and be on tour more or less constantly and/or make a living from it. Many other bands from this era exactly did that and/or tried to do that at least for a certain amount of time. The past is the past, nothing can change it. We are happy to still be around and are planning for a great future of FC! 



You are part of the metal scene more than 25 years. Could you compare the scene now and in your beginnings? Was it more coherent, stronger? Sometimes I think that now the metal scene is more split, contains a huge amount of styles and fans instead to be the friends in metal, they often can’t find a way to talk to each other due to differences in the favorite metal music (for example prog death metal / old school death metal fans). What is your opinion? 

The scene is very strong now I think. There are lots of good new bands coming up. Actually I think this development is reality for some years already. Death metal is popular although it is a niche music. 



Is the current FLESHCRAWL lineup stable? Could you reveal to our readers who are the members and who is the older and younger musician in the band? I am sure that you don’t play the instruments all the time. Do you have some unusual hobby in your free time? What are actually your jobs in regular life? 

Well, as mentioned earlier in the interview, the lineup was stable for many years. Actually since 2002 and then again since 2011. But we had a lineup change now in October 2018. So we are now very busy to complete the lineup again. I cannot provide further details at this stage yet.

Actually I am the oldest guy in the band since I founded it together with Stefan Hanus (who quit in 2002) back in 1987 (although initially with a different band name). Hobbies, for my part there is no time for other hobbies apart from family, music and work. It is more or less similar / same for the other guys. 

Which of your album is your favorite? 

I actually cannot say. I prefer elements from our debut “Descend into the absurd” and others from the younger albums. 



Have you registered the new wave of young bands sounding as let say “old school”, which are inspired by Swedish death metal? They are all around the world. Do you know some of these bands like Gravebomb, Gatecreeper, Revel in Flesh etc.?? Do you monitor the new young bands or rather you listen to great old stuff? 

Yes absolutely know some of them. I am following the scene where I can / whenever possible and also listen to new bands/albums. Revel in Flesh for example is a killer act. They are actually not that new anymore haha. We played many shows together in 2017 and also 2018. Really good friends of ours. We actually know the people behind the band even from before they started the band. All of em have been active in other bands/projects before. But I also have to admit that my ratio of old and new music is something like 70/30 I would say. Very often I find myself deep dive again in the bucket of old classics. 

I am sure that you are the metal fans too. Do you still go to concerts and support bands? What was the last album you have purchased? What have you been listening to recently? 

Sure we are metal fans ! Yes, we do go to shows of other bands / support bands. Don’t have that much time anymore as in the early years, but still doing it. Last record I bought was the new one from Vintage Caravan, totally different genre in metal / hardrock. 

With which bands did you play during your career? Which concert do you appreciate most and which band you would like to play with? Do you remember a certain concert or club, which was special and you can’t forget it, whether in the positive or negative meaning? 

Actually over the years too many to list here. I was saying this in many other interviews before, but our tours with Bolt Thrower were totally fantastic. Great memories !

In terms of clubs or so, I really remember one gig as if this happened just yesterday. Back in April 1995, we toured with Deicide, Brutal Truth, Cathedral, Sinister and Kataklysm. And this club called L’Arapaho in Paris, France was a great, hot and tiny place, but perfectly fine for a tour like this. And the shows of all bands were totally intense. As well as the fans have been ! The place was packed and exploded. Never will forget this one. For some reason, I don’t see metal tours going thru this club anymore nowadays. No idea why. 



Are you planning some tour or concerts? Reveal to our readers your plans for the upcoming year. 

Absolutely. In December 2018 we will play Eindhoven Metal Meeting and start 2019 with several cool single shows in Germany, Italy and Belgium. In March 2018 we’ll show up on Heidelberg Deathfest and Braincrusher in Hell fest. In May 2019 then playing Vienna Metal Meeting as well as Nice to eat you Deathfest in CZ and afterwards 3 shows in the UK. Followed by Maryland Deathfest in the US. Some others are not announced yet. We’ll see what else we can get for summer and the time after summer. 

Try to imagine that you play your very last show on the stage. Where should be this concert, who should attend this show and which song would you like to play like your last one in your life? And your last words? 

I would think this should happen in or around our home area to invite as many friends and people being close to the band as possible. Maybe “Evoke the Excess” from “Descend into the Absurd” ?

Thanx for the interview Jakub, hope to see you again soon! 

Thanks for the interview! I really enjoyed your show at Obscene Extreme, and I hope I will have a chance to see you again. I wish you all the best! Old school death metal forever! 

pondělí 5. listopadu 2018

Recenze/review - VANHELGD - Deimos Sanktuarium (2018)


VANHELGD - Deimos Sanktuarium
CD 2018, Pulverised Records

for english please scroll down

Viděl jsem nedávno, v jednom přírodopisném filmu, jak šelma loví svoji oběť. Prokousnutá tepna, vše bylo zpomalené, stříkající krev, posmrtná křeč a nakonec oči vyděšené v údivu. Smrt má, jak známo, mnoho podob a tu kterou předvádějí na své novince švédští death doomaři VANHELGD, je dokonalou esencí severské práce. Morbidní ozvěny ze záhrobí, chlad pronikající do zkřehlého těla. Atmosféra nepopsatelné bolesti. Ukládám se k poslednímu spánku a stále poslouchám "Deimos Sanktuarium".

Album je příběhem o démonech, o temných zákoutích lidské duše, o slepé víře. Je neskonale pálivé, zároveň s chladivým účinkem. Peklo k nám promlouvá podobným způsobem, jako to dělají kapely typu AT THE GATES, ASPHYX, DESOLATE SHRINE, FUNEBRARUM. Pomalé táhlé a tajemné melodie se střídají s chorobnými rytmy. Deska je hodně zajímavým dílem, utvořeným ze záhrobních ozvěn.


Po nějaké době mám pocit, že jsem "Deimos Sanktuarium" doslova nasáklý. Připomíná mi mokvající ránu, hnijící krev, krystalky zmrzlého hnisu, vytvářející se na každé ztuhlé mrtvole. Kapela má obrovský cit pro vytváření pochmurných nálad. Album je jimi doslova protkáno. Nenašel jsem slabé místo, vše sedí na svých místech - skvělý je zvuk, obal i provedení. Jako bonus navíc pak dostanete obrovskou porci zhmotněné tmy. VANHELGD jsou jako pekelní vyslanci, našeptávači ošklivých myšlenek. Zahalí vás do neproniknutelné tmy, stáhnou do podzemí, odkud není návratu. Vaši vlastní démoni vás roztrhají na kusy, pohřbí zaživa. Jdi a vykopej si vlastní hrob! Tohle je death doom metalová nahrávka, u které uvidíte oči všech umírajících. Ucítíte na vlastní kůži posmrtné křeče, zemřete a znovu se narodíte. Vynikající deska, která chutná jako nápoj z kalichu hořkosti! Skvěle!


Asphyx says:

Recently, I have seen somewhere in one documentary film, how the wild beast hunts its victim. Everything was slow down, the ruptured artery, splashing blood, cadaveric convulsion and after all, the terrifying eyes in astonishment. As we know, Death has many forms, and just this one, which the Swedish death/doom band VANHELGD demonstrate on their new record is the perfect essence of the Scandinavian work as well. Morbid echoes of the afterlife, cold penetrating to the numb body. The atmosphere of the unspeakable pain. I am going to my last sleep, and I am still listening to "Deimos Sanktuarium".

This album is like the story about the demons, dark corners in the human soul, about blind faith. It is infinitely hot while at the same time it is cooling. The hell speaks to us in a similar way as bands like AT THE GATES, ASPHYX, DESOLATE SHRINE, FUNEBRARUM. Slow and mysterious melodies alternate with morbid rhythms. The record represents very interesting work, made up from the afterlife’s echoes.


After a while, I feel like I am soaked by the album "Deimos Sanktuarium". It reminds me of the moist wound, rotting blood, the crystals of the frozen purulence forming on every frozen corpse. The band has a great sense for the creation of gloomy moods. Album is literally intertwined by them. I didn’t find any weak point; everything is in the right place – the sound is excellent as well as the cover art and production. As an extra bonus, you also get a huge portion of the materialized darkness. VANHELGD are like the emissaries from the hell, the insinuators of the evil ideas. They envelop you into the impenetrable darkness; pull you into the underground, from where it is no return. Your demons will tear you apart, bury you alive. Go and dig your own grave! This is a death doom metal record, where you can see the eyes of all the dying people. You will feel the postmortem convulsion on your own skin; then you will die and be born again. It is an excellent album that tastes like a drink from a cup of bitterness! Great!

TRACKLIST
1. A Plea For Divine Necromancy (4:11)
2. Så förgås världens härlighet (5:34)
3. Vi föddes i samma grav (6:38)
4. Profaned Is The Blood Of The Covenant (5:34)
5. The Ashes Of Our Defeat (7:24)
6. The Silent Observer (7:27)
7. Här finns ingen nåd (7:27)

LINE-UP
Mattias Frisk - Vocals, Guitar
Jonas Albrektsson - Bass
Jimmy Johansson - Guitar, Vocals
Mathias Westman - Drums

neděle 4. listopadu 2018

Recenze/review - BLOODBATH - The Arrow of Satan Is Drawn (2018)


BLOODBATH - The Arrow of Satan Is Drawn
CD 2018, Peaceville Records

for english please scroll down

Tři kříže za kostelem, obrácené směrem dolů. Otevřené hroby, nářek v ulicích. Strach a beznaděj se vznáší v mrazivých melodiích. Vypadá to, že apokalypsa už začala. Nemrtví povstali, aby udělali konečně pořádek v našem světě. Smrt si už dávno podala ruku se Satanem. Bolest, nemoci a temnota. Svatí budou trpět ještě víc i za vaše hříchy! Skloň hlavu a odříkej obrácenou modlitbu. Nakonec po nás zůstane stejně jen spáleniště.

Přiznám se, že jsem od nové desky švédských BLOODBATH očekával hlavně dobré řemeslo. Že ale dostanu navíc ještě tak neskutečnou porci energie, tmy a chladu, s tím jsem nepočítal. Kapela se zdá být ve vynikající formě. Dlouhá léta tvrdé dřiny jsou opět zúročena, rukopis rozeznatelný na míle daleko a o vokálu Mr. Nicka Holmese z PARADISE LOST netřeba diskutovat. I letos dodává albu na naléhavosti a morbidním výrazu.



"The Arrow of Satan Is Drawn" je samozřejmě určeno pro fanoušky jak kapely samotné, tak základních švédských death metalových postupů (DISMEMBER, ENTRAILS, NIHILIST, ENTOMBED). Je v podstatě dokonalou esencí toho, co styl zvaný old school swedish death metal nabízí - jiskřivé melodie, bolestivý mráz, špínu, zkaženou krev a spoustu exhumovaných hrobů. Obdivovatelům současných nepřehledných a "hlučících" desek, případně technických ekvilibristik toho asi příliš neřekne, pro ně ani není album určeno. Pokud ale milujete zástupy zombie před vaším domem, chřestivý zvuk kytar, chlad v rozpadajících se kostech a touhu zničit nejbližší rakve, budete navýsost spokojeni jako já. Osobně jsem z desky doslova nadšený, koluje mi jako černé krystaly ledu v krvi a neskutečně si ji užívám. Krvavě devastující nahrávka, u které vám popraskají kosti strachem! Kult!



Asphyx says:

Three crosses behind the church are upside down. Open tombs and crying are in the streets. Fear and despair float in the frosty melodies. It looks like the apocalypse has already begun. The undead has risen to make the order in our world finally. Death has already shaken her hands with Satan. Pain, sickness, and darkness. Saints will suffer even more for your sins! Bend your head over and say the reversed prayer. In the end, just the burnt place remains after us.

I must admit, I was expecting mainly the good craft from the new record of the Swedish BLOODBATH. However, I didn’t count on the additional incredible portion of energy, darkness, and coldness. The band seems to be in the perfect form. Long years of hard work are well consumed again, and handwriting is recognizable on miles away. And vocal by Mr. Nick Holmes from PARADISE LOST is not necessary to discuss. Also on this year ‘s album, he adds the urgency and morbid expression.


"The Arrow of Satan Is Drawn" is of course intended for fans of both, the band itself or other basic Swedish death metal bands like DISMEMBER, ENTRAILS, NIHILIST, ENTOMBED. It is basically a perfect essence of what the old school death metal offers – brilliant melodies, painful frost, putrid blood and a lot of exhumed graves. The album is not for the admirers of the current demanding and "noisy" records or technical equilibristic death metal. If you love the crowd of zombies in front of your house, crepitated sound of guitars, the coldness in the decaying bones and the desire to destroy the closest coffins, you will be satisfied like me. Personally, I am really excited from this record, it circulates as the black crystals of ice in my blood, and I really enjoy it. Bloody, devastating record, which will crush your bones by the fear. Cult!

tracklist:
01. Fleischmann [03:38] 
02. Bloodicide [04:56] 
03. Wayward Samaritan [03:39] 
04. Levitator [04:37] 
05. Deader [04:06] 
06. March Of The Crucifers [04:05] 
07. Morbid Antichrist [04:05] 
08. Warhead Ritual [03:38] 
09. Only The Dead Survive [05:06] 
10. Chainsaw Lullaby [03:20]

band:
Anders "Blakkheim" Nyström – guitars, backing vocals (1998–present)
Jonas "Lord Seth" Renkse – bass, backing vocals (1998–present)
Martin "Axe" Axenrot – drums, percussion (2004–present)
"Old Nick" Holmes – lead vocals (2012–present)
Joakim Karlsson – guitars (2018-present)

quests:
Jeff Walker (CARCASS)
Karl Willetts (BOLT THROWER/MEMORIAM)

Info - OMNIUM GATHERUM + WOLFHEART + NOTHGARD - PRAHA / NOVÁ CHMELNICE - 11.11.2018


OMNIUM GATHERUM + WOLFHEART + NOTHGARD 

11.11.2018 

PRAHA / NOVÁ CHMELNICE 


Severská invaze se kvapem blíží! Nájezd dvou finských stálic OMNIUM GATHERUM a WOLFHEART by si dozajista neměl nechat ujít žádný fanoušek melodického death metalu. Obě kapely k nám přijíždí představit své nejnovější nahrávky, které se těší skvělých recenzí po celém světě. Soupisku doplňují NOTHGARD z Bavorska, kteří stylově krásně doplňují tuto trojici. 

11.11.2018 / PRAHA / NOVÁ CHMELNICE 


OMNIUM GATHERUM – Refining Fire 



WOLFHEART – The Saw 



NOTHGARD – Malady X 


PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto šedesátý devátý - Špinavých 18


Příběh sto šedesátý devátý - Špinavých 18

Koukám do zdi. Je tma a panelákem zní noční hádky. Sousedi se vracejí z hospod, nadávají svým manželkám. Jsem zpět doma v panelovém šílenství. Jana mě od sebe vyhodila. Nedivím se jí. Sám bych se sebou nevydržel. Lidé, kterým se staly špatné věci, nebývají dobrými společníky. A já byl tak trošku hovado. Spíš větší. Nějak jsem nemohl přerušit koloběh práce, škola, hospoda, nespánek, noční pláč. Stýskalo se mi po Káče hrozně moc. Pořád jsem ji hledal, trápil se. Deprese a chlast, úžasná kombinace, co myslíte?

Zítra nebo vlastně už dnes mi je osmnáct let. 18 špinavých roků. Krásný dětství, úžasný roky s kamarádama. Se vším co k tomu patří. Přirozený vývoj, který byl přerušený smrtí. Mám toho za sebou, jako jiní za celý život. Koukám do zdi a promítám si hezké chvilky, abych se zase nerozbrečel. Nemůžu spát. Už zase. Mám nějakých 52 kilo, jsem jak anorektička. Při 185 cm žádná hitparáda, ale holkám se líbím. Prej jsem tajemnej. Moc nemluvím a jen dělám, že je poslouchám. Pak jdu pryč, ještě nedokážu se žádnou spát.

Asi na chvilku usnu, se sluchátky na uších. Našel jsem seznamy kapel po Kytkovi, které jsem, když mi je dával, tak jen založil a myslel si něco o bláznech. Teď jsou super inspirací, aspoň po tobě něco zbylo kamaráde. Taky syn, který pomalu ale jistě roste v Mirce. Má rizikové těhotenství. Tak ji navštěvuju. Sedíme vždycky na gauči, pouštíme si klipy, co si měl rád. Držíme se za ruce a pak končíme v slzách jak dvě plačky. Dneska mi je osmnáct a já dopředu vím, že dostanu kolo. Otec ani netuší, že moje holka je mrtvá. On je ožrala, ale zase seká chvilku dobrotu. 

Snažím se usmívat, když mi ráno přinese máma do postele nepečený tvarohový dort s ovocem. Miluju ho. Jenže zase brečím, protože se ho naučila asi před rokem i Káča. Měla ho nepéct ona. Mámy nakonec všechno snesou, pro svoje děti, který milujou v dobrém i ve zlém. Jsem najednou malej klučík, co chodil s odřenými koleny do vřelého náručí. Když jsme s Kytkou hrávali hokej, lyžovali na kopci u Radouče, když jsem dostal pěstí od toho debila Jiráka. Měl bych být šťastný, že jsem oficiálně dospělý, smát se na celé kolo a pak se opít s kamarády v hospodě, ale místo toho jsem schoulený u mámy v objetí. Měl bych plánovat zářnou budoucnost. Jenže Kytka je mrtvej, moje holka taky a Prcalík je už dávno jen stínem, sotva udržovaným při životě. Tak vezmu krásné nové horské kolo a vyjedu ven.

Když se narodíte v listopadu, tak vám na narozeniny většinou prší. Dnešek není výjimkou. Nějak mi to nevadí, aspoň nejsou nikde lidi. Ty hnusný vysmátý šťastný ksichty. Objedu několikrát Radouč, vezmu to směrem na lom Švarďák. Pak zpět, přes celé město. Mám se stavit u Jany. Je na mě naštvaná. Asi si myslela, že mi dá čas a pak jednou, až se rány trošinku zahojí, budeme spolu. Všechno k tomu směřovalo a já si asi zase jednou trošku posral život a ublížil hodnému člověku, ale nemohl jsem. Na to jsem měl Janu moc rád. Jenže jak známo vole, tak láska je trošku vo něčem jiným, jak říkával Prcalík. Buď přijde a nebo ne. Tak jsme si dali pusu, já dostal krásné nové CD Kreator a jel jsem radši dál. Nemohl jsem se koukat na ty šíleně smutný modrý oči. Taky jsem asi srab. 

Uslzená Mirka, s nadějí usazenou v pomalu rostoucím břiše. Trošku jsem ji záviděl. Měla aspoň nějaký směr a cíl. Vychovat krásnýho syna, kterej pak dospělej vypadá jako táta. Je v tom obrovský kus přírody a pokory. Poslouchám jak kope a snažím se dělat vtipy. Kdysi jsem totiž někde četl, že těhotné ženy by se měly usmívat. Moc mi to nejde. Ale dostanu k narozkám deník po Kytkovi, který si psal o nás, o našich příbězích, o muzice. Stane se pak po mnoha a mnoha letech inspirací pro Příběhy mrtvého muže. Poděkuju, pohladím jí bříško a vyrazím do deště.

Jsem asi trošku blázen z bolesti, ale zase navštívím všechna místa, kde jsem s mojí modrou džínovou vílou řádil (připadá mi to hrozně dávno, přitom to je jen pár měsíců). Vždycky se zastavím, poděkuji přírodě, Káče a věčnosti. Jo, zase brečím, ale aspoň to není vidět, protože déšť. Potkám holky z nástavby. Mladý, krásný prdelky, žhavý kočky, který mě zvou na panáka. Omluvím se, ne díky, ještě ne, nemůžu. Slyším za sebou, jééé, ten je ale divnej, no, ale mě se líbí....a tak radši šlápnu do pedálů. Nemám blatníky, tak jsem mokrej jak zákon káže.

To jsou tedy narozeniny, že by jeden blil. Všichni se snaží a chyba je ve mě, ale jsem teď smutný dospělý muž. Mladík, co se pomalu vzpamatovává z bolestí, ze šoku, který si snad nezasloužil. Jezdím často k Sabathovi. Dáme pivko, probereme muziku. On mě aspoň pořád nelituje. Má dar naslouchat. Otevře ruma, napij se kámo. Tak na tebe, na těch tvých špinavých 18 let. Opije mě. Aspoň někdo. A má dost rozumu, aby mi zakázal jet na kole. Jdu, potácím se tedy pěšky, přes koleje, přes Škodovku, kde jsme s Kytkou utíkali vždycky před železniční policií. Taky mi tam dal první kazety Slayer a Pantery. To už je ale taky tak dávno. Nebo ne?

Doma jen zamumlám pozdrav. Ne, dort si nedám, díky. V protějším domě poblikávají ve stejném rytmu obrazovky televizí, splachují se záchody, když jsou reklamy. Ležím v posteli a nevnímám, že se naši zase hádají. Slyším jen, že: "ty si nedáš pokoj ani na jeho narozeniny?". Jakoby to nebylo jedno. Vždyť je to jen špinavý datum v kalendáři. Usnu a probudím se až někdy kolem půlnoci. Marně hledám Káču a tak si zmuchlám polštář do náruče a bojím se toho všeho chladu. Tak vše nejlepší Smrťáku, zašeptám do tmy a koukám do zdi až do rána. Je mi 18 let.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 3. listopadu 2018

Recenze/review - UNLEASHED - The Hunt for White Christ (2018)


UNLEASHED - The Hunt for White Christ
CD 2018, Napalm Records

for english please scroll down

Tajemství se ukrývá v mrazivé temnotě! To ví asi každý, kdo se někdy toulal v noci zasněženou krajinou. Mám rád studený vítr ve tváři, miluji křupající sníh pod nohama. Kolem pak ožívají síly, o nichž nemáte normálně ani ponětí. Za stromem si dávají rande démoni s duchy lesa. Našlapuji tiše, nerad bych se stal opět lovenou zvěří. Svět je zde ještě opravdový, upřímný, syrový a smrt je samozřejmou součástí života. 

V death metalu asi neexistuje kapela, která by měla tak jasný a zřetelný rukopis jako švédští UNLEASHED. Na jejich deskách se ve skvělém poměru potkávají studené melodie s nářezovými pasážemi. Mají cit pro harmonie, gradaci skladeb, celkový dojem. Předaných emocí je vždy velká spousta a novinka "The Hunt for White Christ" není výjimkou.


Příběhy, vyprávěné na nové desce, jsou neskutečným způsobem uvěřitelné. Mám slabost pro severské melodie, pro chlad a mráz, pro odpovědi, které se ukrývají v závějích. UNLEASHED samozřejmě nepřinášejí nic nového, hudebně spíše dále osekávají drahokam, který kdysi sami nalezli. Mám rád, když kapela odvede dobré řemeslo a přidá navíc kus sebe sama, když si desku pustím a mrazí mě kolem páteře. "The Hunt for White Christ" je pro mě dílem, které na mě opět neskutečně funguje. Je v něm vše, co mám na UNLEASHED rád, plus navíc temné chvění, které zde cítím na každém kroku. Oproti předchozím počinům je letošní zásek opět o něco víc melodičtější a osobně mi připadá magičtější, mystičtější. Představte si zasněženou horu, na jejímž vrcholku stojíte a koukáte do dálky. Máte dvě možnosti, buď skočíte a budete poslouchat UNLEASHED s chutí. Nebo se otočíte a půjdete pryč. Myslím, že mezi tím nic neexistuje. Je doufám jasné, jaký směr jsem zvolil já - létám ve větru. Letošní album je pro mě parádním černým krystalem, vybroušeným k dokonalosti! 



Asphyx says:

The secret is hiding in the frozen darkness! This is known by everyone, who was sometimes wandered through the snowy countryside in the night. I like the cold winter in my face and the crunching snow under my feet. Then the nature forces you didn’t know before, are activated everywhere around. The demons and the forest ghosts meet behind the trees. I am walking gently and quietly because I don’t want to become a hunting victim again. The world here is so pure, so honest, raw and Death is the obvious part of all. 

There is no death metal band that would have so clear and straightforward handwriting as the Swedish UNLEASHED. On their records, the cold melodies meet the powerful passages in the greatly balanced ratio. They have a sense for the harmonies, gradation of the songs and the overall impression from the music. Every time there is a huge amount of transferred emotions and the new album "The Hunt for White Christ" is not an exception. 



The stories, which are telling on the new record, are incredibly believable. I have a weakness for the Nordic melodies, the cold, and frost as well as the answers hiding in the snow drifts. Of course, UNLEASHED doesn’t bring anything new. Concerning the music, they gradually grind the diamond, which they found in their early beginnings. I like when the band makes the good craft and additionally adds the piece of its soul. When I listen to this album, I feel freezing at my back. "The Hunt for White Christ" is the record, which really impresses me. There is everything that I love in connection with UNLEASHED plus additional dark trembling, which I feel everywhere. Compared to the previous records, this album is more melodic again. Personally, I consider it more magic and mysterious. Imagine the snow-covered hill, you are on the top of this hill and watch into the distance. You have two choices, either you jump and will listen to UNLEASHED, or you turn around and go away. I think there is nothing between. I hope that it is clear which direction I chose - I'm flying in the wind. This year's album is a great black crystal, which was polished into the perfection for me!

tracklist:
01. Lead Us Into War 
02. You Will Fall 
03. Stand Your Ground 
04. Gram 
05. Terror Christ 
06. They Rape The Land 
07. The City Of Jorsala Shall Fall 
08. The Hunt For White Christ 
09. Vidaurgelmthul 
10. By The Western Wall 
11. Open To All The World

band:
Johnny Hedlund: Bass, Vocals 
Tomas Måsgard: Guitar 
Fredrik Folkare: Guitar 
Anders Schultz: Drums

TWITTER