DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 26. srpna 2020

Rozhovor - CONQUEST ICON - Pekelný black death metal z Polska!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Polska - CONQUEST ICON.

Odpovídali Andy a Ronve, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

 Recenze/review - CONQUEST ICON - Empire of the Worm (2020):


Ave CONQUEST ICON! Právě mi tu hraje vaše nová deska „Empire of the Worm“ a musím rovnou napsat, že je po všech stránkách skvělá! Temná, chladná, plesnivá, přesně jak má death metal být. Jedná se už o vaše druhé album. Pátral jsem různě po internetu, ale nikde jsem s vámi nenašel rozhovor v češtině. Mohl bys nám prosím kapelu představit a provést nás její historií? 

Andy: Ahoj Jakube! Děkujeme za prostor ve Vašem zinu a za vřelá slova o našem albu, toho si opravdu vážíme. A ano, máš pravdu - předtím jsme neměli příležitost objevit se v nějakém českém časopise či webzinu, takže díky, že jsi to změnil. CONQUEST ICON vznikli v roce 2009 - Empherion (Empheris), já a Imp (Saltus) jako hostující bubeník. Zpočátku to měl být jednorázový projekt, ale když jsme nahráli naše debutové album „Hellspire“, rozhodli jsme se pokračovat - sakra, až příliš jsme si užívali psaní a nahrávání tohoto materiálu, abychom to prostě nechali být. První line-up byl: Empherion - zpěv, Andy Blakk - kytara / zpěv, Blast! - basa, Major - kytara, Th0rn – bicí. Kvůli osobním problémům a dalším závazkům Th0rn kapelu opustil a požádali jsme Impa, aby nám pomohl s bicími na “We Are The Ancients”, splitko pěti kapel jsme nahráli s dalšími kapelami, ve kterých jsme v té době působili (Empheris, Purifier, Conquest Icon, Wraith, Necroist). Empherion opustil kapelu hned po nahrání tohoto splitka, protože měl jiné priority a plánoval se odstěhovat z Varšavy. Jako náhradu nám doporučil Ronveho. Takže dlouhý příběh ve zkratce - současná sestava (od roku 2013): Andy Blakk - kytara a zpěv, Blast! - basa, Imp - bicí, Major - kytara, Ronve - zpěv. 


Mezi vaší prvotinou „Hellspire“ z roku 2010 a letošním počinem uběhlo dlouhých deset let. Proč tak dlouho? Je to tím, že jako muzikanti působíte ve spoustě dalších kapel? Nebo jen nebyl čas, peníze, nápady? 

Andy: Bylo to způsobeno permanentním nedostatkem času. Některým z nás přibyly děti, takže jsme se museli zaměřit na rodiny. Pak najednou prásk a basák a já jsme se po 15 letech přestávky bláznivě rozhodli vrátit do studia. To bylo opravdu šílené, zvláště ve spojení s malými dětmi, které se právě narodily, chápeš... Byly měsíce, kdy jsme nemohli najít žádný víkend, kdy bychom se mohli potkat na zkoušce. Šílený! Ale myslím, že to bylo v ten správný čas. V tu chvíli jsme se rozhodli, že budeme dál pracovat na nových věcech. Psal jsem muziku a posílal ji klukům, abych zjistil jejich názor a dostal připomínky. Zpočátku jsem používal automat, ale protože nejsem bubeník, postupy byly velmi jednoduché. To ovlivnilo spoustu věcí, které jsem napsal. Kvůli jednoduchým bicím z automatu to znělo tak nějak divně a nelíbilo se nám to. Chvíli to trvalo, než jsme se dostali do bodu, kdy jsme byli všichni se skladbami k demu v pohodě. Myslím, že to bylo koncem roku 2017, kdy jsme se s Impem vrátili do zkušebny a začali jsme skládat všechny skladby spolu se skutečnými bicími. To už je ale minulost. Vrátili jsme se opět do zkušebny a začali jsme pracovat na novém albu a doufám, že situace s koronavirem nezhatí naše plány...

 

Pojďme k novince „Empire of the Worm“. Už na první poslech mě smetl váš zvuk. Je mohutný, hutný, zároveň syrový a drsný. Je pod ním podepsán váš kytarista a zpěvák Andy Blakk. Musím mu vyseknout poklonu. Mám polské kapely ve velké oblibě, ale občas mi připadá, že znějí hodně podobně. Vy jste jiní, spíše „američtí“, řekl bych. Jak a kde jste album nahrávali? 

Andy: Děkuji za Tvá vřelá slova. Také se mi líbí zvuk tohoto alba. Nejsem příznivcem moderního death metalového zvuku - je příliš čistý, sterilní, vyleštěný ... Chtěl jsem, aby toto album znělo špinavě, bylo plné nízkých frekvencí a nenaleštěné. Nahrávali jsme na několika místech, hlavně kvůli problémům s časem. Tehdy jsme si nemohli vzít týden volno z práce, takže jsme jen rozdělili nahrávání na menší úseky. Bicí a první kytarové party byly nahrány v JNS Studio s Pawełem Grabowským. Bylo to poprvé, co jsme tam nahrávali, ale rád jsem s Pawełem spolupracoval a celková atmosféra byla skvělá. Vokály byly nahrány ve studiu NAD. Je to zajímavé studio, protože se věnuje hlavně hip-hopu, ale rádi tam nahráváme. Společně se Zbigniewem Sarnowskim jsme v NAD Studiu nahráli zpěvy pro „Hellspire“ a „We Are The Ancients“. Protože s tímto typem hudby obvykle nepracuje, má jedinečné nápady a přístup k nahrávání. Zbytek kytar a basových linek byl nahrán v mém domácím studiu. Myslím, že nahrávání ve více studiích dává zvuku také různorodost. Začali jsme s bicími v červnu 2018, poté jsme nahráli první kytary v lednu 2019, vokály v červenci 2019 a zbytek kytar a basu v září 2019. Nahrávání bylo v průběhu času opravdu natahováno kvůli všem problémům a závazkům souvisejícím s prací. Myslím, že takto budeme postupovat i v budoucnu. 


Jsem fanouškem černobílých obalů a ten od Ihasana je skvělý. Jeho díla třeba pro AZARATH, OUTRE, DEUS MORTEM, VOIDHANGER, RITES OF DAATH opravdu obdivuji, ale cover k vašemu novému albu patří k jeho nejlepším dílům. Jak jste se dali dohromady, proč právě on a co přesně vyjadřuje obal k „Empire of the Worm“ v souvislosti s hudbou? 

Andy: Většina z nás se navzájem zná, ať už v reálném životě nebo virtuálně. Také Ronve a Ihasan jsou už nějakou dobu dobrými přáteli a scházejí se alespoň jednou ročně kvůli horské turistice. Když jsme začali pracovat na novém albu, rozhodli jsme se, že by to byla dobrá příležitost změnit logo. Není to stejná kapela, jako když jsme nahrávali „Hellspire“. Změnila se nejen sestava, ale také texty a celý koncept. Požádali jsme tedy Ihasana, aby pro nás nakreslil nové logo, souhlasil a nakreslil ho. Chtěl jsem klasické logo, takže jsme ho dostali. Je to tak klasické, jak jen to může být, haha. Jeho práce se nám opravdu líbila, takže bylo jasné, že jsme si ho vybrali i jako autora obalu. Obal ukazuje „The Worm „...odpusť mi tak krátkou odpověď, ale myslím, že v něm každý najde něco jiného a interpretuje to jiným způsobem. Nechci vsugerovávat nějaký výklad, Ihasan odvedl opravdu skvělou práci. A budeme s ním opět spolupracovat na novém albu. 

Novinka nijak textově nevybočuje z klasických témat jako temnota, smrt, destrukce. To je všechno v pořádku a k vaší muzice to perfektně sedne. Prozradíš nám ale, kde pro texty bereš inspiraci? Čteš třeba nějaké knihy, sleduješ filmy? O čem jsou texty na „Empire of the Worm“? 

Andy: Texty na „Hellspire“ a splitku byly velmi odlišné a zaměřovaly se na temnou sci-fi, protože Empherionovi i mě se tahle témata opravdu líbila. Když se k nám připojil Ronve, věděl jsem, že on není do sci-fi zapálen, takže bylo přirozené, že se texty musely změnit. Nemyslím si, že by odvedl dobrou práci při nahrávání textů, které by necítil nebo jim nerozuměl a nechtěl jsem se o to ani snažit. Ale nechme ho samotného odpovědět na tuto otázku, protože napsal většinu textů na tomto albu. 

Ronve: Ve skutečnosti se témata textů můžou jevit jako standardní death metalová, ale pro mě je těžké zpívat o květinách, zlomeném srdci nebo pečení chleba, hahaha. Tohle je death metal a myslím si, že texty tohoto žánru se musí pohybovat v konkrétních tematických okruzích. Při psaní mě inspiruje mnoho věcí. Jsou to často knihy, život kolem mě, každodenní zprávy, ale také hudba samotná vytvořená mými spoluhráči, poslouchám danou skladbu a její agresivita nebo nálada mi podněcuje nějaké nápady, zrodí se název, pak text. Tentokrát jsou texty různé. Dva napsal Andy Blakk a vyjadřují jeho pohled na to, co se děje v našem zasraném světě - sračky, které nás obklopují. V případě mých textů se zabývám vypořádáním si účtů s válečným zločincem, s nábožensky fanatickým mužem, který zasvětil svůj život jménem své víry v ďábla, mým odporem vůči lidstvu, mou filozofií toho, co je pravý death metal a jaký by měl být a „sezónními“ metalovými fanoušky, temnými sny atd. Není to nic zmatečného, myslím si, že v death metalu s jednoduchou a agresivní hudbou by texty měly být také jako pěst na oko. Pokud jde o knihy a filmy, knihy mají určitě dopad na mé texty, protože jsem vystudovaným historikem, četl jsem hodně literatury tohoto typu. Deníky, biografie, jsem inspirován psychologií lidí - proč něco udělali, jak se potom cítí. Ano, filmy mohou být inspirací a jednou jsem napsal několik textů založených na několika filmech, například „Pi“, „Mullholand Drive“, bohužel mě v poslední době nic neinspirovalo, abych o tom mohl napsat text. Hudba jiných kapel může být také inspirativní a stimuluje mysl k vlastním vizím. 


Když mi bylo patnáct let, tak u nás padl socialismus a otevřel se trh. Polská scéna mě v životě hodně ovlivnila. Dodnes jsem velkým fanouškem VADER, LOUST SOUL, TRAUMA, GORTAL, AZARATH a spousty dalších kapel. Řekl bych, že pro nás byla a vlastně i je, určitým vzorem. Jak je to ale doopravdy? Opravdu je i dnes Polsko v death metalu tolik silné? Já jen, že mi vaše situace trošku připomíná tu naši. Sem tam se vynoří dobrá nová smečka, ale většinou jsou v ní staří psi. Mladí už se vydávají trošku jiným směrem. Jaká je současná death metalová scéna v Polsku a jak ji vnímáš ty? 

Andy: Myslím, že si stále vedeme dobře, pokud jde o death metal. Jen abych zmínil pár jmen - Embrional, Azarath, Stillborn, Imperator, Neolith, Eternal Rot (dobře, ti vznikli ve Velké Británii, ale muzikanti jsou z Polska, takže si myslím, že je můžeme počítat mezi polskou kapelu) a samozřejmě pak Vader. A máš pravdu - všechny tyto kapely, které jsem zmínil, mají, jak jste uvedl, na palubě nějaké staré psy ... Pokud jde o mladší generaci - jsou zde Clairvoyance, Incinerator, které stojí za to. Chtěl bych zdůraznit ještě jednu kapelu - varšavské Truchło Strzygi. Jsou to kluci, kteří mají čerstvě kolem dvaceti let a hrají směs black metalu a punku, což zní opravdu divně, ale zkuste si je poslechnout. Je to pocta metalu z osmdesátých let a kope to velmi dobře. 

Viděl jsem na youtube několik záznamů CONQUEST ICON z koncertu a pokaždé se jednalo o pravé, nefalšované peklo. Chtěl bych vás někdy vidět naživo, jenže vy asi vystupujete asi jen v Polsku nebo se mýlím? Jezdíte třeba turné? Moje otázka vlastně směřuje i k českým promotérům, dovedl bych si vás představit na nějakém poctivém našem festivalu. Přijeli byste? 

Andy: Sakra, nehráli jsme naživo opravdu dlouho! A je to stejný příběh - nedostatek času. Ale všechny koncerty, které jsme hráli, byly energické a vždy jsme do toho dali všechno. Pokud bychom dostali pozvání na nějaký festival, udělali bychom, co by bylo v našich silách, abychom přijeli a zahráli pro vás! Bylo by to skvělé! 


Já, jako fanoušek, bych tvorbu CONQUEST ICON charakterizoval, jako temný, devastující death metal. Jak už jsem zmiňoval, v mnoha bodech se potkáváte s americkými kapelami. Řekni mi ale, jaké jsou tvoje vzory? Jaké kapely uctíváš a obdivuješ? A kdo byl tvým vzorem, když si začínal hrát? 

Andy: Myslím, že je to proto, že americké kapely na mě měly největší vliv, když u mě došlo k prvnímu kontaktu s death metalem. Bože, už si ani nevzpomínám, kdy jsem se setkal s death metalem (heavy metalem přesněji) poprvé. Myslím, že to byla 5. třída základní školy. Ale to není důležité. Můj spolužák mi půjčil kazetu Iron Maiden (The Number of the Beast). Bylo to poprvé, co jsem ten typ hudby slyšel a okamžitě jsem ji miloval! Objevoval jsem různé žánry této hudby a jednoho dne jsem dostal do rukou album Deicide - „Deicide“ a to pro mě bylo zlomové. Začal jsem objevovat další kapely z Floridy, jako je Morbid Angel nebo Obituary, a pak se mi dostali do ruky Cannibal Corpse, Incantation a Immolation. Všechny tyto kapely na mě udělaly obrovský dojem a hodně mě ovlivnily. A stále mě ovlivňují. Zbožňuji mnoho kapel a stylů. Řekl bych, že je to celé spektrum, od hard rocku až po brutal death metal a úplně nesouvisející věci, jako je dark ambient. Iron Maiden, to je kapela, která to všechno začala. King Diamond / Mercyful Fate. David Bowie. Judas Priest. Ramones. Sodom. Possessed, Napalm Death, Morgoth. Necrophagia. Celtic Frost. Demolition Hammer, Cannibal Corpse. Pungent Stench, Marduk, Immolation, Venom, Bathory. Sakra, mohl bych zde uvést stovky jmen, takže mi dovol se zastavit. A jaké byly moje oblíbené kapely, když jsem začal hrát? Myslím, že to tehdy byli Napalm Death a Carcass. Stále mám rád Napalm Death, ale pokud jde o Carcass, můžu poslouchat pouze první dvě alba. 

Už dávno jsem překročil čtyřicítku, zažil jsem death metal v jeho nejlepších letech. Bývala to tenkrát krásná doba. Devadesátá léta byla super. Svět se nám otevřel, já byl mladý. Teď už šedivím, ale death metal pořád podporuji a sbírám. Patřím ke staré generaci. Nerad bych se ale utápěl v nostalgii, spíš mi prozraď, co vám jako kapele, jako muzikantům, přinesla současnost? Myslím tím využití nových technologií, zvuku, možností při nahrávání, internet apod. 

Andy: Je mi více než 40 let, takže to s tím může souviset. No,...mám nostalgii pro výměnný obchod s páskami, pro posílání a přijímání ručně psaných dopisů atd. ... Ale to je součástí minulostí a nechme to tak. Technologie nám definitivně pomáhá, nejen jako muzikantům, ale také jako kapele. Jsem schopen nahrávat demo skladby na svém PC doma a sdílet je s ostatními členy kapely přes internet. Zjednodušuje to spoustu věcí. Je to také skvělé médium pro oslovení nových lidí - jsme na Spotify, Amazonu, Tidalu atd. Možnosti nahrávání jsou téměř neomezené. Sakra - s nástroji jako Superior Drummer a dobrými samply byste mohli vytvořit bicí stopu, která by zněla jako by byla nahrána skutečným bubeníkem (vyzkoušel jsem to, ale protože nejsem bubeník, výsledek nebyl působivý). Software může napodobit zesilovače, mikrofony, velikost místnosti a různé podmínky, rozdíl mezi analogovou a digitální kvalitou zvuku se zmenšuje. 

Jak jsem již psal, polskou scénu sleduji pozorně a pečlivě, ale třeba mi něco uniklo. Je nějaká deska, kapela z posledních let, která tě opravdu baví, koupil sis jejich CD a podpořil je? Prozraď nám prosím nějaká jména a podpoř kolegy ve zbrani. 

Andy: Existuje mnoho nahrávek, které mě opravdu baví, některé z nich jsou starší, některé jsou stále čerstvé. Když Embrional vydali „The Devil Inside“, úplně mě to nepřesvědčilo. Ale pak jsem si to při každém poslechu stále více a více užíval. A pak vydali „Evil Dead“, které se mi líbilo od samého počátku. Eternal Rot nahráli velmi zajímavé album „Putridarium“, které vyšlo začátkem tohoto roku. Doom, sludge death metal. A zkuste také nové album Uerberos “Stand over Your Grave'”. A samozřejmě si nezapomeňte poslechnout Truchło Strzygi, kterého jsem zmínil už předtím. 


Kam chcete v budoucnu CONQUEST ICON směřovat? Pevně věřím, že nebudeme na další desku čekat zase 10 let. To už mi bude 56 a začnu se pomalu chystat na důchod:). Co připravují CONQUEST ICON v nejbližších měsících? 

Andy: Ha! Neměj obavy, nové album bude nahráno mnohem dříve než za 10 let. Slibuji. Již jsme začali skládat nové věci. Momentálně čekáme, jak se bude vyvíjet v Polsku situace kolem koronaviru. Na říjen máme naplánované dva koncerty, kdy budeme hrát s Ancient Rites a doufám, že se tyto koncerty uskuteční. A do budoucna? Děláme to, co milujeme, takže to budeme dělat tak dlouho, dokud nás to bude bavit. A myslím, že to tak bude ještě po mnoho dalších let. 

Děkuji moc za rozhovor. Přeji novému albu co nejlepší prodeje, ať máte plné kluby a ať se vám daří i v osobních životech. Hezký den všem! 

Andy: Děkuji za prostor na Deady Storm zinu a za Vaši podporu a za tento zajímavý rozhovor. Jen vše dobré jak Tobě, tak i všem metalovým fanouškům v České republice. Doufám, že navštívíme Vaši zemi a zahrajeme si tam nějaké koncerty. 

Interview - CONQUEST ICON - Hellish black death metal from Poland!


Interview with death metal band from Poland - CONQUEST ICON.

 Answered Andy and Ronve, thank you!

 Translated Duzl, thank you!

 Questions prepared Jakub Asphyx.
Recenze/review - CONQUEST ICON - Empire of the Worm (2020):


Ave CONQUEST ICON! I'm just listening to your new album "Empire of the Worm" and I have to say that it's great in all its bearings! Dark, cold, moldy, exactly like death metal record should be. This is your second album. I did some research on the internet, but I couldn't find any interview with you in some Czech webzine. Could you please introduce the band to our readers and guide us through its history? 

Andy: Hi Jakub! Thank you very much for having us on your zine and for your kind words about our album, really appreciate that. And yes, you’re right – we previously haven’t had the opportunity to be in any Czech magazine/webzine. Thanks for changing that. 

Conquest Icon was founded back in 2009 by Empherion (Empheris) and myself with Imp (Saltus) as guest drummer. Initially it was supposed to be one time project, but when we have recorded “Hellspire”, our debut album, we decided to continue with it – damn, we enjoyed too much writing and recording that material to just leave it behind. 

First lienup was: Empherion – vocals, Andy Blakk – guitars/vocals, Blast! – bass, Major – guitars, Th0rn – drums. 

Due to personal issues and other commitments Th0rn left the band and we have asked Imp to help us with drums on “We Are The Ancients”, 5-way split we did with other bands we were involved at that time (Empheris, Purifier, Conquest Icon, Wraith, Necroist). Empherion left the band right after recording this split, as he had other priorities and was planning to move out from Warsaw. He recommended Ronve as his replacement. 

So, long story short – current lineup, since 2013, is: Andy Blakk – guitars and vocals, Blast! –bass, Imp – drums, Major – guitars, Ronve – vocals.


Between the first full-length record „Hellspire“ from 2010 and this new record is 10 years. Why so long? Was it caused by your musical activity also in other bands? Or everything is only about the time, money and ideas? 

Andy: Well… it was caused by permanent lack of time. Some of us had new kids, so we had to focus on families. Then Blast! (bassist) and I took a crazy decision to go back to studies after 15 years of a break. That was really crazy, especially in conjunction with new kids which were just born, you know… There were months when we couldn’t find any weekend where we could meet in band practice room. Crazy! But I think it was the right time to do it. 

At that point we decided that we will work on new stuff remotely. I was writing music and sending it to the guys for opinion and inputs. At the beginning I was using drum machine, but since I am not a drummer the patterns were extremely simple. That impacted lots of stuff I wrote – due to simple drum machine patterns it sounded so weird that we didn’t like it. 

It took a while to get to the point where we all were fine with demo tracks. I think it was late 2017 when Imp and I got back to practice room and started to put all tracks together with real drums. 

Well, that’s the past now. We’re back to practice room, we started to work on new album already and I hope that coronavirus situation won’t mess around with our plans…



Let’s talk about the new record "Empire of the Worm". At first listening, your sound swept me away. It is powerful, dense, and at the same time raw and rough. Your guitarist and singer Andy Blakk took care of it. I must pay tribute to him. I like Polish bands very much, but sometimes they seem to sound very similar. However, YOU are different, more "American," I would say. How and where did you record the album? 

Andy: Thank you for your kind words. I like the sound of that album, as well. I am not fan of modern sound of death metal – it’s too clean, to sterile, to polished… I wanted this album to sound dirty, rich of low frequencies, unpolished. 

We have recorded it in few places – mainly due to time issues. We couldn’t take week off from work at that time, so we just divided sessions into smaller pieces. Drums and first guitar parts were recorded at JNS Studio with Paweł Grabowski. It was first time we recorded there, but I liked working with Paweł, as well as the overall atmosphere was great. Vocals were recorded at NAD Studio. It’s interesting studio as it’s mainly dedicated to hip-hop, but we like to record there. We did vocals for “Hellspire” and “We Are The Ancients” in NAD Studio together with Zbigniew Sarnowski. Since he don’t usually work with that type of music he has unique ideas and approach to record it. Rest of guitars and bass lines were recorded at my home studio. I think recording in multiples studio gives some diversity to sound, as well. 

We have started with drums in June 2018, then we did first guitars in January 2019, vocals in July 2019, and rest of guitars and bass in September 2019. Recording session was really stretched over time due to all work related issues and commitments. Well, I think this is how we will work in future, as well.


I'm a fan of black and white packaging and the one from Ihasan at your new record is great. I really admire his works for AZARATH, OUTRE, DEUS MORTEM, VOIDHANGER, RITES OF DAATH, but the cover art for your new album is one of his best works. How did you get together with him, why did you choose him and what does exactly the cover art explain, how does it relate to the music or lyrics? 

Andy: Well, most of us know each other, either in real life or virtually. Also, Ronve and Ihasan are good friends for a while and they meet at least once per year for mountain hiking. When we started to work on new album we decided that it would be a good opportunity to change the logo, as well. It is not the same band as it was when we recorded “Hellspire”. Not only line-up have changed, but also lyrics and the whole concept for lyrics. So, we asked Ihasan to draw a new logo for us, he agreed and did it. I wanted to have more classic logo so we got one. It’s as classic as it can be, haha. We really liked his work so it was obvious for us to choose him for a cover, as well. Cover shows The Worm… forgive me such short answer, but I think everyone will find something different in it and will interpret it in different way. I don’t want to impose an interpretation. Ihasan did a great job, indeed. And we will work with him for new album, as well. 

Concerning the lyrics, your new album does not deviate in any way from classical themes such as darkness, death, destruction. That's all right and it fits your music perfectly. But could you tell us where you take your inspiration for the lyrics? Do you read any books, do you watch movies? What are the lyrics at "Empire of the Worm" about? 

Andy: Lyrics on “Hellspire” and split were quite different and focused on dark science-fiction, as Empherion and I really liked that topics. When Ronve joined us I knew he wasn’t really into sci-fi, so it was natural that lyrics would need to change. I don’t think he would do good job on recording lyrics he didn’t feel or understand and I didn’t wanted to push for it. But, let’s have Ronve answering this questions, as he wrote most of the lyrics on this album. 

Ronve: In fact, the subject of the lyrics may seem like Death Metal standards, but it's hard for me to sing about flowers, broken love or baking bread, hahaha. This is Death Metal and I think that the subject of this genre must move within specific thematic frames. A lot of things inspire me while writing, they are often books, life around me, everyday news, but also the music itself created by my bandmates, I listen to a given track and its aggression or climate gives me some ideas, the title is born, then the text. This time the texts are varied. Two were written by Andy Blakk and this is his look at what is happening in our fucked up world, the crap that surrounds us. In the case of my texts, we are dealing with settling accounts with the life of a warcrimer, with a religiously fanatical man who gives his life on behalf of his faith in the Devil, with my dislike of humanity, with my philosophy of what Unholy Death Metal should be like and with "seasonal" fans metal, dark dreams etc. Certainly they are not confused, I think that in Death Metal with simple, aggressive music the lyrics should also be a fist in the face of the listener. As for books and films, books certainly have an impact on my texts, as I am a trained historian, I read a lot of this type of literature. Diaries, biography, I am inspired by the psychology of people, why they did something, for what and how they feel about it. Yes, movies can be inspiring and once I wrote a few texts based on a few dark movies, for example "Pi", "Mullholand Drive", unfortunately recently nothing inspired me enough to write a text about it. The music of other bands can also be inspiring, stimulating the mind to its own visions.


When I was fifteen, socialism in our country was obviated and the market opened up. The Polish scene has influenced me a lot in my life. To this day, I am a big fan of VADER, LOST SOUL, TRAUMA, GORTAL, AZARATH and many other bands. I would say that your scene was, and in fact still is, a “reference sample” for us. But is this still the truth? Is Poland really strong in death metal even today? I'm just saying that your situation reminds me a little of ours. A good new band emerges here and there, but most musicians are old metal dogs. The younger musicians are already moving in a slightly different direction. What is the current death metal scene in Poland and how do you perceive it? 

Andy: I think we still do pretty well when it comes to death metal. Just to give few names – Embrional, Azarath, Stillborn, Imperator, Neolith, Eternal Rot (well, they are based in UK, but musicians are from Poland, so I think we can count band as Polish) and obvious one, such as Vader. And you’re right – all of these bands I mentioned have, as you stated, some old dogs on board… When it comes to younger generation – there are Clairvoyance are Incinerator, which both are very worth to check out. There’s one more band I’d like to point out – Warsaw’s Truchło Strzygi. Guys are in their early 20s or so. They play a mixture of black metal and punk, which sounds really weird, but just give them a try and listen to them. It’s a tribute to metal from eighties and it just kicks in very well. 

I saw several CONQUEST ICON live videos from the concert on YouTube and it was always a real, unadulterated hell. I would like to see your live show sometime, but you probably only perform in Poland or am I wrong? Did you organize some tour, for example? My question actually goes to Czech promoters, I could imagine you at some of our metal festivals. Would you come? 

Andy: Damn, we haven’t played live for really long time! And it’s all the same story – lack of time. But all concerts we have played were full of energy and we always gave our best. If we would get invitation to some festivals we would do our best to come and play for you guys! It would be great.


As a fan, I would characterize CONQUEST ICON's music as dark, devastating death metal. As I mentioned before, your music meets American bands in many points. But tell me, which bands influence you the most? What bands do you adore and admire? And who was your favorite musician/band when you started playing? 

Andy: I think it’s because American bands made a biggest impression on me when I had my first contact with death metal. Gosh, I don’t remember now when I had first contact with metal (heavy metal) in general. I think it was 5th grade of primary school. Doesn’t matter, though. My colleague lent me a tape of Iron Maiden (The Number of the Beast). It was the very first time I have heard that type of music and I immediately loved it! I explored different genres of that music and one day I got Deicide ‘Deicide’ album in my hands and it was the turning point for me. I started to check other bands from Florida, such as Morbid Angel or Obituary and then got my hands on Cannibal Corpse, Incantation and Immolation. All these bands made huge impression on me and influenced me a lot. And they still influence me. 

I adore many bands and styles. I would say, it’s a full spectrum, from hard rock to brutal death metal and completely unrelated stuff, such as dark ambient. Iron Maiden. It all started with this band. King Diamond/Mercyful Fate. David Bowie. Judas Priest. Ramones. Sodom. Possessed. Napalm Death. Morgoth. Necrophagia. Celtic Frost. Demolition Hammer. Cannibal Corpse. Pungent Stench. Marduk. Immolation. Venom. Bathory. Damn, I could list tons of names here, so let me stop. 

What was my favorite bands when I started to play? I think it was Napalm Death and Carcass back then. I still like Napalm Death, but when it comes to Carcass I can listen to first two albums only. 

It’s a long time since I exceeded forty years old, I experienced death metal in its best years. It used to be a beautiful time. The 1990s were great. The world opened up to us, I was young. I'm gray-haired now, but I still support and collect death metal. I belong to the old generation. But I would not like to drown in nostalgia, rather tell me what the present time has brought to you (as to musician or as to band)? I mean the use of new technologies, sound, recording options, the Internet, etc. 

Andy: I am more than 40 years old, as well, so I can relate to that. Well, I have some nostalgia for tape trading, for sending and receiving hand-written letters and so on… But that’s part of the past and let it stay there. Technology definitively helps us, not only as musicians, but also as a band. I am able to record demo tracks on my PC at home and share them with other band members via internet. It simplifies a lot of things. It’s also a great medium to reach new people – we’re on Spotify, Amazon, Tidal, etc. And recording options are almost unlimited. Damn – with tools like Superior Drummer and good samples you could create a drum track which would sound like it would have been recorded by real musician (I have tried it but since I am not a drummer the outcome wasn’t impressive). Software can emulate amps, cabinets, microphones, room size and conditions and difference between analog and digital quality of sound is getting smaller. 

As I have already written, I am interested in the Polish scene and watch it carefully, but maybe I missed something. Is there a record, or a band from recent years that you really enjoy, did you buy their CDs and support them? Please give us some names and support your colleagues in the weapon. 

Andy: There are many records I really enjoy, some of them are older, some are still fresh. When Embrional ‘The Devil Inside’ was released I wasn’t really convinced to it. And then with each listening I enjoyed it more and more. And then they released ‘Evil Dead’ which I liked from the very beginning. Eternal Rot did very interesting ‘Putridarium’ which was released earlier this year. A doomy, sludgy death metal. And give a try to new Uerberos album ‘Stand over Your Grave’. Of course, make sure you check out Truchło Strzygi I mentioned earlier.


Where does CONQUEST ICON want to go in the future? I firmly believe that we will not wait another 10 years for the next record. I will be 56 and I will slowly start preparing for retirement. What are CONQUEST ICON preparing in the upcoming months? 

Andy: Ha! No, no worries – new album will be recorded much earlier than in 10 years. I promise. We already started to write new stuff already. For now, we are waiting to see how coronavirus situation will be in Poland. We have two concerts planned for October, when we will play with Ancient Rites, and I do hope these concerts will take place. And for future? Well, we do what we love to do, so we will keep doing it as long as we will have fun. And I think we will, for many years to come. 

Thank you very much for the interview. I wish to the new album the best possible sales, full clubs and good luck in your personal lives. Have a nice day everyone! 

Andy: Thank you for having us on Deadly Storm zine and your support and for this interesting interview. All the best for you and all metals fans in Czech Republic. I hope we will come to your country and play some gigs. 




Recenze/review - CONQUEST ICON - Empire of the Worm (2020):

https://godzovwarproductions.bandcamp.com/album/empire-of-the-worm
https://www.facebook.com/ConquestIcon
http://www.conquesticon.org/
http://godzovwar.com/



------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

instagram:

facebook:

twitter:

úterý 25. srpna 2020

Recenze/review - MERCYLESS - The Mother of All Plagues (2020)


MERCYLESS - The Mother of All Plagues
CD 2020, XenoKorp

 for english please scroll down

Bílé larvy, tančící v hnijícím mase. Neskutečný zápach. Ticho a chlad. Tak takhle vypadá smrt? Sestupuji k bezvládnému tělu a snažím se pochopit, jak někdo mohl něco tak strašného udělat. Bože můj, ona ještě žije! Ne, to byla jen posmrtná křeč. Na oltáři, přikovaná, zubožená, bez krve a s bolestným výrazem ve tváři. Sestupuji dál, ještě hlouběji do podzemí a objevuji další. Desítky mrtvých. Slyším jejich nářek. Jak prosí o milost, jak se modlí. Jenže tahle Smrt nezná slitování, u této Smrti se rány nehojí.
Takhle má znít pravý, nefalšovaný, rezavý, poctivý death metal! MERCYLESS znám od jejich prvního alba "Abject Offerings" z roku 1992. Vyplatilo se zůstat věrným fanouškem. Francouzští veteráni mě letos rozhodně nezklamali. Předložili další porci syrové, shnilé smrti, která je opatřena skvělým prašivým zvukem i obalem. Při poslechu před sebou vidím bílé larvy, kroutící se ve shnilém mase. 




MERCYLESS znovu obětují na starých hrobech podobným způsobem jako třeba takoví PESTILENCE, ASPHYX, MASSACRA, CANCER, LOUDBLAST, MORBID ANGEL, OBITUARY, SINISTER. Patří do stejné líhně a navíc mají (jak tomu dříve bývalo) svůj vlastní rukopis a výraz. Z "The Mother of All Plagues" cítím ještě víc temnoty a chladu než dříve. Francouzi působí jako prokletí, utržení ze řetězu. Museli trávit před nahráváním novinky dlouhé hodiny v katakombách. Songy mají přirozenou old school metalovou patinu, feeling, jsou ledové a mocné. Prosévám mezi prsty prach ze zpuchřelých kostí. Jsem tu správně, tohle je uvěřitelná smrt! Šílená ze své podstaty. Kapela působí zkušeně a zároveň svěže. Jako čerstvě vykopaný hrob, jako právě probíhající exhumace. Podepisuji vlastní krví, že nová deska je svým způsobem dokonalá. Pro nás, věrné fanoušky i pro všechny obdivovatele temných, propracovaných a drtících melodií určitě. Teď už to vím, jsem na správném místě. Hluboko pod zemí, v nekonečných chodbách podsvětí. Sem slepá víra nedosáhne. A červi mohou dál vykonávat svoji práci. Na dalším mrtvém těle, na kterém leží nová deska "The Mother of All Plagues". Absolutní kult! 



Asphyx says:

White larvae dancing in rotting flesh. Incredible smell. Silence and cold. Is this what death looks like? I descend to the inert body and I am trying to understand how someone can make such a terrible act. My God, she's still alive! No, it was just a post-mortem spasm. On the altar, chained, impoverished, bloodless and with a pained expression on her face. I go down, even deeper into the underground and discover others. Dozens of dead. I hear their cries. How they beg for mercy, how they pray for mercy. But this Death do not know mercy, wounds cannot be treated.

This is how real, unadulterated, rusty, honest death metal should sound! I have known MERCYLESS since their first album "Abject Offerings" from 1992. It worth to stay a loyal fan. The French veterans certainly did not disappoint me this year. They presented another portion of raw, rotten death, which is great with a dusty sound and cover. While I listen in, front of me, I see white larvae squirming in rotten flesh


MERCYLESS sacrifices again on old graves in a similar way as PESTILENCE, ASPHYX, MASSACRA, CANCER, LOUDBLAST, MORBID ANGEL, OBITUARY, SINISTER. They belong to the same hatchery and, in addition, they have (as used to be) their own style and expression. From "The Mother of All Plagues" I feel even more darkness and coldness than before. The French act like a curse, torn from the chain. They had to spend long hours in the catacombs before recording the new album. The songs have a natural old school metal patina, feeling, they are icy and powerful. I sift the dust from the puffy bones between my fingers. I'm right here, this is a believable death! Crazy by nature. The band looks experienced and fresh at the same time. Like a freshly dug grave, like an ongoing exhumation. I sign with my own blood that the new record is perfect in a specific way. For us, loyal fans and for all admirers of dark, elaborate and crushing melodies for sure. Now I know, I'm in the right place. Deep underground, in the endless corridors of the underworld. Blind faith will not reach us. And worms can continue to do their job. On another dead body, on which lies the new album "The Mother of All Plagues". An absolute cult!


about MERCYLESS on DEADLY STORM ZINE:


Recenze/review - MERCYLESS - Pathetic Divinity (2016)



Tracklist:
01. Infection
02. Rival of the Nazarene
03. Banished from Heaven
04. Bring Me His Head
05. Contagion
06. Laqueum Diaboli
07. Descending to Conquer
08. Inherit the Kingdom of Horus
09. The Mother of All Plagues
10. All Souls are Mine
11. Litany of Supplication
12. The Third of the Storms (Hellhammer cover)
13. In League with Satan (Venom cover)
14. The Exorcist (Possessed cover)
15. Go to Hell (Mot?rhead cover)

band:
Max Otero - Guitars & Vocals
Laurent Michalak - Drums
Yann Tligui - Bass
Gautier Merklen - Guitars

https://xenokorp.bandcamp.com/album/the-mother-of-all-plagues

https://www.facebook.com/mercylesscult/
http://macprod.chez.com/pages/chmerc.html
https://www.xenokorp.com/

Recenze/review - V13AULT - Imitation (2020)


V13AULT - Imitation
CD 2020, Support Underground

 for english please scroll down
Někteří z nás tomu asi zatím nevěří, ale budoucnost už dávno nastala. Jsme propojeni v jedné obrovské síti a už jen chybí, aby nám do mozku nasadili sledovací čipy. Vize starých dobrých sci-fi autorů jsou převáděny v realitu. Občas jde z toho chladu trošku strach, ale jak známo, pokrok nezastavíš. I kdybychom u toho měli všichni zemřít. Vím to já a vědí to i slovenští maniaci V13AULT, jejichž hudbou se jako nějaká černá nit proplétají temné vize. Tam někde ve vesmíru nebo možná v našich fantaziích nalezneme odpovědi.

"Imitation" je progresivní metalovou, extrémní deskou, kterou lze považovat za takovou řekněme nápovědu na všechny otázky života, vesmíru a vůbec (ano, cituji Douglase Adamse). Nalezneme zde pestrou paletu střepů z thrashe, deathu, progrese, spoustu technických fines, i klidnějších rozjímacích pasáží. Album působí zpočátku trošku roztříštěně a pravděpodobně jej nejdřív ocení pouze posluchači s bohatou fantazií.


"Imitation" je jako průlet hvězdokupou, vznášíme se spolu s kapelou na ostrých riffech, užíváme si "odlidštěnou" nehumánní náladu. Kapela občas zabrousí do podobných vod, jako třeba VOIVOD, MESHUGGAH, případně STATIC X, NOCTURNUS. Poslech je to nejdříve opravdu náročný a vyžaduje pečlivého a trpělivého strávníka. Pokud ale vydržíte, budete po zásluze odměněni. Košatost skladeb, člověk se ani chvilku nenudí, pořád se něco děje. Občas, ale opravdu jen málokdy, se možná až moc preluduje, ale s tím se tak nějak počítá. Příkaz zněl jasně, zničit lidské plemeno. Stejně si nic jiného nezaslouží, stačí si nahodit jednu z oblíbených sociálních sítí. Jasně, že se časem zahubíme sami, pokoušíme se o to pořád. Než k tomu ale dojde a než se pár posledních jedinců bude zmateně procházet po zničené planetě, tak se vyplatí podobné desky poslouchat. Už jen kvůli tomu, že jsou jiné, odlišné a zajímavé. Mám rád kapely, které ve mě dokáží probudit emoce. Myslím, že tak se odlišují ty dobré od špatných a jsem moc rád, že jsem V13AULT potkal. Jejich nová deska má rozhodně něco do sebe. Doporučuji všem, kteří chtějí načerpat ještě trošku energie z vesmíru!



sumarizace:

"Imitation" je nejen gurmánskou ochutnávkou dobré muziky, ale také deskou, která vás vezme na dlouhý výlet do vesmíru. Je v ní tajemno, chlad i žhavá jiskra. Líbí se mi, jakým způsobem je složena, jak pálí, jak si mě postupně podmanila a přetvořila k obrazu svému. Pro mě osobně se jedná o zážitek, na který se pokaždé těším. Zatáhnu závěsy ve svém pokoji, přidám volume a pak se nechám unášet na vlnách fantazie. Pokud rádi ochutnáváte z pestré palety melodického, experimentálního a progresivního metalu, tak neváhejte. Deska není na první poslech, musí se nechat uzrát, rozplynout na jazyku i v myšlenkách. Někdy je hrozně příjemné být gurmánem. 


Asphyx says:

"Imitation" is not only a gourmet tasting of good music, but also a record that will take you on a long trip into space. It has a mystery, cold and hot spark. I like the way how it is composed, how it burns, how it has gradually conquered me and transformed it into its own image. For me personally, this is an experience that I always look forward to. I pull the curtains in my room, add volume, and then let myself be carried away by the waves of fantasy. If you like tasting from a varied palette of melodic, experimental and progressive metal, do not hesitate. The record is not captivating for the first listening, it must be matured, dissolve on the tongue and in thoughts. Sometimes it's really nice to be a gourmet.


tracklist:
01. Who Goes There?
02. RB/CZ/907/X…
03. Those Times
04. 26.4.1986
05. Platinum Black
06. The Snake
07. 11.3.2011
08. Cole
09. Eternal Night Of The Future

Bonus Tracks: A Carrion, EP 2013

10. Part One (Remember My Soul)
11. Part Two (Shock, Smell And Sympathy)
12. Part Three (Disgust And Love)
13. Part Four (Une Charogne)
14. A Carrion, Promo Demo 2005


band:

Ivan Babilonský - Guitars, Bass Guitar, Samples

Minor Macháč - Drums
Jaroslav Kyselica - Vocals

pondělí 24. srpna 2020

Recenze/review - INCANTATION - Sect of Vile Divinities (2020)


INCANTATION - Sect of Vile Divinities
CD 2020, Relapse Records

 for english please scroll down

 Znamení hada. Tajný symbol vyřezaný do kůže. Cítím sílu, temnotu, chlad a rozkládající se kosti. Umírám? Nejsem si jistý. Jsem v jiném svět plném přízraků. Poslouchám novou desku "Sect of Vile Divinities" legendárních INCANTATION a připadám si, jakoby mi rezavý nůž pomalu zajížděl do břicha. Spaluje mě žízeň a piji z kaluže špinavé vody. Jsem opět na kolenou, tahle deska od začátku do konce absolutně zabíjí.

 Lavina skřípajících riffů, které tuhle smečku tolik proslavily, doomová nálada otevřených hrobů, tma a beznaděj. John McEntee a jeho věrní nás opět zvou do nekonečných chodeb Hádovy říše. Po zdech ztéká krev a na oltáři hoří pentagram. Myslím, že jsem zde správně. 




INCANTATION poslední roky zrají jako dobře uleželá mrtvola. Letos mi připadá, že se trošku vracejí ke svým základům, rozvíjejí je, aby nás potom nejdříve spálili černým plamenem a následně ochladili nekonečně ledovou atmosférou skladeb. Vstupujeme do podzemí a v našich představách je vchod stejný, jako parádní obal od Elirana Kantora. Zvuk bolí a řeže, vše je v absolutní pořádku a vy si tak můžete užít všechny ozvěny ze záhrobí. Jako had se celou deskou proplétají funerální nitky. "Sect of Vile Divinities" je pro mě vstupem do jiné dimenze, na onen svět. Drcením lebek riffy a sekyrou, nekonečně bolestivou exhumací chorobného vokálu, mocným duněním bicích. Američané letos nahráli album, které nejen že ctí vše, co na nich máme rádi, ale ještě navíc přidávají pestrou paletu pocitů umíchanou ze tmy, šílenství, hniloby, smrti a nenávisti. INCANTATION nás pozvali na pradávnou okultní seanci, ze které neodejde nikdo živý. Jsem na starém pohřebišti a pouštím si desku stále dokola. Vidím znamení hada. Tajný symbol vyřezaný do kůže. Cítím sílu, temnotu, chlad a rozkládající se kosti. Umírám? Ano, umírám, teď jsem si již jistý. Přesná definice smrti! Králové temnoty vás sežehnou pekelným ohněm. Cejch byl znovu vypálen. Vynikající nahrávka!

Asphyx says:

Snake sign. Secret symbol carved into the skin. I feel strength, darkness, cold and decaying bones. Am I dying? I'm not sure. I am in another world full of ghosts. I listen to the new album "Sect of Vile Divinities" of the legendary INCANTATION and I feel as if a rusty knife is slowly driving into my stomach. I am burning with thirst and I drink from a puddle of dirty water. I'm on my knees again, this record absolutely kills from begin to end.

An avalanche of creaking riffs that made this band so famous, the doom mood of open graves, darkness and despair. John McEntee and his faithful once again invite us into the endless corridors of the Hades's Empire. Blood flows down the walls and a pentagram burns on the altar. I think I'm at right place.



INCANTATION has matured in recent years as a well-laid corpse. This year, it seems to me that they are returning to their roots a bit, then burning us with a black flame and then cooling us with the endlessly icy atmosphere of the songs. We enter the underground and in our imagination the entrance is the same as the great cover by Eliran Kantor. The sound hurts and cuts, everything is in absolute order and you can enjoy all the echoes from the grave. Like a snake, funeral threads intertwine with the whole album. "Sect of Vile Divinities" is for me an entry into another dimension, the other world. Crushing skulls with a riffs, endlessly painful exhumation of diseased vocals, a powerful rumble of drums. This year, the Americans recorded an album that not only honours everything we love about them, but also adds a diverse range of feelings mixed with darkness, madness, rot, death and hatred. INCANTATION invited us to an ancient occult session, from which no one will leave alive. I'm in the old cemetery and I keep playing the record. I see the sign of the snake. Secret symbol carved into the skin. I feel strength, darkness, cold and decaying bones. Am I dying? Yes, I'm dying, I'm sure now. The exact definition of death! The kings of darkness will burn you with hellfire. The signature was fired again. Excellent recording!



tracklist:
1. Ritual Impurity (Seven of the Sky is One)
2. Propitiation
3. Entrails of the Hag Queen
4. Guardians from the Primeval
5. Black Fathom's Fire
6. Ignis Fatuus
7. Chant of Formless Dread
8. Shadow-Blade Masters of Tempest and Maelstrom
9. Scribes of the Stygian
10. Unborn Ambrosia
11. Fury's Manifesto
12. Siege Hive

band:
John McEntee - Guitar, Vocals
Sonny Lombardozzi - Lead Guitar
Chuck Sherwood - Bass
Kyle Severn - Drums

https://incantation666.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/IncantationOfficial
https://www.incantation.com/
https://www.instagram.com/incantation_official/
https://open.spotify.com/artist/66AXpP038gUcoKVQoO98Fz?si=FVWVS-yvSOW0eLrOw3uh0g
https://www.twitter.com/incantation666
https://www.youtube.com/channel/UCzWDUvrvKOTqPRdDNbOQrMw
http://www.relapse.com/store.html

Recenze/review - KAAR / MURDER INC.



KAAR / MURDER INC.
CD 2020, Support Underground

 for english please scroll down

 Potkali se v thrash metalovém podzemí. Čeští KAAR a MURDER INC.. Na letošním splitku. S obalem, který je tak nějak proti církvi. Proti křesťanství. A k tomu směřuje vlastně i moje jediná výtka. Zrovna tohle náboženství mi zase jako takové zlo poslední roky nepřipadá. Nad těmi několika pedofilními kněžími sice nelze přimhouřit oči, ale jsou na světě myslím zcela jiné problémy. Ale tak, proti gustu žádný dišputát. Ono tedy celkově, obě kapely zpívají česky a někdy to zrovna není úplně to pravé ořechové. Osobně si dokonce myslím, že by jim slušela víc angličtina, protože v našem rodném jazyce se o hodně hůře frázuje.

Recenzované smečky si poctivým koncertováním získaly nemálo mladých thrasherů. To, co my jsme kdysi prožívali na konci osmdesátých let a počátkem devadesátých let, se snaží vrátit. A to jak hudebně, tak celkovou stylizací. Je to prostě retro jako řemen a navíc velmi slušně zahrané. K provedení CD, zvuku, ani produkci nemám v podstatě žádných připomínek - dobrá práce po všech stránkách. Ale pojďme od věcí, které si sami můžete dohledat během několika minut na profilech kapel, k hudbě samotné.



KAAR:


Jsou pořád neučesaní a špinaví. Taková poctivá řekněme klasika (staří KREATOR jsou dle mého slyšet asi nejvíce). Melodie, vyřvávané texty, vše je v pořádku. Občas sice v některých momentech spadne trošku řetěz a chvilku trvá, než se zase kopne do vrtule, ale to opravdu jen chvílemi. Navíc, hudba KAAR stejně nejvíc vynikne hlavně naživo. V riffech je ta správné rebelie, která patří k thrashi jako k mrtvému zimník. Nezbývá než přidávat volume, ale ještě raději se točit v moshpitu a protože český fanoušek textům rozumí, může si i hlasivky vyřvat. KAAR sice nepřekračují v ničem mantinely stylu, ale to co dělají, dělají dobře. Celkově pak patří ve stále probíhající retro thrashové vlně k tomu lepšímu. Zkrátka a jednoduše poctivě odvedená práce, kterou lze fanouškům stylu jen doporučit. Osobně mi trošku chybí nějaký přesah, zajímavější koření, ale to jsou jen drobnosti. Koneckonců, naživo se to stejně všechno ztratí v kotli. Velmi dobře.

Asphyx says:
KAAR will grind you to dust, force you to eat it then they will dance on your grave. If you, like me, have latent teeth of pretense, lies and deceit, you will also be thrilled. The songs have a true black spark. This is raw metal, forged from the finest alloys. Raw iron formed by darkness and cooled in rainy graves. Kick the door, tear the chains, send everyone to hell! Be a rebel who lives fast and dies young. At least you won't have to be ashamed of your deathbed. Excellent album that seized deep under my skin! The sear was burned! Thrash metal!



MURDER INC.:
MURDER INC. mě baví o trošku víc. Možná jak jsou surovější, více nekompromisní. Sednou mi víc i texty a vlastně i zvuk. Pocitově dostávám od kapely i víc energie, songy pořádně tlačí a řežou. Když si potom projedete diskografii kapely, je hodně slyšet, jak se pánové neustále zlepšují. Je to kopanec přímo do ksichtu, bez vytáček a zbytečností. Nevím proč, ale poměrně často si při poslechu vzpomenu na staré DEBUSTROL. Ten tlak je hodně podobný. Když se rozhlédnete po všech těch nejen českých mladých kapelách, které to drtí hezky postaru, tak patří MURDER INC. ke smečkám, které stojí rozhodně za pozornost. Myslím tím teď co se týká nápadů a takové té pověstné jiskry a feelingu, která odlišuje dobré desky od těch špatných. Sem tam sice kapela sklouzne k monotónnosti, pro "nethrashera" to opravdu není, těm to bude připadat "všechno stejné". My ale víme své. A mě tak nezbývá nic jiného, než zvednout všechny uříznuté prsty do paroháče a pořádně zahrozit. Je to prostě pořádná thrashová jízda, která vás doslova strhne. Baví mě to a vřele doporučuji!


Asphyx says:


The songs are well-considered; I can find a memorable moment in each of them. At the same time, the new album does not lack the spontaneity, liveliness and desire to destroy everything living within a few kilometers. Music MURDER INC. is for me a record that settled in my head for some time. I like to come back to listen to this record. It is nothing new or groundbreaking, but we have different bands here to bring something new. Thrash metal sharp as a razor!


tracklist:

KAAR:
Sodoma Gomora
Nic nám neni svatý
Gehen zur Wand
Potomci zrazeni církví

MURDER INC.:
In Troll
Anal Canal
Pól chladu a krutosti
Průmyslová smrt
Totální válka

bands:

KAAR:
Kouďák - baskytara
Honzus - kytata
Ozz - bicí
Tomo - kytara, vokály

MURDER INC.:
František "Fanda" Čepela - bicí
Petr "Pete" Janovský - baskytara, kytara, vokály
Lukáš Mandík - kytara


neděle 23. srpna 2020

Recenze/review - FACELESS BURIAL - Speciation (2020)


FACELESS BURIAL - Speciation
CD 2020, Dark Descent Records / vinyl Me Saco Un Ojo Records


 for english please scroll down
Jak se dá vlastně bolest popsat slovy? Měl jsem pocit, že mám v břiše obrovskou krysu, která se mi pomalu prokousává ven. Její zuby mě hryzaly, pálily, chvílemi jsem myslel, že se zblázním. Někde na pomezí mezi naším a oním světem, někde v oblastech, ve kterých se ocitnete v momentě, kdy postupně opustíte svoje nebohé tělo, se pohybují i australští black death metalisté FACELESS BURIAL.
Určitě znáte tlak, který tepe v zanícené ráně, ve vředu, který je plný černé krve. Ostrý nůž a všechen hnis vyteče postupně ven. Hodně podobné pocity mám i z nové desky "Speciation". Je stejně bolestivá, temná, osvobozující. Postavená na pevných death metalových základech, okořeněna black metalem, se mi dostala do krve.




Na novince "Speciation" se potkávají vlivy klasické floridské death metalové školy s progresivnějším směrem, tak jak jej známe třeba u takových GORGUTS, NOCTURNUS. Skladby jsou velmi dobře napsány, postupně gradují a i když jsem se v nich zpočátku trošku ztrácel a chvilku mi trvalo, než jsem je rozpletl, tak mě nakonec přesvědčily na svoji stranu. Rozhodně se nejedná o hudbu na první poslech, ale je opravdu příjemné odkrývat spolu s kapelou jednotlivé vrstvy, stát se death metalových archeologem, nechat se několikrát po sobě proklít a nakonec zemřít v dlouhých bolestivých křečích. Vše sedí krásně pohromadě - zvuk, obal, i celková produkce. Sem tam sice FACELESS BURIAL možná až příliš popustí uzdu své fantazie a kompozice jsou zbytečně rozevláté a dlouhé, ale s tím se v tomto stylu death metalu tak nějak počítá. Neberu to tedy jako závadu. Pro mě je stejně nejdůležitější celkový dojem, který je vynikající. "Speciation" je deskou na které se Australané pokusili znázornit bolest. Myslím, že si jim to povedlo na výbornou. Propracovaný, inteligentní death black metal, který vás sežere zaživa!



Asphyx says:


How can be the pain actually described in the words? I felt as if I had a huge rat in my stomach that was slowly biting out of there. Its teeth bit me, burned me, time to time I thought I was going crazy. Somewhere on the border between our world and the other world, somewhere in the areas where you find yourself at the moment you gradually leave your poor body, Australian black death metalists FACELESS BURIAL are also moving.

Surely you know the pressure that beats in an inflamed wound, in an ulcer that is full of black blood. A sharp knife and all the pus leaks out gradually. I have very similar feelings from the new album "Speciation". It is just as painful, dark, and liberating. It is built on solid death metal foundations, spiced with black metal, it has successfully got into my blood.

At the new record "Speciation" the influences by the classical Florida death metal school meets a more progressive direction, as we know it from such bands as GORGUTS, NOCTURNUS. The songs are very well written, they gradually graduate, and even though I got a little lost in the album at first and it took me a while to unravel the songs, it finally convinced me on its side. It's definitely not music at first listen, but it's really nice to uncover the individual layers together with the band, to become a death metal archaeologist, to be cursed several times in a row, and finally to die in long painful cramps. Everything fits beautifully together - sound, cover art, and overall production. Here and there, FACELESS BURIAL may let out its imagination too much and the compositions are unnecessarily circuitous and long, but you have to count on it in this style of death metal. So, I don't take it as a defect. For me, the most important thing is the overall impression, which is excellent. "Speciation" is a record on which Australians tried to describe the pain. I think they did a great job on this. Sophisticated, intelligent death black metal that will devour you alive!

TRACKLIST
1. Worship (6:21)
2. Limbic Infirmary (6:59)
3. Irreparably Corpsed (4:36)
4. Speciation (7:29)
5. Spuming Catarrhal Gruel (5:45)
6. Ravished to the Unknown (6:39)

LINE-UP
Alex Macfarlane - Bass/Vocals
Max Kohane - Drums
Fuj - Guitar

https://www.facebook.com/facelessburial
https://darkdescentrecords.bandcamp.com
https://www.facebook.com/DarkDescentRecords

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine