DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pondělí 22. února 2021

Recenze/review - SUFFERING HOUR - The Cyclic Reckoning (2021)


SUFFERING HOUR - The Cyclic Reckoning
CD 2021, Profound Lore Records

for english please scroll down

Netuším, jestli jsem v nějakém zlém snu nebo jen zažívám ohavné ošklivé zlo. Death metal a black metal se dají hrát různými způsoby. Komplikovaně, nepřístupně. Mě osobně vždy šlo o celkový dojem, jakým na mě hudba působí. Americké SUFFERING HOUR sleduji již od jejich počátků. Pokaždé mě dokázali strhnout do hlubin. Do močálů, ze kterých není úniku. Ostré, chladní riffy, propracované bicí, ale hlavně absolutně podmanivá atmosféra. To zase tolik kapel v tomto ranku neumí.

Novinka "The Cyclic Reckoning" je oproti předešlým zásekům zpočátku ještě víc nepřístupná, než dříve, ale pokud se prokoušete přes první mlhavý závoj, budete odměněni skvělým zážitkem. Pokud rádi a často ochutnáváte krvavé chuchvalce, dusíte se tmou a nadevše milujete záhrobí, tak neváhejte ani chvilku. Tady se hraje přesně pro vás.

 

"The Cyclic Reckoning" je vystavěno na pevných death a black metalových základech (MORBID ANGEL, INCANTATION, MAYHEM, IMMOLATION) a umně jsou doplněny a rozvíjeny "modernější" prvky (MGLA, AUROCH, DEASPELL OMEGA, THE CHASM, ULCERATE). Vše je potom zabaleno v potrhaném rouchu věčnosti, nihilismu a nicoty. SUFFERING HOUR nejsou jen další rádoby "novátorskou" kapelou v řadě, ale opravdovými členy podzemí. Chladné, rozevláté plochy, smutek, beznaděj, zároveň v pozadí pobublávající oheň, který vás pokaždé až překvapivě spálí. Bořím se po kolena v bahně, jsem neustále stahován do hlubiny. Kdo z nás doopravdy ví, co bude po smrti? Troufám si tvrdit, že tahle smečka nám umožní nahlédnout na druhou stranu. Se skvělým zvukem, originálním a zřetelným rukopisem, se sírou, která vám vypálí cejch do mozku, jsou SUFFERING HOUR jednou z chuťovek pro všechny death black metalové gurmány. Nevím, jestli je to jenom zlý sen nebo jsem vzhůru a svět je už dávno ztracený, ale při poslechu "The Cyclic Reckoning" cítím pradávnou sílu. Zapletený do pavučiny melodií umírám a znovu se rodím. Je to kruh, ze kterého není úniku. Vynikající záležitost pro všechny tmáře, nihilisty a padlé duše!


sumarizace:

Viděl jsem včera člověka, který se svlékl do půl těla uprostřed davu. Poklekl a začal si drásat obličej do krve. Lidé se rozestoupili a poslouchali jeho nářek. Trhal si vlasy, plakal a naříkal. Slepý, osamocený, ponížený. Chvíli jsem stál opodál a potom pochopil. Potkal jsem prokletého, zavrženého, zničeného. Viděl jsem jedince, kterého zcela ovládli démoni strachu a nenávisti.

Na tento a spoustu jiných, velmi podobných zážitků, jsem si vzpomněl i při poslechu black death metalových šílenců SUFFERING HOUR. Jejich hudba je stejným způsobem temná, prokletá, maniakální. Stačilo několik poslechů a také jsem byl během dne donucen často pokleknout a začít si drásat obličej do krve. Smrt si totiž, jak je všeobecně známo, nevybírá.

Poslouchám album "The Cyclic Reckoning" a připadám si jako v jiné dimenzi. Potkávám jen samé vyděšené tváře, těším se na každý další motiv, na každý riff. Mám pocit, že mi postupně houstne krev v žilách, hniji za živa. Na albu se mi vlastně líbí úplně všechno. Zajímavé nápady, surový hutný a masivní zvuk, obal, u kterého se zastavíte a budete nad ním přemýšlet. Novou desku SUFFERING HOUR lze v určitých momentech připodobnit ke kapelám typu MORBID ANGEL, INCANTATION, MAYHEM, IMMOLATION, MGLA, AUROCH, DEASPELL OMEGA, THE CHASM, ULCERATE. Nejedná se o žádnou prvoplánovou odpočinkovou muziku, ale spíše složitější záležitost, kterou ocení spíše přemýšlivější fanoušci. Osobně jsme se do nahrávky dostával také delší dobu, zpočátku mi přišla příliš komplikovaná a nepřístupná. Přesto mě pořád něco lákalo k dalšímu setkávání. Death black metal, který nám letos SUFFERING HOUR předkládají možná i vám rozdrásá obličej do krve. Budete si připadat jako posedlí démony. Temnota je koneckonců na albu všude přítomná, tak proč se jí nepodat. Propracovaný smrtící kov s démonickým účinkem! Peklo!



Asphyx says:

I saw a man undressing half-body in the middle of the crowd yesterday. He knelt down and began to wrinkle his face into the blood. People parted and listened to his cry. He tore his hair, crying and moaning. Blind, alone, humiliated. I stood nearby for a moment, then understood. I met a cursed, condemned, destroyed. I saw an individual completely controlled by demons of fear and hatred.

I remembered this and many other very similar experiences while listening to black death metal madmen SUFFERING HOUR. Their music is in the same way dark, cursed, manic. It was enough to listen it a few times, and I was often forced to kneel often during the day and start wrinkling my face into the blood. Death, as is well known, does not choose.

I listen to "The Cyclic Reckoning" and I feel like in another dimension. I just meet all the frightened faces, looking forward to every other motive, every riff. I feel like my blood is gradually thickening in my veins, rotting alive. I really like everything on the album. Interesting ideas, raw, dense and massive sound, a cover where you can stop for a while and think about it. The new SUFFERING HOUR album can be compared to bands like MORBID ANGEL, INCANTATION, MAYHEM, IMMOLATION, MGLA, AUROCH, DEASPELL OMEGA, THE CHASM, ULCERATE.. It is not a relaxation music, but rather a more complicated issue that will be appreciated by more thoughtful fans. Personally, I also got into the record for a long time, initially I found it too complicated and inaccessible. But something still lured me to listen it again and again. Death black metal, which SUFFERING HOUR presented to us this year may even rip your face into blood. You will feel like possessed by demons. After all, darkness is present everywhere on the album, so why not to enjoy it? Sophisticated black death metal with a demonic effect! Hell!

about SUFFERING HOUR on DEADLY STORM ZINE:
https://www.deadlystormzine.com/2017/07/recenzereview-suffering-hour-in-passing.html

Tracklist:
01. Strongholds Of Awakening
02. Transcending Antecedent Visions
03. The Abrasive Black Dusk Part II
04. Obscuration
05. The Foundations Of Servitude


Recenze/review - THE SCALAR PROCESS - Coagulative Matter (2021)


THE SCALAR PROCESS - Coagulative Matter
CD 2021, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Představte si velký kovový trychtýř. Také mě, svázaného na židli, někde hluboko, několik metrů pod zemí. Můj mučitel ke mě pomalu jde a v ruce kývá kladivem. Usmívá se. Pohladí mě po hlavě a potom mi do lebky zatluče trychtýř. Nalije do něj ředěnou kyselinu, abych umíral pomalu. Stane se tak a já se dostanu na druhou stranu. Do země stínů a fantazie. Stejně jako při poslechu nové desky francouzských THE SCALAR PROCESS. 

Technický, progresivní death metal není zrovna stylem, který bych rád a dobrovolně vyhledával. Většinou mě podobná alba spíše rozhodí, než abych si je užíval a ctil. U "Coagulative Matter" udělám výjimku. Je totiž vznešené, odlehčené, devastující.


"Coagulative Matter" je deskou ze stejné líhně jako nahrávky CYNIC, THE FACELESS, ARCHSPIRE, BEYOND CREATION, NECROPHAGIST, COEXISTENCE, HATEFUL, GORGUTS, OBSCURA a spousty dalších progresivců. Je to samozřejmě muzika složitá na poslech, náročná, určená spíše pro muzikanty, než pro běžného strávníka. Musíte mít hlavu otevřenou, nejlépe i trychtýř, zatlučený hluboko do mozku. Technika, spousta různých zákoutí, melodií, které jdou těžko uchopit. THE SCALAR PROCESS jsou dle mého někdy možná až moc rozevlátí, obyčejný fanoušek smrti potom, stejně jako já, tápe a marně hledá nějaký záchytný bod. Ale ono tak má asi být, je to chtěné a současné trendy to vyžadují. Já vlastně s deskou nemám žádný zásadní problém, vše je zahrané jak z partesu, kluci jsou skvělí muzikanti, kteří umí nejen dobře své řemeslo, ale i skládat. Jen občas ztrácím pozornost, ale to bude hlavně tím, že se podobnému death metalu opravdu spíše vyhýbám. Zároveň ale cítím z alba určité chvění, touhu a vášeň, vesmírnou energii, chcete-li. Ona jsou slova možná zbytečná, tentokrát je opravdu lepší poslouchat, nechat na sebe všechen ten zdánlivý chaos působit, nechat si zatlouct do hlavy trychtýř a prolít si mozek kyselinou. Technický, progresivní death metal, který řeže přímo do živého!


sumarizace:

THE SCALAR PROCESS nám letos přinášejí ochutnávku toho nejkvalitnějšího progresivního death metalu. Pokud se zaposloucháte pozorněji, najednou zjistíte, že jste spolu s kapelou jedno tělo i mysl. Muzika je sice složitá, náročná a spletitá, ale obsahuje v sobě určitý, velmi přitažlivý neklid. Nálada celého alba je chladná, ale zároveň přitažlivá. Jakoby v sobě hudba obsahovala nějakou magickou formuli. Poslouchat doporučuji s čistou a otevřenou myslí. Pak vynikne tahle ledová technická krása nejlépe. Nezapomíná se ani na melodie. A teď už mě prosím nechte, než abych psal slova, budu raději poslouchat. Inteligentní technický death metal, zahraný s noblesou! Wov!

pro fanoušky: CYNIC, THE FACELESS, ARCHSPIRE, BEYOND CREATION, NECROPHAGIST, COEXISTENCE, HATEFUL, GORGUTS, OBSCURA 


Asphyx says:

THE SCALAR PROCESS published a taste test of the progressive highest quality death metal. If you listen to it carefully I will realize that you are the one with this band – one body, one mind. This music is complicated, ambitious and complex, however it has some kind of a restlessness which is very magnetic. The mood of this album is very cold but very magnetic. It feels like it has some kind of magical formulation inside. I would suggest listening to it with an open and clear mind. Than you can feel the cold technical beauty. They don´t forget melodies. And now, let me go please, more than write a words I would prefer listening to this album. Intelligent technical death metal which is played with a nobleness. Wow!

for fans: CYNIC, THE FACELESS, ARCHSPIRE, BEYOND CREATION, NECROPHAGIST, COEXISTENCE, HATEFUL, GORGUTS, OBSCURA 



tracklist:
1. Elevation
2. Cosmic Flow
3. Ink Shadow
4. Celestial Existence
5. Mirror Cognition
6. Poisoned Fruit
7. Azimuth 04:15 video
8. Beyond The Veil Of Consciousness
9. Ouroboros
10. Coagulative Matter
11. Somnambulation

Line up -
Eloi Nicod - Guitars, Composition
Mathieu Lefevre - Vocals
Clement Denys - Drums

Guest appearances -
Clement Denys (Fractal Universe) - Session drums for the album
Scott Carstairs (Fallujah) - Guest Solo on Ink Shadow
Mark Garrett (Kardashev, Viraemia) - Guest vocals on Mirror Cognition
Enlia - Female choirs on Azimuth
Tommy Bonnevialle (Virulent Depravity, DeathAwaits) - Guest piano solo on Coagulative Matter

Artwork by Bastien Jez (Exocrine)

neděle 21. února 2021

A few questions - interview with death grind band from Japan - MORTIFY.


A few questions - interview with death grind band from Japan - MORTIFY.

Answered vocalist Adam, thank you!

Recenze/review - MORTIFY - Grotesque Buzzsaw Defilement (2021):

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Cheers for the interview. We are a 3 piece from Tokyo Japan. Tak is on guitar but it is easy to mistake his axe for a grinding buzzsawwwwwww. Ryo bashes the coffins into dust. And I am Adam - mucous dripper and toe clipper thief. We play death/grind with the help of HM-2, bags filled with rancid and soggy dog food and buzzsaws turned to maximum speed. Some have compared our sound to old school Swedish death metal meets Swedish grindcore ala Regurgitate.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

Ryo handled and has handled everything of ours since the inception of the band. We do everything in house as far as recording and mixing and mastering, so we are all very grabby hands on with the sound and final product. Most of the recordings are done at our dungeons of doom (living room).

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

I believe Obliteration Records pressed 1000 CDs for the Japanese release. Headsplit in the US pressed 100 or 200 tapes as well. There are a few other versions being discussed at the moment too.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

I handle all of the family friendly lyrical content for the band. Lyrics are usually influenced by things such as boogers that grow on butts, smegma filled apple pies, dogs that can bring back the dead, mucous burgers and pools filled with ooze. You know..the standard.


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

Our ghoul friend Suzy based in Sweden made our logo and she really did a great job I think. Of course social media is important for any band to use at this point. It has indeed caused an overload of the senses, and it’s harder to weed out the awful from the disgusting. But many people rely on these mediums for information about shows and projects and releases so we must get in line with the other fecal booger zombies and do the same.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

We chose Obliteration Records naturally because Naru from Butcher ABC is a true ooze sucking, lava eating, zit popping maniac!!! He understands our vision and always takes care of his fellow fiends. Cheers to Butcher ABC! We have also been lucky to work with many many other killer labels who have believed in Mortify and the message of drinking sewage sausage juice at night.


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

We all have many inspirations but I think we can all agree on bands like Impetigo, Agathocles, Pungent Stench, Carnage, Dismember, Warsore, Regurgitate.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

We have not sent any press packets or zit pies to any labels. Thankfully all of the labels have sent us correspondence via letter attached to maggot filled backpack attached to pigeon dog.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

We have played a lot of shows over the past 4 years being a band ranging from small club shows, studio shows and bigger festivals in Tokyo. We will play anywhere for any size crowd, as long as the maniacs are ready to DIE FOR THE SAWWWW!


What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Right now we have our new ep out entitled “Grotesque Buzzsaw Defilement” We will promote that for a while. And we are currently wrapping up everything for the upcoming split 7 inch with H.A.R.M. on 625. Hail Max Ward! As for the band, we really want to play in Europe once this virus has gone back to its cold dark tomb.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

You can find us on FaceBook and Twitter and bandcamp. Just search “mortify 666 Tokyo grindcore Buzzsaw zombie brain sauce phlegm in rectum Sweden worship metal”.

Thanx for the interview.

Hey my friend, thanks for the interview and kind words. Thanks for all the sicko grind and death metal maniacs around the globe repping Mortify. We appreciate it and hope to see you in person. Hail hail hail and spill (the toxic gastric juices).

Recenze/review - MORTIFY - Grotesque Buzzsaw Defilement (2021):






------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

instagram:

facebook:

twitter:

Recenze/review - BLACK HOLE DEITY - Lair Of Xenolich (2021)


BLACK HOLE DEITY - Lair Of Xenolich
EP 2021, Everlasting Spew Records

for english please scroll down

Varovali mě, ale já jsem stejně šel. Řeka mě lákala. Už jenom kousek, spustila se mi z nosu krev, začaly mě pálit klouby. Musel jsem, čekám na to celý život. Na řeku mrtvých, plynoucí, věčnou, bolestivou. Konečně jsem našel svůj klid. Mávám na převozníka. Zahalen v kápi mi pokyne kostnatou rukou. Mozek je v jednom ohni. Na jednu stranu nemůžu pořád uvěřit, na druhou se zmítám v pochybnostech. Celým tělem mi projede bolest a najednou jsem na druhé straně, v říši mrtvých.

Na onen svět vás převezou i američtí death metalisté BLACK HOLE DEITY. Na scéně dlouho očekávané album, plné zajímavých a zvláštních melodií. Smutek a beznaděj, ale také vztek, bezmoc. Zatínáte zuby a modlíte se, aby už smrt přišla a vysvobodila vás. Stejně jako při této desce.


BLACK HOLE DEITY se pohybují někde na pomezí klasického temného amerického death metalu (MORBID ANGEL, ABYSMAL DAWN, IMMOLATION), smrtí načichlou black metalem (AZARATH) a progresivitou. Sem tam na povrch vypluje i lehká inspirace třeba takovými CARCASS. Kapela je navíc složena ze samých zkušených muzikantů, kteří za sebou mají obrovský kus práce (CHAOS INCEPTION, AZURE EMOTE, MALIGNANCY). Je tak velmi dobře postaráno o zvuk, produkci i obal. "Lair Of Xenolich" je progresivním albem v rámci death metalového zákona. Nikde nic nechybí, ani nepřebývá. Navíc mají v sobě skladby pověstné chvění, jsou velmi dobře napsány, řežou a pálí. Jedná se přesně o ten druh masakru, ke kterému se budete rádi a s chutí vracet. Chce to jen určitou dávku trpělivosti, touhy objevovat a smyslu pro poslední věci člověka. K téhle řece smrti se modlím při svých toulkách podzemím. Je plná zpěněné smradlavé vody, mrtvých nafouklých těl a totálně podmanivé atmosféry. Excelentní záležitost pro všechny death metalové gurmány!


sumarizace:

Progresivní death metalová kapela BLACK HOLE DEITY z USA letos vydala vynikající album. Splňuje všechny mé požadavky na ledovou, smutnou a temnou nahrávku, která mi zmrazila krev v žilách. Kapela působí jako skupina death metalových šlechticů z dávných dob, která nám přišla vyprávět příběhy plné tmy. Oceňuji skvělé nápady, temný hlas, připomínající krvelačné monstrum. Z "Lair Of Xenolich" je cítit chlad, síla, jiskřivá energie i určitý smutek, který vás zcela pohltí. Při poslechu si přijdu jako lovec, čekající na svoji kořist. BLACK HOLE DEITY mezi nás letos hodili album, které vás uhrane, prokleje, rozloží na malé části. Stanete se členy jejich smečky a budete lovit jen samé temně studené melodie. Jsou nahrávky, které mě navěky proklejí. "Lair Of Xenolich" je jednou z nich. Progresivní temné death metalové album, které je plné vznešeného chladu!

pro fanoušky: MORBID ANGEL, CARCASS, AZARATH, IMMOLATION, ABYSMAL DAWN


Asphyx says:

The progressive death metal BLACK HOLE DEITY from USA released an excellent album this year. It meets all of my requirements for an ice, sad and dark record which froze my blood. The band is like a group of death metal noblemen from the past who came to tell stories full of darkness. I appreciate the good ideas and the voice which sounds like a monstrum. You can feel the cold, power, sparkling energy and certain sadness from the "Lair Of Xenolich". During the listening I feel like a hunter waiting for his prey. BLACK HOLE DEITY threw an album among us this year which will bewitch you, curses you and spread you over a small pieces. You will become a member of their group and you will hunt only dark cold melodies. There are some records which will curse me forever. "Lair Of Xenolich" is one of them. Progressive dark death metal album which is full of noble coldness!

for fans: MORBID ANGEL, CARCASS, AZARATH, IMMOLATION, ABYSMAL DAWN

Tracklist:
01. Razed Earth Edict
02. Railgun Combat
03. Hypersleep Dementia
04. Multiverse Incantations
05. Lair Of Xenolich



PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh dvoustý osmdesátý sedmý - Pitka snů


Příběh dvoustý osmdesátý sedmý - Pitka snů

Zdá se mi o obrovském svěráku, který momentálně svírá moji hlavu. Čelisti mi drtí uši a do ksichtu se mi šklebí Jirák. Můj temný stín z dětství. Kde se tady kurva vzal? Já měl za to, že se dal na komediantství jako jeho otec. To je jedno, každopádně brzy umře. Neměl bych se nejdřív rozloučit. Kupodivu mě pustí. Jde se mnou, ale můžu se obejmout se všemi blízkými. Dívá se, jak mi ho na rozloučenou Markétka kouří. Bože, to ale není sen? Pomalu se probouzím. Ležím na posteli mezi holkama. Jsem nahý. Úplně. A mezi nohama se snaží má milá. Konečně mi začíná všechno docházet. Včera jsme pili absint. Taky jedli oříšky, protože jsou nablitý hned vedle postele.

Jana se probudí a dívá se. Pak zakroutí hlavou a odejde do koupelny. Vidím jí zezadu prsa, to se mi na ženských vždycky hrozně líbilo. Bože, co jsme to zase prováděli? Vydechnu a Markétka se ke mě přitulí. Hladí mě a chce znovu. Lásko, já nemůžu. Je ještě totálně opilá. Otočím se k ní zády, ale tam je zadek Prcalinky. Ty vole, to je jak nějaký porno. Co je vůbec za den? Sobota. Že nemám rozum já, to chápu, ale holky? A proč jsem nahatej. Viděly mě všechny, často jsme spali i v jedný posteli, ale bylo jasně daný, že s nima nebudu souložit. Někdy to bylo hodně těžký, znáte to, ale já byl vždycky rád, že můžu někam hlavu složit. Jana se vrátí z koupelny. Ty jo, mě je fakt blbě. Dáme vyprošťováka? Jsem pro. Necháme Markétku spát. Hele Smrťáku to si nedáte pokoj. Omlouvám se, já nic, já nechtěl (kecám). Oblékni se a neprovokuj tady s tím svým...usměje se na mě.

Měli jsme s Janou různý období. Jednou jsem ji miloval já, pak zase ona mě, ale nikdy ne oba najednou. Teď jsme se k tomu blížili asi nejvíc, ale měl jsem zase Markétku. Moji černovlasou panenku. A byl jsem do ní blázen. Kolem se sice říkalo, že spím se všema holkama, ale nebyla to pravda. Sem tam, jako třeba včera se to zvrtlo. Sodoma Gomora, ale byla to spíš erotika. Jo, viděl jsem holky někdy masturbovat, viděl jsem věci, o kterých se nemluví. Nechtěl jsem porušit křehké vztahy, které spolu máme. Přinesu si pivo z lednice a dám napít i Janě. Neměla by ses taky obléct. Jako jsme kámoši, ale ty tvý prsa, kdo to má vydržet. Dá mi mlaskavou pusu za ucho, zašeptá nějaký prasárničky, ale je to z legrace. Odejde a já se mohu s klidem věnovat pivu. Uff, ženský bláznivý.

Postupně se všichni probouzí. Vajíčka, topinky. Jsme u Jany doma. Mám to tady rád. Ještě nedávno jsem tu bydlel, když jsem se rozešel s Andreou. Hele, víte o tom, že jsme vypili toho absintu jen půlku? Je mi blbě dopředu. Najíme se, děvčata se konečně obléknou a já přemýšlím, proč jsme byli všichni nazí. Je mi vysvětleno, že jsem se ožralý jako doga dožadoval sexu s každou. Uff. A jak to dopadlo? No, začal si souložit s Markétou. Vedle v pokoji, jenže si u toho usnul. A my myslely, že jako něco bude, tak jsme se svlékly. Markéta na nás vyděšeně kouká. No hele, ožralý dělají různý věci. Slečny ji ujišťují, že by mi nikdy nedaly, jsem kamarád. Ale momentálně, po absintové noci, si nejsem úplně jistej. Vše se převede ve smích a legraci, ale Markéta se moc netváří.

Víš o tom, žes ho ráno Smrťákovi kouřila? Ne! Cože? Jako před tebou? Ale Jana mávne rukou a pak se zase pije. Postupně padají zábrany, znovu nahodíme řetěz. Pamatuji si, že jsme pořád dokola točili francouzský Mercyless. Coloured Funeral. Vůbec nevím, kdo je přitáhl, ale skladby si pamatuji dodnes. A mám je spojený s absintem. Ten zase dotáhl Sabath z Prahy. Tam to prej chlastaj umělci. Je to na nás silný a tak odpoledne jedem spíš pivko. Jak jinak než u Hymrů. Půllitry cinkají, máme skvělou náladu. Pak někoho napadne, že budeme zlobit. Dělám Kissáky, pořád vyplazuju jazyk. A mé dámy jsou jako velký samice (to jako fakt jsou). Lidi jsou vyděšený, dívají se na nás úkosem. Je nám to jedno, přebytečná energie musí ven. Jana zvrací ještě za světla do takovýho malýho bazénku, kašny, co je na náměstí Míru. 

Nějaká stará paní pronese klasickou hlášku o zkažený mládeži a o tom, že za komoušů bylo líp. Jí možná, ale my jsme rádi, že můžeme taky někdy udělat trošku bordel. Potkám pár svých bývalých spolužáků. Mají košilky, nebo roláčky a vypadají velmi spořádaně. Někdo už má děti a korzuje po parku, kam se přesuneme. Lehneme si do trávy a hrajeme oblíbenou hru na to, co jsou lidi zač. Podívej, támhle ten kluk tu holku chce a nikdy ji mít nebude. Ona čeká na nějakýho debila, co jí bude možná i mlátit, ale tady tomu chudákovi nikdy nedá. Hele, stařeček a stařenka, bože ty jsou krásný. Jak se spolu vedou. Takhle chci dopadnout. Koukej, nasranej padesátník, to je snad diagnóza. Mládí v prdeli a do důchodu daleko. Stará mu taky nedá.

Probrali jsme každýho a děsně se u toho nasmáli. Lidé chodící kolem nás neslyšeli, ale ohlíželi se. Salvy smíchu, které z nás doslova tryskaly, se nedaly přeslechnout. Někdo navíc vytáhl placatici rumu. Zase tančím. Mám takový období. Dělám na pusu bicí, vytažený z různých skladeb, zpívám si podivnou angličtinou a do toho tancuju. Vypadám jako po zásahu elektrickým proudem, ale musím, nedá mi to. Stav neklidné opilosti. Bůh nás provázej. Holky se přidají ke mě a jsme jak nějaká ujetá džínová taneční skupina. Protančíme se až k Janě domů. Pustí metal a pokračujeme. Tohle je pitka snů. Oslava radosti, že jsme spolu, že se máme rádi.

Včera čekal na moji mámu otec před barákem. Byl na mol a nejdřív prosil a potom vyhrožoval. Šel z něj strach. Máma s brekem utekla nazpátek domů. Volala mi do práce, celá vyděšená. Prý mu úplně hráblo. Nevěděl jsem, co na to říct. Ale měl jsem strach, Tisíckrát jsem si říkal, že je to jejich věc, jsou dospělí, ale když jsem svýho kdysi tak skvělýho tátu viděl, bál jsem se taky. Párkrát jsme zavolali policajty, ale ti si vždycky jen poznamenali pár slov do notesu a odjeli. Asi čekali, až se opravdu něco stane. A on nás zatím pronásledoval. Volal i mýmu šéfovi, dělal naschvály, jezdil kolem nás rychle autem, pak odlákal psa. No něco šílenýho. Gradovalo to. Byla z něj troska, zlá osoba. Pořád jsem tomu nechtěl věřit, ale bylo tomu tak.

Toho tlaku na mě teď bylo fakt hodně. Čekala mě škola v Plzni, v práci mi naložili, že když jako končím, tak ať se třeba poseru a doma to stálo za vyliž prdel. Někdy jsem měl fakt strach, takovej neodbytnej pocit, že se zase vrací zlo. Ale teď, s holkama a Markétou, mi bylo dobře, tady, uprostřed vybrané metalové společnosti, jsem doslova zářil. Konečně klid, krása mladých těl, pivo, rum a večer absint, který se na nás smál z lednice. Hrajeme flašku a zase jsem skoro nahý. Mé kamarádky se zase chichotají a jsou hrozně sexy. Markéta tolik pití nesnesla, tak má různý stavy. Jednou je nadržená a navrhuje grupáč, pak je ji blbě, nebo spí. Hlavně je to ale celý neskutečná sranda. Propiju se až ke smutku, jak starej alkáč, sedím v kuchyni, jen v trenýrkách a řvu jako želva. Musí ze mě všechno pryč. Máme chvilkové vážné chvilky.

Říkáme si věci, co jiným ne, ani rodinám. O svých strastech i radostech, o životě. Čeká nás ještě lahev absintu. A to skoro nemůžeme chodit. Zase máme svlékací a tak jako nějaký nudisti sedíme v kuchyni a kecáme. Prsa a zadky, vzpomínám si, jak jsem se vždycky díval dámám mezi nohy, nedalo mi to a ony to pokaždý poznaly a smály se mi. Ty si nedáš pokoj, do očí se mi dívej nebo aspoň na kozy. Takhle asi pařívali hippies, napadne mě a hned jdu k hi-fi věži a pouštím starý rockový fláky. Tančíme, tančíme, objímáme se. Markéta mě zatáhne vedle do pokoje, ale tentokrát usne ona, musím se smát. Ale ještě není konec, myslím si naivně.

Mám hlavu ve svěráku a tentokrát je se mnou učitelka ze základky, co jsem ji hrozně miloval. Chce mě mít. Opravdu paní učitelko? Abyste neměla nějaký problémy. Ale ona mě fakt chce. Plní se mi sen. Bohužel se probudím. Za přirození mě drží ze snu Jana. Vysmeknu se, i když se mi nechce. Jdu vedle a i když mě bolí celej člověk, tak Markétě dokážu, že jí mám moc rád. Nakonec se svalím vedle své milé a usnu jako špalek. Nic se mi nezdá. Jsem jako špalek a jsem rád, že konečně je mi dobře. Byla to pitka snů, o které se dlouho vyprávělo. Některý naše nahatý věci jsme zamlčovali, ale i tak, byla to jedna z posledních akcí v Boleslavi, kdy jsem byl opravdu šťastnej.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 20. února 2021

Recenze/review - UPON THE ALTAR - Absid ab Ordine Luminis (2021)


UPON THE ALTAR - Absid ab Ordine Luminis
CD 2021, Putrid Cult

for english please scroll down

Jdu dlouhým tunelem, za pomalu pohasínajícím světlem. Brodím se mokvající bažinou. Pod nohama mi křupou zbytky kostí, smějí se na mě oční důlky lebek. Šílený puch, už dávno se nemodlím. Ztratil jsem jakoukoliv víru v dobro. Prokletý, pomalu postupuji do země stínů. Na stěnách visí zohavená těla hříšníků. Peklo je hnusnější, než jsem si myslel. Otevírám rezavou bránu a hned mě ožehnou plameny. Bez kůže, bez tváře, bez svědomí, pokračuji dál.

UPON THE ALTAR je polská smečka pekelných psů, kteří hlídají vstup do podzemí. Hrají blasfemický black death metal nasáklý zkaženou krví. Inferno, nihilismus, absolutní ztráta víry v dobro. Šílenství, maniakální riffy, atmosféra absolutního zmaru. Tohle album vám navěky vypálí cejch do tváře. 

 

"Absid ab Ordine Luminis" je totální devastací ve stylu VASSAFOR, TEMPLE NIGHTSIDE, DIOCLETIAN, TEITANBLOOD, MORBOSIDAD, DIABOLIC, DEAD CONGREGATION, IGNIVOMOUS, INCANTATION, DISMA. Je také zároveň skvěle napsanou deskou, která má podmanivou zahnívající atmosféru. Jedná se o prvotinu, pod kterou je ale podepsána parta zkušených muzikantů. Smrt je v jejich případně hnusná, mokvající, člověk se při poslechu opravdu brodí po kolena v bahně těch nejúchylnějších myšlenek. Jakoby mě někdo přikoval na zeď a každým riffem ze mě odřezával kousky masa. Rány potom zasypával ještě žhavým popelem z mých mučených předchůdců. Nedostane se vám žádného slitování, v pekle to takhle nefunguje. Kapela vás postupně, pokud máte pro podobný druh black death metalu vlohy, rozloží, nabourá se vám do mozku, zaseje do něj stín pochybnosti. Najednou uvidíte celý svět v jeho opravdových černých barvách. Mám rád alba, která na mě dokáží zapůsobit, hudbu si dávno vybírám hlavně podle předaných emocí a ne podle stylu a UPON THE ALTAR mě pohřbili zaživa, prokleli, zničili. Tohle je opravdové, ryzí, hnusné a smradlavé peklo. Black death metal, u kterého shoříte na popel! Vynikající zásek pro všechny prokleté!


sumarizace:

Vždy se poznáme během několika okamžiků. Podle žhnoucích očí, podle cejchu, vypáleného do kůže. Prokletí, zavržení, jsme jak zombie, potácející se omylem na tomto světě. Obracíme kříže směrem dolů, bojíme se svěcené vody, vyhledáváme temné kouty. Létáme na křídlech havranů, nasáváme jiskřivou energii přicházejících bouřek. Jsme fanoušci pravého ryzího death metalu. Rád bych vás dnes přivítal u dalšího otevřeného hrobu.

Muzika v něm uložená musela hnít dlouhé roky v absolutní temnotě. Beru do ruky nůž a odstraňuji potrhanou látku. Kosti i zbytky masa se uvolní, vypadá to, že se mrtvý hýbe. Cítím strach, chlad a beznaděj. Někde v těchto místech musela vzniknout i hudba polských black death metalistů UPON THE ALTAR.

UPON THE ALTAR jsou zkažení pohrobci VASSAFOR, TEMPLE NIGHTSIDE, DIOCLETIAN, TEITANBLOOD, MORBOSIDAD, DIABOLIC, DEAD CONGREGATION, IGNIVOMOUS, INCANTATION, DISMA. Stylově se pohybují v mokvajících kompozicích, v rychlých i pomalejších pasážích. Hlavně ale na odvrácené straně lidské mysli. Zvukově perfektně ošetřené album pálí, až před námi exhumovaná mrtvola ožívá. Vypráví dlouhé příběhy o utrpení, o svých ošklivých a bolestivých pocitech. "Absid ab Ordine Luminis" je opravdovou rozmluvou s nemrtvými. Songy řežou do těch nejcitlivějších míst a dávají jasně na vědomí, že peklo opravdu existuje. Fanoušci zastřených melodií, morbidních kompozic a chorob v death metalu by měli zbystřit svoji pozornost. Hraje se zde pro všechny s cejchem smrti, pro každého s mrtvolným pohledem. Vynikající záhrobní inferno! Okultní magie opuštěných hrobů! Doporučuji!


Asphyx says:

We always recognize each other in a few moments. According to the glowing eyes, according to the death stamp which we have burned out into the skin. Curse, condemnation, we are as zombies faltering mistakenly in this world. We turn the crosses down; we are afraid of the holy water, we search for dark corners. We fly on the wings of ravens, absorb the flickering energy of the coming storms. We are fans of honest, pure death metal. I would like to welcome you today at another open grave.

The music stored in this grave had to decay for years in absolute darkness. I am taking a knife and remove a torn cloth. The bones and the rest of the meat are detached, it looks like the dead body moves. I feel fear, cold and hopelessness. Somewhere in these places, the album of the Polish black death metalists UPON THE ALTAR had to be created.

UPON THE ALTAR are depraved posthumous sons of VASSAFOR, TEMPLE NIGHTSIDE, DIOCLETIAN, TEITANBLOOD, MORBOSIDAD, DIABOLIC, DEAD CONGREGATION, IGNIVOMOUS, INCANTATION, DISMA. According to the style they are moving in wet compositions, in fast and also slower passages. But especially, on the reverse side of the human mind. The album with excellent sound burns until the exhumed corpse in front of us comes to life again. He tells long stories about suffering, about ugly and painful feelings. "Absid ab Ordine Luminis" is a real conversation with the undead. Songs are cutting into the most sensitive sites, and they are clearly saying that hell really exists. Fans of obscured melodies, morbid compositions, and death metal diseases should pay their attention. This is for everyone with a death stamp, for everyone with a deadly view. Excellent burial inferno! The occult magic of abandoned graves! I highly recommend it!

Tracklist:
01. Crown of Weakness (03:57)
02. Wolfs of Napalm (03:02)
03. Expire (05:13)
04. Mortuus Est Rex (07:42)
05. Blasphemare Absens Fides (05:07)
06. Absid ab Ordine Luminis (05:25)
07. Hapax Legamenon (05:36)

MEMBERS:
Void - vox, bass
Thisworld Outof - dms
bTo - git

Recenze/review - MORTIFY - Grotesque Buzzsaw Defilement (2021)


MORTIFY - Grotesque Buzzsaw Defilement
CD 2021, Obliteration Records

for english please scroll down

Když jsem vstoupil do pokoje, nejdřív jsem si myslel, že na posteli leží velká figurína. Bělostná, s voskovým nádechem. Jenže to nebyla pravda. Jednalo se o postupně zahnívající tělo ve značném stádiu rozkladu. Nechápal jsem, kde se vzalo tolik červů, tolik strachu, tolik bolesti. Připomínalo obrovský kokon, ze kterého se musí každou chvíli vylíhnout smrtihlav. Jak může někdo něco takového udělat? Za svůj život jsem toho viděl už spoustu, ale zde mě fascinovala a šokovala preciznost a brutalita. 

V podobném hororovém snímku se ocitnete i při poslechu nové desky japonských death grinderů MORTIFY. Určitě znáte ten pocit, když vytahujete z břicha mokvající střeva. Směs krve, černé zkažené hmoty, hnisu a nenávisti. Japonci jsou přesně takoví. Nekompromisní, šílení, zběsilí, jako patolog utržený ze řetězu. Smrt číhá na každém rohu, v každé skladbě. Stačí jen přijmout fakt, že u téhle hudby všichni zemřeme. Masakr!


MORTIFY ctí všechny důležité aspekty death metalu a grindu. Jejich nová deska je potom okořeněna a nasměřována na sever, ke švédskému chřestění kostí (označení z promo materiálů Swedish HM-2 Buzzsaw Grindcore je přesnou definicí). Určitě jste někdy viděli otevřenou zlomeninu. Na obrázku zaujme každého, ale v realitě si připočtěte několik litrů krve, nářek, špínu a bolest. Oběť propadá panice. "Grotesque Buzzsaw Defilement" je hudbou do malých, zaplivaných, začouzených klubů, na periferii města. Je upřímnou a syrovou výpovědí. Samozřejmě, odkazy třeba takových NASUM, ROTTEN SOUND, NAPALM DEATH, PUNGET STENCH, GENERAL SURGERY, DEAD, EXHUMED a mnoha dalších, jsou slyšet z každé skladby. Ale od toho je potřeba se v současné době oprostit. Nemyslím si, že by někdo v několika dalších letech přišel se zcela novou muzikou. V metalu rozhodně ne. Soustřeďme se raději na energii, tlak, tmu, na pestrou paletu morbidních pocitů, které umí MORTIFY předat. Album je jako kus syrového, už značně zapáchajícího masa, které vám někdo hodí do ruky. Jedná se o masakr, který musí chutnat každému příznivci pravého, ryzího death metalu, grindu a hromadných hrobů někde na severu Evropy. U "Grotesque Buzzsaw Defilement" se vám uškvaří mozek v lebce! 



sumarizace:

Nemoci zkažené krve, hnijící kosti. Rozkládající se tělo, smrtelný pohled a lebka pukající velkým tlakem. Mám pocit, že se rozpadnu na tisíc kousků. V bolestech a křečích. Jakoby mi do hlavy někdo postupně zabodával ostré rezavé hřeby. Pomalu a přesně, aby zasáhl všechna citlivá místa.

Přesně takové pocity mám i z nového alba japonských death/grind šílenců MORTIFY. Je přesně tím divokým a maniakálním kouskem extrémní hudby, která vás bez upozornění přišpendlí na zeď. Energie, síla, hnis a špína. To jsou hlavní atributy novinky "Grotesque Buzzsaw Defilement".

Umírat lze mnohými způsoby, ale smrt předváděná na albu "Grotesque Buzzsaw Defilement" se zdá být nejvíce bolestivá. MORTIFY ve své tvorbě odkazují na takové smečky jako jsou NASUM, ROTTEN SOUND, NAPALM DEATH, PUNGET STENCH, GENERAL SURGERY, DEAD, EXHUMED. Hniloba je zde kombinována s tlakem a výsledkem je nahrávka, která působí jako třaskavina té nejvyšší kvality. Novinka je jako kus plesnivého masa, které vám někdo hodí přímo do obličeje. Při poslechu se dusím, lapám po dechu a těším se na každý další zabijácký riff. Jsem rád drcen a rozmělňován. Líbí se mi i temnota, která jednotlivými skladbami prostupuje jako nějaká zlá choroba. MORTIFY zkrátka moc dobře vědí, jak na mě. Umí vytvořit absolutně zběsilou atmosféru, vyvolat postupný tlak na moji hlavu. Smrt je zase tak blízko! Swedish HM-2 Buzzsaw Grindcore album, které vás rozemele na prach! 

Asphyx says:

Diseases of spoiled blood, rotting bones. A decaying body, deadly look and a skull cracking with a great pressure. I have a feeling that I will fall into thousands of pieces. In pain and cramps. It feels like someone has been slowly putting sharp rusty nails into my head. Slowly and accurately, to hit all sensitive places.


I have those exact feelings when I listen to the new album by Japenese death/grind madmen MORTIFY. It is the wild and maniacal piece of extreme music which will nail you on a wall with no warnings. Energy, power, pus and dirt. These are the main attributes of the novel "Grotesque Buzzsaw Defilement".

You can die in many ways but the death on the album "Grotesque Buzzsaw Defilement" seems to be even more painful. MORTIFY´s music refers to bands like NASUM, ROTTEN SOUND, NAPALM DEATH, PUNGET STENCH, GENERAL SURGERY, DEAD, EXHUMED. The rotation here is combined with pressure and the result is an album which feels like a bomb of the highest quality. The new album is like a piece of mouldy flesh which hit you right in the face. When I listen to this album I cannot breath and I am looking forward to another killing riff. I like to be smashed and crushed. I like the darkness which goes through each song just like a bad disease. MORTIFY really know what I like. They can create totally furious atmosphere, bring a pressure on my head. The death is again very close! Swedish HM-2 Buzzsaw Grindcore which will grind you to dust! 


Tracklist:
01. Flesh Creep
02. Musty Trudge
03. Organ Terror
04. Obelisk Of Suffering
05. 100 Rats
06. No Survivors
07. No! (Agathocles Cover)
08. Grabby Hands
09. Brain Gurgler
10. Adhesives
11. Mangy Mutts
12. Smells Of Barfs
13. Deviant


band:
＊Adam-Gastric Juice
‪＊Tak-Buzzsaw
＊Ryo-Grave Supplier

pátek 19. února 2021

Recenze/review - ANGELUS APATRIDA - Angelus Apatrida (2021)


ANGELUS APATRIDA - Angelus Apatrida
CD 2021, Century Media Records

for english please scroll down

Tyhle španělský maniaky sleduji s přestávkami od jejich prvního alba. Zažil jsem ještě koncerty, kdy hrávali jako předkapela pro pár fanoušků. Kluci na sobě neskutečně pracují a jdou si za svým. Každé další album má lepší produkci, spoustu nových nápadů. Můžeme zde podrobně rozebírat jejich vývoj, přirovnávat k jejich vzorům (tomu se dnes nikdo nevyhne) a nebo si užívat thrash metal. Volím druhý způsob.

ANGELUS APATRIDA jsou smečkou, která hodně kritizuje současné sociální problémy, je ostrá, nekompromisní. Řekl bych, že tohle je jeden z důvodů, proč jsou čím dál tím víc úspěšní. Další věcí je, že si hrají v rámci možností po svém. Zatímco jiné kapely kopírují až příliš okatě, kluci se snaží přijít se svým názorem, zvukem, motivem. Oceňuji to, z novinky totiž cítím takové to tolik důležité chvění, které mám u thrash metalu tolik rád.


Některé songy jsou hodně do PANTERY, jiné zase do MEGADETH, METALLICY, další ve stylu TESTAMENT, EVILE, CRISIS, SAVAGE MESSIASH. Neřešte to, raději přidejte hlasitost. Osobně se mě hrozně líbí taková ta neurvalost, kumulovaný vztek, zacílená nenávist, které ze skladeb cítím. Tohle podle mě dělá dobrý thrash metalem tou správnou výpovědí. Novodobí retro thrasheři budou možná nespokojení, ale mě novinka časem pronikla do krve. To je také jedna z věcí, která se mi na nové desce líbí. Nahrávka je propracovaná, probouzí ve mě neklid, pořád je co objevovat. Tentokrát musím opravdu souhlasit s vynikajícími hodnoceními, které kapela sbírá všude po světě. S klidem v srdci se přidám. Dokonce bych řekl, že touhle deskou ANGELUS APATRIDA nakopali zadky některým svým vzorům. Novinka má drive, tah na bránu, je melodická a surová zároveň. Tohle je nářez pro všechny, kteří mají plné zuby současné politiky, lidské tuposti. Jestli máte někdy chuť vzít do rukou baseballovou pálku a rozflákat po večerních zprávách televizi a počítač, tak neváhejte ani chvilku. Španělští maniaci jsou pěkně naštvaní a na jejich nové desce je to hodně znát. Kolem jsou jen samé lži! Thrash metal je jediná jistota. "Angelus Apatrida" do rukou každého pravého thrashera! Masakr!


sumarizace:

Španělští ANGELUS APATRIDA letos vydali zásek, který splňuje veškeré mé požadavky na poctivou kopající desku. Kapela působí jako sopka, chrchlající v dávkách žhavou lávu. "Angelus Apatrida" je albem, na kterém skupina v mnohém překonala své vzory. Je ostré, šílené, s válečnou tématikou, která dělá téhle smečce velmi dobře. Skladby mají jasnou vizi, opravdu skvěle se poslouchají a působí jako odhalené tesáky nějaké pěkně rozzuřené šelmy. Ano, tohle je thrash metal!

"Angelus Apatrida" je perfektně zvukově ošetřené, s obalem, který přesně vystihuje to, co se na desce odehrává. Je to thrash metalová válka, masakr, šílenství, mosh-pit, ale také zároveň jasně definovatelné a propracované myšlenky. ANGELUS APATRIDA zkrátka umí a na novince to jen potvrzují. Líbí se mi vztek, síla, energie, líbí se mi i sóla a líbí se mi hlavně nápady, které musí zaujmout snad každého poctivého thrashera. Cítím z nahrávky nadšení pro hudbu jako takovou, touhu ničit vše živé. "Angelus Apatrida" působí jako rozjetý vlak, který to napálil přímo do davu lidí jdoucích na smrt. Mám chuť roztrhnout svoji košili a vyrazit do ulic. Udělat spolu s ANGELUS APATRIDA pořádný bordel. Pošleme fuck off všem hajzlům! Vynikající thrash metal, který připomíná tlakovou nádobu těsně před prasknutím. Po téhle desce zůstává jen spálená země! Thrash!


Asphyx says:

Spannish band ANGELUS APATRIDA released an album this year which meets all my requirements for fair kicking record. This band is like a volcano, screaming batches of lava. This album called "Angelus Apatrida" overcomes band´s idols. It is sharp, crazy, with war topics which really fits this band. Their songs have a clear vision, they are easy to listen and feel like teeth of an angry best. Yes, this is thrash metal!

"Angelus Apatrida" has a great sharp sound, the cover shows exactly what you can hear on the record. It is a thrash metal war, massacre, madness, mosh-pit but also clearly defined and developed thoughts. ANGELUS APATRIDA know how to play and their new album is the proof. I like the anger, power, energy, I like their solos and ideas which catch attention of any real thrash fan. I can feel the enthusiasm for music as such with the desire to destroy everything alive. "Angelus Apatrida" feels like a train which ran into a crowd of people walking for death. I want to tear off my shirt and go to the streets. To go outside with ANGELUS APATRIDA and make some noise. We would fuck off all bastards! Excellent thrash metal which feels like a pressure container right before cracking. There is nothing but burned earth after this album! Thrash!


tracklist:
1. Indoctrinate
2. Bleed The Crown
3. The Age Of Disinformation
4. Rise Or Fall
5. Childhood’s End
6. Disposable Liberty
7. We Stand Alone
8. Through The Glass
9. Empire Of Shame
10. Into The Well

band:
DAVID G. ÁLVAREZ (Lead & Rhythm Guitars)
GUILLERMO IZQUIERDO (Vocals, Lead & Rhythm Guitars)
JOSÉ J. IZQUIERDO (Bass)
VICTOR VALERA (Drums)


Recenze/review - VACANT EYES - A Somber Preclusion of Being (2020)


VACANT EYES - A Somber Preclusion of Being
CD 2020, vlastní vydání

for english please scroll down

Vždycky byla fascinována smrtí. Vyhledávala temná zákoutí, v samotě duše, tělo je jen schránka, která nám je pouze na nějaký čas propůjčena. Neměla vlastně žádný důvod k tomu, aby byla pořád smutná. Krásná, chytrá, svůdná. Všichni po ní toužili, ona přesto celý svůj krátký život hledala. Byla tu pouze proto, aby si jednoho dne sedla do vany, vytáhla žiletku a svoji bílou pleť proměnila v rudou růž. Nikdo nevěděl proč, tak mladá, měla být šťastná, měla mít děti, celý život před sebou. A teď tu leží, v tratolišti krve, konečně sama a usmívá se.

Lidská mysl je nám stále záhadou. Proč jsou někteří z nás jen svým vlastním stínem? Proč je někdo smutný bez jakékoliv zjevné příčiny? Nevím, ale mohu vám doporučit funeral doom metalovou kapelu, která je také dokonalou esencí smutku. Zároveň i mým objevem minulého roku. VACANT EYES si mě svojí hudbou zcela podmanili.


Jsou desky, o kterých chci psát, sednu si a nedokážu ze sebe vymámit žádné slovo. Raději poslouchám, ztrácím se ve vlnách řeky Styx. Venku sněží a mě čeká cesta na hřbitov. Za jednou dívkou, která neunesla tíhu tohoto světa. Poslouchám "A Somber Preclusion of Being" a přemýšlím o prázdnotě. Skladby jsou velmi dobře, nebál bych se napsat magicky, napsány, postava v kápi na obalu je i mojí noční můrou a majestátní chladný zvuk mě pokaždé rozdrásá do krve. Pro fanoušky třeba takových EVOKEN, AHAB, SHAPE OF DESPAIR, FUNERAL TEARS, FROWNING, MAJESTIC DOWNFALL, STOMACH EARTH, MOURNING BELOVETH, OFFICIUM TRISTE, NOVEMBERS DOOM, SATURNUS jsou VACANT EYES vlastně povinností, protože bez téhle desky nebude vaše diskografie smutku úplná. Navštěvuje mě ve snu stále dívka z úvodu článku. Éterická bytost, múza, krásná záhadná představa. Umřela již tisíckrát a mám pohřební řeč. Posledních pár tónů, chci zase znovu, nedokážu se odpoutat. Stíny se prodlužují, za chvilku bude tma. Zase jsem strávil celý den na hřbitově. Poslouchal "A Somber Preclusion of Being" a rozmlouval s mrtvými. K zemi padá mlha, umíráme a znovu se rodíme, zůstává jenom hudba. Křišťálově průzračný funeral doom metal, poslední vydechnutí, touha po smrti. K dokonalosti vybroušené album. 


Asphyx says:

She was always fascinated by death. She was looking for dark corners and crannies, in the solitude of the soul, the body is just a box that is only lent to us for a while. In fact, she had no reason to be sad. Beautiful, smart, seductive. Everyone longed for her, yet she searched all her short life. She was only here to take a bath one day, pull out a razor, and turn her white skin into a red rose. No one knew why, so young, she should be happy, she should have children, her whole life ahead of her. And now she lies here, in a pool of blood, finally alone and smiling.

The human mind is still a mystery to us. Why are some of us just our own shadows? Why is someone sad for no apparent reason? I don't know, but I can recommend the funeral doom metal band, which is also the perfect essence of sadness. At the same time, my discovery last year. VACANT EYES completely captivated me with their music.

There are records I want to write about, I sit down and I can't get a word out of myself. I'd rather listen, get lost in the waves of the Styx River. It's snowing outside and the road to the cemetery is waiting for me. For one girl who could not bear the weight of this world. I listen to "A Somber Preclusion of Being" and think about emptiness. The songs are very good, I wouldn't be afraid to write magically, written, the figure in the hood on the cover is also my nightmare and the majestic cold sound always scratches my blood. For fans of such EVOKEN, AHAB, SHAPE OF DESPAIR, FUNERAL TEARS, FROWNING, MAJESTIC DOWNFALL, STOMACH EARTH, MOURNING BELOVETH, OFFICIUM TRISTE, NOVEMBERS DOOM, SATURNUS are VACANT EYES actually a duty, because without this record your discography will not be complete. The girl from the beginning of the article still visits me in the dream. An ethereal being, a muse, a beautiful mysterious idea. She has died a thousand times and I have a funeral speech. The last few tones, I want again, I can't disengage. The shadows lengthen, it will be dark in a moment. I spent the whole day on the cemetery again. He listened to "A Somber Preclusion of Being" and talked to the dead. Fog falls to the ground, we die and we are born again, only music remains. Crystal clear funeral doom metal, last breath, desire for death. A perfectly sharpened album.



tracklist:
1. A Colorless Eternity (16:52)
2. A Timeless Vault (8:44)
3. Induced Desolation (9:50)
4. Apparitions of Existence (12:12)
5. An Essence of Anguish (12:01)
6. Into an Empty Dream (15:08)

band:
Josh Moran (Guitars, Vocals, Cello)
Alex Smith (Guitars, Backing Vocals)
Grim Riley (Bass)
Chris Kudukey (Drums)
Mark Richardson (Keyboards)


KNIŽNÍ TIPY - Sedm mínus jedna - Arne Dahl (2017)


Sedm mínus jedna - Arne Dahl
2017, Mladá fronta

U nás v rodině se vždy říkalo, že vánoce bez knihy nejsou vánoce. Letos jsem dostal svojí první knihu od dcerky. Autora jsem vůbec neznal, nevěděl jsem, co čekat. Musel jsem si chvilku zvykat na jeho způsob vyprávění, na jeho připodobnění, na jeho styl. Myslím, že jsme si sedli a jsem hrozně rád, že jsem Dahla "potkal". Někomu možná přijdou některé chvíle trošku překombinované, ale přesně takhle to mám rád. Když musím spolu s hlavním hrdinou přemýšlet. 

Navíc to Švédsko, mě země zaslíbená. Přírodou a v tomto případě popisem. Jsem přímo v ději a odpoledne, když uteču do lesů a mrazu, tak si představuji, jak bude případ pokračovat. Berger, hlavní hrdina je přesně tím typem kriminalisty, který vás bude občas štvát, sem tam vás rozesměje a někdy nebudete jeho úvahy příliš chápat. To ale vůbec nevadí, jako celek je pro mě kniha velmi zajímavá a jsem moc rád, že jsem ji dostal. Protože je venku sníh a nikdy nevíte, koho potkáte. Rád se poslední dobou toulám, daleko od lidí, o samotě. Když se vrátím, tak si pustím nějakou dobrou muziku a uteču do říše fantazie, snů a zvrácených představ. Arne Dahl mě velmi mile překvapil. Tahle kniha rozhodně stojí za to a já si spokojeně pomlaskávám. Asi jako každý knihomol po dobře odvedené práci:)).

---------------------------------------------------------------------------------

Když objeví krvavé skvrny ve sklepení, je si kriminální komisař Sam Berger jistý: neobjasněné zmizení mladé ženy má spojitost s předchozími případy ztracených žen. Ale neví, kde začít. Navíc je jediný, kdo má tušení, že na vině je sériový vrah. Ostatní kolegové se mu jen vysmívají
.
Allan, jeho šéf, má pramalé pochopení pro Bergerovy riskantní sóloakce. Jednoho dne Sam Berger objeví stopy, které jej zavedou do opuštěného starého hausbótu, kde jej přepadnou staré vzpomínky. Hluboko v Bergerově minulosti se skrývá něco, co jeho samého spojuje s brutálním zločinem. Něco, co celou dobu vypadalo, že nemá žádný smysl…

Sedm mínus jedna je začátek nové kriminální série, v jejímž středu stojí duo vyšetřovatelů Sam Berger a Molly Blomová – psychologie rafinovaný, plný náhlých zvratů a neskutečně napínavý. Arne Dahl ve skvělé formě!


-----------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

instagram: 

facebook: 

twitter:

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine