DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pondělí 5. února 2018

Interview - UNDER THE CHURCH - Our lyrics follow the overall æsthetics of deathmetal.


Interview with death metal band from Sweden - UNDER THE CHURCH.

Answered Erik Qvick

Translated by Markéta, thank you!

Recenze/review - UNDER THE CHURCH - Supernatural Punishment (2017)

Ave UNDER THE CHURCH! You have recently released your new album “Supernatural Punishment”. I am really excited about it. How are the reactions on it, how do fans perceive it and what have the music critics said? 

Thank you for the kind words, we are really happy with the album. So far the majority of both fans and press seem to like the album, it does differ from the previous release “Rabid Armageddon” in that the overall sound and vibe is a bit more punkier. 

How do UNDER THE CHURCH compose new songs? How does the process go when you compose new material? Who is the author of your music? 

I write most of our material but all members pitch in their ideas and thoughts, so it’s a collaborate effort I think. Usually i’ll send the guys in the band around 12 tunes that i’ve been working on, and out of those 10-12 tunes we’ll decide on maybe 10 that we wanna finish for the album. I come up with the basic songs but we work together to finish each individual track. 

The sound of the album is great. It is dark, cold and sharp at the same time. In what studio did you recorded? Were you able to have any comments about the final sound and mastering? 

Thank you for the comments, glad that you liked it. I wanted the sound on this album to be less “HM 2 in your face” but instead have more of a cleaner sound...less guitar but somehow more punk if that makes any sense. We recorded in a few different studios but mixed and mastered at a studio here in Reykjavik where I live. I mixed the album together with the two engineers and also oversaw the mastering process. 

Who is the author of your lyrics and what are they about? Where do you find inspiration? 

It’s mostly me and our singer Erik Sahlström that writes the lyrics, i guess you could say that the lyrics follow the overall æsthetics of deathmetal...a good mix of Horror and Gore. 

You have always had great covers for your CDs. Do you take a special care about your album covers? Who is the author of the cover for your new album “Supernatural Punishment”? 

Yes we’ve been very lucky to have worked with very talented artists for covers and such...Cesar Valladares and Skaðvaldur have done artwork for us in the past but the two fulllength albums “Rabid Armageddon” and “Supernatural Punishment” features fantastic paintings by Mattias Frisk. Mattias is a genius and a absolute joy to work with. 

I think that the album “Supernatural Punishment” would look great on vinyl. Have you thought about it? How do you feel about LP albums and their sound? Are you a collector? 

Pulverised rec are releasing “Supernatural Punishment” on vinyl, the album is available in a few different vinyl colours. I love vinyl and that’s the format of music I grew up listening to, that and cassettetapes. I really like the sound of vinyl...I have a bunch of records but i’m always adding more to the collection. 

How about UNDER THE CHURCH and concerts? Correct me if I am wrong but Erik you live on Iceland and Lars is in Sweden. It must be very challenging isn´t it? 

Yes and no, it can be complicated to find dates that everybody are available to play but the actual playing is usually not a problem. I live in Iceland but the rest of the band in Sweden. 

UNDER THE CHURCH is a band which was founded on the ruins of (for me personally) one of the best Swedish bands NIRVANA 2002. When you set up this band did you already know that you will play “Old school Swedish death metal”? Nowadays death metal is done differently, everywhere you can hear brutal or technical metal. Have you ever thought about changing a style? 

No, we wanna stick to our guns instead of pretending to be something that we’re not. It’s a matter of deciding to play “old school death metal”, we just do what we do. 

Please remind us what led to the breakup of NIRVANA 2002 at the beginning of the 90s? How difficult was to get back together after more than 20 years? 

Well it wasn’t like a breakup more than that we just stopped playing, haha! When we did those reunion gigs it took a while to remember how to play those tunes. 

As a band you are like a veterans (Lars and Erik). Has a lot changed during those years you have been playing? Is the approach from fans, organizers or labels different? There is the internet, new technologies and a whole different access of fans to music. 

It’s different but the same....there are so many bands nowadays and everybody is on fb,youtube, soundcloud, instagram etc etc. It’s much easier to record and promote yourself than back in the 90’s. I can’t speak for anyone else than myself but I don’t hear enough diversity, bands tend to sound the same and not have a distinct personal sound or style. But then again I am a grumpy old man. 

How is the Swedish death metal scene nowadays? Do people go on concerts? Do they buy CDs, support bands? How about the attendance of concerts in a club? How many people would go when you organize something? 

The Swedish scene is doing great with a ton of really cool bands. People still see live music and buy releases so that’s fantastic. The clubs that arrange gigs for the stuff we play are usually smaller clubs so it tends to be around 100-200 persons per gig. 

Are there any albums that have caught your attention recently? 

Yes, the new Usurpress “Interregnum” is great, also Massgrav “Stockholm Rockers”, Monolord are releasing solid stuff all the time, 

Do you know and listen any Czech bands? 

Yes, one of the greatest musicians of all time...Jan Hammer. The stuff he did with Jeff Beck is just fantastic, Jan is also one of my favourite drummers. 

What are UNDER THE CHURCH´s plans for the next few months? Can we soon see you here in the Czech Republic? 

We’re doing a releasegig in Stockholm in May at the club Café 44.....we would love to play in Czech republic, ask your local promoter to book us! 

Thank you so much for the interview and I wish you a lot of sold CDs, hundreds of crazy fans and tons of good ideas. 

Thank’s for the support and for doing this interview with us! 

Recenze/review - UNDER THE CHURCH - Supernatural Punishment (2017)

https://www.facebook.com/UnderTheChurch
https://www.pulverised.net
https://pulverised.bandcamp.com/album/supernatural-punishment

Promo! - Druhou potvrzenou kapelou na Thrash Nightmare festival 6 je black-thrash metalové duo z Rakouska PREDICTION!


Druhou potvrzenou kapelou na Thrash Nightmare festival 6 je black-thrash metalové duo z Rakouska PREDICTION!

Tohle bude čiré zlo! Z Rakouska přijedou znesvětit pódium Thrash Nightmare festivalu neznabozi PREDICTION! Tato dvojice old-school maniaků začínala v roce 2013 pod názvem Gorgos Prediction a ve dvoučlenné sestavě - David Leppen (kytara, vokály) a Fabian Ditzlmüller (bicí). O rok později došlo ke zkrácení názvu a k vydání první nahrávky - dema "Satanic Chaos". PREDICTION na nic nečekali a svůj přímočarý black/thrash metal otiskli do dalších dvou nahrávek. Tentokrát se jedná full-alba, "Demonical Possesion" z roku 2015 a "Hell Strikes Back", které vyšlo loni. PREDICTION představují hodně aktivní kapelu. Kromě neustálého koncertování, vydávají letos v únoru další nahrá vku, tentokrát sedmipalcové EP. Do Písku PREDICTION přivezou rouhavou show, která chytne za srdce fanoušky starých Hellhammer či Venom, ale i v Písku dobře známých Apokalyptic Raids nebo Whipstriker. Pokud máte rádi black/thrash metal v té nejvíce syrové podobě, od PREDICTION se vám ho dostane měrou vrchovatou. Oprašte džísky, opásejte se nábojovými pásy a vyrazte do boje. 


THRASH NIGHTMARE FESTIVAL vol. 6

27.10. 2018 (sobota)

Písek - Divadlo Pod Čarou

Start: 17:30 hod.

Kapely: WILDHUNT (heavy-thrash metal, Rakousko), PREDICTION (black-thrash metal, Rakousko) + další budou následovat

Info:

neděle 4. února 2018

News! - MEMORIAM - Bleed The Same (OFFICIAL LYRIC VIDEO)


News! - MEMORIAM - Bleed The Same (OFFICIAL LYRIC VIDEO)




Taken from 'THE SILENT VIGIL': http://nblast.de/MemoriamTSV. SUBSCRIBE to NUCLEAR BLAST: http://bit.ly/subs-nb-yt ORDER THE ALBUM HERE: Nuclear Blast: http://nblast.de/MemoriamTSVNB iTunes: http://nblast.de/MemoriamTSVIT Apple Music: http://nblast.de/MemoriamTSVAM Amazon: http://nblast.de/MemoriamTSVAMZ Google Play: http://nblast.de/MemoriamTSVGP VISIT MEMORIAM: https://www.facebook.com/Memoriam2016 http://www.memoriam.uk.com/ https://twitter.com/memoriamuk

Recenze/review - DISEMBOWEL - Plagues and Ancient Rites (2018)


DISEMBOWEL - Plagues and Ancient Rites
LP 2018, Iron Bonehead

Někdy mi projede hlavou obrovská bolest. Jakoby mi někdo vrazil ostrý hřeb skrz mozek. Jsem pak nesvůj, zničený a potácím se světem jako bez duše. Marně hledám záchytný bod, zohavený lidskou nenávistí. Mám divný pohled, říkají mi a straním se raději světla. Jsem prokletý, navěky zavržený. Poslouchám okultní death metal.

 DISEMBOWEL jsou rouhači z Chile, kteří ctí H.P. Lovercrafta, smrt a pravý nefalšovaný black death metal se špinavou atmosférou. Hniloba, temnota, zlo! Nic víc u nás v podzemí nepotřebujeme. Hroby se otvírají, rakve pukají tlakem, vše je zdá se v absolutním pořádku.



"Plagues and Ancient Rites" je nihilisticky pojatou poctou záhrobí. Zběsilé úprky kytar se střídají s atmosférickými kousky nahrubo nasekané tmy. Zapalte znovu ohně nenávisti, zničte dnešní zkažený svět. Už dávno to stejně vypadá, že zlo zvítězilo. Hudba je zde neskutečně návyková, syrová, temná a tajemně magická. DISEMBOWEL jsou ortodoxní ve svých výrazech, nepřinášejí žádný svěží vítr, ale nevadí mi to. Vše je vyváženo opravdovostí, uvěřitelností a odhodláním. Black death metal, u kterého hoří kříže! Velmi dobře!


sumarizace:

Black/deathoví maniaci DISEMBOWEL jsou řádnými členy chilské záhrobní scény. Jejich prvotina je hnilobná, zákeřná, šílená a připomíná zápach čerstvě otevřených hrobů. Pro někoho se bude jednat jen o obyčejný hluk, ale pro nás, kteří trávíme dlouhé hodiny v podzemí, bude novinka těchto šílenců velmi chutným pokrmem. Co na tom, že nám jsou servírovány jen samé ohlodané kosti, práchnivé tkáně a absolutní zlo. Jsme napájeni překapanou tmou, smíchanou s pavučinami a znesvěcenou vodou. Chilané moc dobře vědí, jak zhudebnit absolutní temnotu. Nejedná se sice o nic převratného, ale deska se velmi dobře poslouchá a doporučil bych ji všem, kteří rádi pořádají okultní seance. Zapalte svíce, obětujte Satanovi a přivítejte všechny nemrtvé. Pandořina skříňka je otevřena, peklo může začít! Špinavý a ošklivý death metal, který spasí všechny vaše černé duše!

Asphyx says:
The black/death maniacs DISEMBOWEL are the proper members of the Chilean other world. Their first album is saprobic, cruel and crazy and it reminds smell from freshly open graves. This may be just an ordinary sound for someone, however for us who spend hours in underground is this new album from those crazy people very nice meal. Who cares that they serve us just some nibble bones, rotten tissues and an absolute evil. We are charged with filtered darkness which is mixed with spider webs and polluted water. These Chilean guys knows exactly how to compose the darkness. This album is nothing epochal, however the album is very good to listen and I would suggest it for all of you who like to organize occult séances. Light up some candles, sacrifice all alive people to the Satan and welcome them. The Pandora´s box is open and the Hell can begin! Dark and disgusting death metal which will save your dark souls.

TRACK STREAM:
http://soundcloud.com/iron-bonehead-productions/disembowel-ia-ia-nyarlathotep/s-etv1E

MORE INFO:
http://www.ironbonehead.de
http://www.facebook.com/IronBoneheadProductions
http://ironboneheadproductions.bandcamp.com

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto třicátý - Betonová ulice je můj svět


Příběh sto třicátý - Betonová ulice je můj svět

Když vyrůstáte celé dětství a mládí mezi betonem, naučíte se mít mimikry. Umíte se ukrýt, aby vás nikdo neviděl. Taky se naučíte nevnímat zvuky. Splachování a řev nad vámi v bytě. Umíte se vyhnout nepříjemné sousedce, víte kdo kdy chodí do práce, kdy se mladé dvojice miliskují a kdy přijdou chlapi vytočený z hospody. Někdy na vás padá beznaděj ze všeho toho betonu a asfaltu, ze šedivých stěn i obličejů. Proto jsme pořád drželi panely za městem.

Sice už jsem chodil do práce, hezky od šesti do dvou, někdy i déle, ale po zhltnutí několika soust (máma dělala dlouho a otec se mnou zase nemluvil), jsem musel ven. Zahodit žebradlo do kouta, vzít psa a vyrazit. Když měla Káča odpoledku sedával jsem u sochy Jana Ámose a ona na mě o přestávce koukala z okna. Když končila brzy, vzal jsem to rovnou k Janě do krámu. Uvolnila se, sedli jsme si zezadu na betonový sokl a dělali, že čekáme až přijedou zavážet zboží. 

"Jak bylo ve Škodovce?": ptávala se mě jedna nebo druhá dívka a já většinou jen zamručel. Problémy mladého vedoucího nástrojárny by je asi nezajímaly. Taky jsem byl v té době tak trošku vtipálek a nebo naopak nemluva (to když jsem měl náladu pod psa z domova). Obě mé polohy se prý holkám líbily. Buď byla sranda a nebo jsem "uměl naslouchat" (přitom jsem se jim většinou díval do výstřihu, ha). "Úžasný, dneska jsme měli čtyři opravy, takže je to super": ušetřil jsem Janu detailů a raději mlčel. Svítilo slunce, ale pořád byla ještě zima a jí pod uniformou trčely bradavky. To se pak člověk prostě soustředí na úplně jiný věci, že ano?

"Co doma?": zeptala se ještě, ale už jsem nechtěl opakovat dříve vyřčené. Pořád stejný, má milá! Když někdo vrcholově chlastá a ještě k tomu "tajně", tak se to na něm podepíše. U nás se šlo od extrému do extrému. Buď šílený a nekonečný řev a nebo "láska nebeská". Obojí bylo pro mě peklo. K tomu puberta a vlastní starosti. Před Janou jsem si ale nestěžoval, moc dobře jsem věděl, že její otec je doma někdy bije. Pokud tedy nebyl zavřenej za nějaký rozkrádačky, občasnou rvačku a podobné drobnosti. To byl klid. 

Šel jsem si takhle domů vrátit psa, s Janou po pravém boku. Bylo krásně a lehce mrazivý vzduch lákal ven. Pryč, na Radouč, k lahváčům a muzice. "Kdes kurva byl?": ozvalo se z kuchyně a má odpověď se sama nabízela: "V prdeli otče, v prdeli a jsem rád, že si se mnou zase začal mluvit, fakt si toho vážím. Je to pro mě pocta...Mohl by ses chovat slušně, mám s sebou návštěvu?" Vylítl jak čertík z krabičky a zase jednou srazil pořádně dolů moji hrdost. Styděl jsem se před Janou, jenže alkáčovi nic nevysvětlíte. Třískl jsem dveřmi a na schodech potkal mámu, vylekanou, co to zase slyší za řev. "Sorry, ale já už to nevydržím, dneska v noci tady nebudu, promiň, ale já už na to nemám". řekl jsem jí tiše a u toho viděl, jak je všechno Janě trapný.

Nevěděl jsem tenkrát, že tím mámě ubližuju, bylo ve mě možná až moc hrdosti. Taky jsem si potřeboval vyčistit hlavu. Její odpověď jsem tak ani neslyšel, bral jsem schody po dvou a zastavil se až u dětského pískoviště, kde si dávali vždycky dostavení místní feťáci. Čekal jsem na Janu. Až na panely jsme nic neříkali. Jana, protože byla citlivá a já proto, protože jsem si v hlavě vytvářel příběh o tom, jak se už konečně odstěhuju a budu bydlet s Kačenkou.

"Ty si fakt někdy pošuk, já tam na tebe čekám snad hodinu a ty nikde": ozve se za mnou a tam moje džínová víla, s rozpuštěnýma vlasama nad prdelkou, kterou jsem měl tolik rád. Dostal jsem co proto, čekala na mě chudák po odpoledce u Ámose a já pořád nešel. Jak jsem byl ze všeho rozhozenej, zapomněl jsem na ni jak na smrt. "Ježííííšíííí...": a už jsem se omlouval. O otci jsem ji nic neřekl, nechtěl jsem kazit večer.

Tématem dne, nahozeným od čím dál tím chytřejšího a v kapelách zběhlejšího Kytky, byli Morgoth. Rozvířila se poměrně velká debata, protože spoustě kamarádů se nová deska "Odium" (na druhé straně nahraná "Cursed", ale to nám tak nějak nedošlo, protože předešlý kopírovač blbě kazetu popsal) nelíbila. Byla na ně moc tvrdá. Kritizovali málo melodií. Z dnešního pohledu byly naše úvahy samozřejmě hodně odvážné a možná i trošku směšné, ale uvědomme si, že jsme alba slyšeli úplně poprvé. 

Já byl absolutně nadšen. Znáte ten pocit, když o nějaké hudbě víte, že si ji budete pamatovat, že se stane vaší součástí. Ihned jsem si vyhádal, že si vezmu kazetu domů na kopírování jako první. Měl jsem walkmanna Sony, bez kterého jsem nedal ani ránu. Obal jsem si dal do kapsy u džísky a kazetu ihned nasadil do sluchátek. Byl jsem naštvanej na otce, nevrlý z práce, ale tady bylo všechno v pořádku - hudba, holky, pivo, celej můj tehdejší svět. Prcalík vždycky tvrdil, že na panelech jsou kurva dobrý patogenní zóny, protože tam nechoděj žádný debilové a nemůžou je tím pádem pokazit. Měl samozřejmě pravdu, v závěru je všechno vždycky nakonec o lidech.

Dopil jsem pivo, krknul si jak jelen v říji (Smrťáku, ty jsi jak nějaký velký pravěký zvíře, to není normální!) a omluvil se, že máme s Káčou ještě nějaký jednání. Byla sice zima, ale náš strom už rašil pupenama. Když jsem viděl svoji milou, jak se přede mnou vlní, našlapuje jako kočka a její vlasy se courají kolem půlek, měl jsem už jaro dávno v sobě. Měla mě v sobě i Káča, na zmrzlém svahu nad Jizerou. Pod námi meandrovala řeka a my si zase slibovali věčnost.

"Hele, já poznám, že s tebou něco je, jsi napnutej, co se zase stalo?": zeptala se pak, když jsme udýchaní usedli na pískovec. Musel jsem s pravdou ven. Když jsem domluvil, bylo ticho. Odpověď vlastně ani neexistovala. Spřádali jsme raději plány, jak o velkých (a Káčiných posledních) prázdninách koupíme byt, co kde v něm bude stát za nábytek a já se začal usmívat. Naděje prý umírá poslední, říká se to.

Odvedl jsem svoji modrosnubnou dívku s kaštánkovitými očima domů, líbal ji pod lampou a odmítl pozvání domů. Chtěl jsem být sám, ztratit se ve městě. Nechat se pohltit. Čekalo mě osm hodin (Káča musela být v devět doma, druhý den jeli za babičkou) v ulicích. Vzal jsem to směrem k Hymrům. Potkal tam pár rozjívených mániček, jeden slavil, že bude dědek, o panáky tak nebyla nouze. Jen jsem pořád nedovedl pochopit, co je super na tom, že se do tohohle světa narodí další dítě. Padl na mě splín.

Loučím se se všemi, děkuji a přeji hezkou noc. Jdu na Staré město, opilý, osamocený. Připadám si jako indián, kterého poslali na stezku odvahy. Jen s tím rozdílem, že mé nohy kopírují kočičí hlavy. Je tady klid. Cikány jeden z nich podvodem odstěhoval a tak jsou zde jen banky, obchody a ticho. Čůrám pod lampou, projdu se po hřbitově. Jsem jak svědomí celé Boleslavi. Ještě pár opilců, sem tam nějaká kurva u hotelu Věnec nadává druhé, ale město pomalu usíná. 

Kolem projede hlídka policie. Jo, tady je klid, tady se jim líbí. Na sídlišti vidět nejsou, srabi, pomyslím si a málem jim to i řeknu. Kontrolují mi občanku a prý mám vypadnout, tady to není nic pro vágusy, tohle je slušná čtvrť. Ukážu za autem fuck off, ale pak vezmu do zaječích, protože to otočí a zapnou houkačku. Na mě si nepřijdou, znám všechny zadní vchody, otevřené branky, opuštěné domy. Máme to tady prolezlé od dětství. 

Chvíli se ukrývám na zahradě o jedné paní, které je snad sto let. Už trošku bláznivá, se starou hluchou a slepou dogou. Je tam klid. Pak se vydám zadem podél průmyslovky zase na sídliště. 

Někdy jsou cesty Páně nevyzpytatelný, způsobů, jak se člověk do nějaké hudby "zamiluje" je mnoho. Těch situací, kdy jsem se s muzikou stal jedním tělem i duší, jsem zažil spoustu. Památná noc mého spojení s Morgoth pro mě nebyla vůbec dobrá v osobním životě. Byl jsem frustrovaný, rozhozený, vzteklý. Díky německým death metalistům jsem ale ze sebe převážnou část všeho dostal.

Nasadil jsem sluchátka, přidal zvuk a vykročil hrdě. Nad hlavou mi poblikávaly lampy, pod nohama šustil asfalt a já pět hodin pochodoval. Postupně jsem úplně vystřízlivěl a alkohol nahradil adrenalinem. Musel jsem dokonce vyměnit baterie (pečlivě uložené po kapsách). Bylo to něco úžasnýho. Peklo a nebe v jednom. Smrt a život. A hlavně obrovské množství energie. Prošel jsem snad celé sídliště, byl i na panelech, stal jsem se součástí betonové ulice a zároveň jsem byl na koncertě s Morgoth v úplně jiném světě. 

Chodil jsem až do rána, počkal chvilku, až odejde otec do práce a vzal si z domova žebradlo. Máma mi nabídla jak snídani, tak milé slovo, ale jen jsem ji dal pusu, řekl, aby nic neřešila a cestou do práce v trafice koupil další baterie. Morgoth jsem se nemohl zbavit spoustu dní. Pochodoval jsem najednou hrdě, s dělníky na šestou do fachy, vykračoval jsem si jako pán, protože jsem věděl, cítil jsem se být metalovým králem sídliště. 

V práci telefon. Vyděšená Káča, vzlykající v budce před školou. Všechno se ji nějak rozleželo v hlavě. Uklidnil jsem ji, jsem v pořádku, neboj se kočko moje, sice jsem nespal, ale cítím se jak znovuzrozený. Ano, odpoledne se pro tebe stavím. Musela do školy a já taky něco dělat. O přestávce jsem usnul za zvuků "Cursed" a museli mě vzbudit. Můj panelový život byl zase fajn.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 3. února 2018

Recenze/review - REVOLTING - Monolith of Madness (2018)


REVOLTING - Monolith of Madness
CD 2018, F.D.A. Records

 for english please scrool down
Vítejte v království bolesti! Vaše kosti budou rozdrceny na prach, do mozku zaraženy ostré rozžhavené železné hroty riffů a srdce probodeno chladným kusem ledu. Zničeni, rozemleti a spáleni na popel znovu povstanete, abyste se spolu s nemrtvými klaněli jedinému pravému švédskému death metalu!

REVOLTING jsou zpět v plné síle, opět rozhodnuti vás pohřbít zaživa. Kapela stojí znovu rozkročena na hromadě lebek, aby vám vyprávěla příběhy ze záhrobí. Jasně rozpoznatelné Roggovy riffy i hlas jsou zárukou kvality. Všude kolem je jen Smrt!
"Monolith of Madness" je deskou, která se nijak zvlášť nevymyká ostatním Roggovým kapelám a projektům. Švédská hororová skupina surových válečníků předkládá další porci syrového a studeného švédského death metalu. Líbí se mi temná nálada celé desky, jednotlivé skladby si opravdu užívám. Ano, nejedná se o nic nového v podzemí, ale jako řemeslo novinka více než obstojí. Navíc jsou přidávány přesně ty ingredience, které mám tolik u tohoto druhu smrti rád - špína, rebelie, chlad a totální masakr vaší mysli. REVOLTING chřestí pytlem plným kostí a připomínají buldozer hrnoucí před sebou hromady mrtvol. Nekompromisně, surově, bez slitování. Jsem spokojen! Album, které je esencí stylu zvaného švédský death metal! Velmi dobře!



Asphyx says:
Welcome to the kingdom of pain! Your bones will be crushed into dust, hot iron riffs will get into your brain, and your heart will be pierced by a piece of ice. Destroy, grind and burn to ashes again to rise up with the undead to worship the only true Swedish death metal! REVOLTING are back in full force, again deciding to bury you alive. The band stands again on a pile of skulls to tell stories from the tombs. Clearly recognizable Rogg's riffs and voice are a guarantee of quality. Everywhere is just Death!


"Monolith of Madness" is an album that does not make any difference to other Rogge bands and projects. The Swedish horror group of raw warriors presents another portion of raw and cold Swedish death metal. I like the dark mood of the whole album, I really enjoy the songs. Yes, it's nothing new in the underground, but as a craft the novelty is more than enough. In addition, there are exactly those ingredients that I like so much in this sort of death - dirt, rebellion, coldness and total massacre of your mind. REVOLTING rattles with a sack full of bones and resembles a bulldozer thriving in front of a pile of corpses. Uncompromisingly, brutally, without mercy. I am satisfied! The album, which is the essence of the Swedish death metal style! Very good!

tracklist:
1. Blood, Blood, Blood 03:49
2. Procession to the Monolith 03:20
3. Ode to Hastur 03:54
4. Cadaver Patrol 03:41
5. Night of the Tentacles 03:47
6. March of the Revolter 03:09
7. The Faceless Deformity 03:45
8. Broomstick Legions 03:20
9. A Wedding for the Dead 04:04
10. From Out the Deep 03:41



band:

Rogga Johansson: Guitars & Vocals, Grotesque Tobias: Bass Guitar, Mutated Martin: Drums, Desmond Ambrose Root: Artwork and Lyrics (2011-present

Recenze/review - BITER - The Eyes of the Biter (2017)


BITER - The Eyes of the Biter
CD 2017, Classic Metal
Podivné odpoledne uprostřed týdne. Jakoby se zastavil čas. Jde na mě splín a mraky jsou zase nějak moc nízko. V práci se cítím osamocen uprostřed davu. Popadají na mě divné stavy. Bez nálady, bez chutí. Nechce se mi vylézt z mé ulity. Radši se zavřu do pokoje a vzpomínám na dobu, kdy byl "svět ještě v pořádku". Potřebuji si narvat do hlavy nějakou klasiku. Volím brazilské heavy maniaky BITER.

BITER si na nic nehrají, nic nepředstírají, nejsou patetičtí. Jdou rovnou na věc, nasypou do nás pravý nefalšovaný heavy metal ve stylu toho nejlepšího z NWOBHM. Kapela nepotřebuje žádné podpůrné prostředky v podobě přehnaných aranží. Místo toho raději vymyslí dobrý riff, studenou melodii, případně přidají ještě víc na obrátkách.



Do hlavy se mi vkrádá při poslechu "The Eyes of the Biter" neustále myšlenka, že už jsem dlouho neslyšel takto energické, magické heavy metalové album. Staří bardi sklánějí hlavu a je třeba dát prostor mladé krvi. 

Tahle nahrávka vás totiž přenese do jiného, lepšího světa. Hraje se v něm jen poctivý heavy metal, pivo teče proudem a holky jsou neskutečně krásný. Vynikající, dravý, jiskřivý zásek, kterému se klaním až k zemi!




Asphyx says:

BITER do not play any games, they do not pretend, they are not pathetic. They go straight to the thing, they fill in the real metal in style of the best from NWOBHM. The band does not need any support manners like overplayed arrangements. Instead, they make up a really good riff, cold melody or they add more and more power.

While listening to “The Eyes of the Biter” there is always the thought in my head that I have never heard such an energetic and magic heavy metal album. Older bards are bending their head and they have to be careful about some young blood. This album will bring you to another and better world. And in that world sounds only real heavy metal, there is a lots of beer and girls are amazingly hot. Excellent, horny sparkling album that I bow down to!

Track List 
1. Nightfall 
2. Midnight City 
3. Mistress of Darkness 
4. Wild n Free 
5. Heavy Metal Hurricane 
6. The Eyes of the Biter

band:
Diego Alcon – Voz, Guitara
Brian Adriano – Voz, Bajo
Jimmy Walker – Guitarra
Anderson Bregantin – Batería

A few questions – interview with heavy metal band from Brazil - BITER.


A few questions – interview with heavy metal band from Brazil - BITER.

 Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.? 


Hello dudes, we are Biter, poisoned heavy metal from Brazil, we are on the road since the end of 2015.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We record our album in Indaiatuba city, São Paulo, in a great studio called 260. The band had done all the production and it was recorded,mixed and mastering by the great sound engineer André Diniz.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

1000 copies were relesed by Classic Metal Records, at the moment only the CD version is available.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

We all do it, usually I come with the first ideas of the lyrics, then we work together on it. The lyrics talks about Terror, Heavy Metal, Beer and that all good stuff..haha

We are inspired by many things like movies, things that we live and sure Heavy Metal way of life!


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

I do this kind of work and since I graduated in social communication. Sure, I think it is very important, because this kind of thing give the identity to the band.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Classic Metal Records did the release, we choose them, because they have so much in common with us, passion for Tradicional metal, good ideas and the wish of growing up ever!
Sure, we are very satisfy, they give us a great support in and out Brazil. 


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

A lot of bands, we like bands like Noisehunter, Grim Reaper, Tyrant, Tokyo Blade, Thor... the classic bands too, of course... impossible to list them all, haha.

This bands and new bands like Evil Invaders,Ambush,Enforcer and all who are working hard, inspire us all the time.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Well to tell you the truth, no we dont send it to any label before, cause we are talking with Classic Metal Records at the same time that we were recording and producing the album.

We sure contact a couple of labels, and the biggest part of they get Interested on it, but when Classic Metal Records talked to us, we could not say no!

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

We try play as much as we can, we play in everywhere with the same energy, doesn't matter if its a big or a small gig.


What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

The plan is keep playing, releasing albums, drinking good beer and having fun as well, that's what we like! 

A tour in another country sure would be a nice experience too.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

For sure, they can contact us via facebook page (facebook.com/biter.metal), Youtube (youtube.com/channel/UC0txTBZT2cASsLgqD_JH9gg), via Classic Metal Records (www.classicmetal.com.br) or even in the nearest bar around hahah. Cheers! 

Thanx for the interview.

pátek 2. února 2018

News! - JUDAS PRIEST - Firepower (Audio)


Music video by Judas Priest performing Firepower (Audio). (C) 2018 Sony Music Entertainment UK Limited


News! - Depravity (Australia) - Despondency (Dark Death Metal) Transcending Obscurity Records!


Depravity (Australia) - Despondency (Dark Death Metal) Transcending Obscurity Records



Release info - 
Death metal was meant to be an assault on the senses but somewhere along the way bands started taking it easy, getting complacent. Enter Depravity from Australia. They show us how it's to be done, to play devastating death metal without straying from the genre's roots. This is what Morbid Angel should've sounded like today. There's no going back or forth. This is it. This is the fiercest expression of death metal while remaining relevant. Louis Rando (Impiety, The Furor) and his team of musicians conjure up a maelstorm of wicked death metal that lays waste to all else. Vile, twisted and deafeningly heavy, 'Evil Upheaval' is one of the most powerful albums you'll bear witness to this year. 


For fans of - Immolation, Morbid Angel, The Furor, Hour of Penance, Suffocation, Ingurgitating Oblivion, Drawn and Quartered, Incantation 

Mixed and mastered at Hertz Studios (Behemoth, Vader) 

Artwork by Alex Tartsus (De Profundis, Sinister) 

Louis Rando - Drums 
Lynton Cessford - Guitar 
Jamie Kay - Vocals 
Ainsley Watkins - Bass 
Jarrod Curly - Guitar

Recenze/review - PORTAL - ION (2018)


PORTAL - ION
CD 2018, Profound Lore Records

 for english please scroll down

 Odsouzen k nekonečnému trpení se postupně rozkládám. Stávám se rašelinou, částí hlubiny. Děsí mě tlak, dusím se vlastní krví. V lebce se mi stupňuje tlak a maso začíná odpadávat od kostí. Je konec? Ptám se stále dokola a odpověď nepřichází.

PORTAL. Návštěva do jiné dimenze, dalo by se také napsat. Australská kapela, která hraje experimentální death metal takovým způsobem, že budete mít strach otevřít oči. Natolik nihilistické a chaotické jejich nové album "ION" je.




PORTAL jdou na hranu nebo spíše ještě za ní. Rozhodně se nejedná o jednoduchou záležitost pro masy. Spíše bych fanoušky viděl jako "narušené" jedince, kteří mají rádi, když hudba bolí. Vstřebat riffy a náladu, která se zcela vymyká obvyklým postupům, je hodně těžké. Posluchač zpočátku vůbec nechápe. Všechno zlo začne vylézat na povrch až postupně. Podobně se v určitých momentech ke své tvorbě staví třeba kolegové MITOCHONDRION, IMPETIOUS RITUAL, ABYSSAL, TEITANBLOOD, EVANGELIST, DEATHSPELL OMEGA. "ION" je nepříjemným, nebál bych se napsat i ošklivým albem, narvaným temnými emocemi, spoustou disharmonií a technikou. U poslechu se budete trápit, mnohdy odcházet s nepochopením. Výsledný verdikt nechám na vás, obrázek si určitě uděláte sami. Ono vlastně ani žádný být nemůže. Natolik jsou PORTAL jiní, odlišní. Tak si nechte chutnat, jen pozor, abyste se neudusili.


Asphyx says:

Convicted to infinite suffering, I gradually decomposing. I become peat, a part of the depth. It frightens me with pressure, choking my own blood. In the skull my pressure is increasing and my flesh starts to fall off. Is it the end? I ask myself all the time and the answer is not coming. PORTAL. Visiting another dimension, you could also write. Australian band that plays experimental death metal in such a way that you will be afraid to open your eyes. So much nihilistic and chaotic their new album "ION" is.

PORTAL go to the edge or rather behind it. This is definitely not a simple matter for the masses. I would see fans as "disturbed" individuals who like when music hurts. Absorbing riffs and moods that are completely out of the ordinary is very difficult. At first, the listener does not understand. All evil begins to climb to the surface gradually. Similarly, at some moments, their colleagues include MITOCHONDRION, IMPETIOUS RITUAL, ABYSSAL, TEITANBLOOD, EVANGELIST, DEATHSPELL OMEGA. "ION" is unpleasant, I would not be afraid to write an ugly album with dark emotions, a lot of disharmony and technique. At listening you will be troubled, often leaving with misunderstanding. I will leave the resulting verdict on you. PORTAL are so different. So enjoy it and just be careful, don’t let them suffocate you.


Tracklist:
1. Nth
2. ESP ION AGE
3. Husk
4. Phreqs
5. Crone
6. Revault Of Volts
7. Spores
8. Phathom
9. Olde Guarde

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine