DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 30. srpna 2017

Recenze/review - MORDATORIUM - Obsessed with Death (2017)


MORDATORIUM - Obsessed with Death
CD 2017,  vlastní vydání

Sleduji cestičku z rudé krve. Nasávám postupně pach smrti. Někde tady musí být shnilé tělo? Ptám se ostatních, ale nikdo neodpovídá. Pořád na to zapomínám, nemrtví přece nemluví. Bloumám chvíli starými kobkami, až konečně nalézám tu pravou. Tam někde vzadu, opuštění a zavržení, právě hrají američtí MORDATORIUM. Rozmáchle rozkročení na hromadě zatuchlých mrtvol. Vypadá to, že jsem tu správně. 

Slíbili jsme si před dávnými roky, že budeme navěky věků velebit pravý nefalšovaný death metal. MORDATORIUM nám tak nemohli uniknout. Kapela letos přináší již čtvrtý dlouhohrající kus zahnívajícího masa. Jedná se o reálný, ryzí kus smrti, který rád a často protáčím ve svém přehrávači. Z repráků zase odpadávají kapky zkažené krve. 



"Obsessed with Death" je albem pro všechny, kdo uctívají stejně jako kapela, CARCASS, VALLENFYRE, NIHILIST, GRAVE, ENTOMBED, ENTRAILS. V Chicagu ctí prastarou švédskou (a celkově evropskou) školu bezezbytku, upřímně. S dobrým zvukem, s totálním nasazením a obrovskou chutí zničit celý prašivý svět. Líbí se mi chladivá atmosféra skladeb, schopnost vyjádřit jednoduchými prostředky podstatu věci. MORDATORIUM jsou jako staří zkušení hrobníci, kteří se nenechají jen tak něčím rozhodit. Dál a dál nakládají mrtvá těla, porcují je, aby se vešla do rakví a tráví dlouhé hodiny rozjímáním v márnicích. Podobný smrtící kov mi tepe v žilách a tak je doufám jasné, že budu jen a jen chválit. Jsem hrozně rád, že jsem si k téhle smečce našel svoji krvavou cestu. Je dlážděná lebkami a odérem smrti. A o to jde v této hudbě především. Old school death metal, u kterého vám budou odpadávat kusy masa od kostí! Vynikající!


sumarizace:

Máte rádi starý, morbidní a prašivý death metal? Navštěvujete s chutí old school death metalové koncerty a je vám milejší ostrý riff, před moderní a technickou smrtí? Tak potom jsou pro vás MORDATORIUM jako stvoření. Jejich novinka sice rozhodně nepřináší nic nového, ale předkládá nám staré pořádky v death metalu takovým způsobem, že budete doslova uhranuti. Odkazy starých poctivých kapel, chorobný hlas, obrovské nasazení a zběsilost. Tohle všechno mě při novince "Obsessed with Death" napadá. Procházíme se spolu s kapelou po starém pohřebišti, vyzvedáváme z hrobů alba z devadesátých let a přidáváme lehce modernější zvuk. Při poslechu je smrt tak blízko! Tančíme na hrobech s těmi nejkrásnějšími zombie. Old school death metal, který je prašivý, jako víko od staré rakve! Velmi dobře!


Asphyx says:

Do you like an old, morbid and manger death metal? Do you like to go to old school death metal concerts and you like more a sharp riff than a modern and technical death? The MORDATORIUM are here for you. This new album doesn´t make something original, however it brings us the old manners of death metal in a way you would love. Links to an old faithful bands, sick voice, a huge drive and furiousness. This is what I think about while listening the "Obsessed with Death". We are walking in an old graveyard and we are picking up albums from the 90th from graves and we adding some more modern sounds. While listening to this album death is near! We are dancing on graves with the most beautiful zombies. An old school death metal which is manger like a lid of an old coffin! Very good!

track list:
1. Rampage
2. Obsessed With Death
3. Beheaded
4. The Culling
5. Biting Cold
6. Murder Castle
7. Overmind
8. The Gallows
9. The Butcher


band:
Andrew Oosterbaan - Vocals / Guitar
Pearl Kacew - Drums
Jon Corston - Bass

https://www.facebook.com/Mordatorium/
https://mordatorium.bandcamp.com/album/obsessed-with-death
https://www.reverbnation.com/mordatorium

Recenze/review - MONSTERWORKS - Alternātum (2017)


MONSTERWORKS - Alternātum
CD 2017, Eat Lead and Die Music

for english scroll down please

Jedna z nejplodnějších kapel které znám, MONSTERWORKS z Nového Zélandu, se opět vzepřela ve velkém skladatelském nadšení, aby hodila mezi své fanoušky další album plné toho nejkvalitnějšího thrashe, deathu, heavy metalu a rocku. K této smečce jsem se dostal před lety víceméně náhodou a dodnes jejich nahrávky užívám převážně ve chvílích odpočinku. Mají v sobě totiž neskutečný náboj a obrovský skladatelský potenciál.

MONSTERWORKS jsou hraví, přemýšliví, návykoví, šílení, vznešení a dokáží napsat skladby, které umí pohnout mým srdcem. Připomínají mi šlechtice z dávných dob, pro které byla čest a hrdost všechno. Každým novým zásekem si mě podmaní, přetvoří k obrazu svému a ještě odcházím od přehrávače s obrovským úsměvem na tváři.


Poslouchám "Alternātum" stále dokola a připadám si jako malíř, stojící před svým nejlepším obrazem. V hudbě MONSTERWORKS je totiž absolutně všechno. Tuna rozličných emocí, poctivá rocková jiskra a hlavně obrovská porce síly. Viděli jste někdy zpomalené záběry těch nejlepších predátorů? Tak si novinku novozélandských mágů představte jako její kulisu. Tohle je hudba, která mi v mozku spojuje dosud nepoznaná zákoutí. Vzbuzuje ve mě touhu létat. Jednou jsem si skočil bungee jumping a když jsem se dostal do chvilkového stavu beztíže, mé pocity byly hodně podobné. MONSTERWORKS totiž tvoří hudbu s velkým H a mě nezbývá, než se opět poklonit až k zemi. "Alternātum" je albem, které se musí poslouchat srdcem! Vynikající!


Asphyx says:

One of the most prolific bands I know, MONSTERWORKS from New Zealand, defied again to the great composer´s enthusiasm and they throw another album among their fans. This album is full of the highest quality thrash, death, heavy metal and rock. The first time I heard this band was a few years ago and it was just by accident and till this day I mostly enjoy their albums when I relax. They just have an incredible power and great compositional potential. 

MONSTERWORKS are playful, thoughtful, addictive, crazy, noble and able to write songs which move my heart. They remind me of the noblemen off the ancient times for whom honour and pride was everything. They subjugate me with every hit in their songs, they transform me into their own image and I even leave the record player with a big smile on my face.

I listen to “Alternātum” over and over again and I feel like a painter who is standing in front of the best painting. Because in the music of MONSTERWORKS is absolutely everything. A ton of different emotions, honest rock sparkle and most importantly a great portion of power. Have you ever seen slow shots of the best predators? Well, just imagine the new album by this New Zealand magic guys like a backdrop of that. This is the music which connects unrecognized nooks in my brain. It wakes up my desire to fly. I did bungee jumping once and when there was the weightlessness my feelings were very similar. MONSTERWORKS do the music with capital H and I just have no choice but bow to the ground. “Alternātum” is the album which has to be listened by heart! Excellent!

band:

Jon: Vocals/Guitars

Hugo: Bass
James: Drums
Marcus: Lead Guitar

Asphyxovy zápisky - 11 let totálního štěstí


30. 8. 2006 jsem probuzen ve čtyři ráno. Manželce praskla měsíc předem voda. Místo volání záchranky si jdu zmateně udělat pár svých ranních cviků do pokoje. Pak mi to docvakne a zachvátí mě panika. Žena je ale v klidu. I když těhotenství nebylo úplně skvělé. Prostě dvojčata, to nemá cenu vysvětlovat. Kdo nezažil, nepochopí. 

V porodnici ihned císařský řez, má blonďatá bohyně matka uspaná a děti převezené o dva kilometry vedle. Jdu v kraťasech a fouká ledový vítr. Ze sanitky na mě volá známý, co jsem s ním byl na civilce, jestli jsou ten kluk a holka moji. Odpovídám že jo a on na mě řve, že je všechno ok. Inkubátor netřeba, ale nahřívací podložka ano. Okolo brečí rodiče dětí, co tolik štěstí neměly. Všichni jsou na mě hodní, ale musím čekat. Pak dostanu boty, plášť, rukavice a sestřičku Marušku - prdelku (navěky dlužník, ona ví a čte, děkuji), okolo které se zmateně motám.

Leží tam, s drátky na těle, zmuchlaní a krásní. A já starý drsný metalák brečím jako želva. Každej fotr to ví, zná. Můžu si je vzít do ruky. Nevím koho prvního, ale protože princeznička moje mžourá, dostává přednost. Cítím srdce, slyším dech, zakňourá. Potom synátor, pokračovatel rodu a dnes úplně stejně prořízlá držka jako já. Už musím pryč, holátka budou spát.

Před neonatologií volám všem velké překvapení. Dávám na lačno ruma ve stánku a jedu domů. Odpoledne za ženou, s foťákem zase za prdelkama. Tatínku, já vás vyfotím, vy jste takovej vláčnej. Kdo by nebyl, když mi ještě všechno nedošlo? Opiju se až večer, vlastně celou noc, s kamarády a v sedm ráno padám hubou do tramvaje na zem - zvedá mě taková rajcovní paní a cože jsem to za prase, odpovědí je dvojitý otec, pomohla mi až ke dveřím domu, taky děkuji, ona ví a čte taktéž. Musím všechno dvakrát. Pořád jsem nejedl, ale už tu jsou prarodičové. Chudáčci malí nedonošení a proč za nimi nemohou. Jsou malí, víte, vysvětluji.

Šel pomalinku čas a já fotil a tiskl místo výkresů v práci fotky svých dětí a vozil je každé odpoledne ženě, než je pustili k sobě. Začínalo mi docházet, že jsem fotřík, že jsme 4, že se svět otočil vzhůru nohama.

Utíká to utíká, raubíři moji. Dneska slavíte 11 let a já pořád tomu štěstí nějak nemůžu uvěřit. Přijeli babičky a děda a máte darů plný kopec. Vidím každý den, jak se měníte, jak rostete, jak jste na mě čím dál tím víc tak úžasně drzí. Máte už svůj názor, ale pořád se ještě dokážete přitulit. Hele prdelky, jste to nejlepší, co se mi v životě povedlo a asi to jediné, co tady po nás jednou zůstane. 

Už jste si rozbalili dary, co jsme vám dali a hrozně se vám líbily. Jenže se jednou rozbijí, opotřebují a zbudou jen vzpomínky. Proto jsem radši sedl a sepsal pár těchto řádek na památku (berte je jako pokračování Pamětí začínajícího otce). To jen abyste věděli, že váš někdy nevrlý tatík je tady a je šťastnej, že jste. Asi se v pátek (určitě) opiju z radosti na vaši počest, až usnete. Sedneme s mámou na balkon, zavzpomínáme, jaký to bylo, na všechnu tu krásu, občas i bolest, ale hlavně na těch 11 let totálního štěstí. Všechno nejlepší k narozeninám raubíři!

úterý 29. srpna 2017

Recenze/review - WEAPÖNIZER - Lawless Age (2017)


WEAPÖNIZER - Lawless Age
CD 2017, 20 Buck Spin

for english scroll down please

Když tahle parta ozbrojených a zakuklených postav rozkopla dveře naší márnice, lekl jsem se, až se mi zastavilo srdce. Pánové, vybaveni nejmodernějšími zbraněmi začali střílet do mrtvých, rozkopávali lebky v nedaleké kostnici a vše prolévali hektolitry piva. Chvíli jsem stál opodál, třásl se strachem, ale po chvilce mi to nedalo. Ta energie mě jednoduše strhla. Byl jsem navěky proklet.

WEAPÖNIZER letos zahájili svůj další nekompromisní black thrashový útok, aby nám všem ukázali, jak se máme správně chovat v záhrobí. Neurvale, šíleně, odhodlaně, zběsile, bez jakýchkoliv vytáček. Pomocí ostrých riffů se jde rovnou na věc. Čerpá se ze starých dobrých VENOM, NUNSLAUGHTER, MOTORHEAD, ale i z AURA NOIR, DESASTER a spousty dalších maniaků, kteří mají rádi peklo, smrt a prašivinu na jednom místě.



"Lawless Age" je ostrou odpovědí na post apokalyptickou vizi všech nemrtvých. Spirála smrti se opět roztáčí, aby nás nakonec pohltila. Než se tak stane, tak si narvěte pod tlakem do hlavy pravý nefalšovaný black/thrash metal, který je špinavý jako ruka znásilněné zombie. Šílenství, rebelie, přímý útok na vaše nejskrytější pudy. To jsou WEAPÖNIZER. Letos ve vynikající formě, s neuvěřitelným citem pro smrtící riffy, zastřeně nepříjemný vokál a drtivost bicích. Půjčte mi někdo brokovnici, ať už můžu jít udělat do záhrobí pořádek! Hoďte všechno za hlavu a nechte se pokousat od smečky vzteklých psů! Obraťte kříže směrem dolů! Vyřežte všem na záda pentagram! Vynikající album, plné prašiviny, smrti a skvělého black/thrash metalu! Peklo!


Asphyx says:


I jumped with fear when this group of puffy figures opened the door to our mortuary and my heart stopped. These guys who are equipped with modern weapons started to shooting dead bodies and the kicked skulls in the nearby ossuary and they drank hectolitres of beer. I stood there for a while, trembling with fear but after a few moments I couldn´t have resisted. Energy was too involving and just smashed me. I was cursed forever.



WEAPÖNIZER launched their new uncompromising black thrash attack this year to show us how we should behave in the beyond world. Rough, crazy, determined, frantic and without any problems. Using sharp riffs they just do what they know. They draw from the good old VENOM, NUNSLAUGHTER, MOTORHEAD but also from AURA NOIR, DESATER and many other maniacs who like the Hell, death and dust in one mixture.

“Lawless Age” is a sharp answer to the post-apocalyptic vision of the all undead. The spiral of death is spinning again to swallow all of us in the end. Before that, put the real black/thrash metal into your head under pressure. This metal is dirty like a hand of raped zombie. Madness, rebellion, direct attack on your most hidden instincts. This is WEAPÖNIZER. This year they are in a great shape with an unbelievable feeling of deadly riffs, an inconspicuously unpleasant vocal and percussion of drums. Give me a shotgun so I can go to the beyond world and make everything better! Throw everything behind you and let a pack of angry dogs bite you! Turn the crosses upside down! Cut the pentagram on people´s back! Excellent album, full of ashes, death and great black/thrash metal! Hell!


TRACKLIST
1. Malefactor  (3:03)
2. Hellbound  (4:05)
3. Vulture  (2:39)
4. Rattenkrieg  (3:59)
5. Lawless Age  (2:38)
6. Gangrene  (3:29)
7. Iron Clan Exiles  (3:30)
8. Temple Of The Iron Skull  (4:18)
9. World War 2 (English Dogs - Cover)  (1:56)


LINE-UP
Ale Wülf - Lead Guitar
Barbarian - Bass/Vox
Shag - Drums
Deströyer - Iron Guitar


https://www.facebook.com/Weaponizer
https://www.20buckspin.com
https://weaponizer.bandcamp.com/

Rozhovor - WEAPÖNIZER - Většina textů je inspirována škarohlídstvím a mojí nenávistí vůči náboženství.




Rozhovor s black thrash metalovou skupinou z USA - WEAPÖNIZER.

Odpovídal Barbarian a Ale Wülf 

Přeložila Markéta, děkujeme!

Ave WEAPÖNIZER! Nedávno jste vydali dosud čerstvou novinku „Lawless Age“. Jsem z ní doslova nadšen. Jaké na ní máte ohlasy, jak ji vnímají fanoušci a co hudební kritici?

Barbarian: Zatím máme hodně pozitivních reakcí. 20 Buck Spin poslali několik kopií alba v předstihu pro pár časopisů a webových stránek, aby nám album zrecenzovali. Takže i předtím, než bylo album vydáno, jsme dostali nějakou zpětnou vazbu od kritiků a recenzentů. A teď, když je album venku, se těším na reakce, které bude na album mít metalová komunita.


Jakým způsobem u WEAPÖNIZER vnikají nové skladby? Jak probíhá samotný proces tvorby nového materiálu? Kdo je autorem hudby?

Barbarian: V podstatě skoro všechno skládáme společně. Většinou Ale Wülf nebo Deströyer přijdou, aby nacvičili pár riffů, nebo jen verzi písně a pak s tím všichni pracujeme, přidáváme části a tvoříme strukturu. A občas je to nekonečný proces. Prostě pořád děláme malé změny a pak až jdeme nahrávat do studia.

Kdo je autorem textů a o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?

Barbarian: Zatím jsem všechny texty napsal já. Není to proto, že bych nikoho jiného nenechal psát texty, ale je to tak pro mě snazší, protože já je pak budu zpívat. Některé texty pocházejí z literatury, filmů a z historie. Například, Rattenkrieg je o bitvě u Stalingradu a Vutlure je založena na „Der Geier“ od Franze Kafky. Ale většina textů je inspirováno škarohlídstvím a mojí nenávistí vůči náboženství.


Vždycky jste měli úžasné obaly svých desek. Zakládáte si hodně na tom, jak má album, cover vypadat? Kdo je autorem obalu novinky „Lawless Age“?

Barbarian: Řekl bych, že je pro nás důležité mít kvalitní obal, který se nám líbí a který sedí k našemu přístupu k hudbě. Ale neřešíme vyloženě každý malinkatý detail. Myslím, že většinou dáváme designerovi hodně velikou svobodu, aby udělal něco svého, ale aby nějak zakomponoval naše nápady.

Ale Wulf: Umělce, kteří s námi spolupracují, velmi uznávám. Rád jim dávám volnou ruku, aby udělali to, co cítí. Je to lepší, než na ně dát břímě požadavků. Ale samozřejmě že jsou někteří umělci, kteří pracují lépe, když mají instrukce.

Historie kapely se datuje až do roku 2009. Jak vůbec vznikl nápad, hrát black/thrash metal? Kdo byl vaším vzorem? Zavzpomínej pro nás, prosím!

Barbarian: Když jsme poprvé začínali, myslel jsem, že budeme klasická přímočará thrash kapela. Tak mě do toho Ale Wülf navezl. Ale všichni jsme přišli z extrémnějšího metalového prostředí (Grind, black, death, atd.) a to ovlivnilo psaní našich textů. A navíc neumím vlastně zpívat, takže bylo těžké dosáhnout toho pravého thrashe s mým vokálem. Co se týče vzorů – je hodně kapel, ke kterým vzhlížím, ale bylo by těžké říct, která z kapel mě ovlivňuje nejvíc. Ale lidé, které jsem asi vždycky nejvíc obdivoval, jsou Steve Harris a Cliff Burton. Mají rozhodně jiný styl, ale určitě udělali díru do metalu.

Ale Wülf: Máme hodně vzpomínek a příběhů, ale mohlo by nás to dostat do problémů, kdybychom je řekli veřejně…Naše poslední show v Gathering of Shadows, to byla také první show, kterou jsme hráli od vydání nového alba. Bylo to venku v lese v Rocky Mountains. Hráli jsme při západu slunce. Posluchači měli sekyry, meče a všechno možné a byli nadšení z celého koncertu. A najednou na pódium přišel bílý vlk a přivítal se s každým z našich členů během hraní!


Hrajete typický, klasický starý black/thrash metal. Nikdy jste z téhle cesty neuhnuli, jste „ortodoxní“. Osobně je to jeden z důvodů, proč se mi vaše tvorba tolik líbí, ale nelákalo tě někdy zkusit hrát něco trošku jiného, nějak tvorbu WEAPÖNIZER ozvláštnit?

Barbarian: Nemyslím si, že budeme někdy dělat nějaké drastické změny v našem stylu. Určitě se budeme vyvíjet, ale WEAPÖNIER budou určitě vždycky spíš přímočarý agresivní metal.

Na „Lawless Age“ mě fascinuje propojení muziky, temnoty a šílenství. Je to album, které je plné absolutního rouhání. Bez kompromisů. Je hodně cítit, že věříte tomu, co hrajete. Jak jste na tom vy ve vztahu s křesťanstvím? Jak ovlivňuje náboženství život u vás v Coloradu?

Barbarian: Já to takhle s křesťanstvím cítím stejně – a dalšími náboženstvími také. Vlastně i se vším, co je nadpřirozené. Je to primárně pro tento svět špatné a mělo by se to co nejdříve vytěsnit. A co se týče ovlivnění života v Coloradu, tak si nemyslím, že by to na každodenní život mělo nějaký silný vliv. Ale já nejsem žena, která by se snažila projít potratem, nebo brala antikoncepci. To je moment, kdy křesťané ztrácí rozum – když ženy chtějí jít na potrat. To se pak křesťané snaží dělat všechno proto, aby se obešlo právo tak, aby to vyhovovalo jejich víře. Naprosto ignorují to, že církev a stát jsou dvě samostatné a oddělené jednotky. Také se hodně angažují do škol a vyžadují, aby se přestala vyučovat evoluce ve školách. Chtějí, aby škola před fakty upřednostnila tuhle pohádku o stvoření světa. Mě se to přímo netýká, ale bude to mít obrovský vliv na náš národ, pokud tohle bude pokračovat. Pokud budeme učit pohádky místo faktů, tak celý náš národ bude plný blbců, co nebudou schopni konkurovat na světovém trhu, ztratíme práce a inovativní lidi, kteří upřednostňují fakta a vědu před pitomostmi.


Často slýchávám na koncertech v Čechách, jak lidé nechodí, jaká je malá návštěvnost. Zajímalo by mě, jakou máte vy zkušenost od vás? Pro nás jste velká země se spoustou kapel, promotérů. Máte raději kluby nebo větší festivaly?

Barbarian: Nikdy není na undergroundových koncertech tolik lidí, kolik bych si představoval. Davy lidí lákají pouze veliké mezinárodní kapely, které jedou turné. Jinak bývá na koncertech kolem 100 lidí. Na velikém festivalu jsme ještě nehráli. Hrajeme v malých klubech, takže to moc nemůžu posoudit. Hodně nás baví hraní naživo a je jedno, kde to je. Každé místo má svoje lidi, svojí energii a vzrušení a my se z toho snažíme vytřískat co nejvíc, ať jsme kdekoli.

V současné době si většina lidí nová alba stahuje z internetu a používá jen jeho digitální podobu. Jak vidíš tuhle problematiku ty? Zajímal by mě tvůj pohled jako muzikanta.

Barbarian: Myslím, že jakékoli médium, které je fanouškům undergroundové muziky zpřístupní tenhle druh hudby, byl, mělo být vítáno. Ale určitě si myslím, že lidé ztrácejí ten původní zážitek, když si pouze pořizují tu digitální podobu. Je prostě skvělý pocit, když člověk drží v ruce desku ještě předtím, než si ji vůbec poslechne – je to možná až rituální. A také si uvědomuji, že je to teď díky internetu pro nás složitější ohledně vydělávání peněz. Ale nakonec je prostě v undergroundu a extrémní muzice asi nejdůležitější, aby se tahle hudba dostala mezi co nejvíc lidí.


Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily?

Barbarian: Nedávno jedna kapela z Bostonu, která se jmenuje MALLEUS, vydala album. To se jmenuje „Storm of Witchcraft“ a zní to, jako by přišlo z první éry black metalu. Album PERVERSOR „Demon Metal“ má podobný vibe. Můžu určitě doporučit obě alba. Taky poslouchám NIGHTBRINGER a jejich „Terra Damnata“. Já vím, že to není nová kapela, ale rozhodně je musím zmínit.

Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky?

Ale Wulf: Znám, ale vypadá to, že většina z nich jsou grind kapely. Mám rád BLACK ASPIRIN, CONTROLLED EXISTENCE, MARCH OF THE HORDES, TWISTED TRUTH, OLD MALIGNANT TUMOR, SEDEM MINUT STRACHU, MORKHIMMEL, KREAS, a další.

Co chystají WEAPÖNIZER v nejbližších měsících?

Barbarian: Na nejbližší měsíce toho moc v plánu nemáme. Máme jen několik koncertů nedaleko našeho domova, pak několik koncertů v Texasu s našimi přáteli z HOD a STEEL BEARING HAND a to bude v prosinci. Během toho budeme psát nové písně, abychom mohli vydat nové album.

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.



Interview - WEAPÖNIZER - The lyrics for most of the songs are inspired by misanthropy and my hatred of religion.



Interview with black thrash metal band from USA - WEAPÖNIZER.

Answered Barbarian and Ale Wülf 

Translated by Markéta, thank you!

Ave WEAPÖNIZER! You have recently published your new album ͞Lawless Age͟." I am so excited about the album. How are the reviews and feedback from your fans and critics?

Barbarian: So far we have gotten a lot of positive response. 20 Buck Spin sent out quite a few advance copies for magazines and websites to review; so even before the album was released, we were able to get some feedback from critics and reviewers. Now that the album is out, I'm looking forward to hearing what the rest of the Metal community thinks of it.


How do WEAPÖNIZER compose new material? How does the process goes when you compose? Who is the author of your music?

Barbarian: Pretty much everything is composed together. Usually Ale Wülf or Deströyer will come to practice with a couple riffs or the outline of a song and then all of us will work with it to add parts and give it a structure we all like. And sometimes that process never ends. We will keep making minor changes to songs right up to, and even after, we go into the studio to record.

Who is the author of your lyrics and what are they about? Where do you find inspiration for your Lyrics?

Barbarian: So far I have written all the lyrics. That’s not because I won't let anyone else write or anything like that; it's just easier for me to do it since I am the one singing them. Some of the lyrical content comes from literature, movies, and history. For instance, Rattenkrieg is about the Battle of Stalingrad and Vulture is based on ‘ Der Geier’ by Franz Kafka. But the lyrics for most of the songs are inspired by misanthropy and my hatred of religion.


You have always had a great covers for your albums. Is it important for you to have a special cover for your albums and how the cover should look like? Who is the author of your new album ͞Lawless Age͟?

Barbarian: I would say that it is important to us to have a cover that we like and that fits the attitude of the music, but we don't micromanage every aspect of each piece. I think we usually give artists a lot of creative freedom to do what they want with a few conceptual ideas from us.

Ale Wulf: I have a lot of respect for the artists that we use. I like to allow them to do what they feel like doing instead of weighing them down with requests and direction, though some artists do better with working within constraints than having to come up with everything out of thin air. 

The history of your band started in 2009. How did you came up with the idea of playing black/thrash metal?

Barbarian: When we first started, I thought we would be more of a straight forward Thrash band. That's how Ale Wülf pitched it to me. But we all came from more extreme Metal backgrounds (Grind, Black, Death, etc), and that influence bled into our songwriting. Plus, I can't actually sing, so it was hard to get a true thrash feel with my vocal style.


Who was your idol?

Barbarian: There are many bands that I have looked up to, and it would be hard to say who has influenced me the most; but the two people I have idolized since I was young are Steve Harris and Cliff Burton. They have different playing styles for sure, but I think they did more than anyone else to showcase what a bass can do in Metal.

Can you please tell us some stories and share some memories?

Ale Wulf: There are a lot of memories and stories that could get us into trouble so I’ll decline talking about them in print…. Our last show was at Gathering of Shadows, it was also the first show we’ve played since the new album came out. It was outdoors in a secluded area in the forest of the Rocky Mountains. We played as the sun went down, surrounded by torches. The audience members had axes, swords, staffs, home brew and were very excited about our performance. At one point an all-white wolf-looking dog came up onto the “stage” area and walked up to greet each member while we played!


You play typical, classic old black/thrash metal. You have never played anything else, you are orthodox͟. Personally, that is one of the reasons why I like your work. But have you ever thought about trying something a little bit different? To spice up WEAPÖNIZER a little bit?

Barbarian: I don't think we will ever make drastic changes to our sound or style. We’ll evolve, of course, and adjust here and there, but Weapönizer will always be pretty straightforward, aggressive Metal.

Why fascinates me when I listen to ͞Lawless Age͟ is the mixture of music, darkness and madness. This album is full of absolute blasphemy. No compromises. I can tell that you believe in what you play. How about you and Christianity? What is your opinion about it? How does religion influence normal life in Colorado?

Barbarian: I feel the same way about christianity - and other religions - as I do about all superstition: it is fundamentally bad for the world and should be stamped out whenever and wherever possible.

As far as how it influences life in Colorado, I'm not sure that it has a huge effect on my daily life. I go about my business day-to-day with little interference from religious folk. But I'm not a woman seeking an abortion or contraceptives. That's where christians here lose their minds: women wanting autonomy over their own bodies. Then they throw huge fits and try to pass laws based on their religious beliefs; completely ignoring the separation of church and state that is guaranteed by our Bill of Rights. The other topic they can't leave alone is teaching evolution in science classes. They want to force schools to teach their particular creation myth alongside actual science. Again, this doesn't really affect me directly, but it will have a huge impact on our nation if it's allowed to continue. If we teach fairy tales instead of facts in our science classes, we are going to end up with a generation of fucking morons who will be unable to compete in a global marketplace, and we will lose jobs and innovative people to countries who value science over superstition.

I often hear people on Czech concerts saying that there is not enough people on concerts. I would like to know how is it in your country? It is a big country for us, there is a lot of bands and promoters. Do you prefer smaller clubs or bigger festivals?

Barbarian: There are never as many people at underground shows as I would like to see. The only shows that attract large crowds here are big touring international bands. Otherwise there will likely be less than 100 people at a show. We haven't really played any big festivals. All we have played is smaller clubs, so we can't really compare the two. That being said, we really enjoy playing live regardless of what kind of venue it is. Every place we play, and every crowd, brings its own energy and excitement, and we just try to feed off that no matter where we are.


Nowadays, most people download music on the Internet and they only use its digital form. How do you feel about this issue as a musician?

Barbarian: I think that any medium that increases ease of access to underground music should be welcome. However, I also think people miss out on a part of the experience when they only listen to digital versions of songs. There is something visceral about holding vinyl in your hands before you listen to it; a ritual almost. And I realize that digital music sharing makes it harder for us to make money; but in the end, the most important thing is that underground and extreme music gets shared and listened to by as many people as possible.

Are there any bands which have caught your attention recently and can you recommend any Albums?

Barbarian: There is a band called Malleus, from Boston, that put out their debut album last fall. It's called ‘ Storm of Witchcraft’ and it sounds like it could have come from the First Wave of Black Metal. Perversor’s ‘Demon Metal’ has the same feel. I highly recommend both. I've also been listening to Nightbringer’s new album, ‘ Terra Damnata’ a lot lately. I know they are not a new band, but this is just too good not to mention.

Do you know or listen any Czech bands?

Ale Wulf: Yes, it seems most bands I know of or hear about in Czech are grind bands. I like Black Aspirin, Controlled Existence, March of the Hordes, Twisted Truth, Old Malignant Tumor, Sedem Minút Strachu, Morkhimmel, Kreas and others...

What are WEAPÖNIZER´s plans for the next few months?

Barbarian: Not a whole lot planned for the next few months. Just a few shows close to home coming up soon, and then a couple shows in Texas with our friends in HOD and Steel Bearing Hand in December. In the meantime we are going to try to write new material so we can put out another album before too much time has passed.

Thank you so much for the interview and I wish you many sold out albums, hundreds of crazy fans and tons of great ideas.


pondělí 28. srpna 2017

Recenze/review - HERESIARCH - Death Ordinance (2017)


HERESIARCH - Death Ordinance
CD 2017, Dark Descent Records

for english scroll down please

Byl to šok, čiré zoufalství. Kolem se ozýval nářek postižených, vzduchem se vznášela beznaděj. Proč, proč? Ptali se udiveně lidé. Žili jsme v klidu a spokojeně. Najednou, jako blesk z čistého nebe k nám do podzemí vjel náklaďák naložený výbušninou. Všechno je zničeno a nic už nebude jako dřív. Posloucháme novou desku HERESIARCH.

Kapela z Nového Zélandu se zhlédla v temnotě, v death metalu a zahnívající špíně. Působí jako černé zjevení, jako čiré, nefalšované zlo. HERESIARCH letos vydali album, s kterým jsou rozhodnuti zničit onen svět.




Troufám si tvrdit, že se jim to daří na výbornou. Kolem se vznáší beznaděj, strach a tuna zatěžkaných melodií, které probudí vaše staré noční můry. "Death Ordinance" je albem čerpajícím třeba od takových DIOCLETIAN, BESTIAL WARLUST, REVENGE, ale i BOLT THROWER ve valivějších pasážích. HERESIARCH jsou nechutnou ozvěnou z onoho světa, obřadem pro vyvolávání temných sil. Nahrávka se zpočátku vstřebává velmi těžce, je neuchopitelná a zlá, jako lidstvo samo. Cítím z ní beznaděj, absolutní rouhání a hlavně pořádnou porci černé muziky, vytažené snad odněkud z prokletých katakomb. Vítejte v zemi stínů! Black death metalové album, které je esencí temnoty! Skvěle!


Asphyx says:

It was a shock, a pure despair. All around sounded cry of disabled and in the air was hopelessness. Why, why? People were asking with surprise in their eyes. We lived in peace and we were happy. Suddenly, like a lightning there was a van full of TNT coming from the underground right at us. Everything is ruined and nothing will ever be the same. We listen to the new album by HERESIARCH. This band from the New Zealand and they like darkness, death metal and mouldy dirt. They feel like a black creature, like a pure real evil. HERESIARCH released an album which will help them to destroy the world beyond.

I think I can say that they do it perfectly. There is hopelessness all around us, fear and tons of heavy melodies which will awake your nightmares. “Death Ordinance” is an album which draws from bands like DIOCLETIAN, BESTIAL WARLUST, REVENGE or BOLT THROWER in more rolling passages. HERESIARCH are an ugly echo of the world beyond, a rite to bring dark powers. The album is hard to process at the beginning, it is untouchable and evil just like the humankind. I feel the hopelessness from it, an absolute blasphemy and most importantly a real portion of black music brought up from accursed catacombs. Welcome to the world of shadows! Black death metal album which is the essence of darkness! Excellent! 

Tracklist:
1. Consecrating Fire
2. Storming Upon Knaves
3. Harbinger
4. Ruination
5. The Yoke
6. Iron Harvest
7. Lupine Epoch
8. Righteous Upsurgence
9. Desert Of Ash

band:
N.H
C.S
N.O

Recenze/review - UHTCEARU - For Darkness to Subside (2017)


UHTCEARU - For Darkness to Subside
digital, CD 2017, vlastní vydání

Usedl na větev černý havran, aby mi zvěstoval další zlo, které brzy potkám. Každé ráno krákoral, vyprávěl podivná svědectví o černé budoucnosti. Nešel odehnat, nešel zastřelit. Místo toho přiletěl s celým hejnem. Černé oči, nekonečné skřehotání. Začal mě pronásledovat můj vlastní stín.

Padl do mého srdce temný chlad, kývám se ze strany na stranu. Studené melodie amerických blackerů UHTCEARU si získaly moji černou duši. Houpu se na loďce, rozmlouvám s Cháronem, jsem skladbami doslova nasáklý. Podej mi ruku a pojď se mnou, na věky věků.


"For Darkness to Subside" je albem černým jako křídla havranů. Je zároveň studenou odpovědí na odvrácenou stranu lidské mysli, pochmurnou panychidou za všechny temné duše. V tomto stylu si vybírám jako gurmán, zvrhlý ochutnávač jedů. UHTCEARU mě baví hlavně díky jejich návykovým melodiím, díky vnitřnímu chvění, díky uvěřitelné zlobě. Jsou jako prokletí, kdysi vyřčenou kletbou, uhranutím. Cítím zde sílu severských lesů, potkávám nekonečnou řadu stínů. Těžko se to vysvětluje a vlastně to ani není potřeba, ale tohle album mě doslova prolnulo temnotou a chladem. Nechte si chutnat krvavé kousky ledu! Skvělá nahrávka!


sumarizace:

UHTCEARU letos přicházejí s druhým albem plným smutku, prokletých melodií, nekonečných procházek severskou krajinou a hlavně až magickou přitažlivostí. Melodický black metal je zde zvolen jako prostředek pro navození velice zvláštní nálady. Opakování temných motivů, bědování nad osudem člověka. Nálada nahrávky je velmi pochmurná, jakoby zahalená mlhou. Oceňuji velmi dobrý zvuk a zajímavý obal. K téhle muzice se musíte propracovat, není to záležitost na jeden poslech. Doporučuji všem, kdo se rádi toulají lesem. Melodické, black metalové album, které vám zmrazí vaše srdce!


Asphyx says:

UHTCEARU is coming this year with the second album full of sorrow, accursed melodies, endless walks through Nordic country and especially the magical attraction. Melodic black metal evokes very strange mood. Repeat of dark themes, lament over the fate of man. The mood of the recording is very sad, it seems to be enveloped in some fog. I appreciate very good sound and interesting cover.You can't get to this music easily, take your time for listening. I recommend to all who likes wandering in the forest. Melodic black metal album that will freeze your heart!

tracklist:
01. Burning Effigy
02. To the Hammer We Pray
03. Existence Is Solitude
04. May Spirits Guide Us Through
05. The Depth of Gloom
06. As Witching Hours Wane
07. Dance of the Morning Sun
08. Tower of Silence

band:
Noel Chandek - Drums
Zach Ostrowski - Bass/Vocals
Dustin Studelska - Guitar/Vocals

News! - ESCARNIUM (Bra), HACAVITZ (Mex), MALLEPHYR (Cz) - Praha – Modrá Vopice, Neděle 10. Září 2017


ESCARNIUM (Bra)
HACAVITZ (Mex)
MALLEPHYR (Cz)

Neděle 10. Září 2017, Praha – Modrá Vopice

Death/Black metalové turné s názvem INTERITUS DARKNESS AND BEYOND, kterému vládnou brazilští temnaři ESCARNIUM a ortodoxní vichřice z Mexika HACAVITZ se představí v neděli 10. 9. 2017 v pražské Modré Vopici spolu s MALLEPHYR.


Po dlouhých 4 letech se ESCARNIUM vrací do Prahy, aby podpořili stále aktuální desku Interitus, která patřila k tomu nejlepšímu, co v loňském roce vyšlo. V jižní Americe se odjakživa uměl kout kov smrti a nejinak je tomu u této posádky, z jejíž muziky je cítit smrt a chaos. Brutalita kvalitních riffů, následná masivní temná atmosféra a rychlost jsou přesně tam, kde mají být, a tak nezbývá než se těšit na již prověřenou poctivou prezentaci.


Další kapelou, která se ve Vopici představí, jsou mexičtí HACAVITZ, kteří si v Čechách zahrají vůbec poprvé v historii. Hacavitz se v roce 2004 zrodili z trosek Ravager, kapely, která vydala pár alb na kultovním labelu Osmose productions. Zpěvák a kytarista Antimo Buonnano se vydal cestou temného umění a jeho hrůzostrašné black/death metalové hymny připomínají rané Krisiun, Angel Coprse, Impiety a samozřejmě Morbid Angel.


Celý večer odstartují s úderem osmé hodiny MALLEPHYR z Rokycan. Česká velmi nadějná odpověď na Behemoth vydala loni album Assailing the Holy na Polském labelu Mad Lion Records a patří k tomu nejlepšímu, co je zde v rámci stylu k poslechu.
Vzhledem k tomu, že je čím dál míň death metalových turné a tento styl je největší underground, co kdy byl od svého vzniku. Bude tento večer bezpochyby pro všechny fanoušky velkým svátkem. 

info:
https://www.facebook.com/events/452866221761763/?acontext=%7B%22ref%22%3A%224%22%2C%22feed_story_type%22%3A%22308%22%2C%22action_history%22%3A%22null%22%7D

http://modravopice.eu/

TWITTER