DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pondělí 24. července 2023

Recenze/review - DELYRIA - III: Oracles and Tentacles (2023)


DELYRIA - III: Oracles and Tentacles
CD 2023, Great Dane Records

for english please scroll down

Krev stékala z pódia a moje dívka ječela děsem. Vzal jsem ji do kina, na starý poctivý horor od Michela Soaviho. Klasický film Deliria, který by měl vidět každý fanoušek podobných záležitostí. Šli jsem domů a lekali se každého stínu. Tuhle noc jsme moc nespali. Chvílemi jsme nevěděli, co je pravda a co jenom šílený sen. Stáli jsme na jevišti a vyšetřovali ošklivou vraždu. Bdíme a nebo sníme? Kdo to ví? Nalezli nás ráno, s proříznutým krkem. Naše krev byla rudá a místností se vznášel pach smrti.

Tímto filmem se inspirovali i italští maniaci DELYRIA, když zakládali svojí kapelu. Letos přicházejí se svým třetím dlouhohrajícím album, které je po okraj narvané tlakem, špínou a zajímavými melodiemi. Doporučuji poslouchat po zhlédnutí nějakého dobrého hororu. Takhle má znít pravý, nefalšovaný death thrash metal!


Hudebně se jedná o velmi dobře zahranou muziku, inspirovanou starou metalovou školou. Základem jsou ostré, nekompromisní riffy. Nenechte se ale mýlit, nejedná se jen o syrovou jízdu bez jakékoliv invence. Naopak! Ve skladbách zazní spousta zajímavých momentů a některé melodie se vám doslova vypálí do hlavy. Při poslechu si připadám jako ve starém archívu. Hluboko pod zemí sleduji děsivé filmy, lekám se vražd, přemýšlím, koho zabijí jako dalšího. Chodím potom domů temnými uličkami a stíny jsou dlouhé. Někdo mě sleduje! Nedivte se, poslouchám stále dokola "III: Oracles and Tentacles", užívám si chladnou a temnou atmosféru. Znovu tančím na hrobech, exhumuji staré vzpomínky. Líbí se mi, že pánové nepodcenili řemeslnou stránku věci. Nová deska má velmi dobrý zvuk, obal i celkovou produkci. Zároveň si zachovává pověstný drive a sílu, nakumulovaný vztek, který máme, my staří fanoušci tohoto stylu tolik rádi. Je slyšet (a podepisuji vám to vlastní krví), že si pánové dali se scénářem téhle nahrávky velkou práci. Nevím, jestli bylo účelem, abych se při poslechu cítil jako přímý účastník hororových filmů, tak se to určitě povedlo. Alespoň takhle vnímám album já. Jako záležitost pro gurmány, kteří ocení masivní útoky na naše podvědomí. Tohle je muzika pro všechny tmáře i prokleté. Poslouchejte v klidu a absolutní tmě. Nejlépe v noci a v momentech, kdy v ulicích loví nemrtví. Prašivý death thrash metal s hororovou atmosférou! Nahrubo nasekaná zkažená krev a absolutní tma!


Asphyx says:

Blood was dripping from the stage and my girl was screaming in terror. I took her to the cinema to see an old, honest horror film by Michel Soavi. A classic Delirium film that every fan of this sort of thing should see. We went home and scared every shadow. We didn't sleep much that night. At times we didn't know what was real and what was just a crazy dream. We were on stage investigating a nasty murder. Are we awake or dreaming? Who knows? We were found in the morning, with our throats slit. Our blood was red and the smell of death wafted through the room.

This film was the inspiration for the Italian maniacs DELYRIA when they formed their band. This year they come out with their third full-length album, which is packed to the brim with pressure, filth and interesting melodies. I recommend listening after watching a good horror movie. This is what true, unadulterated death thrash metal should sound like!


Musically it is very well played music, inspired by the old school of metal. The basis is sharp, uncompromising riffs. But make no mistake, this is not just a raw ride without any invention. On the contrary! There are a lot of interesting moments in the songs and some melodies will literally burn into your head. Listening to them makes me feel like I'm in an old archive. Deep underground, I watch scary movies, scared of murders, wondering who will be killed next. Then I walk home through dark alleys and the shadows are long. Someone's watching me! Don't be surprised, I listen to "III: Oracles and Tentacles" over and over, enjoying the cold and dark atmosphere. I'm dancing on graves again, exhuming old memories. I like that the gentlemen did not underestimate the craft side of things. The new album has a very good sound, cover and overall production. At the same time it retains the proverbial drive and power, the accumulated rage that we old fans of this style love so much. You can hear (and I'm signing this with my own blood) that the gentlemen have put a lot of work into the scripting of this record. I don't know if the purpose was to make me feel like a direct participant in horror movies while listening to it, but they certainly succeeded. At least that's how I feel about the album. As an affair for foodies who appreciate massive assaults on our subconscious. This is music for the dark and the damned alike. Listen in peace and absolute darkness. Preferably at night and when the undead are hunting in the streets. Dusty death thrash metal with a horror atmosphere! Coarsely chopped, wicked blood and absolute darkness!


Tracklist:
01. The Glyph 
02. Irreligious Fallout 
03. Serpents In Your Churches 
04. From Outer Spheres 
05. Book Of Nihil 
06. Republic Of The Obscene 
07. Putrid Monarch Crowned 
08. Scourges Of The Sybilline 
09. Gazmasked Reaper

Line up:
Fabio BARBETTI : Guitar
Kyle MENCUCCI : Drums
Franco PIRAS : Guitar
Dario CAPITANI : Bass
SYNDER : Vocals ( ex Eyeconoclast, ex Promaetheus Unbound ex Hideous Divinity).

neděle 23. července 2023

Info - Dragon H Fest vol.3 - DETERIOROT (us), ANATOMIA (jp), DRUID LORD (us), ASCENDED DEAD (us) - Underdogs' /Praha 5/ - 28. srpna 2023



Dragon H Fest vol.3
28. srpna 2023
Underdogs' /Praha 5/

Jak vnikají festivaly v pondělí v létě?

Tak, že se střetnou tři tour v jednom městě a pořadatelé jsou ta samá parta lidí z Kreas a Hluch Crew.

Ještě upřesníme, jak celá akce bude probíhat a jestli uděláme dvě stage nebo se vše bude odehrávat v Underdogs.

DEATH METAL!!!

DETERIOROT (us) – Xtreem Music




ANATOMIA (jp) – Me Saco Un Ojo Records / Dark Descent Records




DRUID LORD (us) – Hell’s Headbangers Records




ASCENDED DEAD (us) - 20Buck Spin



Instagram: @ascendeddead


PUNK!!!

Bad Anxiety


Heihaizi


Mutant strain



---------------------------------------------------------------------------------------------------

Recenze/review - ETERNAL ROT - Moribound (2023)


ETERNAL ROT - Moribound
CD 2023, Memento Mori / Godz Ov War

for english please scroll down

Nakonec přišli všichni. Oběšení, utopení, upálení i umučení. Skláněli se nad mojí otevřenou rakví a vzpomínali, co všechno jsme spolu zažili. Proběhnou nějaké smuteční řeči, ale všichni moc dobře víme, že není čeho litovat. Už byl na mě tenhle svět moc zlý, moc ošklivý a tak jsem napustil vanu studenou vodou a vzal do rukou žiletku. Jdeme ruku v ruce směrem do podzemí. Po kamenných schodech. Na stěnách jsou pavučiny a ze tmy zní nářek hříšníků. Konečně jsem na druhé straně. A poslouchám novou desku maniaků ETERNAL ROT.

Mám pro jejich mokvající a prašivý doom death metal velkou slabost. Důkazem budiž recenze na jejich minulé desky i rozhovor, které jsou odkazovány dole pod článkem. I letos se jedná o pravověrný pohřeb do země, u kterého by neměl chybět žádný obdivovatel absolutní tmy, práchnivějících kostí a nekonečného smutku. Rakev pomalu klesá do nicoty, přidejte prosím hlasitost.


Opět se jedná o hudbu volně inspirovanou smečkami jako ANATOMIA, DISMA, WINTER, COFFINS, AUTOPSY, HELLHAMMER, HOODED MENACE, UNDERGANG, DECOMPOSED, WINTER. Jakoby byla otevřená stará kobka, ve které dlouhé roky tleje tělo nakažené chorobou, proti které se nelze bránit. Ulicemi se toulají dávno mrtvá těla. Odpadává jim maso od kostí a tváře se šklebí bolestí. Schválně, dokážete spočítat způsoby, kterými se lidé mezi sebou zabíjejí? Mnohé napoví obal od mistra Marka Riddicka. A také morbidní, hutný a masivní zvuk. Odhrňte pavučiny a podívejte se dovnitř. Ano, v téhle rakvi je i vaše minulost. Líbí se mi atmosféra celé desky, všechny ty těžké, krví nasáklé nálady. Starosvětský feeling, touha ničit a zabíjet ostrými riffy. Skladby se valí kupředu jako buldozer, zahrnující hromadný hrob. Celou dobu se pohybujeme v temnotě, kolem se kývají do rytmu dlouhé stíny a největšími fanoušky jsou samozřejmě prokletí. Až zase jednou odvrátíš tvář, až spatříš něco nechutného, tak si pamatuj, že existuje i svět na druhé straně. Negace všeho dobrého, kde je ráj jen prázdné slovo. Už zase mě nesou na márách, už zase se těším, až mě spálí na popel. Stokrát jsem umřel a stokrát se narodil a stále dokola  poslouchám "Moribound". Jedná se o album, které se stalo mojí součástí. Až navěky, amen! Skvělá hrobnická práce! Morbidní doom death metalová panychida! Syrový, temný pohřeb do studené země! 


Asphyx says:

In the end, everyone came. Hanged, drowned, burned and tortured. They bowed over my open coffin and remembered all we'd been through together. There'll be some eulogies, but we all know there's nothing to regret. This world was getting too bad, too ugly for me, so I filled the tub with cold water and picked up a razor. We walk hand in hand towards the underground. Up the stone stairs. There are cobwebs on the walls and the cries of sinners in the darkness. Finally, I'm on the other side. And I'm listening to the new album by the maniacs ETERNAL ROT.

I have a great weakness for their swampy and dusty doom death metal. For proof, check out the reviews of their past albums and the interview linked at the bottom of the article. This year is also a true burial into the earth, where no admirer of absolute darkness, stinking bones and endless sadness should miss. The coffin slowly descends into the nowhere, please turn up the volume.


Again, this is music loosely inspired by bands like ANATOMY, DISMA, WINTER, COFFINS, AUTOPSY, HELLHAMMER, HOODED MENACE, UNDERGANG, DECOMPOSED. It is as if an old dungeon had been opened, in which a body has been smouldering for years, infected with a disease against which there is no defence. Long dead bodies wander the streets. Their flesh falling off their bones and their faces contorted in pain. Can you count the ways in which people kill each other? The cover artwork by the master, Mark Riddick, will give you a clue. And the morbid, dense and massive sound. Pull back the cobwebs and take a look inside. Yes, there's your past in this coffin. I like the vibe of the whole record, all the heavy, blood-soaked moods. The old-world feeling, the desire to destroy and kill with sharp riffs. The songs roll forward like a bulldozer, encompassing a mass grave. We're in darkness the whole time, long shadows swaying to the beat all around, and of course the biggest fans are the damned. The next time you turn your face away, the next time you see something disgusting, remember that there is a world on the other side. A negation of all that is good, where paradise is just an empty word. I'm being carried away on the waves again, I'm looking forward to being burned to ashes again. A hundred times I've died and a hundred times I've been born, listening to "Moribound" over and over again. It's an album that's become a part of me. Forever and ever, amen! Great gravedigger work! Morbid doom death metal panychida! A raw, dark burial into the cold earth!



about ETERNAL ROT on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - ETERNAL ROT - Putridarium (2020)

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh čtyř stý čtrnáctý - Existují vůbec andělé?


Příběh čtyř stý čtrnáctý - Existují vůbec andělé?

Moc příbuzných nám už nezbývalo. Moravský Přerov je podivné město. Přesvědčili jsme se o tom už na nádraží, kde byla taková spousta různých individuí, že jsme to snad nikde jinde neviděli. Přejdeme město, celí utahaní z vlaku. Z Plzně je to fakt dálka. Babička pochází z dvojčat a sama jedny také má. Dva bratry mé tchýně. Její manžel byl plukovník v armádě a ona chodila do kostela. Stále chodí. Děda před nedávnem zemřel a jeho stín je nad celou rodinou. Nepřijel jsem zrovna v dobrý čas. Ale sázím na poctivost a zvyklý z chalupy a baráku, chopím se nástrojů a pomůžu na zahradě. Jsem jediný. Ostatní muži z rodiny jen sedí, popíjejí a halasí. Každý strýc má několik dětí s několika ženami. S divnými ženami. Je jich fakt hodně a připadá mi, že se pořád jen baví. Nikdo moc nepracuje. Tedy až na babičku, která je v jednom kole a na blondýnku. Ta je na tom jako já. Nedá jí to nepomáhat. 

Babička byla tenkrát ještě v dobré formě. Otáčela se kolem plotny, obskakovala svá vnoučata, která neuměla ani poděkovat. S jedním se hned chytnu. Omylem dostal kuřecí, místo vepřových řízků. Jen mávnul rukou, že to nechce. Hergot, já bych vám dal, smradi, zakřičím a musím se jít projít. Moje milá mě doběhne a nasměřuje mě mimo cikánskou čtvrť a tím mi prý zachrání tak trošku život. Prej jsou tady dost vostrý, dávej bacha. Zalezeme do první normální hospody. Povídá mi o své moravské větvi. Musíme prý zítra navštívit všechny v okolních vsích. Uff, nechci, já si na tyhle oficiality nepotrpím. Ale jsem zamilovaný, tak pro tebe všechno. Večer jdu raději spát, nějak se mi nechce pít divně páchnoucí slivovici a poslouchat o tom, jakej je kdo Jura. To se vám to kecá u stolu, ale já mám za sebou spoustu kilometrů ve vlaku a jsem po práci utahanej.

Vzbudí mě docela brzy a nasedají do aut. Odmítnu to, všichni mi připadají nalitý. Raději si půjčíme kola a jedeme krásným okolím do první vsi. První dům, první tetička. Všichni jsou se všemi příbuzní a od všech musím ochutnat. Nemám moc tvrdej rád, maximálně rum, ale některé slivovice ujdou. Dlouhá řada sestřenic a bratranců se mi časem slije v jednu šmouhu. Pamatuji si, že v některých částech mi připadalo, že se už musí křížit mezi sebou. Alespoň tak vypadali. Každopádně, cestou zpět, když už je k večeru, několikrát spadnu do příkopu. Moje dívka se mi směje, má také notně upito. Zastavíme se v polích a zalezeme do takové malé stodoly. Prostě jen tak, z čisté lásky. Přijedeme notně rozevlátí a červení ve tvářích. A to mě čeká ještě nějaká práce. Když totiž vidím starou paní, jak se ohání rýčem, nedá mi to. Strýcové a bratranci zase sedí u stolu. Zítra jedeš s náma za moji sestrou. Řekne mi babička a působí to jako rozkaz. Už vím, kdo byl doma generálem.

Já do žádnýho kláštera nepojedu, řeknu už dost naštvaně. Původně jsem si myslel, že koukneme někde po okolí, projdeme se, zajdeme někam na pivko a třeba zase pomůžu něco udělat. Na garáži je třeba hnusná rezavá střecha a pro mě by to bylo jedno odpoledne. Bojím se navíc, když nás jeden strýc naloží do starého favorita a dodržuje asi jenom třetinu všech dopravních předpisů. Přihýbá si občas z placatky. Jímá mě děs, jsem na podobný věci z pochopitelných důvodů alergický a vztekám se. Ale není nám to nic platné. Jsme v Olomouci. Zrovna bimbají zvony. Jak příhodné, řeknu si a vzpomínám na všechny křesťany, co jsem kdy viděl a potkal. Někteří, ti chytřejší, to měli v hlavě poměrně srovnané, ale většina byla na to, jakou víru vyznávali, poměrně agresivní ve svých názorech. Taky mě vždycky štvaly ty jejich "pokorné" obličeje. Než aby konali, tak raději nechávali všechno na rukou božích.

Dvojče babičky, jeptiška jak z pohádek, sice byla své sestře podobná fyzicky, ale povahově byla úplně někým jiným. Povídáme si. Ihned mezi námi dojde k sympatiím. Je to stará žena, co toho spoustu zažila. Někdy v patnácti odešla do kláštera. Rodiče tomu tak chtěli. Možná mi teď nebudete věřit, ale z ní byla opravdu cítit neskutečná dobrota. Hodně jsem o tom přemýšlel a setkání mi zůstalo dlouhou dobu v hlavě. Celý svůj život pomáhala potřebným. V nemocnicích, skromná, její život byl posláním. Zrovna teď pracovala ve starobinci. Obětovala se pro to, aby pomáhala. Bylo to hrozně zvláštní. Cítil jsem se povznesený. Veselý. Paní se stále usmívala a mluvila velmi klidně. Působil jsem v klášteře, když nás prováděla, poměrně nepatřičně, v metalovém triku. Ale nikdo mi nic neříkal, nikdo mě nevyhazoval, jako odjinud. Na chvíli jsme zůstali s jeptiškou sami. Chytla mě za ruce, chvíli se dívala do očí a pak mi řekla, že jsem hodný člověk. Jen tak, ale takovým způsobem, že mi ta věta zněla v mysli pořád dokola.

Rozloučili jsme se a když jsme odcházeli, potkali jsme pána, sotva chodícího, který šel řádovým sestrám poděkovat. Doslova zářil. Chytnul jsem svoji budoucí ženu za ruku a řekl ostatním, že chceme být sami. Procházeli jsme se krásným starobylým městem a povídali si. Najednou jsem věděl, že andělé existují. Moje dívka, vlastně všechny moje holky, co jsem s nimi kdy chodil, by měly být prohlášeny za svaté. Máma, babičky, děda. Tihle všichni byli obyčejní, řadoví andělé. Nekecám, měl jsem pocit, že myslím na všechny, které mám rád. A pokaždé mi tahle myšlenka vyplave na povrch, když potkám někoho, s kým mi je dobře. Zvláštní co? Posloucháme divokou muziku s obrácenými kříži, máme plnou hubu pekla, ale když dojde na lámání chleba, jsme mírní jako beránci. O tomhle je taky metal a ne že ne. Častokrát se o tom s kamarády bavíme. My necháváme negativní věci pod pódiem, vyřveme se u repráků a pak jsme jak míliusové. Alespoň tak vše vnímám a vždy jsem vnímal já.

Zapadneme do malé hospůdky a mají tam jako snad všude v tomhle kraji, teplé pivo. Vůbec mi nejede. Ale překonám se, nechci zase zářit ve dvě odpoledne po slivovici jako žárovka. Bývá vždycky hrozně zajímavé nahlédnout do historie rodin. Snad každý měl někde nějakého skalního komunistu, disidenta, svini i spoustu normálních pohodových lidí. Vrátíme se pro jistotu vlakem. Tentokrát si sednu se všemi ke stolu. Spíše poslouchám a sleduji. Mladí tu nejsou zrovna mojí krevní skupinou, ale zajímavé je sledovat strýce, jak se jeden stal kriminalistou, jak druhý studoval v Praze a přišel tam o kamarády a slezly mu vlasy, protože je vyslýchali STB. Osud jedné rodiny, nikoho nehodnotím, jsem  jen stínem, posluchačem. Padají další panáky a mě se chce hrozně spát. Zalezeme si až nahoru na půdu a nařídíme budíka, cesta je zítra hrozně dlouhá.

Cestou do Prahy i do Plzně hrajeme takovou hru. Existují andělé? Díváme se po lidech a odhadujeme. Někdo je zapšklý a neustále nadává. Ne, ty nebudeš anděl. Někdo vypadá krásně a pak promluví a padají mu hovna z hudby. Tak ty taky ne na kámo. Pak nastoupí jedna koketka, která se mnou mluví, jako by mě chtěla rovnou ovládnout. Čertovo kvítko. Hergot, tak kde teda ty prdelatý buclatý andílci jsou? Prvním adeptem se stane stařeček, co se pořád usmívá a těší se na svoji babičku. Byl za dcerou, ale to víte, nohy už mě bolí. Koupil jsem mámě kytičku, podívejte. Ten by mohl být. Opravdové ale potkáme až v Plzni, na borských kolejích. Na baru sedí naši kamarádi a kolem nich jejich holky a naše kamarádky. A já když je vidím, v tom zakouřeném oparu, tak moc dobře vím, že andělé opravdu existují. Některé jsou prdelaté a macaté, jiné hubené jako lunt, ale když se jim podíváte to jejich laskavých očí, tak si říkám, jaké máme velké štěstí. Dívají se totiž úplně stejně jako babiččina sestra v klášteře. 


Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 22. července 2023

Recenze/review - NASTY SURGEONS - Anatomy Lessons (2023)


NASTY SURGEONS - Anatomy Lessons
CD 2023, Base Record Production

for english please scroll down

Lidi vždy fascinovala bolest a utrpení. Veřejné popravy, zápasy v klecích. Máme v sobě temnotu, která nás nutí sledovat krev z proříznuté tepny. Pokud sledujete zprávy na internetu a potřebujete neustále další a další mrtvoly, rád bych vás pozval na veřejnou pitvu. Pořádají ji španělští maniaci NASTY SURGEONS. Doufám, že vám nevadí, že tělo ještě trošku žije. Myslím si, že to bude více zajímavější, co říkáte? S touhle smečkou se u nás na stránkách sestáváme již od roku 2017, kdy kapela vydala svoje vůbec první album.

Líbí se mi přístup, s jakým pánové přistupují ke své morbidní práci. Jsou jako zkušení patologové, kteří již provedli velkou spoustu exhumací. Mají skvělý zvuk Javi Félez (mixing, mastering), Dr. Weaver (recording). Masivní a hutný. Zničí vás již při prvním setkání. Poznávacím znamením jsou i obaly jejich nahrávek, pod kterými je podepsán jako vždy vynikající Juanjo Castellano. Letos se motiv coveru opravdu povedl. Myslím si, že víte vše potřebné a pitva může začít!


Po temném intru následuje nekompromisní útok rozzuřených prašivých psů. Kapela vám nedá nic zadarmo. Narve do vás skladby pod tlakem. Kombinace deathu, který je chladný a plesnivý a řezajícího grindu, je v podání těchto šílenců velmi návyková. Je to jízda na splašeném koni. Od začátku do konce. Myslím si, že fanoušci třeba takových EXHUMED, CARCASS, NECRONY, THE COUNTY MEDICAL EXAMINERS, GENERAL SURGERY, se budou usmívat  a kývat se do rytmu jako staří hrobníci, kteří touží po jediném. Vykopat další hrob. Je pro mě velmi příjemné se nechat unášet na divokých riffech, drtivých bicích i jedovatém chorobném vokálu. Není to ale jen šílené tsunami, které vám kapela dodá na víku od rakve, ale zazní i chladné pasáže, u kterých se alespoň na chvilku nadechnete. Ano, připadám si, jako by mě někdo právě věšel na šibenici. Kolem stojí dav a vše si natáčí. Někteří přenášejí celý záznam do celého světa. Potřebujeme další dávku násilí, další krev, další bolest. Neudusím se. Moje tělo přenesou na pitevní stůl a narvou do mě pod tlakem novou desku "Anatomy Lessons". Popíšu vám všechny svoje vnitřnosti. Sledujte tepající mozek, který se vaří ve vlastní šťávě. NASTY SURGEONS mě hodili do obrovského mlýnu na maso a rozdrtili na prach. Tohle album je jako tsunami nebo třaskavá směs, kterou vám někdo nechá v rukou a zapálí ji. Temná, zničující death grindová trepanace lebky! Veřejná pitva živého těla!


Asphyx says:

People have always been fascinated by pain and suffering. Public executions, cage fighting. There's a darkness inside us that makes us want to watch the blood from a severed artery. If you watch the news on the Internet and need more and more corpses, I'd like to invite you to a public autopsy. It's organized by the Spanish maniacs NASTY SURGEONS. I hope you don't mind that the body is still alive a little bit. I think it'll be more interesting, don't you? We've been meeting this pack on our site since 2017, when the band released their first ever album.

I like the approach the gentlemen take to their morbid work. They're like seasoned pathologists who have done a great deal of exhumations. They have a great sound Javi Félez (mixing, mastering), Dr. Weaver (recording). Massive and dense. They will destroy you at the first encounter. The covers of their records are a hallmark, signed as always by the excellent Juanjo Castellano. This year, the cover theme is really good. I think you know everything you need and the dissection can begin!


The dark intro is followed by an uncompromising attack of angry mangy dogs. The band won't give you anything for free. They'll shove songs at you under pressure. The combination of death that is cold and moldy and cutting grind is very addictive when performed by these madmen. It's a ride on a stampede. From start to finish. I think fans of the likes of EXHUMED, CARCASS, NECRONY, THE COUNTY MEDICAL EXAMINERS, GENERAL SURGERY, for example, will be smiling and swaying to the beat like old gravediggers yearning for one. To dig another grave. I find it very enjoyable to get carried away on the ferocious riffs, crushing drums and venomous sick vocals. But it's not just the insane tsunami the band delivers on the coffin lid, there are also cool passages that make you gasp for at least a moment. Yeah, I feel like someone just hung me from a gallows. There's a crowd standing around filming everything. Some of them are broadcasting the entire footage to the world. We need more violence, more blood, more pain. I won't choke. They bring my body to the autopsy table and shove a new "Anatomy Lessons" record into me under pressure. I'll describe all my insides to you. Watch the throbbing brain boil in its own juices. NASTY SURGEONS threw me into a giant meat grinder and crushed me to dust. This album is like a tsunami or a shaky mixture that someone leaves in your hands and sets it on fire. Dark, devastating death grind skull shattering! A public dissection of a living body!




about NASTY SURGEONS  on DEADLY STORM ZINE:





Tracklist:
01. Intro 
02. Fetal Hunt 
03. Ogre Of Aptos 
04. Homicidal Decapitation 
05. Horrid Swamp Of Adipocere 
06. Exhumed And Ready To Be Cooked 
07. The Executioner's Song 
08. Anatomy Lessons Live 
09. Extirpating The Malignant Tumor 
10. Desmoplasia Of Pancreatic Ductal Adenocarcinoma 
11. Brain Driller 12. Multiple Organ Dysfunction Syndrome

Interview - NASTY SURGEONS - Dark, devastating death grind skull shattering! A public dissection of a living body!


Interview with death grind band from Spain - NASTY SURGEONS.

Answered Raúl (guitars and vocals), thank you!

Ave NASTY SURGEONS! Greetings to the Spanish autopsy rooms! I must confess right at the beginning that I have been a fan of yours since your first album "Exhumation Requiem". I remember I found a recommendation on the internet for your music by the great painter Juan Castellano. I immediately listened to the samples and had to write a review. Can you please tell us how you got together and what is the history of your band?

Hi man, this is Raúl (guitars and vocals), thanks a lot for this chance. Well, the story started in 2016. I was playing in my main band, back in that time, Mistweaver but I also had Mass Burial and I wanted to play a different stuff, with Carcass as my main influence. So I started to compose some songs and this is what you find in Exhumation Requiem. When I had all the stuff I asked Ramón (drummer) who was with me in Mistweaver if he´d like to join and he accepted. I gave him the stuff and a few months later we recorded drums in our rehearsal room and then I recorded the rest in my home studio. When the album was ready, we started to move it in labels and Xtreem Music was interested. Then, we had to find members to create the band and we called Gonzalo on the guitars and a bassist named Adrian, who was just a few months with us and played our first gig supporting Deranged from Sweden.

Then came Fabian on the replacement and since then we´ve had the same line up, recording four albums and two Eps and playing a lot of concerts wherever we´ve been called.


I have your new release this year "Anatomy Lessons" in my player right now and I'm really enjoying it. I've always liked the sound of you guys. This time around, you seem an order of magnitude more brutal, wilder. Where and how did you record the album? Who did the mixing, mastering? How was the recording process?

This time we could record drums in a real studio (LA puerta negra) and then the rest, as usual, in my own studio. Once we had all the tracks, we sent it to Moontower Studios with Javi Felez (Graveyard, Balmog,...) who did the mixing/mastering one more time. We´ve always done this process except for our fisrt album.

The recording process was relaxed and quiet because we do it by our own so we don´t feel that pressure that you have in a studio where you pay for hours and you are always in a rush. We usually record more songs and so we can release an Ep or Split between the albums but this time we prefered not to do that, it´s more stressing.

As far as the packaging is concerned, you have been loyal to Juanja Castellano since your beginnings. I interviewed him once and he's exactly the kind of artist I would like to have a record cover too. How did you guys get together and why did you choose this particular album theme this year?

There many good designers out there but I have been working with Juanjo with my other bands for more than ten years. The first cover he did for me was Of carrion and pestilence of Mass Burial, and so the logo. I know he loves this styles of music and I love all his work. It´s very easy to work with him so... why do I need to change?

Normally I send him the lyrics and he creates what he wants, then we say ok or not, but this time, we knew the title would be Anatomy Lessons and a friend of us told us to use the painting of Rembrand but more gore and with the zombies and stuff. The final outcome is fantastic.


What I like about your music is that it's sophisticated, crafted very well. And at the same time it retains a rawness, drive and power, if you get my drift. I always feel like taking a hammer and breaking down a wall. But it's not just the frantic thrashing, you don't forget the melodies either. Can you tell us about the process of creating a new song? Do you get together in the rehearsal room and practice there, or does everyone bring their ideas and then put them together?

Yes, I think we´ve been doing music for many years so you get a better level of composition, more intrincate, sometimes hard to play even for us J but I think it´s good.

I usually create the songs at home, I have thousands of riffs recorded in my mobile phone and then I link one with other and so it is. Then I program the drums and record it and, once finished, I send it to the rest of the band. Then Ramón plays the drums with arrangements and more elaborated parts and Gonzalo and Fabián play their parts. The lyrics are always in the end (and it´s what takes me more time and headaches:). And once I have the lyrics, I know the places for the solos and melodies and everyone rehearses his solos at home until we record it. As we do it by our own, we usually do several solos, changing over and over until we have to say it´s enough.

For me, melody has always been important. I know it´s not usual in band of this style but it´s my kind of playing. I am not a shredder and I don´t know a lot about music theory and stuff but I love to find a good melody for some songs.

Can you please tell us who is the lyricist on "Anatomy Lessons"? What inspired them and what are they about?

I write the lyrics. You have some about medicine, operations and stuff like that, for example Desmoplasia of Pancreatic Ductal Adenocarcinoma or Extirpating the Malignant Tumor but you also have others like Brain Driller which is about that film or Ogre of Aptos talking about Ed Kemper, the serial killer. Some gore and necrophic stuff in Exhumed and Ready to be Cooked,... I don´t know. Love is not our stuff :)).


You are from the north of Spain, from the city of Burgos. What's the situation with underground metal in your country? Do you have any clubs, bands? Or do you have to go to the port of Bilbao or Madrid? I'm always very interested in these things. Here in the Czech Republic we always have the same few people going to death metal shows. It's not exactly a style that sells out clubs. What's it like for you? What about the fans? To be honest, I get most of my information about bands mostly from Barcelona.

Well, Burgos is a small city but now we have several bands. But, for our styles, we are always the same people in different bands. We share Mass Burial, La Peste, Undead Breed and some more projects. We have a big venue here called Anden 56, and we organize our festival Burgore Deathfest in this venue. This year is our third edition with Gutalax, Haemorrhage, Balmog,.... and Nasty Surgeons as the hosts.

Man, we need to go to play to your country. You have the best festivals like Obscene Extreme or Brutal Assault. Can you hep us with that?:-) . We will play in August with our othe band LA Peste at More Noise for Life fest, go there and let´s drink some beers :)).

What about you and the gigs? Do NASTY SURGEONS like to play live? Do you prefer smaller clubs or big stages at festivals? And what about as visitors? Do you like to go to concerts often? Do you support your friends?

We are a band for live performances. Recording an album is ok and necesary but we are more confortable on stage. Smaller clubs are good and it´s there where we usually play but big festivals with a ggod sound and stuff is another level. And yes, we go to concerts of bands we are friends or tour coming here, we´ve done that for all our lives.


When you started with music, who was your role model? Who influenced you the most? Please describe your musical beginnings.

I started to listen to metal music when I was 12 and back in that time, I listened to Maiden, Dio, Helloween,... then came Metallica Slayer and then Death-metal with Entombed, Carcass, Morbid Angel,.. and so until our days.

Then, when I started to play the guitar I was 16, but I could´t play this stuff because I had no idea of playing. So I was practicing and practicing, playing simple stuff and so one day I got the level to play this types of music I now play.


The new album "Anatomy Lessons" is out digitally and on CD. Are you considering cassette or vinyl as well? Personally, I still collect CDs and have music in mp3, but today's trends are to release gramophone and cassette tapes as well. Can fans of these media enjoy them? What is your relationship with music on physical formats?

Yes, the cassette and Vinyls will be ready maybe in August. Base Records (one of the two partners who have released the cd) have already sold out all the cds in only six days man, we can´t believe it.

I have been buying vinyls since I was 12 and so I keep on doing it and Cds or course. I have more than 1000 cassttes from my youth but it´s a format I don´t like too much today. About digital... sorry, I live in the past. I don´t have spotify or things like that.


What does music mean to you and how do you perceive it? Is it a hobby or a lifestyle? Does music influence you a lot, do you relax with it?

Music is my life. Unfortunate it´s just a hobby because it´s not possible to do for a living with this styles but I listen to music when I drive, cooking in the kitchen,... it relaxes and creating new stuff is a passion which makes me suffer if I don´t let it out.

What are you planning with NASTY SURGEONS in the near future? Can we look forward to some concerts, tours? Please give fans a hint!

We have a few concerts in Autumn and our Burgore Deathfest on September 9th and we hope we will have more as people listen to our album. Our goal is playing at OEF next year so Curby, if you read this get in contact nastysurgeons@gmail.com :)).


Thank you very much for the interview. I have to say that this year it was very nice for me to accept the invitation to the dissection room and listen to "Anatomy Lessons". May the new album sell well and may you have a full house at the shows. I wish you all the best in your personal lives as well!

Thanks a lot my friend, thanks for your kind support. All the best and I hope we can drink some beers together. Cheers!

about NASTY SURGEONS  on DEADLY STORM ZINE:

Rozhovor - NASTY SURGEONS - Temná, zničující death grindová trepanace lebky! Veřejná pitva živého těla!


Rozhovor s death grindovou kapelou ze Španělska - NASTY SURGEONS.

Odpovídal Raúl (kytara a zpěv), děkujeme!

Ave NASTY SURGEONS! Zdravím do španělských piteven! Musím se rovnou na začátek přiznat, že jsem vaším fanouškem už od prvního alba „Exhumation Requiem“. Pamatuji si, že jsem našel na internetu doporučení na vaši hudbu od skvělého malíře Juanja Castellana. Ihned jsem si poslechl ukázky a musel jsem napsat recenzi. Prozradíš nám prosím, jak jste se dali dohromady a jaká je historie vaší kapely?

Ahoj, tady Raúl (kytary a zpěv), díky moc za tuto šanci. No, příběh začal v roce 2016. V té době jsem hrál ve své hlavní kapele, Mistweaver, ale měl jsem i Mass Burial a chtěl jsem hrát jiné věci, přičemž hlavní vliv na mě měli Carcass. Začal jsem tedy skládat nějaké písně a to je to, co najdete v Exhumation Requiem. Když jsem měl všechny věci hotové, zeptal jsem se Ramóna (bubeníka), který se mnou hrál v Mistweaver, jestli by se nechtěl přidat, a on souhlasil. Dal jsem mu ty věci a o pár měsíců později jsme nahráli bicí v naší zkušebně a zbytek jsem pak nahrál ve svém domácím studiu. Když bylo album hotové, začali jsme ho posouvat po labelech a zájem projevil Xtreem Music. Pak jsme museli najít členy, abychom vytvořili kapelu, a tak jsme povolali Gonzala na kytary a basáka Adriana, který s námi byl jen pár měsíců a hrál náš první koncert jako support Deranged ze Švédska.

Pak přišel na záskok Fabian a od té doby jsme ve stejné sestavě nahráli čtyři alba a dvě EP a odehráli spoustu koncertů všude, kam nás zavolali.


Mám právě v přehrávači vaši letošní novinku „Anatomy Lessons“ a opravdu mě baví. Mně se na vás vždycky líbil zvuk. Tentokrát mi připadáte o nějaký řád brutálnější, divočejší. Kde a jak jste album nahrávali? Kdo se postaral o mix, mastering? Jak nahrávání probíhalo?

Tentokrát jsme mohli nahrávat bicí ve skutečném studiu (LA puerta negra) a zbytek, jako obvykle, v mém vlastním studiu. Jakmile jsme měli všechny skladby, poslali jsme je do Moontower Studios k Javimu Felezovi (Graveyard, Balmog,...), který je ještě jednou smíchal a zmasteroval. Tento proces jsme dělali vždy, kromě našeho prvního alba.

Nahrávání probíhalo v klidu a pohodě, protože si to děláme sami, takže necítíme ten tlak, který je ve studiu, kde platíte za hodiny a pořád spěcháte. Obvykle nahráváme více písní, a tak můžeme mezi alby vydat Ep nebo Split, ale tentokrát jsme to raději neudělali, je to pro nás větší stres.

Co se týká obalů, jste Juanja Castellanovi věrni od vašich začátků. Dělal jsem s ním kdysi rozhovor a je to přesně umělec, u kterého bych chtěl mít obal desky také. Jak jste se dali dohromady a proč jste letos zvolili právě tento motiv alba?

Existuje mnoho dobrých designérů, ale s Juanjou spolupracuji se svými dalšími kapelami už více než deset let. První obal, který pro mě udělal, byl Of carrion and pestilence of Mass Burial, stejně jako logo. Vím, že miluje tenhle styl hudby, a já mám rád všechny jeho práce. Pracuje se mi s ním velmi dobře, takže... proč bych to měl měnit?

Normálně mu pošlu texty a on vytvoří, co chce, a pak řekneme, jestli je to ok, nebo ne, ale tentokrát jsme věděli, že název bude Anatomy Lessons, a jeden náš kamarád nám řekl, abychom použili obraz Rembrand, ale víc gore a se zombies a tak. Konečný výsledek je fantastický.


Mně se na vaší hudbě líbí, že je propracovaná, řemeslně velmi dobře zvládnutá. A zároveň si v sobě zachovává neurvalost, drive a sílu, jestli mi rozumíš. Mám vždycky velkou chuť vzít při poslechu do rukou kladivo a jít zbourat nějakou zeď. Není to ale jen zběsilý nářez, nezapomínáte ani na melodie. Prozradíš nám, jak probíhá samotný proces vzniku nové skladby? Scházíte se ve zkušebně a tam cvičíte, nebo nosí každý své nápady, které pak dáváte dohromady?

Ano, myslím, že děláme hudbu už mnoho let, takže máš lepší úroveň skládání, je to více intrikánské, někdy je to těžké hrát i pro nás, ale myslím, že je to dobré.

Písničky většinou tvořím doma, mám v mobilu nahrané tisíce riffů a pak jeden spojím s druhým a tak to je. Pak naprogramuju bicí a nahraju to, a když je to hotové, pošlu to zbytku kapely. Ramón pak hraje na bicí s aranžemi a propracovanějšími party a Gonzalo a Fabián hrají své party. Texty jsou vždycky až na konci (a to je to, co mi zabere víc času a bolí mě z toho hlava :). A jakmile mám text, znám místa pro sóla a melodie a každý si doma zkouší svá sóla, dokud to nenahrajeme. Jelikož to děláme sami, většinou si uděláme několik sól, která měníme pořád dokola, dokud si neřekneme, že už to stačí.

Pro mě byla vždycky důležitá melodie. Vím, že to v kapele tohoto stylu není obvyklé, ale je to můj typ hraní. Nejsem žádný shredder a nevím toho moc o hudební teorii a podobně, ale rád si najdu dobrou melodii pro některé písničky.

Prozradíš nám prosím, kdo je na „Anatomy Lessons“ autorem textů? Co vás inspirovalo a o čem jsou?

Texty píšu já. Některé jsou o medicíně, operacích a podobných věcech, například Desmoplazie duktálního adenokarcinomu slinivky břišní nebo Exstirpace maligního nádoru, ale máš i další, například Brain Driller, který je o tom filmu, nebo Ogre of Aptos, kde se mluví o Edovi Kemperovi, sériovém vrahovi. Některé gore a nekrofilní věci ve filmech Exhumed a Ready to be Cooked,... Nevím. Láska není naše věc.


Jste ze severu Španělska, z města Burgos. Jak to u vás vypadá s undergroundovým metalem? Máte nějaké kluby, kapely? Nebo musíte do přístavu Bilbao, případně do Madridu? Mě tyhle věci vždycky hrozně zajímají. U nás v Čechách chodí na death metal vždycky jen pár stále stejných lidí. Není to zrovna styl, který by vyprodával kluby. Jaké to je u vás? A co fanoušci? Abych pravdu řekl, ke mně se dostává většina informací o kapelách převážně z Barcelony.

Burgos je sice malé město, ale máme tu hned několik kapel. Ale co se týče našich stylů, jsme v různých kapelách pořád ti samí lidé. Máme společné projekty Mass Burial, La Peste, Undead Breed a některé další. Máme tu velký sál, který se jmenuje Anden 56, a v něm pořádáme náš festival Burgore Deathfest. Letos se koná náš třetí ročník, na kterém se podíleli Gutalax, Haemorrhage, Balmog,.... a Nasty Surgeons.

Člověče, musíme jet hrát do vaší země. Máte nejlepší festivaly jako Obscene Extreme nebo Brutal Assault. Můžeš nám s tím pomoct?:-) . V srpnu budeme hrát s naší další kapelou LA Peste na More Noise for Life festu, zajeďte tam a dáme si pár piv :)).

Co vy a koncerty? Hrají NASTY SURGEONS rádi naživo? Preferujete raději menší kluby nebo velká pódia na festivalech? A co jako návštěvníci? Navštěvujete rádi a často koncerty? Podporujete své kamarády?

Jsme kapela pro živá vystoupení. Nahrávání alba je v pořádku a nutné, ale my se cítíme lépe na pódiu. Menší kluby jsou dobré a tam obvykle hrajeme, ale velké festivaly s dobrým zvukem a tak je to jiný level. A ano, chodíme na koncerty kapel, se kterými se kamarádíme, nebo na turné, která sem jezdí, to děláme celý život.


Když jste s hudbou začínali, kdo byl vaším vzorem? Kdo vás nejvíc ovlivnil? Popiš nám prosím, svoje hudební začátky.

Metalovou hudbu jsem začal poslouchat ve dvanácti letech a v té době jsem poslouchal Maiden, Dio, Helloween,... pak přišla Metallica Slayer a pak death-metal s Entombed, Carcass, Morbid Angel,... a tak až do dnešních dnů.

Když jsem pak začal hrát na kytaru, bylo mi šestnáct, ale neuměl jsem tyhle věci hrát, protože jsem o hraní neměl ani páru. Tak jsem cvičil a cvičil, hrál jednoduché věci, až jsem se jednoho dne dostal na úroveň, abych mohl hrát tyhle typy hudby, které teď hraju.


Nová deska „Anatomy Lessons“ vychází digitálně a na CD. Neuvažujete také o kazetě nebo vinylu? Já osobně stále sbírám CD a hudbu mám i v mp3, ale dnešní trendy velí vydávat i gramodesky, kazety. Můžou se fanoušci těchto nosičů těšit? Jaký je tvůj vztah k hudbě na fyzických formátech?

Ano, kazeta a vinyly budou hotové možná v srpnu. Base Records (jeden ze dvou partnerů, kteří vydali CD) už vyprodali všechny CD za pouhých šest dní, nemůžeme tomu uvěřit.

Vinyly si kupuju už od svých 12 let, takže v tom pokračuju a samozřejmě i cédéčka. Z mládí mám přes 1000 kazet, ale je to formát, který se mi dnes už moc nelíbí. Co se týče digitálu... je mi líto, ale žiju v minulosti. Nemám spotify nebo podobné věci.


Co pro tebe znamená hudba a jak ji vnímáš? Je to koníček nebo životní styl? Ovlivňuje tě muzika hodně, relaxuješ u ní?

Hudba je můj život. Bohužel je to jen koníček, protože se tímto stylem nedá živit, ale poslouchám hudbu, když řídím, když vařím v kuchyni... je to relaxace a vytváření nových věcí je vášeň, která mě trápí, když ji nedám průchod.

Co chystáte s NASTY SURGEONS v nejbližší době? Můžeme se těšit na nějaké koncerty, turné? Navnaď prosím fanoušky!

Na podzim nás čeká několik koncertů, 9. září Burgore Deathfest a doufáme, že jich bude přibývat, až si lidé poslechnou naše album. Naším cílem je zahrát si na OEF příští rok, takže Curby, jestli to čteš, ozvi se na nastysurgeons@gmail.com :)).


Děkuji moc za rozhovor. Musím říct, že i letos bylo pro mě hrozně příjemné přijmout pozvání do pitevny a poslouchat u toho „Anatomy Lessons“. Ať se nové album dobře prodává a ať máte na koncertech plno. Přeji vám vše nejlepší i v osobních životech!

Moc děkuji, příteli, za tvou laskavou podporu. Přeji vše nejlepší a doufám, že spolu vypijeme nějaké pivo. Na zdraví!

about NASTY SURGEONS  on DEADLY STORM ZINE:

pátek 21. července 2023

Recenze/review - RANNOCH - Conflagrations (2023)


RANNOCH - Conflagrations
CD 2023, Willowtip Records

for english please scroll down

Až jednou zhasnou všechna světla, tak se vrátíme na začátek. Začneme bojovat o holý život a muzika pro nás bude znovu jenom radostí. Oprostíme se od zbytečností, nebudeme zahlceni spoustou negativních informací. Budeme poslouchat už jenom hudbu, která je poctivá a opravdová. Dnes bych pro vás měl jeden velmi zajímavý tip. Progresivní death metalisté RANNOCH vydávají své třetí dlouhohrající album. Pokud tedy máte chuť na éterické plochy, dynamické pasáže a spoustu zajímavých momentů, tak se pohodlně usaďte a poslouchejte pozorně.

Představte si dnešní předvídatelný svět, plný násilí a nenávisti. No řekněte, není lepší utéct před krutou realitou do jiných dimenzí? Toulat se spolu s kapelou po hvězdách, létat a padat do hlubin. Tahle nahrávka je o emocích. Je náročná na poslech a nedá vám nic zadarmo. Songy jsou velmi propracované, narvané temnou energií. Zhasněte všechna světla a přidejte hlasitost na maximum!


RANNOCH dokáží navodit velmi pestrou paletu nálad. Umí být brutální a syroví, ale zároveň se nebojí jemných melodických linek, čistých vokálů, neustálých změn tempa. Nebojte se, rozhodně se nejedná o dnes tak častou technickou ekvilibristiku. Naopak, skladby si uchovávají v sobě dravost a drive. Vždycky jsem měl rád hudbu, u které musím přemýšlet. Při společných obřadech s albem "Conflagrations" jsem se cítil jako starý archeolog, který postupně odkrývá jednotlivé vrstvy. Britové umí být vznešení, majestátní. Někdy spolu opravdu létáme. Potom vás ale přikovou na zeď a spálí ostrým riffem. Co se týká zvuku (Mix and master by James Stephenson for Stymphalian Productions, York, England, Recorded and produced by Ian Gillings at the Rannoch studios), nemám žádných námitek. Vše je čisté a zabijácké zároveň. Netřeba diskutovat ani o obalu, ten se opravdu povedl. Autorem je Kishor Haulenbeek - Lowell, Massachusetts a jedná se o motiv, který bych si rád prohlédl i v nějaké galerii. Zkrátka a jednoduše, pánové odvedli po formální stránce skvělou práci. Není to ale jenom poctivé řemeslo, které tuhle smečku odlišuje od ostatních. Jsou to hlavně nápady, pestrá směsice velmi inteligentně poskládaných motivů, které mě baví poslouchat i po dlouhé době. K téhle desce se budu ještě hodně dlouho vracet. Je totiž po okraj narvaná tlakem i temnou energií. Až jednou zhasnou všechna světla, tak se vrátíme na začátek. Začneme bojovat o holý život a muzika pro nás bude znovu jenom radostí. Vznešený, majestátní, progresivní death metal, který rozdrásá vaši duši i tělo! Vynikající záležitost, hudba z jiných sfér!


Asphyx says:

Once all the lights go out, we'll go back to the beginning. We'll start fighting for our lives and music will be our only joy again. We'll be free of uselessness, not overwhelmed by a lot of negative information. We'll only listen to music that's honest and real. I have a very interesting tip for you today. Progressive death metallers RANNOCH are releasing their third full-length album. So if you have a taste for ethereal surfaces, dynamic passages and a lot of interesting moments, sit back and listen carefully.

Imagine today's predictable world, full of violence and hatred. Tell me, isn't it better to escape from the harsh reality to other dimensions? To roam the stars with the band, to fly and fall into the depths. This record is about emotion. It's hard to listen to and it won't give you anything for free. The songs are very sophisticated, packed with dark energy. Turn off all the lights and turn the volume up to maximum!


RANNOCH can evoke a very diverse range of moods. They can be brutal and raw, but at the same time they are not afraid of subtle melodic lines, clean vocals, constant changes of pace. Don't worry, this is definitely not the technical equilibristics so common today. On the contrary, the songs retain a predatory drive. I've always liked music that makes me think. During the joint ceremonies with the album "Conflagrations" I felt like an old archaeologist, gradually uncovering the layers. The British can be sublime, majestic. Sometimes we really fly together. But then they nail you to the wall and burn you with a sharp riff. As for the sound (Mix and master by James Stephenson for Stymphalian Productions, York, England, Recorded and produced by Ian Gillings at the Rannoch studios), I have no complaints. Everything is clean and killer at the same time. I don't even need to discuss the packaging, it's really good. The artist is Kishor Haulenbeek - Lowell, Massachusetts and this is a motif I would love to see in a gallery. In short, the gentlemen have done a formally excellent job. But it's not just honest craftsmanship that sets this pack apart from the rest. It's mainly the ideas, a varied mix of very intelligently put together themes that I enjoy listening to even after a long time. I'll be coming back to this record for a long time. It is packed to the brim with pressure and dark energy. Once all the lights go out, we'll go back to the beginning. We'll start fighting for our lives and music will be a joy again. Sublime, majestic, progressive death metal that will tear your soul and body apart! Excellent stuff, music from other realms!


Tracklist:
1. Degenerate Era
2. Prism Black
3. Threads
4. Conflagrations
5. Daguerreotype
6. EarthRecycle
7. Threnody to a Dying Star

Line-up:
Ian Gillings - Guitars, vocals, synths and electronics
Richard Page - Guitars
Paul Lloyd - Bass
Dan Presland - Drums

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine