DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 2. srpna 2023

Recenze/review - GRAVEFIELDS - Tetragrammaton (2023)


GRAVEFIELDS - Tetragrammaton
CD 2023, Satanath Records

for english please scroll down

Celý život ti říkali, že po smrti se budeš mít dobře. Nic tě nebude bolet a budeš se už jenom usmívat. Jenže je to lež. Existuje jenom tma. Absolutní temnota. Můžeš se s ní setkat již za svého života. Když se naučíst číst myšlenky zlým lidem, když se zavřeš na dlouhou dobu do katatakomb. A nebo také, když budeš poslouchat kapely, jako jsou GRAVEFIELDS. S těmi se setkávám při svých toulkách podzemím poprvé. 

A musím ihned doplnit, že mě jejich tvorba zaujala. Venku byla zrovna mlha a ve zprávách jsem četl o krvavém násilí. Musel jsem si pustit nějakou muziku. Sám ve studeném pokoji jsem se díval na město přikryté smogem. Bylo brzy ráno a v ulicích jste ještě mohli potkat přízraky. Myslím si, že pro tyto chvíle, je deska "Tetragrammaton" více než vhodná.


Základem je zde mocný a masivní zvuk, který je zároveň čitelný a naléhavý (Alan Hurley - Recording, Mixing, Spearhead Sounds - mastering). Posluchač je ihned stržen do hlubin, pohřben zaživa a několikrát proklet. Ano, tahle deska patří několik metrů pod zem, do míst, kde lze nalézt vchod do pekla. Black a death metal jsou zde kombinovány velmi inteligentně, elegantně. Fanoušci třeba takových WATAIN, DISMEMBER, NAPALM DEATH, INCANTATION, BLOOD RED THRONE, SULPHUR AEON, BEHEMOTH, budou myslím spokojeni, stejně jako já. Vždycky je zajímavé nahlédnout na druhou stranu, za řeku Styx a uvědomit si, co nás čeká po smrti. Mám rád, když se moje myšlenky při poslechu rozlétnou a dostanu pořádnou dávku emocí. Ty, které mi předávají GRAVEFIELDS, jsou hodně zlé a ošlivé. Smrdí sírou a zkaženým masem. Skladby jsou propracované a je znát, že nad nimi kapela přemýšlela. Zároveň si v sobě uchovávají neurvalost a divokost. Nesmím zapomenout na povedený obal (autorem je Artem Astaroth). Ten se také velmi povedl. Je na něm pravděpodobně nějaký zákeřný a krvelačný démon. Působí na mě děsivě, magicky, démonicky. Když budete poslouchat album pozorně, objevíte časem spoustu zajímavých momentů a pasáží. Jsem moc rád, že jsem se k této nehrávce dostal. Jinak bych byl ochuzen o další z bolestivých zážitků. Celý život ti říkali, že po smrti se budeš mít dobře. Nic tě nebude bolet a budeš se už jenom usmívat. Jenže je to lež. Existuje jenom tma. Absolutní temnota. Poslouchej "Tetragrammaton" a pochopíš. Majestátní, temný black death metalový zážitek z onoho světa! Démoni se probudili a touží po vašich zkažených duších!


Asphyx says:

All your life they told you that you'd be fine when you died. Nothing will hurt and you'll just smile. But it's a lie. There is only darkness. Absolute darkness. You may encounter it in your lifetime. If you learn to read the minds of evil people, if you lock yourself in the catacombs for a long time. Or if you listen to bands like GRAVEFIELDS. I'm meeting them for the first time on my underground wanderings.

And I must add right away that I'm intrigued by their work. It was foggy outside and I read about bloody violence on the news. I had to put on some music. Alone in my cold room, I looked out over the smog-covered city. It was early in the morning and you could still see ghosts in the streets. I think that for these moments, the album "Tetragrammaton" is more than suitable.


The foundation here is a powerful and massive sound that is both clear and urgent (Alan Hurley - Recording, Mixing, Spearhead Sounds - mastering). The listener is immediately taken to the depths, buried alive and cursed several times. Yes, this record belongs several meters underground, in the place where the entrance to hell can be found. Black and death metal are combined here very intelligently, elegantly. Fans of such bands as WATAIN, DISMEMBER, NAPALM DEATH, INCANTATION, BLOOD RED THRONE, SULPHUR AEON, BEHEMOTH, I think, will be as satisfied as I am. It's always interesting to look on the other side, beyond the river Styx and realize what awaits us after death. I love it when my thoughts take flight while listening and I get a good dose of emotion. The ones that GRAVEFIELDS give me are very bad and nasty. They smell like brimstone and rotten meat. The songs are sophisticated and you can tell that the band thought about them. At the same time, they retain a rawness and ferocity. I must not forget the hilarious cover art (by Artem Astaroth). This one was also very successful. It's probably got a vicious and bloodthirsty demon on it. It has a creepy, magical, demonic effect on me. If you listen to the album carefully, you will discover many interesting moments and passages over time. I'm very glad I got to this non-playing album. Otherwise, I would have been deprived of yet another painful experience. You've been told all your life that you'll be fine when you die. Nothing will hurt and you'll just smile. But it's a lie. There is only darkness. Absolute darkness. Listen to "Tetragrammaton" and you'll understand. A majestic, dark, otherworldly black death metal experience! The demons have awakened and they lust for your corrupted souls!



Tracklist:
Forbidden Psalms
The Ascendancy
Archmessiah
The Blessed Pariah
Pilgrims of Amirah
Seraphim
Vagrant
Schasm
Our Allegiance

Line-up:
Thomas Blanc: Vocals & Lyrics
Alan Hurley: Guitars & Drums
Paul Girvin: Bass

úterý 1. srpna 2023

Recenze/review - EXSANGUINATION - Burial Rites (2023)


EXSANGUINATION - Burial Rites
CD 2023, Horror Pain Gore Death Productions

for english please scroll down

Proč se vlastně nebráním? Ztratil jsem jakýkoliv pud sebezáchovy. Odřezávají mi kusy masa z těla, zatloukají mi hřeby do hlavy. Mučí mě a pálí rozžhaveným železem. Jsem netečný. Moc dobře totiž vím, že po smrti existuje nekonečná temnota a chlad. Těším se na druhou stranu, na onen svět. Potkám tam totiž už jenom dobrou hudbu. Death metal, který mě dokáže pohřbít zaživa i exhumovat. Toulám se podzemím a snažím se poslouchat už jenom kapely, o kterých si myslím, že umí hrát od srdce, prašivě a s krvavou jiskrou v oku. 

EXSANGUINATION patří mezi vyvolené. Mezi smečky, které přesně pochopily, o čem je opravdové zlo a absolutní tma. Letos pánové přicházejí se svým druhým dlouhohrajícím albem. Je o okraj narvané špínou, shnilým masem a myšlenkami na smrt. Doporučuji poslouchat hluboko pod zemí a se zhasnutými všemi světly. Ďábel se usmívá a kývá souhlasně hlavou!


Také milujete prašivý a morbidní zvuk z devadesátých let? Potom se vám bude líbit i album "Burial Rites". Chris Johnson (mixing, mastering) vytvořil opravdu povedený sound. Připadám si, jako bych seděl u nějaké staré rakve a proséval mezi prsty prach dávno zemřelých. Líbí se mi i grafika a obal (Mike Juliano). Vše zde sedí na svých místech. Pánové hrají velmi přesvědčivě, je znát, že opravdu věří své hrobnické práci. Songy v sobě mají drive a sílu, které byly posbírány na dávno opuštěných pohřebištích. Představte si temnou uličku, smrad odpadků a nůž, který vám je zabodnut do břicha. Udiveni pohlédnete do tváře svého vraha a neodpustíte mu ani po smrti. Ano, tématem textů jsou šílené vraždy. Přizpůsobeno je tomu vše. Ostré riffy, chorobami nasáklý vokál, bicí, u kterých se vám zastaví srdce. Když jsem slyšel album poprvé, nejdřív jsem nevěděl, jestli nejsem přímým účastníkem nějakého šíleného hororu. Vzpomínáte na krvavé filmy z osmdesátých let minulého století? Uříznuté hlavy, triky, kterým se dnes už možná trošku smějeme, ale tenkrát na nás působila hlavně atmosféra. Míval jsem při odchodu z kina mráz v kostech. Tak úplně stejně bych popsal i hudbu EXSANGUINATION. Je jako dávno zahojená rána, která se znovu ozvala. Mokvá a pálí a když vám vřed praskne, tak z něj vyteče černá krev. Pánové mě svojí novou deskou řízli do živého. Podobná hudba koluje i v mých žilách. Nezbývá mi tedy nic jiného, než doporučit nahrávku všem šíleným maniakům, kteří ještě poslouchají hudbu hlavně srdcem! Vražedně šílený death metal, připomínající ty nejděsivější horory! Absolutní temnota!


Asphyx says:

Why am I not resisting? I've lost all sense of self-preservation. They're cutting chunks of flesh off my body, driving nails into my head. They torture me and burn me with hot iron. I'm numb. For I know very well that after death there is infinite darkness and cold. I look forward to the other side, to the other world. For there I will meet only good music. Death metal that can bury me alive and exhume me. I wander the underground and try to listen only to bands that I think can play from the heart, dirty and with a bloody sparkle in their eye.

EXSANGUINATION is one of the chosen ones. Among the pack that have understood exactly what true evil and absolute darkness is all about. This year the gentlemen come with their second full-length album. It's filled to the brim with filth, rotten flesh and thoughts of death. I recommend listening deep underground and with all the lights off. The devil smiles and nods his head in agreement!


Do you also love the dusty and morbid sound of the nineties? Then you will also like the album "Burial Rites". Chris Johnson (mixing, mastering) has created a really hilarious sound. I feel like I'm sitting by an old coffin, sifting through the dust of the long dead. I also like the artwork and cover art (Mike Juliano). Everything here fits in place. The gentlemen perform very convincingly, you can tell they really believe in their work as gravediggers. The songs have a drive and power to them, having been picked up in long-abandoned burial grounds. Imagine a dark alleyway, the smell of garbage and a knife stuck in your stomach. You'll stare in amazement into the face of your killer and you won't forgive him even in death. Yes, the theme of the lyrics is crazy murders. Everything is adapted to it. Sharp riffs, disease-soaked vocals, drums that make your heart stop. When I first heard the album, at first I didn't know if I was a direct participant in some crazy horror movie. Remember the gory movies of the 1980s? The severed heads, the gimmicks that we might laugh at a bit now, but back then it was the atmosphere that had the biggest impact on us. I used to get chills when I left the cinema. I would describe the music of EXSANGUINATION in the same way. It's like a long-healed wound that's reopened. It's wet and burning and when the ulcer bursts, black blood comes out. The gentlemen cut me alive with their new record. Similar music runs through my veins. So I have no other choice but to recommend the record to all crazy maniacs who still listen to music mainly with their hearts! Murderously insane death metal, reminiscent of the most terrifying horror movies! Absolute darkness!


Tracklist:
01. Reborn In A Casket 
02. Coffin Dweller 
03. As The Acolytes Burn 
04. The Pleasure To End All Pleasures 
05. Berserker 
06. Into The Abyss 
07. The Void 
08. Devastated By Black

band:
Kevin Macdonald (bass)
Brendan Roche (drums)
Justin Chappell (guitar)
Dan Lozzi (guitar, vocals)

pondělí 31. července 2023

Recenze/review - BLACK SORCERY - Deciphering Torment Through Malediction (2023)


BLACK SORCERY - Deciphering Torment Through Malediction
CD 2023, Eternal Death

for english please scroll down

Někteří lidé si o sobě myslí, že jsou víc, než ostatní. Přitom jsou stejně jako ostatní jenom kusem masa, pochodujícím na smrt. Existuje už jenom tma, utrpení a nenávist. Postavy se skloněnou hlavou v ulicích. Mraky jsou plné smogu a mrtví už nikoho nezajímají. Absolutní nihilismus, říkám si, když poslouchám novou debutovou desku amerických black metalistů BLACK SORCERY. Na první pohled mě zaujal jednoduchý, černobílý obal. Přesně takhle to mám rád, žádné zbytečnosti, nekompromisně a surově.

Kapela je složena ze zkušených muzikantů, působících ve smečkách jako Bog of the Infidel, Sangus, Nefarious a Sorcery. Můžete si tak být jisti, že o kvalitu je postaráno. I pro mě, pro starého psa, je příjemné navštívit kobku s jejich jménem. Není to jenom stylový obal, ale i mrazivý, zničující zvuk (Recorded and mixed by Distorted Forest Studio, Mastered by Enormous Door Mastering), který mě ujistil v tom, že tohle album hoří jasným plamenem. 


Pokud jste true fanoušci kapel jako GORGOROTH, BEHEXEN, SARGEIST, ENTHRONED, AZAGHAL, BAPTISM, neváhejte ani chvilku, tihle démoni vám nakopou zadky podobným způsobem. U černého kovu, stejně jako u ostatní extrémní muziky, hodně záleží na tom, jestli mohu kapele jejich morbidní práci věřit. U "Deciphering Torment Through Malediction" zvedám souhlasně palec nahoru, kývám se spokojeně do rytmu a mám hroznou chuť jít vykopat další hrob. Pánové se soustředí na tradiční, klasickou formu, nijak zbytečně neexperimentují a je to moc dobře. Vždycky rád navštívím staré dobré katakomby, pokaždé si víc užiji sound z devadesátých let, než nějaké novátorské kraviny. Dejte mi někdo napít, dneska bude dlouhá noc! Neustále přidávám hlasitost a vzpomínám na pradávné rituály. Podepisuji vám vlastní krví, že pokud máte rádi tmu, s chutí každé ráno uléháte do své oblíbené rakve a není vám cizí žádný hřbitov, budete se vždy rádi vracet i k tomuto albu. Skladby v sobě mají potřebný drive a sílu, takový ten shnilý feeling, který koluje i v mých žilách. BLACK SORCERY sice nepřinášejí nic nového, ani převratného, ale svoje řemeslo zvládají na výbornou. A přidávají i velkou porci svých vlastních nápadů a invence. Venku se setmělo. Je čas. Beru do rukou lopatu a vydávám se za město. Rakev už je připravena. Země je zmrzlá a zabere mi to celou noc. Existuje už jenom tma, utrpení a nenávist. Nihilistický black metal, který vás pohřbí zaživa!


Asphyx says:

Some people think of themselves as more than others. But like everyone else, they're just a piece of meat, marching to their death. There is only darkness, suffering and hatred. Figures with their heads down in the streets. The clouds are full of smog and no one cares about the dead anymore. Absolute nihilism, I think to myself when I listen to the new debut album of American black metallers BLACK SORCERY. At first glance, I was attracted by the simple, black and white cover. That's exactly how I like it, no uselessness, uncompromising and raw.

The band is composed of experienced musicians, active in packs like Bog of the Infidel, Sangus, Nefarious and Sorcery. So you can be sure that quality is taken care of. Even for me, an old dog, it's nice to visit a dungeon with their name on it. It's not just the stylish cover art, but the chilling, devastating sound (Recorded and mixed by Distorted Forest Studio, Mastered by Enormous Door Mastering) that assures me this album is burning bright.


If you are a true fan of bands like GORGOROTH, BEHEXEN, SARGEIST, ENTHRONED, AZAGHAL, BAPTISM, don't hesitate a moment, these demons will kick your ass in a similar way. With black metal, as with other extreme music, a lot depends on whether I can trust the band with their morbid work. With "Deciphering Torment Through Malediction" I give an approving thumbs up, swaying contentedly to the beat and feeling a terrible urge to go dig another grave. The gentlemen concentrate on the traditional, classic form, they don't experiment unnecessarily and it's very good. I always like to visit the good old catacombs, I always enjoy the 90s sound more than some innovative crap. Somebody get me a drink, it's gonna be a long night tonight! I keep turning up the volume and remembering ancient rituals. I sign with my own blood that if you like the dark, you like to lie down in your favourite coffin every morning and you are no stranger to any cemetery, you will always like to come back to this album. The songs have the necessary drive and power in them, that rotten feeling that runs through my veins as well. BLACK SORCERY may not bring anything new or groundbreaking, but they master their craft to perfection. And they add a big portion of their own ideas and inventiveness. It's getting dark outside. It's time. I pick up my shovel and head out of town. The coffin is ready. The ground is frozen and it will take me all night. There is only darkness, suffering and hatred. Nihilistic black metal that will bury you alive!



tracklist:
1. Intro
2. Gasping For Light Under A Petrine Cross
3. Final Meditations On Despair
4. Erinyes Slough
5. Gomorran Virtue
6. Sordid Rote
7. Heinous Rites
8. (Endgame Thought Process)
9. Seven Veils

Lineup:
Stygal – vocals
Bloodfuck – guitar
Czarnobóg – bass
Wraitheon – drums

neděle 30. července 2023

Recenze/review - PORTA NIGRA - Weltende (2023)


PORTA NIGRA - Weltende
CD 2023, Soulseller Records

for english please scroll down

Po každé válce zůstanou tisíce lidí poznamenaných. Mají děsivé sny, neustále se jim vrací bolest, kterou zažili. Už nikdy si neužijí slunce, už nikdy se nebudou mít rádi. Budou neustále přemýšlet, co mohli udělat jinak. Někteří se stanou šílenci, jiní si prostřelí hlavu, mnozí zemřou o samotě, protože jim nikdo nezůstal. Stane se z nich zástup nemrtvých, kteří budou toužit po pomstě. Nenávist až za hrob. Smutek, ten nekonečný smutek v jejich očích. Nikdy bych si nemyslel, že někdo dokáže tyto pocity zhudebnit.

Německých avantgardním black metalistům PORTA NIGRA se to povedlo. Pomocí klasického černého kovu z devadesátých let minulého století, který je obohacen o spoustu dalších vlivů. Od thrashe, doomu, až po death metal. A samozřejmě velká porce avantgardy předložená přesně tím způsobem, který máme u téhle smečky tolik rádi. 


Novinka je velmi neklidná, zvláštní takovým tím "nepříjemným" způsobem. Pánové vás vezmou na výlet po časové ose zpět. Ocitnete se v období před velkou válkou, nasajete pach expresionismu, ale hlavně, užijete si velmi naléhavou a poctivou muziku. Kapela zpívá německy, což dodává skladbám na ještě větší uvěřitelnosti. Přiznám se bez mučení, většinou poslouchám trošku jiný styl hudby, ale při "Weltende" jsem si připadal, jako bych byl stažen do temných hlubin. Viděl jsem před sebou davy usměvavých lidí, kteří ještě nevěděli, že budou za několik let mrtví. Odkrýval jsem hromadné hroby, užíval si každý riff, každý tón. Na téhle skupině se mi vždy líbilo, že jsou jiní, odlišní, nezařaditelní. Mají vlastní výraz a nekonečnou fantazii. Zároveň vždy odvedou poctivou práci. Je až šokující a velmi bolestivé, jak se historie neustále dokola opakuje. Pokud má být tohle album upozorněním, zdviženým prstem, tak se povedlo i po této stránce. Poslední roky nad podobnými tématy hodně přemýšlím. Proč neustále opakujeme stejné chyby? Nemusíte ale k nahrávce přistupovat jen "filozoficky". Pokud si chcete užít pouze muziku, tak jej oceníte určitě také. I tak ucítíte ze skladeb děs a hrůzu, které může způsobit jenom válka. Novinka je velmi dynamická, pestrá, temná, depresivní a přitažlivá zároveň. Působí na mě až magickým účinkem. Black metalový otisk temné války! Esence avantgardy, metafora absolutní tmy a bolesti!


Asphyx says:

After every war, thousands of people are left scarred. They have terrifying dreams, the pain they have experienced is constantly coming back to them. They will never enjoy the sun again, never love each other again. They will always wonder what they could have done differently. Some will become mad, others will shoot themselves in the head, many will die alone because they have no one left. They'll become a mob of undead out for revenge. Hate beyond the grave. Sadness, the endless sadness in their eyes. I never thought anyone could put these feelings to music.

German avant-garde black metallers PORTA NIGRA have done it. Using classic black metal from the nineties, enriched with a lot of other influences. From thrash, doom, to death metal. And of course a big portion of avant-garde presented in exactly the way we love so much with this pack.


The novelty is very unsettling, in a weird "unpleasant" kind of way. The gentlemen take you on a trip back in time. You will find yourself in the period before the Great War, you will absorb the smell of expressionism, but most importantly, you will enjoy very urgent and honest music. The band sings in German, which makes the songs even more believable. I'll admit without torture, I usually listen to a slightly different style of music, but with "Weltende" I felt like I was pulled into the dark depths. I saw crowds of smiling people in front of me who didn't yet know they would be dead in a few years. I was uncovering mass graves, enjoying every riff, every note. What I always liked about this band was that they were different, distinct, unclassifiable. They have their own expression and endless imagination. At the same time, they always do an honest job. It is shocking and very painful how history repeats itself over and over again. If this album is meant to be a warning, a raised finger, then it succeeds in that aspect as well. I've been thinking a lot about this sort of thing lately. Why do we keep repeating the same mistakes? But you don't have to approach the record just "philosophically". If you just want to enjoy the music, you will appreciate it too. Even so, you will still feel from the songs the terror and horror that only war can cause. The new album is very dynamic, colorful, dark, depressing and appealing at the same time. It has an almost magical effect on me. Black metal imprint of a dark war! The essence of avant-garde, a metaphor of absolute darkness and pain!



Recenze/review - PORTA NIGRA - Schöpfungswut (2020):

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh čtyř stý patnáctý - Smutek až na kost


Příběh čtyř stý patnáctý - Smutek až na kost

Mám v žaludku zase jednou velkého červa. Hlodá tam a nedá mi spát. Ležím na matračce na zemi. Postel jsem přenechal blondýně. Vedle spí brácha. Už nás několikrát seřval, že je unavený, že se dnes hodně učil. Nějak mu nerozumím. Ale šel žalovat. Jako vždycky. A tak koukáme do tmy a přemýšlíme. Přijeli jsme do Boleslavi už brzy odpoledne. Přesto byl můj otec už nalitý. Musí pít i v práci, napadlo mě a měl jsem sto chutí tam zavolat a nabonzovat ho. Ale samozřejmě jsem to zase neudělal. Přišel snad desetkrát a pořád dokola se nás ptal, co chceme koupit k jídlu. Taky neustále nabízel mojí budoucí ženě tykání. Usnul několikrát na zemi u televize. Lahváč se mu vylil na koberec. Nejhorší je, že se děsně stydím. A toho červa mám v břiše už od pátečního rána. Chtěl jsem někam zajít s kamarády, ale nikdo nemohl. Sejde z očí, sejde z mysli. Tohle pořekadlo funguje snad nejvíce ze všech. Převaluji se na tvrdé zemi a přemýšlím, kdy se všechno pokazilo.

Do hlavy nikomu nevidíte. Jenže já zažil krásný dětství. Bylo zalitý sluncem a dobrotou. Velká rodina, chalupa, baráky, krásné zahrady, lesy, stráně a louky. Pro malého kluka ideální. Taky spousta bratranců a sousedů. První lásky, první polibky, všechno se mi promítá v hlavě jako vzpomínkový film. Občas usnu a chvílemi nevím, co je sen a co se doopravdy stalo. Fakt netuším, kdy se to pokazilo. Možná někdy v pubertě, v tom těžkém období každého jedince. Ještě, že jsem tenkrát objevil muziku. Měl jsem v nejtěžších chvílích aspoň místo, kam jsem se mohl vracet. Sluchátka natažené od kazeťáku, pak od věže, walkmann, discman. Poslouchám hudbu skoro pořád. Stále mi doma něco hraje. Podle nálady, vkusu, momentálního rozpoložení. "Ty pláčeš": pošeptá do tmy moje milá. Chytí mě za ruku a kousek od nás zasyčí můj bratr, buďte hergot zticha. Já moc dobře věděl, že sem mám jezdit co nejméně. To už raději na chalupu, tam není otec. A můžeme se tam toulat po lesích, schoulit se k sobě. Dýchat. Ano, tady, v malém bytě, dýchat nemůžu. Dusím se tu a odvykl jsem. 

Vstáváme brzy. Čeká nás cesta do Kolína a pak do Radimy. Michalovi, jednomu z mých nejlepších kamarádů, zemřel před několika dny otec. Když se to dozvěděl, děsně jsme se opili. On měl, na rozdíl ode mě, skvělého tátu. Vyráběl náčiní pro zemědělce a byl to takový ten dobrák od kosti. Usměvavý, stejně jako jeho máma. Ideální, spokojená a schopná dvojice. Ne, bůh neexistuje, není přeci možné, aby umírali ti dobří a zůstávali zmetci, kteří si neváží ničeho. Michalův táta padl na procházce k zemi. Jen tak, s mrtvičkou zůstal ležet a jejich pes u něj zůstal. Hrozný, šílený, nepředstavitelný. Rouhám se, protože si představuju, co bych dělal já, kdyby zemřel ten můj ochlasta. Cítil bych něco? Asi bych měl, asi ano, přeci jen, kdysi býval skvělý. Každý mi mého tátu záviděl. Ale to už je dávno pryč. Všechno z jeho strany překryla temnota. Když jdeme na vlak, držíme se za ruce. Nebude to lehký víkend, ale Michal je kámoš, opravdový. Tohle pro něj musím udělat. Potřebuje oporu. V Kolíně nás přivítá Blanka. Je celá v černém. Oči od pláče. Vyrůstala bez mámy a její táta byl také skvělý. Jako ona.

Jdeme potichu, nikoho nenapadají žádná slova. Koupíme v květinářství velký věnec. Za nás, za kamarády. Držíme se stranou, nejsme z rodiny, nechceme narušovat smutek. Maminka je chudák úplně zlomená. Vesnický pohřeb s otevřenou rakví má něco do sebe. Nechápejte mě špatně, ale smrt je bohužel součástí života, není dobré od ní odvracet zrak. Položíme květiny a věnec. Obejmeme Michala. Kdybys něco potřeboval kámo, jsme tady. Jen smutně kývne hlavou. Obřad skončí a jde se na hřbitov. Jsou tu všichni ze širokého dalekého okolí. Tady přesně platí to, že vám přijdou na pohřeb opravdu jen ti, kteří vás měli rádi. A Michalův táta byl hodně oblíbený. Rakev pomalu zajíždí do hrobu. Házíme zeminu a květiny. Odcházíme pomalu do hospody a kapela začne hrát veseleji. Usedáme ke stolu a pak už se jen smějeme, vyprávějí se vtipné historky. Jak vyrobil první lopatu, co se ohnula, jak balil maminku, jak hrál fotbal, jak byl u hasičů. Sedíme v rohu a já si znovu říkám, kdo přijde mému otcovi na pohřeb? A bude ještě vůbec s námi? Zase se mluví o dalším rozvodu. Historie alkoholika. Proč, ptám se, proč? A odpověď nepřichází. Setmí se a někdo rozsvítí na fotbalovém hřišti. 

Je to takový místní zvyk. Lidé, když se opijí, tak jdou a paří na hřišti. Dnes hrajou na přání Michala. Jeho oblíbené Pink Floyd. Osobně od nich mohu jenom něco, ale to vůbec nevadí. Jdeme na chladný trávník, sundáme si boty a objímáme se s Michalem. Má oči plné slz, je opilý a stále hledí k nebi. Je mi smutně za něj. Jeho tátu jsem sice viděl jen několikrát, ale byl skvělý. Rozuměli jsme si. Byl totiž opravdový, rozumný a mohl z něj být moudrý stařec. Ale nebude. Tančíme a modlíme se. Ano, my metaláci a punkáči a beatníci a studentíci, se modlíme k nějakému šedivému pánovi na obláčku, k jiné dimenzi a přejeme si klid duše a spočinutí. Přemýšlíme, co po nás jednou zůstane. Možná jen pár prchavých otisků, po někom krásné dílo a hlavně děti, ve kterých se všichni vidíme. Jsem opilý a padá na mě splín. Je mi děsně líto, jak Michalův otec skončil a taky, že ten můj je tak necitlivý. Nemám k němu vlastně žádný vztah. Všechno pokazil. Úplně všechno a nedovedete si představit, jak mi v některých chvílích v životě chyběl.

Není to jednoduché, ale je potřeba stále bojovat. Mám svoji blondýnku, pořád spoustu kamarádů, mám kolem sebe lidi, kteří stojí zato. Netřeba být v depresích. Takhle na mě mluví moje milá, protože ze mě cítí smutek až na kost. Mám pocit, že se zase jen potácím v temnotě, vrací se mi děsivé představy. Ale chytne mě za ruku, obejme a jdeme se projít. Chodíme po okolí až do rána, kdy se rozloučíme s Michalem a Blankou a jedeme zpět do Boleslavi. Máme tam totiž věci. Otevřu klíčem dveře a zaslechnu křik. Ožralý fotr řve na mámu. Je sprostý. Bouchá věcmi a nadává. Seberu bágl, hodím do něj pár CD a raději zmizíme. Nikdo si nás ani nevšimne. Vydáme se na vlak, který jede až asi za tři hodiny. Strávíme je v nádražce, kde sázíme jedno pivko za druhým. Tedy já, moje milá se drží zpátky. Nebyl to moc veselý víkend, ale zase jsme si uvědomili spoustu věcí. Nikdy totiž nevíte, kdy půjdete na procházku a upadnete mrtví k zemi. Proto je dobré stále dokola říkat svým blízkým, jak je máte rádi, že tu jste pro ně a že je na vás spolehnutí. Objímám blondýnku a šeptám jí do ucha samá krásná slovíčka. 

Ve vlaku usnu a probudím se až v Praze. Přesedneme na Plzeň a povídáme si. Máme spoust plánů. Třeba se chceme už obklopovat jen hodnými lidmi. Vyhýbat se debilům. Dokáží vás totiž nakazit. I když nechcete, tak jsou jako toxický odpad. Nezbavíte se jich. Můj otec byl čím dál tím horší. Už to nešlo, prostě ne. Přesto ho máma nevykopla ještě několik let. Nechápal jsem to. Pořád dokola snášet jeho výstupy, opilecké nadávky. Všechno se točilo jen kolem něj. Nikdy jste nevěděli, jak se bude chovat. Jezdil opilý v autě, chodil tak i do práce. Moje každé další návštěvy v Boleslavi se odehrávaly vždy stejně. Dodnes se divím své ženě, že to se mnou vydržela, že stála při mě. Toho červa jsem měl pokaždé, když jsem se blížil k rodnému městu. Všechna radost jakoby se vytratila. Vrátila se až po letech, kdy se můj táta přestěhoval a po několika letech zemřel. Neměl žádný pohřeb a když jsme po něm vyklízeli věci, uvědomil jsem si, jak byl šíleně sám. Oni ty boží mlýny asi fakt melou. Pomalu, ale spravedlivě. Myslete na to každý den, až ráno vstanete. 


Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 29. července 2023

Recenze/review - STURMTIGER - Transcendent Warfare (2023)


STURMTIGER - Transcendent Warfare
CD 2023, Demented Omen of Masochism

for english please scroll down

Někdy si představuji, co by se stalo, kdyby vojáci z první i druhé světové války znovu povstali. Po světě by se toulaly zástupy krvelačných zombie. Utržené nohy, prostřelené lebky, mučení, utrpení a bolest, všechno bychom znovu viděli. Abychom nezapomněli, protože se nám to neustále stává. Téma války a black a death metalu je navždy spojené. Protože obojí má velmi podobnou atmosféru. Pokud tedy muziku hraje kapela, která rozumí své práci. Dánští maniaci STURMTIGER tyto témata řeší ve svých textech. Stačilo mi první přehrání a ihned jsem věděl, že jsem v zákopech. A spolu se mnou tisíce nemrtvých vojáků. 

Dánové jsou jako divocí psi, cvičení na zabíjení. Album působí již od začátku velmi nekompromisně, surově. Přesto, když budete poslouchat pozorně, v něm naleznete spoustu morbidních melodií. A také, vztek, nenávist, temnotu a chlad. Nezbývá mi nic jiného, než nabít pistoli a čekat na rozkaz. 


Líbí se mi syrový zvuk, vše je náležitě špinavé a hnusné. Obal také zaujme, podle mého se ke hrané muzice opravdu hodí. Když se na něj dívám, vyvolává ve mě velkou spoustu otázek. A to je dobře. Co se týká hudební stránky, tak Dánové se pohybují na stejných bojištích jako třeba takoví BLASPHEMY, DIOCLETIAN, BLACK WITCHERY, BEHERIT, ARCHGOAT, SARCÓFAGO, REVENGE. Z black metalu a death metalu je zde namíchám velmi prudký jed, který když vypijete, tak zemřete v šílených křečích. Než se tak ale stane, tak zažijete úplně stejné pocity, jako voják, kterému lhali o slávě a vítezství. Místo toho vám prostřelí hlavu a poslední co uvidíte, tak budou oči kamarádů, kteří jsou na tom úplně stejně jako vy. Mám rád muziku, která má atmosféru, u které se moje myšlenky rozlétnou a fantazie začne pracovat na plný plyn. "Transcendent Warfare" doporučuji poslouchat v chladu a temnotě, nejlépe po zhlédnutí nějakého dokumentu z jedné ze světových válek. Potom si uvědomíte, jak jsme jako lidský druh nepoučitelní. Stále posíláme mladé kluky do válek, místo toho, aby pracovali a žili. STURMTIGER vám ukazují pravou, hnusnou a ošklivou tvář války. A dělají to s nadšením zkušených zabijáků. Někdy si představuji, co by se stalo, kdyby vojáci z první i druhé světové války znovu povstali. Po světě by se toulaly zástupy krvelačných zombie. Utržené nohy, prostřelené lebky, mučení, utrpení a bolest, všechno bychom znovu viděli. Bestiální, ďábelský black death metalový útok nemrtvých vojáků! Inferno!


Asphyx says:

Sometimes I imagine what would happen if the soldiers of the First and Second World War rose up again. There would be hordes of bloodthirsty zombies roaming the world. Legs blown off, skulls shot through, torture, suffering and pain, we'd see it all again. We would not forget, because it happens to us all the time. The themes of war and black and death metal are forever linked. Because both have a very similar atmosphere. As long as the music is played by a band that understands their job. Danish maniacs STURMTIGER address these themes in their lyrics. I only had to play the first track and immediately knew I was in the trenches. And with me, thousands of undead soldiers.

The Danes are like wild dogs, trained to kill. The album has a very uncompromising, raw feel from the start. Yet, if you listen carefully, there are plenty of morbid melodies. And also, anger, hatred, darkness and coldness. I have no choice but to load the gun and wait for the order.


I like the raw sound, everything is properly dirty and nasty. The packaging is also eye-catching, I think it really suits the music being played. When I look at it, it raises a lot of questions for me. And that's good. On the musical side, the Danes are on the same battlefields as the likes of BLASPHEMY, DIOCLETIAN, BLACK WITCHERY, BEHERIT, ARCHGOAT, SARCÓFAGO, REVENGE. From black metal and death metal is mixed here a very violent poison, which if you drink, you will die in mad convulsions. But before that happens, you will experience exactly the same feelings as a soldier who was lied to about glory and victory. Instead, you'll be shot through the head and the last thing you'll see is the eyes of your friends who are in the same boat as you. I like music that has an atmosphere that makes my thoughts fly and my imagination go into overdrive. I recommend listening to "Transcendent Warfare" in the cold and dark, preferably after watching a documentary from one of the world wars. Then you will realize how unteachable we are as a human species. We keep sending young boys off to wars instead of working and living. STURMTIGER shows you the true, ugly face of war. And they do it with the enthusiasm of experienced killers. Sometimes I imagine what would happen if the soldiers of WWI and WWII rose up again. There would be hordes of bloodthirsty zombies roaming the world. Legs blown off, skulls shot through, torture, suffering and pain, we'd see it all again. A bestial, diabolical black death metal assault by undead soldiers! Inferno!


Tracklist:
Forced March
Armoured Spearhead
Imperium
War is Eternal
Transcendent Violence
The Baron
Universal Eradicator

Line-up:
VJ: Guitars
BL: Drums
PB: Vocals
SB: Bass

Recenze/review - BLASPHEMOUS FIRE - Beneath the Darkness (2023)


BLASPHEMOUS FIRE - Beneath the Darkness
CD 2023, Godz ov War Productions

for english please scroll down

Pokaždé, když navštívím tenhle hřbitov, tak přemýšlím, proč se u některých hrobů zastavím na delší dobu. Našlapuji tiše, abych nenarušil atmosféru. Na náhrobcích jsou napsána jména kapel, které mám rád celý život. Některé již mají hodně poničené hroby. Kříže směřují směrem dolů a v márnici je zase jednou pěkně živo. Tentokrát máme co do činění se smečkou, která mě zaujala již během prvního poslechu. BLASPHEMOUS FIRE, kapela z Portugalska, připomínající svým debutem pradávné rituály pro vyvolávání temných sil.

Ihned mě zaujal velmi zničující a podmanivý zvuk. Připadal jsem si opravdu jako na nějakém zlém a ošklivém rituálu. Vše potom podtrhuje démonický obal od Belial NecroArts. Kapela se přejmenovala, dříve působila jako SUMMON. Fanoušci temnoty asi ví, o kom píšu. Mám nějaká alba dokonce doma. Polský label Godz ov War Productions snad nikdy nevydal nic špatného. Důkazem budiž i prvotina "Beneath the Darkness", která hoří jasným, černým plamenem.


Všichni, kdo někdy navštívili podobné rituály, moc dobře vědí, že základem hudby je zde absolutní zlo. Kapele se povedlo vypálit na hudební nosič ozvěny ze záhrobí. Díval jsem se do tmy a přemýšlel, kolik odstínů černé vlastně existuje. Portugalci dodali hudbu, která na mě působí jako zkažená krev, čerstvě proříznutý vřed, ze kterého vytéká hnis. Na tohle prokletí žádná svěcená voda, ani modlitby nefungují. Líbí se mi, jakým způsobem jsou skladby napsány, jakou mají atmosféru. Během poslechu opravdu ožívají přízraky a kolem se vznáší pochmurné a děsivé nálady. Pokud jste fanoušci třeba takových INCANTATION, GRAVE MIASMA, ALTARAGE, DEAD CONGREGATION, LVCIFYRE, myslím, že budete spokojeni jako já. Líbí se mi, že si pánové pohlídali formální stránku věci. Není divu, pod kapelou jsou podepsáni zkušení muzikanti. Album ale není jenom dobře řemeslně zvládnuté. Má v sobě něco navíc. Drive, sílu, temnou energii, posbíranou na starých pohřebištích. Už jste někdy viděli hořet rakev prokletého? Ani nemusíte, stejný zážitek budete mít i u "Beneath the Darkness". Jako bych se procházel nekonečnými chodbami podsvětí. Po stěnách stéká špína a krysy tančí na zbytcích shnilých kostí. Smrt se usmívá a Satan kývá souhlasně hlavou. Jsem zde správně. Pokaždé, když navštívím tenhle hřbitov, tak přemýšlím, proč se u některých hrobů zastavím na delší dobu. Našlapuji tiše, abych nenarušil atmosféru. Na náhrobcích jsou napsána jména kapel, které mám rád celý život. Některé již mají hodně poničené hroby. Kříže směřují směrem dolů a v márnici je zase jednou pěkně živo. Mrtvolně hnilobný černý death metalový rituál! Smrt přichází z temnoty! 


Asphyx says:

Every time I visit this cemetery, I wonder why I stop at some of the graves for a long time. I tread quietly so as not to disturb the atmosphere. On the tombstones are the names of bands I've loved all my life. Some already have very damaged graves. The crosses point downwards and the morgue is once again quite lively. This time we are dealing with a pack that caught my attention on the first listen. BLASPHEMOUS FIRE, a band from Portugal, reminiscent of ancient rituals for summoning dark forces with their debut.

I was immediately drawn to their very devastating and captivating sound. I really felt like I was at some evil and nasty ritual. Everything is then accentuated by the demonic cover art by Belial NecroArts. The band has changed its name, formerly known as SUMMON. Fans of darkness probably know who I'm writing about. I even have some albums at home. The Polish label Godz ov War Productions has never released anything bad. The proof is the debut album "Beneath the Darkness", which burns with a bright, black flame.


Anyone who has ever attended such rituals knows very well that the basis of the music here is absolute evil. The band has managed to burn echoes from beyond the grave onto a music carrier. I was looking into the darkness and wondering how many shades of black actually exist. The Portuguese have delivered music that strikes me as tainted blood, a freshly cut ulcer oozing pus. No holy water or prayers work for this curse. I like the way the songs are written, the atmosphere they have. The ghosts really come alive while listening to them, and there are gloomy and scary moods floating around. If you're a fan of the likes of INCANTATION, GRAVE MIASMA, ALTARAGE, DEAD CONGREGATION, LVCIFYRE, I think you'll be as satisfied as I am. I like the fact that the gentlemen have taken care of the formal side of things. No wonder, the band is signed by experienced musicians. But the album is not only well crafted. It has something more. Drive, power, dark energy, collected in old burial grounds. Have you ever seen the coffin of the damned burning? You don't have to, you'll have the same experience with "Beneath the Darkness". It's like walking through the endless corridors of the underworld. Dirt dripping down the walls and rats dancing on the remains of rotten bones. Death smiles and Satan nods his head in agreement. I'm right here. Every time I visit this cemetery, I wonder why I stop at some of the graves for longer. I tread quietly so as not to disturb the atmosphere. On the tombstones are the names of bands I've loved all my life. Some already have very damaged graves. The crosses point downwards and the morgue is once again quite lively. Dead rotten black death metal ritual! Death comes from the darkness!


Tracklist:
01. The Eclipse and Birth
02. Heavenly Bodies
03. Pleasure of Suffering
04. The Torture of Being
05. The Pale Colors
06. Allowed Wishes
07. The First Victim
08. Compulsion of the Hand That Kills
09. Those Who Die Dwell in Me

pátek 28. července 2023

Recenze/review - CADAVER - The Age of the Offended (2023)


CADAVER - The Age of the Offended
CD 2023, Nuclear Blast

for english please scroll down

Kosti chřestí ve větru. Hlava se houpe, nabodnutá na kůlu. Právě otřel nůž od krve. V očích má oheň a nenávist. Marně přemýšlíš, kdy se to stalo. Kdy se začalo tolik šířit zla? Odpovědi nepřicházejí. Kamenný oltář pamatuje již mnohé. Probudíš se z noční můry a realita je ještě horší, krutější. Zapneš play a z reproduktorů k tobě přijde inferno. Nové album "The Age of the Offended" norských CADAVER opět hoří jasným plamenem.

Vždycky, když od téhle smečky slyším něco nového, neustále se ohlížím za sebe. Jestli tam nejsou démoni. Mohli by mě probodnout rezavým nožem, úplně stejně, jako se to stalo u poslechu letošní novinky. Představte si absolutní tmu a chlad. Zazní první riff a vy jste navěky ztraceni, amen!


Kapela se opět pohybuje na hranicích mezi death metalem, blackem a thrashem. Pánové mají natolik výrazný a originální rukopis, že je poznáte během několika okamžiků. Osobně se mi líbí nejen zvuk (Adair Daufembach - Engineering, Mixing, Mastering, Producer), ale i grafická podoba, pod kterou jsou podepsání Khaine Al Hazared (cover) a AJ Loeb (layout). Všichni odvedli perfektní práci. Není to ale jenom řemeslo, které se povedlo. Hlavní je vždy hudba a ta je nesmírně tajemná, záhadná, magická. Jako bych byl opravdu na nějakém starodávném a ošklivém rituálu. Doslova cítím ze skladeb nářek obětí, strach a vztek. Na povrch vylézají zvířecí pudy a reflexy. Stylově si potom můžete pochutnat na koktejlu umíchaného z norského blacku, švédského kovu smrti, starých CARCASS, ale i ozvěn z floridských bažin. Myslím si, že každý si najde to svoje, deska je morbidně pestrá a stále se něco děje. Dejte si svůj vlastní kus zkaženého masa, na kterém si pochutnáte. Zároveň se nahrávka poslouchá velmi dobře. Anders Odden a jeho věrní nám vyprávějí děsivé příběhy, které ihned zaujmou a doslova vás vtáhnou do děje. O současných extrémních myslitelích, o slepých cestách a zhoubných nápadech. Koneckonců, největší zlo se ukrývá v nás samých. Je až fascinující, v jaké formě kapela je. Po tolika letech na scéně působí jako politá mrtvou vodou. Motivy na této desce mi připadají, jako bych je znal, přesto jsou morbidně svěží a zajímavé, nové. Pronikly mi do krve, jako prudký jed, jako nahrubo nasekaná tma. Kosti chřestí ve větru. Hlava se houpe, nabodnutá na kůlu. Právě otřel nůž od krve. V očích má oheň a nenávist. Marně přemýšlíš, kdy se to stalo. Kdy se začalo tolik šířit zla? Odpovědi nepřicházejí. Démoni temnoty se vrátili, aby vás spálili na popel! Tajemné, děsivé ozvěny z onoho světa!

Asphyx says:

Bones crunching in the wind. The head sways, impaled on a stake. He's just wiped the knife clean of blood. There's fire and hatred in his eyes. You wonder in vain when it happened. When did so much evil begin to spread? The answers aren't coming. The stone altar remembers much. You wake from the nightmare and the reality is worse, crueler. You turn on the play, and from the speakers comes the inferno. The new album "The Age of the Offended" by Norway's CADAVER burns with a bright flame once again.

Every time I hear something new from this pack, I keep looking back. If there are no demons. They could stab me with a rusty knife, just like they did while listening to this year's new release. Imagine absolute darkness and cold. The first riff hits and you're lost forever, amen!



The band is again on the border between death metal, black and thrash. The gentlemen have such a distinctive and original signature that you can recognize them in a few moments. Personally, I like not only the sound (Adair Daufembach - Engineering, Mixing, Mastering, Producer), but also the artwork, which is signed by Khaine Al Hazared (cover) and AJ Loeb (layout). They all did a perfect job. But it's not just the craftsmanship that's done well. The main thing is always the music and it is extremely mysterious, enigmatic, magical. It's like I'm really at some ancient and ugly ritual. I can literally feel the lamentations of the victims, the fear and anger from the songs. The animal instincts and reflexes come to the surface. In style, you can then enjoy a cocktail mixed from Norwegian black metal, Swedish death metal, old CARCASS, as well as echoes from the Florida swamps. I think there's something for everyone, the record is morbidly varied and there's always something going on. Have your own piece of rotten meat to enjoy. At the same time the recording is very easy to listen to. Anders Odden and his faithful tell us terrifying stories that immediately captivate and literally draw you into the story. About contemporary extreme thinkers, blind alleys and pernicious ideas. After all, the greatest evil lies within ourselves. It's fascinating what kind of shape the band is in. After so many years on the scene, it's like dead water has been poured on it. The motifs on this record feel like I know them, yet they are morbidly fresh and interesting, new. They penetrated my blood, like a violent poison, like coarsely chopped darkness. Bones crunching in the wind. The head sways, impaled on a stake. Just wiped the knife clean of blood. There is fire and hatred in his eyes. You wonder in vain when it happened. When did so much evil begin to spread? The answers aren't coming. The demons of darkness have returned to burn you to ashes! Mysterious, terrifying echoes from the other world!





Tracklist:
1. Sycophants Swing (Intro)
2. Postapocalyptic Grinding
3. Scum Of The Earth
4. The Age Of The Offended
5. Death Revealed
6. The Shrink
7. Crawl Of The Cadaver
8. The Drowning Man
9. The Sicker, The Better
10. Dissolving Chaos
11. Deadly Metal
12. The Craving
13. Freezing Isolation

band:
Anders Odden - Vocals/Guitar
Ronni Le Tekrø - Guitar
Dirk Verbeuren - Drums
Eilert Solstad - Double Bass

https://cadavertheband.bandcamp.com/album/the-age-of-the-offended

https://www.vberkvlt.com/cadavertheband/

A few questions - interview with brutal death metal band from Australia - DRIPPED.


A few questions - interview with brutal death metal band from Australia - DRIPPED.

Answered Ewan (guitar), thank you!

DRIPPED - Rituals of the Red Sun (2023):

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

My name is Ewan and Im on Guitar, Brad - Guitar, Will - Vocals, Jared - Bass, Vlad - Session Drums. We are Dripped and we are from Perth, Western Australia. We play Brutal Death Metal. Or Slamming Brutal Death to some.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

The new album was recorded not long after the EP had released, I had written most of it already but had to wait sometime before Vlad was able to record drums. I did the Guitars and Bass, and recorded Wills vocals also at my house. I then sent the album to Sam Marwick at Slam Machine Studios for Mixing and Mastering.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

Im not sure exactly how many copies were produced, but the album so far is only available on cd, digital downloads and streaming on all platforms. Our label (Ungodly Ruins Productions) is situated in Russia, so times are hard for them right now as far as merch production goes.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

Will is responsible for most of the lyrics, I wrote a couple and helped edit the rest. We were mainly focused on the rise and fall of humanity, and the need to worship some form of monolithic totems for no good reason. Very dystopian approach to civilisation and religion and the need to reproduce as a race.


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

Our friend, Vad, from Ungodly Ruins Productions designed the logo for us. He also takes care of our graphics, while I run our own merch site and socials. Social media has been vital to promoting our music, though it can be overwhelming with many other bands to contend with as far as promotion goes. Im on the fence when it comes to spotify, its very handy for getting our music out there, but I think bands can benefit from Bandcamp more.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Ungodly Ruins Productions (Russia). I have worked with this label for 10 years now so I feel a sense of loyalty to Vad and his label. Ive had previous albums released with Ungodly so it was just right to do so. Its been a great learning curve for both of us I think. Im very satisfied with Vads work, and hopefully the current status in Russia will dissipate sooner than later so we can continue this great partnership.


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

So many bands to choose from, Gorgasm, Visceral Bleeding, Spawn of Possession, Cannibal Corpse, Cryptopsy.. Inspirations for Dripped though were Inherit Disease, Putridity, Disgorge, Defeated Sanity, Disentomb, Molested Divinity and Devangelic.. basically any brutal death metal band.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

I didnt really need to. I think I sent 3 songs to Vad at Ungodly and he was immediately interested in releasing the ep. And so far the response to Dripped has been amazing.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

About 15 gigs now we've played. All in Australia so far of course. Clubs or festivals we dont mind either. We just finished up a tour with our friends in Putrescent Seepage from South Australia, we definitely played some of our best shows whilst with them, and probably one of worst haha.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Weve just released an album and completed a tour, so we will pump the brakes a little bit as far as performing goes. But I am well into the next EP for Dripped. So hopefully not too long between releases this time. We would love to travel overseas sometime soon also, maybe we can get in touch with promoters and organise some trips/tours in the future?!

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

People can find us on instagram or facebook if they need to contact us. Or at drippedaus@hotmail.com.

Thanx for the interview.

Thank you!! \m/ - Ewan

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine