DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 26. srpna 2022

KNIŽNÍ TIPY - Hrobník - Oliver Pötzsch (2022)


Hrobník - Oliver Pötzsch
2022, Kalibr

Do Vídně se chystáme s rodinou už nějaký čas. Teď už ale vím, že se půjdu podívat na trošku jiná místa, než která uvádí turistický průvodce. Po přečtení Hrobníka se dívám na tohle město přece jen trošku jinak. Jedná se o příběh z roku 1893, po ulicích jezdí tramvaje tažené koňmi, František Josef je v dobré kondici a na čerstvě založenou kriminální policii přijíždí mladík z Německa, aby zavedl nové metody vyšetřování. Setkává se u podivně provedených sériových vražd s hrobníkem, který je pokračovatelem dlouhé generace tohoto řemesla. Příběh je opravdu temný, v momentech, kdy autor čerpá informace z almanachu sepsaného právě hrobníkem (a mimochodem praprapra dědečkem autora) opravdu morbidní. Nic pro slabé povahy, ale kniha je tím o nějaký řád uvěřitelnější.

Když si to vezmu kolem a kolem, tak detektivní příběh není zase tak překvapivý, ale vše vyváží autorova v podstatě dokonalá znalost reálií tehdejší Vídně. Muselo to stát roky příprav, ale podařilo se. Manželka měla Vídeň kdysi na nástavbě jako průvodkyně a ví o ní vlastně všechno, ale i ona byla překvapena, kolik nových informací se dozvěděla. Pro mě bylo hrozně příjemné se nechat přenést do doby, kdy s telefonem uměl jen málokdo, o některých postupech se ve zkostnatělé a nepružné policii ještě nevědělo. Měl jsem pocit, že se opravdu procházím ulicemi, jezdím koňkami do chudinských čtvrtí. Pracuje v nich mnoho přistěhovalců, které místní moc nemusí. Jsou totiž prý tupí a nejde jim o nic jiného, než o to vydělat si. Dělají nepořádek, pijí (ano, jsme jimi my Češi). Co jen mi to připomíná? 

Zajímavá je ještě jedna věc. Jednak mapka (miluju staré mapy!), která je vložena v úvodu knížky a pak takové ty drobnosti, které jsme převzali. Některá jídla, kávu, ale třeba i postupy a modely chování. Leopold, mladý vyšetřovatel a hlavní postava knížky (spolu s podivínským hrobníkem), se snaží být na tehdejší dobu moderní. Kouří třeba cigarety, obléká se jinak než ostatní. Stačilo pár kapitol a hned jsem si ho oblíbil. To je pro mě osobně u detektivek hrozně důležité. Nedokázal bych číst o někom, kdo by mě štval. Vraždy jsou samozřejmě šílené, brutální, vyšetřování se zpočátku motá v kruhu, Leopold naráží neustále na své tupé kolegy, kteří si myslí, že ví všechno a nejsou přístupní novým věcem. V tom jsme se také moc nezměnili, co říkáte?

Tehdejší Vídeň máme zafixovanou jako město plné kaváren, šviháků v kloboucích, honosných večírků, velké administrativy a samozřejmě valčíku. Pod povrchem se ale rozprostírá hnus a špína. Chudoba a násilí. Smrt chodí uličkami a nezná slitování. Pro mě byla knížka až magicky tajemná a hlavně nesmírně zajímavá a napínavá. Obsahuje vše, co mám na tomhle žánru rád. Je to takový ten poctivý příběh, které se kdysi psávaly. Hlavně je uvěřitelný, dokonce si myslím, že autor čerpal z nějakých starých spisů (někde jsem to četl, ale nemůžu to už dohledat, tak to berte s rezervou). Měl jsem zrovna týden, kdy mě v šílených vedrech postihla horečka. Chodil jsem sice do práce, ale odpoledne jsem nebyl schopný dělat skoro nic. Tahle knížka se stala mojí společnicí a chvílemi se přenesla i do mých snů. Přemýšlel jsem, jakým směrem se bude děj dále ubírat. Fantazie pracovala i v horečnatých stavech na plné obrátky. 

Moje první setkání s Oliverem Pötzschem dopadlo nadmíru dobře. Seženu si další knížky. O to se nebojte. Vlastně jsem si pro sebe objevil další svět. Tak snad jsem vás dostatečně navnadil. Pokud máte tenhle žánr rádi, neváhejte ani chvilku. Vídeň čeká. Snad se tam na podzim podívám. Opatrujte se a děkuji za pozornost.

------------------------------------------------------------------------------------------------------

1893: Augustin Rothmayer pracuje jako hrobník na známém vídeňském ústředním hřbitově. Nevrlý podivín je současně velmi sečtělý a vzdělaný samouk. Ve volných chvílích sepisuje Almanach pro hrobníky. Inspektor Leopold von Herzfeldt ho však připraví o klid. Mladý policista totiž potřebuje odborníka na vše, co souvisí se smrtí. Vyšetřuje brutální vraždy vídeňských služek. Každá z nich byla nemilosrdně probodnuta kůlem. Hrobník ví, že tímto způsobem byli od dávných dob nebožtíci drženi ve svých hrobech, aby neškodili živým. Řádí snad ve Vídni vrah věřící v upíry?


------------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 25. srpna 2022

News! - EMPIRE DROWNS - Purity - lyric video!


EMPIRE DROWNS "Purity" lyric video



Delivering a tasteful blend of old-school doom/death-laden metal and dark, gothic rock, Denmark's EMPIRE DROWNS is finally ready with the release of their debut album following the 2013 EP “Bridges”.

The first song to be known from the upcoming record is “Purity”, a long and captivating dirge featuring all the trademarks that put Empire Drowns in the map of every doom/death metal fan ten years ago. Early Nineties doom/death metal inspired by Paradise Lost, My Dying Bride & Anathema beautifully performed by a band featuring members and ex-members from Withering Surface, A Sun Traverse, Saturnus & Urkraft.


Empire Drowns' debut album will be released in the Fall of 2022.

Lineup:
Thomas Birk - guitars
Kim Jørgensen - drums
Anders Ro Nielsen - keys
Marco Angioni - bass
Michael Hvolgaard Andersen - vocals

Digital single:

Web:


------------------------------------------------------------------------------------------------------

Recenze/review - FLESHROT - Unburied Corpse (2022)


FLESHROT - Unburied Corpse
CD 2022, Me Saco un Ojo Records

for english please scroll down

Pokaždé se těším, ale mám také obavy. Nikdy nevíte, co vás při exhumaci starých hrobů čeká. Někdy jenom smrdí zatuchlinou a pár kostí naskládaných v rakvi je jen slabým otiskem historie, ale mnohdy se začnou ozývat divné zvuky, maso smrdí sírou a lebka se směje v hrůzných rytmech. Tenhle případ nastává v momentech, když potkám nějakou dobrou novou kapelu. O texaských FLESHROT jsem slyšel poprvé v roce 2020, když vydali své první demo. Bylo dobré, ale trpělo horším zvukem.

Letos mě novinka "Unburied Corpse" doslova smetla z povrchu zemského. Divoké, prašivé riffy, dunivé bicí, hlas bestie. Co víc si může starý fanoušek smrtícího kovu a pohřbů do země vlastně přát? Myslím, že se album opravdu povedlo. Už po několika prvních setkáních mi vypálilo cejch přímo do mozku. 


FLESHROT uctívají základy stylu, to je bez debat. Jsou slyšet odkazy na MASTER, DEATH, INCANTATION i MORBID ANGEL (určitě mě doplníte), ale o to tady ani nejde. Mě vždycky hlavně zajímalo, zda kapela hraje od srdce, myslí to vážně. Musí mít dobrý zničující a prašivý zvuk, morbidní obal a skladby v sobě musí mít hnilobu a špínu. Bez toho se v death metalu neobejdete. Je to svým způsobem dar a FLESHROT tohle všechno mají. To vám podepíšu vlastní krví. Jako bych se přehraboval ve staré rakvi z devadesátých let minulého století. Když zazní první riff, kosti se rozpadnou v prach. Vše obestře temnota a vy si můžete naplno užít pestrou paletu chmurných a nihilistických nálad. Podobné společné výlety na onen svět, směrem do pekla, jsou jasným důkazem toho, že se nahrávka opravdu povedla. "Unburied Corpse" žhne a pálí, zároveň je chladné a mrazivé. Možná jste byli také někdy účastníky povedené exhumace. Vždycky si představuji, co nebožtík kdysi zažil, jaký měl život, jakou smrt. Ta v provedení FLESHROT je návyková, je jako nějaká zlá choroba, která čeká na vaši sebemenší chybu. Troufám si tvrdit, že se tenhle zásek do plesnivé rakve vydařil. Kolem cesty leží zohavená těla našich předků. Asi také poslouchali podobné desky. Nedivím se, novinka je skvělá! Zadře se vám pod kůži, rozdrtí vás na malé kousky, shnijete u ní zaživa! Morbidní, prašivá, zkažená death metalová krev!


Asphyx says:

I always look forward to it, but I'm also worried. You never know what you're gonna find when you exhume old graves. Sometimes it just smells rotten and the few bones stacked in the coffin are a faint imprint of history, but often strange noises start to be heard, the flesh smells of sulphur and the skull laughs in horrible rhythms. This is the case when I meet a good new band. I first heard of Texas' FLESHROT in 2020 when they released their first demo. It was good, but suffered from a worse sound.

This year, the new release "Unburied Corpse" literally blew me away. Wild, dusty riffs, thunderous drums, the voice of the beast. What more could an old fan of death metal and burying himself in the ground really want? I think the album was really good. It burned a mark right into my brain after the first few sessions.


FLESHROT worship the basics of style, no doubt about it. You can hear references to MASTER, DEATH, INCANTATION and MORBID ANGEL (I'm sure you'll complete me), but that's not even the point here. I've always been mostly interested in whether a band plays from the heart, whether they mean it. It has to have a good devastating and dusty sound, morbid cover art and the songs have to have rot and filth in them. You can't do death metal without this. It's a gift in a way, and FLESHROT have all of that. I'll sign it with my own blood. It's like rummaging through an old coffin from the 1990s. When the first riff hits, the bones crumble into dust. Darkness envelops everything, and you can enjoy a variety of gloomy and nihilistic moods. Such joint excursions to the other world, towards hell, are a clear proof that the recording has really succeeded. "Unburied Corpse" glows and burns, it's cold and chilling at the same time. Perhaps you too have been a participant in a hilarious exhumation. I always imagine what the deceased once experienced, what kind of life they had, what kind of death. The one performed by FLESHROT is addictive, like some evil disease waiting for your slightest mistake. I dare say this hit on the moldy coffin was a success. Around the road lie the mutilated bodies of our ancestors. They probably listened to records like this too. I'm not surprised, the new stuff is great! It'll get under your skin, it'll crush you to pieces, it'll rot you alive! Morbid, dirty, wicked death metal blood!


Tracklist:
01. Wrapped In Entrails
02. Intricate Dissection
03. Draining The Liquefied Remains
04. Unburied Corpse
05. Post Burial Extractions
06. In Filth And Pain
07. Haunted Visions Of Sick Depravities

středa 24. srpna 2022

Recenze/review - TO THE DOGS - Light the Fires (2022)


TO THE DOGS - Light the Fires
CD 2022, Life After Death

for english please scroll down

Drtíme staré kosti a stále nás to baví. Další těla, další bílé lebky. Zavřeni v podzemí, děláme práci, která je  těžká a náročná. Nic pro slabé povahy. Stejně jako hudba, kterou u toho posloucháme. Znovu zvedám kladivo. Slyším ozvěny ze záhrobí. Jedna mrtvola se posadila ve své rakvi. Posloucháme novou desku maniaků TO THE DOGS a tak nám vůbec nepřijde divné, že nám podříznou hrdlo ostrým nožem.

Tančíme na svých vlastních hrobech a užíváme si surovou kombinaci starého thrashe, crustu, blacku i death metalu. Muzika těchto šílenců je stará jako rakve, které k nám chodí na likvidaci. Pomáhá nám drtit prašivé kosti, pomáhá nám přežít v dnešním zkaženém světě.


TO THE DOGS si jedou to svoje, hezky ve stylu klasiků VENOM, NIFELHEIM, VULCANO, MORBID SLAUGHTER, DEATHHAMMER, PENTAGRAM CHILE, AURA NOIR, DESASTER, PROTECTOR, POSSESSED. Neohlížejí se napravo ani nalevo. Jsou nekompromisní, špinaví, uvěřitelní a opravdoví jako smrt. Líbí se mi zvuk, obal, ale hlavně obrovské množství energie, které mě pokaždé doslova přiková na zeď. Tohle je záležitost pro staré, prašivé psy, kteří zvednou hlavu jen v případě, když hraje něco dobrého. Podobné záležitosti mi samozřejmě kolují již dlouhé roky v krvi. Jsou mojí součástí a tak nemohu hodnotit jinak, než velmi vysoko. "Light the Fires" je deskou, která vám vezme na výlet přímo do pekla. Spálí vás na popel a rozpráší na dávno opuštěných pohřebištích. Pánové jsou věrni tradičním postupům, na nic si nehrají a já jim jejich hrobařskou práci věřím bezezbytku. Až půjdu ráno zase temnými ulicemi, jsem si naprosto jistý, že mi budou hrát do uší. A to pořádně nahlas. Namíchány jsou zde totiž všechny potřebné ingredience pro pořádnou pařbu v márnici. Drtíme staré kosti a stále nás to baví. Další těla, další bílé lebky. Zavřeni v podzemí, děláme práci, která je  těžká a náročná. Nic pro slabé povahy. Stejně jako hudba, kterou u toho posloucháme. Znovu zvedám kladivo a zapínám přehrávač. "Light the Fires" se nebývale povedlo. Album, které vás rozdrtí na prach! Black, thrash, crust metalový zásek přímo do našich černých duší!


Asphyx says:

We're crushing old bones and we're still having fun. More bodies, more white skulls. Locked underground, doing a job that's hard and demanding. Not for the faint of heart. Just like the music we listen to. I'm picking up the hammer again. I hear echoes from beyond the grave. A corpse has sat down in its coffin. We're listening to a new record by maniacs TO THE DOGS, so it's not strange at all that they're going to slit our throats with a sharp knife.

We dance on our own graves and enjoy the raw combination of old thrash, crust, black metal and death metal. The music of these madmen is as old as the coffins that come to us for disposal. It helps us to crush our dusty bones, it helps us to survive in today's corrupt world.


TO THE DOGS do their own thing, in the style of classics VENOM, NIFELHEIM, VULCANO, MORBID SLAUGHTER, DEATHHHAMMER, PENTAGRAM CHILE, AURA NOIR, DESASTER, PROTECTOR, POSSESSED. They do not look to the right or left. They are uncompromising, dirty, believable and real as death. I love the sound, the cover art, but most of all the massive amount of energy that literally drives me up the wall every time. This is a thing for mangy old dogs who only raise their heads when something good is playing. Of course, stuff like this has been in my blood for years. They are a part of me, and so I can't rate them other than very highly. "Light the Fires" is a record that takes you on a trip straight to hell. It will burn you to ashes and scatter you in long abandoned burial grounds. The gentlemen are loyal to traditional methods and I trust their gravedigger work completely. When I walk down the dark streets again in the morning, I'm pretty sure they'll be playing in my ears. And they'll be loud. All the ingredients for a good party in the morgue are mixed here. Crushing old bones and still having fun. More bodies, more white skulls. Locked underground, we're doing a job that's hard and demanding. Not for the faint of heart. Just like the music we listen to. I pick up the hammer again and turn on the player. "Light the Fires" is unprecedentedly good. An album that will crush you to dust! A black, thrash, crust metal blast straight into our black souls!


about TO THE DOGS on DEADLY STORM ZINE:



Tracklist:
01. No Mercy (02:57)
02. Rabid (02:53)
03. Gates (03:05)
04. Sacrifice (02:19)
05. All Hail Death (03:07)
06. Funeral (02:53)
07. Nomad (02:19)
08. Abductor (02:58)
09. Reaper (03:03)
10. To the Dogs (03:34)
11. Desecration (02:38)


https://open.spotify.com/artist/3CW1RvD0NIWcXUN8HJlYeb?si=2ILjsJiIQHGUO_VUdWlTYg&nd=1

úterý 23. srpna 2022

Recenze/review - SEDIMENTUM - Suppuration morphogénésiaque (2022)


SEDIMENTUM - Suppuration morphogénésiaque
CD 2022, Memento Mori / Me Saco un Ojo Records

for english please scroll down

Rezavý nůž, zabodnutý přímo do břicha. Snět, která započala svoji práci. Jsi nakažený, hniješ zaživa. Stáváš se pomalu nemrtvým a nevíš, jestli je to díky mokvající ráně nebo poslechem nové desky šílenců SEDIMENTUM. Pokud rádi a často trávíte svůj čas v temnotě, neváhejte ani chvilku. Tady se hraje upřímně, surově, s nadšením pro poslední věci člověka. Neboj, už to nebude dlouho trvat a budeš mezi námi, mezi přízraky.

SEDIMENTUM je pro mě novým jménem. A nutno rovnou napsat, že mě jejich tvorba velmi zaujala. Pánové hrají přesně tím způsobem, jaký mám nejraději. Ošklivě a plesnivě, s takovou tou černou jiskrou, která vám musí být dána. Jinak pravý death metal nikdy nepochopíte. Nůž zajíždí hlouběji do vnitřností a já se usmívám. Už to nebude dlouho trvat a stanu se konečně zombie. 


"Suppuration morphogénésiaque" je napsáno zkaženou krví. Na starý pergamen, nalezený v hrobě padlého mnicha. Inspiraci pánové čerpali ve stejných katakombách jako INCANTATION, FUNEBRARUM, DISMA, PHRENELITH, UNDERGANG, SLUGATHOR, TOMB MOLD, UNDEATH. Kanaďané jsou typickými představiteli toho nejopravdovějšího undergroundu. Jejich skladby jsou složeny s jasným úmyslem vykostit vás zaživa. S řemeslnou zručností, zvukem, ani obalem nemám žádný problém. Naopak, je slyšet a vidět, že všichni zúčastnění rozumí své morbidní práci. SEDIMENTUM jsou jako parta zkušených hrobníků, kteří se učili od mistrů v oboru. Zároveň přinášejí nový, pěkně zahnívající a smradlavý vítr do katakomb. Poslech se tak stává dokonalou exhumací, případně ohledáním staré mrtvoly. Je vám doufám jasné, jak zemřela. Ano, někdo ji probodl rezavým nožem. V temné uličce, s jasným úmyslem. Pohodit tělo mezi odpadky a nakreslit nad něj pentagram. Alespoň tak na mě "Suppuration morphogénésiaque" působí a tak ji vnímám já. Rád se k nové desce vracím, postupně se stala mojí součástí, krví, která mi jako nějaká stará choroba začala kolovat v žilách. Chladné, mrazivé melodie, ozvěny ze záhrobí, mokvající rány, u kterých nikdy nejde zastavit krvácení. SEDIMENTUM nám přinášejí jenom absolutní zlo. Je na čase otevřít další hrob a přidat pořádně hlasitost. Temný, čerstvě otevřený, death metalový hrob!


Asphyx says:

A rusty knife stabbed right through the stomach. A dream that has begun its work. You're infected, you're rotting alive. You're slowly becoming undead, and you don't know if it's because of the swelling wound or listening to the new record from the insane SEDIMENTUM. If you like and often spend your time in the dark, don't hesitate a moment. Here, the music is honest, raw, and enthusiastic. Don't worry, it won't be long before you're among us, among the ghosts.

SEDIMENTUM is a new name for me. And I have to say that I'm very interested in their work. They play in the way I like best. Ugly and mouldy, with that black spark that you have to be given. Otherwise you will never understand true death metal. The knife goes deeper into my gut and I smile. It won't be long now before I finally become a zombie.


"Suppuration morphogénésiaque" is written in tainted blood. On an old parchment found in the grave of a fallen monk. The gentlemen drew inspiration from the same catacombs as INCANTATION, FUNEBRARUM, DISMA, PHRENELITH, UNDERGANG, SLUGATHOR, TOMB MOLD, UNDEATH. The Canadians are typical representatives of the truest underground. Their songs are composed with the clear intention to bone you alive. I have no problem with the craft, the sound, or the cover art. On the contrary, you can hear and see that everyone involved understands their morbid work. SEDIMENTUM are like a bunch of experienced gravediggers who have learned from the masters of the profession. At the same time, they bring a new, pretty rotten and smelly wind to the catacombs. Listening to them becomes the perfect exhumation or viewing of an old corpse. I hope it's clear to you how she died. Yes, someone stabbed her with a rusty knife. In a dark alley, with clear intent. To toss the body in the garbage and draw a pentagram over it. At least that's how "Suppuration Morphogénésiaque" strikes me, and that's how I see it. I like to come back to the new record, it gradually became a part of me, a blood that started to circulate in my veins like some old disease. Cold, chilling melodies, echoes from beyond the grave, swollen wounds that never stop bleeding. SEDIMENTUM bring us only absolute evil. It's time to open another grave and turn up the volume. A dark, freshly opened, death metal grave!


Tracklist:
01. Krypto Chronique II
02. Excrétions Basaltiques
03. Suppuration Morphogénésiaque
04. Funestes Manifestations
05. Nécromasse
06. Supplice
07. Un Grotesque Panorama



pondělí 22. srpna 2022

Recenze/review - HEADLESS DAWN - Crap on Demand (2022)


HEADLESS DAWN - Crap on Demand
CD 2022, Meat 5000 Records / Into It Records

for english please scroll down

Nechte mě být! Já nechci slyšet vaše názory! Ne, vážně. Už je toho moc. V dnešní době se každý vyjadřuje ke všemu. I když tomu vůbec nerozumí. Stačí si ráno otevřít zprávy a vyhrne se na vás jenom špína, hnus a lidská nenávist. A to nemluvím o sociálních sítích. Od té doby, co se musíme neustále ohlížet na tupý dav, jde to s námi z kopce. Jakoby se společnost zmítala v nějaké ošklivé křeči, ze které nemůže ven. Už zase slyším vaše hloupé hlasy. Proč, řekněte mi proč? Musím si vyčistit myšlenky. Jsou vlastně jen dvě možnosti. Buď si vystřelit mozek z hlavy a nebo si pustit nahrávky, jako je ta od holandských HEADLESS DAWN.

Levice a pravice, debilové na obou stranách. Politika je svinstvo, na který nemám žaludek. Místo toho raději tančím na hrobech. Ve společnosti téhle party je mi velmi dobře. Hrají totiž grindcore ze staré školy. Který je poctivý, surový, nekompromisní. A jestli mě budeš ještě chvilku štvát, tak ti ho hodím pořádně nahlas přímo do ksichtu!


Táhněte všichni k čertu! Co takhle trošku pokory, to vás nenapadlo? To nemůže mít nikdo jiný názor? "Crap on Demand" bych pouštěl z tlampačů všem, kdo zase jednou půjdou na demonstraci proti všemu. Profesionální rebelové, nové symboly zla. Historie se opakuje se železnou pravidelností. Jsme nepoučitelní. A víte co, je mi to už dávno jedno. Ztratil jsem víru v lidi, stejně jako v nějakém sci-fi z osmdesátých let. Raději si narvu pod tlakem do uší desky jako "Crap on Demand". Je to nářez, který mi pomáhá přežít. S parádním syrovým a špinavým zvukem. S obalem, který je otiskem vašich zvrácených myšlenek. Album ctí základy stylu grind core, tak jak je vnímaly smečky jako REPULSION, TERRORIZER, CARNIVORE, S.O.D., NAUSEA, IMPETIGO, MACHETAZO, případně staří CARCASS. Tak co kámo, řekneš mi zase něco hnusného přímo do očí nebo se budeš jen ukrývat za obrazovkou? Na to nemáš koule, co? Doba je nějaká podivná a asi už jsem starý na to, abych jí rozuměl. Jakoby vypluly všechny hnisavé věci na povrch. Všechno tohle se odráží i v tvorbě HEADLESS DAWN. Jsou naštvaní a vzteklí jako já. Možná právě proto se mi nahrávka tolik líbí. Bylo mi ctí o ní napsat. Alespoň někde mi rozumí, alespoň někde se nebojí říznout přímo do živého. Tohle je úder kladivem přímo do ksichtu! Nechte mě být! Já nechci slyšet vaše názory! Já chci poslouchat "Crap on Demand"! Zničující old school grindcore tsunami!


Asphyx says:

Leave me alone! I don't want to hear your opinions! No, really. It's too much. Nowadays, everybody has an opinion on everything. Even if they don't understand it. All you have to do is open the news in the morning and all you get is dirt, filth and human hatred. Not to mention social media. Since we have to constantly look to the dumb crowd, it's going to fuck with us. It's like society is in some kind of nasty spasm it can't get out of. I can hear your stupid voices again. Why, tell me why? I need to clear my mind. There are really only two choices. Either blow your brains out or listen to records like this one by Dutch HEADLESS DAWN.

Left and right, assholes on both sides. Politics is crap I don't have the stomach for it. I prefer to dance on graves instead. I'm very enjoying the company of this band. They play old-school grindcore. That's honest, raw, uncompromising. And if you piss me off any more, I'll throw it right in your face, loud and clear!


Go to hell, all of you! How about a little more humility, don't you think? Can't anyone have a different opinion? I'd be playing "Crap on Demand" from the speakers to anyone who goes to a demonstration against everything again. Professional rebels, the new symbols of evil. History repeats itself with iron regularity. We are unteachable. And you know what, I don't care anymore. I've lost faith in people, just like in some 1980s sci-fi. I'd rather put records like "Crap on Demand" in my ears. It's the massacre that helps me survive. With a great raw and dirty sound. With a cover that's an imprint of your perverted thoughts. The album honours the foundations of the grind core style as perceived by bands like REPULSION, TERRORIZER, CARNIVORE, S.O.D., NAUSEA, IMPETIGO, MACHETAZO, or the old CARCASS. So, buddy, are you gonna say something nasty to my face again or are you just gonna hide behind the screen? You don't have the balls, do you? It's a strange time and I guess I'm too old to understand it. It's like all the rotten things have come out. All of this is reflected in the work of HEADLESS DAWN. They're as angry and furious as I am. Maybe that's why I like the record so much. It was an honor to write about it. At least somewhere they understand me, at least somewhere they're not afraid to cut right to the chase. This is a hammer blow right in the face! Leave me alone! I don't want to hear your opinions! I want to hear "Crap on Demand"! A devastating tsunami of old school grindcore!


tracklist:
1. Prophets Of Profit
2. Poisoned By Politics
3. Conflicting Theorists
4. Crucifriction
5. New World Genocide
6. Pervert Predator
7. Parliament Of Injustice
8. Neurocrats
9. Controlled Alt Deceit
10. Needless Needles
11. Groundzero Earth
12. Woke Or Wide Awake
13. Cyber Hysteria
14. Scandinavian Scooter Massacre
15. Human Cockroaches 16. WarHunger

Headless Dawn are: C - P - W



neděle 21. srpna 2022

Recenze/review - ROTHEADS - Slither in Slime (2022)


ROTHEADS - Slither in Slime
CD 2022, Memento Mori

for english please scroll down

V mlhavém oparu, o zdánlivé samotě. Ploužíš se tmou. Obepíná tě chlad a beznaděj. Cesta sice může někdy být cílem, ale tahle vede jenom do močálů, ze kterých není návratu. Samota duše je stav, ale ty tu sám nejsi. Hladový mívá zbystřené smysly a tak můžeš spatřit první protáhlé stíny. Přišly si pro tebe. Mluví beze slov, skřehotají a děsí vše živé i neživé. Pomalu se propadáš do bažiny. Vtahuje tě dovnitř, zalykáš se vlastním strachem. Když konečně potkáš dámu s kosou, je to pro tebe vysvobození. Teď už se můžeš soustředit pouze na hudbu.

Rumunské death metalisty ROTHEADS jsem si pro sebe objevil již v roce 2018, když jsem jim psal recenzi na jejich předchozí album "Sewer Fiends" (recenze i malý rozhovor jsou odkazovány dole pod článkem). Letos znovu opustili své katakomby, aby nás poctili další porcí syrového, temného a chladného death metalu prvotřídní kvality.


Každý riff je ostrým hřebem, který je mi pod tlakem zatloukán do hlady. Jsem zavřený ve staré kobce a užívám si atmosféru plnou temnoty a mrazu. ROTHEADS hrají postaru a to velmi dobře. Čerpají inspiraci u vzorů jako jsou AUTOPSY, INCANTATION, CARNAGE, GRAVE, ASPHYX, ABHORRENCE, SENTENCED, DEMIGOD, DEPRAVITY , CONVULSE, ABSCESS, CRYPTIC BROOD. A nutno rovnou napsat, že dělají svoji morbidní práci velmi dobře. Jsem při poslechu opravdu spokojený. Otevírám staré rakve, prosévám mezi prsty prach. Přemýšlím o posledních věcech života. Užívám si masivní zvuk, s chutí se podívám i na černobílý prach. Jsem na druhé straně, na onom světě. ROTHEADS se povedlo nahrát nejen skvělou stylovou desku, ale také album, které zabíjí na potkání. Mám opravdu pocit, že jsem ve smradlavých bažinách a bořím se pomalu do bahna. Dusím se jednotlivými skladbami, umírám a znovu se rodím. Mraky jsou nízko a přízraky se kývají do rytmu. Smrt a tma, nekonečná temnota, nihilismus. Tohle všechno na nahrávce najdete. "Slither in Slime" je pro mě velkým překvapením. Masivní, démonické album, které vás pohřbí zaživa!


Asphyx says:

I like records that get into my blood gradually, slowly. "Slither in Slime" is like a poison penetrating my veins. Dreadful, old death metal, disease-soaked songs, an odor of death and fear. All this you will find here accurately and expertly dosed. It's nice to be locked in a wooden casket called ROTHEADS.

I have been wandering the underworld for a long time and I can safely declare that the album "Slither in Slime" definitely worth for listening and closer inspection. QUESTION grabbed death metal in a similar way as AUTOPSY, INCANTATION, CARNAGE, GRAVE, ASPHYX, ABHORRENCE, SENTENCED, DEMIGOD, DEPRAVITY, CONVULSE, ABSCESS, CRYPTIC BROOD do. This is exactly the kind of dark death metal with rotten elements that can evoke. I recommend visiting the cemetery in the evening with headphones, a long walk through the night streets, or a room full of darkness and winter. At these moments, the album stands out best. I enjoy a gloomy, wrinkling sound, watching the motive on the cover. It was as if someone had ripped another piece of flesh out of my body with each riff. I walk among the shadows, sifting the dust of the dead in my hands. I open old coffins, sifting the dust between my fingers. I think about the last things of life. I enjoy the massive sound, I enjoy the black and white dust. I'm on the other side, in the other world. ROTHEADS have managed to make not only a great stylistic record, but also an album that kills on cue. I really feel like I'm in a stinking swamp, slowly sinking into the mud. I'm suffocating through each song, dying and being born again. The clouds are low and the ghosts sway to the rhythm. Death and darkness, endless darkness, nihilism. You'll find all this on the record. "Slither in Slime" is a big surprise for me. A massive, demonic album that will bury you alive!



about ROTHEADS on DEADLY STORM ZINE:



Tracklist:
01. Vampyric Inbreeding
02. Lost In The Cemetery Gardens
03. Gut Mauled
04. Gore Coffin
05. Spectral Visitation
06. Skin Forest
07. Dragged Through Existence

Lineup:
Spurcăciune - guitars/vocals
Bîrsatan - bass guitar
Omu' Rău - guitars
Potaie - drums

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh tří stý šedesátý pátý - Každý je někým jiným



Příběh tří stý šedesátý pátý - Každý je někým jiným

Stejně je to divné. Nebo možná ne. Taky nepůsobím zrovna jako zástupce většinového davu. Dlouhé vlasy, metalové triko, roztrhané džíny. Křivák. Už jsem vypadal jako stará metla. Ve dvaceti. Pořád to ale nepůsobilo nepatřičně tím způsobem, že bych byl zastydlý. Móda se koneckonců vrací v kruzích. A já aspoň nenosil nikdy hřeby a nemaloval jsem si make up na ksicht. Měli jsme tu ale na koleji v Plzni pestrou plejádu jiných exotů. Už jen Michal, s tím svým hippie stylem působil taky dost zvláštně. Jeho slovanský obličej a růženec na koženém provázku kolem krku, batikované triko a sandály kristusky vyvolávaly u starších dam vzpomínky. Vůbec se do tehdejší doby nehodil, stejně jako já. Poslouchali jsme staré rockové fláky a sem tam i trošku zahulili. Nutno rovnou podotknout, že to byla tráva od jednoho muzikanta ze Žatce.

Jmenoval se Mára a hrál na trubku. Jazz. A pomohl nám odlákat nymfomanku z Tábora, která po mě děsně šla. Bál jsem se jí a on ji chtěl. A my za to měli trávu pěstovanou u babičky na půdě. Neměla v sobě skoro žádný THC, ale my byli děsně nezávislí a dělali jsme, jak vidíme velký růžový slony a kruhy, ty nekonečný kruhy, který nemůžeš nikdy rozplést. Mára nakonec nedostudoval a skoro se z toho všeho šukání zbláznil. Děsná představa, kór ve dvaceti, to vám povím. Zdroj trávy došel, ale zase jsme potkali Hanze. Taky ze severu. Když si to vezmi kolem a kolem, tak jsem měl samé známé ze severu. Nikoho z Plzně. Hanz byl z Chomutova a chlastal. Miloval Kurva hoši Guten Tag a stylizoval se do Bohůše. A to tak věrohodně, že jsem ho nikdy neviděl střízlivého. Když ho někdo potkal, tak si myslel, že je z Moravy, natolik byl věrohodný. Jeho hlášky a jediné jídlo, které kdy jedl - višně v rumu. Nestudoval dlouho. Poslední informace o něm byla, že si koupil karavan za stavební spoření od mámy. Aby mu nemohli doručit povolávací rozkaz. Pak se jeho stopa ztrácí.

Nebo Petr, který byl při prvním setkání Nicolasem Cagem z Leaving Las Vegas. Pil jen whiskey a vedl dlouhé monology z filmu Living Las Vegas. Druhý den zase Kubrickem, vše ostatní šlo stranou. Překvapil nás i Menšíkem. Měli jsme dva večery vtipů i s typickým smíchem, pohyby a sakum prásk se vším. Byl filmovým maniakem, který nás brával na promítání, které jsme nechápali a dělali jsme, že tomu děsně rozumíme. Filmový klub. Michal se taky zbláznil, protože byl párkrát v divadle v zákulisí (Blanka tam zpívala s holkama) a načichl prostředím tak, že nosil šálu i v létě. Všichni jsem byli děsný umělci a vůbec jsme se do technických oborů nehodili. Dalším členem byl Kamil, který snad nikdy nemrkal, pil slivovici ve velkém a smysl jeho života byl - podpantoflák. To jste se pro něj stavili třeba, jestli půjde na pivo a všechny jeho dívky (a že jich měl) na něj hned hlásily, že ne, že musí umýt boty, přežehlit tanga a další. Všechny partnerky byly za jeho zády neskutečný děvky. A on o tom věděl. Inu, každému, co jeho jest. 

Nebo Bohouš, kterýho jsem potkal (a jako jeden z mála je mým kamarádem dodnes), poprvé vedle na pokoji. Byl jediným člověkem, který se zvedl na moji otázku, dáme pivo? Strávili jsme spolu parádní večer. Měl na sobě tričko s Dylanem z Beverly Hills 90220 a fosforově zelenou kšiltovku. Zaujalo mě, že je punkáč, kterej ale moc kapel neznal. O ajťácích jsme už psal, těch bylo šíleně moc. Zajímavý taky byly holky z kruhu. Anička vypadala jako mongoloidní. Nosila mašli a maminka pro ní jezdila do školy. Aby ji někdo nezmermomocnil. O to bych strach neměl, milá paní, řekl jsem jí jednou a ona se pokřižovala. Markéta měla zase skoro dva metry a jedinej požadavej. Její kluk musí být policista a nebo voják. Přes to nejel vlak. Jednoho si našla. Byl menší než ona a i když se to nezdá, tak ji bil. Po čase se rozešli a ona zase, že musí mít vojáka nebo policajta. A tak dokola. O nymfomance z Tábora jsem již psal. To byla chudák holka. Jednou jsem ji přistihl, jak si to dělá i v posluchárně. Sedával jsem taky vzadu. Jen se usmála a byla šíleně smutná. 

Někdy to připomínalo panoptikum, říkal jsem si, jaký to jednou bude super, protože jsme měli být elita národa, co jednou nastoupí do továren a budeme budovat kapitalismus. Nějak jsem si to zatím nedovedl představit. U mě v pokoji se střídaly taky zajímavé osobnosti. Jeden kluk z Tanvaldu, pokrytý neskutečnou vrstvou beďarů, který chodil jen do školy, on ani nejedl, nikdy jsem ho neviděl. Přišel ze školy, svlékl se do slipů a přikryl se až po krk pod deku. Neučil se, jen tak vegetoval a koukal do stropu. Jeho rodiče byli prý nějaký geniální, on se povedl napůl. Ve škole vydržel jen několik měsíců a pak jezdil u Tanvaldu traktorem. Potkal jsem ho jednou kousek od chalupy. Měl na sobě jen slipy a usmíval se. Asi skrytej naturista nebo co. O Karlovi odkudsi z pohraničí naší republiky zase nešlo příliš říct nic. Byl dobrým matematikem. Ale první co po ranním budíku udělal bylo, že si levou (prý pravačka je na něco jinýho) rukou zabalil cigáro trávy. Hulil vlastně pořád. I o přestávkách. Což z nějakého důvodu vadilo jednomu z prudérních učitelů. Vyhodili ho. Ubalil si cígo a řekl, že je čas jít pryč. 

Hulili i dva Ajťaci, kteří byli jak bratři. Oba velcí, oba heavy metalisté. Takoví ti kluci ze zábav a západočeských akcí. Rosťa nosil koženkového křiváka a jednou dokonce elasťáky. Oba dostudovali a dokonce se párkrát objevili i v mém životě. Pamatuji si jednu akci na střeše koleje, kam jsme se utekli ukrýt. Bylo s náma jedno děvče, taková krásná panenka, který nějakej debil řekl, že je tlustá. Byl  jsem jediný, kdo ji rozmlouval, že fakt neumí létat. Protože já pil rum a oni kouřili trávu. Rozjitřili se jí emoce a vyplula napovrch frustrace. Musel jsem jí slíbit, že ji dám, což jsem pak nesplnil. Beru to dodnes jako milosrdnou lež. Ne že bych nechtěl, ale už jsem měl rád svoji budoucí ženu. Bral jsem život přeci jen trošku víc zodpovědně. Místo sexu jsem tedy dostal facku. A to i přesto, že jsem jí řekl, že tlustá není, ale jen trošku hysterka. 

Různých postaviček, dobračisek i potencionálních úchylů bylo na koleji hodně. Připadalo mi dokonce, že ti normální poměrně brzy odcházejí na vojnu, holky se vracejí po tom, co se většinou skoro se všemi spustily, do svých rodných domovů a já se pořád držel. Vlastně ani nevím proč. Možná jsem začal vidět slunce. Jo, jasný, pořád k tomu směřuju. Těšil jsem se na blondýnku. Chodili jsme do hospod, kde jsme mohli být sami. Daleko od studentíků, v různých barech, na okrajích Plzně na zahrádkách. Povídali jsme si a já postupně zjišťoval, jaká je to paráda, mluvit s někým, kdo mi připadá rozumný a normální. Moje budoucí manželka byla paradoxně nejdřív mým důvěrníkem, kamarádem. Chvění a přitažlivosti mezi námi bylo spousta, ale vrtalo jí v hlavě pořád svědomí. Nechtěla ublížit svému současnému klukovi. A tak jsem bojoval jako lev. Nebyl jsem někým jiným. Byl jsem sám sebou. Najednou nebylo pro mě tak důležité - být metalistou. Chtěl jsem být hlavně s ní. Být jedním tělem i duší. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 20. srpna 2022

Info - BACK TO THE SYMBOLIC 2022 - Tři Dvory u Kolína - 26. 8. - 27. 8. 2022


CZ: Finální line-up BACK TO THE SYMBOLIC 2022, který se letos koná nejspíš naposled (areál je prodaný), tak si to nenechte ujít! Počet vstupenek je limitován na 350ks!
Vstupenky v předprodeji na https://shop.symbolic.cz !
----------
EN: The final line-up for BACK TO THE SYMBOLIC 2022, which will probably be the last one ( venue has a new owner) so don't miss it! The number of tickets is limited to 350pcs!
Pre-sale tickets available at https://shop.symbolic.cz!

info: 

vstupenky/tickets:

line-up:


------------------------------------------------------------------------------------------------------

Recenze/review - CASTRATOR - Defiled in Oblivion (2022)


CASTRATOR - Defiled in Oblivion
CD 2022, Dark Descent Records

for english please scroll down

Bolest, kterou si s sebou neseš celý život. Šrámy na těle i na duši. Stačilo pár minut a všechno se změnilo. Tichá temná ulice, kousek od vašeho domu. Chodila si tudy každý den. Nejhorší je, že toho hajzla chytili a dostal veškerou péči. Svět byl hodně temné místo a mraky se dotýkaly země. Násilí plodí násilí, ale spravedlnost je jen jedna. Pamatuješ si, jak se usmíval. Na jeho tichý šepot. Někdy si říkáš, ze si měla raději zemřít. 

Na tenhle příběh jsem si vzpomněl, když jsem začal poslouchat novou desku (dlouhohrající prvotinu) amerických CASTRATOR. Starý, brutální a prašivý death metal, doslova nasáklý vztekem a zkaženou krví, se k němu velmi hodil. Někdy je mi hodně smutno, když čtu zprávy. 


Kapela má na svém kontě jednu demonahrávku a jedno EP ("No Victim" - 2015). K novince potom můžete (ostatně jako vždy) přistupovat dvěma způsoby. Buď budete tvorbu CASTRATOR přirovnávat ke smečkám jako CANNIBAL CORPSE, DEICIDE, MORBID ANGEL a nebo se od toho odpoutáte a užijete si hrubozrnný, surový a syrový smrtící kov, který je skvěle zahraný, má dobrý zvuk i obal. Na desce najdete i spoustu zajímavých momentů. Skladby se valí kupředu jako nějaká hodně masivní lavina. Vykostí vás zaživa, stejně jako všechny násilnické hajzly, kteří si to zaslouží. Je to masakr ze staré školy, ale se svěžím větrem v zádech. Když si to vezmu kolem a kolem, tak CASTRATOR není vlastně moc co vyčíst. Dámy na to jdou tím správným způsobem, líbí se mi jejich přístup i nadšení, které je z celé nahrávky cítit. Pohybujeme se samozřejmě hluboko v podzemí, v temných a špinavých ulicích, ve starých pitevnách a na jatkách. Vždycky píšu, že smrtící kov byl, je a bude o špatných věcech. Upozorňuje na ně, kritizuje a pohřbívá. Doporučuji poslouchat hodně nahlas, s jasnou myslí a nejlépe v absolutní tmě. V těchto momentech vynikne totiž "Defiled in Oblivion" nejlépe. Album je jako kus syrového, mokvajícího masa, který vám někdo hodí přímo do ksichtu (a cover od VENOM vše jen potvrzuje)! Death metalový masakr, který vám vymlátí všechny zuby!


Asphyx says:

The pain you carry with you all your life. The wounds on your body and your soul. Just a few minutes and everything changed. A quiet, dark street, not far from your house. You used to walk this way every day. The worst part is, the bastard got caught and got all the care he needed. The world was a very dark place and the clouds were touching the ground. Violence gives rise to violence, but there is only one justice. You remember how he smiled. His quiet whisper. Sometimes you wonder if you should have died.

I was reminded of this story when I started listening to the new album by American CASTRATOR. The old, brutal and dusty death metal, literally soaked with rage and corrupted blood, was very fitting. Sometimes I feel very sad when I read the news.



The band has one demo and one EP ("No Victim" - 2015). You can then (as always) approach the news in two ways. Either you will compare CASTRATOR's production to bands like CANNIBAL CORPSE, DEICIDE, MORBID ANGEL or you will detach yourself from it and enjoy the rough and raw death metal that is well played, has a good sound and cover. There are plenty of interesting moments on the record as well. The songs roll forward like some pretty massive avalanche. They will bone you alive, just like all the violent bastards who deserve it. It's old school carnage, but with a fresh wind at its back. All things considered, there's not really much to read into CASTRATOR. The ladies are going about it the right way, I like their attitude and the enthusiasm that can be felt throughout the record. We are of course moving deep underground, in dark and dirty streets, old autopsy rooms and slaughterhouses. I always write that death metal was, is and will be about bad things. It points them out, criticizes and buries them. I recommend listening very loudly, with a clear mind, and preferably in absolute darkness. Because that's when "Defiled in Oblivion" is at its best. The album is like a piece of raw, dripping meat that someone throws right in your face (and the cover from VENOM only confirms everything)! A death metal massacre that will knock all your teeth out!


Tracklist:
01. Dawa Of Yousafzai
02. Tormented By Atrocities
03. Befoul My Existence
04. Inquisition Sins
05. Voices Of Evirato
06. Forsaken And Deprived
07. Sinister Mind
08. Purge The Rotten (Ones)
09. Tyrant's Verdict
10. Countess Bathory (Venom Cover)



A few questions - interview with death metal band CASTRATOR from United States.


A few questions - interview with death metal band CASTRATOR from United States.

Answered Carolina Pérez Arango, thank you!

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Hello!

Thank you for this interview.

Castrator is an old school death metal band with a fresh perspective. The band was formed in 2014 in NYC and has been through a few line up changes but we have definitely found our sound and permanent line up now consisting of:

Clarissa Badini (vocals) Carolina Perez (drums) Robin Mazen (bass) Kimberly Orellana (guitar)


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

The album was recorded remotely, Daniel Gonzalez (Feral cat studio) did all the pre-production and was our main producer while the drums were recorded in NY at Full force studios, vocals in Pittsburgh with Jordan Milner and all guitars and bass in Florida by Daniel Gonzalez.

The album was mixed and mastered by the one and only Jarrett Prichard at New Constellation studios in Orlando, FL.

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

The album was released in CD, Cassette’s Vinyl and all digital platforms. As for the numbers, we prefer to keep that private.


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

The lyrics were all written by Carolina Perez and Robin Mazen.

The lyrics talk about all different subjects, some are period pieces(Voices of Evirato and Inquisition sins) and some more current events (Dawa of Yousafzai, Purge the rotten ones,Forsaken and Deprived) as well as some dark phycology (Befoul my Existence, Tormented by Atrocities, Sinister mind)

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

The logo was created by Jon Zig.

Carolina is in Charge of all social media content.

Yes social Media is very important, I Spend at least three hours a day working, networking and updating socials.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Dark Descent records.

Yes, the are the absolute best label to work with.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

We all have different backgrounds but we all agree on a few that really inspire our sound, those bands are:

Cannibal Corpse, Deicide, Morbid Angel, Suffocation, Immolation.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response? 

Yes, we sent our EPK to a lot of labels but we would also like to keep that private(sorry)


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

With the current line up only one (Death nexus fest) we have some gigs planned for September as well as a full US tour in November-December.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

We want to play a lot of shows and keep writing death metal songs, hopefully we can release another album in the near future.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information? We are in most social media platforms.



Instagram (castrator)

Thanx for the interview.

Carolina Pérez Arango



------------------------------------------------------------------------------------------------------

News! - Groovy death metalová kapela LANDSCAPE OF SHADOWS vydává své debutové EP.

Groovy death metalová kapela LANDSCAPE OF SHADOWS vydává své debutové EP

Česko - slovenská groovy death metalová formace, v níž se setkávají bubeník BILLY-Q, kytarista ZLOM, kytarista JOO a zpěvák Ondra, vydávají 18. září pod labelem Black Barn Music své debutové EP nazvané Better Than Live (Alone). Na EP najdete šest skladeb, autory hudby jsou členové kapely. Texty do čtyř skladeb napsal zpěvák Ondra, po té kapela navázala spolupráci s Tomem F. Hanzlem alias Chymusem, který otextoval zbývající dvě. Dalším hostem je Broňa Míka ze Satisfucktion, ten si zazpíval v singlu Waiting, který najdete i s plnohodnotným klipem na YT kanálu kapely.

“Naše debutové EP Better Than Live (Alone) je v podstatě taková kompilace šesti singlů, které vznikly postupně během období 2020-2022, z nichž jsou čtyři už k poslechu jak na Youtube ve formě klipů nebo vizualizerů, tak i na Spotify, iTunes, Deezer a dalších streamovacích službách.

To období dvou let není kvůli tomu, že bychom neměli nápady na skladby, ale byla doba COVIDU a nahrávání bylo obtížné. Samozřejmě jsme spolu na dálku spolupracovali, ale nebylo možné se scházet, jelikož každý z nás je z jiného kraje, dokonce Jojo je ze Slovenska.Takže na skladbách jsme spolupracovali na dálku. Někdo udělal hrubou kostru skladby, poslal ji ostatním členům, a ti doma dodělali své party. V té době to prostě jinak nešlo, ale měli jsme alespoň čas na to, abychom skladbám dali ta správná “kladiva”.

Více informací a objednávky: www.blackbarn.store / https://www.facebook.com/blackbarncz

Tracklist:
1. King
2. Ritual
3. My DNA
4. The Void
5. Waiting ( ft. Broňa Míka )
6. Erma

------------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine