DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 1. června 2022

Home » , , , , , , , , , , , , , , » Rozhovor - CHAOTIAN - Chorobami nasáklý, shnilý death metal s brutálním otiskem!

Rozhovor - CHAOTIAN - Chorobami nasáklý, shnilý death metal s brutálním otiskem!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Dánska - CHAOTIAN.

Odpovídal Søren Willatzen (zpěv, kytara), děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - CHAOTIAN - Effigies of Obsolescence (2022):

Ave CHAOTIAN! Zdravím do dánského undergroundu. Pojďme rovnou k tomu nejdůležitějšímu. Máte venku novou desku „Effigies of Obsolescence“, která je doslova narvaná poctivým, prašivým death metalem. Jak album vznikalo a jaký z něj máš pocit? Jakým směrem se CHAOTIAN od demonahrávek posunuli?

Zdravím Jakube! Upřímně řečeno, naším cílem je poctivý, prašivý death metal. Na albu se pracovalo poměrně dlouho, některé skladby vznikly už v roce 2018 a pak prošly v průběhu tvorby několika úpravami, jiné skladby byly na album napsány tak nějak záměrně, aby se dosáhlo kombinace některých rychlejších, některých pomalejších a některých středně-tempých skladeb, které posluchače (a nás) budou bavit. Mám pocit, že to dopadlo docela dobře - mnohem lépe, než se původně předpokládalo, spousta skladeb dostala během nahrávání úplně jiný charakter, ale pořád věřím, že zůstáváme věrni zvuku Chaotian.


Vydali jste novou desku v nejméně vhodnou dobu. Nikdo nemohl vědět, že svět zasáhne Covid 19. Ovlivnila současná situace nějak uvedení alba na trh? Nebo už se vrací vše k normálu?

Covid-19 a lockdowny rozhodně ovlivnili skládání a v podstatě nás všechny v kapele i profesně. Bylo to těžké a být v kapele v době, kdy člověk nemohl dělat nic jiného než psát, zkoušet a nahrávat, bylo trochu odtržené od toho, co jsme v tomto období měli dělat. Teď už je všechno v podstatě v normálu, ale mám pocit, že Covid kapele ubral pár let. Lasseho, se kterým jsme nahrávali, to také ovlivnilo, ale spíš v pozitivním světle, protože byl totálně vytížený, kdykoli jsme se ho zeptali, jestli by pro nás neměl místo. Chvíli to trvalo, ale nakonec jsme sehnali termíny a nahráli to za osm dní.

Jaká je vlastně současná situace ohledně Covid 19 v Dánsku? Jsou už otevřené kluby, můžete mít třeba turné? U nás byla zrušena spousta letních festivalů, zahraniční skupiny se k nám skoro nedostanou.

Současná situace je taková, že Covid-19 byl vytlačen do pozadí. Válka na Ukrajině v těchto dnech mnohem více plní zprávy a zdá se, že lidem po očkování není moc špatně, takže ano - kluby jsou otevřené, turné jsou nyní opět možné, to samé festivaly a podobně. Dá se říct, že jsme tady v Dánsku liberálnější a otevřenější než ve většině Evropy, zvlášť po těch vakcínách. Uvidíme, jak to půjde dál, ale pro kapelu je určitě pozitivní, že se vše otevřelo a dalo nám to možnost zase hrát koncerty mimo Kodaň.


Pojďme ale k nové desce. Právě ji poslouchám a musím napsat, že tentokrát mi chvilku trvalo, než mi pronikla do krve. Narval jsem si album do přehrávače, poslouchám ji v autě. Hodně se mi líbí zvuk. Je živý, organický, old schoolový a zároveň dobře čitelný. Připadá mi odlišný od vašich předchozích desek. Kde jste nahrávali a kdo je pod zvukem podepsán?

Toto album jsme nahráli s Lasse Balladem v Ballade Studios a Greg Wilkinson z Earhammer Studia nám ho mixoval a masteroval. Je to rozhodně "nové" a troufám si říct, že i vybroušenější. Ale když to porovnáme, není to úplně čistý nebo charakteristický zvuk - myslím, že je to velmi věrné tomu, jak hrajeme naživo - organický/old school a přitom čistý jsou hezké výrazy, které jsi zmínil. Je to docela přirozený vývoj od velmi hrubých demo nahrávek, pak k méně hrubému singlu Adipocere Feast a teď k albu. Dává to smysl, lidé očekávají čistší zvuk a věřím, že to sedí i našemu stylu death metalu. Dokud nezníme příliš čistě nebo příliš komprimovaně, tak jsem pro. Rád slyším všechny špinavé detaily naší hry.

Asi se mnou budeš souhlasit, že obal prodává. Vy jej máte letos pořádně temný a mocný. Autorem je Alexander Gjerdevik Skjøtt. Osobně se mi moc líbí. Jak jste se dali s Alexem dohromady a co přesně má motiv vyjadřovat ve vztahu k hudbě?

Alexander se opět překonal, je to fantastický obal. Má takovou hloubku, že bych na ni mohl zírat celé hodiny, haha! Jonasův kamarád vlastně doporučil Jonasovi, aby se podíval na Alexandrovo portfolio, a ten ho pak poslal Andreasovi a mně. Okamžitě jsme si jeho věci zamilovali a rozhodli jsme se, že mu nabídneme spolupráci na vydání kompilace Festering Excarnation. Buďte si jisti, že jsme s tím byli velmi spokojeni a měl jsem pocit, že má svěží, ale naprosto šílený pohled na deathmetalové obaly. Takže jsme s ním museli pokračovat ve spolupráci. Obvykle dáváme Alexandrovi k poslechu jak hudbu, tak texty, a v tomto kole se zaměřil na ďábelštější stránku naší hudby. Věříme v jeho schopnosti a zdá se, že jeho inspirace úzce souvisí s texty skladeb “Into Megatopheth” a titulní skladby.


Dávám si „Effigies of Obsolescence“ znovu a znovu do hlavy a říkám si, že nejvíc se mi na albu líbí asi takový ten těžko popsatelný old school death metalový feeling. Vypadá to, že jsme stejné krve. Kdo byl a je vlastně vaším vzorem? Každý muzikant nějak začínal, existují vzory, které formovaly jeho rukopis. Jaké byly ty vaše?

Mými idoly v death metalu byli Immolation, Infester, Death, Morbid Angel, Carcass, Bolt Thrower, Imprecation, Demilich, Convulse, Abhorrence, Autopsy, Mortician a spousta dalších kapel. Mám pocit, že tyhle kapely měly zásadní vliv na náš zvuk a na to, jak by podle nás měl death metal vypadat. Kdybych měl vybrat hudebníky, kteří na mě měli největší vliv, tvrdím, že by to byli Trey Azagthoth, Ross Dolan a Chuck Schuldiner. Často studuji, jak skládají, co píší a jak hrají, protože - podle mě - je to prostě ztělesnění death metalu a toho, jak by měl znít. To všechno mě formovalo, ale můj způsob hry na kytaru má víc aspektů než jen death metal.

Jak se díváš na současný trend, rozšířený převážně mezi mladými kapelami, kdy se snaží hrát co nejvíc technicky, často do death metalu vkládají třeba saxofon, různé klávesy a vůbec hledají cestu hodně komplikovaným způsobem. Baví tě takové kapely? Já třeba když někdy přijdu na koncert a někdo podobný tam vystupuje, tak jsem zmatený. Přijde mi to jako cvičení v jazzové škole, ale nakonec si vůbec nic nepamatuji. Co vy a současné trendy v death metalu?

Mám rád, když se lidé snaží vytvořit z death metalu něco nového, pokud to není nijak vykonstruované. Pokud je nějakým způsobem přirozené včlenit klávesy do death metalové kapely (jako Imprecation/Infester), pak jsem pro. Nikdy jsem nebyl fanouškem technických metalových kapel kvůli tomu, že hrají technicky náročné věci. Za hraním něčeho, co vyžaduje spoustu techniky, musí být nějaký důvod. To samé platí pro hraní super primitivního death metalu. Pokud to pomáhá dostat do hudby pointu, jsem pro - pokud je to jen primitivní, bez chytlavosti a syrové agrese, pak to pro mě ztrácí kouzlo. Zdá se, že současné trendy v death metalu směřují spíše k primitivním chytlavým pasážím se špinavým zvukem. Určitě je to lepší, než hypertechnické věci, které byly “in” před deseti lety, ale obecně - trendy jsou na hovno.


Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

Prvním impulsem bylo vlastně založení death/thrashové kapely. Hledal jsem muzikanty pro jinou, více thrashově orientovanou kapelu, ale z toho sešlo. Andreas mě kontaktoval přes internetový inzerát, sešli jsme se a zahráli si nějakou ranou Sepulturu a to bylo ono – tady začala naše cesta. Čím dál jsme se dostávali, tím větší flexibilitu jsme v hudbě chtěli, takže jsme chtěli jít naplno do death metalu. Bylo docela štěstí, že v Kodani byla skvělá scéna se stejným zájmem o death metal, jako jsme měli my, a že nám mohla rozšířit obzory i ona. A proč právě death metal? Protože to je to, co máme rádi. Sláva v moderní hudbě nemá smysl.

Pocházíte z Dánska a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje v Dánsku death metalová scéna? Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?

Řekl bych, že konkrétně v Kodani je velmi, opravdu velmi silná deathmetalová scéna. Objevuje se spousta kapel, z nichž většina má ten správný přístup a zvuk, který nás naprosto dostává. David z Undergang má spoustu koncertů díky Extremely Rotten Production a v poslední době začali Killtown Bookings dělat ve městě vlastní pravidelné koncerty. To samé Desiccated Productions, které mají Malik a Mathias. Lidi chodí, většinou místní a pořád ti samí, ale je jich čím dál víc. Víc teď chodí i mladí kluci, což je skvělé vidět.


Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou death metalovou školou, tak i starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na CHAOTIAN největší vliv.

Myslím, že téměř každý má raději originály z 80. a 90. let, ale já se rozhodně hodně inspiruji novějšími kapelami. Spousta místních kapel jako Phrenelith, Undergang, Deiquisitor, Septage, Hyperdontia, Ascendency atd. skládá skvělé skladby, které si jako fanoušek opravdu užívám, stejně jako si je užívám jako kamarád na scéně. Vždycky budu dávat přednost starým věcem jako Immolation, Morbid Angel, Death, Infester atd., protože pořád působí o něco svěžeji, ale když se podíváte, jak dobře hrají kapely jako Blood Incantation, Dead Congregation, Undergang, Cruciamentum, Corpsessed, Mortuous atd., tak se tím nejde neinspirovat.


Blížíme se k závěru a to vždycky dávám lehce filozofickou otázku. Jak bys definoval death metal a co pro tebe znamená? Nemyslím tím teď techniku hraní, ale spíše co ti přináší, bere, jak jej vnímáš ve vztahu k fanouškům. Vyrostl jsi na něm?

Řekl bych, že jsem na něm vyrostl v pubertě. Občas je to můj únik z reality, něco jako krutý svět fantazie, který mi umožňuje dát si v nejhorším případě dohromady jakékoli myšlenky z reálného života. Znamená pro mě hodně, nejen jako posluchače, ale i jako skladatele. Death metal mi dává velkou uměleckou svobodu psát to, na co mám chuť, ne nutně to, co musím.

Děkuji moc za rozhovor. Vážím si toho. Teď již nechme mluvit hudbu. Jdu si pustit „Effigies of Obsolescence“ a to pořádně nahlas! Přeji vám, ať se novince daří a ať je vše fajn i ve vašich osobních životech. Děkuji!

Také děkuji, byla to zábava! Doufám, že si to užiješ a přeji ať se ti daří. Zůstaňte šílení a užívejte si života... Dokud ho máte!

Share this games :

TWITTER