The long-awaited new SOLSTICE album Casting The Die out 23rd of April!

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 25. března 2021

Home » , , , , , , , , , , , , , , , , » Recenze/review - ATHANATHEOS - Prophetic Era (Or How Yahveh Became the One) (2020)

Recenze/review - ATHANATHEOS - Prophetic Era (Or How Yahveh Became the One) (2020)


ATHANATHEOS - Prophetic Era (Or How Yahveh Became the One)
CD 2020, Lavadome Productions

for english please scroll down

Občas se mi stává, že v tom velkém množství dnes produkované muziky, bývám ztracený. Jsem přejedený a nemám na nic náladu. Oceňuji hlavně ticho a dobrou knihu. Měl jsem zrovna podobné stavy. Potřeboval jsem vyčistit hlavu, přemýšlet nad něčím jiným. Po několika dnech mi ale začala hudba chybět. Nahoře na hromadě CD pro recenze leželo nové album francouzských ATHANATHEOS.

Pustil jsem si jej a po několika skladbách musel zase vše vypnout. Co to se mnou je? Vyhořel jsem? Přemohl jsem se a zkusil znovu. A byl nadšen. Odpočatý mozek najednou vnímal každý odstín, náladu, chvění. Album jsem si teď neskutečně užíval. Měl jsem co dělat, abych si nezarýval nehty do dlaní. 

 

Viděli jste někdy papír, který shoří ve větru? Nádhera co? Podobně na mě působí i "Prophetic Era (Or How Yahveh Became the One)". Základem je death metal, okořeněný doomem, ale i třeba blackem. Různé střídání poloh a nálad je dnes velmi častým jevem u progresivních kapel, ale Francouzi vše dovedli k dokonalosti. Harmonie. Přesně tohle slovo mě napadá nejčastěji. Není lehké složit chytlavou skladbu, není lehké předložit dobrý motiv, který by byl zároveň dobře poslouchatelný. Dívám se do ohně a sleduji plameny. ATHANATHEOS dokáží být zemití, divocí, potom během několika okamžiků zvolní a dodají nám naději. Co na tom, že za chvilku všechno shoří v plamenech drsného riffu? Přiznám se, že mě deska zpočátku vůbec nebavila. Měl jsem dokonce sepsánu velmi ostrou kritiku. Smazal jsem ji a začal znovu. Desce totiž nechybí ani energie, ani pestrá směsice nálad. Už dlouho jsem nezažil, že by na mě někdo dokázal přenést tolik emocí. O zvuku, obalu, produkci netřeba hovořit, vše je v pořádku. Tohle je album pro posluchače, kteří rádi přemýšlejí, mají bujnou fantazii a entuziasmus. Znáte ten pocit, když někdo drápy škrábe po zdi? Také vás z toho mrazí? S "Prophetic Era (Or How Yahveh Became the One)" to mám velmi podobné. Povznášející muzika!


Asphyx says:

Sometimes it happens to me that in the large amount of music produced today, I get lost. I'm overwhelmed and not in the mood for anything. I especially appreciate the silence and a good book. I just had similar states of mind like that. I needed to clear my head, think about something else. But after a few days, I started to miss music. At the top of the pile of reviews was a new album by the French ATHANATHEOS.

I played it and after a few songs I had to turn everything off again. What's the matter with me? Did I burn out? I overcame myself and tried again. And I was excited. The rested brain suddenly felt every hue, mood, tremor. I really enjoyed the album. I had to do something so that I didn't dig my fingernails into my palms.


Have you ever seen a piece of paper being burned in the wind? Beautiful right? The album “Prophetic Era (Or How Yahveh Became the One)” has a similar effect on me. The basis is death metal, spiced with doom but also black. Different changes of positions and moods are very common today in progressive bands, but the French have perfected everything. Harmony. This is exactly the word that comes to my mind most often. It is not easy to compose a catchy song, it is not easy to present a good motive that would also be easy to listen to. I look into the fire and watch the flames. ATHANATHEOS can be earthy, wild, then slow down in a few moments and give us hope. Who cares about the fact that in a moment everything will burn in the flames of a rough riff? I admit that at first I didn't enjoy the record at all. I even had a very sharp critique. I deleted it and started again. The album does not lack energy or a varied mix of moods. I have not experienced for a long time that someone could convey so many emoticons to me. No need to talk about the sound, packaging, production - everything is fine. This is an album for listeners who like to think, have a wild imagination and enthusiasm. Do you know the feeling when someone scratches their claws on the wall? Does it make you cold too? It's very similar to the "Prophetic Era (Or How Yahveh Became the One)". Uplifting music!


tracklist:
1. Samaria
2. One Against All
3. Jerusalem (The Exile to Babylon)
4. Paradigms
5. (R)evolution, Revelation
6. You Shall Not Be
7. There Was No Soul, There Is Death, There Shall Never Be a Life Beyond (Soul Injected Part III)

AthanaTheos is:
Samuel Girard—Extreme vocals and clean choirs, keyboards, FX
Aurélien Guerriau—Guitars
Nicolas Lebreton—Bass
Grégory Pein—Drums


Share this games :

TWITTER