Rozhovor s death thrash metalovou skupinou z Polska - PANDEMIC OUTBREAK.
Recenze/review - PANDEMIC OUTBREAK - Torment Beyond Comprehension (2025):
Ave PANDEMIC OUTBREAK! Zdravím do Hádovy říše! Mám doma na recenzi již nějaký čas vaše nové album „Torment Beyond Comprehension“ a musím říct, že je pro mě parádním výletem do doby, kdy jsem byl mladý a s death a thrash metalem jsem začínal. Vynikající zásek! Jak deska vznikala a kam jste se chtěli oproti minulým nahrávkám posunout?
Ahoj, jsme opravdu rádi za vaši reakci. Album vznikalo úplně jiným způsobem než jeho předchůdce. Nenapsali jsme ho během společných zkoušek – místo toho jsme nahráli dema, poslechli si je, prodiskutovali aranžmá a promluvili si o tom, jakého efektu chceme dosáhnout. Díky tomu byl tvůrčí proces velmi soustředěný a nenechával prostor pro náhody. Při nahrávání finálních skladeb jsme měli vše plně pod kontrolou.
Tento přístup vycházel z fyzické vzdálenosti mezi členy kapely. Kapela vznikla v Gdaňsku, ale já jsem se přestěhoval asi 100 km daleko. Náš basák Kotwa žije na jihu Polska, takže v jeho případě je vzdálenost docela značná. Pravidelné zkoušky by vyžadovaly spoustu peněz, a tak jsme přešli na tento způsob tvorby hudby.
Do morbidní hry mě uvedl už obal od Dan Goldsworthy. Parádní práce! Jak jste motiv vybírali a jaký má vztah k hudbě a textům? Jak jste se dali s Danem dohromady a proč právě on?
Ten chlapík v kabátě z duší, který ukazuje na svou oběť, vám rozhodně nahání husí kůži (haha). Grafický koncept a nápady pro texty byly výhradně dílem Kotwy. Rozhodl jsem se do této části nezasahovat – soustředil jsem se na hudbu a kytarové riffy. Když mi Kotwa ukázal své nápady, hned se mi zalíbily a okamžitě jsem jim porozuměl.
Dlouho jsme přemýšleli, kdo by pro nás měl vytvořit obal alba. Bylo mnoho návrhů, ale já jsem silně prosazoval Dana Goldsworthyho kvůli oldschoolovému charakteru jeho práce. Víš, opravdu mě baví objevovat umělecká díla – zkoumat jejich detaily. Přesně takový obal jsem pro nás chtěl. Kontaktoval jsem ho na Instagramu a od té chvíle šlo všechno hladce. Připravili jsme náčrtky a popisy, on se toho ujal a zrealizoval svou vlastní vizi. Dokonale vystihl atmosféru, kterou jsme chtěli dosáhnout – je to prostě vizuální ztvárnění naší hudby.
Zvuk, o ten jde v death/thrash metalu především. Vám se podařilo docílit soundu, který je jak vystřižený z přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století? Působí na mě jako analog. Mám pravdu? Kde jste album nahrávali, kdo je podepsán pod mixem a masteringem?
Chtěli jsme, aby album znělo čistě, ale zároveň oldschoolově. Nenahrávali jsme ho na analogové vybavení – všechny skladby jsme nahráli doma. Později jsme je poslali do Satanic Audio, kde je pod dohledem Haldora Grunberga znovu zesílili, namixovali a zmasterovali. Haldor se nás zeptal, jaký zvuk chceme na desce dosáhnout, a my jsme mu jako reference ukázali konkrétní alba našich idolů.
Neměli jsme přesnou představu o konečném výsledku – tu část jsme nechali na Haldorovi. Pokud šlo o konečná rozhodnutí, spoléhali jsme se na intuici. Album prostě muselo znít drsně – a podle nás to naprosto splňuje. Vše tvoří soudržný celek, kde je každý prvek správně zdůrazněn.
Death metalové texty bývají často o ošklivých a zlých věcech. O čem jsou na „Torment Beyond Comprehension“? Kdo je jejich autorem a kde jste pro ně brali inspiraci? Co vás ovlivnilo?
Smrt sama o sobě není zrovna příjemný zážitek – alespoň z mého pohledu (haha).
Nechtěl jsem opakovat typický vzorec psaní death metalových textů. Každá skladba se měla zaměřit na konkrétní druh utrpení. Vzal jsem tento nápad a vyjádřil ho prostřednictvím různých příběhů nebo rituálů.
Například skladba Skinned While Breathing pojednává o tom, jak být zaživa stažen z kůže. Ztvárnil jsem to prostřednictvím mytologického souboje mezi satyrem Marsyasem a bohem Apollónem, kde poražený byl stažen z kůže. Nebudu prozrazovat podrobnosti – doporučuji vám přečíst si jak mýtus, tak texty. Takový přístup jsem zvolil u všech písní. Nechtěl jsem, aby každý text byl jen doslovným popisem konkrétního mučení – to by bylo spíše nezajímavé.
Všechny texty spojuje to, že tyto zážitky může skutečně pochopit jen někdo, kdo nějakým způsobem prošel podobným utrpením. Samozřejmě nemluvíme o něčem jako upálení na hranici – protože oběť zemře –, ale někdo, kdo utrpěl těžké popáleniny, může pochopit, čím ta osoba prošla. A odtud pochází název alba „Torment Beyond Comprehension“ (Utrpení nad chápání).
Jak je vnímán death metal u vás v Polsku (Gdaňsku)? Já k vám jezdím poměrně často na dovolenou. Jsou to sice letoviska, ale nepřijde mi, že bych potkával příliš fanoušků v metalových tričkách. Jste spíše underground? Jak to u vás funguje, co fanoušci, kapely?
Myslím, že fanoušky extrémní hudby najdete spíše ve větších městských oblastech než mimo ně. Z mého pohledu není metalová hudba v mé zemi v mainstreamu příliš oceňována – prostě nedosahuje širokého publika. Samozřejmě existují kapely, které vyprodávají kluby, jsou známé na západě a mají silnou fanouškovskou základnu.
My naopak zůstáváme hluboce zakořeněni v undergroundu. Organizujeme vlastní turné a koncerty díky kontaktům, které jsme si za ta léta vybudovali. Ale stále do toho hodně investujeme. O náš merch je velký zájem, takže se ty investice vyplatí. Je to velmi příjemná situace, vzhledem k tomu, že death metal je poměrně okrajový žánr.
Asi mi dáš za pravdu, že nejlepší jsou stejně koncerty. Dnes si může člověk poslechnout kapelu z druhého konce světa, ale když jde do klubu a vidí ji naživo, zapaří pod pódiem, koupí si CD, triko, tak si získá úplně jiný vztah. Hrajete často a rádi? Co nějaké turné, festivaly? Jak vnímáš živé hraní ty, jako muzikant?
Samozřejmě, že s tím naprosto souhlasím. Poslouchat živě písničky své oblíbené kapely vám dodá neuvěřitelnou dávku nové energie pro hudbu. Tyto okamžiky vytvářejí vzpomínky, které vám zůstanou a budete si je připomínat po zbytek života.
Vystupování na pódiu je však něco úplně jiného – v mém případě je to návykové. Měli jsme období, kdy kapela nehrála moc koncertů, a mně to opravdu chybělo. Vlastně jsem se kvůli tomu cítil docela sklesle. Víte, když vidím, jak lidé reagují na hudbu, kterou hraju, cítím hluboké uspokojení. Vidím, že si to užívají, a to mě motivuje hrát ještě víc. Je na tom něco opravdu jedinečného – něco opravdového.
U nás v Čechách jsme všichni spíše ateisté, církev u nás nemá příliš velký vliv. Alespoň to není nijak vidět. Jak je tomu u vás? Všiml jsem si, že v Polsku je poměrně hodně aktivních věřících. Vím, že u vás dělá kapelám katolická církev dost problémů, zakazují se koncerty, obaly apod. Setkali jste se s něčím takovým podobným i u vás?
V Polsku má církev obrovský vliv na lidi. Kněží často zneužívají své postavení a moc, aby z lidí vytáhli peníze navíc a ovlivňovali jejich myšlení. V mnoha případech se intenzivně angažují v politice a neváhají diktovat, co je „dobré“ a co „zlé“.
Pokud jde o dopad na hudební scénu, ten není tak významný. V průběhu let došlo možná k několika případům zákazu koncertů, ale v porovnání s počtem koncertů, které se skutečně konají, a alb, která vycházejí, je to velmi malé číslo. Vše obecně probíhá bez větších překážek.
Víte, u nás doma nikdy nebyl žádný problém s poslechem metalové hudby. Někdo, kdo vyrostl v konzervativním prostředí a chtěl se z něj vymanit, by vám pravděpodobně mohl povědět více o obtížích, kterým čelil – ale osobně nikoho takového neznám.
Smrt je v death/thrash metalu často citované téma. Osobně jsem ovlivněn různými filozofiemi. Jak vnímáš smrt ty? Myslíš, že existuje něco dál? Jiná dimenze, peklo? Jednu dobu jsem se hodně zajímal o mnohé filozofy a jsou to úžasné myšlenky. Kdo ovlivnil tebe?
Žádná konkrétní filozofie mě neovlivnila. Věřím, že prostě chci být šťastný, věnovat se svým vášním a prožívat život. Beru v úvahu názory ostatních lidí a naslouchám jim. Při řešení problémů se snažím najít kompromis. Necítím potřebu nikomu dokazovat svou hodnotu, ani nemám v úmyslu o ni bojovat.
Pokud mě někdo z mého okolí brzdí, ignoruje můj názor nebo se mě snaží v dané situaci manipulovat ve svůj prospěch, jednoduše dojdu k závěru, že takový vztah nemá smysl.
Osobně vnímám PANDEMIC OUTBREAK jako skvělou old school death/thrash metalovou kapelu. Zajímalo by mě, jaký máte cíl, směr, metu, kam se chcete dostat. Je to nějaký velký label? Festival? Nebo třeba turné s POSSESSED?
V tuto chvíli nemáme žádný konkrétní cíl. Uvidíme, co nám přinese osud. V minulosti jsem si stanovoval cíle, ale vedlo to jen k frustraci. Kvůli tomu mě hraní hudby přestalo bavit a ztratil jsem motivaci.
Teď chci jen, aby posluchači ocenili naši hudbu – to je vše. Pokud někdy dostaneme nabídku jet na turné s Possessed, budu rozhodně nadšený a udělám vše pro to, aby se to podařilo. Může to znít jako jednoduchý přístup, ale díky němu si mohu opravdu užít to, co mám právě teď.
Jak si se vlastně k death/thrash metalu dostal? Kdy si vzal poprvé do rukou nástroj a začal hrát? Kdo byl tvým vzorem? A jaké to bylo vyrůstat v metalovém Polsku? Co první koncert?
Byl to proces, který trval roky. Když jsem byl teenager, silně mě inspirovaly mainstreamové thrash metalové kapely – to byl druh hudby, který jsem chtěl hrát. Před vznikem Pandemic Outbreak jsem hrál v jiných kapelách, které se silně zaměřovaly na thrash metal. Bohužel nevydržely zkoušku času, tak jsem se rozhodl založit vlastní kapelu a sám se ujmout vokálů. Výsledkem tohoto období bylo EP „Rise of the Damned“.
Kolem let 2016–2017 jsem začal rozšiřovat své hudební obzory a začal jsem objevovat death metal jako těžší a extrémnější žánr. Během zkoušek jsme začali více experimentovat s naší hudbou a snižovat ladění kytar. Výsledkem bylo EP „Collecting the Trophies“ – směs thrash a death metalu. Od té doby se v naší hudební evoluci důsledně držíme tohoto směru.
Co chystají PANDEMIC OUTBREAK v nejbližších měsících? Na co se mohou fanoušci těšit? Pokud máš něco na srdci a chtěl bys to vzkázat fanouškům, promotérům, labelům, tak zde je prostor…
V blízké budoucnosti se chystáme na víkendové mini turné, abychom propagovali naše nové album. Odehrajeme tři koncerty ve Vratislavi, Elblągu a v našem rodném městě Gdaňsku.
Od příštího roku startuje turné „Przeklęty Trybularz Tour“ – sedm koncertů po boku Buddah a Egzul. V rámci příprav na tyto akce doplňujeme zásoby našeho merchandisingu a objednáváme nové položky. Po těchto koncertech si dáme krátkou pauzu od turné a po létě se znovu vydáme na cestu.
Děkuji moc za rozhovor. Vážím si toho. Jdu si „Torment Beyond Comprehension“ znovu pustit. Je totiž vynikající! Děkuji moc i za vaši novou desku. Přeji vám co nejlepší prodeje a ať se vám daří i v soukromí!
Moc děkujeme za otázky a přejeme vám vše nejlepší. Podívejte se na náš Facebook a Instagram, kde najdete nejnovější informace o kapele. Zdravíme vás!
Recenze/review - PANDEMIC OUTBREAK - Torment Beyond Comprehension (2025):
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
