DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 28. září 2017

Report, photos, video - HYPNOS, NEOCAESAR, ANTHEM - Music Bar Velbloud, České Budějovice - 27. 9. 2017

- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos

club: Music Bar Velbloud - http://www.velbloud.info/

Sedím ve vlaku na České Budějovice a čtu si povídky od páně Lovercrafta. Dagon a jiné horory. Jsem díky tomu celý den trošku mimo. Mrazí mě v zádech, v práci jsem se ládoval obědem, louskal povídku Vyděděnec a Šepot v temnotách. Dvě nejoblíbenější z celé série. K tomu na uších poslední album NEOCAESAR a "The Whitecrow" od HYPNOS. Nevnímám, jsem naladěný na metal a horory. 


Ráno mi kolega z práce řekl, že jsem prej nějakej divnej (asi ten křivák a tričko s pěti lebkama). U stolu pak řeším od počítače desítky emailů a s nikým se nebavím. Asi jsem fakt už černá ovce nebo bílá vrána. Mě ty neustálý kecy o seriálech, nasraných manželkách a politice nebaví, je to pořád dokola - nezapojuji se a radši si čtu. Jsem moc rád, že jsem mohl vypadnout dřív, uzavřít se do své bubliny a ponořit se do temných močálů starých povídek i muziky. Vlak drkotá, je v něm docela vedro.




Mám v Budějovicích ubytování, abych se alespoň trošku prospal. Na místě, v ubytovně kousek od nádraží, jsem brzy. Na recepci sedí překrásná jihočeská kočka kolem dvaceti. Jsem obyčejnej chlap a tak nevydržím v klidu a s pohledem do vyprseného výstřihu se snažím flirtovat, jen tak, ze sportu. Slečna vůbec nereaguje. Vyleze ale paní, která by mohla být její matkou a ta se mě ihned ujme. 

 Volají mi z domova. Ano, dojel jsem dobře, ne nejsem mrzutej, ale vyrušili jste mě z rozjímání. Chvilku se natáhnu, pak se jdu najíst a čtu si dál. Dostávám se do nálady starých death metalových harcovníků. Těším se na muziku a temnotu. Samota má někdy něco do sebe - člověk si alespoň urovná myšlenky v hlavě.

 Mám čas, tak se jdu chvilku projít po Budějovicích. Nakonec skončím v hospodě U Berana. Mají tam kroužkovaný Budvar. Sednu si dozadu, píšu si s manželkou a kolegyní Dášou z Londýna. Chci být sám, ale přisedne si velmi pěkná třicítka. A ihned co dělám, odkud jsem a vůbec. Odpovídám zpočátku stroze, ale jak mám v sobě čím dál tím víc piv, tak se postupně seznamujeme. Trošku, ale opravdu jen trošinku lituji, že nejsem svobodný. Tahle slečna by stála za hřích (rád jsem tě poznal kočko!).

Music bar Velbloud pro mě není žádnou novinkou, byl jsem zde před dvěma lety, také na HYPNOS. Před Vánoci, pak s noční šichtou na nádraží a partou agresivních bezdomovců. Dnes to bude jiné, nikam nemusím. Popíjím Budvar, pivo, na které nejsem zvyklý. Vždyť jsem z Plzně a my tenhle jejich bolehlav většinou moc nemusíme. Ostatní, známí a kamarádi, mi ale říkají, že je dobré. Tak nevím. Jinak se mi na místě líbí. Je tu útulno, příjemně, personál se na mě směje. Na to já hodně dám.

Je až s podivem, že i zde, na jihu naší krásné země, mám příznivce svého vašeho blogu. Nevím, čím jsem si to zasloužil, vždyť jsem jen obyčejný fanoušek, který se snaží podporovat své oblíbené kapely. Vaše reakce mi vyloudily na obličeji obrovský rohlík úsměvu. Pro tohle mám malé koncerty hrozně rád. Jsou osobní, na pohodu a chodí na ně jen opravdoví fans. Děkuji vám za přízeň, přátelé. Rád jsem pokecal, pivko dal, paňáčka popil. Čekání na první smečku tak bylo hrozně příjemné, moc si vážím vašich milých slov!

ANTHEM začali hrát a mě přišlo, že na mě někdo shodil hromadu starých shnilých kostí. Masakr pokračoval a Poláci nechávali vzpomenout na základy americké (i evropské) death metalové školy. Jejich vystoupení bylo mokvající, surové, syrové a náležitě hnilobné. Všichni muzikanti předvedli velmi dobré výkony a celkový dojem byl z mé strany vynikající. Jakoby nás někdo postavil ke zdi, vynesl nad námi rozsudek smrti. ANTHEM mě málem vystřelili z bot. Skvělá morbidní práce! 

Their gig was full of unreal black energy. The tombs were opened, bells ringing the death knell. Underground came alive again and sent messengers of apocalypse to our world. Deads were hunting me and the evil is everywhere. Death metal here was old and moldy and didn't miss a huge amount of urgency. Excellent dark old school death metal!





NEOCAESAR předvedli to nejlepší, co bylo v devadesátých letech v Holandsku a v záhrobí složeno. Věrni odkazu předků a vlastně i sami sobě, protože složení kapely napovídá mnohé, mě rozdrtili nebývalou silou. Valivost, rouhání, staré plesnivé riffy, vytažené odněkud z onoho světa. Tohle všechno po hromadě doslova pálilo. Peklo bylo cítit v každém riffu, skladbě. Koncert postupně gradoval, až se mi hudba doslova usadila v kostech. NEOCAESAR působili jak vyslanci temných sil. Podobný death metal mi koluje odnepaměti v žilách a tak je jasné, že jsem výkon těchto smrtících maniaků ocenil s velkým povděkem. Totální devastace lidské mysli! Skvělý koncert! 

The concert contains a mysterious formula for evoking evil forces, including very good sound and vocals. The Holland warriors destroyed everything alive and inanimate with their music. There are worms climbing from the speakers. My body and my mind have started to fall apart and the blood tapped from the ceiling. I exhumed my body which was once in the 90s putted into the mass death metal grave to unite with NEOCAESAR and bless the real death metal. The world is once again burning with the right flame of death! Outstanding ancient death metal, played with rot in their hearts!


Na HYPNOS jsem byl hodně zvědavý. Nové album "The Whitecrow" rozdělilo spoustu fanoušků na dva tábory. Jedni (jako já), si jej užívají, druzí mu nemohou přijít na jméno. Hned na začátku jsem si všiml jedné věci. Kapela působila vyloženě natěšeným dojmem. Stál jsem hned pod pódiem, chvilka napětí a pak to přišlo. Death, doom, blacková nálada. Vše, smíchané v chladném koktejlu, stékalo z pódia. Jako jeden muž, jeden dobře seřízený stroj na zabíjení (i když bez Pegase), do mě sázeli riff za riffem a já se potácel nekonečným močálem věčnosti. HYPNOS dnes už možná působí lehce starosvětsky, ale zaplať Satan za to! Skladby odsýpaly s lehkostí a samozřejmostí, řezaly mě a bolely, přesně stylem, jak má správný smrtící kov znít. Sem, do malého klubu Moravané patří a zde zněli stejně nejlépe. Inferno! Peklo! Cholera! Skvěle!




HYPNOS played darkness. Their Black Death Metal was black, acute, with an amazing power in melodies. I feel like I have been sent into the woods and supposed to whip out all of the roots of evil for the world. This concert catch me and during the listening it does a lot of things to me. I´m accursed, humiliated and at the same time I feel strong like never. I was walking between shadows, I was a snake which crawl for its victim. This kind of music was impossible to describe and it reminds me a mirror which was broken on thousand pieces. Black death metal which was dark like the other side of the moon! Amazing! 











Rozhovor - HYPNOS - Nové album „The Whitecrow“ je o mladém klukovi, který se rozhodl skončit s podřizováním se většinovým názorům a myšlenkovým klišé.

Interview - HYPNOS - New album “The Whitecrow” is about a young guy who doesn´t want to follow majority opinions and ideological clichés.

Návštěvnost jsem čekal větší. Jestli přišlo padesát lidí, tak to bylo hodně. Trošku nechápu, co Budějovičtí po večerech dělají. Zvuk byl během celého večera solidní, jen první ANTHEM měli zpočátku trošku utopený zpěv. Jinak v pořádku.

Musím už na ubytovnu. Šinu se temnými uličkami Českých Budějovic a zabloudím. Potkávám různé partičky, některé moc řvou a dělají bordel, tak jdu radši stranou. Nechci vyvolávat špatné situace. Znám se. Najednou jsem někde u kolejí a zcela ztrácím pojem o své poloze. Toulám se takhle až do čtyř hodin a jako takový bonus navíc padám přímo na hubu z kolejí do kopřiv. No, radost pohledět. Mám sto chutí zůstat ležet, ale z posledních sil se zvedám.
fans
Před ubytovnou potkávám drobounkou blondýnu, sotva dvacetiletou. A jestli chci orál, jen za pět set. Má šíleně smutný oči a klepou se jí ruce. Je ošklivá a celkově nic moc. Chudák. Stejně bych ji nedal, na to se mám moc rád. Jdu radši spát (aspoň hodinu). Zdá se mi, že se klaním samotnému kultu Chulthu.

 Probudím se do ticha a tmy. Je mi zima. Zapomněl jsem zavřít okno. Nejsem zvyklý na procitnutí o samotě a tak dělám brrr, brrr. Převléknu se a na šestou ráno už stojím zase na nádraží. Musím brzy domů. Koupil jsem si Coca colu, jednak abych neusnul a hlavně abych podpořil USA, někde jsem četl, že na tom nejsou poslední dobou moc dobře. K tomu chroupám čerstvé makové loupáky, co mám tak rád.

 with bands:
with Neocaesar


with Anthem
with Hypnos

with Bruno - Hypnos
Promítám si na sítnici včerejší parádní večer. Znovu slyším jednotlivé kapely. Perfektní den, spousta přečtených kapitol a hlavně večer skvělá hudba. Hlava vyčištěná. Zase můžu na chvilku mezi "normální" lidi. Kolem vlaku se po loukách válí mlha, přistupují nějaké studentky, rozjívené, veselé, mladé. Plzeň je konečně tu. Nakupuji rodině snídani. Vítáme se a celé ráno vyprávím, jaké to v Budějovicích bylo. Nešetřím superlativy.
new t-shirt and CD - HYPNOS, NEOCAESAR 
Děkuji všem, kdo se jakýmkoliv způsobem o středeční koncert přičinili. Bylo mi s vámi moc dobře, neskutečně jsem si to užil! Ať vás provází síla! A pokud se někdy také cítíte jako Bílé vrány, tak nezoufejte, je nás hodně. My se ale nedáme, budeme sví! V křivácích, v metalových tričkách, v odrbaných džínách. My zase vyrazíme na koncerty svých oblíbených kapel, protože tam je svět ještě v pořádku. Howgh, domluvil sem. Výtečný metalový výlet!

- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

Recenze/review - AKERCOCKE - Renaissance in Extremis (2017)


AKERCOCKE - Renaissance in Extremis
CD 2017, Peaceville Records

 for english scroll down please

 Vznáším se v podivném tichu, našlapuji na stovky ostrých střepů. Třesu se  chladem, otevírám svoji duši zlu. Třináctá komnata, od které mi právě předali klíče. Řekli jdi a pochop nicotu! Vstoupil jsem, se strachem v zádech. Byli tam, ledoví, ostří a šílení jako dřív. AKERCOCKE.

 Návrat po deseti letech! Pusťte fanfáry, tohle je album, které drásá nervy! Od prvního poslechu, až do dnešního dne, pořád objevuji nová a nová zákoutí. Kousky překapané tmy, smíchané s ledem. Novinka "Renaissance in Extremis", opět upletená z toho nejjemnějšího death metalu, blacku a progresivity, znovu poctivě řeže. Klaním se až k zemi, tahle deska mnou totiž doslova prostoupila. Jako nabroušený nůž.



AKERCOCKE připomínají hráče rulety, kteří prosévají mezi prsty prach nás všech. Deska má krásně melancholickou náladu, ale dokáže být i náležitě drsná a surová. Těch nálad a emocí je na ní obrovské množství. Slyším z ní vzdálené ozvěny MORBID ANGEL, ale i třeba VOIVOD, OPETH, PORCUPINE TREE, KING KRIMSON, DEVIN TOWNSEND. Není to zase tolik důležité, hlavní je výsledek a ten je neskutečným způsobem naléhavý, jiskřivý, temný, bolestivý a obestřený temným závojem věčnosti. Člověk má chuť být padlým básníkem, skočit ze skály do hlubin nebo tančit s nemrtvými šílený tanec smrti. Vše je zde dávkováno v perfektně vyváženém poměru, se skvělým zvukem a vokálem, který nepřehlédnete. Tohle je návrat ve velkém stylu a mě nezbývá nic jiného, než prohlásit AKERCOCKE za nesvaté! Padlí andělé zase hoří! Vynikající nahrávka, která má v sobě dokonalou esenci chladu, tmy a melancholie!


Asphyx says:

I am floating in strange silence, hitting hundreds of sharp shards. I tremble by cold, opening my soul to evil. The thirteenth room, from which they just handed keys to me. They said "Go and understand the nothingness!")! I entered - shivers down my spine. They were there, ice, blades and crazy as before. AKERCOCKE.

Return after ten years! Let go of fanfare, this is an album that crackles nerves! From the first listening, to this day, I still discover new and new corners. Shreds of darkness mixed with ice. The novel "Renaissance in Extremis", once again knitted from the finest death metal, bang and progressivity, agjust slays. I bow down to the ground, because this album really came right through me like a sharpened knife.

Akercocke resemble roulette players, who sieve between their fingers the dust of all of us. The album has a beautifully melancholic mood, but it can also be rough. The mood and the emotions are enormous. I can hear distant echoes from MORBID ANGEL, but also VOIVOD, OPETH, PORCUPINE TREE, KING KRIMSON, DEVIN TOWNSEND. But that's not so important, the main thing is the result and it is incredibly urgent, sparkling, dark, painful and encircled by the dark veil of eternity. Man has the desire to be a fallen poet, to jump from a rock to the depths or to dance a mad death dance with the undead. Everything is served in a perfectly balanced ratio, with great sound and vocals will not be unnoticed. This is a comeback in style, and I have to claim that AKERCOCKE are unholy! Fallen angels are burning again! Outstanding recording that has the perfect essence of cold, darkness and melancholy! 

Tracklist:
1. Disappear
2. Unbound by Sin
3. Insentience
4. First to Leave the Funeral
5. Familiar Ghosts
6. A Final Glance Back Before Departing
7. One Chapter Closing for Another to Begin
8. Inner Sanctum
9. A Particularly Cold September

band:

středa 27. září 2017

Recenze/review - BLACK BLOOD INVOCATION - Black Blood Invocation (2017)


BLACK BLOOD INVOCATION - Black Blood Invocation
MCD 2017, Deathrune Records

 Hledali jsme spolu okultní jiskru v bestiálním black death metalu. Jenže ona všechno to zlo neustála a propadla Satanovi. Mumlala po večerech podivné formule, sloužila obrácené mše. Ztracená, zatracená, zničená vlastními démony. Kolik z vás ještě propadne peklu? 

 Pokud budete poslouchat nahrávky jako "Black Blood Invocation" řeckých maniaků stejného jména, tak asi mnozí. Jejich smrtící kov ve stylu ARCHGOAT, DEMONCY, VON je natolik zahalen rouchem špinavosti a zla, až se stává velmi přitažlivým. Ošklivý zvuk, nekompromisní rouhání. Podzemí zase jednou vyvrhlo na povrch čistou smrt.


"Black Blood Invocation" je morbidní ochutnávkou z onoho světa. Je šílenstvím, páchaným každý den na všech věřících. Schválně, zkuste si je naládovat do hlavy a pak se pokřižujte s konečky prstů smočenými ve svěcené vodě. Uvidíte, co to s vámi udělá. Možná také uvidíte pentagramy na zdech, uslyšíte šepot nemrtvých a vaši mysl zakryje na dlouhou dobu temnota. Bestiální black death metal, který smrdí sírou na sto honů! Velmi dobře!
sumarizace:

"Black Blood Invocation" je deskou, která má velmi nakažlivou atmosféru. Připomíná výše zmíněné rituály natolik uvěřitelně, že by na CD mělo být nalepeno varování před zlými silami. Black death metal je zde špinavý, uvěřitelný a nepostrádá velmi silné melodie. Desku si užívám úplně stejně jako pravé okultní obřady. Řekové hrají s nadšením, energií a dokážou vtáhnout do své nečisté hry. Jejich kruté příběhy opravdu ožívají a znesvěcují vše svaté. Z malé vesnice, ležící na úpatí hory, se vydal dlouhý průvod. Na nosítkách sedí další oběť. Démoni si žádají další a další maso. Ženy naříkají, muži mají zachmuřené tváře. V čele zástupu stojí členové kapely a nesou v rukou obrácené kříže. Zvony se opět houpají do kroku. Chodí to tady tak odjakživa a byla by škoda něco měnit. Pravý bezbožný black death metal!

Asphyx says:

"Black Blood Invocation" is an album with a contagious atmosphere. He recalls the dark rituals so believable that the CD should contain a warning against evil forces. This is Black Death Metal which  is dirty, believable and not lacking very strong melodies. This Album ..I enjoy exactly the same way as true occult rites. Greece maniacs are playing with enthusiasm, energy and are able to draw up their dirty play. Their cruel stories really come to life while desecrating everything holy. Totally right godless black/death metal!

Recenze/review - INDIGNITY - Realm of Dissociation (2017)


INDIGNITY - Realm of Dissociation
CD 2017, Sliptrick Records

 for english please scroll down

 Když vám někdo znenadání ustřelí hlavu brokovnicí, tak máte co dělat, abyste posbírali poslední zbytky sil a neztratili alespoň ten malý zbytek důstojnosti, co vám zbyl. Nejde o bolest, ta bývá až další na řadě. Rvou nám do hlavy zkažené informace každý den. Jsme jako ovce jdoucí na porážku. Někdy si říkám, že pro spoustu z nás by byla ustřelená palice vysvobozením.

 Houpu se do rytmu polských INDIGNITY. Brutálních nováčků, kteří se nebojí ani slammu, ani grindu. Základem je ale krutý death metal, velmi dobrý zvuk a často i parádně mokvavé nápady. Marně hledám svoji sekyru, nemám čím porcovat maso. Ještě, že je zde nová deska "Realm of Dissociation", která vyřeší můj problém. Je načase ochutnat další syrové maso.



"Realm of Dissociation" je velmi zdařilou dlouhohrající prvotinou. Album nepostrádá spoustu zajímavých pasáží, je v rámci stylu pestré, krvavé, ostré a nekompromisní. Čerpáno je ze zahnívající studnice, do které přispěly kapely jako CANNIBAL CORPSE, ARCHSPIRE, DECAPITATED, SUFFOCATION, ale i již zmiňovaného slammu. Odděluji šlachy od kostí, tahám z břicha dlouhé smotky střev. Deska má tlak, je nakažlivá, jako nějaká choroba. Baví mě ji poslouchat a nejvíc si užívám šílenství, které cítím z každé skladby. INDIGNITY odvedli opravdu skvělé řemeslo, kterému nechybí pověstné koření navíc. Novinka je hodně heavy, brutální a připoutala mě k přehrávači na dlouhou dobu. Pokud brutální death metal, tak bych prosil v tomto provedení! Masakr! Šílenství! INDIGNITY! Skvěle!


Asphyx says:

When somebody just shoots you in the head without any warning with a shotgun, it will take you a lot of strength to get up and not lose your dignity. This is not about pain, which is next. They put some ugly ruined information into our heads every day. We are like sheep going to the slaughterhouse. Sometimes I think that it would be a gift of freedom to be shouted into the head. 

I am swinging into the rhythm of this Polish band INDIGNITY. They are a brutal new band which is not afraid of slam nor grind. However, the base is cruel death metal, very good sound and often nicely weeping ideas. I cannot find my axe so I cannot cut the meat. Thank God there is the new album “Realm of Dissociation” here and it will solve my problem. It is time to taste another raw meat. 

“Realm of Dissociation” is a very good long-played first album. This album does not lack of many interesting passages, it is (in case of this style) colourful, bloody, sharp and uncompromising. It draws from mouldy dilapidated which also has some parts of bands like CANNIBAL CORPSE, ARCHSPIRE, DECAPITATED, SUFFOCATION, but also slam. I separate the tendons from the bones, pulling the long bowels of the intestines from the stomach. This album has pressure, it is contagious like a disease. I enjoy listening to it and the most I enjoy the madness I feel from each song. This new album is very heavy, brutal and it bind me to the player for a long time. If you need brutal death metal, I would suggest you this version! Massacre! Madness! INDIGNITY! Excellent!

Tracklist:
01. Genotype of a Murderer
02. Addicted to Brutality
03. Embodiment of Internal Corruption
04. Bloodlust
05. Consumed by Anhedonia
06. Skull Trepanation
07. Whine of Conceit
08. Violence Escalation
09. Keratoprosthesis

band:

Kilas - Vocal, 
Miras - Guitar, 
Sesil - Bass, 
Tarki - Drums

A few questions – interview with brutal death metal band from Poland - INDIGNITY.


A few questions – interview with brutal death metal band from Poland - INDIGNITY.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.?

Hail Satan! Indignity was founded by guitarist Miras and drummer Tarki in 2014. Shortly after Sesil joins for bass guitar. We had problems finding a vocalist, so we jumped into the studio to record a three piece demo- Decrepitude, which we thought would help us find a vocalist. A few months later Kilas joined the band, and finnished the domo with his vocals. 

Our playstyle is mix of old school death metal and newer; brutal, slams and grind.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

The recordings took place in the same studio as our first demo- Orion Studio. It is a place run by our old friend in a town near by. The studio is situated in a private house, so the conditions are great. A friendly, yet fully professional atmosphere is just what a band needs.

The production process was done by Daniel Azar Arendarski, but of course we had full control of what was going on. 


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

There are 2000 of physical copies, released as a fancy digipack. Apart from that you can buy Realm of Dissociation via Amazon, iTunes etc, or directly through the bands store- http://indignityofficial.8merch.com/, or http://indignity.bigcartel.com/ so whatever option is good for you - you have it!

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

The lyrics are written by our vocalist - Kilas. They deal about life, society, religions, brutality, mutilation, and whatever is in Kilas‘ sick and twisted mind. Of course every member brings his own ideas, and if they are interesting enough, we discuss them, and write something together.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

Arkadiusz Doniak is the author of the logo, album cover and background used for graphics are made by Łukasz „Pachu“ Pach. Kilas makes graphics, posters etc. for our fanpage but whole band takes care about our social media activity. It is considered by us as important becouse we use it as a promotion tool. It’s the easiest way to reach lots of viewers, fans.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Sliptrick Records. They offered us best conditions. It's hard to say if we are satisfied becouse our relation is very short. We’ll see what support we’ll get from the label, the most important is booking good shows, we want to play a lot, and everywhere we can.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

There's a lot inspirations, mainly old school death metal like Cannibal Corpse, Suffocation, Decapitated etc. We are playing as technical as we can and adding some brutality and slam. 

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

We got a lot of responses and good feedback but we belive we chosen the best one. 


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

We are playing as much gigs as we can. Last time we played with bands like Krisiun or Korpse. In this year we will play few more gigs, we will play in Prague before Pathology. We think that gigs in open space are the best ones. 

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

We are planning to play a lot more gigs, across whole europe, promote our music, and progress.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Fastest way is via facebook fanpage.

Thanx for the interview.

We also thank you!


úterý 26. září 2017

Recenze/review - ARCHSPIRE - Relentless Mutation (2017)


ARCHSPIRE - Relentless Mutation
CD 2017, Season of Mist

 Někde na pomezí mezi normálnem a šílenstvím. U tenké hranice vnímatelnosti, s extrémním vyzněním. Tam někde se pohybují kanadští ARCHSPIRE. Kapela, která hraje technický death metal velmi zajímavým způsobem. Ostře, nekompromisně, zároveň bolestivě a neotřele.

 Vždycky když poslouchám nahrávky smeček, které se zhlédly v tvorbě třeba takových ORIGIN, SPAWN OF POSSESSION, DEYOND CREATION, CYNIC, ATHEIST, OBSCURA, GOROD, NECROPHAGIST, tak si představuji, že do mého pokoje přiletěli mimozemšťané, mají mě zrovna přivázaného v křesle a horní díl mé lebky je krásně čistě odkrojený. Ládují mi do hlavy trychtýřem složité, komplikované riffy, jdoucí až na samou hranu snesitelnosti.



"Relentless Mutation" je strojově přesným albem, se spoustou zajímavých zákoutí, různých kudrlinek. Jakoby desku už nenahráli lidé, ale spíše bytosti z jiné planety. K nahrávce se tak můžete stavět několika způsoby. Buď ji zcela odmítnout, případně chytře pokyvovat hlavou a přesto ji nerozumět a nebo jí dát dlouhý čas a pochopit ji. Nezastírám, není to lehký poslech, mnohdy mi úplně všechno nesedí, ale jako celek rozhodně zaujme. ARCHSPIRE na to jdou po svém, složitě. Než aby řízli rovnou do břicha, tak raději postaví okolo vašeho těla stovku táhel a navzájem propojených nožů. Jenže takhle se v moderním death metalu zkrátka zabíjí. Je jen na vás, zda k těmto praktikám budete vstřícní, či nikoliv. Osobně musím mít na album náladu. Pak ocením hlasitý zvuk, hráčské umění a nakonec vlastně i totálně odlidštěnou atmosféru. Invaze z vesmíru začala! Zachraň se kdo můžeš! Ti kdo přežijí, si mohou poslechnout zmiňovanou desku. Technický death metal vysoké kvality.


sumarizace:

ARCHSPIRE nám letos přinášejí ochutnávku toho nejkvalitnějšího progresivního death metalu. Pokud se zaposloucháte pozorněji, najednou zjistíte, že jste spolu s kapelou jedno tělo i mysl. Muzika je sice složitá, náročná a spletitá, ale obsahuje v sobě určitý, velmi přitažlivý neklid. Nálada celého alba je chladná, ale zároveň přitažlivá. Jakoby v sobě hudba obsahovala nějakou magickou formuli. Poslouchat doporučuji s čistou a otevřenou myslí. Pak vynikne tahle ledová technická krása nejlépe. Nezapomíná se ani na melodie. A teď už mě prosím nechte, než abych psal slova, budu raději poslouchat. Inteligentní technický death metal, zahraný s noblesou! 

Asphyx says:

ARCHSPIRE published a taste test of the progressive highest quality death metal. If you listen to it carefully I will realize that you are the one with this band – one body, one mind. This music is complicated, ambitious and complex, however it has some kind of a restlessness which is very magnetic. The mood of this album is very cold but very magnetic. It feels like it has some kind of magical formulation inside. I would suggest listening to it with an open and clear mind. Than you can feel the cold technical beauty. They don´t forget melodies. And now, let me go please, more than write a words I would prefer listening to this album. Intelligent technical death metal which is played with a nobleness.


Tracklist:
1. Involuntary Doppelganger
2. Human Murmuration
3. Remote Tumour Seeker
4. Relentless Mutation
5. The Mimic Well
6. Calamus Will Animate
7. A Dark Horizontal

band:
Oliver Rae Aleron - Vocals //
Dean Lamb - 8 String Guitar //
Tobi Morelli - 7 String Guitar // ...
Jared Smith - Bassist //
Spencer Prewett - Drums //  

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine