DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 5. února 2022

Recenze/review - ECTOPLASMA - Inferna Kabbalah (2022)


ECTOPLASMA - Inferna Kabbalah
CD 2022, Memento Mori/ Rotted Life Records

for english please scroll down

Trošku jsem se vyděsil, když jsem zjistil, že jedna kost chybí. Nemělo by se to stávat. Ani u nás v kostnici. Nic by se nedělo, ale jak jistě víte, tak každou noc se všichni zemřelí seřadí a vyrazí do boje. S lidskou hloupostí a nenávistí. Vede je samozřejmě samotná dáma s kosou - Smrt. K útoku na nevěřící je potřeba i nějaká hymna, hudba, která podpoří všechny svojí silou. Dnes volím znovu řecké ECTOPLASMA. Kapelu, jejichž desky si vždy neskutečně užívám. 

Novinka "Inferna Kabbalah" je jasnou a zřetelnou odpovědí na ozvěny ze záhrobí. Opět s plesnivým zvukem, s touhou ničit a drtit lebky silou. Teď už vím, kam se ztratila kost. Je zničena na prach, rozmělněna a spálena na popel. 


Z podobných katakomb kdysi vzešly i kapely typu PESTILENCE, OBITUARY, SORCERY, PURTENANCE, DEMIGOD, MORTA SKULD, BAPHOMET, AUTOPSY, INCANTATION, ASPHYX. ECTOPLASMA jsou stejného druhu a je to jen a jen dobře. Málokdo umí pohřbívat se stejným nadšením a odhodláním. Ono totiž, na světě je v současnosti spousta podobných smeček, ale jen některé umí přenést ducha starých pohřebišť do dnešních dnů. Řekům se to povedlo na výbornou. Temnota, chlad, čerstvě probuzené zombie, toužící po krvi a vašich mozcích. Pokud jako já často a rádi trávíte svůj čas v temnotě, tak neváhejte ani chvilku a přijměte pozvání. Zklamáni rozhodně nebudete. Všichni dávno víme, jak je cítit márnice, když hoří, ale jen někteří dokáží vše sepsat a nahrát na hudební nosič. "Inferna Kabbalah" je deskou, která se mi zadřela hluboko pod kůži, usadila se v mé hlavě a troufám si tvrdit, že se k ní budu rád a často vracet. Má v sobě patinu starých dobrých časů, parádní obal a zvuk, u kterého se opravdu ztrácejí kosti. Nevím jak jste na tom vy, ale já při podobných albech věřím na přízraky, na onen svět. Je velmi lehké podlehnout. Stačí přidat pořádně volume a nechat se unášet na vlnách řeky Styx. Směr je jasný. Rovnou do Hádovy říše. Zaplatíte vlastní duší. Death metalová mršina v posledním stádiu rozkladu!


Asphyx says:

I was a little freaked out when I found out that one bone was missing. It shouldn't happen. Not even in our morgue. Nothing would happen, but as you know, every night the dead line up and go into battle. With human stupidity and hatred. Led, of course, by the lady with the scythe herself - Death. It takes an anthem to attack the infidels, music to back up all their strength. Today I choose again the Greek ECTOPLASMA. A band whose records I always enjoy immensely.

The new "Inferna Kabbalah" is a clear and distinct response to the echoes from beyond the grave. Again with the mouldy sound, with the desire to destroy and crush skulls with force. Now I know where the bone has gone. It's been reduced to dust, pulverized and burned to ash.


From similar catacombs once came bands like PESTILENCE, OBITUARY, SORCERY, PURTENANCE, DEMIGOD, MORTA SKULD, BAPHOMET, AUTOPSY, INCANTATION, ASPHYX. ECTOPLASMA are of the same kind and it's just as well. Few can bury with the same enthusiasm and determination. Indeed, there are many similar packs in the world today, but only some can bring the spirit of the old burial grounds to the present day. The Greeks have succeeded admirably. Darkness, coldness, freshly awakened zombies, out for blood and your brains. If, like me, you like to spend your time in the dark, don't hesitate a moment and accept the invitation. You will not be disappointed. We all know what a morgue smells like when it's on fire, but only some can write it all down and record it on a music CD. "Inferna Kabbalah" is a record that has burrowed deep under my skin, settled in my head and I dare say I'll be revisiting it happily and often. It has the patina of the good old days, a great cover and a sound that makes you lose your bones. I don't know about you, but with albums like this, I believe in ghosts, in the other world. It's very easy to succumb. Just turn up the volume and let yourself drift on the waves of the Styx river. The direction is clear. Straight into the realm of Hades. You'll pay with your soul. Death metal carrion in the last stages of decay!


Tracklist:
01. God Is Dead, Satan Lives (Rosemary's Baby)
02. Appalling Abomination
03. My Medieval Urges Materialized
04. Infestation Of Atrocious Hunger
05. Inferna Kabbalah
06. Gruesome Sacred Orgasms
07. Filth-Ridden Flesh
08. Desecration Of The Christian Existence

band:
John Grim - Vocals, Bass
Dimitris Sakkas - Drums, Guitars

pátek 4. února 2022

Recenze/review - DRUID LORD - Relics of the Dead (2022)


DRUID LORD - Relics of the Dead
CD 2022, Hells Headbangers Records

for english please scroll down

Myšlenky se topí v krvi. Není to lehké a nikdo mi nevěří. Vidím mrtvé. Rozmlouvají se mnou. Několik dní po smrti, než se ztratí v mlhách. Bývá mi často smutno z lidských osudů. Jsou jako přízraky, jako otisky, které nelze smazat. Jsme na místě a klepu na dřevěnou rakev. Vstávej, povídej, jak si se dnes měla? Sepnuté ruce, v Boha dávno nevěřím, modlím se k temnotě. Neboj, už brzy přijdu. Zatím budu žít jen v noci, jen ve chvílích, když mi bude hrát nová deska amerických doom death metalistů DRUID LORD.

Patří totiž k těm, kteří přesně chápou nálady, které panují v záhrobí. Rozumí smrti, smutku, nihilismu, šílenství. Jejich hudba připomíná dlouhý pohřeb do zmrzlé země. Vše je připraveno, rakev je otevřená. Dívám se na své nebohé tělo a usmívám se. Již brzy budu u tebe. A hrát nám k tomu bude "Relics of the Dead".


Jsme konečně spolu, přešel jsem díky téhle desce na onen svět v bolestech a křečích. DRUID LORD patří do čeledi kapel jako HOODED MENACE, WINTER, TEMPLE OF VOID, RUNEMAGICK, SOLOTHUS. V death metalových pasážích zase odkazují na CIANIDE, ACHERON. Patří k vyvoleným, k cechu nihilistů, kteří dokáží svými skladbami dokonale znázornit smutek. Riffy mě pálí až do morku kostí a obestírají mě chladem. "Relics of the Dead" je opravdu jako návštěva katakomb pod opuštěným hřbitovem. Otevřená rakev, kolem stojí démoni. Už je čas, kývne hlavou hlavní velekněz. Kapela si hraje s náladami, jako šelma se svojí kořistí. Proč zrovna já vidím nemrtvé, proč zrovna já rozmluvám s přízraky? Vysvětlení je jenom jedno. Způsobil to dlouhodobý poslech alba, mé představy jsou díky němu zřetelné, uvěřitelné, drásající, zahalené v pavučinách. Stejně jako hudba, kterou DRUID LORD hrají. Pomalé pasáže, připomínající snad jen kopání vlastního hrobu, syrový a surový zvuk, u kterého běhá mráz po zádech. Jsem opět spokojen po všech stránkách. Nemám žádných výtek. Doplním snad jen, že pánové mají znovu krásně morbidní obal. Mé myšlenky se topí v krvi. Není to lehké a nikdo mi nevěří. Vidím stíny. Mými průvodci jsou a ještě dlouho budou DROID LORD. Mrazivý, temný death doom metal, u kterého ožívají nemrtví!


Asphyx says:

Thoughts drown in blood. It's not easy and no one trusts me. I see the dead. They're talking to me. A few days after death before they disappear into the mists. I'm often sad about people's fates. They're like ghosts, like imprints that can't be erased. We're in a place and I'm knocking on a wooden coffin. Wake up, tell me, how was your day? Hands clasped, I don't believe in God, I pray to the darkness. Don't worry, I'll be back soon. For now, I'll live only in the night, only when the new album by American doom death metallers DRUID LORD plays.

For he is one of those who understand exactly the moods that prevail in the beyond. He understands death, sadness, nihilism, madness. Their music is like a long burial in frozen ground. Everything is ready, the coffin is open. I look at my poor body and smile. I'll be with you soon. And Relics of the Dead will be playing for us.


We are finally together, I crossed over to the other world in pain and cramps thanks to this record. DRUID LORD belongs to the family of bands like HOODED MENACE, WINTER, TEMPLE OF VOID, RUNEMAGICK, SOLOTHUS. In death metal passages they refer to CIANIDE, ACHERON. They belong to the chosen ones, to the guild of nihilists who can perfectly represent sadness with their songs. The riffs burn me to the bone and envelop me in coldness. "Relics of the Dead" is really like visiting the catacombs under an abandoned cemetery. An open coffin, demons standing around. It's time, nods the head of the High Priest. The band plays with moods like a beast with its prey. Why am I the one who sees the undead, why am I the one who talks to the ghosts? There's only one explanation. It is caused by long listening to the album, it makes my imaginings distinct, believable, disturbing, wrapped in cobwebs. Just like the music DRUID LORD play. Slow passages, reminiscent perhaps only of digging one's own grave, a raw and raw sound that sends chills down the spine. I am again satisfied in every aspect. I have no complaints. I would only add that the gentlemen have once again a beautifully morbid cover. My thoughts are drowning in blood. It's not easy and no one believes me. I see shadows. My guides are and will be for a long time DROID LORD. Chilling, dark death-doom metal that makes the undead come alive!

Recenze/review - DRUID LORD - Grotesque Offerings (2018):

Tracklist:
01. Relics Of The Dead
02. Thirteen Days Of Death
03. Mangled As The Hideous Feed
04. Nightside Conjuring
05. Immolated Into Ashes
06. Festering Tombs
07. Monarch Macabre
08. Ethereal Decay



KNIŽNÍ TIPY - A uzřela oslice anděla - Nick Cave (1995)


A uzřela oslice anděla - Nick Cave
1995, Argo

Také vám někdy připadá, že se svět kolem zbláznil, na prsou máte neodbytný pocit neskutečné tíhy a obestírá vás z nějakého vám neznámého důvodu smutek? Nezoufejte a přečtěte si A uzřela oslice anděla od Nicka Caveha, uvidíte, že na tom nejste tak špatně. Tenhle muzikant kdysi dávno hrál u nás v Čechách a moje tetička z Prahy neměla nikoho, kdo by s ní šel. Ještě, že jsem tenkrát znuděně souhlasil. Seděl tam u klavíru, hrál a vyprávěl svoje tklivé, temné a šílené příběhy hudbou. Šel jsem pak po několika měsících do knihovny a půjčil jsem si i tuhle knihu. Bylo mi po přečtení hodně smutno, trápil jsem se asi jako každý mladý muž, když je nešťastný a rozervaný.

Na poprvé, ani napodruhé, dokonce ani na potřetí, jsem nebyl schopen přečíst vše v celku. Zkoušel jsem střízlivý, opilý, jednou dokonce po dobrém jointu a pokaždé na mě bylo toho nihilismu a bolesti až příliš. Myslel jsem si sice, že v tomhle šíleném světě opravdu není nikdo normální, přesto jsem díky skvělému dětství, kamarádům i rodině věřil, že někde existuje světlo. To ale v knize vůbec není. Přesto mě donutila se zamyslel, užít si originální Caveův jazyk a styl vyprávění. Hutné, smutné, mokvající, bolestivé, neskutečně bolestivé.

Víte proč jsem si na knihu vzpomněl právě teď? Protože jsem se občas setkal se stejným hnusem a špínou i na internetu. I když chci tisíckrát věřit tomu, že jsou lidé v podstatě dobří, tak jich je určitě spousta, kteří jim to kazí. Stačí se rozhlédnout. Můžeme z toho být špatní, trápit se, bojovat, ale nemůžeme popřít, že zlo opravdu existuje. Navíc se teď dostal všem do rukou nástroj, díky kterému můžou ubližovat ještě víc. Ne, už jsem dost starý, abych se uměl obklopovat jenom těmi, kteří stojí za to. Přesto si na A uzřela oslice anděla často vzpomenu.

A tak jsem si sedl, takhle odpoledne, když bylo venku hnusně a začal jsem znovu po letech číst. Knížka má pořád stejnou sílu, je něco jako Bible plná hnisu. Perversní, bestiální, úchylné a hrozně těžké pro pochopení. Najednou jsem musel jít a jen tak obejmout vlastní ženu, říct dětem, jak je mám rád, zavolat mámě. Až takový vliv na mě příběh měl. Jsem na tyhle věci hodně citlivý, možná právě proto tak rád čtu. Nicka Caveho mám hrozně rád. Jako člověka, jako muzikanta, jako spisovatele. Je to neskutečná osobnost a jeho kniha připomíná trošku Plechový bubínek. Alespoň pocitově ji tak vnímám. 

Danteho peklo, račte vstoupit přátelé. Nečekejte ale nic příjemného. Spousta odkazů na Starý zákon, povídky, které jsou ale rámcově spojeny v jeden celek. Opravdu těžké čtení, které rozhodně není pro každého. Budete odcházet smutní, znechucení, ale budete nad knihou dlouho přemýšlet. Je totiž hrozně moc dobře napsaná. Nekonečná říše temné fantazie. Nick Cave je skvělý vypravěč, jen nečekejte obyčejný příběh. Ne, tohle je inferno, totální nihilismus, hnus, kterého je schopen jenom člověk jako druh. Věřím mu každé slovo, každou větu. Dokonce bych řekl, že teď ji chápu o hodně více, než když jsem byl mladý. Už jsem viděl a zažil spoustu temnoty. Jsem rád, že byla oproti tomu, co se odehrává v knížce, pouze lehkým stínem.

Možná se vám bude chtít občas zvracet. Udělejte to, ale vraťte se, máme totiž zvláštní schopnost zapomínat na špatné věci. Vlastně ani nelze říci, že by byla knížka hezká, to by bylo rouhání. I když zase na druhou stranu, nenávist a ošklivé vlastnosti jsou také naší součástí, ať chceme nebo ne, musíme s tím žít, bojovat, chránit své blízké. Po A uzřela oslice anděla se budete cítit špinaví. Alespoň já jsem to tak měl. Hýčkejte si to dobré, co máte uvnitř sebe. Ale nezavírejte oči před zlem. Nemohu ani napsat, že bych vám knihu doporučil. Mohu jen potvrdit, že patří v mé knihovně ke kouskům, které mě kdysi hodně ovlivnily. A platí to dodnes. Buďte dobří! 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------
"A uzřela oslice anděla" je neskutečně zvláštním příběhem a vypovídá o nedozírné autorově fantazii.

V úvodu knihy hlavní hrdina začíná příběh autentickým popisem vlastního porodu a postupně rozkrývá své genealogické vztahy s lidmi, pro které je slovo "šílení", málo šílené. Popisuje prostředí svého dětství, z nějž by nevyšel s kouskem zdravého rozumu ani Svatý otec. Hlavní osa příběhu nás vede světem, ve kterém nic a nikdo není normální, světem, který každého stáhne až na dno. „Dno“ ovšem neznamená, že se lze jen tak odrazit a stoupat ke slunným zítřkům. Na dně totiž bývají nejsilnější spodní proudy a nejstrašlivější příšery, na které se člověk nikde dříve nemohl připravit.

Nick Cave v „ A uzřela oslice anděla“ ovšem nepopisuje žádnou pohádku, ve které vystupují jakási strašidla a bubáci. Tento „sestup“ se odehrává čistě v člověku a je pouze o lidech a o jejich „schopnostech“.

Za zmínku také stojí jazyk, jaký Nick Cave vkládá do svého románu. Způsob mluvy a jakási psychologická podbarvenost hovoří o zcela jasné představě o čem píše. Jeho fantazie jsou zcela jistě svým způsobem „prožité“.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 3. února 2022

Report, photos - CATASTROFY, EXORCIZPHOBIA, LAID TO WASTE, DEVIANCE - club Underdogs, Prague - 5. 2. 2022



Author of photos and videos - Jakub Asphyx.


Milý Michale Kafe (alias Kakao),
předem mého dopisu bych ti chtěl poděkovat. Byl jsem v Praze na tý tvý akci. Vaří v hospodách dobře. Počasí bylo zimní a pana prezidenta jsem neviděl. Ale máte víc vousatých dřevorubců, než u nás na chalupě v Jizerkách. Náplavku jsem vynechal, podle seriálů, na který koukají naše babičky, se na ní moooc vraždí a to já se bojím. Inu stověžatá, tam to žije. Taky jsem koukal, že u vás ještě Movember neskončil, kníračů jsem potkal taky požehnaně.


U nás na vsi v Plzni je to jiný. Tedy, co se týká metalu. Moc se tady nehraje. Nebo alespoň ne ten, který mám rád. A tak musím do hlavního města. Přes to vlak nejede. Vlastně, co to pletu, jede, autem mě to nebaví a nemohl bych pít. Bez toho není metal, ale spíš nuda. Mám to takhle nastavený, beru koncerty hlavně jako relax, jako setkání s kámošema. V pracovním procesu i na silnicích Pražáky moc nemusím, ale co se týká hudby, tak se u vás aspoň něco děje. I díky tobě, protože jen nekecáš, ale činíš, odříkáš si, snažíš se. Děláš to srdcem, to já poznám. A fakt si toho vážím. Některý naše zážitky nikdy nezapomenu do smrti smrťoucí (pamatuješ výlet do Ostravy na POSSESSED?). To byla jízda!



Nezbývalo mi v sobotu nic jiného, než vyrazit, už jsem tě i ostatní dlouho neviděl. Cesta je dlouhá a Kafest už jsem jednou, jak dobře víš, navštívil. Ten letní, hlavní, velký. Tohle byl zimní, malý. On si kluk ušatá fakt nedá pokoj, říkám si, pořád se snaží, bojuje s větrnými mlýny. Nedbá na pomluvy tupců (a že se jich poslední roky vyrojilo!) a je pevný jako skála. Je to on. Michal Kafe. Pořadatel tělem i duší. Óóóó, mocný, ani nevíš, jak jsem tě rád viděl! I všechny ostatní. A to považ, na thrash metalu jsem sice vyrůstal, ale dnes se v mém přehrávači ohřívá málokdy. Nevadí, šlo mi hlavně o lidi, o pohodu, o klídek. A to ty kurva umíš, kamaráde!


Ráno jsem vstal a těšil se. Je důležité se mít na co těšit. Člověk by neměl sedět jen doma u mobilu a kroutit hlavou nad jedovatýma kecama hlupců na sociálních sítích. Jo, udělal jsem tu chybu, že jsem tam zase vlezl a rychle utekl pryč (uff!). Do vlaku, s pivem v ruce, jak se na starého metalového mamuta sluší a patří. Rovnou na Smíchov, do hospody U Perónu. Tam bylo moc fajn, přišla totiž samá vybraná společnost a Dáša mezi námi zase zářila. Inu, co dodat, To vám byla nádhera, já se cítil táák dobře. Jako když si uděláte něco oblíbeného k jídlu nebo vychutnáte žejdlík kvalitního ležáku. Všeho bylo vrchovatě a já měl v hlavě i bříšku jako v pokojíčku. Epesní chvilky, které jsem si ihned zakonzervoval na horší časy! Prostě, pilo se mocně, halasilo se, vtipy lítaly vzduchem jako další mutace viru covid. 

Teď se fakt musím omluvit všem profesionálním kritikům, co všechno ví a všemu rozumí. Nejel jsem jen na muziku, jel jsem hlavně za známými, hlavně pokecat a podpořit. Byl jsem víc u piva nebo v družném rozhovoru, než pod pódiem. Spíš jsem fotil, než poslouchal. Tak se omlouvám, jel jsem se bavit (ale co bych se vlastně omlouval, to už mi hrabe? Že mi jako bylo fajn? Proč bych to vlastně dělal?). Určitě jste tam taky byli, tak můžete sepsat svůj pohled. Můj byl tento...

Pohledem starého death metalisty a koncertního mohykána.


DEVIANCE (Brno) - Brizolit a Tatrofka nepřijeli a tak místo nich nastoupili heavy thrashoví Brňáci. O kapele jsem nevěděl vůbec nic, ale když zaznělo několik skladeb a já uslyšel motivy inspirované mojí oblíbenou americkou školou (DEATH ANGEL, HEATHEN, ANTHRAX, METALLICA), zbystřil jsem. Kapela totiž  v dnešní nekonečné záplavě mladých smeček, snažících se zapadnout do nové vlny thrash metalu, přeci jen trošku vyniká. A to se počítá. Mít na to technicky, k tomu skladby různě vrstvit, hrát si s náladami a emocemi (a konečně umět i heavy metal!), to se u nás v česko-moravském rybníčku moc nenosí. Chtělo by to ale trošku doladit angličtinu, že jsem tak smělý. Jinak cajk.




LAID TO WASTE - nahradili UNITED CORPSES. Už jsem je dlouho neviděl. Bylo na čase si užít poctivý thrash metal s heavy metalovými prvky. Na téhle smečce se mi vždy líbil hlavně tlak a energie, které z nich doslova cákají na všechny strany. Žádné kompromisy, jenom nakumulovaný vztek. Jakoby mi někdo znenadání hodil do ruky kus rozžhaveného železa. Tentokrát ukovaného z velmi kvalitní, surové a poctivé metalové oceli. Vystoupení mělo opět drive, sílu, spoustu nahrubo nasekaných melodií. Jedovatý vokál, bicí, u kterých se vám rozskočí lebka. Za moji maličkost dávám opět razítko vysoké kvality. Byla to pořádná řežba!




EXORCIZPHOBIA - jméno téhle skupiny stačí jen vyslovit a člověku se v hlavě vynoří - mosh-pit. Ano, jsou to dříči, kteří si svůj úspěch bezezbytku zaslouží. Bylo to opět energické, divoké, neučesané, přesto dobře zahrané, jedovaté, náležitě syrové. Každý o nich píše jako o kapele z Krkonoš a já mohu s klidem dodat, že kdyby kdysi měli jejich thrash a crossover ve sluchátkách na uších Hanče a Vrbata, ve vánici by určitě nezahynuli. Doběhli by do cíle, dali si pivo, objali své milé a užili si jejich vystoupení jako já. Nevím jak to kluci dělají, jsem přeci jen úplně jiné hudební krevní skupiny, ale opět mě jejich set bavil. Možná stačilo napsat - thrash jak hovado!






CATASTROFY - jsou na světě (rozuměj na Slovensku), kapely, od kterých zní hudba tak nějak samozřejmě, automaticky. Je za tím samozřejmě velká dřina a práce, ale zrovna tahle parta šohajů působí neskutečně přirozeně. Člověk jim všechny ty kurvy, píče, kokoty prostě věří, žere. U jiných by to asi tak nevyznělo, jenže pánové nejen že mají nadhled a dokáží bavit, ale oni ještě navíc umějí hrát. Thrash metal, punkový přístup. Připadal jsem si jako na horské dráze. Podupával jsem si nohou, smál se od ucha k uchu a některé známější songy si i zařval. Byla to sranda, ale i zamyšlení. Myslím, že takhle nějak by to mělo vypadat. CATASTROFY jednoduše přijeli, rozsekali nás valaškama a odešli středem. Super!





Proti zvuku nemám žádných námitek. Hodně ale záleželo, kde člověk stál. Organizace skvělá, jen to pivo mi tam moc nejelo. Bylo plno. Přišlo opravdu hodně lidí. Potkal jsem spoustu kamarádů. Já zase korzoval, přátelé. A bylo mi moc dobře. 







Hele Michale, asi víš, že na koncerty jezdím od 14 let celý život. Doba je dávno jinde. Z metalu je pro někoho kšeft jak prase a každej je chytrej po pár akcích, který uspořádal nebo navštívil. Taky vlastně začínáš, ale děláš to moc dobře. Je z tebe cítit pokora, to se dneska jen tak nevidí. Machýrků je kolem mrtě. Co si budem. Děláš to pro lidi a kapely. Pro metal, ať to zní jakkoliv pateticky. Jsem fakt rád, že jsem vyrazil. Underground nebude už nikdy takový, jako v devadesátkách, ani to nejde. Ale atmosférou, pohodou, přístupem, si se k tomu hodně přiblížil. Kdyby mi něco vadilo, nějaká drobnost, jako třeba hrubší hajzláč na záchodech, tak ti to řeknu osobně, jo? (nedělám si prdel, někteří dnes opravdu tohle u metalu řeší!) Jinak ale bylo vše v nejlepším pořádku. Fakt, znáš mě, jsem ze starý školy, moje slovo platí. Já se nebudu vytahovat, kolik jsem ušetřil (a koho ochcal, vstupenku jsem si řádně koupil, pivo pil). Hovno, utratil jsem všechno, co jsem mohl a ještě něco navíc, abych podpořil. 

Měl jsem sice lístek domů na poslední vlak, ale zakecal jsem se tak mocně, že jsme  skončili v Hells Bells. Bylo to úžasné, rozevláté a všechny jsem vás hrozně rád viděl.

Co dodat? Cesta domů do Plzně, vlak ve tmě, bolavá hlava. Dehydratace, nohy na vodě. Ranní tramvaj v Plzni. Opilci ze stepí v ulicích. Konečně spánek. Podružné věci, které my fotři bereme jako samozřejmost. Vyrážím už jen tam, kde je mi dobře. Asi jako každej. A to pak nejsem línej se bavit i opít. O to jde především, kamaráde. Měl jsem a mám na hubě pořád rohlík od smíchu jako prase. Bavili jsme se o tom mnohokrát, pamatuješ? Opět se ti povedlo rozjasnit moji tvář, máš u mě pivo, Mistře Kakao! Ochraňuj tě Manitou!

Děkuji ti moc za akci, zážitek, pokec, hudbu a doufám, že se zase brzy potkáme
tvůj věrný druh z mokré čtvrti - toho času ještě pod vlivem - Jakubsson


Author of photos and videos - Jakub Asphyx.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

Recenze/review - CONVULSIVE - The Grotesquery Ruins of Death (2022)


CONVULSIVE - The Grotesquery Ruins of Death
CD 2022, vlastní vydání

for english please scroll down

Mrzne a padá déšť. Jenže smrt si nevybírá, musím kopat dál. Někdy si říkám, proč nemohou lidé umírat jenom za hezkého počasí. Práci hrobníka jsem si nevybral, byla mi souzena. Stejně jako death metal, který se stal před více než třiceti lety mým prokletím. Bolí mě kosti, přesto musím pokračovat. V márnici je připravené nové tělo a pozůstalí si přáli hluboký hrob. Jsme v Brazílii a do rytmu nám hraje prvotina místních démonů CONVULSIVE.

Pánové hrají smrtící kov v hodně prašivém a plesnivém stylu. Jakoby se člověk vrátil po časové ose zpět a cestou potkával slavná jména. Nebudu vám je záměrně jmenovat. Nejlepší stejně je, když si poslechnete ukázky a sami uvidíte. Koneckonců, moje recenze ani recenzemi vlastně nejsou. Jsou spíše vyjádřenými pocity z poslechu. Nic víc v tom nehledejte. Každopádně, u "The Grotesquery Ruins of Death" by se u mě krve nedořezal. Dobrá hrobnická práce!


Trhám si v představách vlasy, řežu žíly, dělám všechny věci se svým tělem, které by se neměly dělat. Jsem posedlý temnými přízraky. Není divu, hroby kopu už spoustu let, stejně jako poslouchám ryzí death metal. Ten CONVULSIVE pojímají po svém, přesto tradičně, klasicky. Osobně je mi velmi sympatické, že jsem je mohl potkat a užít si naplno spoustu společných pitev. Kapela má na svém kontě dva loňské singly a jednu demo nahrávku. Vše vypadá dobře, zvuk jest náležitě zastřený, ošklivý a mokvající. To se to jinak kopou hroby. A vůbec mi nevadí, že zem je zmrzlá, bolí mě kosti a mozek odmítá přemýšlet. Pánové nám vyprávějí příběhy po svém, hezky od podlahy, bez kompromisů. Chaos a zmar, temnota a chlad, pocit nekonečné prázdnoty. Věci, které my fanoušci tohoto stylu máme tolik rádi. "The Grotesquery Ruins of Death" není dokonalým, ani převratným albem. Ale obsahuje v sobě notnou dávku odhodlání, nadšení a baví mě jej poslouchat. Podle různých ohlasů, co jsem četl všude kolem, v tom nejsem sám. Nedivím se, tahle mrtvola hnije přesně podle všech postupů. Mrzne a padá déšť. Jenže smrt si nevybírá, musíme kopat dál. Někdy si říkám, proč nemohou lidé umírat jenom za hezkého počasí. Práci hrobníka jsem si nevybral, byla mi souzena. Stejně jako death metal, který se stal před více než třiceti lety mým prokletím. Zvednu hlavu k nebi a prokleju celý svět. Dnes bude další dlouhá noc. Těším se, budu totiž poslouchat CONVULSIVE. Mokvající death metal staré školy! Zahnívající mrtvola!


sumarizace:

Hniloba, špína, chlad, rouhání, smrt. Brazilci na to jdou poctivě, s dobrým řemeslem a spoustou skvělých nápadů navíc. Mám rád mrazivá rána na hřbitově, s chutí znovu a znovu rozmlouvám s nemrtvými. Ctím klasické pohřbívání do hrobu, postupný rozklad těl. Jsem ze staré školy a jako takovému se mi tvorba CONVULSIVE opravdu líbí. Rakve opět praskají, zvuk je zabijácký, přesto rezavý, vokalista má v hrdle chorobu a riffy bolí jako jehly zabodnuté pod nehty. Smrt si nevybírá, na každého jednou dojde. Cítím z desky krvavé kořeny, základy stylu, který mám tolik rád. "The Grotesquery Ruins of Death" mi vlezlo až do morku kostí a nahlodalo moje tělo i mysl. Mokvající mrtvola, návštěva kostnice, nakonec se stejně rozpadneme v prach. Než se tak stane, budu dál poslouchat CONVULSIVE! Skvělý smrtící kov, zahraný od srdce a s velkou silou! Prašivina! Mokvající death metal staré školy! Zahnívající mrtvola!


Asphyx says:

Rot, dirt, cold, blasphemy, death. The Brazilian guys make it by honest way with good craftsmanship and lots of great ideas. I like the chilling mornings on the cemetery, talking to the undead over and over again. I feel the classic burial to the grave, the gradual decay of the bodies. I'm from old school and I really like the creation of CONVULSIVE so much. The coffins are cracking again, the sound is killer and rusty, the vocalist has a disease in his throat, and the riffs hurt like needles pierced under the nails. Death does not choose, it will happen to everyone once. I feel bloody roots from the record, the basics of the style I like so much. "The Grotesquery Ruins of Death" came to my bones and eroded my body and mind. Rotten corpse, a visit of bones-church, at last all of us will break into dust. Before that happens, I'll keep listening CONVULSIVE! Great deadly metal, played from the heart and with great power! Old school soaking death metal! A rotting corpse!


Tracklist:
01. Sickened Rituals Of Flesh And Pus
02. Sweet Death
03. Island Of The Last Zombies
04. Naturom Demonto
05. Incubo
06. Zombie Flesh Eaters
07. Nights Of Terror
08. Plague Of Zombies
09. Wurdulak

band:
Bestial VomitofDeath: vocals
Deoarsprofanum: guitars
Goreterrorist: bass
Splatter: drums


A few questions - interview with death metal band from Brazil - CONVULSIVE.


A few questions - interview with death metal band from Brazil - CONVULSIVE.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Hell-o my friends, what´s up? We are Convulsive from Brazil, it´s great to us say some words here about our band!

We start our band in 2020 after we release the split of Feretral and Spermspawn (our other bands), the idea was born by Magrão, Affonso, Diogo and Splatter, our principal desire was play some brutal and true death metal, the true death metal maked in the late of 80´s and beginning of 90´s.

Our first song released was Sickened Ritual of Flesh and Pus in a demo version, we released the track in youtube and bandcamp to see the repercurssion and what some friends would say. The repercusion was good and we start the plan to release our first full album, and so was born the Grostesquery ruins of death. The album was record one part here in rio de janeiro and the bass recorded in Cuiabá, two states differently and far from other, but today it´s a little detail because with the internet the distance don´t exists.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We record the guitars, drums and vocals in rio de janeiro at Grindhouse´s studio, and Magrão recorded the bass in Cuiabá.

We don´t live too close and to Magrão its some complicated have a trip to rio because he´s work and we too, thinking about this we prefeer record our part in rio and mastering and mixing here too, after Magrão send to us you your bass track.

The production and mastering was maked by Bruno Borges of Grind House and us, and the most difficult was time and money, but the result of the album is too great to us and we are very satisfeid!

The album took six months to be ready, and now is time to spread some rotten death metal and slaughter some ears.

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

We'll release the album here in Brazil in Slipcase CD by the Blasphemy Productions.

In Chile the album probably will be release in K7 by the morbid ways to die records, but don´t have still any forecast.

In Europe we´ll release the CD in Italy limited in 300 copies by the death metal industry records, and in Germany we´ll release in cassete by the rat covenant records. We also receive a proposal from Narcoleptica from Russia but we have not yet closed anything for this release.


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

The author is Affonso Bestial Vomit and all the inspiration comes from horror movies, principally the european stuff. Movies like Zombie 3, Zombi (or zombie flesh eaters from Lucio Fulci), City of the Living Dead, Hell of the living dead. Evil Dead from Sam Raimi, Plague of Zombies from Hammer Films too. Horror Comics like Tales from the Crypt, Eeerie Magazine, Vault of Horror also served as inspiration too.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

The logo was created by Affonso Bestial Vomit, and the graphic designer and pictures manipulations also maked by him too. Deoarsporfanum designed and made the CD´s booklet.

The cover art from the album was drawned by Fernando Giotefeli and we have works from Marcio Blasphemator too like the slipcase cover.

The graphic design is very important to transmit visual horror and complement the lyrics and the ideas from the band. We don´t have website because today we have social media to spread our sickeness and a lot of people use this pages.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Here in Brazil the labels are HellNoise Prod and Blasphemy Productions and we are very satisfied, absolutely satisfied. The work of this label is great, and Oscar Souza have the black flame of extreme metal burning in your rotten body!

We will release the CD in Italy by the label Death Metal Industry Records, in Germany we will release in Cassete by the Rat Covenant Records, and maybe in Russia by the label Narcoleptica.

We never work with this labels, but my other band called Into The Cave was released by Narcoleptica and they are great!!! Great bands are in the cast of this labels and it´s a great pleasure to us!

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

A lot of bands, so much bands my friend!

We love the American Death Metal stuff like Death, Morbid Angel, Deicide, Sindrome, N.M.E, Possessed, Sadistic Intent, Repulsion, Incantation, Mortician, Immolation, Suffocation, Cannibal Corpse, Terrorizer, Imprecation and more.

Canadian Scene like Gorguts, Cryptopsy, Razor, Voivod, old Kataklysm.

European bands like Cancer, Carcass, Bolt Thrower, Napalm Death, Warlord (UK), Gorefest, Pestilence, Sinister,...

Swedish and Finnish bands like Convulse, Entombed, Obscurity, Nirvana 2002, Dismember, Grave, Demilich, Demigod, Sorcery, Vomitory, ...

South American bands are our favorite bands, Headhunter D.C, Slavery, Corpsegrinder, The Endoparasites, Genetic Deformation, Coldblood, Mortus, Mortem, Masacre, Medicine Death, Sarcófago, Old Sepultura, Sextrash, Vulcano, Hellspawn (Sanctifier), Sarcasmo, Fleshgrinder, Gore, Decomposed God,

The new stuff are great too, we have Podridão, Poem´s Death, Open the Coffin, God Funeral, Leprovore, Poisonous, Tyranno, Hoeverde, Blood Incantation, Tombmold, Perdition Temple, Hyperdontia, Encoffination...


Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Only to Blasphemy Productions, the other labels has comes to us after we put our album to free play in our digital platforms.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

We don´t play live until now, unfortunately. How we started activities during the pandemic, we decide to record the album and think about a gigs after the COVID ends.

Magrão lives in Cuiabá, and we live in Rio de Janeiro, we don´t are too close and to play live it´s more complicable.

But we receive some proposes, maybe we play one or two gigs in 2022/2023.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Our plans now is record a new EP and maybe a next full lenght in 2022.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

The death metal maniacs can contact us in facebook(@convulsive666) and instagram (@convulsive666).

Thanx for the interview.

Thanks my friend, thanks for the space and the oportunity!

We wanna send a great horns up to all death metal maniacs around the world, thanks for support and for the words, this is great to us and blood to produce more repulsive and dirty morbid death metal from the catacombs.

Greetings from Brazil and HAIL THE DEATH METAL LEGIONS!!

středa 2. února 2022

Recenze/review - MARTIAL BARRAGE - Agents of the Wolf Age (2021)


MARTIAL BARRAGE - Agents of the Wolf Age
CD 2021, Sinister Sounds Inc.

for english please scroll down

Zohavené tělo, zohavená mysl. Všichni říkali, že ses změnil, že jsi jiný, že máš v očích nenávist. Kříže se obracejí směrem dolů, stačí, když projdeš kolem. Svěcená voda hoří. Ze spaní mluvíš nesrozumitelnou řečí. Tvá kůže je šedivá a zažíváš nekonečnou bolest. Vzýval si temné síly a ty tě také pohltily. Stejně jako nová deska kanadských maniaků MARTIAL BARRAGE. Jsi už jednou nohou v pekle. Když ji posloucháš pořádně nahlas.

Vždy záleží, na jakou stranu se přidáš. Vybral sis silnější. Temnotu. Ostré riffy, rozkládající se tkáně, smrt v očích, zkažená krev a hlavně neskutečný tlak. Tak na mě novinka opět působí. Je divoká, rouhačská, maniakální a smrdí sírou. Vítejte na onom světě, vítejte v záhrobí!


Když poslouchám "Agents of the Wolf Age", tak vím, proč jsem propadl zlu. Pravému a jedinému death black metalu. Jsem hluboko pod zemí a mými průvodci jsou MARTIAL BARRAGE. Krysy tančí na ostrých hranách riffů, každý úder bicích mě zabolí v hlavě a chorobami nasáklý vokál mě utvrzuje v tom, že tenhle rituál se opravdu povedl. Kapela tvořila ve stínu BLASPHEMY, CONQUEROR, AXIS OF ADVANCE, ABOMINATOR, ANGEL CORPSE. Samozřejmě, s vlastním výrazem i nápady. Mučili mě, trápili, nutili se modlit, ale nikdy jsem neodvolal. Při poslechu neuvidíte žádné světlo, jen nahrubo nasekanou tmu. Oceňuji děsivý zvuk, magický obal, ale hlavně spoustu zvrácených motivů, které lze na desce nalézt. Nakonec jsem rád, že jsem byl kdysi prokletý, jinak bych si nemohl podobnou hudbu nikdy užít. Novinka mi připomíná pradávnou mantru, odříkávanou při rituálech plných smrti. Prašivé kosti, vybělené lebky, zaschlá krev. Osudy prokletých vepsané do svědomí, vypálené do kůže. Není kam spěchat, peklo je mým osudem. Ohně zase hoří věčným plamenem a já jsem se stal spolu s nahrávkou jedním tělem, jednou černou duší. Prokletý black death metal ze starých pohřebišť!


Asphyx says:

A mutilated body, a mutilated mind. Everyone said you were different, that you were different, that you had hate in your eyes. The crosses turn downward, you just walk by. The holy water burns. In your sleep, you speak an unintelligible language. Your skin is grey and you experience endless pain. You invoked dark forces and they consumed you too. Just like the new album from Canadian maniacs MARTIAL BARRAGE. You already have one foot in hell. If you listen to it loud enough.

It always depends on which side you join. You chose the stronger side. The darkness. Sharp riffs, decomposing tissue, death in the eyes, corrupted blood, and most of all, incredible pressure. That's what the new stuff is doing to me again. It's wild, blasphemous, maniacal and reeks of brimstone. Welcome to the beyond, welcome to the afterlife!


Listening to "Agents of the Wolf Age", I know why I fell for evil. The one and only death black metal. I'm deep underground and my guides are MARTIAL BARRAGE. The rats dance on the sharp edges of the riffs, every drum beat makes my head hurt and the disease-soaked vocals make me believe that this ritual has really worked. The band formed in the shadow of BLASPHEMY, CONQUEROR, AXIS OF ADVANCE, ABOMINATOR, ANGEL CORPSE. Of course, with their own expression and ideas. They tortured me, tormented me, made me pray, but I never recanted. Listening to them, you won't see any light, just coarsely chopped darkness. I appreciate the eerie sound, the magical cover art, but most of all the many twisted motifs that can be found on the record. In the end, I'm glad I was once cursed, otherwise I could never enjoy music like this. The novelty reminds me of an ancient mantra chanted during death-filled rituals. Scabby bones, bleached skulls, dried blood. The fates of the damned inscribed on the conscience, burned into the skin. There's no hurry, hell is my destiny. The fires burn again with an eternal flame and I have become one body, one black soul with the record. Cursed black death metal from the old burial grounds!

Tracklist:
01. Agents Of The Wold Age
02. Die Hemannschlacht
03. Arhangelul
04. Valour Invocation
05. Strategos
06. Plague Unto A Pestilence
07. Power Is My Mistress *
08. Damien *
09. Upon Four Limbs

úterý 1. února 2022

Recenze/review - GOREKAUST - Putrefied Icon (2021)


GOREKAUST - Putrefied Icon
EP 2021, vlastní vydání

for english please scroll down

Otevírám další rakev a musím odvrátit pohled. Ve tváři dávno mrtvého je stále vepsáno až příliš bolesti. Poslední zbytky mokvajících tkání vlají v mírném větru. Potrhané pavučiny, lebka bez očí, přesto jako by se na mě stále dívala. Uprostřed podzemí, jako nějaký starý archeolog, objevuji další z kapel, které ctí poctivý smradlavý death metal. Odkrývám jednotlivé vrstvy, opatrně a s radostí, že jsem objevil nový skvělý hrob.

Je to tak, finští GOREKAUST jsou novou skupinou, hrající teprve od roku 2020. Přesto mám pocit, že patří do záhrobí odjakživa. Stačí se zasnít a člověk je zpět v devadesátých letech, pryč od současného falešného světa. Přehrabuji prašivé kosti a jsem nadmíru spokojen.

 

GOREKAUST na to jdou přesně způsobem, jakým to mám tolik rád. Bez příkras, bez zbytečností, hezky syrově, špinavě. Co na tom, že jsme vše již tisíckrát slyšeli. To se dá dnes napsat vlastně o každé kapele. Mě nevadí, že se pánové inspirovali ve starých mrtvých knihách. Pro mě je důležitější, že mě nové EP "Putrefied Icon" baví. Je to v podstatě jednoduché. Každý den prosévám mezi prsty spoustu novinek, různých tipů a slyším mnoho hudby. A vybírám si jen tu, která se mi líbí a o které chci napsat. Nehledejte v tom nic jiného. Finové to se mnou umí. Nechali mi alespoň na nějaký čas zapomenout na přetvářku a klam, kterých je všude kolem čím dál tím více a vzali mě na reálný výlet do opuštěných katakomb. Hraje se zde, jak jinak, chladný a surový smrtící kov. Kluci se toho nebojí, svým přístupem trošku připomínají kolegy MORBIFIC. Jak říkám, nic pro slabé povahy a milovníky uhlazených a přehledných motivů. Tady se opravdu přehrabuje ve starých hrobech. Nic víc, ale také nic méně. Nechte moji maličkost nadále hnít v katakombách bez světla. Dokud budou vznikat smečky jako GOREKAUST, tak bude o čem psát, co podporovat a hlavně, co poslouchat. Morbidní death metal, u kterého shnijete zaživa!



Asphyx says:

Not everyone is allowed to enter the grave. The first and most important thing you have to do - is believe. It is also expected a certain amount of empathy, a susceptibility to dark matters. You must not be afraid of dirt, gross darkness and unreal winters. Many people run away on the beginning. The rest of us listen to genuine death metal. Dreadful answers to questions of death. We rake in old bones, pray to fallen idols, and worship truthfulness and credibility. Today I have another morbid tips for devastating music for you. What would you say about an excellent blood-soaked death metal?

"Putrefied Icon" is an album that meets the highest requirements for grave rituals. It has the perfect sick sound. It stinks of sulphur and spoiled blood. It reminds of an old wound that never heals. It had to be recorded somewhere deep underground, because only the first few tones are enough and the putrefaction starts immediately. GOREKAUST are very good composers, they can completely cover me in impermeable cobwebs. Great sound also contributes a lot. This is death metal literally soaked in old diseases that have been stored in abandoned catacombs since the 1990s. GOREKAUST quote from a book called Death with an overview and morbid elegance. All demons of darkness would certainly recommend the album. Just like me. It is the perfect essence of old school death metal!




Tracklist:
01. Grinding The Rotten Angels Of God
02. Putrefied Icon
03. Black Prowler Of The Abyss
04. Transforming Myself Into Jesus Christ And Then Commiting Suicide

band:
Jami Mehtonen - Vocals, drums, bass
Matias Konkonen - Lead guitar
Samu Eronen - Rhythm guitar

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine