DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 14. února 2025

Recenze/review - INFESTED ANGEL - Threnodies to Eternal Despair (2025)


INFESTED ANGEL - Threnodies to Eternal Despair
CD 2025, Art Gates Records

for english please scroll down

Ostrá žiletka, provaz a nebo rezavý nůž. Už před lety na tebe padl děsivý stín a nemůžeš se pořádně nadechnout. Prokletý, jiný, divný, říkají o tobě. Potkáváš démony ve snech a teď už i během dne, když si bdělý. Medicína nedává žádné odpovědi. Na rukou se ti objevila stigmata a vnitřnosti hoří zevnitř. Obracíš všechny kříže směrem dolů, potácíš se tmou, brodíš se bahnem svých zvrácených myšlenek. Nakonec zůstaneš na všechno sám. Ostatně jako vždycky. Nedám ti žádnou odpověď, nabídnout mohu jenom hudbu, která stáhne tvoji zkaženou duši ještě více do hlubin.

Předchozí EP "Submit to Death" z roku 2022 od birminghamských tmářů INFESTED ANGEL jsem poslouchal stále dokola. Mělo v sobě cosi magického, přitažlivého, rituálního (recenzi a rozhovor si můžete přečíst i na našich stránkách, odkazy naleznete dole pod dnešním článkem). Letošní album vás zahalí do stejné špinavé a krvavé mlhy. To vám garantuji.

Ten kostel na obalu působí děsivě. Přesto je pro mě příjemné vstoupit dovnitř a nechat se unášet na vlnách divoké řeky beznaděje. Nápady jsou zde ohlodané na kost, zadřou se vám ihned pod kůži. Death metal, v této temné a hororové podobě, mi dělal vždy nejlépe na mé zkažené duši. Novinka "Threnodies to Eternal Despair" je souborem propracovaných motivů, velmi dobře napsaných textů, masivního a mocně znějícího zvuku. Líbí se mi rukopis kapely, jsem rád v jejich přítomnosti. Obzvláště v noci, když jsou ulice plné smogu a podivných přízraků, o kterých nikdo neví, jestli jsou živí nebo již dávno mrtví. Skladby jsou napsány poctivě, syrově, s takovou tou krvavou jiskrou, která se dá špatně definovat. Mají jí v sobě jenom smečky, které hrají od srdce. A to INFESTED ANGEL bezesporu jsou. Pokud rádi trávíte svůj čas ve společnosti kapel jako GRAVE MIASMA, AETERNUS, MOLESTED, CRUCIAMENTUM, DISMA, DEAD CONGREGATION, SONNE ADAM, INCANTATION, VADER, ANAAL NATHRAKH, IMPALED NAZARENE, jste tu správně. Smrtící kov v podobě, v jaké jí předkládají tito šílení Britové, je divoký, temný, chladný a bolestivý. Je jako jed, který je vám podáván několik měsíců, abyste nakonec zemřeli v hrozných křečích na selhání orgánů. Ostrá žiletka, provaz a nebo rezavý nůž. Už před lety na tebe padl děsivý stín a nemůžeš se pořádně nadechnout. Prokletý, jiný, divný, říkají o tobě. Potkáváš démony ve snech a teď už i během dne, když si bdělý. Teď už vím proč. Tohle album se dostalo i do mých nočních můr. Je totiž skvělé po všech stránkách a navíc hoří jasným černým plamenem. Záhadný, magický, rituální death metal, bolestivé příběhy z vlastního nitra! Ztratíte se v krvavé mlze!


Asphyx says:

A razor blade, a rope or a rusty knife. A terrifying shadow fell over you years ago and you can't breathe properly. Cursed, different, strange, they say of you. You meet demons in your dreams and now during the day when you're awake. Medicine gives no answers. Stigmata have appeared on your hands and your insides are burning from the inside. You're turning all the crosses down, staggering through the darkness, wading through the mud of your twisted thoughts. In the end, you're on your own. Just like you always do. I can offer you no answers, only music that will drag your corrupt soul deeper into the depths.

I've listened to the previous EP "Submit to Death" from 2022 by Birmingham darkies INFESTED ANGEL over and over again. It had something magical, alluring, ritualistic about it (you can also read our review and interview on our website, links can be found at the bottom of today's article). This year's album envelops you in the same dirty and bloody fog. I guarantee you that.


That church on the cover looks creepy. Still, I find it pleasant to step inside and let myself drift on the waves of a wild river of despair. The ideas here are gnawed to the bone, they get under your skin immediately. Death metal, in this dark and horrific form, has always done the best for my corrupted soul. The new release "Threnodies to Eternal Despair" is a set of elaborate themes, very well written lyrics, massive and powerful sounding. I like the handwriting of the band, I am happy in their presence. Especially at night, when the streets are full of smog and strange ghosts that no one knows if they are alive or long dead. The songs are honestly written, raw, with that bloody spark that is hard to define. Only the packs that play their hearts out have it in them. And INFESTED ANGEL are undoubtedly that. If you like to spend your time in the company of bands like GRAVE MIASMA, AETERNUS, MOLESTED, CRUCIAMENTUM, DISMA, DEAD CONGREGATION, SONNE ADAM, INCANTATION, VADER, ANAAL NATHRAKH, IMPALED NAZARENE, you've come to the right place. Death metal as presented by these mad Brits is fierce, dark, cold and painful. It is like a poison that is administered to you for months, only to finally die in horrible convulsions from organ failure. A razor blade, a rope or a rusty knife. Years ago, a terrifying shadow fell over you and you can't breathe properly. Cursed, different, strange, they say of you. You meet demons in your dreams and now during the day when you're awake. Now I know why. This album got into my nightmares. It's great in every way, and it burns with a bright black flame. Mysterious, magical, ritualistic death metal, painful stories from within! You'll get lost in a bloody fog!



about INFESTED ANGEL on DEADLY STORM ZINE:




tracklist:
01. No Time For Despair 
02. To Never Return 
03. Euphony Of Dismay 
04. Dread Incorporeal 
05. Field Of Ashes 
06. Control Of Fear 
07. The Lost Battle 
08. Misanthropic Elegy 
09. Darkness Envelops 
10. Suffering And Retribution 
11. Into The Night’s Embrace 
12. The Bastard Will Materialise (Bonus Track) 
13. Unholy Decay (Bonus Track)

KNIŽNÍ TIPY - Bretaňská sláva - Jean-Luc Bannalec (2025)


Bretaňská sláva - Jörg Bong (Jean-Luc Bannalec)
2025, Kalibr

Nepatřím zrovna k ochutnávačům, gurmánům. Mám raději jednoduchá jídla a klasické pivo. Netrávím svůj čas po garážích, abych pil speciály, které mi nechutnají. S knihami to mám podobné. Vždy mě osloví spíše klasický, tradiční příběh a dobře odvedené řemeslo, než kdoví jaké psychodrama a komplikované vztahy. S Jörgem Bongem se prosím pěkně, setkávám poprvé. Tak trošku se stydím, protože se mi knížka natolik líbila, že jsem si říkal - musíš si sehnat i další díly. Bretaňská brána byla u Knihy Dobrovský ve slevě, přiobjednal jsem ji jen tak mimochodem, protože se mi líbilo téma. Bretaň. Přátelé, jednou jsem tam byl a dodnes na to vzpomínám. Vydali jsme se tam už před mnoha lety s mojí budoucí ženou a vnímal jsem tuhle část Francie úplně stejně jako komisař Dupin a jeho žena Claire. Když jsem knihu četl, znovu jsem vzpomínal. Byli jsme tenkrát mladí, plní ideálů. Jen ty vraždy kolem nás nebyly.

Nejdřív jsem vnímal spíše jako takovou odlehčenou detektivku. Více mě zajímalo prostředí. I když je fakt, že nejsem ani kafař a tučňáky mám sice rád, ale že bych je zase tolik žral, jako hlavní hrdina, to zase ne. Mám to samozřejmě tak, že mě musí autor přesvědčit. Ihned se mi líbil jeho styl, takový ten nadhled, lehkost i dialogy. Najednou jsem před sebou zase viděl překrásnou přírodu, svérázné obyvatelstvo, jídlo na které se nezapomíná. Ztratil jsem se v myšlenkách, toulal se spolu s komisařem i jeho ženou. Je to dvanáctý díl série a často jsem se přistihl, že jsem překvapený. Jak mi taková lahůdka mohla uniknout? Je to taková ta pohodička, kterou se snažím nasadit i u nás doma každý víkend. Sice v jiném prostředí, ale život je příliš krátký, není čas ztrácet čas. Zápletka je složitá, ale abych pravdu řekl, tak odpovídá realitě víc, než kdoví jaký dokonalý a geniální sériový vrah. Hrozně mě bavilo zase jednou jen tak sedět a v myšlenkách se toulat po Bretani. 

Mám rád nejen jednoduchá jídla, ale i dobré řemeslo. Dokáži ocenit, když umí autor psát, když mu jde práce od ruky. Jörg Bong (pseudonym Jean-Luc Bannalec) mě vzal na kulinářský výlet a vůbec toho nelituji. Naopak, fakt jsem ti to užil. Byl jsem napnutý jako struna, jak to celé dopadne, něco jsem předpokládal, vyšetřoval po vlastní ose a zase se jednou pěkně mýlil. A tak si zase jednou říkám, že bych mohl vyrazit na dovolenou. Navštívit znovu místa, na kterých nám bylo tolik dobře, která se nám otiskla do vzpomínek jako staré fotky. Objevovali jsme nejen přírodu, ale i jeden druhého. Jen na rozdíl od Dupina jsme neměli moc peníze a tak jsme se živili levnými bagetami z předešlého dne, co byly ve slevě. Na víno, které mě ale moc neoslovilo (jsem prostě pivař) jsme si mohli dovolit zajít jen jednou. Přesto nebo právě proto, jsem byl zase přímo na místě činu a nasával atmosféru více, než kdy jindy. Francii jsem měl vždycky moc rád. Nevím, jaké je to tam v současnosti, ale já už mám všechno stejně zafixované v hlavě.

Těch 280 stránek jsem dal víceméně za víkend, ještě jsem dočítal z neděle na pondělí v noci poslední stránky. Mě se vám potom zdály sny, to vám tedy povím. Všechno se mi to pomotalo a několikrát jsem se budil. Když jsem potom ráno vstal, měl jsem celý příběh pořád v hlavě, cestou do práce jsem nevnímal vůbec okolí a šel jsem jako v mátohách. Přeřadil jsem na automatický mód a probudil se až někdy kolem poledne. Ano, knížka na mě opravdu hodně zapůsobila. Možná, že byla mojí první od autora, to netuším. Čtu stejně, jako poslouchám muziku, srdcem a to jak známo, nejde moc přemlouvat. Už teď vím, jsem si s tím jistý, že si další knihy od Jörga Bonga určitě objednám. Vždycky je dobré objevit nějakého nového autora. Pořád se něco děje, knih je opravdu spousta. Snad jsem vám svým tipem udělal radost. 

Seděli jsme tenkrát na ostrých kamenech a sledovali moře, jak se před námi vlní. Zvuk cákajících vln mě vždycky uklidňoval. Možná jsme na chvilku i usnuli. Do malého bytečku, ve kterém jsme ten den spali, jsme se vraceli až pozdě v noci. Šeptali jsme si slůvka do uší, jak už to zamilovaní dělají a navždy si budeme pamatovat jak vůně, tak i zvuky. Bretaňská sláva pro mě byla tak trošku osobním čtením. Jsem z autora opravdu nadšený, i když nejsem a asi nikdy nebudu gurmánem. Mějte se co nejlépe, přeji vám jen samou pohodu. Nejlépe ve společnosti dobré knihy, vína a nebo piva a samozřejmě i muziky. Tak zase za týden. 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dvanáctý případ pro komisaře Dupina, milovníka tučňáků a kofeinu, rodilého Pařížana za trest přeloženého do Bretaně – na konec světa. Komisař Dupin a jeho žena Claire tráví líbánky na Loiře. Jejich svatební cesta má vést od jednoho vinařství k druhému, od jednoho kulinářského zážitku k dalšímu. Náhle je však zavražděn známý vinař a bývalý manžel Claiřiny přítelkyně. Spoléhá Cécile na Dupinovu pomoc, nebo je nakonec do celé věci sama zapletená?


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 13. února 2025

Recenze/review - DRIPPED - Utopia of Euphoric Envisionment (2025)


DRIPPED - Utopia of Euphoric Envisionment
EP 2025, Ungrateful Dead Promotions

for english please scroll down

Měl to být den jako každý jiný. Těšil jsem se, až přijdu z továrny, sednu si a pustím si nějakou dobrou hudbu. Dám si pár piv a zapomenu na současný divný svět. Jenže se něco změnilo. Lidé se začali navzájem zabíjet a během několika hodin nastala apokalypsa. Jakoby z každého vylezly na povrch ty nejtemnější myšlenky. Vše ovládl chaos a smrt byla na každém rohu. Nezbývalo, než se zase jednou zavřít do podzemí a počkat, až to přejde. Jako soundtrack ke konci Země jsem si narval do hlavy nové EP australských brutalistů DRIPPED.

O téhle smečce jsem již u nás na stránkách psal. Odkazy na recenzi a rozhovor naleznete dole pod dnešním článkem. Letos pánové pokračují ve své krvavé řeznické práci. Nadále rozvíjejí morbidní myšlenky a vybrušují svůj styl k dokonalosti. Novinka hoří opět zevnitř i na povrchu a spálí vás na popel.  


Už jste se někdy přehrabovali v čerstvých, ještě teplých střevech? Měli jste ruce od krve a dívali jste se do očí ještě trošku živého pacienta? Pokud ne, tak nevadí. Ani nemusíte. Podobné pocity zažijete i při poslechu nového EP "Utopia of Euphoric Envisionment". Je to krutá, hnisavá a masivní záležitost. Ocení třeba fanoušci PUTRIDITY, CONDEMNED, DISGORDE a dalších nadšených patologů. Zničující a zároveň velmi dobře čitelný je zvuk (Sasha Borovykh - mixing, mastering). Za povedený považuji i obal, který ve mě evokuje spoustu dystopických myšlenek. Navíc je prostou pravdou, že si v tomto stylu hodně vybírám. Na DRIPPED se mi líbí hlavně způsob, jakým jsou skladby napsány. Mají v sobě drive i sílu, takovou tu pradávnou touhu ničit. A tak se zase jednou spokojeně kývám do rytmu a můj nůž je od krve. Skladby přede mnou mokvají a pálí, jsou návykové a rád se k nim opakovaně vracím. Můj mozek se vaří ve vlastní šťávě a vypadá to, že mi brzy vyskočí z hlavy. Líbí se mi takový ten nakumulovaný vztek, zdravá nenávist, které ze songů odkapávají. Jedná se o opravdu hodně ošklivou, krutou a děsivou záležitost, o masakr, o drtičku kostí, která vás rozemele na prach. Nezbývá mi nic jiného, než doporučit všem, pro které je tento styl srdcovou záležitostí. Měl to být den jako každý jiný. Těšil jsem se, až přijdu z továrny, sednu si a pustím si nějakou dobrou hudbu. Dám si pár piv a zapomenu na současný divný svět. Jenže se něco změnilo. Lidé se začali navzájem zabíjet a během několika hodin nastala apokalypsa. Nezbývalo, než se zase jednou zavřít do podzemí a poslouchat tohle EP stále dokola. Hnilobný, surový, totálně devastující brutální death metal! Budete zničeni krutou a nekompromisní silou!

Asphyx says:

It was supposed to be a day like any other. I was looking forward to coming out of the factory, sitting down and listening to some good music. Have a few beers and forget about the weird world we live in now. But something's changed. People started killing each other and within hours the apocalypse happened. It was like everyone's darkest thoughts came out. Everything was in chaos and death was on every corner. There was nothing to do but go underground once more and wait for it to pass. As a soundtrack to the end of the Earth, I popped the new EP by Australian brutalists DRIPPED into my head.

I've already written about this pack on our website. Links to the review and interview can be found below today's article. This year the gentlemen continue their bloody butchery. They continue to develop morbid ideas and grind their style to perfection. Once again the new release burns inside and out and will burn you to the ground.


Have you ever rummaged through fresh, still warm intestines? Have you had your hands covered in blood and looked into the eyes of a patient who was still a little bit alive? If not, that's okay. You don't have to. You will experience similar feelings when listening to the new EP "Utopia of Euphoric Envisionment". It's a cruel, festering and massive affair. Fans of PUTRIDITY, CONDEMNED, DISGORDE and other enthusiastic pathologists will appreciate it. The sound (Sasha Borovykh - mixing, mastering) is devastating and at the same time very clear. I also consider the cover as hilarious, which evokes a lot of dystopian thoughts in me. Moreover, it is a simple truth that I choose a lot in this style. What I like about DRIPPED is the way the songs are written. They have drive and power, that ancient desire to destroy. And so I'm once again swaying contentedly to the rhythm and my knife is bloodied. The songs before me are wetting and burning, they are addictive and I like to return to them repeatedly. My brain is boiling in its own juices and looks like it's about to pop out of my head. I like the kind of accumulated anger, the healthy hatred that drips from the songs. It's a really really ugly, cruel and horrifying thing, a massacre, a bone crusher that will grind you to dust. I have no choice but to recommend it to anyone who has their heart set on this style. It should have been a day like any other. I was looking forward to coming out of the factory, sitting down and putting on some good music. Have a few beers and forget about the weird world of today. But something changed. People started killing each other and within hours the apocalypse happened. I had no choice but to go underground and listen to this EP over and over again. Rotten, raw, totally devastating brutal death metal! You will be destroyed by a cruel and uncompromising force!


about DRIPPED on DEADLY STORM ZINE: 





tracklist:
01. Utopia of Euphoric Envisionment 
02. Surreptitious Lucidity 
03. Exodus Indoctrinate 
04. Stagnant Insurrection 
05. Cherophobic Ecstasy 
06. Dystopiate

band:
Ewza Lambert - All instruments, Guitars
Brad Wreford - Guitars
Jared Thornton - Bass



Info - MEAN MESSIAH vydají na jaře nové EP a zahájí letošní koncertní sezónu v Hells Bells v Praze.


MEAN MESSIAH vydají na jaře nové EP a zahájí letošní koncertní sezónu v Hells Bells v Praze

Prog-industrialisté MEAN MESSIAH vydají 28. března čtyřpísňové EP Re:Incarnations, které volně navazuje na jejich loňské, skvěle přijaté album, In Infinite Illusion. Na EP najdete dvě coververze a dvě reinkarnované verze skladeb z minulého alba. Prvním coverem je The Number of the Beast, kterou znáte od titánů Iron Maiden a druhým je pak skladba Kiss the Rain, původně od zpěvačky Billie Myers. Ty doplní remaky skladeb Ashes a Clouds z loňského alba. EP vyjde pouze na digitálních streamovacích službách, release fyzických nosičů není v plánu. K oběma coverům vyjdou na YouTube kanále MEAN MESSIAH videoklipy.


Hned další den po vydání EP, tedy 29. března se uskuteční Re:Incarnations Release Party v pražském klubu Hells Bells. Předprodej již probíhá přes SMSticket, počet vstupenek je limitován na 100 kusů a ke každé zakoupené vstupence obdržíte USB flash disk s EP Re:Incarnations a bonusovým materiálem! Koncert začíná ve 20 hodin a jako host se na pódiu objeví zpěvačka Viktorie Surmová z kapely Surma.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

středa 12. února 2025

Recenze/review - MACABRA - Etsaman (2025)


MACABRA - Etsaman
CD 2025, Iron Fortress Records

for english please scroll down

Mrtvola, kterou jsem našel tentokrát, byla již ve značném stádiu rozkladu. Červi i rostliny již odvedli svoji práci a maso dávno odpadalo od kostí. Zůstal jenom vyděšený výraz ve tváři a také děsivé vzpomínky, otištěné do okolních kamenů. Pod korunami stromů se stal před několika měsíci násilný čin. Jen kousek od cesty, po které se prochází spousta lidí. Tělo se stalo jakýmsi mementem, ale také pozvánkou na onen svět. Temnota zase jednou zvítězila nad světlem.

Stejně jako na novém album Marka Riddicka (FETID ZOMBIE, GRAVE WAX) a Adriena “Liquifiera” Webera (VOCIFERIAN, GOATHOLOCAUST, LUGER). Jedná se o morbidní návrat MACABRA po dlouhých devíti letech a také o nahrávku, na kterou jsem se opravdu těšil. A zklamaný rozhodně nejsem. Naopak, skladby se kolem mě ihned omotaly jako pevné pavučiny a strhly mě do hlubin. Máte rádi starý, prašivý death metal, nasáklý zkaženou krví? Potom jste zde správně. 


Když desku "Etsaman" poslouchám, tak si opravdu připadám jako na návštěvě nějakého dávno opuštěného lesního hřbitova. Rozpadlé kobky, vykradené hroby, polámané kříže a také absolutně podmanivá a pochmurná atmosféra. Stejná, jakou můžeme nalézt i na tomto albu. Pokud jste fanoušci třeba takových NIHILIST, FUNEBRE, PAGANIZER, CONVULSE, DEMIGOD, tajemných hororových filmů, návštěv opuštěných katakomb i márnic, potom jste zde správně. Skladby jsou napsány s takovým tím staroškolským nadšením, opravdovostí a ryzostí. Je znát, že oba pánové jsou velcí srdcaři. Povedl se zvuk a samozřejmě i obal, jehož zelená barva i motiv pradávné příšery se myslím budou velmi dobře vyjímat i na tričku. Tohle je zkrátka hudba pro staré death metalové psy, jako jsem já a mí spolubojovníci. Ostrá a démonická, divoká a nespoutaná, chladná jako ruka čerstvé mrtvoly. Taková je nová deska. Nejvíc se mi ale líbí zachmuřené nálady, takový ten zvláštní neklid, který se prolíná celým albem jako červená nit. Staví se zde sice na pevných, klasických a tradičních motivech, ale přidávané je i velké množství vlastních nápadů, zvrácených vizí a fantazie. Venku se setmělo a musím se zase vydat na cestu. Beru do rukou lopatu i sekyru. Mám v plánu další poslech MACABRA a také exhumaci nového hrobu. Myslím si, že mi práce půjde dobře od ruky, tahle deska se totiž povedla po všech stránkách. Mrtvola, kterou jsem našel tentokrát, byla již ve značném stádiu rozkladu. Červi i rostliny již odvedli svoji práci a maso dávno odpadalo od kostí. Zůstal jenom vyděšený výraz ve tváři a také děsivé vzpomínky, otištěné do okolních kamenů. Jsem zde správně, znovu přidávám volume, až na samou hranici bolesti. Tajemný, děsivý, chladný a temný death metal z těch nejhlubších katakomb! Krvavé ozvěny z lesních pohřebišť!


Asphyx says:

The corpse I found this time was already in a considerable state of decomposition. The worms and plants had done their work and the flesh had long since fallen off the bones. All that remained was a terrified look on its face, as well as horrifying memories imprinted on the surrounding stones. A few months ago, a violent act took place under the treetops. Just a short distance from the road where many people walk. The body became a kind of memento, but also an invitation to the other world. The darkness has once again triumphed over the light.

As on the new album by Mark Riddick (FETID ZOMBIE, GRAVE WAX) and Adrien "Liquifier" Weber (VOCIFERIAN, GOATHOLOCAUST, LUGER). This is a morbid return of MACABRA after nine long years and also a record I was really looking forward to. And I am definitely not disappointed. On the contrary, the songs immediately wrapped around me like tight cobwebs and pulled me into the depths. Do you like old, dusty death metal, soaked in corrupted blood? Then you've come to the right place.



When I listen to "Etsaman", I really feel like I'm visiting some long-abandoned forest cemetery. Dilapidated dungeons, robbed graves, broken crosses and also absolutely captivating and gloomy atmosphere. The same as we can find on this album. If you are a fan of NIHILIST, FUNEBRE, PAGANIZER, CONVULSE, DEMIGOD, mysterious horror movies, visits to abandoned catacombs and morgues, then you are right here. The songs are written with that old school enthusiasm, genuineness and purity. You can tell that both gentlemen are big hearts. The sound and, of course, the cover art, whose green colour and the motif of the ancient monster will, I think, look very good on a T-shirt. This is simply music for old death metal dogs like me and my comrades in arms. Sharp and demonic, wild and unbridled, cold as the hand of a fresh corpse. That's the new record. But most of all I like the gloomy moods, that strange restlessness that runs through the whole album like a red thread. While it builds on solid, classic and traditional motifs, it also adds a lot of its own ideas, twisted visions and imagination. It's dark outside and I have to hit the road again. I pick up the shovel and the axe. I plan on listening to MACABRA again and also exhuming a new grave. I think I will do a good job, because this record is a success in every aspect. The corpse I found this time was already in a considerable state of decomposition. The worms and plants had done their work and the flesh had long since fallen off the bones. All that remained was a horrified look on its face, as well as horrifying memories imprinted on the surrounding stones. I'm right there, adding volume again, to the very edge of pain. Mysterious, terrifying, cold and dark death metal from the deepest catacombs! Bloody echoes from the forest burial grounds!


about MACABRA on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
01. Traumassk 
02. Ecofascism 
03. Karma Sabotage 
04. Influencepoly 
05. Etsaman 
06. Xem-ophopbia 
07. Dawn of the Whistleblowers 
08. Green Blood

band:
Mark Riddick - All instruments
Adrien "Liquifier" Weber - Vocals

úterý 11. února 2025

Recenze/review - FATAL - Apocalypsis (2025)


FATAL - Apocalypsis
CD 2025, Metal Exhumator

for english please scroll down

V ulicích se již dlouhé roky potácejí jenom těla bez duše. Napojeni na všemocnou síť pochodují na smrt a poslouchají příkazy. Nikdo se neusmívá, nikdo už dávno nemá nikoho doopravdy rád. Včera vypadl na tři hodiny elektrický proud. Došlo k několika vraždám. Všem je to už dávno jedno. Pradávné představy autorů sci-fi se stávají krutou realitou. Kdy se to stalo? Kdy jsme poprvé umřeli? A proč svět kolem nás zase hoří? Otázek je mnoho, odpovědi nepřicházejí. Jediný, kdo se s tebou ještě baví, tak je umělá inteligence. A ta po tobě chce, aby ses zabil. Raději se zavírám, jako ostatně vždy, do svého pokoje a poslouchám nějakou dobou muziku.

Francouzští death grindoví maniaci FATAL byli založeni v roce 1997, aby potom několikrát přerušili svoji činnost. Letos přicházejí se svým teprve třetím dlouhohrajícím albem. Na začátek musím rovnou napsat, že mě ihned zaujalo. Stačilo několik poslechů a věděl jsem, že apokalypsa dávno začala. Ostatně, posuďte sami. Doporučuji poslouchat v chladu a temnotě. 


Francouzsky neumím, přesto mi připadá, že tak nějak vím, o čem kapela hraje a zpívá. Líbí se mi taková ta klasická, tradiční poctivost. Skladby jsou někdy pěkně rychlé, až thrashové, jindy zemitě death metalové, případně vás rozemelou grindově na prach. Celou deskou se potom prolíná taková zvláštní, do krvavě rudé zahalená nálada. O zvuku, ani obalu netřeba diskutovat, vše je v nejlepším pořádku. Hlavní je ale jako vždy muzika a ta je po okraj narvaná špínou, tlakem i černou silou. Pánové se s ničím moc nepářou, jdou rovnou na věc, útočí přímo na solar plexus. Přiznám se bez mučení, že to mám takhle rád. Schválně jsem si sehnal celou diskografii kapely a musím napsat jediné - udělejte to také, tahle smečka stojí rozhodně za pozornost. Určitě to znáte. Sednete si k přehrávači, zapnete play a nakonec skáčete po pokoji narvaní přenesenou energií. Riffy jsou velmi ostré, nekompromisní, surové, zahrané se samozřejmostí starých mistrů. Dovedu si představit, že navštívím přístavní město Le Havre, odkud FATAL pocházejí a navštívím nějaký klubový koncert. Naživo to musí být totální inferno, to vám povím. Svět je v současnosti podivné místo k žití. Ostatně, to byl asi vždycky, jen teď je to víc vidět. Ta špína a hnus, ty děsivé představy, které v sobě lidí mají. Potřebuji podobné kapely jako je tato, abych přežil, abych si stále dokázal vyčistit hlavu od spousty hnusných informací, které jsou všude kolem. Pokud to máte nastavené podobně jako já, určitě album "Apocalypsis" zkuste. V ulicích se již dlouhé roky potácejí jenom těla bez duše. Napojeni na všemocnou síť pochodují na smrt a poslouchají příkazy. Nikdo se neusmívá, nikdo už dávno nemá nikoho doopravdy rád. Včera vypadl na tři hodiny elektrický proud. Došlo k několika vraždám. Surový, masakrující death grind, zahalený do temné krvavé mlhy! Vztek, síla a tlak, které vás smetou z povrchu zemského! 

Asphyx says:

For many years now, only bodies without souls have roamed the streets. Connected to an all-powerful network, they march to their deaths, obeying orders. No one smiles, no one really likes anyone anymore. The power went out for three hours yesterday. There were several murders. Nobody cares anymore. The ancient fantasies of science fiction writers are becoming a harsh reality. When did this happen? When did we first die? And why is the world around us on fire again? The questions are many, the answers are not coming. The only one still talking to you is artificial intelligence. And it wants you to kill yourself. I prefer to shut myself in my room, as I always do, and listen to music for a while.

French death grind maniacs FATAL were formed in 1997, only to go on hiatus several times. This year they come with only their third full-length album. To start with, I have to write straight away that I was immediately intrigued. A few listens and I knew the apocalypse had long since begun. After all, judge for yourself. I recommend listening in the cold and dark. 


I don't speak French, yet I feel like I kind of know what the band plays and sings about. I like that classic, traditional honesty. The songs are sometimes pretty fast, almost thrashy, sometimes earthy death metal, or grind you to dust. Then there's this strange, blood-red mood that runs through the whole album. There is no need to discuss the sound or the cover, everything is in the best order. But the music is the main thing, as always, and it is packed to the brim with filth, pressure and black power. The gentlemen don't argue with anything too much, they go straight to the point, attacking the solar plexus directly. I'll admit without torture that I like it that way. I purposely got the whole discography of the band and I have to write one thing - do it too, this pack is definitely worth your attention. I'm sure you know it. You sit down to the player, put it on play and end up jumping around the room full of transferred energy. The riffs are very sharp, uncompromising, raw, played with the obviousness of the old masters. I can imagine visiting the port city of Le Havre, where FATAL come from, and attending a club gig. Live it must be a total inferno, I can tell you that. The world is a strange place to live in these days. After all, it probably always has been, it's just more visible now. The filth and the filth, the horrible ideas that people have. I need bands like this to survive, to still be able to clear my head of a lot of the shitty information that's all around. If you're set up like me, definitely give the album "Apocalypsis" a try. There have been nothing but soulless bodies roaming the streets for years. Connected to an all-powerful network, they march to their deaths and follow orders. Nobody smiles, nobody really likes anybody anymore. The power went out for three hours yesterday. There were several murders. Raw, carnage death grind, shrouded in a dark, bloody fog! Rage, power and pressure that will sweep you off the face of the earth!

Recenze/review - NECROTESQUE - Love and Pieces (2025)


NECROTESQUE - Love and Pieces
EP 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Už to nešlo dál vydržet. Musel jsem to udělat. Vzal jsem do rukou sekyru a zboural jsem první zeď. Už jsem nemohl. Z obrazovek ke mě stékala jenom zkažená krev. Jenom násilí, lži a nenávist. Smrt je pro mnohé už jenom zábava. Krátké video mezi reklamami. Svět se dávno změnil a já tak nějak podvědomě tuším, že se do něj dávno nehodím. Ještě, že existují stále kapely, které hrají death metal postaru, poctivě, upřímně, opravdově. NECROTESQUE patří mezi ně. Stačí si přečíst rozhovor a recenze na předchozí počiny, články jsou odkazovány dole pod recenzí. 

Patnáct minut, rozdělených do tří skladeb, patnáct minut totálního inferna. Masakr, jak vystřižený z časů, ve kterých jsem tenhle styl objevoval. Krutá a ošklivá hudba. S masivním, divokým a prašivým zvukem. Přesně takhle to má být, přesně taková krev koluje i v mých žilách. Beru do rukou znovu sekyru...


I tentokrát je to jízda od začátku do konce. A směřuje samozřejmě rovnou do pekla. Mocné riffy se zde potkávají s divokými bicími. K tomu si připočtěte chorobný vokál a inspiraci ve stejných katakombách jako kapely typu SINISTER, ASPHYX, ENTOMBED, GRAVE, SIX FEET UNDER, OBITUARY, PESTILENCE, DYING FETUS, DEATH. Pánové, jinak také pohrobci mnohých slavných smeček a muzikanti par excellence, se nechali sice inspirovat starými postupy, ale nadále je rozvíjejí svým způsobem a přidávají velkou spoustu vlastních nápadů. Výsledkem je letošní EP, u kterého budete hnít zaživa. Songy jsou mocné, majestátní, smrdí sírou a nakumulovaným vztekem. NECROTESQUE jsou stále ve skvělé formě, to vám klidně podepíšu vlastní krví. V téhle hudbě je tlak, energie, takový ten heavy efekt, který v sobě mají jenom skupiny, které hrají od srdce. Nevím, jestli jste někdy potkali na ulici smečku rozzuřených prašivých psů. Pokud ne, tak nevadí, stačí si poslechnout "Love and Pieces" a budete také roztrháni na kusy. Hudba se tu valí kupředu jako lavina z kostí, špíny a zkažené krve. Tenhle svět stejně jednou shoří v plamenech, stačí se rozhlédnout kolem sebe. Než se tak ale stane, budu poslouchat nové album stále dokola. Už to nešlo dál vydržet. Musel jsem to udělat. Vzal jsem do rukou sekyru a zboural jsem první zeď. Už jsem nemohl. Z obrazovek ke mě stékala jenom zkažená krev. Jenom násilí, lži a nenávist. Smrt je pro mnohé už jenom zábava. Krátké video mezi reklamami. Svět se dávno změnil a já tak nějak podvědomě tuším, že se do něj dávno nehodím. Surová, masivní a krutá trepanace lebky, zvaná death metal! Silný úder přímo na solar plexus!

Asphyx says:

I couldn't take it anymore. I had to do it. I picked up an axe and I knocked down the first wall. I couldn't do it anymore. The screens were dripping nothing but bad blood. Only violence, lies and hatred. For many, death is just entertainment anymore. A short video between commercials. The world has long since changed, and somehow I subconsciously know I don't fit in. It's a good thing there are still bands that play death metal the old fashioned way, honestly, truly. NECROTESQUE is one of them. Just read the interview and reviews of previous releases, the articles are linked below the review. 

Fifteen minutes, divided into three tracks, fifteen minutes of total inferno. A massacre cut from the days when I discovered this style. Cruel and ugly music. With a massive, savage and mangy sound. That's the way it should be, that's the way the blood runs in my veins. I'm picking up the axe again...


Again, it's a ride from start to finish. And it goes straight to hell, of course. Powerful riffs meet ferocious drums. Add to that the sick vocals and inspiration in the same catacombs as bands like SINISTER, ASPHYX, ENTOMBED, GRAVE, SIX FEET UNDER, OBITUARY, PESTILENCE, DYING FETUS, DEATH. The gentlemen, otherwise also the bastards of many famous packs and musicians par excellence, have been inspired by the old methods, but continue to develop them in their own way and add a lot of their own ideas. The result is this year's EP, which will have you rotting alive. The songs are powerful, majestic, reeking of brimstone and accumulated rage. NECROTESQUE are still in great shape, I'll sign that with my own blood. There's a pressure, an energy, a heavy effect in this music that only bands that play from the heart have. I don't know if you've ever met a pack of angry mangy dogs on the street. If you haven't, that's okay, just listen to "Love and Pieces" and you'll be ripped to shreds too. The music rolls forward like an avalanche of bones, filth and bad blood. This world's gonna go up in flames one day anyway, just look around you. But before that happens, I'll be listening to the new album over and over again. I couldn't take it anymore. I had to do it. I picked up an axe and broke down the first wall. I couldn't do it anymore. All that was coming out of the screens was bad blood. Only violence, lies and hatred. For many, death is just entertainment anymore. A short video between commercials. The world has long since changed, and somehow I subconsciously know I don't fit in. A brutal, massive, cruel cranial shattering called death metal! A powerful punch straight to the solar plexus!



about NECROTESQUE on DEADLY STORM ZINE:







tracklist:
01. Demented Dismemberment 
02. The Vegan Meat Grinder 
03. Legions of Rot

pondělí 10. února 2025

Recenze/review - TORMENTOR TYRANT - Excessive Escalation of Cruelty (2025)


TORMENTOR TYRANT - Excessive Escalation of Cruelty
CD 2025, Everlasting Spew Records

for english please scroll down

Lebka smějící se do tmy, prašivé kosti, pohozené všude kolem. Vyvrácený náhrobek a pomalované zdi. Kříže, obrácené směrem dolů. Vrátili se. Démoni temnoty, kteří se jednou za čas vloupají na náš hřbitov, aby zohavili ostatky. Z márnice slyším nářek. Divoké skřeky, řev, připomínající pradávné bestie. Vstupuji dovnitř a ihned se stávám další obětí. Zombie mě roztrhají na kusy. Konečně jsem doma, v záhrobí.

Hraje se tu, ostatně jako vždycky, velmi dobrá muzika. Pokud máte rádi takový ten starý, prohnilý a nihilistický death metal s příměsí ostrého thrashe, potom jste zde správně. TORMENTOR TYRANT je rozzuřená smečka z Finska, složená ze samých zkušených muzikantů (CORPSESSED, CATALEPTIC, SOLOTHUS, TYRANNY), která přichází s novým, morbidním a mokvajícím albem. Nutno rovnou dodat, že vás roztrhá na kusy. 


Je to masakr. Od začátku do konce. Žádné kompromisy, žádné zbytečnosti, jenom přímo a přesně cílený útok. Je to smršť, je to vítr, který se objeví ve starých katakombách pokaždé, když už je v nich příliš smradlavého masa. Pánové na to jdou ostře a divoce, neurvale, napadnou vás jako smečka vzteklých, rozzuřených psů. Povedl se zvuk, obal, i ostatní formální věci. Můžete se tak soustředit na pekelnou jízdu, která vás doslova přikove na zeď. Tolik energie a tlaku jsem již dlouho neslyšel. Inspirace je sice v některých momentech patrná (floridská i britská stará škola), ale přidávána je i pořádná porce vlastních nápadů a invence. Nevím, jestli jste se někdy ocitli v pořádné rvačce. Pokud ne, tak ani nemusíte. Pravdou totiž je, že jsem si na ten pocit při poslechu "Excessive Escalation of Cruelty" často vzpomněl. Jako bych spadl do velkého mlýnu na maso a byl postupně rozdrcen na prach. Je to velmi povedené album po všech stránkách. Líbí se mi, že z něj odkapává zkažená krev a že je z něj cítit taková ta klasická, ryzí poctivost, síla a temná energie. Pánové vám hodí do ksichtu pořádnou porci syrového masa. Je ochucené těmi nejlepšími ingrediencemi. Možná se dnešní svět točí úplně jiným směrem, ale pokaždé, když budu potřebovat pustit žilou, tak si pustím tohle album. Nelze jinak, než doporučit všem starým hrobníkům, i těm, co rádi a často navštěvují katakomby. Lebka smějící se do tmy, prašivé kosti, pohozené všude kolem. Vyvrácený náhrobek a pomalované zdi. Kříže, obrácené směrem dolů. Vrátili se. Démoni temnoty, kteří se jednou za čas vloupají na náš hřbitov, aby zohavili ostatky. TORMENTOR TYRANT! Totální devastace staré, prašivé death metalové márnice! Popraskají vám všechny kosti v těle! 

Asphyx says:

A skull laughing in the dark, scabby bones strewn everywhere. An overturned tombstone and painted walls. Crosses, upside down. They came back. The demons of darkness that break into our cemetery once in a while to mutilate the remains. From the morgue, I can hear the wailing. Savage screams, roars reminiscent of ancient beasts. I step inside and immediately become the next victim. The zombies will tear me apart. I'm home at last, in the beyond.

There's some very good music playing, as always. If you like that old, rotten and nihilistic death metal with a dash of edgy thrash, then you've come to the right place. TORMENTOR TYRANT is an angry pack from Finland, composed of all experienced musicians (CORPSESSED, CATALEPTIC, SOLOTHUS, TYRANNY), who come with a new, morbid and swamping album. It must be added that it will tear you to pieces.


It's a massacre. From start to finish. No compromises, no unnecessary, just a direct and precisely targeted attack. It's a whirlwind, it's the wind that appears in the old catacombs every time there's too much stinking flesh. The men go at it sharply and fiercely, savagely, attacking you like a pack of rabid, enraged dogs. The sound, the packaging, and the other formal things are all good. So you can concentrate on a hell of a ride that will literally drive you up the wall. I haven't heard this much energy and pressure in a long time. While the inspiration is evident at some points (Florida and old school British), there's a hefty helping of your own ideas and invention thrown in. I don't know if you've ever found yourself in a proper fight. If you haven't, you don't have to. The truth is that I often remembered that feeling while listening to "Excessive Escalation of Cruelty". It was like falling into a big meat grinder and being gradually crushed to dust. It's a very good album in all aspects. I like that it drips with bad blood and that it has that classic, pure honesty, power and dark energy. The gentlemen throw a good portion of raw meat in your face. It's seasoned with the finest ingredients. Maybe the world today is going in a completely different direction, but every time I need to let go of a vein, I put this album on. I can't help but recommend it to all old grave diggers, even those who like and frequent the catacombs. A skull laughing in the dark, scabby bones strewn about. The overturned tombstone and painted walls. Crosses, facing downwards. They came back. The demons of darkness that break into our cemetery once in a while to mutilate the remains. TORMENTOR TYRANT! Total devastation of an old, dank death metal morgue! It'll crack every bone in your body!


tracklist:
01. Intro - Upheaval of Tyranny 
02. Capital of Pain 
03. Torture Divine 
04. Tartarean Iron Grip 
05. Crueler Tomorrow 
06. Pit of Anguish 
07. Cosmic Wild Hunt 
08. Terminal Revelation 
09. Heavy Death Bombardment

Recenze/review - FUMES - Skeletal Wings Threshold (2025)


FUMES - Skeletal Wings Threshold
CD 2025, Personal Records

for english please scroll down

Stále přemýšlíme nad tím, kde se bere zlo. Odkud přišlo. Z vesmíru? Z našeho podvědomí? Ze záhrobí? O tom se vedou dlouhé diskuze a každý na to má svůj vlastní názor. Osobně mě nejvíc děsí falešné úsměvy, padlí kněží, takový ten podivný pocit, který máte z některých lidí a nevíte proč. Navenek vypadají dobře a usmívají se, ale pod povrchem je něco zkaženého. S hudbou to mám velmi podobné, musí mít v sobě něco přitažlivého, něco, co mě dokáže přikovat na zeď a zničit.

O mexických FUMES jsem dosud neslyšel, omlouvám se. Přišla mi ale na recenzi jejich nová debutová deska "Skeletal Wings Threshold" a tak jsem si zase jednou sedl k přehrávači a nechal ji na sebe působit. Stačilo několik prvních tónů a do mého pokoje vstoupily děsivé stíny. Mlha venku byla krvavá a já zase jednou přemýšlel, odkud se bere zlo. 


V kapele působí samí zkušení muzikanti a je znát a slyšet, že přesně ví, co a jak chtějí hrát. Pravověrný, tradiční a klasický black metal s takovým tím děsivým chladem uvnitř. Zaujme skvělý obal od Necro Frosta, ale i ostrý a divoký zvuk (Alejandro Méndez - recording, mastering). Jakoby FUMES přišli odněkud z plesnivých katakomb, ve kterých čerpali mezi zohavenými mrtvolami prokletých inspiraci. Nezapomínejme ale na to hlavní, na hudbu samotnou a ta je povedená po všech stránkách. Má v sobě velké množství chladu a temné energie. Rád a často jsem se díval do tmy a u toho poslouchal "Skeletal Wings Threshold". Pokud jste opravdoví a ortodoxní fanoušci tohoto stylu, tak neváhejte ani chvilku. Riffy tu hoří jasným černým plamenem a novinka je pro vás doslova povinností. Tohle album si vás podmaní postupně, pomalu se vám dostane do žil a do vnitřností. Sežere vás zevnitř jako sněť. Navěky vás prokleje a vám nezbyde nic jiného, než pokleknout a poklonit se temnotě. Marně jsem hledal něco, co bych nahrávce vytkl, jenže nic jsem nenašel. Deska je totiž nejen skvělá po formální stránce, ale hlavně má v sobě takovou tu pradávnou živočišnost, neurvalost, surovost. Zkrátka a dobře věci, které máme všichni u této hudby tolik rádi. FUMES působí jako jezdci apokalypsy, kteří se vrátili na zem, aby nás svojí hudbou totálně zničili. Nutno rovnou napsat, že se jim to podařilo na výbornou. Stále přemýšlíme nad tím, kde se bere zlo. Odkud přišlo. Z vesmíru? Z našeho podvědomí? Ze záhrobí? Teď už to vím. Mrazivý, surový, divoký black metal, který smrdí sírou! Děsivé smrtící vize! 

Asphyx says:

We are always wondering where evil comes from. Where it came from. From outer space? From our subconscious? From beyond the grave? There's a long debate about that, and everyone has their own opinion. Personally, what scares me the most are the fake smiles, the fallen priests, that weird feeling you get from some people and you don't know why. On the outside they look good and smile, but underneath the surface there is something corrupt. I feel very much the same way about music, it has to have an appeal, something that can drive me up the wall and destroy me.

I haven't heard of Mexican FUMES before, sorry. But their new debut album "Skeletal Wings Threshold" came up for review and I sat down once again to let it affect me. The first few notes were all it took for eerie shadows to enter my room. The fog outside was bloody, and once again I wondered where evil comes from. 


The band is full of experienced musicians and you can hear that they know exactly what and how they want to play. True, traditional and classic black metal with such an eerie coldness inside. The great cover artwork by Necro Frost will impress, but also the sharp and fierce sound (Alejandro Méndez - recording, mastering). As if FUMES came from somewhere from the moldy catacombs where they drew inspiration among the mutilated corpses of the damned. But let's not forget the main thing, the music itself, and it is hilarious in every aspect. It has a great deal of coldness and dark energy. I enjoyed and often looked into the darkness while listening to "Skeletal Wings Threshold". If you are a true and orthodox fan of this style, don't hesitate a moment. The riffs here burn with a bright black flame and the novelty is literally a must for you. This album will conquer you gradually, slowly getting into your veins and into your guts. It will eat you up from the inside like anthrax. It will curse you forever and you will have no choice but to kneel and bow to the darkness. I searched in vain for something to criticize, but I found nothing. The record is not only great formally, but it has that ancient animalism, rawness, brutality. In short, the things we all love so much about this music. FUMES are like the horsemen of the apocalypse who have returned to earth to totally destroy us with their music. It must be said that they have succeeded in doing it perfectly. We are still wondering where evil comes from. Where it came from. From outer space? From our subconscious? From beyond the grave? Now I know. Freezing, raw, savage black metal that reeks of brimstone! Terrifying death visions!



tracklist:
STELLAR ASCENSION INFERNAL
KAMAZOTZ
SUPPURATION TUNNELS
DEAD MORNING STAR
CARRIER OF VENENIFYER
PASSAGE I
HOLLOW TEETH OF DARKNESS
PASSAGE II
PLAGUESTORMS
PASSAGE III

band:
Minos: drums
Henry Piquerist: guitars
Isaías Speedblosky: vocals, guitars
Alan Macabre: bass



neděle 9. února 2025

Recenze/review - PHRENELITH - Ashen Womb (2025)


PHRENELITH - Ashen Womb
CD 2025, Dark Descent Records, Me Saco Un Ojo Records

for english please scroll down

Stojím před starými rezavými dveřmi. Hledal jsem je celý svůj nebohý život. Četl jsem starodávné spisy, prohlížel si zežloutlé mapy. Pátral jsem v archívech i plesnivých katakombách. Exhumoval jsem prokleté hroby, ale svého cíle jsem došel až dnes. Poslouchám právě novou desku dánských tmářů PHRENELITH  a bloudím v krvavé mlze. Konečně jsem zde, u vchodu do záhrobí. Přidávám hlasitost a otevírám bránu do podsvětí.

Platím Cháronovi touto deskou. Podá mi svoji kostnatou ruku a jedovatě se usměje. Oba víme, že jsme zde správně. Tady, uprostřed nicoty, se hraje opravdový, ryzí a prašivý death metal. V tomto případě ušpiněný black metalovou atmosférou a doomovými náladami. Kolem jsou pověšeni na hácích těla prokletých. Dívají se mi do očí a odříkávají další ze svých zvrácených modliteb. Stejně jako PHRENELITH. 


Pozorný čtenář našich stránek moc dobře ví, že jsem velkým fanouškem této kapely. Důkazem budiž recenze i reporty na koncerty, odkazované dole pod dnešním článkem. Samo se tedy nabízí, že jsem se na novou desku těšil, jako na čerstvě umíchaný jed. Pánové volně pokračují ve své morbidní práci. A opět se jedná o mokvající, velmi povedené album, po okraj narvané zajímavými a neotřelými motivy. Když totiž za sebou zavřete dveře na onen svět, tak už není návratu. Stíny jsou najednou velmi dlouhé a vy si, stejně jako já, užíváte masivní a velmi dobře čitelný zvuk, s chutí se díváte na erupci sopky na obalu. Vše je zahalené do takové zvláštní, podmanivé, děsivé a hororové nálady. Pokud máte rádi kapely jako INCANTATION, DISMA, DEAD CONGREGATION, FUNEBRARUM, FATHER BEFOULED, UNDERGANG, určitě víte, o čem píšu. "Ashen Womb" je smrtícím opusem, přírodním živlem, který vás strhne do hlubiny. Je mocnou vlnou, po které nezůstává nic živé. Slyším ozvěny z těch nejtemnějších koutů Hádovy říše. Novinku považuji, jak jinak, za velmi povedenou po všech stránkách. Valí se kupředu jako lavina z kamení, kostí, hnisu a špíny. Jedná se o velmi podmanivou, nebál bych se napsat i magickou záležitost. Tohle album vás rozdrásá zevnitř. Shnijete zaživa a zemřete v šílených křečích. A jako děsivý soundtrack vám k tomu bude hrát tahle smečka. Stojím před starými rezavými dveřmi. Vstupuji dovnitř a bouřka znovu začíná. Mocné, krvavé, děsivé, pekelné death metalové vize! Nihilistické ozvěny z těch nejtemnějších hlubin! 


Asphyx says:

I'm standing in front of an old rusty door. I've been looking for it all my poor life. Reading ancient writings, looking at yellowed maps. I've searched archives and musty catacombs. I've exhumed cursed graves, but I've only reached my destination today. I'm listening to the new record by Danish darkies PHRENELITH and I'm lost in a bloody fog. I'm finally here, at the entrance to the beyond. I turn up the volume and open the gate to the underworld.

I pay Charon with this plate. He offers me his bony hand and smiles a venomous smile. We both know we're in the right place. Here, in the middle of nowhere, is real, pure and dirty death metal. In this case, soiled with black metal atmosphere and doom moods. The bodies of the damned are hanging from hooks all around. They look me in the eye and say another of their twisted prayers. Just like PHRENELITH. 


The attentive reader of our website knows very well that I am a big fan of this band. The proof is the reviews and concert reports linked below today's article. So it goes without saying that I was looking forward to the new album like a freshly mixed poison. The gentlemen freely continue their morbid work. And once again, this is a soaking wet, very hilarious album, packed to the brim with interesting and novel themes. For when you close the door to the other world behind you, there is no return. Suddenly the shadows are very long and you, like me, enjoy the massive and very readable sound, looking with relish at the erupting volcano on the cover. Everything is wrapped in such a strange, haunting, eerie and horrific mood. If you like bands like INCANTATION, DISMA, DEAD CONGREGATION, FUNEBRARUM, FATHER BEFOULED, UNDERGANG, you definitely know what I'm writing about. "Ashen Womb" is a deadly opus, a natural element that will take you to the depths. It's a powerful wave that leaves nothing alive. I hear echoes from the darkest corners of Hades' realm. I consider this new release to be a very successful one in every respect. It rolls forward like an avalanche of rock, bone, pus and filth. It is a very captivating, I wouldn't be afraid to write magical, affair. This album will tear you up from the inside. You will rot alive and die in mad convulsions. And as a terrifying soundtrack, this pack will play for you. I'm standing in front of an old rusty door. I step inside and the storm begins again. Powerful, bloody, terrifying, hellish death metal visions! Nihilistic echoes from the darkest depths! 


about PHRENELITH on DEADLY STORM ZINE:


Recenze/review - PHRENELITH - Desolate Endscape (2017)




Ashen Womb Tracklist:
1) Noemata
2) Astral Larvae
3) A Husk Wrung Dry
4) Lithopaedion
5) Nebulae
6) Stagnated Blood
7) Sphageion
8) Chrysopoeia
9) Ashen Womb

PHRENELITH is:
Simon Daniel - Vocals
David Mikkelsen - Guitars, Vocals
Jakob O - Bass
Andreas Nordgreen - Drums

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine