DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemcrust. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemcrust. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 30. prosince 2025

Recenze/review - PHANTOM CORPORATION - Time and Tide (2025)


PHANTOM CORPORATION - Time and Tide
CD 2025, Supreme Chaos Records

for english please scroll down

Sekyra zaseknutá přímo do hlavy, kladivo drtící staré prašivé kosti, čistý průstřel mozku. Oběšení, udušení, vnitřnosti vyrvané z těla ven. Sněť i další hnusné choroby. Způsob, jakým můžete zemřít bývá někdy hodně bizarní. Jsem starý hrobník, co každý den exhumuje prašivé hroby, jsem vzteklý pes, který hlídá vstup do podsvětí již od devadesátých let minulého století. I tentokrát se kývám spokojeně do rytmu. Nové album německých maniaků PHANTOM CORPORATION je totiž velmi povedeným zásekem a také skvělou kulisou k mé morbidní práci.

Psal jsem  již o jejich minulém albu "Fallout" z roku 2023, se kterým jsem strávil dlouhé hodiny v záhrobí (odkaz na recenzi najdete pod dnešním článkem). Letošní novinka je volným pokračováním věcí minulých. A také surovým zásekem přímo do vaší hlavy. Takhle nějak by to mělo vypadat, mí milí démoni. 


Ostré riffy se zde potkávají s chorobným jedovatým vokálem i s dunivými divokými bicími. Výsledný koktejl je opět velmi silný, postavený na zajímavých motivech. Pokud máte rádi severské kapely typu ENTRAILS, DISMEMBER, NIHILIST, ENTOMBED, budete určitě spokojeni jako já. Tahle smečka umí napsat velmi syrové skladby, které se dobře pamatují, zadřou se vám hluboko do mozku i do podvědomí. Povedl se zvuk, který je náležitě masivní, ostrý a dobře čitelný. Kapela si zachovává takový ten staroškolský death metalový výraz, který mám tolik rád. Náhrobky jsou nakloněny na stranu, nemrtví čekají, až se setmí. V márnici se začínají ozývat ti, kteří by měli být mrtví, ale nejsou. Nemohou být, protože pokaždé, když začne hrát album "Time and Tide", musí vylézt ze svých rakví a tančit až do brzkého rána. Němečtí tmáři působí jako lavina z kostí, špíny a zkažené krve. Strhne vás rovnou do hromadného hrobu a budete pohřbeni zaživa. Do chladné země, do nekonečné temnoty. Píšu to často, ale u death metalu sázím vždy na autenticitu, opravdovost, ryzost, musím kapelám jejich hudbu věřit. U PHANTOM CORPORATION vám tohle všechno klidně podepíšu vlastní krví. Jedná se o poctivý masakr v katakombách, o veřejnou popravu prokletých, o strhující záležitost pro všechny pravověrné fanoušky pohřbů do země. Nemůžu jinak, než vám novinku doporučit, poklonit se až k zemi a znovu přidat volume úplně doprava. Sekyra zaseknutá přímo do hlavy, kladivo drtící staré prašivé kosti, čistý průstřel mozku. Oběšení, udušení, vnitřnosti vyrvané z těla ven. Sněť i další hnusné choroby. Způsob, jakým můžete zemřít bývá někdy hodně bizarní. S touhle smečkou se vydám do země nekonečných stínů vždycky moc rád. Tohle album totiž hoří zevnitř! Death metal crustové tsunami z těch nejtemnějších katakomb! Nahrávka, která vás roztrhá na kusy! 

Asphyx says:

An axe stuck right into the head, a hammer crushing old rotten bones, a clean shot through the brain. Hanging, suffocation, entrails torn out of the body. Gangrene and other nasty diseases. The way you can die is sometimes very bizarre. I am an old gravedigger who exhumes rotten graves every day, I am a rabid dog who has been guarding the entrance to the underworld since the 1990s. Once again, I am nodding contentedly to the rhythm. The new album by German maniacs PHANTOM CORPORATION is a very successful hit and also a great backdrop to my morbid work.

I already wrote about their previous album, Fallout, from 2023, with which I spent long hours in the afterlife (you can find a link to the review below today's article). This year's new release is a loose continuation of things past. And also a raw stab right into your head. This is how it should be, my dear demons. 


Sharp riffs meet morbid, venomous vocals and thunderous, wild drums. The resulting cocktail is once again very strong, built on interesting motifs. If you like Nordic bands such as ENTRAILS, DISMEMBER, NIHILIST, and ENTOMBED, you will definitely be satisfied, just like me. This pack knows how to write very raw songs that are easy to remember and will stick deep in your brain and subconscious. The sound is appropriately massive, sharp, and clear. The band retains that old-school death metal vibe that I love so much. The gravestones are tilted to one side, the undead are waiting for nightfall. In the morgue, those who should be dead but are not begin to stir. They can't be, because every time the album "Time and Tide" starts playing, they have to climb out of their coffins and dance until the early hours of the morning. The German dark forces act like an avalanche of bones, dirt, and rotten blood. They will drag you straight into a mass grave and bury you alive. Into the cold earth, into endless darkness. I write this often, but when it comes to death metal, I always bet on authenticity, sincerity, purity; I have to believe in the bands' music. With PHANTOM CORPORATION, I would gladly sign all of this with my own blood. It is an honest massacre in the catacombs, a public execution of the damned, a thrilling affair for all true fans of burials. I can't help but recommend this new release, bow down to the ground, and turn the volume all the way up again. An axe stuck right in the head, a hammer crushing old mangy bones, a clean shot through the brain. Hanging, suffocation, entrails torn out of the body. Gangrene and other nasty diseases. The way you can die is sometimes very bizarre. I always love to go to the land of endless shadows with this pack. This album burns from the inside! Death metal crust tsunami from the darkest catacombs! A recording that will tear you to pieces!


Recenze/review - PHANTOM CORPORATION - Fallout (2023):


tracklist:
01. Frantic Disruption 
02. Dead Of Night 
03. Crushed 
04. Krokodil 
05. Pound Of Flesh 
06. To The Hilt 
07. Time And Tide 
08. Sorcerer 
09. For All The Wrong Reasons 
10. Crisis 
11. Western Apocalypse

band:
Leif: vocals
Mücke: drums
Ulf: bass
Arne: lead guitars
Philipp: guitars



pátek 7. listopadu 2025

Recenze/review - ABORTION - The Past Awaits You (2025)


ABORTION - The Past Awaits You
CD compilation 2025, Bonesawer Distro, L´inphantile Collective Neonarcis Records

for english please scroll down

Když jsem byl malý kluk, tak mě neustále strašili s tím, že naši zemi napadnou zlí lidé. Hodí na nás jaderné bomby, pustí mezi nás chemické látky, které nám rozežerou obličeje i duši. Zemřeme v krutých křečích. Nacvičovali jsme obranu, pochodovali v plynových maskách a báli se sirén. Smutné je, že se toho zase tolik od mého mládí nezměnilo. Pořád se chřestí se zbraněmi, stále se umírá na bojištích. Neštve vás to někdy? Mě ano a hodně. Potřebuji si čím dál častěji vyčistit hlavu.

Na slovenské ABORTION je spolehnutí. Ve zprávách umírají další lidé. Jdu domů a vyzvednu si jejich nové kompilační album. Jedná se o skladby z let 2010 až 2015, splitka, různé bonusy i živé záznamy. Album vložím do svého přehrávače, zapnu play a přemýšlím nad tím, kde vlastně máme protiatomový kryt. Nebo se z nás stane jenom další z otisků na zdi? Tohle je starý, prašivý, surový grindcore přesně podle mého gusta. Pomalu přidávám hlasitost a alespoň na chvilku zapomínám na všechen ten marast, který v dnešní společnosti je. Díky za to!


Z reproduktorů ke mě stéká takový ten zkažený hnis, s prašivým zvukem, s nápady, které vám vystřelí mozek z hlavy. Žádné zbytečnosti, tohle je přímý útok na solar plexus a také povinnost pro všechny opravdové fanoušky kapely (kupujte! - dole pod článkem je odkaz). Na ABORTION se mi vždycky líbilo, že mají svůj jasný a zřetelný rukopis, výraz, ksicht chcete-li. Jedou si svojí cestou a zůstává po nich hluboká krvavá stopa. Jedná se o veterány scény, kteří ale ani po všech těch letech v podzemí a na pódiích neztratili na síle, tlaku a energii. Navíc, kompilace je velmi dobře poskládaná, album se poslouchá tak nějak samo, přirozeně. Chtělo by to pivo, malý klub a garantuji vám, že stojím v první řadě a nasávám atmosféru. Tohle jsou skladby, které nejvíc vyniknou v mosh-pitu. Jsou totiž syrově návykové, ohlodané na kost. Navíc, vždycky jsem měl rád kapely, které nejen, že mají talent, ale také příliš neprožívají samy sebe. "The Past Awaits You" je zkrátka a dobře přesně tím druhem alba, které na sebe aplikuji hlavně v případech, kdy mě štve všechno kolem. Úlisné lži politiků, nesmyslné války v různých koncích světa, kněží, kteří omlouvají zvěrstva, kterých je schopen jenom člověk. Jsem starý pes, který již zvedá hlavu jen v případě, že jej nějaká hudba opravdu zaujme. Píšu jen o tom, o čem chci. Tihle slovenští maniaci budou mít u mě vždy dveře otevřené. Pořád mám totiž chuť občas bouchnout do stolu, rozsekat sekyrou všechny obrazovky světa, stále rád cítím tlak a energii, která v hudbě je. Jsme jedné krve, já i tahle smečka. Potvrzením budiž pár mých dnešních skromných slov, ale hlavně to, že až přijdu domů, tak si album znovu pustím.  Je totiž pro mě také určitým svědectvím, mementem, osobní záležitostí. Doporučuji vám si otevřít pivo, otočit volume úplně doprava a uslyšíte sami. Grindcore death metalové album, které přežije i jadernou katastrofu! Kompilace ohlodaná až na kost! 


Asphyx says:

When I was a little boy, they constantly scared me with stories about evil people invading our country. They would drop nuclear bombs on us and release chemicals that would eat away at our faces and souls. We would die in terrible agony. We practiced defense, marched in gas masks, and feared sirens. The sad thing is that not much has changed since my youth. Weapons are still rattling, people are still dying on battlefields. Doesn't it bother you sometimes? It bothers me, a lot. I need to clear my head more and more often.

You can always count on Slovakian band ABORTION. More people are dying in the news. I go home and pick up their new compilation album. It features songs from 2010 to 2015, a split, various bonuses, and live recordings. I put the album in my player, press play, and wonder where our fallout shelter is. Or will we just become another mark on the wall? This is old, raw grindcore, exactly to my taste. I slowly turn up the volume and, at least for a moment, forget about all the mess that is today's society. Thanks for that!

The speakers spew forth rotten pus, with a mangy sound and ideas that will blow your mind. No nonsense, this is a direct attack on the solar plexus and also a must for all true fans of the band (buy it! - there is a link below the article). What I've always liked about ABORTION is that they have their own clear and distinct style, expression, face, if you will. They go their own way and leave a deep bloody trail behind them. They are veterans of the scene, but even after all these years in the underground and on stage, they have lost none of their power, pressure, and energy. What's more, the compilation is very well put together, the album just kind of plays itself, naturally. All you need is a beer and a small club, and I guarantee you I'll be standing in the front row soaking up the atmosphere. These are songs that stand out best in a mosh pit. They are raw, addictive, stripped down to the bone. Plus, I've always liked bands that not only have talent, but also don't take themselves too seriously. "The Past Awaits You" is simply the kind of album I listen to when everything around me is getting on my nerves. The insincere lies of politicians, senseless wars in various parts of the world, priests who excuse atrocities that only humans are capable of. I'm an old dog who only raises his head when some music really catches my attention. I only write about what I want to write about. These Slovak maniacs will always have an open door with me. I still feel like banging on the table sometimes, smashing all the screens in the world with an axe, I still like to feel the pressure and energy that is in music. We are of the same blood, me and this pack. Confirmation of this can be found in my few modest words today, but mainly in the fact that when I get home, I will play the album again.  For me, it is also a kind of testimony, a memento, a personal matter. I recommend you open a beer, turn the volume all the way up, and hear for yourself. A grindcore death metal album that will survive even a nuclear disaster! A compilation gnawed down to the bone! 


about ABORTION on DEADLY STORM ZINE:






tracklist:
1. No Change 00:43
2. We Choose Death 00:28
3. Drop by Drop 00:49
4. Eat, Shit, Fuck and Hate 00:57
5. Luxury Proletarian 00:47
6. Run Ivan, Run 01:07
7. Kill 00:36
8. All 00:36
9. Fucking 00:24
10. Polictics 00:40
11. End of Journey 01:19
12. Welcome Down 01:04
13. You Will Not be Better 01:06
14. Step from Paradise 00:57
15. In the Name of God 01:57
16. Work to God 01:11
17. Spheres of Interest 00:53
18. Hapiness 00:36
19. Bangladesh Fashion Genocide 00:39
20. Hate 00:28
21. Children of Satan 00:33
22. Life Prostitution 01:40
23. Waiting in Smoke 01:38
24. Right in the Head 01:53
25. Pandora's Box 01:57
26. Monkey Song 00:34
27. False Friends (live) 00:57
28. Give Me Leader (live) 00:55
29. Choroba Rastu (live) 00:49
30. Kriza Mozgu (live) 01:18
31. Social Certainty / I'm Witness (live) 02:19
32. Zivot Je Kurva (live) 01:40

band:
Lepra- bass,Voc
Libor - guitar, voc
Ondro- guitar
Miro- drums



objednávejte zde/order here:

pátek 18. července 2025

Recenze/review - ÖVERVÅLD - Vigarv (2025)


ÖVERVÅLD - Vigarv
EP 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Každá z mrtvol, které jsem našel, byla zohavená jiným způsobem. Jakoby těsně před svojí smrtí potkala nějakou zlou a šílenou bestii. Utrhané ruce, prokopnutá břicha, rozdrcené kosti. Sedím ve staré márnici již několikátou noc a rozmlouvám s mrtvými. Poslouchám u toho nové EP švédských maniaků ÖVERVÅLD. Atmosféra je velmi pochmurná, vzduch je nasáklý zkaženou krví. Tohle je přesně hudba, která mi jednou bude hrát, až budu přecházet na druhou stranu, do země nekonečných stínů.

Třetí EP v řadě je velmi dobře zahranou směsí starého prašivého death metalu, blackmetalové tmy a crustové surovosti. Výsledný koktejl smrdí sírou a nenávistí. Takhle se hrávalo kdysi dávno ve starých katakombách, v opuštěných znesvěcených kostelech a právě v chladných márnicích, ve kterých je mi vždy tak dobře. S mrtvými vyjdu vždy lépe než se živými. To ví každý hrobník i opravdový fanoušek extrémního metalu. 


Na EP "Vigarv" mě nejvíce zaujala temná a chladná atmosféra. Určitě jste někdy byli u exhumace nějaké staré rakve. To napětí, ty krásně morbidní chvíle předtím, než zvednete plesnivé víko, než zjistíte, kdo leží uvnitř a než s mrtvým promluvíte, je neopakovatelné. Také cítíte při poslechu mráz v kostech? Tohle je muzika, která vznikala hluboko v podzemí. V temných koutech, za asistence démonů. Líbí se mi zvuk, ostré, nabroušené riffy i chorobný vokál. ÖVERVÅLD přesně splňují moji představu o tom, jak by měla podobná hudba znít. Žádné kompromisy, žádné zbytečnosti, jenom bolest a utrpení. Některé hrobky, jak asi moc dobře víte, v sobě ukrývají stará poselství. O bolesti, o utrpení, o válkách, o nemocech. Tahle švédská smečka tohle všechno vzala, exhumovala a podává nám to na víku od rakve. Maso vám při poslechu pomalu odpadá od kostí, ve vnitřnostech se usadí strach a začnou v nich kousat červi. Také cítíte mrtvolný zápach rozkládajících se tkání? Tak přesně tak vnímám nové EP já. Bylo pro mě velkou ctí se k nahrávce vracet, rvát si ji do hlavy pod tlakem, užívat si ji. Už dávno vím, že v záhrobí je mi lépe, než v současném divném, zkaženém světě. Nezbývá mi nic jiného, než vám ÖVERVÅLD doporučit. Pokud jste stejně jako já staří metaloví psi, kteří již dlouhé roky hlídají vstup do podsvětí, tak si tuhle muziku určitě užijete. Má v sobě totiž vše potřebné pro poctivý, reálný, uvěřitelný pohřeb do země. Každá z mrtvol, které jsem našel, byla zohavená jiným způsobem. Jakoby těsně před svojí smrtí potkala nějakou zlou a šílenou bestii. Utrhané ruce, prokopnutá břicha, rozdrcené kosti. Sedím ve staré márnici již několikátou noc a rozmlouvám s mrtvými. Death/black crustová exhumace starých prašivých hrobů. Víka od rakví praskají velkou silou a morbidním tlakem!

Asphyx says:

Each of the corpses I found had been mutilated in a different way. It was as if, just before their deaths, they had encountered some evil and insane beast. Torn-off hands, kicked-in stomachs, crushed bones. I've been sitting in the old morgue for several nights now, talking to the dead. I'm listening to the new EP by Swedish maniacs ÖVERVÅLD. The atmosphere is very gloomy, the air is saturated with rotten blood. This is exactly the music that will play for me when I cross over to the other side, to the land of endless shadows.

The third EP in a row is a very well-played mixture of old mangy death metal, black metal darkness, and crust rawness. The resulting cocktail reeks of sulfur and hatred. This is how it used to be played long ago in old catacombs, abandoned desecrated churches, and cold morgues, where I always feel so good. I always get along better with the dead than with the living. Every gravedigger and true fan of extreme metal knows that.


What struck me most about the EP "Vigarv" was its dark and cold atmosphere. Surely you've been to the exhumation of an old coffin at some point. That tension, those beautifully morbid moments before you lift the moldy lid, before you find out who lies inside, and before you speak to the dead, are unrepeatable. Do you also feel a chill in your bones when you listen to it? This is music that was created deep underground. In dark corners, with the assistance of demons. I like the sound, the sharp, edgy riffs and the morbid vocals. ÖVERVÅLD perfectly matches my idea of how such music should sound. No compromises, no nonsense, just pain and suffering. As you probably know, some tombs hide old messages. About pain, suffering, wars, diseases. This Swedish pack took all of that, exhumed it, and serves it to us on a coffin lid. As you listen, the flesh slowly falls from your bones, fear settles in your guts, and worms begin to gnaw at them. Can you also smell the cadaverous stench of decomposing tissue? That's exactly how I perceive the new EP. It was a great honor for me to return to the recording, to tear it into my head under pressure, to enjoy it. I have known for a long time that I am better off in the afterlife than in the current strange, corrupt world. I have no choice but to recommend ÖVERVÅLD to you. If, like me, you are an old metalhead who has been guarding the entrance to the underworld for many years, you will definitely enjoy this music. It has everything you need for an honest, real, believable burial. Each of the corpses I found was mutilated in a different way. It was as if they had encountered some evil and insane beast just before their death. Torn-off hands, kicked-in stomachs, crushed bones. I've been sitting in the old morgue for several nights now, talking to the dead. Death/black crust exhumation of old, mangy graves. The lids of the coffins crack with great force and morbid pressure!


tracklist:
01. Förruttnelse 
02. Lögnarnas Tempel 
03. Vigarv 
04. Smärta Som Belöning

band:
A. Cundell - Bass
P. Engström - Drums
J. Lyngfelt - Guitars
R. Holm - Vocals


pondělí 14. července 2025

Recenze/review - LEPRA - Mortuus Morgana (2025)


LEPRA - Mortuus Morgana
EP 2025, BlackSeed Productions, Stygian Black Hand, Chaos Records

for english please scroll down

Je pátek velmi brzy ráno. Jsem utahaný z celého týdne a když projíždím hudbu ve svém přehrávači, tak hledám něco nového, co mě rozdrásá do krve. Toulám se temnotou, v práci jsem jak tělo bez duše. Obyčejný člověk, obyčejný fanoušek, který potřebuje dávku dobré hudby, aby přežil další den. Přišlo mi na recenzi EP od švédské kapely LEPRA. Nejdříve jsem jen tak seděl a díval se do tmy. Potom jsem zapnul play a ztratil se v krvavé mlze. 

Nahrávka vyšla původně již v roce 2024, ale teprve letos se několik labelů domluvilo a vydalo i fyzické nosiče. Takže pokud jste vášniví sběratelé, odkazy jsou dole pod článkem. Nutno rovnou dodat, že se nové album stalo ihned mojí součástí. Nebo naopak? Vlastně ani nevím. Jistý jsem si jenom s tím, že mi kapela mluví z duše. Ten tlak, energie, nápady, všechno mi připadá skvělé. Kombinace black metalu, deathu i punku, to vše zabalené v parádním zvuku. Kapela označuje svoji hudbu jako cadaver rock ze Stockholmu. Nezbývá než souhlasit a přidat hlasitost až na samou hranu snesitelnosti. 


Každou muziku, která se ke mě dostane a zaujme mě, mám spojenou navždy s místy, na kterých jsem ji poslouchal. LEPRA nejlépe vynikla mezi šedivými starými továrními halami. Ve špinavém industriálním městě. Na periferii, ze které se každý den ráno vydávám do práce. Se sluchátky na uších, s touhou alespoň někdy vidět světlo. Potácíme se opilí včerejší nocí, beze jména, jenom padlé duše, chladné stroje, postavy bez tváře. Líbí se mi zvuk, obal, jsem spokojený s celkovým provedením nahrávky. To by ale bylo v dnešní podivné době málo. Hlavní je pro mě, jako vždy muzika a ta mi přijde temná a chladná, neklidná, po okraj narvaná dobrými nápady i takovým tím pradávným vztekem, který vždy charakterizoval dobré extrémní kapely. LEPRA je nepopiratelně složena ze samých skvělých muzikantů. Ti ale dokáží ještě jednu věc, na kterou se dnes poměrně často zapomíná - umí napsat skvělé motivy, které vás doslova přikovou na zeď. Pokud trávíte většinu svého času na onom světě a máte rádi kapely typu DISSECTION, WATAIN, REGUGNANT, DISMEMBER, jste zde správně. Tohle je album ze špinavých ulic, z podzemí. Je doslova nasáklé opravdovostí, uvěřitelností, je reálné, jako mrtvola, kterou našli včera kousek od místa, co bydlíte. Už dlouho se mi nestalo, abych přesně věděl, o čem kapela hraje a zpívá. Abych s ní nebyl na stejné vlně. Pamatujte na to, že když se setmí, tak ven vylézají lidské bestie. Mám rád města s duší, tepající a neklidná, se špínou i krásnými fasádami. Taková je i hudba na "Mortuus Morgana". Amen! Black death crust metalové ozvěny ze špinavých ulic beznaděje! Mrtvolný zážitek z té nejděsivější tmy!

Asphyx says:

It's very early Friday morning. I'm exhausted from the whole week, and as I scroll through the music on my player, I'm looking for something new that will tear me to pieces. I wander through the darkness, at work I'm like a body without a soul. An ordinary person, an ordinary fan who needs a dose of good music to survive another day. I received an EP from the Swedish band LEPRA to review. At first, I just sat there staring into the darkness. Then I pressed play and lost myself in a bloody fog. 

The recording was originally released in 2024, but it wasn't until this year that several labels agreed to release physical copies. So if you're a passionate collector, the links are below the article. I must add that the new album immediately became a part of me. Or was it the other way around? I don't really know. The only thing I'm sure of is that the band speaks to my soul. The pressure, energy, ideas, everything seems great to me. A combination of black metal, death metal, and punk, all wrapped up in a great sound. The band describes their music as cadaver rock from Stockholm. I can only agree and turn the volume up to the very edge of tolerability.


Every piece of music that reaches me and catches my attention is forever linked to the places where I listened to it. LEPRA stood out best among the gray old factory halls. In a dirty industrial city. On the outskirts, from where I set off for work every morning. With headphones on my ears, longing to see the light at least sometimes. We stagger, drunk from last night, nameless, just fallen souls, cold machines, faceless figures. I like the sound, the cover, I'm happy with the overall production of the recording. But that wouldn't be enough in these strange times. The main thing for me, as always, is the music, and I find it dark and cold, restless, brimming with good ideas and that ancient rage that has always characterized good extreme bands. LEPRA is undeniably composed of great musicians. But they can do one more thing that is often forgotten today - they can write great motifs that literally nail you to the wall. If you spend most of your time in that world and like bands like DISSECTION, WATAIN, REGUGNANT, DISMEMBER, you've come to the right place. This is an album from the dirty streets, from the underground. It is literally steeped in authenticity, believability, it is real, like a corpse found yesterday near where you live. It has been a long time since I knew exactly what a band was playing and singing about. Since I was on the same wavelength as them. Remember that when darkness falls, human beasts come out. I like cities with soul, pulsating and restless, with dirt and beautiful facades. That's what the music on "Mortuus Morgana" is like. Amen! Black death crust metal echoes from the dirty streets of despair! A corpse-like experience from the most terrifying darkness!


tracklist:
Where Despair Has Made Its Home
In Silence She Lay Still
Morning Mist Horizon
Endless Crimson Dawn





pátek 2. srpna 2024

Recenze/review - DOLDREY - Only Death Is Eternal (2024)


DOLDREY - Only Death Is Eternal
EP 2024, Pulverised Records

for english please scroll down

Byla to vlastně náhoda, že jsem sešel z cesty. V temném lese kousek za městem jsem poslouchal novou desku DOLDREY ze Singapuru. Přemýšlel jsem zrovna o smrti a co bude následovat po ní, když jsem si všiml bělostné kosti, trčící jako svědomí ze země. Zavolal jsem několik svých kolegů, přidal jsem hlasitost na přehrávači a před námi se objevilo pohřebiště plné mělkých hrobů. Těla v různém stádiu rozkladu jakoby žalovala, řvala do ticha. Cítil jsem z jejich šepotu bolest, strach i nenávist. Stejně jako z nové desky "Only Death Is Eternal".

Pozorný čtenář ví, že o téhle smečce jsem již na našich stránkách psal. Ano, předchozí album "Celestial Deconstruction" mě přesvědčilo o tom, že téhle kapele se budu vždy rád věnovat. Novinka je pokračováním morbidních představ, je krutým mementem i syrovým zásekem přímo do vaší hlavy. Poslouchejte hodně nahlas!


U "Only Death Is Eternal" vylézají nemrtví z hrobů. Touží po krvi, surovém death metalu, punku i crustu. To jim tihle šílenci narvou pod tlakem do chřtánu. Dostanete pestrou směs ve stylu ENTOMBED, NIHILIST, MAMMOTH GRINDER, BASTARD GRAVE, BOMBS OF HADES, CARNAGE. To vše samozřejmě ušpiněné ve vlastním morbidním stylu. Dovedu si představit starou opuštěnou márnici, ve které se dnes odehrává koncert téhle kapely. Přijdou všichni. Živí i nemrtví, prokletí i démoni. Všichni chtějí po kapele tlak a energii, všichni touží po tom, aby je rozsekala na malé kousky. Přání je zde otcem myšlenky a také čerstvě odkrytým hrobem, který vypráví své děsivé příběhy. Zvuk, obal, celková produkce, vše je určeno pouze k tomu, aby vám byl vystřelen mozek z hlavy. Líbí se mi neurvalý a drsný způsob, jakým kapela přistupuje ke své hrobnické práci. Žádné zbytečnosti, žádná hluchá místa. Jedná se o přímý útok, o setkání se smečkou prašivých rozzuřených psů. Kusy masa létají vzduchem, mozek stéká po zdi a střeva se válejí po zemi jako mlha nad močálem. Přiznám se bez mučení, mám to tímto způsobem moc rád a nemůžu jinak, než vám nové album doporučit. Má v sobě totiž všechno, co od hudby chci a požaduji. Potácím se zase jednou v temnotě a nasávám shnilý pach smrti. Byla to vlastně náhoda, že jsem sešel z cesty. V temném lese kousek za městem jsem poslouchal novou desku DOLDREY ze Singapuru. Přemýšlel jsem zrovna o smrti a co bude následovat po ní, když jsem si všiml bělostné kosti, trčící jako svědomí ze země. Surový, prašivý, smradlavý death punk crust atak, u kterého vám popraskají všechny kosti v těle! Smrt tančí na vašich hrobech!


Asphyx says:

It was actually a coincidence that I got off the road. I was listening to the new DOLDREY album from Singapore in a dark forest outside the city. I was just thinking about death and what would come after when I noticed a white bone sticking out of the ground like a conscience. I called a few of my colleagues over, turned up the volume on the player and a burial ground full of shallow graves appeared before us. Bodies in various stages of decomposition seemed to be grieving, screaming into the silence. I could feel the pain, fear and hatred from their whispers. Just like the new album "Only Death Is Eternal".

The attentive reader knows that I have written about this pack on our pages before. Yes, the previous album "Celestial Deconstruction" has convinced me that I will always be happy to follow this band. The new one is a continuation of morbid fantasies, it is a cruel memento and a raw hit straight to your head. Listen very loud!


With "Only Death Is Eternal", the undead come out of their graves. They crave blood, raw death metal, punk and crust. That's what these lunatics shove down their throats under pressure. You get a varied mix of ENTOMBED, NIHILIST, MAMMOTH GRINDER, BASTARD GRAVE, BOMBS OF HADES, CARNAGE. All of this, of course, soiled in their own morbid style. I can imagine the old abandoned morgue where this band is playing today. Everybody's coming. The living and the undead, the damned and the demons. All wanting the band to push and energize, all wanting the band to chop them up into little pieces. The wish here is the father of the idea, and also a freshly uncovered grave that tells its horrifying stories. The sound, the cover art, the overall production, everything is just designed to blow your brains out. I like the raw and gritty way the band approaches their grave digging work. No unnecessaries, no dead spots. This is a direct assault, an encounter with a pack of mangy rabid dogs. Chunks of flesh fly through the air, brains splatter against the wall and guts roll across the ground like mist over a swamp. I'll admit without torture, I love it this way and I can't help but recommend the new album to you. It has everything I want and demand from music. I'm once again stumbling in the darkness and breathing in the rotten smell of death. It was actually an accident that I went astray. In a dark forest outside the city, I was listening to the new DOLDREY album from Singapore. I was just thinking about death and what would come after it when I noticed a white bone sticking out of the ground like a conscience. A raw, dusty, smelly death punk crust attack that will crack every bone in your body! Death dancing on your graves!


Recenze/review - DOLDREY - Celestial Deconstruction (2022):


TRACKLIST
1. Moral Decay
2. Only Death Is Eternal
3. All Is Hell
4. Societal Machine
5. Keres

středa 26. června 2024

Recenze/review - HENRY KANE - Circle Of Pain (2024)


HENRY KANE - Circle Of Pain
CD 2024, Selfmadegod Records

for english please scroll down

Pokud chcete pochopit bolest, tak musíte na stará jatka. Musíte si nechat vyprávět nekonečné příběhy o strachu a beznaději. O kruté smrti, o týrání. O klecích, ve kterých byla zavřena ještě trošku živá těla obětí. Krev stékající pomalu po zdi. Výkřiky, létající vzduchem, jako děsivé ozvěny z onoho světa. Procházíš se smradlavými chodbami a konečně dojdeš do cíle. Hromada mrtvých, naskládaných jako loutky. Teprve teď si pochopil, o čem je opravdový strach a temnota.

Pro HENRY KANE mám velkou slabost. Všichni asi víte, že je to kapela, projekt Jonny Petterssona ((Heads For The Dead, Wombbath, Nattravnen, Pale King). Psal jsem recenzi na obě předchozí nahrávky a máme spolu i parádní rozhovor. Vždycky se mi líbilo, jakým způsobem tenhle maniak kombinuje extrémní styly. Death metal, grindcore, punk, crust ale i třeba doom. Tohle všechno smíchané z jediného důvodu. Aby vás při poslechu mrazilo v zádech. Povedlo se to i letos. Opět máme co do činění s hudbou, která může být soundtrackem pro příběhy ze starých opuštěných jatek.

 

Naleznete zde jak pasáže, které vás rozemelou na prach, tak i momenty, které ve mě evokovaly sledování šílených hororových filmů. Atmosféra je velmi podobná. Jonny se postaral i o zvuk, o produkci a jak u něj bývá dobrým zvukem, tak vše se povedlo na výbornou. Je vám asi jasné, že jsem starý, poctivý fanoušek reálné smrti. Rád se toulám v záhrobí a ochutnávám podobné desky, jako je "Circle Of Pain". Představte si zanícený zub, těkající bolest, která se neustále vrací ve vlnách. Nebo ještě lépe, zahnívající vnitřnosti, ve kterých je mokvající vřed. Vezměte skalpel a prořízněte jej, vytrhněte zub. Také cítíte tu úlevu? Tak přesně takhle se cítím i při poslechu tohoto alba. Jsem zavřený ve staré kobce, v chladu a absolutní tmě. O  hladu. Začínám mít děsivé představy. Kolem mě tančí svůj zuřivý tanec nakažené krysy. Začínají ohlodávat mé tělo. Jsem odsouzený k smrti, za chvilku mě pověsí na háky a zabijí elektrickým proudem. Než se tak ale stane, budu dál poslouchat tuhle desku. Dodává mi sílu, je divoká, opravdová, naléhavá, zahalená do krvavé mlhy. Svět dokáže být někdy pěkně hnusné místo k žití. HENRY KANE všechny tyhle špinavé myšlenky vzal a vypálil je na hudební nosič. Také cítíte tu sílu? Smete vás z povrchu zemského. Je klidně možné, že budete klečet a dívat se do tmy. Drásat si obličej do krve. Záleží, jakým způsobem muziku vnímáte. Mě osobně se nové album dostalo ihned pod kůži, hluboko do podvědomí. Nelze jinak, než doporučit všem, kteří rádi objevují temná zákoutí. Krev stékající pomalu po zdi. Výkřiky, létající vzduchem, jako děsivé ozvěny z onoho světa. Procházíš se smradlavými chodbami a konečně dojdeš do cíle. Hromada mrtvých, naskládaných jako loutky. Vítejte na starých jatkách! Budete rozemleti na prach pomocí krutého, temného a surového death grind crust metalu! 


Asphyx says:

If you want to understand pain, you have to go to the old slaughterhouse. You have to be told endless stories of fear and despair. Of cruel death, of abuse. The cages in which the victims' bodies were locked up, still a little alive. Blood trickling slowly down the wall. Screams flying through the air, like terrifying echoes from the other world. You walk through the stinking corridors and finally reach your destination. A pile of the dead, stacked like puppets. Only now do you understand what true fear and darkness is all about.

I have a great fondness for HENRY KANE. You all probably know that this band is the project of Jonny Pettersson ((Heads For The Dead, Wombbath, Nattravnen, Pale King). I've reviewed both of their previous releases and we have a great interview together. I've always liked the way this maniac combines extreme styles. Death metal, grindcore, punk, crust and even doom. It's all mixed together for one reason. To give you chills. It was done this year. Once again we are dealing with music that can be a soundtrack for stories from old abandoned slaughterhouses.


There are passages that will grind you to dust, as well as moments that evoked in me watching crazy horror movies. The atmosphere is very similar. Jonny also took care of the sound, the production and as usual with him good sound, everything was done to perfection. You can probably tell that I'm an old, honest-to-goodness Real Death fan. I like to wander in the afterlife and taste records like "Circle Of Pain". Imagine an inflamed tooth, a searing pain that keeps coming back in waves. Or better still, a rotting gut with a seeping ulcer. Take a scalpel and cut through it, pull out the tooth. Do you feel the relief, too? That's exactly how I feel listening to this album. I'm locked in an old dungeon, cold and absolutely dark. Hungry. I'm starting to have terrifying visions. Infected rats are doing their furious dance around me. They start gnawing on my body. I'm doomed to die, and in a moment they'll hang me from hooks and electrocute me. But until that happens, I'll keep listening to this record. It gives me strength, it's fierce, real, urgent, shrouded in a bloody fog. The world can be a pretty ugly place to live sometimes. HENRY KANE has taken all those dirty thoughts and burned them onto a record. Can you feel the power too? It will wipe you off the face of the earth. You might as well be kneeling and looking into the darkness. Scratch your face into the blood. It depends on how you feel about the music. Personally, the new album got under my skin immediately, deep into my subconscious. I can't but recommend it to anyone who likes to explore dark corners. Blood running slowly down the wall. Screams flying through the air, like eerie echoes from the otherworld. You walk through the stinking corridors and finally reach your destination. A pile of the dead, stacked like puppets. Welcome to the old slaughterhouse! You will be ground to dust by the cruel, dark and raw death grind crust metal! 



about HENRY KANE on DEADLY STORM ZINE:


Recenze/review - HENRY KANE - Den Förstörda Människans Rike (2016)

pátek 22. března 2024

Recenze/review - DÖDSRIT - Nocturnal Will (2024)


DÖDSRIT - Nocturnal Will
CD 2024, Wolves of Hades

for english please scroll down

Když tě bolí srdce, tak řveš do ticha. Když nevíš, kam utéct, tak přidáváš hlasitost. Nechceš být ve svém pokoji a trápit svoji duši. Chceš křičet v temnotě. Vždycky jsem měl rád hudbu, kterou když poslouchám, tak ve mě rozdrásá emoce. Ze čtvrté dlouhohrající desky švédských DÖDSRIT cítím takovou tu pradávnou metalovou sílu. Je to jako stát ve vichřici, někde daleko na severu. Vaše duše bude očištěna. Ohlodáni na kost se potom vrátíte, abyste mohli v současném divném světě zase fungovat. Do té doby, dokud vás zase nepohltí temnota.  

Na novinku "Nocturnal Will" jsem si vzpomněl i v hlubokém lese, když jsem se šel projít. Vedle cesty leželo mrtvé zvíře. Mělo skleněný pohled a zmrzlou krev kolem. Také cítíte tu sílu a energii, která ze skladeb doslova tryská na všechny strany? Black metal, punk i crust. To vše dohromady smíchané v jedovatém koktejlu. 


Na DÖDSRIT se mi hodně líbí jejich schopnost napsat mrazivé melodie, které v sobě obsahují vše potřebné pro spočinutí. Pánové dokáží být divocí a zběsilí, ale i melancholičtí. Doporučuji poslouchat v naprosté tmě. Teprve potom vyniknou jednotlivé nuance. Album je totiž na první poslech zcela zničující, návykové. Při každém dalším setkání potom vylezou na povrch jednotlivé momenty. Je pro mě velmi příjemné utéct z města, toulat se lesem a poslouchat u toho "Nocturnal Will". Líbí se mi vlastně všechno. Chladný a ostrý zvuk, tajemný a temný obal i celková produkce. Pánové mají svůj rukopis. Původně jednočlenný projekt/kapela Christoffera Östera (i letos je hlavním autorem a skladatelem) byla doplněna o další muzikanty a vy si tak můžete vychutnat další velmi pestrou, magickou desku. Pokud vás baví, jako mě, sledovat tající led na řece, pokud rádi stoupáte na hory a hledíte do krajiny, potom by se vám mohla líbit i tahle nahrávka. Fanoušci třeba takových DISSECTION, IMMORTAL, DRUDKH, SACRAMENTUM, by mohli být určitě nadšeni jako já. Určitě znáte ty magické momenty, které nastávají, když má přijít bouře. Tak přesně takovým způsobem na mě album působí. Stojíte proti větru a do tváří se vám zadírají kousky ledových kapek. Domů přijdete zmrzlí a očištění. Z "Nocturnal Will" je cítit pradávná síla, touha bojovat proti přízrakům. Když tě bolí srdce, tak řveš do ticha. Když nevíš, kam utéct, tak přidáváš hlasitost. Nechceš být ve svém pokoji a trápit svoji duši. Chceš křičet v temnotě. Black crust/punk metalová deska, napsaná krví a ohněm! Nostalgie a smutek z dávných časů!


Asphyx says:

When your heart hurts, you scream into silence. When you don't know where to run, you turn up the volume. You don't want to be in your room and torment your soul. You want to scream in the dark. I've always liked music that when I listen to it, it tears me apart. I can feel that ancient metal power from the fourth full-length from Sweden's DÖDSRIT . It's like standing in a whirlwind, somewhere far up north. Your soul will be cleansed. You'll come back afterwards to function again in the current strange world. Until the darkness engulfs you again.

I was reminded of the new "Nocturnal Will" when I went for a walk in the deep woods. There was a dead animal lying beside the path. It had a glassy look and frozen blood all around. Do you also feel the power and energy that literally oozes out of the songs in all directions? Black metal, punk and crust. All mixed together in a poisonous cocktail.


What I really like about DÖDSRIT is their ability to write chilling melodies that contain everything you need to relax. The gentlemen can be wild and furious, but also melancholic. I recommend listening in complete darkness. Only then will the nuances stand out. The album is, on first listen, completely devastating, addictive. Then, with each subsequent encounter, individual moments come to the surface. I find it very pleasant to escape the city, wander through the woods and listen to "Nocturnal Will". I like everything about it. The cold and sharp sound, the mysterious and dark cover and the overall production. The gentlemen have their own signature. The originally one-man project/band of Christoffer Öster (he is also the main author and composer this year) has been supplemented with other musicians and you can enjoy another very colorful, magical album. If, like me, you enjoy watching ice melting on the river, if you like to climb mountains and look at the landscape, then you might like this recording. Fans of DISSECTION, IMMORTAL, DRUDKH, SACRAMENTUM, for example, might be as excited as I am. I'm sure you know those magical moments that occur when a storm is about to come. That's exactly the way the album affects me. You're standing against the wind and bits of ice drops are hitting your cheeks. You come home frozen and cleansed. There's an ancient power in "Nocturnal Will" , a desire to fight the ghosts. When your heart aches, you scream into the silence. When you don't know where to run, you turn up the volume. You don't want to be in your room and torment your soul. You want to scream in the dark. A black crust/punk metal record, written in blood and fire! Nostalgia and sadness from the old days!


tracklist:
1. Irjala [10:37]
2. Nocturnal Fire [8:03]
3. Ember and Ash [0:45]
4. Utmed Gyllbergens Stig [4:33]
5. As Death Comes Reaping [10:45]
6. Celestial Will [8:29]

Lineup
Christoffer Oster - guitar / vocals
Georgios Maxoris - guitar / vocals
Jelle Soolsma - bass
Brendan Duffy - drums



středa 24. ledna 2024

Info - NIGHTS ov GORE and DESTRUCTION Tour 2024 - SQUASH BOWELS (PL), EMBRIONAL (PL), BRUTALLY DECEASED (CZ), SEE YOU IN HELL (CZ)



SQUASH BOWELS (PL)

EMBRIONAL (PL)

BRUTALLY DECEASED (CZ)

SEE YOU IN HELL (CZ)

Pátek 26. ledna 2024 - Plzeň – Pod Lampou

Sobota 27. ledna 2024 – Brno – Kabinet Múz + Deviance

Pátek 16. února 2024 - Praha – Modrá Vopice + Impulsealer*

Sobota 17. února 2024 – České Budějovice – MC Fabrika + Pure, Taedifer*

Čtvrtek 22. února 2024 - Lódz – Klubopiwiarnia

Pátek 23. února 2024 – Warszawa – VooDoo

Sobota 24. února 2024 – Bielsko - Biala – Rudeboy

* bez SYIH

Polská gore grindová legenda Squash Bowels, blasphemici Embrional, švédském nasáklý death metalisté Brutally Deceased a HC/crustový veteráni See You in Hell vyjedou na začátku letošního roku na společné víkendové tour nazvané NIGHTS ov GORE and DESTRUCTION, v rámci kterého se představí 4x v ČR!

Polsko je Evropským srdcem gore grindu a Squash Bowels nesou hrdě již neuvěřitelných 30 let na scéně prapor nasáklý krví a spiritusem a po delší době se představí v Čechách na klubové scéně. Kapela z Polského Bialystoku s neuvěřitelně dlouhým seznamem vydaných nahrávek a splitů bezpochyby patří k tomu nejlepšímu, co gore grind za svoji historii přinesl. Čekají vás brutální riffy střídající chytlavé groovy party, ultra rychlé sypačky a zprasený zpěv. Těšte se na legendy gore grindu, těšte se na Squash Bowels!

Extrémnímu metalu se v Polsku bezpochyby posledních 20 let daří. Embrional jsou jednou z kapel, která patří k tomu nejlepšímu, co v rámci death metalu za poslední roky vznikly. V Polsku byla vždycky velmi silná death metalová scéna a na pevných základech, které kdysi postavili např. Vader s Behemoth vznikla nová akvizice, kterou v roce 2003 založil Marcin Skullripper. Agresivní, temný a velice technický death metal v nejvyšší kvalitě. Kapela se členy Azarath, Dissenter nebo Hellfuck přiveze apokalyptickou jízdu smrti.

Další partou, která se v rámci NIGHTS ov GORE and DESTRUCTION tour představí, jsou domácí Brutally Deceased. Kapela, která už od roku 2007 drtí poctivý metal smrti se švédským HM-2 zvukem má čerstvě nahranou novou desku. Kromě klasických skladeb bezpochyby dojde na těchto koncertech i k představení některých novinek z připravovaného alba, které slibuje smršť sofistikovaných a atmosférických riffů podpořenou profesionálně zahranými blasty.

Druhým českým zástupcem na tomto turné jsou léty prověření borci z Brna - See You In Hell! Kapela, která už přes 20 let drtí poctiví hardcore crust s temnými texty má čerstvě vydanou desku „Do smrti a ještě dál“, která vyšla u Insane Society records a kterou v rámci setu určitě představí. O kvalitě SYIH v tomhle stylu nemůže být pochyb, se svojí muzikou objeli celý svět a tak nezbývá než se těšit na nihil crust as fuck!

 fb events:

https://www.facebook.com/events/1059938801674494

https://www.facebook.com/events/876613940248606

https://www.facebook.com/events/1343314846263548

https://www.facebook.com/events/1519408218808666

---------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 5. listopadu 2023

Recenze/review - STRIGOI - Bathed in a Black Sun (2023)


STRIGOI - Bathed in a Black Sun
EP 2023, Season of Mist

for english please scroll down

Stejně jsem měl vždycky jednou za čas divný pocit. Musel jsem se zastavit, hluboko dýchat. Popadl mě děs, začal jsem se třást. Tušil jsem, že se vrátí, že se stará rána otevře a začne hnisat. Trvalo to dlouhé roky, už jsem si myslel, že mi zůstanou jenom děsivé sny. Jenže zlo nelze zničit. I když si myslíte, že je mrtvé, tak jenom spí. Stačí jenom malý důvod a probudí se. Znovu vás pohltí. Divám se na své břicho. Je v něm velká černá díra. Pulsující vřed, který je třeba vyříznout.

Měli jste někdy otravu krve? Pokud ne, tak si pusťte nové EP britských STRIGOI a budete se potácet v mrazivé mlze. V horečce, kterou dokáží pochopit jenom prokletí. Pánové jsou zpět a přinášejí nám další porci mokvajících a bolestivých melodií. Poslouchám novinku "Bathed in a Black Sun" a cítím, že ve mě hnije něco hodně  ošklivého. 


Až jednou temnota zcela pohltí světlo, bude se jejich hudba hrát všude. Na našem i onom světě. Ve starých opuštěných katakombách, ve kterých je vchod do samotného pekla. STRIGOI jsou pohrobky VALLENFYRE, jak je všeobecně známo. Greg Mackintosh (PARADISE LOST), Chris Casket (EXTREME NOISE TERROR), Guido Zima za bicími., Ben Ash (CARCASS) u kytary. Slavná jména a zkušení muzikanti, kteří dokáží napsat melodie, které se mi doslova vypálily do mozku. Hodně k tomu přispívá i skvělý zvuk (Oregon Studios, Mixing studio/engineer: Kurt Ballou, Mastering studio/engineer: Brad Boatright, Producer/Sound engineer: Jamie Gomez and Strigoi), ke kterému lze napsat jenom - absolutní chlad a nahrubo nasekaná tma. Na nové desce zazní velmi podmanivý a magický koktejl starého death metalu, chladného blacku, kousky crustu, sludge, punku i doom metalové nálady. Určitě znáte takový ten zvláštní pocit, který má člověk v žaludku, když poslouchá skvělou hudbu. STRIGOI mají patent na pochmurné nálady. Usadí se vám v hlavě, jako nějaký červ, jako pradávná choroba, jako prokletí. Někdy se mi zdají sny, ve kterým mě příšera z hlubin pořeže ostrými drápy. Probudím se a rána mi začne hnisat. Přesně tak se cítím po každém setkání s "Bathed in a Black Sun". Je to opět velmi návykový, zničující materiál. Pro fanoušky PARADISE LOST, VALLENFYRE, TRYPTIKON, je nové EP povinnost! Mlhavě hnisavé ozvěny z onoho světa, hnilobný odkaz věčnosti! Krvavý otisk temnoty!


Asphyx says:

Anyway, I always had a weird feeling once in a while. I had to stop, take a deep breath. I got scared, I started shaking. I suspected that it would come back, that the old wound would open up and begin to fester. It went on for years, I thought I'd be left with only terrifying dreams. But evil cannot be destroyed. Even if you think it's dead, it's only asleep. All it needs is a little reason to wake up. It will devour you again. I'm looking at my stomach. There's a big black hole in it. A throbbing ulcer that needs to be cut out.

Have you ever had blood poisoning? If not, listen to the new EP from Britain's STRIGOI and you'll be staggering in a freezing fog. A fever that only the damned can understand. The gents are back, bringing us another helping of sweltering and painful melodies. I'm listening to the new "Bathed in a Black Sun" and I feel something very ugly rotting inside me.


Once the darkness completely consumes the light, their music will be played everywhere. In this world and the next. In the old abandoned catacombs that are the entrance to hell itself. STRIGOI are the descendants of VALLENFYRE, as is well known. Greg Mackintosh (PARADISE LOST), Chris Casket (EXTREME NOISE TERROR), Guido Zima on drums, Ben Ash (CARCASS) on guitar. Famous names and experienced musicians who can write tunes that literally burn themselves into my brain. A lot of this is also contributed by the great sound (Oregon Studios, Mixing studio/engineer: Kurt Ballou, Mastering studio/engineer: Brad Boatright, Producer/Sound engineer: Jamie Gomez and Strigoi), to which one can only write - absolute coldness and rough chopped darkness. The new album features a very captivating and magical cocktail of old death metal, cold black metal, bits of crust, sludge, punk and doom metal. I'm sure you know that strange feeling you get in your stomach when you listen to great music. STRIGOI have a patent for gloomy moods. They settle in your head like a worm, like an ancient disease, like a curse. Sometimes I have dreams in which a monster from the deep cuts me with its sharp claws. I wake up and the wound begins to fester. That's exactly how I feel after every encounter with "Bathed in a Black Sun". Again, it's very addictive, devastating stuff. For fans of PARADISE LOST, VALLENFYRE, TRYPTIKON, the new EP is a must! Vaguely putrid echoes from the otherworld, a rotten legacy of eternity! A bloody imprint of darkness!




Recenze/review - STRIGOI - Viscera (2022):

Recenze/review - STRIGOI - Abandon All Faith (2019):
https://www.deadlystormzine.com/2019/11/recenzereview-strigoi-abandon-all-faith.html


Tracklist:
01. Bathed In A Black Sun (4:19)
02. The Grotesque (2:57)
03. Beautiful Stigmata (0:41)
04. A Spear Of Perfect Grief (4:15)
05. The Construct Of Misery (1:34)

band:
Chris Casket - Bass
Greg Mackintosh - Guitars, Vocals
Guido Zima - Drums
Ben Ash - Guitars



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine